Čína udává tempo i rytmus

NOVINKY
Y
4 / 2011
Čína udává
tempo i rytmus
str. 14–19
tPolemika: Proč máme
T R A D E R E V I E W z Číny?
4 / 2 011
subdodavatele
str. 20–21
tVietnamskou ekonomiku
táhnou zahraniční investice
str. 32–36
t Oborové téma:
Strojírenství
od str. 38
1
14. ročník EXPORTNÍ CENA DHL UNICREDIT
pod záštitou agentury CzechTrade
ZVIDITELNĚTE SVÉ EXPORTNÍ ÚSPĚCHY
PŘIHLASTE SE DO SOUTĚŽE!
Zapojte se do 14. ročníku Exportní ceny DHL UNICREDIT, ve které se již více než 14 let udělují prestižní ceny
exportně orientovaným malým a středně velkým firmám v České republice s důrazem
na jejich význam pro českou ekonomiku.
Soutěž pod záštitou vládní agentury CzechTrade vám nabízí zajímavé srovnání s ostatními exportéry
a zviditelnění vaší firmy u odborné i širší veřejnosti.
Vítězové navíc získávají atraktivní ceny od významných partnerů Exportní ceny DHL UNICREDIT.
Všichni přihlášení exportéři získají zajímavé benefity:
ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ NOVICKÝ A MEJZLÍK – jedna právní konzultace zdarma.
COFACE – prvním 10 přihlášeným exportérům poskytne informace o 3 vybraných společnostech.
KOMPASS Czech Republic s.r.o. – slevový certifikát na služby ve výši 3000 Kč + DPH.
ČESKÁ INFORMAČNÍ AGENTURA – ČIA – předplatné elektronického manažerského zpravodajského přehledu na 5 týdnů.
VYDAVATELSTVÍ SMART-MEDIA – roční předplatné časopisů Svět průmyslu a předplatné Trade Investment na dva roky.
Účast na Klubových setkáních exportérů.
Přihlaste se do soutěže ještě dnes prostřednictvím www.exportnicena.cz
Účast v soutěži je bezplatná, pro přihlášení uveďte základní údaje o vaší firmě a jejím exportu.
Uzávěrka přihlášek do soutěže je 21. října 2011 ve 12:00 hodin.
Soutěžní kategorie
Malá společnost
Středně velká společnost
Exportér regionu – Královéhradecký kraj
Exportér teritoria – Společenství nezávislých států
Nejúspěšnější klient CzechTrade
Další ocenění
Zvláštní ocenění CzechTrade za exportní inovaci roku
GENERÁLNÍ PARTNER
ZAKLADATEL
ZÁŠTITA
ODBORNÝ GARANT
POŘADATEL
AGENTURA HELAS
PARTNEŘI
'ƌŽ:>dnjĞĐŚZĞƉƵďůŝĐƐ͘ƌ͘Ž͘
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI
M A G A Z Í N
T Ý D E N Í K U
P R O F I T
ÚVODEM
Vážení čtenáři,
v době, kdy píšu tento úvodník, je to na den
přesně třicet let, kdy IBM představila v hotelu Waldorf Astoria v New Yorku první
písíčko jako takovou technickou kuriozitu.
Technologický šéf IBM Mark Dean vzpomíná na svém blogu, jak tehdy zdaleka netušili, že tím odstartovali převratnou epochu
osobních počítačů. Netušil to ani spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates,
který se později díky softwaru pro PC stal
nejbohatším mužem světa. Vždyť tehdy takový počítač potřeboval několik místností
a obrovskou investici, kterou si mohlo dovolit jen pár vyvolených. Dnes tentýž Mark
Dean tvrdí, že písíčko čeká podobný osud
jako psací stroj. Nezmizí, ale nebude lídrem
oboru. On sám už jej vyměnil za tablet.
V roce 1981 si Mark Dean určitě nedovedl představit, že se dožije i konce písíček.
A nejen toho, ale i ztráty vlivu IBM v této oblasti, jež vyvrcholila v roce 2005 odprodejem
počítačové divize čínské firmě Legend (dnes
Lenovo), která se stala největším výrobcem
počítačů na světě.
Svět se mění a my s ním, jak tvrdí klasik,
a já bych k tomu jen dodal, že stále rychleji.
Kdo na změnu zareaguje včas, je na ni připraven anebo dokonce krok před ostatními,
vyhrává. Ale o tom už jsem psal v různých
souvislostech mnohokrát. Právě proto tak
často skloňuji slova jako inovace a konkurenceschopnost, právě proto budujeme nový
CzechTrade, který má českým firmám cestu
k informacím o nových trendech usnadnit.
Chceme být radarem, který zachytí události,
jako byla ta před třiceti lety v hotelu Waldorf
Astoria, a dá těm schopným a kreativním
nový náboj. Chceme je pozitivně provokovat, říkat jim i to, co si dosud nemohli přečíst ani v odborných časopisech. Vytvořit
platformu, na níž si budeme sdělovat, zda by
různé trendy a jevy pro nás nemohly znamenat příležitost.
Součástí dialogu s vámi je i Trade Review.
Číslo, které máte v ruce, potvrzuje, že Čína
udává tempo i rytmus a s největší pravděpodobností tak tomu bude i v budoucnu; svědčí
o tom nejen zmíněná zkušenost IBM. Máme
se jí bát, nebo se jí snažit porozumět a využít příležitosti, které nabízí? Odpověď je,
zdá se, víc než zřejmá. Čína se bez nás obejde, ale naopak to dost dobře fungovat nemůže. Vyzpovídali jsme několik z vás, kteří
se v Číně prosadili. Shodují se jednoznačně
v tom, že máme světovému velikánovi co
nabídnout. Například manželé Bendovi se
na čínském trhu prosadili se svou architektonickou kanceláří. Tvrdí, že kromě jiného
využili středoevropskou kulturní zkušenost
v kombinaci s komplikovanou politickou historií, která je pro stále náročnějšího čínského
klienta zajímavá. Firma Jansen Display se
zase rozhodla bojovat s levnou čínskou nabídkou jejími vlastními zbraněmi. Přesunula
do Číny výrobu některých segmentů. Obavy
ze ztráty know-how? Byly, ale jak tvrdí ředitel firmy Vít Zajíček, konkurence si volný
prostor na trhu stejně časem najde. Obavy ze
špatné kvality? „Mýtus,“ říká předseda představenstva společnosti BENEŠ a LÁT Josef
Lát. „Kvalitu dostanete jen takovou, jakou
požadujete,“ shoduje se s Vítem Zajíčkem.
Souhlasí i Ladislav Titlbach, majitel společnosti HARMONIKAS. Ten věří, že se jeho
firmě podaří i s pomocí CzechTrade do tří
až pěti let na čínském trhu stabilně zakotvit.
Jako se to podařilo například společnosti
ŽĎAS, o níž se v čísle také dočtete.
Trochu ve stínu Číny informujeme také o příležitostech na vietnamském trhu, který i přes
rostoucí deficit zahraničního obchodu a největší inflaci v Asii zůstává především pro
dlouhodobé investory stále velmi atraktivní.
A jelikož se blíží Mezinárodní strojírenský
veletrh v Brně, obohatili jsme Trade Review
o oborové téma: strojírenství. Premiéru mají
naše analýzy, které nabízí podrobné informace
o konkurenceschopnosti a postavení české
strojírenské produkce na trzích Číny, Brazílie,
Mexika a JAR. Šancím na brazilském trhu
se věnujeme podrobněji, a to jak z pohledu
vedoucího naší kanceláře v São Paulu, tak
v exkluzivním rozhovoru s Carlosem Luízem
Ferreirou, členem představenstva Brazilské
asociace dovozců ve strojírenství a spolumajitelem významné importérské a distributorské
firmy SIMCO, jehož jsme doprovázeli na cestě
k dalšímu potenciálnímu českému partnerovi.
Prozradíme vám také, jak vidí budoucnost
českého strojírenství ředitel Svazu strojírenské technologie Petr Zemánek. A společně
s ním vás pozveme do Brna, protože na mezinárodním strojírenském veletrhu nemůžeme chybět. Kromě tradičních dvoudenních
konzultací s vedoucími našich zahraničních
kanceláří vám CzechTrade nabídne první seminář zaměřený na inovace a foresight, tedy
právě na mapování novinek a trendů. Náš
stánek najdete v pavilonu P a budeme na něm
společně se Svazem strojírenské technologie
a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.
Těším se, že se na veletrhu potkáme.
Ivan Jukl
generální ředitel CzechTrade
TRADE REVIEW, dvouměsíčník pro zahraniční obchod agentury CzechTrade, MK ČR 17031, ISSN 1804-9486
Vydává CzechTrade
Sídlo: Dittrichova 21, 128 01 Praha 2
Zelená linka pro export: 800 133 331
Fax: 224 914 665
Internet: http://www.czechtrade.cz
E-mail: [email protected]
IČ: 00001171, DIČ: CZ00001171
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
Redakční rada:
Ing. Lada Rindošová, Ing. Miroslav Mevald, MBA,
Ing. Milan Ráž, Mgr. Aleš Řiháček, MBA, Bc. Martin Šperl
Kontakt na redakci časopisu:
PhDr. Jana Jenšíková – šéfredaktorka
[email protected]
Pro © CzechTrade vyrobil ANTECOM s.r.o.
3
OBSAH
6
Konkurenceschopnost
t $
FTUBNF[JTWʏUPWPVÝQJʊLV
bude trnitá
8
10
11
12
14
20
22
24
26
28
32
Krátce / Novinky
t .
JOJTUFSTUWBQSʹNZTMVB‫[ڀ‬BISBOJʊÓTFTIPEMB
na podpoře exportérů
t 1SʹNZTMPWâWâ[LVN[ÓTLÈQʹMNJMJBSEZ
t 3BUJOHɇFTLBTF[WZÝVKF
t /PWâQSPKFLU[BNʏʭFOâOB‫ڀ‬FGFLUJWOʏKÝÓFYQPSUOÓ
služby podnikatelům
t %BMÝÓʊFTLÏWâSPCLZEP‫ڀ‬LPTNV
t 3PTUF[ÈKFNP‫ڀ‬WâDIPEOÓUSIZ
36
38
40
ČIA news
42
Trendy
t 1ʭÓÝUÓDITUPMFUOÈTʊFLÈIPEOʏQSÈDF
Sonda
44
t ɇÓOTLÈJOTQJSBDF
Specifika trhu / Příležitosti
t ɇ
ÓOBVEÈWÈUFNQPJ‫ڀ‬SZUNVT
Kdo nepodniká v Číně, jako by nebyl
Polemika
t + BOTFO%JTQMBZ
Proč máme subdodavatele z Číny?
Exportní úspěchy
t )
"3.0/*,"4
Když se hraje na správnou notu
Exportní úspěchy
t 5&4$"/DFOUSFNJOPWBDÓ
Analýzy CzechTrade
t ɇÓOBB‫ڀ‬FYQPSUOÓQPUFODJÈMɇ3
46
48
50
52
53
Specifika trhu / Příležitosti
t 7
JFUOBNTLPVFLPOPNJLVUÈIOPV
zahraniční investice
Analýzy CzechTrade
t 7JFUOBNB‫ڀ‬FYQPSUOÓQPUFODJÈMɇ3
Strojírenství / Rozhovor
t 1
FUS;FNÈOFL
Ve světové konkurenci dlouhodobě nezvítězí
levnější, ale kvalitnější nabídka
Strojírenství / Analýzy CzechTrade
t &YQPSUOÓQPUFODJÈMʊFTLÏIPTUSPKÓSFOTUWÓ
Strojírenství / Rozhovor
t $
BSMPT-VÓ['FSSFJSB
Horizontální vyvrtávačka FERMAT
prodána během tří dnů
Strojírenství / Příležitosti
t #SB[JMTLÈFLPOPNJLBBLDFMFSVKF
Strojírenství / Exportní úspěchy
t Ç
Ɋ"4
Krize změnila naše priority
Náš partner
t ,
PNFSʊOÓCBOLBTFMFUPTPQʏU
těší na strojírenské firmy
Náš partner
t 7
ZWÈäÓUFTWÏTUSPKFEP‫ڀ‬SJ[JLPWâDI[FNÓ
Nezapomeňte na pojištění EGAP!
Finanční rádce exportéra
t +BLQPNÈIÈGPSGBJUJOH
Akce
Mapy světového obchodu
t 7
âWP[B‫ڀ‬EPWP[PCSÈCʏDÓDITUSPKʹ
t 7âWP[B‫ڀ‬EPWP[FMFLUSJDLâDI
a dieselelektrických lokomotiv
Připravujeme
` Podíváme se podrobně na rakouský a německý trh.
` Z dalších teritorií se zaměříme více na Brazílii a Peru.
` Nebudou chybět analýzy CzechTrade i přehledy největších
světových exportérů a importérů.
` A přiblížíme další příběhy českých firem, které dosáhly úspěchů
v zahraničí.
4
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
NOVINKY
CzechTrade připravuje v rámci doprovodného programu
Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně
seminář na téma
INOVACE,
které mění svět techniky
> Přiblížíme vám spolupráci významné inovační firmy Dvořák
Svahové sekačky a vyhledávaného autora nových produktových
řešení, firmu DIVAN DESIGN.
> Na praktických příkladech vám předvedeme aplikaci nových
myšlenek, které jsou významným a strategickým potenciálem
průmyslu.
> Přijďte se inspirovat a hledat komerčně využitelné výhody
pro vaše nová technická řešení.
> Přijďte se naučit vidět a slyšet to, co ostatní zatím nevidí
a neslyší.
Kdy: 6. říjen 2011 od 10.00 do 13.00 hod.
Kde: Veletrhy Brno, Veletržní 1,
administrativní budova BVV sál 103
Přihlásit se můžete na
www.czechtrade.cz/kalendar-akci
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
5
KONKURENCESCHOPNOST
Cesta mezi světovou špičku
bude trnitá
S profesorem Michalem Mejstříkem jsme hovořili o strategii
konkurenceschopnosti České republiky. Jeho tým totiž prováděl pro
Národní ekonomickou radu vlády analýzy konkurenceschopnosti
naší země a hledal cesty k jejímu posilování. Důsledně přitom
vycházel z prokázané minulosti, tedy tvrdých analytických dat.
dokumenty – s kohezní politikou po roce
2014 a s proexportní strategií. Významným
prvkem je i její orientace na data a měřitelné cíle, tj. v průběhu její implementace
bude možné sledovat, zda má strategie
reálné výsledky. To je poměrně inovativní
přístup, neboť české koncepční materiály
se dosud snažily obvykle měřitelným cílům
spíše vyhýbat.
Jaký bude mít strategie podle vás
přímý dopad na české firmy?
Michal Mejstřík
Věnuje se podle vás strategie
konkurenceschopnosti ČR, kterou
představilo ministerstvo průmyslu
a obchodu (MPO), oblastem opravdu
důležitým pro českou ekonomiku?
Jak vnímáte strategii jako celek?
Strategie
mezinárodní
konkurenceschopnosti České republiky pro období
2012–2020 je velmi komplexním, holistickým nástrojem pro rozvoj ekonomické
výkonnosti ČR. Na rozdíl od doposud obvykle realizovaných sektorových strategií
dává širší vizi a v zásadě vytváří pro ostatní
strategie určité „zastřešení“. Dílčí strategie
a koncepce by v ČR měly být nadále realizovány vždy v těsné koordinaci se strategií mezinárodní konkurenceschopnosti.
Již nyní je tento cíl explicitně vyjádřen jejím provázáním se dvěma připravovanými
6
Základní myšlenkou je podpořit české
podniky a podnikatele a maximálně jim
usnadnit pohyb na tuzemském trhu i pronikání na zahraniční trhy. Přímé pozitivní
dopady na české firmy by měla mít zejména opatření uvedená v kapitole nazvané
Efektivnost trhu zboží a služeb a zkvalitňování charakteristik podnikání. Jedná se zejména o rozšíření informačních služeb pro
podniky ze strany MPO, rozšíření služeb
pro inovační podnikání (např. podpora patentování v zahraničí), zlepšení a zjednodušení celních služeb apod. Významně by
se měla zefektivnit spolupráce výzkumných
pracovišť a podniků. Nepřímé pozitivní
dopady na české firmy by měly mít i plánované reformy v oblasti institucí, trhu práce
nebo vzdělávání.
Váš tým spolupracoval při práci
na analýzách konkurenceschopnosti
také s agenturou CzechTrade.
Jak hodnotíte tuto spolupráci?
S agenturou CzechTrade jsme spolupracovali na analýze informací o exportu a importu zboží pomocí tzv. Lafayova indexu,
který měří projevenou komparativní výhodu země při exportu určité komodity.
Svým rozsahem šlo o poměrně unikátní
analýzu v českých podmínkách, neboť exporty byly rozklíčovány až na šesticiferné
HS6 kódy, které rozeznávají 7000 celních
položek (pro srovnání – obvykle se používá dvoučíselný OKEČ, jehož rozlišovací schopnost pokrývá pouze odvětví).
Spolupráce
s CzechTrade byla
plynulá a na vysoké
odborné úrovni, což
se pozitivně projevilo
na kvalitě výsledného
analytického výstupu.
Spolupráce s CzechTrade byla plynulá
a na vysoké odborné úrovni, což se pozitivně projevilo na kvalitě výsledného
analytického výstupu, který byl využit
ve zprávě NERV i ve strategii mezinárodní
konkurenceschopnosti a je ceněn odborníky z praxe i akademických institucí.
MPO chce v rámci strategie
zavést fiskální opatření, která
zefektivní hospodaření státu.
Které z navrhovaných opatření
(zákon o rozpočtové kázni,
fiskální numerické pravidlo nebo
rozpočtová pravidla pro místní
vlády) považujete za nejnutnější?
Za velmi důležitý prvek strategie považuji především to, že jednoznačně vyjadřuje požadavky na konzervativní
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
KONKURENCESCHOPNOST
a předvídatelné hospodaření státu v zájmu
zvyšování konkurenceschopnosti České
republiky. Krize jasně ukázala, že v oblasti
fiskální politiky potřebuje naše země určité
ochranné mechanismy. Mezi ně by mohla
patřit například Rozpočtová rada vlády,
která by vyhodnocovala oblasti a konkrétní
institucionální
uspořádání
fiskálního
rámce, u nichž doposud nejsou zajištěny
záměry vlády a požadavky směrnice Rady
o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, a přispívala tak významnou
měrou k naplňování zákona o rozpočtové
kázni. K účinné realizaci všech fiskálních
opatření předpokládaných ve strategii je
ovšem nezbytně nutné, aby byla k dispozici
funkční státní pokladna a všechny podstatné dokumenty týkající se fiskální politiky, protože bez dostatečných informací
by nebylo možné tato opatření realizovat.
Jaká z navrhovaných opatření
pro konkurenceschopnost
českého daňového systému
jsou podle vás nejpřínosnější
a co by znamenala v praxi?
Obecně považuji za důležité, že strategie
zmiňuje nutnost zlepšení našeho daňového systému (v návaznosti na komparativní analýzu provedenou v rámci činnosti
NERV) v provázanosti na reformy v oblasti
trhu práce (sociální zabezpečení) a zdravotnictví (zdravotní pojištění). Ukazuje se,
že optimalizovat je třeba celý model fungování státu, tak aby dostatečně motivoval
jednotlivce k hledání zaměstnání a zároveň
zachoval spravedlnost v přístupu k sociálním vymoženostem. Krize ukázala, že německý, ale i severský model, který spoléhá
na kombinaci efektivity a hustší sociální
sítě financované z daní (cílem severského
modelu není primárně flexibilita, ale tzv.
flexicurity – flexibilita a sociální jistoty),
je relativně odolný i v době ekonomických
turbulencí. Základem konceptu flexicurity
jako možného směřování českého sociálního modelu je flexibilita a jistota na trhu
práce, obojí jak pro zaměstnavatele, tak pro
zaměstnance.
Můžete být konkrétnější?
Flexibilita pro zaměstnavatele se týká podmínek najímání a propouštění zaměstnanců, stejně jako určování růstu mezd.
Jistota se projevuje ve schopnosti trhu
práce uspokojit poptávku po správně kvalifikované pracovní síle. Pro zaměstnance
naopak flexibilita znamená možnost přizpůsobení pracovního života vlastním potřebám. Jistota se týká obecně zaměstnání
spíše než jednoho daného pracovního
místa. V konkurenceschopném daňovém
systému s efektivně fungujícím trhem
práce (při zachování sociální sítě) musí
být daně dostatečně vysoké pro udržení
systému přerozdělování, ale v oblastech
s vysokou konkurencí současně i mírně
podbízivé. Český daňový systém zatím bohužel redukuje zaměstnanost a zisky více,
než je nutné, preferuje financování dluhem
a není dostatečně jednoduchý pro běžné
spotřebitele/plátce. Z konkrétních opatření
proto bude významné směřování k preferovanému posunu od zdanění práce ke zdanění spotřeby, sjednocení sazeb DPH, minimalizaci nepotřebných výjimek či tvorbě
daňových podlah – minimálních nezdanitelných základů při výpočtu odvodu pojistného na zdravotní a sociální pojištění. „
Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc.
Předseda vědeckopedagogické rady
Institutu ekonomických studií při
Fakultě sociálních věd Univerzity
Karlovy v Praze, předseda Mezinárodní
obchodní komory v ČR, člen NERV,
předseda dozorčí rady ČSA, předseda
představenstva společnosti EEIP, a.s.
OECD vítá českou
strategii mezinárodní
konkurenceschopnosti
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ocenila strategii mezinárodní konkurenceschopnosti připravenou ministerstvem průmyslu
a obchodu. Loňské doporučení OECD
pro Českou republiku bylo také jedním
z hlavních důvodů, které ministerstvo
přiměly analýzu konkurenceschopnosti a navazující strategii připravit.
„OECD vítá snahu České republiky cíleně a koordinovaně prosazovat kroky,
které povedou ke zvýšení její konkurenceschopnosti,“ uvedl Andreas
Wörgötter, přední ekonomický expert OECD pro region střední a východní Evropy. „Zkušenosti s realizací
podobně ambiciózních koncepcí ze
zahraničí ukazují, že cesta od přijetí
k uskutečnění reforem umí být poměrně klikatá. Česká republika by
měla usilovat o to, aby ze zkušeností
zemí OECD vytěžila maximum, a vytvořila tak podmínky, které ji v rámci
OECD zařadí na špičku,“ dodává
Andreas Wörgötter.
Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti představuje 43 projektů
podrobně rozpracovaných do jednotlivých kroků, které by měla Česká republika v nejbližších letech přijmout,
aby posílila svoje postavení na ekonomické mapě světa.
Více informací:
www.businessinfo.cz
Rozhovor zpracovala redakce Trade
Review společně s redakcí agentury
ČIA. Více najdete v on-line zpravodajství a manažerských informačních přehledech agentury ČIA.
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
7
KRÁTCE
Česká republika:
Ministerstva
průmyslu
a zahraničí se
shodla na podpoře
exportérů
Ministři Martin Kocourek a Karel
Schwarzenberg podepsali společnou dohodu
o garantované úrovni služeb v oblasti prosazování obchodních zájmů českých firem.
„Naším úkolem je naplnit obsahem základní teze o významu zahraničního obchodu pro Českou republiku,“ řekl po podpisu dohody ministr průmyslu a obchodu
Martin Kocourek. „Aktivní proexportní
politika je klíčovou hospodářskou prioritou této vlády. Budeme dál pokračovat
ve vytváření předpokladů dlouhodobého
růstu českého hospodářství a v posilování
naší konkurenceschopnosti. Ministerstvo
průmyslu a obchodu zavádí do praxe řadu
opatření na podporu exportu. Konkrétně
to platí například o naší síti pro exportéry,
v jejímž rámci navyšujeme kapacity agentury CzechTrade v zahraničí, soustředíme se
na oborovou specializaci a více se budeme
věnovat aktivnímu vyhledávání obchodních
a investičních příležitostí pro naše firmy.
Přenášením poznatků ze zahraničních trhů,
větším důrazem na podporu moderních
oborů a funkčním propojením proexportní
politiky s politikou inovací chceme podpořit
pozitivní změny ve struktuře české ekonomiky,“ dodal ministr Kocourek.
Podpisem dohody vyvrcholila pravidelná
porada českých diplomatů zaměřená
na podporu ekonomických zájmů ČR v zahraničí. Letos se zaměřila zejména na nový
model této podpory, konkurenceschopnost
české ekonomiky a otázky spojené s podporou vědy, výzkumu a inovací.
(Zdroj: MPO)
Česká republika:
Průmyslový výzkum
získá půl miliardy
Více než půl miliardy korun bude v příštím roce směřovat na podporu nových výzkumných a vývojových projektů českých
firem a jejich partnerů z výzkumné sféry.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
totiž znovu otevřelo svůj program TIP,
díky němuž mohou odstartovat desítky nových výzkumných projektů.
„Program TIP motivuje firmy k investicím do původního českého průmyslového
výzkumu a vývoje. Má totiž jednu hlavní
podmínku – výsledky podpořených projektů musejí mít reálnou šanci uplatnit se
na trhu a nesmí končit jenom v šuplíku.
Celkem takových projektů v příštím roce
podpoříme kolem sto padesáti,“ uvedl ministr Martin Kocourek.
„Letos jsme vyhlásili už čtvrtý ročník programu TIP. V předchozích letech jsme díky
němu pomohli uskutečnit přes 700 výzkumných a vývojových projektů, které si
dosud rozdělily 6,3 miliardy korun,“ dodal
Petr Očko, ředitel sekce fondů EU, výzkumu
a vývoje MPO.
Informace o tom, které projekty podporu
získají, budou známé v lednu příštího roku.
Měly by být zaměřené na výzkum a vývoj
nových materiálů a výrobků, nové progresivní technologie a na nové informační
a řídicí systémy; to vše s přednostním
využitím na území ČR. Dotace ministerstva průmyslu a obchodu může pokrýt až
80 procent nákladů.
(Zdroj: MPO)
Česká republika:
Rating se zvyšuje
Agentura Fitch Ratings potvrdila hlavní rating Česka na úrovni A+. Zachovala u něj
také pozitivní výhled, což znamená, že rating může zvýšit. Agentura v prohlášení ale
varuje před riziky napětí ve vládní koalici,
které by mohlo ohrozit snižování rozpočtového deficitu a strukturální reformy.
CzechTrade:
Nový projekt zaměřený na efektivnější exportní služby podnikatelům
Cílem projektu je v první řadě vytvořit ucelený vzdělávací a rozvojový program v oblasti zahraničního obchodu pro pracovníky
státní správy zapojené do exportních služeb.
Součástí projektu je i zhodnocení dosavadní
úrovně znalostí a dovedností těchto pracovníků, prohloubení a rozšíření jejich klíčových kompetencí, analýzy služeb poskytovaných v oblasti zahraničního obchodu,
efektivní využití ICT nástrojů a zefektivnění
úrovně poskytování služeb státu českým
podnikatelům.
Agentura CzechTrade jako realizátor projektu
vytvoří komplexní vzdělávací materiály, ověří
8
jejich obsah a kvalitu při vlastním vzdělávání, nastaví systém práce s cílovou skupinou a zlepší další procesy při poskytování
exportních služeb.
Svou jedinečností projekt reflektuje proexportní politiku České republiky a výrazně
se zaměřuje na podporu její konkurenceschopnosti. Jedinečnou je i vybraná cílová
skupina, kterou tvoří nejen zaměstnanci
agentury CzechTrade, ale i dalších organizací státní správy. Zapojení pracovníci poskytují podnikatelské veřejnosti poradenské služby zaměřené na zahraniční obchod
a exportní příležitosti. Realizace projektu
tak bude mít dopad i na rozvoj aktivit českých podnikatelů v zahraničí.
Závěrem projektu bude zavedení systémových inovací v rozvoji pracovníků státní
správy a nově vytvořený vzdělávací program. Ten se stane součástí přípravy pracovníků státní správy na působení v zahraničí, aby byla zajištěna kvalita a efektivita
lidských zdrojů a úroveň poskytování služeb podnikatelům. Projekt je financován
z prostředků Evropského sociálního fondu
prostřednictvím Operačního programu
Lidské zdroje a zaměstnanost a státního
rozpočtu ČR.
