Včelařství 02/2012 - Český svaz včelařů

Včelařství 02/2012 - Český svaz včelařů

Včelařství
Časopis Českého svazu včelařů – určeno členům ČSV
Ročník 65 (146) 02/2012
Včelaři zvolili předsedu
Stal se jím V. Švamberk
Jak dál ve varroáze
Informuje ředitel VÚVč Dol F. Kamler
Jarní snůšky a jejich využití
Jak na to radí J. Kolomý
Literatura českého humanizmu
o včelách (13. část)
Cesty Kryštofa Haranta
Předcházející „cestovatelsky“ zaměřený článek
končil krátkou citací z díla Kryštofa Haranta
z Polžic a Bezdružic. Dokazovali jsme, že se
v řadě děl starší literatury objevovala množství
topoi, jejichž původ musíme hledat především
v bibli. Vždyť jen výše citovaný Oldřich Prefát
z Vlkanova osvětlil podobné předpoklady zcela
jasně, když poznamenal: „...jak Písmo o ní praví...“, tedy jak hovoří bible o Palestině ve vztahu
Hora Sinaj a klášter sv. Kateřiny (Harantův cestopis)
k době, kdy byla tato země Bohem zaslíbena
vyvolenému lidu.
Vzdělaný český šlechtic Kryštof Harant se
v 90. letech 16. století aktivně účastnil protitureckých tažení. A snad právě proto zatoužil spatřit
oblasti Blízkého východu Turky bezprostředně
ovládané a kontrolované. Můžeme tedy jen
spekulovat o tom, zda byly jen náboženské či
poznávací touhy jedinými příčinami uskutečnění
dobrodružného putování, na které se odebral
po smrti své ženy roku 1598. Cestu vůbec charakterizovalo zvláštní, osudové „signum mortis
= znamení smrti“, protože byla uskutečněna
po úmrtí manželky a ukončena zhruba v době,
kdy v Plzni zemřely (1599), patrně následkem
morové epidemie, dvě Kryštofovy děti. Putování
bylo českým velmožem popsáno až mezi roky
1604–1607; to už byl povýšen do panského
stavu, čemuž předcházelo plzeňské setkání
s císařem Rudolfem a pozvání do Prahy, do císařských služeb.
Kryštof Harant je jedním z typických humanistických autorů, na nichž můžeme snad nejlépe
ilustrovat obecnou oblibu v citacích starších pramenů. Literární věda registruje jen v případě cestopisu využití bezmála šesti set cizích i domácích
děl. Biblický citát jsme již uváděli, proto se hned
podívejme na další pasáž textu uvádějící med:
„Ovidius praví, že jest od vína, medu, soli i ovoce
všelijakého hojná a to tím fortelem, že všudy po polích štěpoví rozličného dosti má, kteréž úrody stíní,
a tak oboje dochází. Nebo velikým horkem všecko
by uschlo dříve, než by k dozrání přišlo.“ Tolik
textová sekvence charakterizující ostrov Korfu,
oblíbené místo dnešnch turistů, a dokumentující
autorovu nesmírnou vzdělanost v antické literatuře. A pro další doklad nemusíme chodit daleko,
neboť se Kryštof hned při popisu ostrova Kypru
s prováděním po svatých místech. Později, když
se výprava snažila navštívit posvátné místo
Lazarova hrobu, došlo opět k použítí příslušného
osvětlení místa: „Po dobré chvíli přišli někteří
Arabové a nám za mzdu otevřeli. Tu my dřív, než
jsme tam vešli, několik voskových svíček jsme rozsvítili, kteréž jsme z Jeruzaléma k tomu přinesli
a po patnácti stupních dolů do kapličky skrze
jakousi úzkou, při samé zemi díru čtvermo po ru-
Jeruzalém – vyobrazení z Harantova spisu
odvolal na Pliniova slova. Plinius poznamenal,
že „mramory rozličných barev, měď a jiní kovové,
i kamenec, nad jiné země nejlepší se nacházejí,
vína, medu, obilí, bavlny, kteréž semena na pole
každého roku sejí a z těch semen, ježto nejsou
větší než jako pecka z třešně, vyrostou křovíčka,
a na těch jakési šešulinky okrouhlé co mišpule, a ty
jsou uvnitř plné bavlny, co by jí nacpal...“ Pro nás
je snad důležité právě to, že byl med ve vztahu
k našemu kulturnímu prostředí opravdu od sepisu biblických knih jedním z důležitých atributů
hojnosti, úrodnosti a blahobytu.
Důležité místo má v cestopisu také vosk, a to
především v souvislosti se svícemi; nezobrazovaný tedy jako v případě Kabátníkově v pozici
obchodní komodity, nýbrž typické suroviny.