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
NOVINKY
„Pozitivní výhled odráží zlepšování státních financí Česka a výrazný pokrok v penzijní reformě,“ uvedla analytička agentury
Michele Napolitanová. „Přetrvává však riziko, že by politické napětí v koaliční vládě
mohlo ohrozit snižování rozpočtového deficitu a pokračování strukturálních reforem,“
dodala. Rating dlouhodobých českých devizových závazků je tak na úrovni A+ s pozitivním výhledem. Rating závazků v místní
měně agentura potvrdila na úrovni AA–.
Uvedla, že by mohla rating ČR ještě zlepšit za předpokladu „dalšího snižování
rozpočtového deficitu spolu se stabilizací
státního dluhu... stejně tak při pokroku
v penzijní a zdravotnické reformě“. Pozitivní
vliv by mohlo mít i zlepšení podmínek pro
byznys. Za pozitiva Česka Fitch označuje
nízké zahraniční zadlužení, bankovní sektor, vysoké příjmy na jednoho obyvatele
a lidský kapitál. Známkou A+ agentury
označují bezpečné dluhopisy, negativní
dopad ekonomických změn však není vyloučen. Hodnocení A+ je jen jeden stupeň
od kategorie velmi kvalitní rating.
(Zdroj: HN)
dostaly od ESA finanční injekci na přípravu
dalších inovací,“ říká Ivan Jukl, generální
ředitel agentury CzechTrade a člen ESACzech Republic Task Force.
ESA je mezistátní organizace založená s cílem zvýšit konkurenceschopnost průmyslu
členských zemí na světovém trhu technologií. Česká republika se stala jejím členem
v listopadu 2008. Přispívá do rozpočtu ESA
řádově 150 miliony korun ročně (povinný
fixní příspěvek plus variabilní účast na různých dobrovolných programech). Finance
se vrací částečně zpět do ČR i prostřednictvím výše uvedených projektů.
K této problematice se Ivan Jukl vyjadřuje
také na svém blogu: www.czechtrade.cz
Česká republika:
Roste zájem
o východní trhy
Pozornost tuzemských exportérů se soustřeďuje na tradiční trhy ve východní Evropě,
kde dominuje Rusko. Firmy se zajímají
i o asijské země, ve Střední Asii jde hlavně
o Kazachstán, v jižní Asii o Indii a v jihovýchodní Asii o Vietnam. Z evropských zemí
je v hledáčku zájmu především Německo.
Vyplynulo to z červnových konzultací podnikatelů s ekonomickými diplomaty a řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade,
které zveřejnil Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Česká republika:
Další české výrobky
do kosmu
Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila k realizaci 17 z 63 českých projektů
podaných do druhé výzvy pobídkového
programu pro česká pracoviště. Firmy, výzkumné instituce a univerzity z ČR se tak
budou podílet na výzkumných projektech
v oblasti pozemního segmentu, pozorování Země, raketových nosičů, navigace,
a zejména pak v oblasti technologických
řešení s širším využitím. U čtyř doporučených projektů je řešitelem ČVUT či Ústav
Akademie věd ČR a u 13 potom soukromé
firmy. Pro schválené projekty z druhé výzvy
je připraven rozpočet ve výši přes 75 milionů korun. Zatímco z první výzvy vzešlo
14 českých projektů, čerpajících z rozpočtu
v celkové hodnotě 65 milionů korun, tentokrát bylo doporučeno 17 projektů s rozpočtem ještě zhruba o deset milionů vyšším.
Šampiony druhé výzvy se staly dvě brněnské
společnosti: CSRC a Frentech Aerospace,
které z celkového objemu ukrojily projekty
za více než 50 milionů korun. „Pro české
podniky to znamená ohromné povzbuzení,
protože úspěch CSRC i Frentechu v ESA je
úspěchem reálných výrobků s celosvětovým
tržním potenciálem. Věřím, že jim usnadní
expanzi na nové trhy a že je brzy budou následovat i ostatní podniky, jejichž projekty
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
CHCETE
C
CHCE
CH
H CE
CETE M
MÍT
ÍT S
ÍT
SVÉHO
V É HO
VÉH
VÉ
HO Č
ČÍNSKY
Í N SKY
ÍN
SK
S
KY M
ML
MLUVÍCÍHO
LUV
U V Í C ÍH
ÍHO
O
STROJÍRENSKÉHO
S
ST
TR
RO
O JÍR
OJ
J Í R E NS
JÍ
N KÉ
É HO
O SPECIALISTU,
S P EC
E C IA
IALI
L ST
LI
ST U,
U,
KTERÝ
KT
T E RÝ P
PRO
RO V
RO
VÁS
ÁS
SB
BU
BUDE
U DE
D D
DLOUHODOBĚ
LO
O UH
UHO
O D OB
O BĚ
Ě PRACOVAT
PR
P
R
RA
ACOV
OVAT
AT
NA ZÁPADĚ
NA
ZÁP
Á ADĚ
Ě ČÍ
ČÍNY?
Í NY?
CzechTrade Chengdu chce umožnit českým strojírenským firmám využít co
nejefektivněji příležitosti, které rozvíjející se trh západní Číny nabízí. Proto
nabízí služby čínského specialisty, který bude schopen díky svým předchozím
zkušenostem být v každodenním kontaktu s potencionálními klienty v západní
Číně a bude tento trh dlouhodobě zpracovávat s jediným cílem – prosadit se.
Pro každou z českých strojírenských firem bude pracovat podle individuálních
požadavků. Nabídka je určena převážně těm, kteří již do Číny vyvážejí, mají s ní
zkušenosti a chtějí obsáhnout i západočínský region.
Západní Čína nastartovala díky dotacím od centrální vlády svou cestu
za prosperitou. Má rozlohu 4,8 milionu km2 a žije v ní 370 milionů obyvatel.
Prozatím je nedostatečně obsazena výrobky z Evropy a USA, k čemuž přispívá jak
jazyková, tak teritoriální výlučnost. Zároveň jde o oblast, kde je soustředěna velká
část čínského strojírenského průmyslu – v Sečuánu sídlí firmy jako CHINA ERZHONG
(největší čínská firma v těžkém strojírenství), DONGFANG ELECTRIC (největší čínský
výrobce turbín pro vodní, parní a jaderné elektrárny), v Sečuánu je také výroba
čínského neviditelného letounu a kosmický program, v Chongqingu (přezdívanému
čínský Detroit) jsou loděnice a výrobci aut jako Citroën, Volkswagen, Ford, Mazda,
Volvo, Toyota, Suzuki, Iveco a v provincii Šan-si leží centrum čínského leteckého
průmyslu s dodávkami nejen pro domácí letecký průmysl, ale i pro Boeing a Airbus.
Nepropásněte svou příležitost!
Více informací: [email protected]
9
ČIA NEWS
Czech Top 100:
Tuzemským firmám vzrostl
vývoz o třicet procent
Vývoz 50 největších tuzemských exporterů dosáhl v roce 2010 celkového objemu
832 miliard Kč. V meziročním srovnání se
tak zvýšil o 30 %. Vyplývá to z údajů sdružení Czech Top 100. Pozici největšího exportéra obhájila s objemem 198 miliard Kč
(+18,9 %) automobilka Škoda Auto. Druhou
příčku opět obsadila společnost Foxconn
CZ, jejíž objem exportu vzrostl na 110 miliard Kč. Třetí pozice pak patřila RWE
Transgas s vývozem za 68,5 miliardy Kč,
což představuje nárůst o více než polovinu
ve srovnání s rokem 2009.
Desítku největších vývozců podle Czech
Top 100 stejně jako loni doplnily společnosti Agrofert Holding, Toyota Peugeot
Citroën Automobile Czech, Unipetrol,
OKD a Moravia Steel. Nově se mezi deseti
nejvýznamnějšími exportéry prosadily společnosti Panasonic AVC Networks Czech
a Alpiq Energy. Těsně pod hranicí nejvýznamnější exportérské desítky skončily společnosti Bosch Diesel, Siemens Group ČR
a ArcelorMittal Ostrava.
Vozům Avia se daří doma
i v zahraničí
Výroba nákladních vozů české společnosti
Avia Ashok Leyland Motors za první pololetí letošního roku meziročně vzrostla
o 64,4 % na 286 kusů. Společnost prodala na tuzemském trhu 90 automobilů,
což je v meziročním srovnání nárůst
o 26,7 %. Podle statistik Sdružení automobilového průmyslu automobilka navýšila
v tomto období export meziročně o 82,2 %
na 186 vozidel.
Dvacetiprocentní nárůst
exportu Škody Auto
Výroba tuzemské automobilky Škoda
Auto vzrostla za první pololetí o 24,2 %
na 356 187 osobních a lehkých užitkových
vozů. Společnost exportovala 425 525 vozů,
což je v porovnání se stejným obdobím
roku 2010 nárůst o 22,2 %. Údaje zveřejnilo
Sdružení automobilového průmyslu.
Škoda Vagonka dodá vlaky
Litevským drahám
Společnost Škoda Vagonka uzavřela smlouvu
s Litevskými drahami na dodávku pěti dvoupodlažních souprav City Elefant za celkem
39 milionů eur (zhruba 955,11 milionu Kč)
v období let 2012 až 2014. Vlaky budou jezdit
na trase Vilnius‒Kaunas s maximální rychlostí 160 km/h. Jak uvedl generální ředitel
společnosti Jiří Paruza, Škoda Vagonka v posledních letech navyšuje podíl exportních
zakázek. V letošním roce předpokládá podíl
exportu 45 %, v příštím roce až 60 %.
Ekova Electric a Cegelec
zmodernizují švédské
tramvaje
Ostravská společnost Ekova Electric a francouzský Cegelec zmodernizují celkem
79 tramvají M31 pro Dopravní podnik
Göteborg. Na zakázce se česká firma bude
podílet subdodavatelsky. Podle společnosti
Ekova Electric činí celkový finanční objem
zakázky 170 milionů Kč. První modernizovaná tramvaj bude dodána zpět do Švédska
v říjnu, poslední dodávka by se pak měla
uskutečnit v roce 2016.
Pivovar Primátor má nové
zahraniční partnery
Pivovar Primátor vyvezl v červnu 3679 hektolitrů piva. Jak uvedla exportní manažerka
Lenka Matoulková, tento objem měsíčního exportu byl nejvyšší od roku 1993.
Nárůst byl podle ní způsoben rozšířením
zákaznické základny. Oproti stejnému období v roce 2010 získal pivovar 14 nových
zákazníků v dalších destinacích. Nárůst
v letošním roce podpořily hlavně trhy
v Řecku, Rusku, Koreji, Slovensku, Litvě
a na Ukrajině.
Vývoz firmy Heluz vzrostl
o polovinu
Zatímco obrat společnosti Heluz cihlářský průmysl se loni udržel na úrovni roku
2009, tedy 1,3 miliardy Kč, objem exportu se zvýšil o 50 % a nyní činí téměř
čtvrtinu celoroční produkce. Jak uvedl
obchodní ředitel firmy Jan Krampl, letos
společnost očekává spíše nižší stavební
aktivitu, výrazné oslabení předpokládá zejména u velkých developerských projektů.
V průběhu roku Heluz plánuje navýšit
investice. Předpokládaná částka 38 milionů Kč je oproti loňskému roku více než
dvojnásobná.
Stock Plzeň vyváží fernet
do Číny a Japonska
Společnost Stock Plzeň začala prodávat své
značky Fernet Stock a Fernet Stock Citrus
v Číně a v nejbližších měsících spustí
také export na japonský trh. Firma již působí v rámci východní Asie ve Vietnamu
a Thajsku. Jak uvedl generální ředitel Stocku
Plzeň Petr Pavlík, v první fázi půjde o dodávky v řádu tisíců litrů.
Export Pivovarů Staropramen
klesl loni o devět procent
Export společnosti Pivovary Staropramen
klesl v loňském roce meziročně o 9 %, ale licenční výroba v zahraničí se zvýšila o 17 %.
Mezi největší trhy pivovarů patří Velká
Británie, Německo, Švédsko, Slovensko,
Ukrajina a Rusko. Informaci uvedl pro ČIA
mluvčí společnosti Pavel Barvík.
PSJ má další projekt v Rusku
Stavební společnost PSJ zahájila výstavbu
obchodního komplexu v Tambove v Rusku
pro investorskou společnost Eko Prom
Lipeck. Náklady by měly činit 10,5 milionu
eur (zhruba 253,58 milionu Kč). Projekt
financuje UniCredit Bank ve spolupráci
s pojišťovnou EGAP.
VOUCHER
1 měsíc zdarma
Energetická efektivnost
Týdně e-mailem: Úspory a efektivnost – Trh s energiemi – Obnovitelné zdroje – Nové projekty – Dotace
Objednávejte na: [email protected], předmět „Trade“
10
|platnost do 31. 12. 2011/1 firma
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
TRENDY
Příštích sto let nás čeká hodně práce
Obdivuji americký entuziasmus, chuť podnikat a přijímat nové výzvy.
Mám rád jejich sebevědomí i optimistický pohled na svět. Líbí se mi jejich
snaha vyniknout a nechat schopné zbohatnout, ať jsou odkudkoliv.
Nelíbí se mi ovšem americké členění na vítěze a poražené. Nemám
rád jejich černobílý a zjednodušený pohled na svět. A nebaví mě jejich
hrdinové a padouši. Všechna uvedená pozitiva i negativa bezezbytku
nabízí světový bestseller Příštích sto let od George Friedmana.
Karel Havlíček
Kniha slibovala podle recenzí i podle
těch, kteří mi ji doporučili na dovolenou,
mnohé. Objektivně vzato – nepřekvapila.
Stojí za to si ji přečíst, zamyslet se nad
mnohými prognózami, poučit se, něco
použít a zbytek nebrat příliš vážně. I přes
velké množství opravdu zajímavých informací má bestseller jeden problém, který se
ve Friedmanově tvorbě objevuje pravidelně
a autor sám to ani nepopírá: je příliš americký. To jej činí sice čtivým, současně je to
ale jeho největší slabina.
Polsko a Turecko světovými
velmocemi?
Jaká je tedy ve zkratce předpověď zakladatele a šéfa prognostické společnosti Stratfor
pro příštích sto let? Podle něj budou USA
nadále dominovat světu, a to jak politicky,
tak vojensky a ekonomicky. Evropa bude
i v budoucnu hrát druhé housle, nicméně
nikoliv jako EU, ale jako nesourodý a rozdrobený kontinent s bohatou historií
a nostalgickými vzpomínkami. Čína se
rozpadne na fragmenty, podobný osud
čeká Rusko, naopak světovými velmocemi
se stanou Polsko a Turecko, které tak doplní USA a Japonsko jakožto rozhodující
hráče na zeměkouli. Mexiko bude pro USA
hrozbou až za 100 let a Německo bude hrát
stále významnou roli, byť jeho růst pravděpodobně oslabí. Vše podstatné se lze dočíst
na prvních třiceti stránkách, čímž neříkám, že nemá cenu knihu přečíst celou.
Je Friedman dobrým
prognostikem?
Suma sumárum, jestliže bych chtěl jako
představitel Spojených států amerických
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
napsat jejich lepší prognostickou oslavu,
nevymyslel bych ji lépe. Nechci ale bagatelizovat vliv USA. Naopak, sdílím
Friedmanovu úvahu, že Severní Amerika
bude skutečně v následujících desetiletích
světovým lídrem, a nikterak mi to nečiní
problém. Stejně tak se mi líbí, jak uchopil
latinskoamerickou problematiku a problémy eskalující v arabském světě. Zde je
podle mého názoru autor nejsilnější a již
z tohoto důvodu má význam knihu dočíst.
Neztrácejme
vlastní úsudek
S nadhledem je však třeba brát způsob,
jakým Friedman střílí přesná data znamenající milníky ve 21. století. Například, že
v roce 2100 vypukne americko-mexický
konflikt. A i když se nemohu ubránit pocitu, že přání zde bylo otcem myšlenky,
uznávám, že jeho pohled na současnou
Evropu je racionální, zejména na její západní část.
Krize nás naučila posuzovat firmy a státy
nikoliv podle výše obratu, ale podle struktury bilance, což v sobě zahrnuje schopnost splácet blahobyt, který jsme si vytvořili. V tomto ohledu má USA, ale i EU
mnoho co dohánět.
Přání otcem myšlenky
Ostatní je již jen utopie a zbožné přání
toho, kdo je chtě nechtě poznamenán
studenou válkou. Friedman jakožto bývalý poradce americké vlády v otázkách
obrany někdy dělá dojem, že právě píše
scénář k dalšímu dílu Jamese Bonda, nevěda si rady, co s chybějící rudou hvězdou
na raketě silného, leč respektovaného
padoucha.
Pohled na Čínu, Rusko a východní Evropu
je zkreslený. Role baltských zemí a budoucí úloha Polska jsou fantasmagorie, na které bych nevsadil ani korunu.
Naopak bych si vsadil na dominantní
úlohu Německa, stejně jako na výrazně silnější roli Evropské unie, než kterou jí autor
připisuje.
Jsem totiž přesvědčen, že nerozhoduje
pouze HDP, kterým Friedman velmi rád
poměřuje prakticky vše. Dlouhodobě
věřím spíše pracovitosti, spolehlivosti
a schopnosti proměnit kreativní myšlení
v reálné skutky. Nevěřím nakresleným vizím a papírovým výkonům.
Dovolím si drze vlastní prognózu. Příštích
sto let bude pod nadvládou USA, EU
a Číny. Z pohledu strategického rozložení
sil a světové politické, vojenské a hospodářské rovnováhy je to téměř ideální vzorec. Dovedu si ale představit, komu se líbit
nebude. „
Ing. Karel Havlíček,
Ph.D., MBA, je generálním ředitelem společnosti SINDAT, která
řídí majetkové účasti
skupiny výrobních a výzkumných
podniků.
Spolupracuje s akademickou a zaměstnavatelskou sférou, je
děkanem Fakulty ekonomických studií VŠFS a předsedou Asociace malých
a středních podniků a živnostníků ČR.
11
SONDA
Hotel Crowne Plaza Suzhou, projekt architektonické kanceláře Ivany a Jana Bendových
Čínská inspirace
Čína je zemí mnoha tváří. Jejích 1,3 miliardy lidí představuje zhruba počet
obyvatel Evropské unie a Jižní i Severní Ameriky dohromady. O životě
a podnikání v této zemi jsme hovořili s architekty, manželi Ivanou a Janem
Bendovými, kteří v Číně žijí a pracují již dvacet let.
Co vás přivedlo do Číny?
Architekt má být tam, kde se staví. Něco
nového vytvořit znamená poznat, pochopit
a hledat, co lidi spojuje.
Čína si v posledních třiceti letech
hodně polepšila. Dá se ještě
očekávat růst její poptávky
po dovozech, když tam rostou mzdy
a koupěschopnost obyvatelstva?
Čína je značně nehomogenní teritorium
s nevyváženými příjmy a výdaji obyvatel. Chudší, západní provincie prodělávají
bouřlivý rozvoj. Na celkovou profitabilitu
budou mít mimo jiné velký vliv rostoucí
cena tamější pracovní síly a vyšší náklady
na dopravu zboží. Na přelomu tisíciletí těžil z předností globalizace jak čínský průmysl, tak zbytek světa. Levné čínské zboží
umožnilo i českým rodinám pořídit si věci,
o nichž se jim ještě před dvaceti lety ani
nezdálo.
S digitální revolucí a omezeností přírodních zdrojů se ekonomický model,
12
založený na snadné dostupnosti surovin,
levné energii a pracovní síle a ignorování
stavu zhoršujícího se životního prostředí,
pomalu vyčerpává. Právě tady vidíme
velkou příležitost pro české podnikatele.
Jejich kreativita a schopnost nekonvenčních řešení by ve spojení s čínským ekonomickým a tržním potenciálem mohly
posloužit oběma partnerům. Záleží však
na tom, s jakým úmyslem podnikatelé přicházejí. V Čechách stále přežívá názor, že
Číňané akceptují vše, co se doma neprodá.
Ale s takovou arogancí se daleko nedojde.
dobrým a skvělým domem spočívá v životní
zkušenosti a pocitech z konkrétního architektonického prostoru. Domníváme se, že je
to právě středoevropská kulturní zkušenost
v kombinaci s komplikovanou politickou
historií, která je pro stále náročnějšího čínského zákazníka zajímavá.
Pokud uvedeme zkušenosti z našeho oboru,
do Číny přišlo mnoho architektů ze všech
koutů světa a většinou zase odešli. Kreslili
pouze to, co se naučili doma. To tady nestačí. Dobře fungující a vypadající dům
je pouze základ. Tradiční práci architekta
je třeba obohatit o takové aspekty, jako je
„branding“, porozumět trhu i čínské mentalitě, maximalizovat potenci stavebního pozemku apod. Podstatnější než krásný dům
je přesvědčit investora, proč by v něm měli
lidé bydlet či se v hotelu ubytovat. Krása
je individuální kategorií, ale rozdíl mezi
Když na konci sedmdesátých let zaměřilo
vedení Číny levnou pracovní sílu a úspory
do oblasti investic a v roce 1985 se země
ekonomicky otevřela světu, nebyla připravena. Chyběly hospodářské zákony, funkční
daňový systém, technické a kvalitativní standardy. Od té doby se mnohé změnilo a období „zlaté horečky“ doznívá. Podmínky pro
zahraniční investment podléhají pravidlům
a čínští klienti jsou sofistikovanější a náročnější. Mnohé snahy zahraničních firem neznalých aktuální situace na čínském trhu se
Číňanům jeví jako naivní a arogantní.
Již dvacet let pracujete v Číně
v jednom z nejdynamičtějších
hospodářských odvětví. Jak se
podle vás za tu dobu změnilo
tamější podnikatelské prostředí?
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
SONDA
Čínská ekonomika se pohybuje
na pomezí státního a soukromého
sektoru. Ale neefektivita
a netransparentnost nejvíc
ohrožuje právě polostátní firmy.
Jak se tomuto jevu Čína brání?
Již nyní jsme propásli spoustu
příležitostí a do Číny se dostáváme
většinou přes Německo, které
tam má asi deset tisíc firem.
Jak hodnotíte možnosti našich
přímých dodavatelů?
Některé zahraniční firmy se tam snažily
aplikovat vlastní, doma prosperující byznysový model. Až na výjimky se vrátily
domů s nepořízenou a mnohdy se značnou
finanční ztrátou. Číně je třeba porozumět
nejen po stránce obchodní, ale především
po stránce kulturní a společenské. Ztráta
tváře je tradičním orientálním principem,
s nímž je třeba počítat i při obchodních
jednáních. Ústní dohoda má stále v mnoha
případech větší váhu než psaná smlouva.
Zatímco pro obchodníka ze Západu je podstatný výsledek smlouvy, pro čínský protějšek je důležitější proces vyjednávání. Západ
se na svět dívá v kategoriích, Čína ho chápe
v jeho vztazích. Oba přístupy mají své přednosti i úskalí. Ale pokud chcete s Číňany
„hrát hru“ na jejich domácím území, musíte
tato tradiční orientální pravidla respektovat.
Měli bychom se posuzovat realisticky.
Česko je malá ekonomika a Čína se bez
nás obejde. Ale to neznamená, že jsme jako
korektní partneři bez šancí. Svědčí o tom
expanze mladoboleslavské Škodovky, Laski
a dalších. Češi tu pracují v zahraničních
firmách a o jejich schopnostech nikdo nepochybuje. Někteří však mají málo dobré
vůle a urputnosti na složitém trhu prorazit.
Říše středu je na mezinárodní
scéně čím dál asertivnější.
Promítá se sílící sebevědomí
i do chování jejích občanů?
Čína si uvědomuje svou rostoucí ekonomickou sílu, aby se však stala opravdovou
světovou velmocí, musí umožnit svobodnou
výměnu informací a volný tok peněz. Ani
jedno zatím nesplňuje. Mladá generace však
ovládá angličtinu, cestuje a intenzivně se učí.
Často se hovoří o čínském
plagiátorství. Kde spatřujete
hranici mezi vzájemně
výhodným partnerstvím
a zcizováním know-how?
Naše stočlenná kancelář produkuje pouze
myšlenky a výkresy. Je tak dobrá, jak schopní
lidé v ní pracují. Proto jsme začali její pracovníky zasvěcovat do našeho projekčního
a stavebního know-how, protože dovednosti
absolventů fakult architektury nejen v Číně,
ale i ve vyspělých zemích nejsou nejlepší.
Školy jsou zaměřeny převážně akademicky,
a pokud mají jejich absolventi navrhnout kuchyň nebo toaletu, jsou v koncích.
Volkswagen ve spolupráci s čínským partnerem se stejným objemem akcií tu vyrábí
technicky a technologicky složité vozy
a podobně i další firmy. Přitom profitují
ČÍNSKÉ DESATERO
manželů Bendových
I.
Byznys v Číně není možné dělat
na dálku anebo na půl úvazku.
II.
Úspěch závisí na vztazích s obchodními partnery. Často je navštěvujte
a vyhledejte si opravdu spolehlivého
místního spolupracovníka, který
bude pracovat ve váš prospěch.
III.
O svých obchodních protějšcích si
zjistěte co nejvíc informací.
IV.
Zvěte je na obědy, večeře a drinky,
noste jim drobné dárky a neustále je
ujišťujte, že vaše ústní dohoda platí.
V.
Přitakání ještě nemusí znamenat
pochopení a souhlas. Ověřte si,
zda vaše sdělení pochopili správně.
Neznalost jazyka a nekvalitní překlady vedou často ke zbytečným
nedorozuměním.
VI. Číňané se neradi soudí, proto je
ústní dohoda podstatnější než
psaná.
VII. U písemné formy platí čínská
verze, proto má cizinec, dojde-li
k soudnímu sporu, jen malou šanci
na úspěch.
VIII. Naprosto nezbytná je vaše trpělivost, jasná a konkrétní strategie
a perfektní příprava na jednání.
IX. Číňané jsou zpočátku nedůvěřiví,
jednejte s nimi s respektem.
X.
Nepodceňujte je.
obě strany. Podle našeho názoru se hodnota know-how přeceňuje. Chránit je
třeba strategické technologie, ale u běžného spotřebního zboží to nemá smysl.
V minulosti byl čínský císař majitelem
veškerého „know-how“ ve své říši. Země
prosperovala nebo upadala s moudrostí
císaře. Naproti tomu v Evropě a později
v Americe bylo know-how veřejným majetkem. Před staletími nejvyspělejší země
na světě – Čína – začala pomalu zaostávat.
Podle našeho názoru je v současném globálním světě třeba, s výjimkou zbraní, přehodnotit principy „utajování pokroku“.
Uplatňují Číňané preference
či omezení vůči zahraničním
podnikatelským subjektům?
Ivana a Jan Bendovi
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
Pokud se člověk vejde do pravidel a pravomocí příslušného úředníka, většinou se
dá vyjednat cokoli. Ale pravidla uplatňovaná na úřadech v Šanghaji nemusí platit třeba v Pekingu. Výklad zákona i jeho
praktická aplikace se mohou v různých
regionech lišit. „
13
SPECIFIKA TRHU
Čína udává tempo i rytmus
Kdo nepodniká v Číně, jako by nebyl
V pomyslném ringu světového obchodu střídá bez velkého humbuku
„Made in China“ sebevědomý a tvrdý protihráč: „Owned by China“.
Čínská lidová republika
Aleš Červinka
vedoucí zahraniční kanceláře
CzechTrade Šanghaj, Čína
[email protected]
Ivan Vyroubal
vedoucí zahraniční kanceláře
CzechTrade Chengdu, Čína
[email protected]
Rozloha: 9 596 960 km²
(3. největší na světě)
Počet obyvatel: 1 345 810 000
(1. na světě/odhad 2011)
Hlavní město: Peking
Hlavní jazyk: mandarínská čínština
Měna: čínský jüan (CNY/RMB)
Čína už není terra incognita
Před pár lety představovala země draka pro
české exportéry neprobádané území. Vše
bylo problémem. Najít importéra, domluvit se nebo i do Číny zajet. Dnes se české
firmy prohánějí po Číně sem a tam a jsou
tu často už jako doma. To, co bylo dříve
nemožné, je běžné: například připravit materiály v čínštině nebo mluvit čínsky.