Například, když v jeruzalémském klášteře
sv. Salvatora došlo k zajímavé „očistné“ epizodě:
„Po té lázni dali každému po hořící voskové svíci
a tak všichni bratří po páru ven z toho místa, kvardián za nima a po něm my, týmž řadem do ambitu
jsme šli a vůkol něho obcházejíce Te deum laudamus zpívali, až přišedše do kostela začali complet
a potom letanii zpívati.“ Podobně se voskové
svíce objevily ve zmínce týkající se přípravy návštěvy Kristova hrobu, kdy byli poutníci vyzváni,
aby „pro potřeby procesí na svíčky voskové něco
složili“; následně průvodce výpravy dal každému z účastníků „hořící svíci voskovou“ a začal
kou a nohách, jeden za druhým jsme lézti musili.“
Český autor nezapomněl zdůraznit, že se jednalo
o návštěvu také Araby silně uctívaných míst,
která jimi bývala zavírána a chráněna. Projevila
se zde, podobně jako v několika dalších českých
cestopisech, vůle autora citlivě vnímat i jinověrci
praktikované zvyklosti, porovnávat je a hodnotit
ve vztahu ke křesťanské kultuře. Asi totožnou
atmosféru měla i návštěva betlémského kostela;
Kryštof Harant zaznamenal další z nákupů „voskových svíček od Maronitův a křesťanův“.
Včelařství se bezpochyby týká i pasáž
Kryštofova textu, vyprávějící o cestě k řece
Jordánu a připomínající Jana Křtitele: „Neb obyčejně na poušti bydlel, kobylky a mech lesní jídal
a jakž Nicephorus pokládá, že jest byla jeskyně,
kterouž sv. Helena pěkným kostelem na památku ohradila; ale nyní jsme toho nic nespatřili.“
Cestovatel dříve jasně uvedl, že vychází z evangelijních knih Nového zákona Písma svatého;
z uvedené pasáže ale jasně vysvítá, že knihám
neporozuměl, nebo porozuměl a jeho vyjádření
bylo pozdějšími vydavateli díla zkomoleno.
Na dokazování těchto předpokladů dojde někdy
příště.
Mgr. Jiří Novotný
(Autor je vysokoškolským pedagogem)
Kontakt: [email protected]
Obsah
Časopis Českého svazu včelařů – určeno členům ČSV
Editorial
Ročník 65 (146) 02/2012
9àHODĒVWYÈ
Včelaři zvolili předsedu
Stal se jím V. Švamberk
Jak dál ve varroáze
informuje ředitel VÚVč Dol F. Kamler
Jarní snůšky a jejich využití
Jak na to radí J. Kolomý
Úly ve sněhu
foto: J. Mašková
Značení
matek
2012
(žlutá)
Obsah
Včelaři zvolili nového předsedu
Jak dále po loňském létě a podzimu ve varroáze?
Jeden cíl, odlišná metodika
Jarní snůšky, jejich využití a co je podmiňuje
Jednoduchý chov matek pro vlastní potřebu
25 let zkušeností s protirojovou metodou
Moje zkušenost s melecitózou
Dadantklub do druhé desítky..
Medovina, nápoj nejen vánoční
Jak začít včelařit (část 2.)
Jak jsem vytáčel med na Novém Zélandu
O včelách s M. Stinglem
Stránky MMR
Content
Beekeepers elected a new chairman
How to Treat Varroosis after Last Summer
and Autumn
One Target Various Methods
Spring Honey Flows, their Use and Conditions
Simple Queen Rearing for Own Yard
25 Years Experience with Antiswarming
My Experience with Mellezitose
Dadant Club Enters Second Decade
Mead, Drink not only for Christmas
How to Start the Beekeeping (Part 2)
How was my Honey Extraction on New Zealand
Bees with M. Stingl
MMR Sites
37
38
40
42
44
46
48
50
52
54
56
57
62
37
38
40
42
44
46
48
50
52
54
56
57
62
Včelaři zvolili nového předsedu
Na mimořádném zasedání pléna republikového výboru ČSV, o. s., které se konalo
dne 14. ledna 2012 v Praze, volili členové
republikového výboru svého nového
předsedu, místopředsedy a členy PRV.
Včelaři si vybírali ze dvou kandidátů. Byli
to Mgr. Václav Sciskala, místopředseda
ČSV, o. s. a RNDr. Václav Švamberk, aktuálně předseda Komise pro práci s mládeží
RVČSV, o. s. a člen redakční rady časopisu
Včelařství. Před volbou oba kandidáti
prezentovali zástupcům včelařské obce
svůj volební program, tedy v čem vidí svoje
priority a kudy by se mělo pod jejich vedením ubírat naše české včelařství.
V. Sciskala ve svém předvolebním projevu zdůraznil nutnost řídit se závěry IX. sjezdu a realizovat je v praxi, dále podpořil
myšlenku zachovat jednotu včelařské
organizace a ČSV, o. s. Podle jeho slov se
ale ukázalo, že vliv ČSV, o. s., v kontaktu
se státní správou v otázkách boje proti nákazám a nemocem včel, není na té úrovni,
jak by měl být. Sekretariát svazu vidí jako
servisní organizaci všech chovatelů včel
od registrovaných po neregistrované včelaře, od hobby chovatelů až po profesionální
velkovčelaře, která bude bránit zájmy chovatelů včel všeobecně.
V. Švamberk, kterého přítomní znají
především jako přírodovědce a včelařského
odborníka, který má za sebou mnoho odborných publikací, představil účastníkům svoji
vizi našeho svazu, kde na předním místě
vidí odbornou práci se včelařskou mládeží,
ve které je budoucnost českého včelařství.
Zmínil svoji odbornou přednáškovou
činnost po celém území České republiky
i v zahraničí, podíl na alespoň částečné sanaci včelařského podniku Předboj, kterému
prodloužil existenci o minimálně tři roky.
V. Švamberk by rád přirovnal svaz včelařů
ke zdravému včelstvu, jež šetří, když přínos
slábne a investuje, když je příroda štědrá.
Také zmínil nutnost týmové práce a dlouhodobých investic především do lidí. Připustil
ovšem možnost zbavit se všeho nepotřebného a brzdícího rozvoj. Aby delegáty informoval, jak si představuje řízení tak velké
organizace, jako je ČSV, o. s., vytyčil svých
jedenáct programových bodů, ve kterých
zdůraznil nutnost jasné koncepce, poučení
se z minulých chyb, vymezení prostoru pro
slušnou diskuzi, zdržení se falešných slibů
a preferenci osobního jednání před veřejnou
kritikou. Také nehodlá vytvářet mocenská
centra a odmítl politikaření. Zdůraznil fakt,
že důležité je se především držet hlavního
cíle a detaily řešit podle momentální situace.
Naopak podpořil svobodný střet názorů,
ve kterém vidí cestu vpřed. Jako poslední
a důležitý bod vidí nešvar odkládání nezbytných rozhodnutí, což se v historii svazu
několikrát stalo a mělo to neblahé důsledky.
Na závěr svého projevu představil ostatním
návrh personálního obsazení předsednictva.
Nově zvolenému předsedovi popřál jako první
další kandidát V. Sciskala (vpravo)
Po otevření volební urny se ukázalo, že
pro V. Švamberka hlasovalo čtyřicet dva
přítomných a pro V. Sciskalu dvacet osm.
Novým předsedou ČSV, o. s., byl tedy zvolen V. Švamberk, který se tak zároveň stal
i členem RV ČSV, o. s. Následovala volba
nového předsednictva, ve kterém delegáti
na návrh nového předsedy zvolili za místopředsedy svazu Vlastimila Dlaba a Jaroslava
Hrabáka. Členy předsednictva se stali
František Kamler, Pavel Cimala, Čestmír
Gazda, Petr Stibor a Jan Krabec. O dalších
členech PRV ČSV, o. s., se bude jednat
na příštím zasedání. Dosavadní předsedové
odborných komisí zatím zůstávají ve svých
funkcích. Kompletní Usnesení RV ČSV ze
dne 14. 1. 2012 uvedeme ve Včelařství č. 3
a naleznete ho i na našem webu.
Antonín Karoch
Včelařství – odborný a spolkový měsíčník. Ročník 65 (146). Pro své členy vydává Český svaz včelařů, o. s., se sídlem v Praze (IČO: 00 44 32 39).
Místo vydání: Praha. Odpovědný redaktor: Mgr. Antonín Karoch, Tel.: 224 932 351, [email protected]. Inzerce, jubilea a úmrtí: RNDr. Hana Kůsová, 224 934 478,
[email protected]. Expedice a reklamace nedoručení časopisu: Jaroslava Nechybová, 224 934 082, [email protected]. Redakce, inzerce a expedice: 115 24 Praha 1,
Křemencova 8, telefax: 224 934 977, e-mail: [email protected]; [email protected]. Internetové stránky: www.vcelarstvi.cz. Neobjednané rukopisy, kresby, fotografie
a diapozitivy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo veškeré příspěvky podle potřeby stylisticky a rozsahově upravovat. Redakční rada: doc. Dr. Václav Šenkýř, CSc. (předseda),
Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D. (místopředseda), Ing. Leoš Dvorský, Milan Jokeš, RNDr. Pavel Krieg, CSc., Ing. Zdeněk Kulhánek, MVDr. Miloslav Peroutka, CSc., Vladislav Synek,
RNDr. Václav Švamberk, Ivan Zimerman, Zdeněk Žák. Grafická úprava a předtisková příprava: NVT Repro, Jinočanská 24, 161 00 Praha 6.
Tisk: Česká Unigrafie, U Stavoservisu 1, 100 40 Praha 10.