Tvrdíme s nadsázkou, že v Číně se dnes
prodá vše, ovšem pokud to už čínské podniky nevyrábí při padesátiprocentních nákladech. Číňané si cení špičkovou kvalitu,
originalitu a zdravý způsob života. A mají
14
slabost pro luxusní zahraniční zboží.
Známý je příklad minerální vody Zaječická
hořká, kterou v Pekingu doslova vyvažují
zlatem. Jednu lahev tam koupíte v přepočtu za 600 Kč. Podobně u Číňanů uspěla
i česká přírodní kosmetika. Za jedno mýdlo zaplatíte v čínské metropoli až 500 Kč.
i další klienti CzechTrade, mezi nimi Petrof,
Tedom, Jansen Display, Harmonikas,
Crystalex či Moser.
Čínský trh si získaly převážně české strojírenské firmy, jako jsou TOS Varnsdorf,
ŽĎAS, Pramet Tools, Vítkovice nebo INCO
engineering. Bodovaly také výrobky s vysokou přidanou hodnotou značek LINET,
TESCAN, SVCS Process Innovation nebo
Unites Systems. A svými obchodními úspěchy v tomto teritoriu se mohou pochlubit
Obchodování v Číně je vždy běh na dlouhou
trať. Pokud to myslíte opravdu vážně, musíte
si uvědomit, že proniknout na trh s 1,3 miliardy potencionálních zákazníků vás bude
stát hodně času a peněz. A ovoce sklidíte, jen
pokud přitom budete ještě dost aktivní a trpěliví; vybudujete obchodní vztah, „guang
xi“, a přitom budete mít Čínu rádi.
Úspěch nepřijde hned
a není zadarmo
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
PŘÍLEŽITOSTI
omezeními, například zvyšováním akontace při hypotéce na druhý byt, omezením
počtu nemovitostí na jednoho člověka,
omezením nákupu bytů pro cizince, uvalením daně na nákup nemovitostí. Největší
překážku ale tvoří místní provinční vlády,
pro které jsou zisky z prodeje půdy značným zdrojem příjmů.
Další růst HDP i spotřeby
V současné době roste životní úroveň čínského obyvatelstva, zvyšuje se kupní síla
střední vrstvy a to vše láká firmy z celého
světa. Jak ukazují příklady, které uvádíme
v tomto vydání Trade Review, české firmy
nejsou bez šancí. Obecně platí, že hodnota českého exportu do ČLR se neustále
pomalu zvyšuje. Za loňský rok jsme překročili poprvé v historii vývozní hranici
1 mld. USD, což je oproti 831 milionům
USD v roce 2009 poměrně velký nárůst.
Jedním z důvodů je i fakt, že díky finanční
krizi byly české společnosti donuceny hledat nové trhy mimo Evropu a řadě z nich
se v Číně podařilo uspět. Letos očekáváme
vzhledem ke zlepšujícímu se stavu českého
průmyslu a dalšímu růstu čínského domácího trhu pokračování tohoto trendu, tedy
opětovný nárůst českého exportu do Číny.
Významně by přitom měl pomoci fakt, že
Česká republika je součástí Evropské unie,
největšího obchodního partnera Číny.
Proto doporučujeme, aby české firmy více
využívaly podpory EU.
Bude Čína dál vítězit?
Rok 2010 se nesl v duchu světové výstavy
EXPO v Šanghaji a vyrovnávání se s důsledky celosvětové finanční krize, z níž
Čína vyšla jako vítěz. Přispělo k tomu
i rozhodnutí čínské vlády, která do ekonomiky napumpovala 586 miliard USD
formou investic do projektů na rozvoj infrastruktury, bankovních půjček čínským
firmám, vládních dotací venkovskému
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
obyvatelstvu na nákup bílé techniky apod.
Tak se podařilo, že dělníci, kteří přišli o práci v důsledku uzavření továren
orientujících se převážně na export zboží
do USA a Evropy, byli zaměstnáni blíže
svým domovům právě v rámci projektů
na výstavbu infrastruktury a dalších investičních akcí financovaných vládou. Díky
vládním projektům se rovněž podpořila
výroba a využití výrobních kapacit v energeticky náročných oborech, jako jsou ocelárny a cementárny.
Nicméně pro letošní rok se i přes řadu problémů, kterým čínská ekonomika čelí, očekává silný růst hospodářství (odhad růstu
okolo 9 % HDP) podpořený dalším růstem
spotřeby domácností. Poroste však i inflace
a mzdy. Vláda se bude i nadále snažit „krotit“ zvyšující se ceny nemovitostí řadou
dalších opatření. Budou pokračovat projekty do rozvoje infrastruktury (do roku
2012 bude mít Čína 13 000 km vysokorychlostních tratí pro vlaky dosahující rychlosti
až 350 km/h, investice ve výši 700 miliard
RMB), bude docházet k pomalému a postupnému zhodnocování jüanu vůči dolaru
a bude se rozšiřovat možnost využití RMB
v mezinárodním obchodu (již nyní funguje
v rámci zemí ASEAN a v Číně má povolení
k obchodu v RMB přes 67 000 obchodních
společností).
Vzhledem k ukončení světové krize a růstu
světového obchodu předpokládáme pokračování růstu čínského exportu, ale rovněž
importu (převážně high-tech produktů,
technologií, surovin). Očekává se další nárůst zahraničních investic hlavně ve formě
budování výzkumných a vývojových center, převodu vyspělých technologií, budování poboček pro jihovýchodní Asii především velkých zahraničních společností. Pro
Řada čínských exportních firem byla pod
vlivem poklesu vývozu nucena přeorientovat svou produkci na domácí trh, kde se
díky vládním stimulům a rostoucím platům rychle zvyšuje spotřeba domácností.
Největší hrozbou pro čínskou ekonomiku jak vloni, tak i v tomto roce zůstává
rostoucí inflace (především u potravin).
Za rok 2010 činila průměrná míra CPI
3,3 %, nicméně v závěru roku byla meziměsíční míra inflace téměř 6 % (u potravin přes 17 %). V tomto roce vláda plánuje
udržet inflaci do 4,5 %, nicméně v červnu
činila meziměsíční inflace 6,4 %, což je tříleté maximum. Tento fakt se samozřejmě
odráží i v platech, které se rovněž zvyšují,
ale ne takovým tempem.
Další otázkou zůstává bublina na realitním
trhu. Ve velkých čínských městech jsou
podle expertů ceny nemovitostí v průměru
o 30 % vyšší, než je jejich reálná hodnota,
a tyto ceny stále rostou. Vláda se snaží
o „ochlazení“ trhu s realitami různými
15
SPECIFIKA TRHU
čínskou ekonomiku bude také důležité, jak
se podaří centrální vládě zvládnout plánované a někde již nastartované reformy (například ve zdravotnictví či bankovnictví).
Čínská podpora exportu
Jak už jsme naznačili, čínská vláda podporuje převážně zahraniční investice
ve formě high-tech výrobků, nových technologií, výzkumných a vývojových center
a podobně. Existuje tzv. katalog investic,
kde jsou zahraniční investice rozdělené
do tří kategorií ‒ podporované, omezené
a zakázané. Podle zařazení do příslušné
kategorie se pak odvíjí celkový přístup
čínských orgánů k zahraniční firmě a její
investici v zemi. Po celé Číně jsou rovněž
vytvořeny speciální ekonomické a investiční zóny, kde může zahraniční investor
získat preferenční přístup včetně daňových úlev, prominutí nájmu výrobních
prostor po určitou dobu apod. Vedle
těchto zvláštních průmyslových zón ještě
existují vládní instituce na podporu zahraničních investic, které jsou většinou
Provincie
Šanghaj
Tchien-ťin
Peking
Ťiang-su
Če-ťiang
Vnitřní Mongolsko
Kuang-tung
Liao-ning
Šan-tung
Fu-ťien
Ťi-lin
Che-pej
Chu-pej
Čchung-čching
Šen-si
Chej-lung-ťiang
Ning-sia
Šan-si
Sin-ťiang
Che-nan
Chu-nan
Čching-chaj
Chaj-nan
Ťiang-si
Sečuán
Kuang-si
An-chuej
Tibet
Kan-su
Jün-nan
Kuej-čou
16
HDP/obyv. v USD
10 828
10 400
10 378
7 682
7 390
6 969
6 440
6 172
6 078
5 748
4 614
4 152
4 079
4 043
3 966
3 946
3 853
3 759
3 670
3 605
3 576
3 545
3 496
3 127
3 104
3 050
3 045
2 497
2 379
2 320
1 953
Hrubý domácí produkt na obyvatele v USD (2010)
Chej-lung-ťiang
Ťi-lin
Liao-ning
Peking
Sin-ťiang
Kan-su
Vnitřní Mongolsko
Tchien-ťin
Che-pej
Šan-si
Šan-tung
Ning-sia
Čching-chaj
Šen-si
Tibet
Che-nan
Chu-pej
Sečuán
Chu-nan
Kuej-čou
Jün-nan
Kuang-si
Ťiang-su
An-chuej
Šanghaj
Če-ťiang
Ťiang-si
Fu-ťien
Kuang-tung
do 3 000
3 000–4 000
Chaj-nan
4 000–7 000
nad 7 000
Zdroj dat: Wikipedia
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
PŘÍLEŽITOSTI
Struktura hospodářství Číny
Podíl na HDP
Podíl na zaměstnanosti
9,6 %
39,5 %
33,3 %
46,8 %
`
Strojírenství
`
Elektrotechnika
`
Těžební průmysl
`
Potraviny a nápoje
`
Energetika
`
Ostatní (logistika a dopravní prostředky, třídírny odpadů, recyklační
technologie, technologie na úpravu
vody, sklo, chemický průmysl, zdravotnická technika, hudební nástroje,
luxusní výrobky)
27,2 %
43,6 %
služby
průmysl
součástí lokální provinční vlády či většího
města. Dále jsou po celé Číně pobočky
CCPIT (China Council for the Promotion
of International Trade, http://english.ccpit.
org/) neboli Čínská obchodní komora.
V Číně zatím není aktivní žádná soukromá obdoba obchodní komory sdružující české firmy.
Veřejné zakázky
a protekcionismus
Zvláště v některých oborech (například
zařízení pro obnovitelné zdroje) panuje
v Číně velmi silný protekcionismus. Při
některých výběrových řízeních jsou upřednostňovány a podporovány domácí firmy,
případně je stanoven požadavek, aby zahraniční subjekt vstoupil do výběrového
řízení výhradně s čínskou firmou formou
joint venture. Tak tomu je například v automobilovém průmyslu, kde zahraniční
firma ucházející se o vstup na čínský trh
musí založit joint venture s místní automobilkou. Čínské firmy tak mají zaručeno,
že se tím snadno dostanou k technickému
know-how zahraničních automobilek.
Podobná situace panuje i ve výběrových
řízeních na turbíny do větrných elektráren.
Zahraniční výrobci jsou v tomto případě
vytlačováni čínskými firmami, které při výběrovém řízení slíbí téměř nemožné a nabídnou takové podmínky (včetně supernízkých cen), jež si zahraniční firmy nemohou
dovolit poskytnout. Tyto domácí firmy jsou
většinou velké státní společnosti, které mají
velmi silnou státní podporu při financování a v poskytování různých úlev. Na toto
téma ostatně již v minulém roce ostře poukazovaly Spojené státy americké nebo
Obchodní komora EU v Číně. Ta na základě stížností velkých zahraničních firem
jako GE, Siemens aj. podala oficiální protest u čínské vlády, neboť takovéto jednání
je v rozporu se závazky Číny a pravidly
WTO. Čína se nicméně vyjádřila k danému
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
PŘÍLEŽITOSTI
PRO ČESKÉ FIRMY
zemědělství
Zdroj: Wikipedia
problému odmítavě s tím, že její podpora
a dotace obnovitelných zdrojů energie jsou
srovnatelné s politikou USA a EU.
DESATERO OBCHODOVÁNÍ
S ČÍNOU
Tradice českého
strojírenství trvá
I.
Bez aktivní přítomnosti na čínském trhu neprorazíte.
Nejvyšší podíl na českém exportu do Číny
má jednoznačně skupina výrobků Stroje
a dopravní prostředky. Je to poměrně logické – vozy Škoda vyráběné v licenci
v závodu Shanghai Volkswagen využívají
cca 85 až 90 % dílců od místních dodavatelů, zbytek se dováží. Firma Bonatrans
také dováží do Číny svá železniční dvojkolí. V Pekingu působí kancelář Vítkovic,
které dodávají na čínský trh své zalomené
hřídele. Řada našich firem jako TOS
Varnsdorf, Škoda Machine Tools, Fermat
apod. dováží do Číny své obráběcí stroje.
TOS Varnsdorf má dokonce vybudovaný
joint venture s čínskou firmou v provincii
Jün-nan na jihu Číny. Firma Ferrit dováží
do Číny své důlní lokomotivy, ŽĎAS prodává v Číně lisy, manipulátory a tak bychom mohli pokračovat.
II.
To, co by v Evropě trvalo hodinu,
bude v Číně trvat i sedmkrát déle.
III.
Čínský partner vám nikdy neřekne
ne a zřídka vyjádří otevřeně svůj názor, aby neztratil tvář („diu mian zi“).
IV.
Nebuďte ve stresu a na obchodní
jednání si vyhraďte dostatek času.
V.
Ujistěte se (raději několikrát), že
vám obchodní partner skutečně
rozumí.
Čeští výrobci těží ze své dlouhé tradice
ve strojírenství, referencí ještě v rámci hospodářské pomoci ČSSR Číně, výzkumu
a vývoje, kvalifikovaných odborníků a zkušeností. Dokážou proto nabídnout kvalitní
a vysoce sofistikované produkty s cenou
podstatně nižší, nežli je tomu například
u německých firem, které jsou v Číně tvrdým konkurentem. Velké strojírenské podniky mají dostatek financí na časté cesty
specialistů (prodejců, servisních techniků,
inženýrů) do teritoria, na vybudování vlastního zastoupení v Číně, dokážou poskytnout odborný servis a dodávky náhradních
dílů, mají tým lidí se zkušenostmi s exportem výrobků do zahraničí. Předpokládáme,
že tento trend potrvá a i v budoucnu bude
strojírenství z hlediska českého exportu
do Číny klíčovým segmentem.
VII. Buďte vždy zdvořilí a trpěliví.
VI. Naučte se pár čínských slovíček,
nebojte se jídelních hůlek a alkoholu (opětujte časté přípitky
u jídla).
VIII. Svoji prezentaci a všechny propagační materiály si připravte
v čínštině.
IX. Počítejte s častými cestami
do Číny a s dlouhodobým budováním obchodního vztahu (v Číně
se těmto vztahům říká „guang xi“),
při němž je osobní jednání
nutností.
X.
Vytvořte si pozitivní vztah k Číně,
váš obchodní partner to vycítí
a ocení.
17
SPECIFIKA TRHU
Vedle strojírenství bychom na další místo
v pomyslném žebříčku čínských šancí pro
české firmy zařadili zařízení pro obnovitelné zdroje energie. Na tomto poli v Číně
úspěšně funguje například firma Tedom
se svými kogeneračními jednotkami či
firma Wikov s převodovkami do větrných
elektráren.
Ekonomicky nejvyspělejší jsou v zásadě
tři oblasti východní Číny: Yangtze River
Delta (Delta Dlouhé Řeky) – Šanghaj,
Jiangsu, Zhejiang a Anhui, Beihai Area
(okolí zálivu Beihai) – Peking, Tianjin
a Pearl River Delta (Delta Perlové Řeky)
– provincie Guangdong, Guangzhou,
Shenzhen.
Z geografického hlediska je zřejmé, že
dochází k přesunu těžkého strojírenství
a energeticky náročného průmyslu z velkých měst na východě Číny dále do vnitrozemí (centrální a západní Číny), kde se
nabízí levnější pracovní síla a nižší náklady
spojené s pronájmem či vybudováním výrobních prostor. Ve velkých městech, jako
je Šanghaj či Peking, převládají hlavně
služby jako například finančnictví a bankovnictví, high-tech obory s přidanou
hodnotou, výzkumná a vývojová centra, IT,
biotechnologie.
Na celém východním pobřeží je celá řada
obrovských přístavů, funguje zde vysokorychlostní železnice, je tu postaveno velké
množství moderních dálnic a letišť, takže
po logistické stránce vše výborně funguje.
Musíme však zmínit, že daň pro zahraniční
firmy lokalizované na východním pobřeží či
ve velkých aglomeracích je rovněž vyšší než
v jiných, ne tak bohatých oblastech Číny.
CzechTrade v Číně:
Šanghaj a Chengdu
Agentura CzechTrade má v Číně dvě kanceláře. Jednu v Šanghaji, která je synonymem velmi bohaté a rozvinuté Číny, a druhou v Chengdu, jež je střediskem západní
Číny, dosud vnímané jako zaostalá, chudá,
taková čínská popelka.
Přirovnání pro Šanghaj je výstižné. Jedno
z největších čínských měst s více než
20 miliony obyvatel chce být do roku 2020
mezinárodním finančním a obchodním
centrem. Hodně tomu pomohla loňská
světová výstava EXPO. Je zde dostatek
kvalifikovaných místních pracovníků, ale
také nejvyšší mzdy v celé zemi. Šanghaj se
snaží přilákat více mezinárodních firem,
kterým poskytuje zvýhodněné podmínky
při zřizování jejich regionálních ústředí
pro Čínu či jihovýchodní Asii.
Jak už bylo uvedeno, trendem východního
pobřeží Číny je pomalu vytlačovat těžký
a tzv. špinavý průmysl (ocelárny, papírenství, chemické podniky atd.) dále na venkov a do centrální Číny. Po celém východním pobřeží existuje mnoho zvláštních
ekonomických zón, které nabízejí zvýhodněné podmínky pro zahraniční investice.
Výše uvedené druhy průmyslu však s touto
podporou již nemohou počítat, jsou preferována odvětví jako elektroprůmysl, vyspělé technologie, farmacie, IT, environmentální technologie, logistika.
V samotné Šanghaji nyní sílí investice
do oblasti služeb – především turistického ruchu, finančnictví, bankovnictví,
poradenství, školství. Všechny tyto oblasti jsou místní vládou podporovány
a zvýhodňovány.
18
Přirovnání Chengdu k popelce dnes již
pokulhává. Mohutný rozvoj západní Číny
v posledním desetiletí, patrně umožněný
obrovským přílivem peněz z Pekingu, mění
jak viditelnou tvář Chengdu a celé západní
Číny, tak i tu obchodní zásadním způsobem. Chengdu je již několikátým rokem
nejrychleji se rozvíjejícím městem v Číně,
držet krok s ním v tomto směru dokáže jen
300 km vzdálená municipalita Chongqinq
se svými 35 miliony obyvatel. Ulice jsou
přeplněny auty, vyrůstají obrovské nové
čtvrti, obchodní centra jsou zejména o víkendech nacpána k prasknutí a v restauracích se stojí fronty na místa k sezení. Město
vydává obrovské sumy na rekonstrukce nábřeží a náměstí.
Tento nárůst kupní síly v západní Číně se
konkrétně projevuje větším zájmem místních firem na přímém importu zboží ze zahraničí, a to i v případě spotřebního zboží.
V Chengdu již delší dobu působí česká finanční skupina se svými půjčkami domácnostem, tento rok se tu chystá otevřít pobočku český výrobce zdravotních přístrojů
a česko-čínská společnost plánuje zřídit
centrum prodeje českého skla doplněné
případně o české potraviny.
CzechTrade Chengdu má na starosti hlavně
západní Čínu, což představuje 12 čínských
provincií. Pro české společnosti jsou nejvíce zajímavé tyto:
Sichuan – strojírenství, obnovitelné zdroje
energie, vodní energetika, automobilový
průmysl, spotřební zboží (obecně centrum
pro expanzi v západní Číně).
Chongqing – strojírenství, automobilový
průmysl, spotřební zboží.
Shaanxi – letecký průmysl, důlní stroje,
obnovitelné zdroje energie.
Gansu – obnovitelné zdroje energie.
Xinjiang – obnovitelné zdroje energie,
důlní technika.
Vnitřní Mongolsko – obnovitelné zdroje
energie, důlní technika, zejména povrchové dobývání surovin. „
POZVÁNKA
V ČÍNĚ MUSÍTE BÝT VIDĚT
Využijte tradiční veletrhy a prezentace
u čínských partnerů, které pro vás připravuje CzechTrade
CHINA INTERNATIONAL
GENERAL AVIATION
CONVENTION 2011
14.‒16. 10. 2011, Xian,
provincie Shaanxi
V Xianu se nachází šest klíčových výzkumných středisek avioniky, sedm
klíčových
výzkumných
středisek
obranného průmyslu, čtyři národní
speciální výzkumná střediska a dvacet
klíčových výzkumných ústavů na ministerské úrovni a další letecké výzkumné ústavy spolu s podpůrnými
provozy a institucemi. Celková výroba
letadel v provincii Shaanxi pokrývá
třetinu výroby letadel v Číně. Účast
na veletrhu bude pro každou českou
firmu spojena s návštěvou dvou relevantních místních partnerů.
Více informací u gestora akce
Jiřího Rejla,
e-mail: [email protected]
CHINA COAL AND MINING EXPO
28.‒31. 10. 2011, Peking
Kancelář CzechTrade v Chengdu zajišťuje českým firmám také prezentace
u čínských projekčních ústavů zaměřených na důlní i povrchovou těžbu
surovin. Součástí bude také přímé kontaktování s relevantními institucemi
a lidmi ovlivňujícími projektování
a další vývoj projektů v oblasti dobývání surovin.
Více informací u gestora akce
Václava Štiky,
e-mail: [email protected]
100% DESIGN SHANGHAI
3.–5. 11. 2011, Šanghaj
Po loňském úspěchu pokračuje agentura CzechTrade v organizování české
účasti na této prestižní mezinárodní
designové výstavě.
www.100percentdesign.com.cn
Více informací u gestora akce
Zuzany Sedmerové,
e-mail: [email protected]
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
PŘÍLEŽITOSTI
REGIONÁLNÍ CENTRUM
DÁLNÝ VÝCHOD NABÍZÍ
ČESKÝM FIRMÁM:
•
•
•
•
•
Působnost Regionálního centra CzechTrade Dálný východ
Čína (v současnosti dvě zahraniční kanceláře CzechTrade v Šanghaji a Chengdu),
Vietnam (v současnosti jedna zahraniční kancelář v Ho Či Minově Městě), Japonsko,
Jižní Korea, Singapur, Malajsie, Indonésie, Tchaj-wan, Filipíny, Thajsko, Laos,
Kambodža, Mongolsko
Regionální centrum
Dálný východ
Role Czech Trade při zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky je dnes
v aktivním vyhledávání budoucích příležitostí pro české firmy, které se opírá
o odbornou znalost, sledování a vyhodnocování trendů budoucího vývoje a změn
(trhu, poptávky, chování spotřebitelů,
technologického vývoje atd.). To vše s využitím moderních nástrojů, jakými jsou
například trade intelligence a foresight.
V souladu se strategií CzechTrade probíhá
posilování stávajících kapacit zahraničních
zastoupení, která se stanou součástí budované páteřní zahraniční sítě pro export,
zahrnující 10 regionálních center (RC).
(Obrázek s umístěním center jsme publikovali v minulém čísle.)
V rámci této sítě tak mohou firmy s vysokou přidanou hodnotou či jinak definovanou konkurenční výhodou svého produktu využít synergického efektu, cíleně
nabídnout své unikátní služby v různých
částech světa a maximálně využít svého
exportního potenciálu. RC Dálný východ
•
•
•
•
projekty zaměřené na sběr
a vyhodnocení signálů z teritoria,
služby „šité na míru“ podle
požadavků českých firem,
dlouhodobou exportní asistenci,
využití rozšířené sítě Regionálního
centra a prostor kanceláří CzechTrade
včetně navazujících služeb
dlouhodobého charakteru,
sourcing pro české firmy za účelem
růstu konkurenceschopnosti
na mezinárodním trhu,
prověřování bonity zahraničních
firem,
asistenční služby při komunikaci
a kontaktu se zahraničními firmami,
specifické služby zaměřené
na vyhledání místních partnerů
doplněné o průzkum trhu a analýzu
Trade Intelligence,
zakládání poboček v zahraničí apod.
je pilotní částí tohoto projektu. Již dnes
disponuje kvalitním týmem, který tvoří
zahraniční kanceláře a místní oboroví
specialisté přímo v regionu. Při své práci
pro české exportéry se opírají o unikátní
znalosti, díky nimž dokážou rozpoznat
signály a budoucí trendy. Právě na nich
a na rychlosti jejich rozpoznání je každá
dobrá příležitost založena. „
Ferrit dodal do Číny desítky lokomotiv
V návaznosti na společné aktivity s agenturou CzechTrade vyvezla společnost
Ferrit do Číny již 28 důlních lokomotiv.
Zatímco loni na jaře zvítězila v tendru
na dodávku lokomotiv do čínské provincie
Shandong v objemu 1 milion eur, letos už
dodá stroje za cca 5 milionů eur. Společnost
také uvažuje o zřízení výroby v Číně.
„Čínu považujeme za velmi perspektivní
trh, kde se těží více než dvě miliardy tun
uhlí ročně,“ uvádí Petr Kovář, obchodní
ředitel společnosti Ferrit. „Právě na tento
trh jsme se dostali s velkou pomocí kanceláře CzechTrade v Chengdu, která úspěšně
zorganizovala naši první čínskou akviziční
cestu. Měli jsme možnost navštívit největší
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
uhelné revíry a jednat s vedením důlních společností. Vedoucí kanceláře Ivan
Vyroubal také velmi dobře připravil prezentace českých firem sdružených v alianci
Česká dobývací technika, mezi něž patří
i naše společnost. Díky CzechTrade jsme se
rychle zorientovali na čínském trhu uhelného hornictví.“
Společnost Ferrit je jediným dodavatelem
závěsných lokomotiv na tuzemském trhu.
S úspěchem vyváží své stroje do Ruska,
na Ukrajinu, do Kazachstánu, Albánie,
Mexika, Estonska, Polska a na Slovensko.
První exporty důlního zařízení uskutečnili
loni také do Turecka a Íránu a za pomoci
CzechTrade plánují proniknout na další trhy
Jižní a Střední Ameriky. „
19
POLEMIKA
Proč máme subdodavatele z Číny?
„Po krizi ještě nebylo ani vidu ani slechu a některé naše výrobky již ztrácely
v soutěži s levnou čínskou nabídkou konkurenceschopnost,“ vzpomíná
výkonný ředitel společnosti Jansen Display Vít Zajíček. „Rozhodli jsme
se proti ní bojovat jejími vlastními zbraněmi, tedy nízkou cenou.“
Po celých šestnáct let svého působení
si malý český výrobce P. O. S. materiálů
(point of sales) a potřeb pro reklamní průmysl udržuje kvalitu, rychlost, jedinečný
design a vysoké inovativní tempo. Ročně
přináší na trh čtyřicet nových výrobků.
Převážnou většinu komponent však musí
dovážet ze zahraničí. „Často si kladu otázku,
proč máme jen dvacet procent dodavatelů
z Česka,“ uvažuje Vít Zajíček. „Rádi bychom
dali přednost firmám, které se nacházejí
jen pár desítek kilometrů od nás, ale bohužel jsou příliš drahé, pomalé a většinou
mívají zájem pouze o velké zakázky. Léta
jsme proto preferovali partnery z Francie,
Německa, Belgie či Polska.“ Před pár lety
však začala i tato nákupní strategie selhávat. Na trhy se tlačila levná čínská produkce.
Jansen Display zaznamenal u některých výrobků pokles marže pod patnáct procent
a stávaly se neprodejnými. Načas dokonce
vedení firmy zvažovalo přesun výroby
do Číny, ale z obavy o know-how a udržení
kvality od této varianty ustoupilo. Nabízelo
se však ještě jedno řešení – přesunout
do Číny výrobu některých segmentů. I když
se obávali plagiátorství, bylo jim jasné, že
konkurence si volný prostor na trhu stejně
časem najde a pomůže jediné: zůstat krok
před ostatními.