MK ČR E 126/ISSN 0042-2924
únor 2012 l 37
Z redakční pošty
Aktuálně
Světlo do tmy
Reaguji na článek, který mě přímo nadchnul a mluví mi též z duše. Je to článek od profesora Jaroslava
Drobníka, CSc., „GMO a včely“. Pan profesor ho
napsal velmi populární formou, celkem dobře
pochopitelnou i pro čtenáře, kteří nemají základní
znalosti z genetiky. Je to dle mého sledování běžného tisku první vlaštovka. Velmi přesně vystihnul tak
zvané odborné postoje různých aktivistů, ekologů,
ochránců přírody i zvířat, nebo jak se všichni nazývají. Na těchto aktivistech mě již delší dobu udivují
jejich „odborné komentáře“ ke všemu, co se v přírodě děje. Jak poznamenává pan profesor, takové
hlasy jsou slyšet v celé Evropě, nejen v naší zemi.
Je zarážející, jak tito polovzdělaní křiklouni dokázali
již některé exekutivce tak ovlivnit, že ti dokonce
podle nich upravili legislativu. Například v Německu
a následně též v zemích EU museli farmáři rekonstruovat snáškové klece pro slepice na své náklady,
neboť těmto „odborníkům“se zdály příliš těsné
na to, aby nosnice tam mohly v pohodě produkovat
vejce. Že tahle odbornost přijde draho všem konzumentům vajec, to už tihle geniové nebyli schopni
domyslet. Myslím, že společnost by se měla bránit
a důsledně prověřovat odborné vzdělání zmíněných
křiklounů. Navíc novináři, ač sami neodborníci
na danou problematiku, v honbě za různými exkluzivitami, nevědomky popularizují tyhle demagogy.
Každá vědecká práce je podložena stovkami hodin
studia a následného ověřování v praxi. Každý objev
musí být vždy reprodukovatelný bez jakýchkoliv
změn. Tak je to i s GMO.
Věřím, že podobné články, jako od pana profesora a dalších vědeckých kapacit, se budou častěji
objevovat i v dalších periodikách. Vyřiďte prosím
poděkování panu profesorovi, nejen ode mne, ale
od všech, kterým přinesl světlo do tmy.
Dr. Ing. Josef Havránek,
předseda ZO ČSV Křenovice u Slavkova.
Medovina v paragrafech
Dovolte, abych upozornil na nepřesnosti v článku:
“Co jsem o medovině nevěděl“ str. 412. Předně
autor v úvodu nevymezil rozdíl mezi fyzickou osobou a osobou podnikající. Je to velmi důležité,
neboť povinnost registrace se vztahuje pouze
na tzv. podnikatele. U tzv. obyčejných lidí (nepodnikající v oboru) není nutná registrace u celního
úřadu a tudíž ani podávání daňového přiznáni,
pokud, jak správně autor uvádí, nedojde k překročení 15 % obj. alkoholu nebo dolihování. Dalším
méně závažným omylem je množství vyrobené
medoviny. Protože se na medovinu pohlíží jako
na víno, je možno vyrobit nikoli 1000 litrů, ale
2000 litrů. Toto málokdo ví. Došlo zde, pokud si
dobře vzpomínám, v roce 2006 k úpravě zákona,
přestože je to v rozporu s legislativou EU. K medovině je nutno přistupovat jako k vínu! Vzhledem
ke snaze podpořit vinařství, byly učiněny drobné
korekce k zvýhodnění vinařů, což má pozitivní
dopad i na medovinu.
Miroslav Kauer, Znojmo
38 l Včelařství
Jak dále po loňském létě
a podzimu ve varroáze?
V letošním roce se na některých místech objevil fenomén neúčinnosti pásků
s dlouhodobým účinkem, Gabon PA 92. Dle našich pokusů na cca 100 stanovištích se
tato nižší účinnost vyskytovala do 10 % stanovišť. Před touto skutečností jsem varoval
ve Včelařství 7/2011 a radil, jak si pomocí Formidolu tuto účinnost ověřit. Několik včelařů
se nám ozvalo, že včas nižší účinnost Gabonu odhalili a další aplikací Formidolu zabránili
větším ztrátám na svých včelstvech. Podrobnějším sledováním na území, podezřelém
z neúčinnosti Gabonu, jsme zjistili prakticky pouze neúčinnost bodovou. Na velké části
tohoto území účinnost Gabonu zůstala na uspokojivé úrovni. Je především na samotných
včelařích, zda využijí poměrně metodicky jednoduchého postupu vložením Formidolu
k testu funkčnosti Gabonu. V případě snížené účinnosti Gabonů je nutné použít výrazně
náročnějšího způsobu ošetření, např. pomocí kyseliny mravenčí. Jaká je nejčastější příčina
neúčinnosti Gabonů? Je to především ponechání pásků v úlovém prostoru déle než
stanovených 30 dní. Velice často je v úlech nacházíme i na jaře příštího roku.
C
o dělat především v případech, kdy došlo
ke ztrátám na včelstvech již v podletí
a na podzim, a dále v případech, kdy včelař
chce pro zdárný rozvoj svých včelstev v tomto roce udělat maximum? V současném
období si především zajistit poctivé vyšetření zimní měli, v tomto období jediného
a včasného indikátoru zdravotního stavu
včelstev.
Jaký je správný postup? Podložky musejí
pokrýt celé dno úlu a před odběrem musejí
být v úlu minimálně měsíc. Za tuto dobu
spadne na podložku asi 5 % roztočů přítomných v úlovém prostoru. K vyšetření
zašlete veškerou měl z podložek. Jen tak lze
zjistit skutečný stupeň nákazy, tedy počet
všech roztočů spadlých na podložku. Před
vyšetřením musí být měl vyschlá, balená
do prodyšných obalů, jinak uhynulí roztoči
v laboratoři nevyplavou na hladinu flotační
kapaliny. Za kritickou hodnotu se považuje
nález 3 roztočů na včelstvo. Doporučujeme
jarní ošetření zavíčkovaného plodu nátěrem
M-1 AER i při nižších spadech. Hodnota 3 je
Aktuálně
hodnota průměrná a jak víme, nákaza začíná
v jednotlivých včelstvech na stanovišti s poměrně vysokou intenzitou.
Pokud výsledky vyšetření zimní měli nejsou příliš příznivé, do 15. dubna můžeme
včelstva ošetřit nátěrem zavíčkovaného plodu
M-1AER současně s fumigací Varidolem.
Z hygienického hlediska je možné natřít
u včelstva maximálně 10 dm² plodu, ostatní
je nutné vyřezat. Proto je výhodné ošetření
udělat dříve, kdy jsou plochy plodu ještě malé.
V případech, kdy je v ZO počet stanovišť včelstev s nálezem roztočů větší než 75 %, natírá
se plod u všech včelařů celé ZO ČSV plošně.
V tomto období je to zatím nejspolehlivější
a nejúčinnější ošetření proti varroáze.
Po 15. dubnu můžeme po celé léto v době
medobraní používat pouze kyselinu mravenčí. Po skončeném medobraní na základě
monitoringu použijeme pásky s dlouhodobým účinkem Gabon PA 92 nebo PF 90.
Problém se objeví na místech, kde Gabony
nepůsobí dostatečně a nedokážou ochránit plod přezimující generace. Jak jsem se
zmínil dříve, v roce 2011 to bylo cca na 10 %
stanovišť. Jak se tato stanoviště vytipují?
Z centra to nikdo nedokáže, o tom stanovišti se to buď ví z minulého roku, nebo si to
musí včelař včas zjistit. Tato neúčinnost dle
dosavadních zkušeností se objevuje bodově,
tj. na jednotlivých stanovištích. Nastiňme si
příklad: Včelař při monitoringu na stanovišti
zjistí přirozený spad v počtu 2-5 roztočů
za 24 hodin (bez přítomnosti mravenců
na podložce) a nasadí pásky Gabonu. Spad
v prvních dvou dnech čítá desítky roztočů.
To je náznak, že s účinnosti pásků není
něco v pořádku. Aplikujeme do několika
úlů Formidol a sledujeme spad. Pokud se
výrazně zvýší na stovky za den, je to důkaz
neúčinnosti Gabonu na stanovišti. V tomto
případě vložíme na stanovišti do všech úlů
Formidol a jeho aplikaci opakujeme asi za 14
dní. V současné době je aplikace Formidolu
(kyseliny mravenčí) jedinou reálnou náhradou za neúčinný Gabon. Jediným registrovaným přípravkem s kyselinou mravenčí
je Formidol 40 ml (je dotovaný 70 %), připravuje se v omezeném množství Formidol
80 ml. Z ostatních přípravků je nově za-
registrovaný v letním období využitelný
přípravek Apigard s účinnou látkou tymol
(nedodává VÚVč Dol). Kyselina mravenčí
vykazuje účinnost v rozmezí 30 – 85 %, výše
této rozdílné účinnosti je ovlivněna například odparnou plochou na nosiči, teplotou,
velikostí úlového prostoru, velikosti česna,
stavem včelstva apod. Problémem použití
jiných než schválených aplikačních forem
kyseliny mravenčí je především problém
dodržování bezpečnostních předpisů práce
s žíravinami nekvalifikovanými osobami
na stanovištích. Práci s těmito látkami není
radno podceňovat. Popáleniny po 60-85%
kyselině jsou značně nepříjemné a dlouho se
hojí. Účinnost letního ošetření se dá, pokud
včelstva přežila, objektivně vyhodnotit spadem při následující první fumigací. Spady
do 100 roztočů na včelstvo znamenají, že
ošetření včelstev v podletí bylo účinné a včelstva nejsou poškozena.