20
Jak ušetřit s CzechTrade
„Před šesti lety jsem požádal vedoucího zahraniční kanceláře CzechTrade v Šanghaji
Aleše Červinku, zda by nám mohl vytipovat
vhodné potenciální dodavatele segmentů,
jako jsou kovové rohy, profily nebo plastové
součástky. Přestože agentura zatím nemá
tuto službu ve svém portfoliu, pan Červinka
mi je nejen velmi ochotně vyhledal, ale
osobně mě na ně i kontaktoval,“ vypráví Vít
Zajíček. „Byl to klíčový tah, jenž rozhodl
o našem dalším růstu, který neohrozila ani
krize.“ Nezbytností však byl několikaměsíční pobyt českého manažera u subdodavatelů, důkladná znalost místních podmínek a zvyklostí. „Je třeba jim být skutečným
partnerem, trpělivě vysvětlovat každý detail
a ověřit si, zda vás protějšek, který se učí
novou věc, správně pochopil. Asiaté totiž neříkají ze slušnosti ne, a pak dochází
ke zbytečným nedorozuměním. Musí se důsledně vyžadovat plnění zadání a průběžně
kontrolovat, to je ale ostatně potřeba všude.
Zpočátku to chce pár měsíců na místě, později stačí namátkové osobní inspekce v intervalu dvou tří měsíců. Nelze sice očekávat
hladkou spolupráci jako s německými firmami, ale není pravda, že čínské výrobky
jsou obecně méně kvalitní. To je mýtus,
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
POLEMIKA
Jansen Display s.r o.
Ryze česká společnost byla založena
v roce 1995 a sídlí v Krupce u Teplic.
Patří mezi největší evropské výrobce
a exportéry vybavení pro reklamní
průmysl. V rámci stotřicetičlenné společnosti působí tým deseti designérů
a vývojových pracovníků. Díky vysoké flexibilitě, značnému inovačnímu
potenciálu, nízkým cenám a krátkým dodacím lhůtám si udržuje své
odběratele i mezi významnými subjekty, jako jsou T-Mobile, Erste Bank,
Gillette, Coca-Cola, Londýnské metro,
Burger King, Procter and Gamble,
Staropramen či L’Oréal CZ. Její pobočky se nacházejí v Praze, Kolíně
nad Rýnem, Cambridgi, Bratislavě,
Budapešti a Varšavě.
který v Česku přežívá a škodí nám. Každý
výrobek od kteréhokoli dodavatele je takové
kvality, jakou a jak důsledně ji od něho požadujete. Přední světové společnosti, třeba
Apple, využívají při kompletaci svých výrobků segmenty ze zemí s levnou pracovní
silou a říká snad někdo, že jsou nekvalitní?“
V současné době tvoří materiál čínské provenience na výrobcích Jansen Display až
třicet procent, což firmě umožňuje udržet
jejich konkurenceschopnost. Díky pomoci
šanghajské kanceláře CzechTrade se v průběhu posledních let společnosti podařilo
snížit náklady na některé výrobky až na polovinu a několikanásobně zvýšit export.
„České firmy si často stěžují, že se nedá
levné Číně konkurovat. S tím nemohu souhlasit. V současné době dokážeme přidanou hodnotou a cenou finálních výrobků
konkurovat i Číně. Mezi platy dělníků v tamějších podnicích a u nás totiž již není tak
velký rozdíl. Peking je devátým a Šanghaj
dvanáctým nejdražším městem na světě
a tomu odpovídají i příjmy. A efektivita
práce a inovativní potenciál je tady pořád
větší,“ odmítá rezignaci některých českých
exportérů Vít Zajíček.
300 až 350 tisíc korun a dodací lhůta se pohybuje od tří do šesti měsíců. Z Číny ji seženeme za osmdesát tisíc a do třiceti dnů.
Tak udržíme inovativní tempo a ušetřené
prostředky můžeme vložit do modernizace
strojového parku.“
Kde nás bota tlačí?
Firmy si stále častěji stěžují na akutní nedostatek absolventů technických oborů. Podle
Tomáše Feřteka z neziskové společnosti
Eduin se však jejich počet v letech 1998 až
2007 kontinuálně zvyšoval a dnes jsme pravděpodobně na průměru EU či mírně nad
ním. Tito pracovníci zřejmě schází proto, že
hledají uplatnění v jiných oborech, než vystudovali. Zajímavý pohled nabízejí i poslední
statistiky o nezaměstnanosti vysokoškoláků:
řada z nich jsou právě absolventi technických
oborů a jediný obor, kde není žádný nezaměstnaný, je psychologie. Je tedy psycholog připraven univerzálně, a má tudíž větší
prostor pro uplatnění?
„Kvalitní pracovníci do vývoje a výroby
jsou obrovský problém,“ říká ředitel Jansen
Display. „Seženu obchodníky nebo ekonomy, ale těch, kdo umí na stroji, kreslit
modely a vkládat do práce vlastní myšlenky,
je poskrovnu. Vytváříme lidem hodně prostoru pro jejich kreativitu, ale většinou dávají
přednost jasnému zadání a pasivnímu plnění
úkolu. Proto si vážím těch, kteří mají ambici
prorazit s neotřelým nápadem.“
Zdá se, že problém se neskrývá jen ve vzdělání. Ve výrobě či skladu Jansen Display
dnes pracují i lidé s maturitou. Ještě před
krizí se dobří pracovníci sháněli jen velmi
obtížně. Přicházeli čerství absolventi středních škol bez praktických zkušeností a požadovali nepřiměřeně vysoký plat. Velká
nezaměstnanost v severních Čechách ale
Josef Lát:
ČÍNSKÁ NEKVALITA
JE MÝTUS
Podobnou zkušenost s dovozy z Číny
má i producent výrobků z neželezných kovů a plastů a lídr v technologii
nízkotlakého lití akciová společnost
BENEŠ a LÁT. Zákazníkům dodává
výrobky pro technické aplikace z jednoho zdroje. V době tlaku na snižování počtu dodavatelů a flexibilitu dodávek v čase je to konkurenční výhoda.
„Nad dovozy polotovarů a forem
z Číny jsme dlouho váhali, ale povzbudila nás osobní zkušenost pana
Zajíčka z Jansen Display. Využili
jsme také publikovaného poradenství
agentury CzechTrade, a vyvarovali
se tak nechtěných efektů,“ říká předseda představenstva společnosti Josef
Lát. „Detailně jsme zformulovali objednávky a opakovaně si ověřovali,
zda nám partner správně rozumí.
Zpočátku jsme do Číny létali nejen
na průběžné kontrolní dny, ale i převzít finální produkci.
Časem se obě strany naučily předcházet případnému nepochopení.
Spolupráce s čínskými dodavateli je
sice složitější než s evropskými partnery, ale naprosto souhlasím s Vítem
Zajíčkem, že čínská nekvalita je mýtus:
kvalitu dostanete jen takovou, jakou
požadujete.“
myšlení mnoha lidí změnila. „U nás začínají od píky a s nevelkými penězi, ale kdo
se snaží firmě přinést něco navíc, brzy postoupí na vyšší pozici a je motivován i finančně,“ uzavírá Vít Zajíček. „
Stále častěji se ozývají hlasy, že Evropa zpohodlněla, v boji s konkurencí si jednotlivé
státy pomáhají skrytým protekcionismem
a liberalizace trhu nefunguje, jak by měla.
Evropská unie deklaruje volný pohyb zboží,
služeb a kapitálu, ale v praxi to platí jen pro
zboží. To však tvoří pouze třicet procent jejího hrubého domácího produktu, sedmdesát procent připadá na služby.
Protekcionismus a nepružnost evropských firem otevřeně kritizuje i manažer
z Jansen Display. „Ještě tu dost nepřemýšlíme, na čem ušetřit a jak výrobu zefektivnit.
V Evropě po nás chtějí například za formu
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
21
EXPORTNÍ ÚSPĚCHY
Když se hraje
na správnou notu
Hodně se píše o čínském
kopírování. Často právem.
Ale podloudné praktiky se
objevují i na starém kontinentu.
Někteří evropští obchodníci dovážejí
levné čínské harmoniky, do nich používají i české hlasy a vydávají
je za nástroje vyrobené v Evropě. Když se to zákazníci doví,
kazí to solidním firmám obchod.
„Možná to někoho překvapí, ale se svými
čínskými partnery máme naopak velmi korektní vztahy. Na své nástroje umísťují loga
různých výrobců hlasů, aby mohl každý
zájemce posoudit jejich kvalitu a nekupoval zajíce v pytli. Školákům stačí na cvičení
levnější nástroj, ale pro konzervatoristy
přijde takový kus běžně na dvě stě tisíc,“
tvrdí majitel společnosti HARMONIKAS
Ladislav Titlbach.
Věří, že do tří až pěti let se jeho firma
v Číně prosadí. „Na základě naší loňské
návštěvy jsme tam na jaře odeslali první
dodávky hlasů partnerům Tianjin Parrot
Musical Instruments, Tianjin Baidi, Cang
Zhou Goldenlion a Tianjing Aidi. Víc se
ukáže na podzimních veletrzích v Šanghaji
a ve Frankfurtu a během cesty plánované
napřesrok po firmách kolem Šanghaje.“
Rodinná firma
Má vůbec v globalizovaném světě šanci
na přežití? „Určitě. Máme jinou podnikatelskou filozofii než manažersky řízené
společnosti. Sleduji spolu s dcerou a synem, které jsem vtáhl do podnikání, dlouhodobost a stabilitu podniku. Snažíme se
slušně zaplatit naše zaměstnance a zisk
přednostně vkládáme do technického
a technologického vybavení a rezerv. Kdo
nepřišel k penězům lacino, tomu nechybí
ani vytrvalost,“ říká Ladislav Titlbach.
V třiašedesátém dostal po kraslické průmyslovce na výrobu hudebních nástrojů
umístěnku do Loun, kde se vyráběly harmoniky. „V té době jsme dělali hlásky
do školních nástrojů a v technickém rozvoji měli ti, kteří se na něm chtěli podílet,
značnou finanční podporu státu. Navázal
NENÍ HLAS JAKO HLAS
HARMONIKAS nedodává do zahraničí finální hudební nástroje, ale jejich
důležité segmenty, tzv. hlasy. Jedná se
o precizně opracované plátky převážně
z hliníku, u náročnějších nástrojů ze
zinku nebo mosazi, případně z nerezové oceli, které se pohybují v kovové
hlasové destičce. Vůle pro pohyb mezi
jazýčkem a otvorem v destičce musí
být co nejmenší, aby se předcházelo
zbytečné ztrátě vzduchu a obtížnému
rozeznívání nástroje. Na to je technika
HARMONIKAS ideální.
jsem spolupráci s panem profesorem
na ČVUT, milovníkem hry na harmoniku, a s výzkumným ústavem materiálů
v Běchovicích a vyvíjeli jsme hlásky na vědecké bázi,“ vzpomíná Ladislav Titlbach.
V sedmasedmdesátém byl podnik začleněn do projektu na úsporu deviz, jehož
cílem bylo postavit nový závod, vybavit
ho zahraniční licencí a nahradit dovoz ze
Západu domácí výrobou. Ze záměru sice
sešlo, ale podniku zůstal milion dolarů
na nákup strojního zařízení ze západní
Evropy. „Po roce devadesát jsem však
na frankfurtském veletrhu pochopil, že ani
nadšení a nejlepší technika, kterou ostatně
máme v Lounech dodnes, nestačí, chybí-li
tradice a zahraniční zkušenosti.“
V dvaadevadesátém roce přišla privatizace. Staronoví majitelé se záhy dostali
22
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
EXPORTNÍ ÚSPĚCHY
do finančních problémů, a tak si Ladislav
Titlbach splnil přání osamostatnit se: vzal si
úvěr a v roce 1999 koupil lounskou výrobu
hlasů. Začátky byly kruté. Začínal se dvěma
zákazníky a do toho ještě zasáhla cyklická
krize ve výrobě hudebních nástrojů.
„Svou obchodní politiku jsme postavili
na tom, že díky špičkové technice dokážeme
vyrobit kvalitní hlasy opakovatelných parametrů a podle přání zákazníků. Trvalo však
léta, než se nám podařilo prorazit v oboru,
který je po staletí doménou italské firmy
Antonelli specializující se na ruční výrobu.
Když jsem před dvanácti lety začal s našimi
vzorky objíždět potenciální evropské odběratele, prakticky nikdo se se mnou nebavil.
V Rakousku nám trvalo deset let, než jsme
se tam uchytili, a podobně tomu bylo také
v Německu a ve Slovinsku. Dnes se vedle nadějně se rozvíjejících obchodů s Ruskem řadí
tyto státy k našim nejsilnějším destinacím,“
zdůrazňuje Ladislav Titlbach, jak důležitá je
v obchodování trpělivost.
V domovině harmonik
První kontakt s obchodníky z Číny, kde
byly ve starověku poprvé použity jazýčkové
hlásky u předchůdce foukací harmoniky
šengu, navázala firma HARMONIKAS
před devíti lety na frankfurtském veletrhu. Nic z něj však nebylo. V roce 2006
se spolu s dalšími členy Asociace výrobců
hudebních nástrojů poprvé zúčastnila
pod záštitou CzechTrade jednoho z nejvýznamnějších mezinárodních veletrhů
v oblasti výroby hudebních nástrojů Music
China v Šanghaji. „Tehdy mi jeden čínský
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
HARMONIKAS s.r.o.
V roce 1999 navazuje rodina
Titlbachových na staletou tradici výroby harmonik, akordeonů a hlasů
v Čechách. Se zásadní změnou koncepce výroby hlasů, novými poznatky
v technologii přesného stříhání, profilového broušení, elektroerozivního
drátového obrábění a poloautomatického ladění a za využití umu zkušených pracovníků se v Lounech začaly
vyrábět hlasy i pro vysoce kvalitní hudební nástroje.
Kromě stálých zákazníků na domácím trhu má HARMONIKAS kolem 150 odběratelů ve většině států
Evropské unie, Severní a Jižní Americe,
Rusku a Číně.
řemeslník přinesl na stánek ukázat můj výkres, který si ještě za minulého režimu přivezl spolu s dokumentací ze studijní cesty
do bývalého Československa. Bylo to milé,
ale i přes naše každoroční prezentace zůstávali Číňané v hektickém veletržním prostředí odtažití. Již tehdy nás ale upozornil
vedoucí šanghajské kanceláře CzechTrade
Aleš Červinka, že Číňané kladou stále větší
důraz na kvalitu a touží po evropském
zboží,“ pokračuje Ladislav Titlbach.
Čína však Lounské trochu odrazovala velkou vzdáleností. Když jim přesto Aleš
Červinka loni nabídl, že společně objedou několik čínských stavitelů akordeonů
a harmonik, rádi kývli. „Pan Červinka vytipoval podniky v okolí Pekingu, domluvil termíny a rezervovali jsme si dost času.
Ale naprosto klíčová byla jeho asistence.
Tlumočí z čínštiny přímo do češtiny, čímž
se do značné míry eliminují nedorozumění
a nepřesnosti, dokonale zná místní prostředí a není mu nic zatěžko,“ zdůrazňuje
šéf HARMONIKAS to, co tvrdí i řada dalších našich exportérů.
Hlasy z Loun ožívají
i v tradičních ruských
bajanech
Před šesti lety uspořádalo naše velvyslanectví spolu s kanceláří CzechTrade
v Moskvě setkání zástupců společnosti
HARMONIKAS se šesti potenciálními
ruskými zákazníky. Na základě tohoto
jednání se rozvinul velký projekt pro bajany (ruské akordeony). „Zpočátku byli
Rusové velmi opatrní, protože se obávali o své know-how. Naše časté návštěvy
a korektní jednání rozptýlily jejich obavy
a v současné době jsou našimi stabilními
zákazníky,“ popisuje Ladislav Titlbach
spolupráci se světoznámými výrobci koncertních knoflíkových akordeonů (bajanů),
firmami Jupiter a Tulská garmoň. „Část
produkce si Rusové, podobně jako Italové,
dělají již dvě stě let ručně sami. Takový
komplet pro jednu harmoniku vypilovává
zkušený řemeslník dva měsíce a každá
sada se vlivem jeho kondice nutně trochu
odlišuje. Naší předností je rychlost, přesnost opracování a spolehlivý záruční a pozáruční servis.“ „
23
EXPORTNÍ ÚSPĚCHY
TESCAN centrem inovací
Přístroje značky TESCAN používají společnosti a vědecké instituce zabývající
se nanotechnologiemi či materiálovým inženýrstvím téměř po celém světě.
Mezi největší odběratele patří kromě firem ve Spojených státech a Rusku
také Německo, Jižní Korea a v posledních letech zejména Čína.
Bylo jich pět
Předseda představenstva Jaroslav Klíma
rád vzpomíná na to, jak pět přátel, vývojářů Tesly Brno, tehdejšího dominantního výrobce elektronových mikroskopů
ve východní Evropě, dalo dohromady své
celoživotní úspory a založilo společnost
s ručením omezeným s tehdy nejnižším
povoleným kapitálem sto tisíc korun. Jak
začínali v jedné místnosti bez možnosti
větrání, střídali se na jednom počítači
XT ze Slušovic a v ojeté Škodě 120 jezdili
přes celé Německo instalovat své první výrobky. Jak po dvou letech přijali první tři
zaměstnance a všechny vydělané peníze
hned investovali do materiálu na další zakázku nebo na nákup měřicích přístrojů.
Postupně rostli, zaměstnávali stále více
24
spolupracovníků, rozšiřovali prostory i počet zemí, kam exportovali. „Zažili jsme však
také různé peripetie. Ty nás přesvědčily, že
nelze zůstat nadlouho malou firmou, aspoň
ne v našem oboru, kde český a dokonce
evropský trh je malý pro specializovaného
výrobce a kde všechny konkurenční firmy
operují globálně,“ dodává Jaroslav Klíma.
Čína klíčovým trhem
V roce 2009 si v TESCANu uvědomili, že jejich prodeje ve snad nejperspektivnějším teritoriu na světě, v Číně, neodpovídají kvalitě
a ceně mikroskopů. „Rozhodli jsme se proto
poprvé k neověřenému kroku a společně
s naším menšinovým tchajwanským partnerem jsme v Šanghaji založili distribuční
a servisní firmu TESCAN China,“ vzpomíná Jaroslav Klíma. V začátcích pomohla
i šanghajská kancelář CzechTrade.
Výsledky přišly až nečekaně rychle. V roce
2010 stoupl prodej mikroskopů ve srovnání s rokem 2009 více než trojnásobně.
„A přitom začínáme v Číně prodávat i ty
složitější a dražší přístroje,“ pochvaluje si
Jaroslav Klíma.
Přístroje značky TESCAN využívá mimo
jiné několik čínských univerzit, jako jsou
například Tsinghua University, Fudan
University nebo Chongqing University.
Najdete je v tamních významných společnostech, mimo jiné v Shenzhen Huawei
Communication Technologies, Volkswagen
(China) Investment Company Limited,
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
EXPORTNÍ ÚSPĚCHY
TESCAN a.s.
V roce 1991 založilo TESCAN několik bývalých zaměstnanců brněnské
Tesly jako malou firmu na programovatelné řídicí jednotky, digitizéry pro
starší analogové rastrovací elektronové
mikroskopy a výrobu drobných příslušenství. Za dvacet let se tato firma
vypracovala mezi pět nejvýznamnějších výrobců přístrojů s fokusovaným
svazkem nabitých částic na světě.
Před více než rokem se TESCAN přetransformoval v akciovou společnost
a uskutečnil některé změny ve své
struktuře. Mezi nejvýznamnější patřilo založení dceřiné společnosti
TESCAN China Ltd. a ovládnutí majoritního podílu TESCAN USA Inc.
TESCAN má dnes 140 zaměstnanců
v Brně, 19 v dceřiné distribuční a servisní firmě v Šanghaji a 14 v podobné
dceřince v USA. Společnost je pyšná
na to, že je finančně zdravou českou
firmou s poměrně nízkým podílem
cizích zdrojů tvořených bankovními
úvěry. V loňském roce prodala více
než sto mikroskopů a její tržby činily
téměř 380 milionů korun. Letos se
očekává prodej dvou stovek mikroskopů a tržby kolem půl miliardy.
FAW VOLKSWAGEN Automotive, Beijing
Hyundai Motor Company a China National
Petroleum Corporation.
Americká expanze
„Povzbuzeni úspěchem v Číně jsme loni
koupili také americkou distribuční firmu
a investujeme dále do rozvoje prodejní sítě
ve Spojených státech. Náklady jsou to velké,
ale přináší výsledky. Už letos v polovině
května jsme měli uzavřené kontrakty na dodávky mikroskopů do USA v hodnotě dvakrát vyšší než loni za celý rok,“ zdůrazňuje
předseda představenstva.
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
Nedávno TESCAN instaloval mikroskop
s fokusovaným iontovým svazkem LYRA3
na Middle Tennessee State University a další
přístroj slouží na jedné z nejprestižnějších
univerzit světa, Massachusettském technologickém institutu (MIT). „Je pro nás velkou
ctí, že tak špičková instituce, jakou je MIT,
využívá právě náš mikroskop,“ podotýká
Jaroslav Klíma. „Svědčí to o hlavní devíze
našich přístrojů, kterou je kombinace výkonnosti a současně nízké náročnosti na obsluhu v multiuživatelských výzkumných
prostředích.“
Mikroskop TESCAN zvítězil také ve výběrovém řízení univerzity v kalifornském
Berkeley, kde s ním budou v rámci projektu NASA pracovat vědci ve vesmírné
laboratoři. A už letos na podzim bude
přístroj značky TESCAN využívat i institut biologického inženýrství Harvardské
univerzity. TESCAN pro něj připravuje nestandardní konfiguraci přístroje podle speciálních požadavků. Mikroskop bude vybaven obří komorou s neobvyklým počtem
detektorů a kamer pro pohled do komory.
„Některé obrázky můžete pořídit pouze
pomocí mikroskopu od firmy TESCAN,“
zdůrazňuje James C. Weaver z Harvardu,
když hovoří o svých nejoblíbenějších snímcích pozemské a podmořské flóry a fauny.
Obří komora byla vyvinuta v rámci projektu Fiblys, jednoho z výzkumných projektů spolufinancovaných z fondů EU,
kterých se TESCAN s vybranými renomovanými firmami a univerzitami účastní.
financování nákupu distribuční společnosti
v USA. Díky své flexibilitě a konkurenceschopným cenám se stala důležitým partnerem, bez něhož by náš další rozvoj byl
složitější.“
Se spolehlivou bankou
v zádech
TESCAN jako silná nadnárodní
skupina
Bez spolehlivého finančního partnera se
expandující společnost neobejde. Proto
TESCAN
dlouhodobě
spolupracuje
s Komerční bankou. Spolupráce se prohloubila před třemi lety v souvislosti s výběrovým řízením na financování nové
výrobně-administrativní budovy. Tehdy
Komerční banka nabídla TESCANu výrazně lepší podmínky pro financování této
stavby než konkurence.
Jaroslav Klíma neskrývá skutečnost, že
byl již několikrát osloven strategickým
investorem. „Jsme pod stálým tlakem
konkurence, a pokud nechceme splynout
s nějakou nadnárodní skupinou, pak musíme buď růst, nebo vyklízet pozice. A my
preferujeme tu první možnost. Usilujeme
o to, abychom se stali skutečným lídrem
v oboru a vytvořili vlastní nadnárodní skupinu s centrálou v Brně.“
„V oblasti trade finance využíváme pravidelně především akreditivy a bankovní
záruky. V poslední době spolupracujeme
s Komerční bankou také v oblasti zajišťování kurzových rizik. Kromě obvyklých
spotových, forwardových nebo swapových
produktů používáme opce nebo různé
strukturované opční obchody. V souvislosti s poskytnutými dlouhodobými úvěry
jsme uzavřeli úrokové swapy na zajištění
úrokového rizika u těchto úvěrů,“ vypočítává Petr Němec, ředitel divize finance společnosti TESCAN, a pokračuje: „Loni se
Komerční banka podílela i na akvizičním
Jen málokterá firma se dnes může pochlubit tím, že je její produkce na řadu měsíců
dopředu vyprodána a kapacity stávajících
prostor vyčerpány. TESCAN má to štěstí.
„K dalšímu rozvoji potřebujeme kvalitní
zázemí,“ prozrazuje své plány Jaroslav
Klíma. „Na konci minulého roku jsme se
proto rozhodli postavit v Brně další nový
moderní závod s čistou výrobou. Stále
rychleji se rozvíjející nanotechnologie volají po nových typech přístrojů a my vidíme, že jinak než přes inovace si naše
firma v globálním měřítku nemá šanci
udržet konkurenceschopnost.“ „
25
ANALÝZY CZECHTRADE
Čína a exportní potenciál ČR
V následujících tabulkách a textu je zhodnocen vývoj zahraničního obchodu a konkurenceschopnosti ČR ve vztahu k čínskému trhu. Cílem
této analýzy je identifikovat obory, v nichž Čína vykazuje komparativní nevýhodu, a nalézt české obory, kterým se na čínském trhu podle
statistických hodnot daří nadprůměrně. Analýza je provedena na statistických datech seskupených podle HS klasifikace (Harmonised
System). V roce 2010 importovala Čína celkově 4731 položek klasifikovaných podle HS6. V rámci bilaterálního obchodu s Českou republikou importovala Čína celkem 1454 položek podle klasifikace HS6.
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ POLOŽKY ČÍNY PODLE PODÍLU NA KLADNÉ KOMPARATIVNÍ VÝHODĚ (PODLE LFI INDEXU)
LFI 2010
Podíl na kladné
komparativní výhodě
Přenosná digitální zařízení pro automatizované zpracování dat
29 945
8,72 %
8,72 %
852520
Přístroje vysílací se zařízením přijímacím
14 445
4,21 %
12,93 %
890190
Plavidla nákladní dopravy ostatní a jiná i k osobní přepravě
8 756
2,55 %
15,48 %
852812
Televizní přijímací přístroje, barevné
5 518
1,61 %
17,09 %
851780
Ostatní telekomunikační přístroje
5 516
1,61 %
18,69 %
854140
Zařízení polovodičová fotosenzitivní, svítící diody
5 357
1,56 %
20,25 %
844359
Tiskařské stroje pro potisk textilních materiálů
4 220
1,23 %
21,48 %
640299
Obuv z kaučuku, plastů ostatní
3 667
1,07 %
22,55 %
851790
Části přístrojů elektronických pro drátovou telefonii a telegrafii
3 597
1,05 %
23,60 %
847160
Vstupní nebo výstupní jednotky
3 567
1,04 %
24,64 %
950390
Hračky ostatní
3 127
0,91 %
Kód HS6
Název položky
847130
Kumulovaná
komparativní výhoda
25,55 %
Zdroj dat: Comtrade, výpočty CzechTrade
Z tabulky je patrné, že největší komparativní výhodu má Čína v položce 847130 – Přenosná digitální zařízení pro automatizované zpracování dat, jejíž podíl na kladné komparativní výhodě činí více než 8,72 %. Na druhém místě se s podílem 4,21 % nachází položka 852520 –
Přístroje vysílací se zařízením přijímacím. Třetí příčku pak zaujímá položka 890190 – Plavidla nákladní dopravy ostatní a jiná i k osobní
přepravě s podílem 2,55 %. Nejsilněji zastoupeným oborem je výroba elektronických zařízení a součástek, dále pak strojírenství, výroba lodí,
obuvi a hraček. Tyto první tři položky tvoří podíl na kumulované komparativní výhodě celkem 15,48 %.
Nejvyšší komparativní nevýhodu vykazuje Čína v položkách 270900 – Oleje minerální a z nerostů živičných (LFI = -47 759), 854229 –
Ostatní monolitické integrované obvody (LFI = -46 798) a 260111 – Železné rudy, koncentráty neaglomerované (LFI = -27 113).
Analýza bilaterálního obchodu ČR–Čína
Kód HS6
Název položky
845931
701810
LFI Čína LFI ČR
2010
2010
BMR
BMG
MG
Stroje vyvrtávací, frézovací, číslicově řízené
0,1491
0,8788
1,0029
-32
354
Perly skleněné, imitace perel, drahokamů ap.