Dr. Ing. František Kamler
ředitel VÚVč Dol
Co výrobek, to jiná etiketa
Někdy si zákazník v obchodě připadá
jako detektiv, ale vyplatí se to. Informace
na etiketách výrobků musejí splňovat
podmínky dané předpisy, a u potravin
živočišného původu jsou někdy doslova
životně důležité.
Z
ásadní je údaj o době minimální trvanlivosti, popřípadě datum doporučené
spotřeby, další jsou důležité podmínky skladování. To znamená, za jaké teploty je třeba
potravinu uchovávat, nebo za jak dlouho
po otevření originálního obalu je třeba obsah pozřít.
Důležité je si také ověřit, zda jde o konzervu nebo tzv. polokonzervu. Někdy se
totiž například rybičky v nálevu v plechové
konzervě tváří jako konzerva, a není tomu
tak. Údaj o tom, že jde o polokonzervu je
sice uveden, ale z druhé strany a ne velkým
písmem. Zákazníci jsou totiž zvyklí, aspoň u nás, na polokonzervy spíše ve skle.
Polokonzervy na rozdíl od konzerv je nutné
uchovávat vždy v chladu! Možná ještě jedna
rada, podívat se, kde jsou výrobky v obchodě nabízeny, když jsou v chladicím pultu či
skříni, půjde s největší pravděpodobností
o polokonzervu.
U medu zase například musí být uvedeno,
o jaký druh medu jde, to znamená, že může
jít o med medovicový a med květový. Zde se
občas chybuje, neboť medovicový je nazývaný nesprávně medem lesním a květový například lučním. Bližší druhové určení může
být uvedeno jen jako doplňující informace.
Čím jednodušší, tím lepší
Zejména výrobci si musejí dát pozor při
uvádění tzv. zdravotních tvrzení, například,
že výrobek je dietetický, podporuje krevní
oběh nebo, že je lehce stravitelný. To je zakázané.
Možná by mohl být pro výrobce i spotřebitele zajímavý poznatek, který si ověřili
na včelařské akci při hodnocení a udělování medailí za vystavovaný med loni v Lysé
nad Labem: etikety mít co nejjednodušší,
jen s povinnými údaji. Takové výrobky se
nejlépe prodávají a prodávající se vyvarují
chyb a případného postihu dozorových
orgánů.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
www.svscr.cz
únor 2012 l 39
Aktuálně
Jeden cíl, odlišná metodika
Uvádíme některé poznatky z II. mezinárodního semináře o tlumení moru včelího plodu
v Bratislavě, který se konal 12. 12. 2011 v zasedacím sálu Státní veterinární a potravinové
správy Slovenské republiky. Český svaz včelařů na něm oficiálně zastupovali místopředseda
Mgr. Václav Sciskala, tajemník Ing. Rudolf Peleška a MVDr. Jan Krabec, předseda komise
pro zdraví včel. Za Výzkumný ústav včelařský v Dole, s.r.o., se zúčastnil Ing. Dalibor Titěra.
S
eminář navázal na obdobný, který
před dvěma roky, na základě požadavků našich včelařů z okresů při hranici
se Slovenskou republikou, zorganizoval
v Uherském Hradišti ČSV v součinnosti se
Státní veterinární správou ČR. Původním
záměrem bylo založit takové vzájemné vztahy mezi veterinárními správami a včelařskými funkcionáři obou států, aby při výskytu
ohnisek moru včelího plodu v místech při
hranici byly ihned přenášeny informace
a mohla v ohrožených územích bezodkladně
následovat protinákazová opatření.
Je skutečností, že k určitým výměnám
přehledů o nákazové situaci od té doby dochází, ale ne s takovou frekvencí a v takové
formě, aby se zcela naplňovaly původní
představy. Cenné však je zjištění, že zdrojem
výskytu ohnisek moru včelího plodu nejsou
včelstva na druhé straně hranice, jak by se
účelově a zjednodušeně někdy chtělo konstatovat. To jednoznačně vyplynulo z dříve
zveřejněných přehledů i z referátů s příslušnými prezentacemi, které byly předneseny
při semináři v Bratislavě. Zde zejména
včelařští funkcionáři ocenili názornou formu zakreslených ohnisek nákazy do map,
jak ji ukázal ve svém vystoupení MVDr. Jan
Šubert ze SVS ČR. Jmenný seznam obcí
a osad, kde se mor včelího plodu zjistil, je
náročnější při vyhledávání jejich umístění
v oblasti. Ve svém vystoupení také citoval
veterinární legislativu, vztahující se k nákazám včel a metodiku kontroly zdraví zvířat,
podle které se bude postupovat v roce 2012.