0,1213
1,1897
1,2299
37
891
IMP 2010
(USD)
EXP 2010
(USD)
BIMP 2010
(USD)
97 418 608
18 230 228
11 547 757
82 124 739
196 926 385
9 445 420
853221
Kondenzátory elektrické pevné tantalové
0,0985
1,1944
1,1015
-198
676
725 531 574
259 108 212
81 676 518
901210
Mikroskopy (ne optické), difraktografy
0,0918
1,2169
1,1538
-59
601
149 701 503
1 823 848
16 779 566
844520
Stroje textilní spřádací, dopřádací
0,0717
0,8398
1,0883
-9
110
83 736 168
69 610 179
1 357 517
846031
Stroje k ostření (brusky nástrojů apod.), čís. říz.
0,0715
1,2565
1,2410
-51
-7
128 444 962
1 516 531
9 916 697
844839
Části ostatních strojů pro přípravu vlák. text.,
zařízení pomocná
0,0666
1,1307
1,1429
-15
164
176 425 351
157 184 498
13 321 503
830120
Zámky do vozidel motorových z kovů obecných
0,0542
2,5629
1,1789
39
972
145 974 935
275 180 917
28 121 679
831110
Elektrody povl. pro svařování el. obloukem z kovů
obecných
0,0517
1,4915
1,1941
41
-41
45 304 700
167 908 710
2 141 705
843120
Části vozíků samohybných aj. se zař.
manipulačním
0,0461
4,5485
1,0742
64
362
103 906 307
297 988 929
9 547 462
BMR = průměrný podíl české položky HS na místním (čínském) trhu BMG = průměrný růst českého exportu na trh Číny pro HS položku MG = průměrný růst místního (čínského) trhu pro HS položku
Zdroj dat: Comtrade, výpočty CzechTrade
Data jsou seřazena sestupně podle nejvyšší hodnoty BMR.
26
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
ANALÝZY CZECHTRADE
Na základě provedené analýzy bylo identifikováno TOP 10 nejvýznamnějších komodit čínského importu z České republiky. Předchozí
tabulka je představuje řazené sestupně podle výše průměrného podílu importu příslušných položek klasifikace HS6 z ČR na celkovém
importu Číny v letech 2003–2010 (BMR).
1. Na prvním místě se umístila položka 845931 – Stroje vyvrtávací, frézovací, číslicově řízené s podílem téměř 15 % na čínském importu
této položky. Strojírenské vývozy patří mezi tradičně silné exporty ČR obecně a platí to i pro ČLR. Je to i důkazem zvyšujících se exportních
aktivit českých strojírenských podniků směrem k Číně. Česká republika těží ze své dlouhé tradice ve strojírenství, referencí ještě v rámci hospodářské pomoci ČSSR Číně, výzkumu a vývoje, kvalifikovaných odborníků i zkušeností, takže dokáže nabídnout kvalitní a vysoce sofistikované produkty s cenou podstatně nižší, nežli je tomu např. u německé konkurence, která má však v Číně velký zvuk. Tyto velké strojírenské
podniky mají dostatek financí na časté cesty specialistů (prodejci, servisní technici, inženýři) do teritoria a na vybudování vlastního zastoupení v Číně, dokážou poskytnout odborný servis a dodávky náhradních dílů, mají tým lidí se zkušenostmi s exportem svých výrobků do zahraničí atd. To vše jsou předpoklady k tomu, aby zde uspěly, a domníváme se, že tento segment zůstane pro ČR z hlediska exportu do Číny
klíčovým i v následujících letech.
2. Druhou příčku v TOP českých komoditách čínského importu obsadila položka 701810 – Perly skleněné, imitace perel, drahokamů ap.
s podílem více než 12 % na importu sledované položky. Jedná se o další tradiční položku českého exportu, jejíž významnost směrem k Číně
je daleko výrazněji vidět, pokud se k ní ještě přidají české exporty této komodity do Hongkongu (z HK totiž tyto perly směřují dále do vnitrozemské Číny). Česká republika těží ze své sklářské tradice, zkušeností a kvalifikovaných pracovníků. Nestačí však nabídnout standardní
produkty, ty si již čínské firmy dokáží vyrobit samy. Musí se jednat o originální kousky z ČR, kde hraje roli evropský design a kvalitní zpracování – za ně čínský spotřebitel neváhá utratit značné finanční prostředky. Řada českých společností již má v Číně vybudované své vlastní
obchodní zastoupení, případně mají místní agenty a distributory.
3. U položky 853221 – Kondenzátory elektrické pevné tantalové se jedná především o exporty z tchajwanské výroby kondenzátorů v ČR.
4. Za zmínku stojí také položka 901210 – Mikroskopy (ne optické), difraktografy s podílem českého exportu na celkovém čínském importu
dané položky jen těsně pod 10 %, což je s ohledem na velikost čínské ekonomiky jistě zajímavé číslo. O výrobci elektronových mikroskopů,
brněnské firmě TESCAN, která již má v Číně svou dceřinou společnost, se více dočtete na str. 24–25.
830120 – Zámky do vozidel motorových z kovů obecných, 841590 – Části, součásti strojů, přístrojů klimatizačních, 841330 – Čerpadla
hmot pohon., mazadel pro pístové motory – u těchto položek se jedná především o součásti pro kompletaci aut společností Škoda a VW. Vozy
Škoda jsou vyráběné v licenci v závodu (čínsko-německý joint venture) Shanghai Volkswagen využívajícím cca 85–90 % dílů od místních dodavatelů, zbytek se dováží.
844520 – Stroje textilní spřádací, dopřádací – Čína využívá dodávek rotorových dopřádacích textilních strojů, náhradních dílů k těmto strojům a rovněž dodávky repasovaných starších dopřádacích strojů v hojné míře také z naší republiky. ČR, jako u většiny významných českých
položek, těží ze své tradice v textilním průmyslu (dřívější Výzkumný ústav bavlnářský v Ústí nad Orlicí, technologie rotorového předení bavlny
v 70. letech), kdy v rámci hospodářské pomoci bylo dodáno z ČSSR velké množství těchto textilních dopřádacích strojů do ČLR. V současnosti
již největší české firmy v zahraničním vlastnictví (německé a švýcarské společnosti) převádí svou výrobu do Číny, nicméně za uvedené sledované období činil vývoz těchto textilních strojů do Číny značný podíl.
846031 – Stroje k ostření (brusky nástrojů apod.) – české firmy dodávají na čínský trh své nástroje pro obráběcí stroje zahraniční i domácí
produkce, dále také strojní zařízení na tyto nástroje.
Zajímavý je fakt, že u většiny z uvedených položek došlo ve sledovaném období k růstu bilaterálního importu z ČR. Největší růst čínského
importu českých komodit zaznamenaly položky 843120 – Části vozíků samohybných aj. se zař. manipulačním a 284440 – Prvky, izotopy,
sloučeniny radioaktivní (ne uran), slitiny. U první položky se jednalo o průměrný roční nárůst importu z ČR v hodnotě 355 % a u druhé položky o 348 %.
Velmi důležité je zjištění, že u všech uvedených patnácti položek byly místní trhy (importní) těchto komodit ve sledovaném období v růstu.
Největší růst čínského importu se projevil u položky 701810 – Perly skleněné, imitace perel, drahokamů ap., a to o průměrně 23 % ročně.
Jako zvlášť zajímavé se jeví položky, u kterých je hodnota LFI ČR kladná a hodnota LFI Číny záporná. Jsou to případy položek, u nichž
jsou hodnoty LFI zvýrazněny červenou barvou. Jedná se o položky, kde stupeň specializace ČR je vyšší než u Číny.
Poznámka: Výše uvedená analýza je jen dílčí částí nástroje Trade Intelligence agentury CzechTrade. Dále je možné ke každé položce provést jako
placenou službu například analýzu konkurence, jejímž prostřednictvím lze zjistit hlavní konkurenty pro ČR na čínském trhu pro konkrétní položky
HS klasifikace a dále pak koncentraci místního trhu a formulovat následná doporučení.
Jako budoucí příležitosti pro export z ČR do Číny byly označeny ty komodity, které ve sledovaném období zaznamenaly nadprůměrný nárůst
(tj. index BMG > 3, tj. nárůst větší než 200 %). Na základě provedené analýzy byla zpracována tabulka deseti položek podle klasifikace HS6
s příležitostí pro české komodity na čínském trhu, seřazených podle hodnoty BMG (více informací na str. 30).
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
27
TABULKY NEJVĚTŠÍCH SVĚTOVÝCH EXPORTÉRŮ A IMPORTÉRŮ
Země
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
Německo
Japonsko
Itálie
USA
Švýcarsko
Čína
Korejská republika
Španělsko
Francie
Rakousko
Belgie
Spojené království
Česká republika
Nizozemsko
Singapur
Export v USD
8 743 419 000
4 894 062 314
3 997 543 458
3 089 157 018
2 267 995 534
1 796 969 255
1 401 919 576
1 044 349 626
1 035 773 764
908 765 361
871 163 735
825 353 573
784 632 662
596 949 272
491 431 010
Dovoz obráběcích strojů (2009)
% svět.
exportu
23,5
13,2
10,8
8,3
6,1
4,8
3,8
2,8
2,8
2,4
2,3
2,2
2,1
1,6
1,3
Země
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
26.
Čína
USA
Německo
Indie
Korejská republika
Francie
Itálie
Rusko
Mexiko
Brazílie
Švýcarsko
Belgie
Spojené království
Thajsko
Česká republika
Import v USD
6 561 832 237
3 389 481 240
2 989 514 000
1 428 207 332
1 301 960 756
1 236 498 790
1 224 204 559
1 177 161 016
1 163 583 892
972 582 027
956 159 302
829 924 898
823 782 523
777 576 803
435 572 624
KANADA
% svět.
importu
17,7
9,1
8,0
3,8
3,5
3,3
3,3
3,2
3,1
2,6
2,6
2,2
2,2
2,1
1,2
USA
IRSKO
Vývoz obráběcích strojů (2009)
MEXIKO
Zdroj dat: Comtrade
Obráběcí stroje jsou kvůli vysokým nárokům na přesnost vyráběny hlavně v zemích se strojírenskou tradicí a s dostatkem kvalifikované pracovní síly. Daleko nejvýznamnějším producentem i exportérem je Evropa, přičemž jen samotné
Německo pokrývá téměř čtvrtinu světového vývozu. V první desítce jsou zastoupeny i zbylé německy mluvící země –
Švýcarsko a Rakousko – a dále Itálie, Francie a Španělsko.
Japonsko, druhý největší exportér, vyveze tolik obráběcích strojů jako všechny ostatní mimoevropské země dohromady,
a to včetně USA.
Vzhledem ke své velikosti zaujímá velmi slušnou pozici Česká republika, když vyveze téměř tolik jako Británie a skoro
polovinu toho co Čína. Prudce se rozvíjející říše středu platí za výrazně největšího dovozce obráběcích strojů.
Vývoz elektrických a dieselelektrických
lokomotiv (2009)
Země
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
19.
Německo
USA
Kanada
Španělsko
Rakousko
Čína
Francie
Ukrajina
Švýcarsko
Korejská republika
Švédsko
Itálie
Rusko
Mexiko
Česká republika
Export v USD
773 683 000
410 889 977
187 577 990
134 011 601
96 490 804
88 289 351
61 726 321
56 962 933
53 327 346
42 931 876
33 280 604
30 531 245
24 906 113
22 773 220
5 934 579
1 2
3
4
BRAZÍLIE
5
6
Dovoz elektrických a dieselelektrických
lokomotiv (2009)
% svět.
exportu
37,7
20,0
9,2
6,5
4,7
4,3
3,0
2,8
2,6
2,1
1,6
1,5
1,2
1,1
0,3
Země
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
47.
Egypt
Austrálie
Španělsko
Portugalsko
Brazílie
Rakousko
Slovinsko
Rusko
Norsko
Kazachstán
Nizozemsko
Čína
Litva
Švýcarsko
Česká republika
Import v USD
279 002 122
276 921 886
147 455 919
132 003 946
103 703 267
98 941 467
69 331 535
67 393 557
50 851 213
41 833 391
38 622 646
38 354 303
28 938 111
27 701 452
2 037 613
KANADA
% svět.
importu
13,6
13,5
7,2
6,4
5,1
4,8
3,4
3,3
2,5
2,0
1,9
1,9
1,4
1,4
0,1
USA
Výroba lokomotiv je velmi koncentrována, omezena na malý počet zemí. Tři hlavní exportéři, Německo, USA a Kanada,
obstarají 2/3 světového vývozu. Mezi největšími dovozci (Egypt, Austrálie, Španělsko a Portugalsko) nefiguruje žádná hospodářská supervelmoc. Naopak, překvapivě se jedná o země středního významu či velikosti. Lze to vysvětlit tím, že k nákupu lokomotiv dochází jednou za čas a rozhoduje o něm většinou jedna velká společnost, navíc s významnou státní účastí.
28
1
CHILE PERU
Elektrické a dieselelektrické lokomotivy jsou v současnosti nejdůležitějšími typy hnacích drážních vozidel. Prvně jmenovaný typ využívá k pohonu elektromotor napájený elektřinou snímanou z trolejí. V oblastech s neelektrifikovanými
tratěmi (tj. bez trolejí) se používají většinou dieselelektrické lokomotivy, jejichž elektromotor je napájen elektřinou vyráběnou pomocí spalovacího motoru a generátoru.
MEXIKO
Zdroj dat: Comtrade
2
BRAZÍLIE
T R A D E R E V I3E W 3/ 2011
SVĚTOVÝ OBCHOD S OBRÁBĚCÍMI STROJI (2009)
JAPONSKO
ČÍNA
15
14
23
TURECKO
IZRAEL
20
JAR
SAE
22
161718 19
INDIE
Hongkong
VIETNAM
MALAJSIE
SINGAPUR
AUSTRÁLIE
INDONÉSIE
21
Zdroj dat: Comtrade
ITÁLIE
KOREJSKÁ
REPUBLIKA
NOVÝ ZÉLAND
8 10
Pozn.: Mapa neobsahuje země s obratem pod 30 mil. USD.
FILIPÍNY
9
import
export
THAJSKO
7
4 mm2 odpovídají 30 mil. USD obratu obchodu
KAZACHSTÁN
ŘECKO
ŠVÝCARSKO
ŠPANĚLSKO
SVĚTOVÝ OBCHOD S ELEKTRICKÝMI A DIESELELEKTRICKÝMI LOKOMOTIVAMI (2009)
NORSKO
LEGENDA
ŠVÉDSKO
4 mm2 odpovídají 1,5 mil. USD obratu obchodu
5
6
LITVA
import
export
UKRAJINA
O
SK
M
ZE
ZO
POLSKO
ČESKÁ REPUBLIKA
SLOVINSKO
4
ŘECKO
GRUZIE
RUMUNSKO
SLOVENSKO
8 ČÍNA
13
KOREJSKÁ
REPUBLIKA
14 15
16
SINGAPUR
AUSTRÁLIE
EGYPT
9
10
29
JAR
11
12
Zdroj dat: Comtrade
MALAJSIE
MAROKO
ITÁLIE
ŠPANĚLSKO
RAKOUSKO
KAZACHSTÁN
ARMÉNIE
FRANCIE
ŠVÝCARSKO
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
RUSKO
NI
SPOJENÉ
KRÁLOVSTVÍ
IRSKO
NĚMECKO
Pozn.: Mapa neobsahuje země
s obratem pod 1,5 mil. USD.
1. KOSTARIKA
2. BOLÍVIE
3. ARGENTINA
4. BOSNA A HERCEGOVINA
5. ESTONSKO
6. LOTYŠSKO
7. BĚLORUSKO
8. BULHARSKO
9. POBŘEŽÍ SLONOVINY
10. KAMERUN
11. MOSAMBIK
12. TANZANIE
13. ÁZERBÁJDŽÁN
14. TURECKO
15. INDIE
16. VIETNAM
7
PORTUGALSKO
PORTUGALSKO
FRANCIE
RAKOUSKO
BELGIE
UKRAJINA
ČESKÁ REPUBLIKA
NIZOZEMSKO
SL
OV
EN
SK
O
SPOJENÉ
KRÁLOVSTVÍ
NĚMECKO
RUSKO
POLSKO
DÁNSKO
BĚLORUSKO
11
12
13
L EG EN DA
RUMUNSKO
ŠVÉDSKO
1. KOLUMBIE
2. VENEZUELA 3. EKVÁDOR
4. PERU
5. CHILE
6. ARGENTINA
7. MAĎARSKO
8. SLOVINSKO
9. BOSNA A HERCEGOVINA
10. CHORVATSKO
11. ESTONSKO
12. LOTYŠSKO
13. LITVA
14. ŘECKO
15. ÁZERBÁJDŽÁN
16. MAROKO
17. ALŽÍRSKO
18. TUNISKO
19. EGYPT
20. NIGÉRIE
21. SAÚDSKÁ ARÁBIE
22. BAHRAJN
23. PÁKISTÁN
FINSKO
BULHARSKO
NORSKO
ANALÝZY CZECHTRADE
BUDOUCÍ PŘÍLEŽITOSTI
PRO ČESKÉ FIRMY
NA ČÍNSKÉM TRHU
`
691410 – Výrobky ostatní z porcelánu
`
852692 – Přístroje rádiové pro dálkové
řízení
`
741533 – Šrouby, vruty; svorníky, (maticové
šrouby) a matice
`
852721 – Rádia s magnetofonem pro
vozidla motorová, vnější zdroj
`
481159 – Papír, karton, lepenka, natřené,
impreg. n. potažené plasty, ostatní
`
830810 – Svorky, háčky, očka z kovů ob. pro
oděvy, obuv aj.
`
843149 – Části ost. jeřábů, strojů, zemních
fréz ap. sněh.
`
680520 – Brusiva přírod., umělá
na podložce z papíru ap.
`
900290 – Hranoly, zrcadla aj., články
optické, zasazené
`
701990 – Výrobky z vláken skleněných
ostatní
Zdroj dat: Comtrade (2005‒2009),
výpočty CzechTrade
Jako nejvýznamnější příležitost pro český export je možné označit položku 691410 –
Výrobky ostatní z porcelánu, jejíž podíl na čínském dovozu není zatím nijak podstatný,
ale průměrně se zvyšoval o neuvěřitelných 1950 % ročně. Nejvýznamnější dovozy této komodity (objem v USD) byly uskutečněny v posledních třech letech. Celkově rostl místní
trh této položky průměrně o 17 % ročně.
Další významný růst bilaterálního importu zaznamenala v uplynulých letech položka
852692 – Přístroje rádiové pro dálkové řízení, jejíž nárůst dosahoval průměrně ročně
1415 %. Tato položka zaznamenala i růst celkového importu (tedy růst místního trhu),
a to o průměrných 43 % ročně. Čína v této komoditě vykazuje stabilní komparativní nevýhodu. ČR naopak vykazuje komparativní výhodu.
Zajímavou položkou je i komodita 481159 – Papír, karton, lepenka, natřené, impreg.
n. potažené plasty, ostatní – jedná se především o technický papír (craft), který figuruje
v českém exportu do Číny již delší dobu.
Ve struktuře českého exportu do Číny hrají dominantní roli stroje a přepravní zařízení,
tržní výrobky a chemikálie. Obecně lze říci, že vysoké uplatnění na čínském trhu najdou
všechny výrobky vysoce sofistikované, těžko okopírovatelné high-tech výrobky a technologie s vysokou přidanou hodnotou. V tomto smyslu jde zvláště o produkty z oblasti
elektrotechnického, elektronického a softwarového průmyslu. Dále lze uvést pokročilé
výrobky, zařízení a technologie pro potřeby chemického, důlního, automobilového a leteckého průmyslu, do budoucna léky a v závislosti na vývoji mezinárodně uplatňovaných
omezení případně i zbraně. Stálá poptávka je po obráběcích strojích, dále pak obuvnických a textilních strojích, zdravotnických zařízeních, strojích a zařízeních pro zpracování
kovů atd.
Nevyužitý potenciál z pohledu českého vývozu skýtají i projekty výstavby vodních a jaderných elektráren. V oblasti potravinářského průmyslu by ČR mohla do Číny vyvážet pivo,
pšenici a mléčné výrobky (sušené mléko, velký zájem je o syrovátku, v menší míře sýry).
Velmi perspektivní oblastí je ochrana životního prostředí a turistický ruch. Pokud jde
o spotřební zboží, nejtypičtější položkou pro český export do Číny je zřejmě sklo (stolní
nápojové sklo střední a vyšší třídy), dárkové zboží, vybavení hotelů a rezidencí, polotovary
pro výrobu bižuterie, vázy, lustry atd.
inzerce
30
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
ANALÝZY CZECHTRADE
VYPISOVATELÉ:
NADACE PRO ROZVOJ ARCHITEKTURY A STAVITELSTVÍ
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY
SVAZ PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE
ECONOMIA, a. s., ČASOPIS STAVITEL
1.
Rekonstrukce zastupitelského úřadu ČR v Brazílii
Autor: Ing. arch. Petr Hlaváček, Ing. arch. Magdalena Hlaváčková,
Ing. Ondřej Korčák
Dodavatel: PSJ, a.s.
Investor: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
Přihlašovatel: PSJ, a.s.
Novinkou letošního ročníku soutěže Stavba roku 2011 je nová
kategorie Stavba roku v zahraničí. Soutěž je určena pro stavby
mimo území České republiky s tím, že česká firma je alespoň
jedním partnerem: investorem stavby, zpracovatelem projektu,
dodavatelem stavby, příp. dodavatelem materiálu či vybavení
stavby, který se svým
exportem na stavbě
významně podílí.
LETOS
P O P RV
É
N OVO
U K ATE S TOUTO
GORIÍ
Soutěž je vypsána pod záštitou:
předsedy Senátu Parlamentu ČR
ministra životního prostředí ČR
ministra pro místní rozvoj ČR
ministra dopravy ČR
primátora hlavního města Prahy
Partnerská záštita:
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
www.stavbaroku.cz
2. Silniční tunely Hédinsfjardargöng, Island
Partner:
Dodavatel: Sdružení Metrostav – Háfell, sdružení firem Metrostav a.s. a Háfell
ehf, Island, Vatnsklaedningar ehf, dodavatel dílčí části
Investor: Vegagerdin
Přihlašovatel: Metrostav a.s.
Hlavní mediální partner:
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
Vyhodnocení soutěže je zařazeno do Dnů stavitelství
a architektury organizovaných SIA ČR – Radou výstavby
Mediální partneři:
31
SPECIFIKA TRHU
Vietnamskou ekonomiku táhnou
zahraniční investice
Přes rostoucí deficit zahraničního obchodu a největší inflaci v Asii zůstává Vietnam
pro dlouhodobé investory a zejména pro přímé zahraniční investice stále velmi
atraktivní destinací. Řada velkých zahraničních investorů například počítá s přesunem
některých částí svého produkčního řetězce z Číny do Vietnamu, především z důvodu
nižších mzdových nákladů.
V roce 1995 se urovnaly vztahy s USA
a od začátku roku 1997 je Vietnam členem Světové obchodní organizace (WTO).
Přísun zahraničního kapitálu prostřednictvím přímých zahraničních investic
má stěžejní význam v rozvoji celé vietnamské ekonomiky a v posledních letech
je hnací silou ekonomického růstu země.
Zahraniční investice hrají důležitou úlohu
rovněž v procesu modernizace vietnamské
ekonomiky a podstatnou měrou přispěly
ke vzniku a rozvoji řady ekonomických
oborů, jako například ropného a plynárenského průmyslu.
Průmyslová výroba produkovaná podniky
se zahraničním kapitálem v minulém roce
významným způsobem přispěla k dosažení
růstu HDP ve výši 6,8 %.
Příliv přímých zahranič. investic do Vietnamu v posledních 5 letech (v mil. USD)
Luboš Marek
vedoucí kanceláře CzechTrade
Ho Či Minovo Město, Vietnam
[email protected]
2006
2007
2008
2009
2010
Přislíbené investice
9,0
17,8
60,2
16,3
17,2
Realizované investice
4,1
8,0
11,5
10,0
11,0
Rozložení zahr. investic do jednotlivých sektorů vietnam. ekonomiky (v mil. USD)
Přislíbené
investice
1–12/2010
Celkem
přislíbené
investice
do 12/2010
Celkem
realizované
investice
do 12/2010
Zpracovatelský průmysl
4 032
93 975
31 980
Nemovitosti
6 710
47 995
11 595
279
11 383
2 968
1 707
11 508
3 608
Sektor
Hotely a cestovní ruch
Stavebnictví
IT
70
4 726
2 930
Zábavní průmysl
36
3 461
1 014
Těžební průmysl
–
2 939
2 347
10
3 080
1 497
824
3 179
1 001
Zemědělství a lesnictví
Vietnamská socialistická republika
Logistika
Rozloha: 329 560 km²
Energetika, voda, plyn
2 942
4 857
1 115
Počet obyvatel: 90 549 390 mil.
Bankovnictví a finance
16
1 321
1 171
Hlavní město: Hanoj
Zdravotnictví
2
891
213
Jazyk: vietnamština (úřední),
Školství
106
380
117
angličtina (rozšířena jako druhá řeč)
Jiné
492
3 176
1 481
Měna: vietnamský dong (VND)
Celkem
17 229
192 323
63 057
32
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
PŘÍLEŽITOSTI
Vietnam již není chudou zemí, jak si
možná mnozí představují. Ve „slamnících“
mají lidé podle oficiálních údajů uschováno přes 1000 tun investičního zlata, nemovitosti mají vysokou hodnotu, cestování se stalo masovou záležitostí. Existují
však stále propastné rozdíly mezi bohatými a chudou většinou. Standardem současné vietnamské movitější rodiny je vila
či byt v luxusní čtvrti velkoměsta, služka,
prostorný vůz s řidičem a děti v místních
privátních zahraničních školkách a školách, kde je školné opravdu vysoké. Šéf
jedné české pobočky ve Vietnamu mi popisoval, jak ráno jezdí do práce na motorce, zatímco luxusní vozy rozvážejí děti
v uniformách do okolních soukromých
škol. Nejoblíbenější destinací pro univerzitní studia jsou pak Spojené státy, pro
méně movité alespoň nedaleký Singapur či
Austrálie.
V celosvětovém srovnání je Vietnam osmou nejoblíbenější destinací zahraničních
investorů. Podle vládních odhadů by mohl
objem přislíbených zahraničních investic
v tomto roce dosáhnout 20 miliard USD
a objem realizovaných investic zhruba
12 miliard USD. K největším investorům
ve Vietnamu patří Tchaj-wan, Jižní Korea,
Singapur a Japonsko.
K nejatraktivnějším sektorům pro přímé
zahraniční investice se řadí ve Vietnamu
dlouhodobě zpracovatelský průmysl, realitní sektor a stavebnictví. V minulém roce
dominoval přímým zahraničním investicím opět sektor nemovitostí (již tři roky
po sobě), následovaný zpracovatelským
průmyslem a energetikou.
Letošní rok ve znamení
XI. sjezdu komunistické strany
V polovině ledna proběhl v Hanoji
XI. sjezd Komunistické strany Vietnamu,
ústavou dané jediné politické strany
v zemi. Jeho součástí byly také volby, které
podle názoru některých obyvatel mohly
přinést určité politické uvolnění. Nic takového se však zatím nekoná. Ve Vietnamu
existuje svoboda pohybu i podnikání
a vládní garnitura má pevně v rukou nejen
silové složky, ale i ekonomickou moc.
Možnost politické nestability jako například v nedalekém demokratickém Thajsku
je spíše odstrašujícím příkladem.
Struktura hospodářství Vietnamu
Podíl na HDP
Podíl na zaměstnanosti
20,6 %
38,3 %
25,8 %
41,1 %
služby
53,9 %
20,3 %
průmysl
Ve stínu XI. sjezdu strany však po několika letech nebývalého rozvoje a optimismu
postupně přichází ekonomické problémy.
Jedním z nich je vysoká inflace (nejvyšší
v Asii a jedna z pěti nejvyšších na světě),
velmi citlivé politické téma. Meziroční inflace dosáhla v červenci letošního roku
hodnoty 22,16 %.