Monitoring nákazové situace
Ke zjišťování (monitoringu) moru včelího
plodu zjevně přistupují česká i slovenská
strana rozdílně. U nás pro orientaci v oblasti
40 l Včelařství
klademe důraz na prvotní vyšetřování směsných vzorků zejména měli. Teprve následně
provádíme klinické prohlídky včelstev
v případech pozitivních mikrobiologických
nálezů z dodaných vzorků z jednotlivých
stanovišť včelstev. Dalšími možnostmi zůstávají pochopitelně vyšetření plodových
plástů se změnami, hlavně v průběhu zimy,
případně i prošetřování podezření oznámených samotnými chovateli. Velmi věcně
s řadou příkladů z laboratorní i terénní
praxe tyto postupy blíže vysvětlili Ing. Titěra
a MVDr. Jaroslav Bzdil z SVÚ Olomouc.
Včelí mor znamená konec
Státní veterinární a potravinová správa
na Slovensku naopak dává přednost klinickým prohlídkám včelstev a následným mikrobiologickým vyšetřováním odebraných
plodových plástů s podezřelými změnami.
Aby toto časově i pracovně náročné provádění prohlídek v terénu bylo možné zvládnout, mají z řad chovatelů včelstev proškolené včelařské asistenty, kteří spolupracují
s veterinárními lékaři státními i soukromými na plnění tohoto úkolu. Při prohlídkách
se zároveň kontrolují a doplňují údaje pro
účely centrálního registru včelstev (CRV).
Odborný výklad zaměřený na epizootologii moru včelího plodu podal MVDr. Juraj
Toporčák, Ph.D. z UVLF Košice. Upozornil
i na nebezpečí dovozu medů s rezidui léčiv
ze zemí, kde se dosud tlumí příznaky této
nákazy antibiotiky a sulfonamidy.
Aktuálně
Co zejména sleduje
centrální registr včelstev?
Před dvěma roky v Uherském Hradišti
o jeho důležitosti hovořili slovenští přátelé. Nyní už s touto evidencí včelstev
a jejich chovatelů mají konkrétní zkušenosti. Ty uvedla ve svém vystoupení
MVDr. Čermáková z Ústavu včelárstva
v Liptovském Hrádku.
• CRV je jinak pojatý než naše povinná
evidence včelstev a jejich chovatelů
podle zákona č. 154/2000 Sb. o šlechtění a plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat ve znění pozdějších úprav.
Včelařům a funkcionářům ČSV na všech
k předání závažných informací a poznatků
i z další problematiky mimo nákazy včel
a včelího plodu.
V průběhu semináře se tak účastníci
seznámili nejen se stavem českého a slovenského včelařství, ale také s plány a cílovými úkoly, jak to vyžaduje současná doba
a potřeby z vývoje evropského i světového
včelařství. O tom referovali hlavně předseda SZV Ing. L. Gál a místopředseda ČSV
Mgr. V. Sciskala.
Se zájmem posluchači vyslechli získané
zkušenosti a výsledky z laboratorních rozborů vzorků medů, zaměřených na zdravotní nezávadnost a kvalitu. Přednesl je
Přes jisté rozdíly v metodice si funkcionáři rozuměli
úrovních vadí, že údaje z této evidence
jsou dostupné pouze správním úřadům
vymezeným právní normou. Slovenský
centrální registr včelstev je naopak velmi
široce přístupný, tedy nejen příslušným
úřadům, ale i včelařským organizacím
v rámci jejich působnosti a také jednotlivým chovatelům včelstev, pochopitelně
pouze v rozsahu informací o sobě. V současnosti je tento CRV už dosti podrobný,
ale z potřeb praxe vyplynulo, že pro jeho
širší využití musí být dynamičtější. Proto
se bude dále rozvíjet. Měl by zobrazovat
nákazovou situaci, kočování se včelstvy,
členství v SZV nebo jinde a další potřebné informace. Nejpodstatnější pro
jeho funkčnost bude přesné a průběžné
vkládání údajů.
Referáty, které se netýkaly
moru včelího plodu
Organizátoři využili mimořádně početné
zastoupení veterinárních lékařů, včelařských funkcionářů i zástupců ministertev
MVDr. I. Pekár ze Státní veterinární a potravinové správy Slovenké republiky.
Z jeho vystoupení vyplynulo, že
ve Slovenské republice je schváleno
15 závodů na zpracování medu. V nich
se provádí úřední kontroly nejméně
dvakrát v průběhu roku. Vzorky medů se
vyšetřují na ukazatele obecně platné v EU
a v odůvodněných případech také podle
normy stanovené pro medy pod chráněnou značkou „Slovenský med“. V roce
Úly v tomto stavu znamenají pro ostatní hrozbu
2010 bylo vyšetřeno 296 vzorků, z nichž
43 nevyhovělo (14,53%), a to z následujících důvodů. Pro vyšší obsah sacharózy
nevyhovělo 15 vzorků, pro zvýšený HMF
13 vzorků, pro nízký obsah glukózy dva
vzorky, pro nízký obsah fruktózy 1 vzorek,
pro obsah cizích barviv 6 vzorků, pro nesplnění požadavku na diastázu 2 vzorky,
pro vyšší obsah vody 2 vzorky, pro cizí
enzymy 3 vzorky a pro přítomnost reziduí
veterinárních léčiv 3 vzorky (1krát tylosin,
1krát enrofloxacin a 1krát sulfadimidin
). V roce 2011 je kladné zjištění, že se už
neprokázala rezidua léčiv, ale za hlavní
problém lze považovat častější zjišťování
vyšších cukrů a hlavně přítomnost cizích
enzymů v medech jako důsledek širšího
zavádění průmyslově vyráběných glycidových krmiv do včelařské praxe.