Roste inflace i deficit
zahraničního obchodu
V důsledku prudkého růstu inflace a následného růstu úrokových sazeb zpomalil
meziroční růst vietnamského HDP v prvním čtvrtletí tohoto roku na 5,4 %. Jedná se
o první pokles dynamiky růstu vietnamské
ekonomiky od krize v roce 2008. Slušný
hospodářský růst přetrval v době hospodářské krize hlavně díky prudkému nárůstu domácí poptávky.
Druhým problémem je prohlubující se deficit zahraničního obchodu, jehož vlivem
vysychají také vietnamské devizové rezervy. Přesná výše rezerv je ve Vietnamu
v zájmu udržení stability měny tajná.
Světová banka ji však odhaduje na 12 miliard USD, což je zhruba polovina ideální
hodnoty (cca 25 mld. USD) potřebné pro
udržení stability kurzu. Hlavní vinu na vysokém deficitu zahraničního obchodu má
pasivní saldo obchodu s Čínou. Naopak
s vyspělými zeměmi, jako jsou státy EU
a USA, má Vietnam výrazně pozitivní bilanci, neboť zde umisťuje většinu svých
produktů.
Vietnamská vláda aplikuje administrativní opatření na omezování dovozu, která
zřejmě porušují pravidla WTO. Omezuje
se dovoz luxusního zboží (kosmetika, alkohol aj.) a aut.
zemědělství
Zdroj: Wikipedia
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
33
SPECIFIKA TRHU
ztráty hlásí i některé další státní podniky, které patří do první desítky největších vietnamských firem: EVN (Vietnam
Electricity), Agribank, Viettel nebo
Vietnam Southern Food Corporation.
(Podle agentury Standard & Poor’s má
Vietnam rating BB-, stejný jako například
Bangladéš nebo Mongolsko.)
České příležitosti ve Vietnamu
Když se ve Vietnamu řekne Česká republika, většina lidí si představí alespoň dobré
pivo, pamětihodnosti Prahy a umělecké
sklo (především značku Bohemia Crystal).
Od českých výrobků se všeobecně očekává
vysoká kvalita, ale také málo konkurenceschopná cena. Pokud chce česká firma
uspět na tak vzdáleném trhu, musí brát
obchod opravdu vážně. Základním předpokladem, a to platí všude, je mít konkurenceschopný produkt.
Dalším administrativním opatřením pro
udržení měnové stability je povinný prodej
devizových rezerv státních podniků, k němuž se sáhlo naposledy v květnu letošního
roku.
S tím souvisí třetí aktuální problém, a to
je fungování a hospodaření státních firem.
O hospodaření největších státních kolosů
se do nedávné doby příliš nemluvilo. Loni
se však zjistilo, že státní loďařská firma
Vinashin má vážné finanční problémy
a dluhy ve výši 4,5 miliardy USD. Jednalo
se o šokující zprávu, neboť ještě krátce
předtím se oslavovaly úspěchy této firmy.
Ty však byly pouze na papíře. Vysoké
Kromě perspektivních oborů pro české
exportéry, které uvádíme v rámečku, vidíme šance i v mnoha dalších oblastech.
Například na dovozu mléčných výrobků
je vietnamský trh závislý ze 70 %. Vietnam
stále zůstává 13. nejlidnatější zemí světa
s rychlým hospodářským růstem, která leží
ve středu skupiny zemí ASEAN. A tato ambiciózní oblast Asie má více než půl miliardy obyvatel.
inzerce
Pomáháme
českým firmám
uspět v zahraničí
PROEXPORTNÍ PROJEKT
Česká republika - Váš obchodní partner®
je určen pro obchodní a podnikatelské kruhy ve vybrané zemi či skupině zemí. Jeho cílem je představit zahraničním zájemcům o obchod s ČR naše ekonomické a podnikatelské prostředí a podmínky pro vzájemný obchod.
Účast v projektu přinese cílené oslovení podnikatelské veřejnosti v teritoriích exportního zájmu.
Aktuální projekty:
34
NĚMECKO POBALTÍ POLSKO
SEVERSKÉ
ZEMĚ UKRAJINA
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
www.ppagency.cz
PŘÍLEŽITOSTI
DESATERO OBCHODOVÁNÍ S VIETNAMEM
I.
II.
PERSPEKTIVNÍ OBORY
PRO ČESKÉ FIRMY
`
Energetika
`
Zdravotnická technika a vybavení
`
Stavebnictví
`
Zpracování zemědělských produktů
`
Strojírenství
`
Voda, odpady, životní prostředí
`
Sklo, bižuterie, luxusní zboží
POZVÁNKA
Na níže uvedených veletrzích organizuje agentura CzechTrade účast
českých firem spojenou s asistenčními
službami. Na veletrhu Pharmed and
Healthcare a VIIF je účast při splnění
určitých podmínek bezplatná.
PHARMED & HEALTHCARE
VIETNAM
zdravotnický veletrh
21.–24. 9. 2011
HCMC International Exhibition &
Convention Center (HIECC)
www.pharmed.com.vn
PRŮMYSLOVÝ VELETRH VIIF
všeobecný průmyslový veletrh
19.–23. 10. 2011
Hanoj, Giang Vo
www.vietnamindustrialfair.com
OIL AND GAS
Energetika
27.–29. 10. 2011
Hanoj, VEFAC
www.cpexhibition.com
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
Trocha nedůvěry neuškodí
Nedůvěřivost Vietnamců si nesmíte brát nijak osobně, neboť
ve Vietnamu se důvěřuje pouze
členům rodiny a do jisté míry
i dlouholetým a nejbližším přátelům. Stejná nedůvěra je na místě
i z vaší strany!
Ano může znamenat i ne
Upřímnou pravdu, která je pro
vás nepříjemná, neočekávejte.
Namísto sdělení, že váš produkt je
drahý, nebo že je nezajímavý, se
vietnamský partner bude spíše vyhýbat setkání nebo nebude přijímat hovor. Při jednání je třeba počítat se skutečností, že Vietnamci
nejenže neradi přiznávají, že něčemu nerozumí, ale také neradi
říkají ne. Proto je třeba si odpovědi typu „asi ano“ vykládat jako
„spíše ne“ a „možná“ jako „určitě
ne“. Vietnamci velmi zřídka projeví
nesouhlas cestou konfrontace.
Otázka typu „Je to jasné?“ nebo
„Rozumíte?“ je zbytečná, neboť
odpověď bude vždy „Ano!“.
III. Slova nemají velkou váhu
Buďte připraveni na to, že vietnamští obchodníci si často libují
v nezávazných slibech a rozhodnutích. Za každé tvrzení si proto
pro jistotu doplňte slovo „možná“.
Pozvání „Až budete v Hanoji, tak
mě navštivte“ si vykládejte pouze
jako zdvořilostní frázi. Domluvíte-li
si schůzku déle než jeden den
dopředu, je třeba termín krátce
před setkáním ještě potvrdit, jinak
může být schůzka považována
za zrušenou.
IV. Buďte nezávislí
K základním podmínkám úspěchu patří nejen získání dobrého
partnera, ale především pevné
řízení ze strany české firmy.
Závislost zahraničních podnikatelů na Vietnamcích, kteří ovládají jejich řeč, je nejčastější příčinou problémů. Ve Vietnamu
úspěšné korejské a japonské firmy
si své projekty řídí a organizují
od A do Z zásadně samy.
V.
Emoce
Počítejte s tím, že při jednání
Vietnamci příliš neprojevují své
emoce a neodhalují tím své pocity. Případné nadměrné zvyšování hlasu se vnímá jako ztráta
sebekontroly.
VI. Image
Dbejte na svůj image. Zvláště při
prvním setkání si váš partner bude
všímat především věku, společenského postavení, jaké máte oblečení, značku telefonu atd. Zároveň
se příliš nespoléhejte na svůj
první dojem a dbejte na to, aby
se vietnamský protějšek nedostal
do trapné situace a neztratil tvář.
Vaše jednání by to mohlo do budoucna zkomplikovat, protože
image – tvář je velmi důležitá.
VII. Obchod jako boj
Západní podnikatelé předpokládají, že je v obchodování třeba
dosáhnout výsledku „win-win“, tj.
spokojenosti na obou stranách.
Pro většinu Vietnamců je obchod
vždy tvrdou hrou, která má vítěze
a poraženého. Zejména od zahraničního partnera se očekává, že při
obchodě či investici ve Vietnamu
bude jeho zisk nulový, ne-li
záporný.
VIII. Korupce
S provizním systémem se setkáte ve Vietnamu často. Zatímco
ve státní firmě či úřadu je tento
problém běžný, naštěstí není pravidlem u soukromých firem.
IX. Nepodceňujte „protivníka“
Malá znalost vietnamské společnosti a tamního podnikatelského
klimatu a nereálné představy některých českých podnikatelů jsou
bohužel velmi časté.
X.
Patriotismus
Patriotismus je ve Vietnamu velmi
silný. Není proto vhodné vyhledávat politická témata ani poukazovat na některé nedostatky
současného Vietnamu, případně
vyjadřovat odpor k některým
specialitám vietnamské kuchyně.
Vietnamská tradice a kultura je
velice vážená a adaptabilita naopak velmi nízká, což je patrné
na komunitním způsobu života
Vietnamců v zahraničí.
35
ANALÝZY CZECHTRADE
Vietnam a exportní potenciál ČR
VÝZNAMNÉ ČESKÉ KOMODITY DOVÁŽENÉ NA VIETNAMSKÝ TRH (2005–2009)
Na základě provedené analýzy bylo identifikováno celkem osm významných položek
z hlediska vietnamského importu z ČR. Tabulka je uvádí řazené sestupně podle největšího
objemu exportu z ČR podílejícího se na celkovém importu dané položky HS do Vietnamu.
Kód HS
Název položky
902110
Ortoped. pom. a přístroje n. pom.
a příst. k léčbě zlomenin
841582
Stroje klimatiz. se zař. chladicím
vestavěným
121020
Šištice chmel. čerstvé, sušené,
drcené, lupulin
844839
Části ost. strojů pro přípr. vlák.
text., zař. pom.
Další významnou položkou pro český export do Vietnamu je položka 841582 ‒ Stroje klimatiz. se zař. chladicím vestavěným, kde podíl ČR na importu této položky tvoří 2,6 %.
220300
Pivo ze sladu
040410
Syrovátka, i zahuštěná, slazená
391732
Trouby aj. z plastů, ost.,
nekombin., bez přísluš.
846693
Části, přísluš. obráběcích strojů
na kovy ap.
Z hlediska nejvyššího nárůstu importu z České republiky do Vietnamu za sledované období (2005‒2009) vykazují nejvyšší hodnoty položka 846693 ‒ Části, přísluš. obráběcích
strojů na kovy ap., která zvýšila své hodnoty v průměru o 181 % ročně, a položka 391732
‒ Trouby aj. z plastů, ost., nekombin., bez přísluš. (178 %). Naopak pokles (téměř
o 65 % ročně) na sledovaném trhu za období 2005‒2009 zaznamenává položka 040410 ‒
Syrovátka, i zahuštěná, slazená. Vietnamský importní trh této komodity ale roste průměrně téměř o 8 % ročně. To znamená, že Vietnam začal zvyšovat import této komodity
z jiných teritorií. Nejen syrovátka, ale veškeré mléčné produkty jsou pro české exportéry
velkou příležitostí. Vietnam importuje asi 70 % mléčných produktů, zejména sušené mléko
pro další zpracování. Z finálních mléčných produktů se na vietnamském trhu nejčastěji
setkáváme s francouzskými, australskými a novozélandskými výrobky.
Zdroj dat: Comtrade (2005–2009), výpočty CzechTrade
Nejvíce dlouhodobě exportovanou položkou z České republiky je komodita klasifikovaná
podle HS kódu 902110 – Ortoped. pom. a přístroje n. pom. a příst. k léčbě zlomenin.
Podíl ČR na importu této položky činí 2,9 % z celkové hodnoty vietnamského importu.
Za povšimnutí stojí i průměrný nárůst importu této položky z ČR, který se ve sledovaném
období zvýšil průměrně o 31,8 % ročně. Za touto úzce specifickou položkou je však třeba
vidět konkrétní, s velkou pravděpodobností jedinou českou firmu.
Podle hodnot Lafayova indexu je nejvýznamnější položka 4220300 (pivo) a 121020
(chmel), u kterých Vietnam vykazuje nejvyšší komparativní nevýhodu a ČR naopak nejvyšší komparativní výhodu.
BUDOUCÍ PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ FIRMY NA VIETNAMSKÉM TRHU
Kód HS
Název položky
401012
Dopravníkové pásy zpevněné
textil. materiálem
853649
Relé, 60–1000 V
852990
Části vysílačů, radarů, přístr.
rozhl., televiz. ap.
848340
Kola, převody ozubené, šrouby
kuličk., převodovky
901720
Nástroje kreslicí, rýsovací,
počítací ostatní
841319
Čerpadla ostatní s měřicím
zařízením
392690
Výrobky z plastů ap. materiálů
ostatní
848310
Hřídele převodové
(vč. vačkových, klik.), kliky
732010
Pružiny listové, listy k nim
z železa, oceli
848210
Ložiska kuličková
853710
Rozvaděče ap. pro zařízení,
rozvody el., do 1000 V
841350
Čerpadla objemová ostatní
s kmitavým pohybem
Zdroj dat: Comtrade (2005–2009), výpočty CzechTrade
36
Jako budoucí příležitosti se označují ty komodity, které ve sledovaném období zaznamenaly
nadprůměrný nárůst importu z České republiky (tj. Bilateral import grow > 300 %). Tuto podmínku splnily čtyři položky (401012, 848340, 852990 a 853649). V dalším kroku byly vybrány
položky s růstem bilaterálního importu vyšším než 200 % (BMG > 2).
Největší nárůst importů v období 2005‒2009 do Vietnamu zaznamenala položka 401012,
tj. Dopravníkové pásy zpevněné textil. materiálem. Průměrný nárůst importu této položky
z České republiky činil významných 826 % ročně a i v celkovém měřítku import této položky
do Vietnamu roste průměrně o cca 30,6 % ročně za sledované období. Z vybraných dvanácti
položek vykazujících příznaky budoucích příležitostí pro české firmy na vietnamském trhu se
tato položka jeví nejvýznamněji.
Za toto období se zvýšil i bilaterální obchod s položkou 853649 ‒ Relé, 60‒1000 V (ČR‒
Vietnam) o nezanedbatelných téměř 500 % ročně. I u této komodity se místní trh položky zvyšoval průměrně o 37 % ročně.
U všech výše uvedených položek se vietnamský trh (import) zvyšoval. Nejvíce se toto zvýšení
projevilo u položky 852990 ‒ Části vysílačů, radarů, přístrojů rozhl., televiz. ap. (zvýšení
vietnamského importu o průměrných 42 % ročně). Bilaterální import této komodity se rovněž
zvyšoval, a to o 275 % ročně.
Z hlediska komparativní výhody měřené Lafayovým indexem vykazují nejlepší hodnoty
české komodity označené HS kódem 853710 – Rozvaděče ap. pro zařízení, rozvody el.,
do 1000 V a 848310 – Hřídele převodové (vč. vačkových, klik.), kliky. U nich vykazuje
Vietnam vysokou míru komparativní nevýhody a zároveň ČR u těchto komodit vykazuje komparativní výhodu. Nárůst importu těchto položek z ČR do Vietnamu činil za sledované období 130 %, respektive 150 %. V celkovém měřítku roste import těchto položek
do Vietnamu o 31 % a 3,9 % .
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
ANALÝZY CZECHTRADE
Česká exportní banka, a.s.
pro úspěch vašich nápadů
www.ceb.cz
Rok 2011 – startujeme
podporu inovačních projektů
Navštivte nás na 53. mezinárodním
strojírenském veletrhu v Brně
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
Náš stánek najdete na volné ploše F u pavilonu37 Z
STROJÍRENSTVÍ
Ve světové konkurenci dlouhodobě
nezvítězí levnější, ale kvalitnější nabídka
Ředitel Svazu strojírenské technologie Petr Zemánek chápe podporu rozvoje
strojírenských oborů jako své životní poslání, kvůli němuž se dokonce před
necelým rokem vzdal kapitánského můstku v německé firmě Erwin Junker.
„Budu dělat všechno pro to, aby ke světově uznávaným českým značkám, jako
jsou například TOS, MAS, Šmeral nebo Škoda, brzy přibyly další,“ říká.
Vývoz obráběcích a tvářecích strojů
za první čtvrtletí letošního roku
v České republice dosáhl hodnoty
2287,5 milionu Kč. Tento výsledek
na jedné straně potvrdil stagnaci
oboru obráběcích a tvářecích strojů,
ovšem propad vývozu ve srovnání
se stejným obdobím loňského roku
není zase tak dramatický. Můžeme
to tedy chápat tak, že v tomto
oboru nastává jisté oživení?
Předně je nutné si uvědomit, že z hlediska
posouzení konjunktury nejsou statistické
výsledky vývozu, výroby, spotřeby ani
stavu zakázek postačujícími údaji. Náš
obor má totiž svá specifika. Výrobní cykly
v našich podnicích se pohybují od čtyř měsíců do cca jednoho roku, podle náročnosti
stroje. Také investiční rozhodování je zásadně dlouhodobé, trvá až několik měsíců
a vzhledem k tomu, že se většinou jedná
o statisíce eur, vyžaduje zapojení a součinnost celého podnikového managementu.
Proces začíná výrobně-technickým záměrem a končí definitivním schválením celé
investice.
Ale i za těchto podmínek, které jsou často
složitější, než tomu bývá u jiných strojírenských oborů, mohu v podstatě potvrdit mírný optimismus, založený na zvýšené poptávce po našich strojích ve světě.
Svaz strojírenské technologie je zájmovým sdružením, které bylo založeno
v roce 1990. V současné době sdružuje
46 nejvýznamnějších podniků z oboru
obráběcích a tvářecích strojů působících
na území České a Slovenské republiky.
Bohužel však „oborovým tahounem“ už
dost dlouho není Evropa. Do tvrdé konkurence s lacinou mimoevropskou produkcí
se dnes mohou pouštět především podniky
38
technologiích pro výrobu vysoce spolehlivých strojů, které budou pro klienta atraktivní i přes nepoměrně vyšší pořizovací
cenu. Masová výroba jednoúčelových nebo
jednoduchých univerzálních strojů se jednoznačně přesunula do Asie. I když, jak už
tomu tak bývá, i zde najdeme výjimky.
V jakých teritoriích vidíte
do budoucna hlavní potenciální
odbytiště pro export českých
strojírenských výrobků?
Petr Zemánek
s moderním výrobním portfoliem a progresivními technologiemi, které mají spolehlivou distribuční síť i v těch nejvzdálenějších zemích.
Jak se tedy změnil a dále
mění světový trh z pohledu
výrobců působících
ve strojírenských oborech?
Není možné nevidět, že řada špičkových
firem, které ještě před dvaceti lety byly
lídry oboru, z trhu úplně zmizely. Je totiž
čím dál tím obtížnější uplatnit se s výrobou
univerzálních, standardních strojů. Většina
evropských, a tedy i českých a slovenských
výrobců může konkurovat pouze díky náročnému, specifickému výrobnímu programu vycházejícímu z nejnovějších poznatků aplikovaného výzkumu. Hledáme
jakostní řešení založená na sofistikovaných
Obrovský potenciál má momentálně Rusko
a některé další země a oblasti bývalého
Sovětského svazu, například Kazachstán,
Tatarstán apod. Do popředí zájmu se bezesporu dostávají i země ASEAN, a to
nejen jejich tradiční výkladní skříň
Singapur, ale také Indonésie, Malajsie,
Thajsko a Vietnam. Já osobně vidím velkou budoucnost v rozvoji obchodní
spolupráce s Brazílií a dalšími zeměmi
Latinské Ameriky a také s Jihoafrickou
republikou. Doufám proto, že ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, Svazem průmyslu a dopravy,
Hospodářskou komorou a agenturou
CzechTrade a za vydatné pomoci pracovníků Ministerstva zahraničních věcí ČR
působících na zastupitelských úřadech se
nám podaří získat pro naše členské podniky nové obchodní kontakty v zajímavých teritoriích. V tomto smyslu sehrává
významnou roli také ICC – Mezinárodní
obchodní komora – která navíc zajišťuje
i zpětnou vazbu, tedy pečuje o fungování
zastoupení zahraničních firem v Čechách.
V čem konkrétně spočívá
podpora inovací a nových
výrobků ze strany SST?
Ze zkušenosti vím, že ve světové konkurenci dlouhodobě nezvítězí levnější, ale
kvalitnější nabídka. Proto budeme vždy
podporovat inovativní výrobky podložené
špičkovou technologií, stroje vyznačující
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
ROZHOVOR
Musíme se prostě
rozhlížet po světě,
sbírat informace
a usilovně pracovat.
se spolehlivostí a ekologičností. Jak už jsem
se zmínil, Evropa už asi dlouho nebude
vyrábět levné stroje. Je nutné si ovšem
uvědomit, že ani čínské nebo jiné asijské
firmy dnes už také nejsou v našem oboru
žádnými začátečníky, a budou tudíž co nevidět řešit obdobné problémy, jaké máme
my v Evropě. I tam začne být vyvíjen tlak
na snižování nákladů a dobývání nových
trhů, výrobci se budou muset soustředit
na vědu a výzkum, neopomíjet kvalitu, postarat se o profesní přípravu kvalifikované
pracovní síly a nezanedbávat odpovědný
poprodejní servis svých strojů. Musíme se
prostě rozhlížet po světě, sbírat informace
a usilovně pracovat.
Podporujete také vzájemnou
kooperaci mezi našimi
a zahraničními výzkumnými centry.
Kde se už objevují první výsledky?
Inovace je dnes neustále se opakující klíčové slovo, ale zdaleka neoznačuje pouze
nový stroj nebo nový technologický postup
přenesený z oblasti aplikovaného výzkumu
do výroby. Pro mne jako pro manažera se
pod tímto pojmem skrývá především hledání nových cest v rámci řízení SST, nová
orientace marketingu na ty výrobní a průmyslové sféry, které momentálně naše
stroje potřebují nebo je v blízké budoucnosti potřebovat budou. V této oblasti před
námi stojí řada úkolů, především nalézt
optimální cesty informací o jednotlivých
nových nebo inovovaných produktech
a jejich technických možnostech směrem
od výrobců k zákazníkovi a v konečném
důsledku ke zvyšování povědomí o kvalitních a spolehlivých českých obráběcích
strojích, jejichž výroba má tak slavnou tradici a stále dobrý zvuk nejen v Evropě.
Ale vraťme se teď skutečně k inovacím
ve smyslu nových technických a technologických řešení. V této oblasti se totiž máme
čím chlubit. Už přes deset let funguje naším svazem spoluzaložené Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku
a technologii, jehož hlavním úkolem je
vytvářet v České republice výzkumnou
profesionální základnu pro český průmysl
strojírenské výrobní techniky, vychovávat novou generaci mladých výzkumníků
v tomto oboru a v neposlední řadě být
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
dobře vybaveným výzkumným, vzdělávacím a školicím pracovištěm.
Mladí odborníci, kteří jsou zaměstnanci
centra nebo s ním spolupracují, se spolu
s odbornými pracovníky technických univerzit a výrobci strojů podílejí na řešení
celé řady technických otázek a zprostředkovávají pro průmyslovou praxi nejnovější
odborné poznatky. V rámci tohoto rozhovoru není bohužel dost prostoru na to,
abychom se podrobněji věnovali jednotlivým dílčím úkolům, které výzkumná centra v současné době řeší, jako je například
stavba pokročilých simulačních modelů,
vývoj virtuálních prototypů strojů, diagnostika, ale také třeba minimalizace dopadů výroby na životní prostředí v rámci
celého životního cyklu stroje.
Hovoříme o tom, že jednou
z prioritních aktivit SST je podpora
vývoje nových výrobků a jejich
uvádění na nové trhy. V tom
má SST a agentura CzechTrade
společný cíl. V čem vidíte hlavní
potenciál budoucí spolupráce
mezi oběma organizacemi?
Signály o tom, že se začínají otevírat nové
možnosti pro tento typ spolupráce, přicházejí spíše z mimoevropských teritorií,
tedy z Asie – kde půjde, jak už jsem se
zmínil, kromě Číny a Indie hlavně o Rusko
a postsovětské státy – ale také o Latinskou
Ameriku. Obecně se dá říci, že spojené
úsilí SST a agentury CzechTrade by mohlo
vyústit i v zakládání joint ventures. To je
jedna rovina spolupráce. Další, sofistikovanější, bude snaha o mezinárodní koordinaci výzkumných úkolů mezi výzkumnými centry nebo přímo zakládání českých
center pro přenos nových technologií
a know-how v zahraničí.
Byl bych rád, aby se při společné práci
uplatnily všechny specifické možnosti,
které potenciál pracovníků CzechTrade
i SST nabízí. Agentura CzechTrade, zastupující vlastně v zahraničí naše ministerstvo
průmyslu a obchodu, připravuje v různých
teritoriích základní podmínky pro realizaci
obchodních aktivit všeho druhu, zatímco
SST musí plnit své poslání oborové profesní asociace, jejímž úkolem je prosazovat v zahraničí zájmy výrobců obráběcích
a tvářecích strojů a strojírenských technologií a hledat pro jejich produkci uplatnění
na světových trzích. Proto se domnívám, že
CzechTrade je pro nás ideálním partnerem,
který přispěje znalostmi lokálních podmínek, včetně legislativy ovlivňující realizaci
obchodních případů. Na takto připravené
půdě se naši výrobci už budou pohybovat
mnohem snadněji a mohou se úspěšně
vyvarovat i celé řady problémů plynoucích z pouhé neznalosti místních poměrů
a zvyklostí. Kombinace specifického poslání obou našich organizací poskytne
členské základně SST skutečně neocenitelný servis.
Jaké novinky chystáte na letošní
strojírenské veletrhy?
Letos máme před sebou dvě velké veletržní
události mezinárodního charakteru, výstavu EMO Hannover 2011 v druhé polovině září a Mezinárodní strojírenský
veletrh v Brně počátkem října. Nemohu
opomenout skutečnost, že při přípravě
obou těchto akci se projevil synergický
efekt spolupráce Svazu strojírenské technologie, Ministerstva průmyslu a obchodu
ČR, Hospodářské komory a agentury
CzechTrade, a to je pro mne více než pozitivní signál do budoucna.
EMO v Hannoveru, kterého se účastní
tři desítky našich podniků, bývá už tradičně vlajkovou lodí akciové společnosti
Deutsche Messe. Doufáme, že česká expozice návštěvníky veletrhu zaujme a že
hodně zájemců se zúčastní také naší tiskové konference.
Mnohem více úkolů však pro SST vyplývá
ze spoluorganizátorství Mezinárodního
strojírenského veletrhu v Brně. Letos budeme zajišťovat chod společného stánku
s ministerstvem průmyslu a obchodu a evropskou asociací výrobců obráběcích strojů
CECIMO. Znamená to mimo jiné, že se
budeme prezentovat poprvé společně také
s agenturami CzechTrade a CzechInvest.
Jako každoročně proběhne i letos mezinárodní konference připravená ve spolupráci
s Ústavem řízení a ekonomiky podniku
na téma Příležitosti a rizika obchodování
v zemích BRIC. Ve spolupráci s MPO připravujeme dvě incomingové mise vypravené z perspektivních teritorií Kazachstánu
a Turecka a z iniciativy Francouzsko-české
obchodní komory se budeme podílet na zajištění programu francouzské podnikatelské
mise z provincie Rhône-Alpes. „
Ing. Petr Zemánek (*1961) je od prosince 2010 ředitelem Svazu strojírenské
technologie. Po maturitě v oboru mechanik seřizovač CNC strojů na SOŠ
studoval obor zahraničního obchodu
Vysoké školy ekonomické a paralelně
pracoval v TOS Hostivař jako programátor CNC strojů a později byl
zodpovědný za tuzemský prodej. Poté
přešel pod křídla značky Erwin Junker.
Od roku 1992 až do loňského roku byl
předsedou představenstva a generálním ředitelem tohoto světového výrobce brusek.
39
STROJÍRENSTVÍ
Exportní potenciál českého strojírenství
Rusko, Čína, Brazílie, Indie, Mexiko, Spojené státy americké, Jihoafrická
republika (JAR) a Egypt. Agentura CzechTrade považuje tyto země z pohledu
exportu strojů a strojírenského zařízení za jedny z klíčových, proto na ně její
zahraniční zastoupení zaměří své aktivity. Na následujících stránkách vám
přinášíme podrobné informace o konkurenceschopnosti a postavení české
produkce na trzích Číny, Brazílie, Mexika a JAR.
Analýza sleduje konkrétně trh skupin zboží zařazeného do položek 8458, 8459 a 8460. Číselný kód položky představuje první čtyři čísla
v desetimístném kódu celní deklarace, pod kterým čeští výrobci zboží vyvážejí. Prvních šest čísel celní deklarace je celosvětově sjednoceno, další čtyři si stanovuje každý stát individuálně.
Data pro podobné analýzy CzechTrade jsou získávána z oficiálních statistik OSN. V této studii byla použita data agregovaná na skupinu
výrobků. Na přání zákazníka mohou pracovníci CzechTrade zpracovat analýzu zaměřenou na konkrétnější technologie.
Analýza využívá kromě statistik také znalostí a zkušeností zástupců CzechTrade v zahraničí. Na základě tohoto spojení lze podle konkrétního zadání vytvořit individuální marketingovou strategii pro vstup či rozšíření obchodních aktivit na trhu.
Položka 8458 Soustruhy pro obrábění kovů
Vývoj
Pořadí ČR
2006–2010
Země
HHI
2006
2007
2008
2009
2010
Čína
0,179
614 280
7 038
675 878
25 597
625 508
3 381
463 362
13 208
629 973
4 292
8.
Brazílie
0,136
73 481
785
106 741
126
184 797
46
107 547
3 195
129 023
4 094
11.
Mexiko
0,170
133 770
583
154 253
247
147 063
177
89 714
164
106 964
274
18.
JAR
0,182
36 478
0
40 847
635
47 068
0
19 633
140
19 781
0
16.
Zdroj dat: Comtrade; výpočty CzechTrade – hodnoty v tis. USD
Herfindahl-Hirschmanův index (HHI) – index koncentrace trhu:
HHI < 0,1 – diverzifikovaný trh (tj. o trh se dělí vice exportérů),
HHI 0,1–0,18 – střední diverzifikace trhu,
HHI > 0,18 – koncentrovaný trh (tzn. na trhu je jen pár hlavních hráčů).
Tento údaj je vztažený k importu do země.
Celkový import do země za rok (červená linka) – první řádek tabulky
Import ČR do země za rok (zelená linka) – druhý řádek tabulky
V posledním sloupci je uvedeno pořadí České republiky řazené podle celkové sumy dovozů do země za sledované období.
Skupině Soustruhy pro obrábění kovů ve všech zemích kromě JAR dominují japonští výrobci, kteří se v Mexiku, Číně a Brazílii umístili
na prvním místě co do objemu dovozu v USD za sledované období. Dalšími dodavateli jsou také země jihovýchodní Asie (Čína, Jižní
Korea a další). Mezi výrobci z jihovýchodní Asie se na prvních příčkách umísťují vývozci z Německa.
ČR vykazuje oproti zkoumaným zemím konkurenční výhodu. Lze tedy očekávat, že by zde české výrobky mohly být úspěšné.
Největším dovozcem je opět Čína, která sama vyveze více než polovinu zboží, které je do ní importováno.
Jako zajímavá příležitost se jeví brazilský trh. Za sledované období průměrně roste (1,13) a je poměrně hodně diverzifikovaný mezi dodavatele z celého světa.
40
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
ANALÝZY CZECHTRADE
Položka 8459 Stroje obráběcí pro vrtání, frézování, řezání apod.
Vývoj
Pořadí ČR
2006–2010
Země
HHI
2006
2007
2008
2009
2010
Čína
0,167
618 625
14 036
682 078
16 996
547 276
8 838
437 206
10 033
595 306
12 217
6.
Brazílie
0,145
44 293
560
50 898
651
72 413
2 262
62 814
3 447
53 505
235
8.
Mexiko
0,163
82 931
653
132 055
393
88 002
193
44 660
235
54 990
837
15.
JAR
0,099
23 348
22
30 401
98
34 461
89
20 406
118
26 386
266
17.
Zdroj dat: Comtrade; výpočty CzechTrade – hodnoty v tis. USD
Herfindahl-Hirschmanův index (HHI) – index koncentrace trhu
Celkový import do země za rok (červená linka) – první řádek tabulky
Import ČR do země za rok (zelená linka) – druhý řádek tabulky
V posledním sloupci je uvedeno pořadí České republiky řazené podle celkové sumy dovozů do země za sledované období.
Tato skupina výrobků je dlouhodobě z ČR nejvíce vyvážena. Za sledované období se zboží zařazeného do této skupiny vyvezlo nejvíce
(měřeno dle objemu USD) do sledovaných zemí. Podobně jako u předchozí skupiny výrobků vykazuje ČR oproti konkurenci komparativní výhodu. V tomto případě je konkurenční výhoda naší republiky značná.
Trh byl ve sledovaném období stabilní. Ve všech zemích průměrně nevykázal ani růst, ani ztrátu. Všechny trhy jsou diverzifikované.
Nejlépe si ČR vede v dodávkách do Číny. Dlouhodobě se zde drží za největšími hráči na 6. místě. Za ní zůstávají například i USA, Belgie
a Španělsko.
Položka 8460 Stroje obráběcí pro broušení, lapování, leštění apod.
Vývoj
Pořadí ČR
2006–2010
Země
HHI
2006
2007
2008
2009
2010
Čína
0,176
912 347
5 495
865 392
8 633
894 748
7 601
691 107
6 772
983 306
13 602
12.
Brazílie
0,160
50 501
2 198
49 468
1 165
76 990
3 367
63 084
1 214
43 576
1 894
7.
Mexiko
0,203
91 798
1 523
118 689
2 276
110 354
709
70 340
744
60 421
924
9.
JAR
0,067
10 467
0
12 903
7
8 360
0
9 770
0
24 789
4
37.
Zdroj dat: Comtrade; výpočty CzechTrade – hodnoty v tis. USD
Herfindahl-Hirschmanův index (HHI) – index koncentrace trhu
Celkový import do země za rok (červená linka) – první řádek tabulky
Import ČR do země za rok (zelená linka) – druhý řádek tabulky
V posledním sloupci je uvedeno pořadí České republiky řazené podle celkové sumy dovozů do země za sledované období.
I v tomto segmentu vykazuje ČR oproti sledovaným zemím komparativní výhodu, v Číně a Brazílii navíc i dlouhodobý růst. Do Číny se
v posledním roce dodalo přibližně tolik zboží, kolik se za sledované období podařilo exportovat do dalších tří zemí dohromady.
Mexický trh je zásoben z cca třetiny dodávkami z USA. Ještě většího úspěchu dosáhli dodavatelé z USA v roce 2010 v JAR. Ze zboží, které
JAR importovala, tj. cca 25 mil. USD, bylo z USA dodáno zboží za cca 20 mil. USD, tedy čtyři pětiny.
V rámci této analýzy zpracovali specialisté agentury CzechTrade také položky 8456 Stroje obráběcí pomocí laserů,
ultrazvuku apod., 8457 Centra obráběcí, stroje obráběcí stavebnicové, 8461 Stroje obráběcí k hoblování apod., pily strojní
aj. a 8462 Stroje tvářecí k opracování kovů, buchary apod.
V případě zájmu o tyto informace se obracejte na exportního konzultanta Michala Koščo: [email protected]
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
41
STROJÍRENSTVÍ
Horizontální vyvrtávačka FERMAT
prodána během tří dnů
aneb Využijme více vynikající pověsti
českých strojů v Brazílii
Brazílie se za poslední dvě desetiletí stala jednou z nejsilnějších a nejstabilnějších
ekonomik na světě a také jednou z nejperspektivnějších zemí z hlediska
obchodního potenciálu. Tento fakt potvrdila i ekonomická krize minulých
let, která tuto latinskoamerickou zemi zasáhla méně než jiné státy. Brazilské
zkušenosti mohou být pro nás inspirující, a proto vám přinášíme exkluzivní
rozhovor s Carlosem Luízem Ferreirou, členem představenstva Brazilské
asociace dovozců ve strojírenství (ABIMEI) a spolumajitelem významné
importérské a distributorské firmy SIMCO v jedné osobě. Vznikl v Čechách
na cestě k dalšímu potenciálnímu českému partnerovi, kam ho doprovázel
i CzechTrade.
Jaká je v současné době
situace na brazilském trhu
s obráběcími a tvářecími stroji?
I když Brazílii nepostihla hospodářská
krize tolik jako jiné země, v jejím průběhu
došlo ke zmírnění růstu prodeje strojírenského zařízení. Již v minulém roce se však
situace začala měnit a letos zájem o strojírenská zařízení dále roste. Tento trend potvrdil i letošní ročník veletrhu FEIMAFE,
který je největším strojírenským veletrhem
v Latinské Americe. Brazilský strojírenský
průmysl se dostává opět do fáze prudkého
růstu. Důvodem jsou mimo jiné i připravované investiční projekty spojené s organizací olympijských her a fotbalového
mistrovství světa, s nově objevenými nalezišti ropy a zemního plynu a s infrastrukturou především v jižních státech Brazílie
a ve státě São Paulo.
Federace průmyslu státu São Paulo
(FIESP) letos uvedla, že státní investice do strojů a strojních komponentů by
měly dosáhnout 1,5 trilionu USD do roku
2014, z toho polovina do strojů a polovina do komponentů. Proto v nejbližším
období čtyř až pěti let očekáváme velmi
dobrý vývoj.
42
Kdybych nebyl
přesvědčen o kvalitě
českých strojů,
nepouštěl bych se
do jejich prodeje.
Jaké vidíte největší výhody
a nevýhody pro dovoz českého
strojního vybavení do Brazílie?
Osobně vidím pouze výhody. V segmentu
těžkých, robustních strojů jsou české výrobky pověstné kvalitou. Velmi překvapující je pro Brazilce jejich cena, která je
u nás velmi konkurenceschopná. České
stroje mají v Brazílii obecně pověst kvalitních a drahých strojů, cenová realita je
však v mnoha případech jiná. Kdybych
o tom nebyl přesvědčen, do prodeje českých strojů bych se nepouštěl.
Opravdu nevidíte žádné nevýhody
při dovozu českých strojů do Brazílie,
ani v případě státní podpory
místní výroby nebo financování?
Asi jedinou nevýhodou je, že nemáme
takové možnosti financování, jaké mají
místní výrobci. Jedním z problémů Brazílie
je nedostatek peněz na úvěry, které by
banky poskytovaly firmám kupujícím větší
strojní vybavení. Brazilské banky obecně
nerady financují nákup strojů. To je fakt,
který máme potvrzený prakticky ze všech
sektorů, ve kterých je ABIMEI aktivní.
ABIMEI má více než 80 členů a podle
hospodářských výsledků členské základny reprezentuje 80 % hlavních
hráčů na brazilském strojírenském
trhu. Jejími členy jsou jak klasičtí
distributoři a zástupci zahraničních
výrobců, tak sami zahraniční producenti, kteří jsou přítomni na brazilském trhu.
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
ROZHOVOR
zkušeností, aby se to povedlo. Nakonec
vše dobře dopadlo a risk se nám vyplatil.
Vystavený stroj jsme do tří dnů ještě na veletrhu prodali brazilskému zájemci.
Prozraďte nám, jaká je mentalita
Brazilců při obchodování?
Obecně platí, že jim můžete při obchodování důvěřovat. Brazilci jsou velmi důvěryhodní, a to i v případě, že se k něčemu
zaváží pouze ústně. Vždy a všude existují
výjimky, ale obecně to rozhodně platí. Jsou
také velmi nároční, zkoumají i nejmenší
detaily. Myslím, že ve své náročnosti co
do kvality, ceny, důvěryhodnosti a reciprocity jednání mohou směle konkurovat
Středoevropanům.
Na co by si měli dát čeští
podnikatelé v Brazílii pozor?
V minulosti to bylo kolísavé ekonomické
prostředí, které se v průběhu devadesátých let stabilizovalo. Dnes je to především
obrovská brazilská byrokracie a s ní spojené daně a poplatky, kterých je mnoho
a jsou velmi vysoké. Dále je to také rozloha
Brazílie, která může zvyšovat náklady především na dopravu a servis.
Carlos Luíz Ferreira
Co se týče státní podpory, asi nejvýraznější je program FINAME, který byl zřízen k podpoře národního průmyslu. Jde
o možnost financování dotovaného státem
při koupi výrobku vyrobeného v Brazílii.
Tady mohu uvést příklad financování jeřábu do nové haly, kterou jsme nedávno dostavěli ve městě Campinas. Díky FINAME
jsme získali úrok 5,5 % ročně na dobu pěti
let. U dovezeného jeřábu je možné dostat se
maximálně těsně pod 10 %.
Zmínil jste nedávný veletrh
FEIMAFE. Vaše firma tam jako jediná
vystavovala český stroj. Bohužel jiné
české firmy, snad s výjimkou výrobce
nástrojů PRAMET, nebyly na veletrhu
přítomny na srovnatelné úrovni.
Jakým způsobem se
v Brazílii obchoduje?
Brazilci dbají na konkurenceschopnou
cenu a vysokou kvalitu. Zároveň je možné
očekávat, že Brazilec bude požadovat nějakou slevu. Prodejce tedy musí vždy počítat
s tvrdým vyjednáváním, při kterém bude
muset být schopen ustoupit.
V roce 2010 byla vaše firma SIMCO
vyhlášena nejlepším světovým
prodejcem značky PINACLE.
Co stojí za tímto úspěchem?
Podobně jako českou značku FERMAT
jsme i PINACLE uváděli na brazilský
SIMCO
operuje jako dovozce a distributor
na brazilském trhu od roku 1996
a zaměřuje se především na střední
a větší obráběcí stroje. Zastupuje
několik světových značek, mezi nimiž figuruje i český výrobce horizontálních vyvrtávaček FERMAT. Zatím
největší úspěchy dosáhlo s tchajwanskou značkou PINACLE; v roce 2010
se stalo jejím nejlepším světovým
distributorem.
trh. Začínali jsme v roce 1996, kdy byla
PINACLE relativně malou firmou, která
postupně rostla, a SIMCO rostlo ruku
v ruce s ní. V posledních letech jsme
byli druhým nejlepším distributorem
PINACLE a před námi se držel pouze distributor pro USA. Krize se ovšem v USA
projevila podstatně silněji než v Brazílii,
a proto jsme v roce 2010 překonali i tohoto
distributora.
Co vás napadlo, když vás oslovila
česká firma FERMAT a chtěla jednat
o zastupování na brazilském trhu?
Úplně první, co mě napadlo, bylo, že
SIMCO se stává firmou známou i v Evropě,
když ji oslovuje český výrobce. Do té
doby jsme totiž ještě žádnou evropskou
firmu nezastupovali. Kromě této pozitivní reakce jsme se ovšem velmi obávali vysoké ceny, která by byla v Brazílii
nekonkurenceschopná.
Jak se však ukázalo, bylo to zbytečné.
FERMAT je rozumný partner a přišel s velmi
konkurenceschopnou cenou. Navíc jeho
stroje jsou na špičkové úrovni. Vyznačují se
moderním pojetím, dobrou kvalitou, robustností, přesností i stabilitou. „
Je to škoda. Podle mého názoru musí být
firma zastupující evropského výrobce
na brazilském trhu velmi agresivní, musí ji
být vidět. To byl důvod, proč jsme se rozhodli vystavit na veletrhu českou horizontální vyvrtávačku FERMAT. Nebáli jsme
se jít do rizika a stroj koupit, protože jsme
očekávali, že jej prodáme. Dalším nelehkým úkolem však bylo zajistit na veletrhu
dostatečný prostor pro expozici. Na tradičních brazilských veletrzích totiž platí,
že získat dobré místo je velmi komplikované a je třeba mít dobré konexe a řadu
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
43
STROJÍRENSTVÍ
Brazilská ekonomika akceleruje
Svezte se na vlně obchodních příležitostí
K primárním rysům brazilského ekonomického vývoje patří optimismus:
Brazílie, v současnosti okupující podle velikosti HDP sedmé místo na světovém
žebříčku a bronzovou příčku na americkém kontinentě, se chce do roku 2015
stát pátou největší ekonomikou světa.
Martin Lošťák
V průběhu posledních několika let se dostala na výsluní světové pozornosti nejen
jako jeden z členů skupiny BRICS, ale i jako
budoucí hostitel dvou mimořádných světových událostí: Mistrovství světa ve fotbalu 2014 a Letních olympijských her 2016.
Akcelerující ekonomika, k jejíž stabilizaci
došlo v roce 1994, láká díky obrovskému
trhu a stále rostoucí kupní síle investory
z celého světa.
Základní makroekonomické
ukazatele
Růst HDP se v posledních třech letech
(2008–2010) pohyboval v hodnotách pět,
nula a sedm procent, Letos se očekává růst
4,1 % a pro rok 2012 pak 3,6 %.
Základní charakteristikou současného brazilského ekonomického vývoje je budování
a rozvoj mnoha odvětví, zejména průmyslových, potřeba nejvyspělejších technologií, rozvoj infrastruktury. Rozvoj průmyslu
a infrastruktury jde ruku v ruce s vládní
podporou investic (jak místních, tak zahraničních) a rozvojem sociálních programů
a projektů na komplexní zlepšování životní
úrovně obyvatelstva.
Inflace v roce 2010 dosáhla 5,91 %, pro letošní rok se očekává růst o 6,37 % a pro rok
2012 je předpovídána míra 5 %.
Mezi perspektivní obory brazilského průmyslu patří infrastruktura (a to jak výrobní,
tak dopravní a městská), energetika (zejména
střední a malé lokální zdroje a též ve stále
rostoucí míře alternativní zdroje, jako jsou
hydroelektrárny, solární energie a větrné
elektrárny) a doprava (dopravní systémy, infrastruktura, dopravní prostředky).
44
Meziroční růst průmyslové
výroby
V roce 2010 došlo k rekordnímu meziročnímu růstu průmyslové výroby. Rekordní
stav byl ovlivněn silným prvním trimestrem
roku 2010 a též nízkým růstem v roce 2009
(jako odraz světové ekonomické krize), dále
růstem úrokových měr, navyšováním zásob
a růstem dovozů.
Brazilský strojírenský průmysl
Brazílie se v současnosti umísťuje
na 14. místě v žebříčku světových producentů strojů a strojních zařízení. Přitom v 69
sektorech průmyslové výroby a strojírenství
momentálně operuje na čtyři tisíce firem zaměstnávajících více než 245 tisíc lidí. Příjmy
sektoru se pohybují v řádu 80 milionů dolarů ročně; vývoz přitom činí 8 miliard
amerických dolarů.
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
PŘÍLEŽITOSTI
Vývoj HDP a inflace
13
11
9
7
5
3
1
-1
1996
1998
2000
2002
2004
HDP
2006
2008
2010
Inflace
Meziroční růst průmyslové výroby
12
10
8
6
4
2
0
-2
-4
-6
-8
-10
%
10,5
8,3
6
3,1
2,7
3,1
2,8
Co se týče brazilské výroby strojů a strojního zařízení, podíl kapitálového zboží
(tedy majetku, který bude využit pro další
produktivní činnost, zahrnujícího stroje
a strojní zařízení v poměru 13,6 % a elektrické přístroje v poměru 16,1 %) na průmyslové výrobě činí zhruba 30 %. V těchto
sektorech existuje prostor pro růst, a to zejména posílením investic do infrastruktury.
0,1
Investice rostou
-7,4
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Růst Složení výroby strojů a strojního zařízení
3,8 %
1,4 %
Automobily, kamiony, autobusy
12,1 %
Elektrické přístroje
Elektrický materiál
13,6 %
Traktory a zařízení pro zemědělství
Stroje a zařízení
Ostatní produkty metalurgické
16,1 %
5%
2,2 %
Ostatní dopravní prostředky
a díly
Vývoj míry investic v průmyslové výrobě
%
2002
16,4
15,3
16,1
15,9
16,4
17,4
2004
2006
18,7
2008
16,9
19,1
18,6
20,0
20,9
21,5
2010
2012*
2014*
0
5
10
15
Vývoj míry investic,
* předpokládaný vývoj
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
20
2010
Brazílie se momentálně nalézá ve fázi překotného vývoje a budování a je zahraničním investicím více než nakloněna. Nabízí
příznivé podnikatelské klima pro vstup
zahraničního kapitálu a nepřeberné množství investičních příležitostí. Míra investic
Brazílie dosáhla v roce 2010 19,1procentního podílu na HDP. Pro rok 2011 je očekáván růst 18,6 %. Přitom předpokládaná
hodnota plánovaných investic do strojírenského průmyslu pro letošní rok je 4,8 miliardy reálů, což představuje spíše údržbu
kapacity sektoru a substituci zastaralých
strojů. Pro zajímavost, české investice v teritoriu v posledních pěti letech dosáhly cca
300 tisíc amerických dolarů.
Pro rok 2012 je odhadován růst o dvacet
procentních bodů a v roce 2014 o 21,5 %,
a to v souvislosti s Mistrovstvím světa
ve fotbalu v roce 2014 a Letními olympijskými hrami 2016. Pro porovnání: další
členové BRICS, Rusko a Indie, vykazují investice 34 % a světový průměr činí 23,7 %.
Brazílie tedy před skutečnou akcelerací investičního růstu teprve stojí.
Martin Lošťák působí
jako vedoucí kanceláře
CzechTrade v brazilském
São Paulu.
Více informací o nových investičních
projektech v Brazílii a brazilském trhu
vůbec přineseme v příštím vydání Trade
Review.
45
STROJÍRENSTVÍ
Stanislav Hrdina:
Krize změnila
naše priority
Na prvním místě společnosti ŽĎAS jsou nyní
inovace a vývoj přizpůsobené požadavkům
zákazníků.
ŽĎAS a.s.
Akciová společnost ŽĎAS se sídlem
ve Žďáru nad Sázavou zahájila svoji
výrobu před šedesáti lety. V současné
době má cca 2700 zaměstnanců.
Očekává se, že její tržby za rok 2011
vzrostou o 13 % ve srovnání s předchozím rokem a dosáhnou výše přibližně 3,1 miliardy korun.
Společnost patří do skupiny firem
Železiarne Podbrezová Group, jejímž
lídrem je přední světový výrobce trubek ŽP Podbrezová a.s. Součástí této
skupiny je i firma TS Plzeň, jejímž
vlastníkem je právě ŽĎAS.
Výrobní program firmy ŽĎAS je zaměřen na výrobu tvářecích strojů, kovacích lisů a manipulátorů, zařízení
na zpracování železného šrotu, inspekčních a rovnacích linek, odlitků,
výkovků, ingotů a nástrojů především
pro automobilový průmysl. Moderní
základna projekce a vývoje společně s mezinárodními certifikacemi
jsou zárukou kvality a spolehlivosti.
Výroba probíhá ve vlastních výrobních halách se strojním vybavením
k provádění těžkého i lehkého obrábění, montáže a testování jednotlivých
výrobků. Společnost je úspěšným exportérem. Své výrobky vyváží do více
než 50 zemí světa. Samozřejmě kromě
tradičních evropských zemí jsou to
především Čína, Indie a Japonsko,
v posledním roce se prosadila s metalurgickými výrobky v Argentině.
46
ŽĎAS letos slaví šedesát let. A podle slov
jeho obchodního ředitele a člena představenstva Stanislava Hrdiny jsou hrdi
na to, že tyto kulaté narozeniny slaví
v dobré kondici: „Krizi jsme úspěšně
přestáli, i když nás to stálo mnoho úsilí
a nepopulárních opatření. Prošli jsme jakýmsi ozdravným procesem, zaměřili
se na důsledné sledování nákladů, vývoj nových materiálů a zařízení. Museli
jsme přehodnotit obchodní a marketingové strategie pro jednotlivá teritoria našich zájmů. Ovšem dnes můžeme říci,
že díky těmto změnám jsme daleko více
konkurenceschopní.“
hledat nová a nová řešení, nové druhy materiálů, které by splnily i ty nejnáročnější
požadavky,“ pokračuje Stanislav Hrdina.
Jeho slova potvrzuje také nedávno zveřejněná zpráva o tom, že akciová společnost ŽĎAS uzavřela strategickou dohodu
o spolupráci se strojírenskou společností
Vítkovice Holding, a.s. Podle vyjádření
obou firem dojde k propojení výrobních
programů všude, kde bude příležitost zúčastnit se společně výběrových řízení,
a to jak na domácí půdě, tak v zahraničí.
Především však půjde o rekonstrukce
a modernizace zařízení v oblasti energetiky. Kromě klasické a jaderné energetiky
vidí obě společnosti svůj společný potenciál i v segmentu vodních elektráren.
Krize? Investujme!
„Kdo si může dovolit investovat v době
krize, získá obrovský náskok před konkurencí,“ říká Stanislav Hrdina. Podle
jeho slov se podařilo právě v době krize
dotáhnout všechny strategické investiční
projekty do úspěšného konce. Když pak
poptávka začala znovu růst, byli dokonale
připraveni zvýšit výrobu. „Uvedli jsme
do provozu řadu nových zařízení, například obráběcí centra, karusely, soustruhy.
Pokud bych měl uvést celkové číslo, bude
hodně vysoké. Do modernizace jsme dali
195 milionů korun a dalších 80 milionů
šlo do oprav. Přes 70 milionů jsme za posledních pět let vynaložili na ekologické
projekty. Díky tomu jsme se však posunuli
kvalitativně o příčku výš a v současné době
z toho maximálně těžíme,“ pochvaluje si.
Strategické spojení
s Vítkovicemi
Daleko více než v minulosti se nyní žďárský ŽĎAS zaměřuje na oblast energetiky.
„A to je velice náročné odvětví. Musíme
důkladně sledovat vývojové trendy a stále
ŽĎAS znají v Rusku i Číně
Jako svůj tradiční trh vnímají Žďárští
Rusko. V době krize však obchodní aktivity na východ od našich hranic polevily.
V současné době se začínají znovu rozbíhat
a podařilo se dokončit několik projektů,
které byly kvůli krizovým opatřením pozastaveny. „Získali jsme tak cenné reference
a můžeme rozvíjet další aktivity na ruském
trhu,“ slibuje si od posledních úspěchů
Stanislav Hrdina.
Velmi známá je značka ŽĎAS například
v Číně, kde se firma pohybuje přes deset let. Na to jsou ve ŽĎASu náležitě hrdí,
protože, jak říká Stanislav Hrdina, takřka
žádná čínská firma na začátku moc netuší,
že nějaké Česko existuje. „Musíte je přesvědčit, že máte historii, světovou kvalitu,
jste spolehliví,“ zdůrazňuje. Jeho firmě se
to povedlo. Dodala například linku na výrobu automobilových ventilů s lisy pro
firmu Chongqing Sanai Hailing a kovací
manipulátor s nosností 100 tun pro Wuhan
Heavy Industry Casting and Forging. Bylo
kontraktováno a dodáno několik linek pro
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
EXPORTNÍ ÚSPĚCHY
rovnání tyčového materiálu pro významné
čínské firmy. Společnost si cení i dodávky
dvou kovacích lisů CKV 45/50 z TS Plzeň,
které byly prodány po společném úsilí
techniků z Plzně a obchodníků ze ŽĎASu.
„V období, kdy většina firem v Číně pouze
nakupuje, se nám za poslední tři roky podařilo zrealizovat kontrakty za více než
17 milionů eur,“ shrnuje úspěchy na čínském trhu Stanislav Hrdina a pokračuje:
„I když při akvizicích a získávání kontraktů
spolupracujeme s našimi čínskými zástupci, velmi se nám osvědčila spolupráce
s agenturou CzechTrade. Při podpisu kontraktu na dodávku lisu pro Changcheng
Steel, kdy nás čínský partner upozornil
na změnu daňových předpisů týkajících se
uvalení daně na služby spojené s montáží
u zákazníka, jsme nutně potřebovali rychlou informaci o této skutečnosti. Ředitel
kanceláře CzechTrade v Chengdu Ivan
Vyroubal nejenže získal kompletní znění
předpisu, ale zároveň našel vhodného místního daňového poradce, který nám pomohl
celou záležitost úspěšně vyřídit.“
Loni, když se společnost rozhodla zřídit
své zastoupení v Šanghaji, využila zase
nabídku agentury CzechTrade na zřízení
kanceláře v rámci jejích prostor. „Přestože
jsme měli nabídek více, CzechTrade jsme
vybrali z důvodu nabízených služeb a podpory na místním trhu. Faktorem, který
ovlivnil naše rozhodnutí, byl i přístup
agentury, jmenovitě ředitele jejího šanghajského zastoupení Aleše Červinky. Naším
cílem bylo urychlit reakci na poptávky,
snadněji organizovat akviziční cesty a zajistit přítomnost našeho zástupce přímo
v Číně. V mnoha případech jsme také
ušetřili za výjezd technika z české centrály.
Díky této službě se nám podařilo získat
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
další spokojené zákazníky a posílit svou
pozici na tak významném trhu,“ shrnuje
Stanislav Hrdina využití dlouhodobé asistence šanghajské kanceláře CzechTrade.
Směr: Kazachstán a Jižní
Amerika
„I když jsme se vždycky museli spolehnout v první řadě na své vlastní síly a neočekávali jsme podporu ze strany ministerstev, s pomocí a službami CzechTrade
máme velmi dobré zkušenosti. Minulý
rok jsme například díky podpoře vedoucího kazachstánské kanceláře CzechTrade
Antonína Marčíka začali po dlouhých
letech
obnovovat
ztracené
pozice
v Kazachstánu. Momentálně se chceme
více prosadit v Jižní Americe, například
v Brazílii, a i tam už spolupracujeme s kanceláří CzechTrade v São Paulu, jmenovitě
s Martinem Lošťákem,“ konstatuje. Prvním
společným krokem firmy ŽĎAS a agentury CzechTrade na brazilském trhu byla
nedávná prezentace na největším svátku
strojírenství v Latinské Americe, veletrhu
FEIMAFE 2011 v São Paulu. Pracovníci
CzechTrade oslovovali tři cílové skupiny
brazilských partnerů a zprostředkovali
představitelům ŽĎASu v průběhu veletrhu
setkání s nimi. Výsledkem je řada zcela
konkrétních poptávek po několika zařízeních včetně celé lisovací linky. „
47
NÁŠ PARTNER
Komerční banka se letos opět
těší na strojírenské firmy
S blížícím se říjnovým Mezinárodním strojírenským veletrhem v Brně
jsme požádali o rozhovor Jaromíra Chabra, ředitele divize Financování
obchodu a exportu KB.
vín. V rámci naší nové kampaně Finanční
rádce exportéra jsme připraveni s klienty
prodiskutovat rozpracované i nové projekty a zakázky, a to jak z pohledu produktů Trade Finance, tak v oblastech zahraničního platebního styku či zajištění
kurzového rizika. Nově budeme vystavovat společně s dceřinou společností SGEF,
jednou z předních firem v oboru leasingu
se stabilní pozicí na trhu v České republice
a na Slovensku.
Mají vystavovatelé zájem
konzultovat s bankou své
zahraniční aktivity?
Určitě ano. Náš stánek je vždy „narván
k prasknutí“. Klienty, kteří jsou často současně exportéry či importéry, samozřejmě
i cíleně oslovujeme.
Čím si tak obrovský
zájem vysvětlujete?
Jaromír Chabr
Komerční banka vystavuje
na MSV v Brně již tradičně.
Co vás k tomu vede?
Velké procento českých firem je klienty
naší banky. Můžeme říci, že jsme nejsilnější domácí bankou pro korporátní společnosti. Účast na tomto mezinárodním
veletrhu, který bych po své loňské zkušenosti označil za výkladní skříň českého
strojírenství, je pro nás unikátní příležitostí setkávat se s našimi významnými
zákazníky. Zároveň také vidíme současný
a budoucí vývoj nejen v klíčových oblastech devíti specializovaných oborů domácího strojírenství, ale i dopravy, logistiky,
technologických novinek.
Jak jste svoji účast pojali tentokrát?
Tradičně jsme na našem stánku číslo 61
v pavilonu Z připravili příjemné posezení
s ochutnávkou kvalitních francouzských
48
Samozřejmě je zde pohled makroekonomický a zřejmá závislost tuzemského
HDP na vývozu, a tedy máme i mnoho
vývozců. Z pohledu firemního je zcela
jasné, že prodávat je vždy náročné, a jde-li
společnost na zahraniční trh, tak ještě složitější. Stačí jen zmínit odlišné obchodní,
právní, celní, kulturní, negociační, finanční či dopravní zvyklosti. A právě některými bankovními produkty lze takto
vznikající rizika snížit.
O čem tedy s podnikateli
diskutujete?
Abych byl konkrétní, pohovořím o možnostech, které nabízíme exportérům
energetických zařízení či technologických
celků. Nejlákavějším produktem jsou exportní odběratelské úvěry poskytované
oproti tzv. suverénnímu či bankovní riziku. Rostoucí či stabilní zájem evidujeme z trhů Turecka, bývalého Sovětského
svazu,
východní
Evropy,
Latinské
Ameriky, severní Afriky či Asie. V posledním období se však čím dál tím více
setkáváme s projekty na bázi projektového
financování. Úvěr se splácí z výnosů projektu a je zajištěn aktivy investora. Jde
o náročnější formu, nicméně v této oblasti
dnes investory preferovanou. Poptávka
investorů, zejména v oblasti složitých dodávek, jako je například elektrárna, směruje i ke kombinaci financování dodávek
z různých států, a to v rámci jednoho
projektu s převažujícím objemem z ČR.
Tyto případy také umíme zaranžovat,
pochlubit se můžeme řadou referencí.
Byli jsme první bankou, která realizovala
tímto financováním PPP projekt teplárny
na Slovensku. Dále mohu zmínit teplárnu
v Bulharsku, elektrárnu ve Venezuele.
Dnes projednáváme několik obchodů
v Turecku, Gruzii či Rusku.
Promiňte, že vás brzdím v rozletu...
Ano, prostor je omezen, proto se posunu
a zmíním ještě alespoň bankovní záruky,
kterými lze zajistit téměř jakýkoliv závazek klienta KB doma i v zahraničí. Naší
výhodou je zkušenost s tisíci transakcemi
ročně a schopnost přizpůsobit text záruční listiny nárokům investora. Stabilně
jsou v energetickém sektoru vyžadovány
performance bondy, tedy záruka za řádné
provedení kontraktu. Ta často navazuje
na úspěšnou nabídku ve výběrovém řízení. Slouží k zajištění kvality dodávky
a zní obvykle na 5 až 15 % hodnoty kontraktu. Doba trvání záruky je minimálně
rovna době kontraktu, její platnost je
většinou vázána na předávací protokol.
Rovněž jsou vyžadovány záruky za zádržné, které většinou navazují na předchozí záruku a poskytují se zpravidla na 5
až 10 % ze smluvní ceny, kterou investor
nezaplatí při převzetí zboží. V uzavřeném
kontraktu se však zaváže, že tuto částku
uhradí do určité doby po uvedení zařízení do provozu nebo právě proti předložení bankovní záruky. Doba trvání záruky
bývá stejná jako záruční lhůta.
Co byste dodal závěrem?
Těším se na setkání s vašimi čtenáři na veletrhu. „
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
Zveme vás na
NÁŠ PARTNER
Mezinárodní
strojírenský
veletrh v Brně
2011
Dovolujeme si Vás srdečně pozvat
k návštěvě stánku Komerční banky na
Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně,
který se koná od 3. do 7. října 2011.
Společně se someliéry jsme pro Vás připravili
zajímavou ochutnávku vybraných francouzských vín.
Těšíme se na setkání s Vámi.
Stánek KB
najdete v pavilonu Z
pod číslem 61.
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
49
NÁŠ PARTNER
Vyvážíte své stroje do rizikových zemí?
Nezapomeňte na pojištění EGAP!
Exportní garanční a pojišťovací společnost přebírá riziko banky v tržně
nepojistitelných zemích, čímž zvyšuje konkurenceschopnost českých
vývozců.
Pojišťujeme pouze rizikové
země
Ještě než se dostaneme ke konkrétním číslům, je třeba říci, že hlavní činností EGAP
je pojišťování exportních odběratelských
úvěrů se splatností delší než dva roky. Jsou
to vesměs úvěry, které poskytují banky zahraničním firmám na nákup českého zboží
a služeb. Český exportér dostane zaplaceno
a zahraniční firma úvěr postupně splácí, obvykle v půlročních splátkách. Role EGAP
spočívá v pojištění rizika banky, že zahraniční firma z nějakého důvodu splácet přestane. Pokud se tak stane, začíná EGAP
splácet bance místo zahraniční firmy a současně zahajuje proces vymáhání škody.
Minimálně dvouletá splatnost exportního
úvěru je typická třeba pro větší vývozy strojního a technologického zařízení, dopravní
Karel Pleva
techniky a investičních celků, tedy vývozy, které jenom výjimečně realizují malé
a střední podniky. Pro ty je ovšem v nabídce
EGAP celá řada jiných pojistných produktů,
z nichž například pojištění předexportního
financování a bankovních záruk má navíc
pro ně velmi zjednodušený režim. Pro úplnost je třeba dodat, že krátkodobé pohledávky za zákazníky v rámci EU běžně pojišťují komerční úvěrové pojišťovny a EGAP
jako státní úvěrová pojišťovna nesmí podle
mezinárodních pravidel pro státem podporované vývozy takové pojištění nabízet.
Státní dotace jenom
na pojistné fondy
Dalším základním principem, kterým se
musí řídit pojišťovny poskytující pojištění
EGAP svým úvěrovým pojištěním pokrývá část trhu,
tradičně nepokrytou komerčními úvěrovými pojišťovnami
Tržně pojistitelné*
země
Ekonomický přínos pojištění se státní podporou je značný. Nejde však jenom o každoroční objemy pojištěného vývozu, které
v posledních letech stále rostly a v roce 2010
dosáhly zatím rekordní výše 67 mld. Kč,
ale také o pozitivní přínosy pro ekonomiku
ve smyslu příjmů pro státní rozpočet. Ty se
realizují v podobě daní a odvodů, udržení
zaměstnanosti, posílení kupní síly a vytvoření nových hodnot v ekonomice reinvestováním dosaženého zisku.
Studie s názvem Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy související s navýšením finančních prostředků
pro EGAP, kterou zpracovala společnost
EEIP a.s. pod vedením prof. Michala
Mejstříka a která je dostupná na webových
stránkách EGAP, velmi podrobně analyzuje činnost a přínosy pojišťovny na modelové situaci, kdy jsou její pojistné fondy
posíleny ze státního rozpočtu o jednu miliardu korun.
50
Krátkodobé
úvěry
Tržně nepojistitelné
(rizikové) země
KUPEG
Atradius
Euler Hermes
Coface
EGAP
Střednědobé
a dlouhodobé
úvěry (nad 2 roky)
*Pozn.: Tržně pojistitelné země = EU, Norsko, Švýcarsko, USA, Kanada,
Japonsko, Austrálie, Nový Zéland
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
NÁŠ PARTNER
vývozních úvěrových rizik se státní podporou, je princip samofinancování své
činnosti, myšleno a měřeno v dlouhodobém horizontu. Stát by neměl dlouhodobě
dotovat provoz pojišťovny, neboť v takovém případě by se jednalo o nedovolenou
podporu. EGAP od samého počátku své
existence, tedy od roku 1992, plně hradí
veškeré provozní náklady, včetně výplat
pojistných plnění poškozeným klientům,
z výnosů z vlastní činnosti. Funguje tak jako
soběstačný, ale přitom cíleně a opět v dlouhodobém horizontu jako de facto neziskový
nástroj státní podpory exportu.
Současně však musí EGAP splňovat regulatorní požadavek na výši pojistných fondů
a rezerv k celkové pojistné angažovanosti,
kterou se, zjednodušeně řečeno, rozumí
souhrn všech aktuálně krytých rizik spojených s financováním českého vývozu.
Pojistné fondy a rezervy lze posílit jenom
ze dvou zdrojů. Prvním je zisk a druhým
státní rozpočet. A vzhledem k tomu, že, jak
vyplývá z výše uvedeného, smyslem činnosti
EGAP není vytvářet zisk, protože by byl
na úkor exportérů, nezbývá než čas od času
požádat o dotaci ze státního rozpočtu, aby
byla vytvořena potřebná pojistná kapacita
pro přijímání nových rizik.
Rychlá návratnost vložených
prostředků
A teď ke konkrétním číslům. Navýšení pojistných fondů a rezerv dotací ze státního
rozpočtu o jednu miliardu Kč umožní pojistit český export v hodnotě přibližně deset miliard Kč a zaměstnat 1500 lidí. Hned
v prvním roce se do státního rozpočtu vrátí
polovina poskytnuté dotace ve formě daní
a povinných odvodů, ke kterým je třeba
přičíst i ušetřené prostředky na podpory
v nezaměstnanosti. Peníze se postupně vracejí i nadále a po deseti letech představují
kumulované čisté přínosy do veřejných rozpočtů přibližně 1,7 mld. Kč.
Není tedy pochyb o tom, že státní prostředky jsou v EGAP velmi účelně využity
a efektivně alokovány, tím spíše, že slouží
pouze jako regulatorní záloha a dosud nikdy
nebyly použity na výplatu pojistného plnění
či na provoz pojišťovny. V této souvislosti je
třeba zmínit, že ve srovnání s průmyslovými
ekonomikami Evropy v podpoře exportu
ještě pokulháváme, když se například v podpořených vývozních úvěrech na jednoho
obyvatele pohybujeme ve spodní části tabulky, daleko za Belgií, Finskem a Norskem,
ale třeba i Dánskem nebo Nizozemím.
Britské ocenění
Na druhé straně zase EGAP patří mezi
nejvíce inovativní ECAs (Export Credit
Agencies), jak vyplývá ze srovnání, které
zpracovala Britská asociace exportérů
v rámci diskuse o dalším směřování britské
exportní úvěrové pojišťovny ECGD (Export
Credit Guarantee Department). Z maximálně možného počtu deseti bodů udělovaných za poskytované služby jsme získali
devět, zatímco ECGD pouze pět, a dostali
jsme se tak mezi tři nejlepší pojišťovny.
Výsledky zveřejnil v březnu 2010 časopis
Trade Finance Magazine.
To, co Britská asociace exportérů nejvíce
ocenila, byla komplexní a variabilní nabídka, ve které nechybí nic, co by exportéři
a případně i investoři mohli potřebovat při
expanzi na zahraniční trhy. A co je neméně
důležité, podmínky pojištění pro naše exportéry jsou zcela srovnatelné s podmínkami, které mají jejich konkurenti ve vyspělých evropských zemích. „
Ing. Karel Pleva je předsedou představenstva a generálním ředitelem EGAP.
Navštivte nás v průběhu Mezinárodního strojírenského veletrhu
v Brně ve dnech 3.–7.10. 2011. Náš stánek najdete na volné ploše F.
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
51
FINANČNÍ RÁDCE EXPORTÉRA
Jak pomáhá forfaiting
V naší pravidelné rubrice se věnujeme detailněji dalším možnostem financování
zahraničních krátkodobých pohledávek. Co je forfaiting a co vývozci přináší?
Dotaz: K zajištění řádného a včasného inkasa zejména na rozvíjejících se trzích využíváme zajišťovacích a platebních bankovních instrumentů, které nám navíc v případě poskytnutí dodavatelského úvěru
umožňují bezregresní prodej pohledávek bezprostředně po dodávce
zboží. Existují také jiné možnosti financování zahraničních krátkodobých pohledávek bez zpětného postihu dodavatele i bez využití bankovních instrumentů?
Ing. Petr Veselý, finanční ředitel, ZETOR TRACTORS a.s.
Pojištění typu „Bf“ u EGAP
Pokud výše postupovaných pohledávek
převyšuje možnosti forfaitéra, lze využít
rozložení rizika mezi více subjektů a sjednat pojištění takových pohledávek u některé specializované pojišťovny. Jednou
z nabídek je využití služeb Exportní a garanční pojišťovací společnosti, a.s., (EGAP)
a uzavření pojištění typu „Bf “, které je určeno pro pojištění bankou financovaného
krátkodobého vývozního dodavatelského
úvěru proti riziku nezaplacení.
Odpovídá: Milan Figala,
forfaiting a odkupy pohledávek,
divize Financování obchodu
a exportu, Komerční banka, a.s.
Prodej pohledávky
forfaitérovi
Samozřejmě podobné nástroje existují
a jsou také hojně využívány. Jako možné
varianty k bankovním instrumentům (dokumentární akreditiv, bankovní platební
záruka či aval banky na směnce) se nabízí
možnost prodat forfaitérovi – bance či jinému subjektu obchodujícímu s bonitními
pohledávkami před dnem jejich splatnosti
– pohledávku evidovanou pouze vystavenou
fakturou a dokladem osvědčujícím odeslání
či předání zboží odběrateli, případně směnkou vystavenou či akceptovanou dlužníkem.
Taková možnost je samozřejmě podmíněna
skutečností, že forfaitér má uspokojující informace o schopnosti dlužníka dostát v budoucnu svým platebním závazkům.
52
Pojištění EGAP typu „Bf “ je využíváno pro
pojištění krátkodobých pohledávek se splatností maximálně do dvou let a kryje jak
politická, tak i komerční rizika. Uzavírána
je trojstranná smlouva mezi EGAP jako
pojistitelem, vývozcem a bankou, která je
v pozici pojištěného. Pojištění se vztahuje
výhradně na pohledávky z obchodního
kontraktu, které byly úplatně postoupeny
na banku bez zpětného postihu vývozce,
a to do výše pojistného limitu sjednaného se
společností EGAP.
objem financování, dodací i platební podmínky a výši pojistného krytí.
Po uzavření pojištění a příslušné forfaitingové smlouvy mezi vývozcem a forfaitérem může vývozce realizovat inkaso svých
pohledávek formou úplatného postoupení
pohledávek na banku bez zpětného postihu
ihned po splnění dohodnutých podmínek,
většinou po předložení obchodní faktury,
nákladního listu osvědčujícího odeslání
zboží kupujícímu a kupujícím akceptovaném oznámení o postoupení předmětných
pohledávek ve prospěch banky. „
Termín forfaiting je převzat z francouzštiny – à forfait – a znamená najednou,
jednorázově. Jako druh bankovního
obchodu se začal vyvíjet na přelomu
50. a 60. let. Toto financování je vhodnou volbou v případě, kdy prodávajícímu vznikají v budoucnu splatné
pohledávky a jejich odprodejem by si
Spolupracuje banka, vývozce,
pojišťovna i kupující
chtěl zlepšit peněžní toky a zbavit se
Příprava komplexní struktury obchodu vyžaduje aktivní zapojení všech zúčastněných
stran (banky, vývozce, pojišťovny) a nezbytnou míru spolupráce také ze strany zahraničního kupujícího. Významným faktorem
je analýza zahraničního dlužníka, kterou
si provádí banka i pojišťovna nezávisle
na sobě. Pokud jsou výsledky pro banku
i pojišťovnu akceptovatelné, je třeba definovat objem dodávek, požadovaný roční
na banku pohledávku, která mu ji
rizik s jejich zaplacením. Prodávající
po dodávce zboží či služby postoupí
uhradí s určitým diskontem a současně se vzdává možnosti zpětného
postihu na prodávajícího. Je možné
odkupovat
pohledávky
vyplývající
z faktury, směnky, dokumentárního
akreditivu či bankovní platební záruky.
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
AKCE
NABÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ
EXPORTNÍ AKADEMIE CZECHTRADE
Investujte do vzdělávání. Zvýšíte své šance na zahraničních trzích.
Exportní akademie vám nabízí komplexní exportní vzdělávání – praktické informace pro přípravu a úspěšný vstup na zahraniční trhy.
Vzdělávací akce vedou odborníci z řad špičkových manažerů, ekonomů a specialistů v oblasti komunikace, práva, financí i marketingu.
Mezi lektory patří též exportní specialisté agentury CzechTrade, kteří mají dlouholeté zkušenosti v teritoriu i v oblasti zahraničního obchodu.
září – prosinec 2011
Odborné semináře v Praze
Název semináře
Místo
Termín
Kód
Cena bez DPH
Jak uspět na globalizovaném trhu s využitím internetu
Praha
22. 9. 2011
1106
2 200 Kč
Specifika podnikání v SAE
Praha
29. 9. 2011
1107
1 050 Kč
Exportní a investiční příležitosti v Brazílii a Mexiku
Praha
10. 10. 2011
1108
1 050 Kč
Sociální sítě – marketing a monitorig social media pro firmy
Praha
11. 10. 2011
1109
2 200 Kč
Exportní a investiční příležitosti v Maďarsku
Praha
17. 10. 2011
1121
1 050 Kč
Řízení vysoce inovativních projektů
Praha
19. 10. 2011
1122
2 200 Kč
Ochrana duševního vlastnictví
Praha
1. 11. 2011
1123
1 400 Kč
Finanční analýza
Praha
9. 11. 2011
1124
1 400 Kč
Jak se dostat na zahraniční trhy prostřednictvím franšízy
Praha
15. 11. 2011
1125
2 200 Kč
Problematika antikorozní ochrany výrobků
Praha
23. 11. 2011
1126
1 400 Kč
Financování exportu, aktuální podpora státu českým exportérům
Praha
30. 11. 2011
1127
Zdarma
Rétorika v praxi s Milenou Steinmasslovou I a II
Praha
5.–6. 12. 2011
1128
4 900 Kč
Název semináře
Místo
Termín
Kód
Cena bez DPH
Vietnam a Zauralí
Plzeň
12. 10. 2011
1132
900 Kč
Rétorika v praxi s Milenou Steinmasslovou
Ostrava
26. 10. 2011
1133
2 200 Kč
Multikulturální rozdíly v přístupu k byznysu
Brno
2. 11. 2011
1134
2 200 Kč
Efektivní řízení procesu obchodního jednání
Zlín
8. 11. 2011
1135
2 200 Kč
Ostrava
15. 11. 2011
1136
900 Kč
Odborné a teritoriální semináře v regionech
Specifika podnikání v Rakousku
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
53
AKCE
Kurz Úspěšný exportér
Název
Místo
Termín
Kurz Úspěšný exportér
Kód
Cena bez DPH
1110
30 000 Kč
Základy mezinárodního marketingu a marketingové komunikace
Praha
13. 10. 2011
1111
2 200 Kč
Logistika v mezinárodním obchodě
Praha
20. 10. 2011
1112
2 200 Kč
Obchodní operace a nástroje
Praha
21. 10. 2011
1113
2 200 Kč
Aktuální trendy v mezinárodním obchodě
Praha
26. 10. 2011
1114
2 200 Kč
Vystavujeme na zahraničním veletrhu
Praha
3. 11. 2011
1115
2 200 Kč
Řízení obchodu a rizik na světových trzích
Praha
10. 11. 2011
1116
2 200 Kč
Společenský kodex jako podpora profesionality exportéra
Praha
24.–25. 2011
1117
4 500 Kč
Presentation skills in English
Praha
1.–2. 12. 2011
1118
4 900 Kč
Základy PR a prezentační dovednosti
Praha
8.–9. 12. 2011
1119
4 900 Kč
Obchodní vyjednávání, zvládání námitek
Praha
15.–16. 12. 2011
1120
5 200 Kč
Zvýhodněná cena celého kurzu 30 000 Kč. Ušetříte více než 25 %!
Exportní konference
Název semináře
Místo
Termín
Cena bez DPH
Jak úspěšně exportovat do Německa a Francie
Brno
25. 10. 2011
Zdarma
Design pro export
Název semináře
Místo
Termín
Kód
Cena bez DPH
Inovace, které mění svět techniky
Brno
6. 10. 2011
1129
800 Kč
Firemní školení
Pokud vás nezaujal žádný z našich seminářů, neváhejte nás kontaktovat. Připravíme pro vás školení šité na míru.
Podrobnosti o našich akcích spolu s cenou a termíny najdete na našich webových stránkách:
www.czechtrade.cz/kalendar-akci nebo na www.exportniakademie.cz
Ceny jsou uvedeny bez DPH 20 %. Změna vyhrazena.
Staňte se našimi přáteli na Facebooku.
CzechTrade je certifikován dle IQRS – International Quality
Rating System a dle ISO 9001:2000.
Copyright © CzechTrade, září 2011
Žádnou část tohoto textu není dovoleno publikovat
elektronickou, fotografickou nebo záznamovou technikou
bez písemného souhlasu vydavatele.
Neoznačené články jsou redakční texty.
Příjem inzerce: [email protected]
Za obsah inzerce vydavatel neručí.
54
T R A D E R E V I E W 4 / 2 011
Č E S K Á
A G E N T U R A
N A
P O D P O R U
O B C H O D U
Prezentujte se efektivně na mezinárodních veletrzích pod vlajkou CzechTrade.
Cílem společné expozice je představit české firmy na nejvýznamnějších
veletrzích v daném oboru.
Navíc využitím individuálních služeb zahraničních kanceláří CzechTrade
zvýšíte své šance prosadit výrobky a služby na zahraničních trzích.
27.– 30. 9. 2011 SUBCONTRATACIÓN 2011, Bilbao, Španělsko
(subdodávky do strojírenství, energetiky, stavebnictví, automobilového průmyslu atd.)
Současná hospodářská situace nutí španělské podniky k výměně subdodavatelů.
Tuto dobu proto považujeme za ideální pro prezentaci českých subdodavatelů na veletrhu
Subcontratación. Účast na veletrhu je navíc spojena se setkáním se španělskými podnikateli,
kteří mají zájem navázat a rozvíjet kontakty s českými dodavateli.
Více informací u gestora akce: [email protected]
28. 9.– 1. 10. 2011 RUSKÝ PRŮMYSLNÍK, Petrohrad, Rusko
(technologie ve strojírenství, technologická zařízení, průmyslová bezpečnost, automatizace
výroby, kovoobrábění, nářadí, nanotechnologie, mechanizace skladování, robotika…)
Vysoké morální i fyzické opotřebení výrobních prostředků nutí většinu průmyslových závodů
Ruska k modernizaci provozů. Navažte na dobré jméno českého strojírenství v Rusku
a účastněte se „Ruského průmyslníkÖ“.
Více informací u gestorky akce: [email protected]
6.– 9. 11. 2011 SALON DU MEUBLE-MEUBELBEURS, Brusel, Belgie
(nábytkářský průmysl)
Řada belgických firem řeší vzrůstající konkurenci a cenový tlak výrobců z východu hledáním
subdodávek i outsourcingu. 73. ročník Salon du Meuble-Meubelbeurs, který je zpřístupněn
výhradně odborné veřejnosti, se tak stává významnou příležitostí pro navázání spolupráce
s novými obchodními partnery.
Více informací u gestorky akce: [email protected]
8.– 10. 11. 2011, FIMAI 2011, São Paulo, Brazílie
(životní prostředí a průmysl)
FIMAI / SIMAI je považován za nejreprezentativnější veletrh v oblasti průmyslu a životního
prostředí v Latinské Americe. Je ideální příležitostí pro představení inovativních světových
technologií nejen v Brazílii, ale i na ostatních trzích Latinské Ameriky.
Využijte této jedinečné příležitosti.
Více informací u gestora akce: [email protected]
8.– 11. 11. 2011 ELMIA SUBCONTRACTOR 2011, Jönköping, Švédsko
(strojírenství)
Švédsko, tradiční průmyslová země, hledá nové dodavatele. Registrujeme vysoký zájem
především o ocelové svařované konstrukce, přesné obrábění, zpracování obyčejných
i nerezových ocelových plechů, odlitky z hliníku, oceli, šedé a tažné litiny.
Více informací u gestorky akce: [email protected]
Aktuální přehled všech zahraničních veletrhů
s účastí CzechTrade najdete na
www.czechtrade.cz/kalendar-akci