K falšování medu se velmi výstižně
vyjádřil Ing. L. Gál. Uvedl, že nejčastěji
se med doplňuje zahuštěnými ovocnými
sirupy, izoglukózou, sacharózou, enzymaticky rozštěpenou sacharózou na fruktózu a glukózu a sacharózou rozštěpenou
na jednoduché cukry v iontové komoře,
což ztěžuje prokazování falšování. Dále
varoval, že falšované medy mohou pro
svou nízkou cenu vyhovovat některým
spotřebitelům, ale zároveň zhoršují
obecné povědomí veřejnosti o kvalitě
medu, získaného přirozenou činností včel
a správnou výrobní praxí včelařů. K této
problematice také velmi váhavě přistupují tvůrci legislativy, takže chybí důslednější právní podpora pro potlačování tohoto
špatného jevu.
Seminář nebyl monotématický
jenom k moru včelího plodu
Rozhodně však byl pro veterinární odborníky, včelařské funkcionáře i další
účastníky velmi přínosný. Původní
záměr rychlého oznamování vzniklých
ohnisek moru včelího plodu v blízkosti hranice mezi oběma státy je možné
v rámci vzájemně navázaných kontaktů
naplnit.
MVDr. Jan Krabec
předseda komise pro zdraví včel
únor 2012 l 41
Včelařská praxe
Jarní snůšky, jejich využití
a co je podmiňuje
Pohled na strůpkové folie na konci zimy
Tvorba oddělků
Všeobecné včelařské pravidlo říká: jarní snůšky jsou vždy a jsou pravidelné, na rozdíl
od snůšek letních a hlavně medovicových, které jsou nepravidelné a tak trochu včelařská
loterie. Mnohdy je jarní snůška hlavní a v daném roce tím rozhodující. Než se některá
včelstva tzv. rozkoukají a zesílí, je po snůšce a užitek z ní je minimální. Je tedy na včelaři,
aby včelstva na jejich využití dokonale připravil. Využití jarních snůšek je především
ovlivněno sílou včelstev, dobrým, teplým a úživným stanovištěm a vedením včelstev.
přidat celý nový plodový oddělek s mladou
matkou, aby se síla včelstev opět vrátila.
V časném podletí, kdy pomalu již končí
snůšky, je nutno dbát o stálý dostatek zásob
ve včelstvech a kontrolovat přítomnost kladoucích matek. Včelstva zůstávají v kondici
a snižuje se riziko vyloupení na minimum.
Ihned po vytočení posledního medu je
nutno upravit a doplnit vhodné plásty pro
zimní sezení včel. Nevhodně uložené pylové
plásty z okrajů úlů, kde by nebyly včelami
na jaře využity, ponecháme ve včelstvech,
ale pouze je přemístíme nahoru, max. cca
10 cm k předpokládanému sezení a plodování včelstev v časném jaru.
Doplnění glycidových zásob v podletí je
možné provést ve větší dávce najednou, ale
celkové množství je nutno rozdělit na dvě poloviny, aby nedošlo k zalití plástů a omezení
výchovy max. počtu včel zimní generace.
Včelařovým vysvědčením, že všechna
opatření k zazimování silných včelstev provedl správně, je pohled někdy okolo zimního
slunovratu na krycí fólie, který demonstruje
správnou sílu včelstva a tím předpoklad
plného využití jarních snůšek.
Vedení bezchybně vyzimovaných včelstev
na jaře je již velmi jednoduché. Spočívá
ve správném, dostatečném a hlavně včasném rozšíření a zabránění rojení. Rozšiřovat
včelstva je nejlépe mezistěnami z kvalitního
vlastního vosku a uchovanými mednými
soušemi, které se nám podařilo uchovat
ve stejném stavu jako při posledním vytá-
P
říprava k využití jarních snůšek, tj. dosažení maximálního medného užitku a využití potenciálu množení včel, začíná v podstatě již na jaře roku předchozího. Na vytvoření
dobrého, zdravého a silného včelstva je potřeba vynaložit včelařský um, a pokud včelstva
nespojujeme, trvá tvorba silného včelstva
obyčejně 2 roky. Už na podzim předcházejícího roku, po přípravě včelstev na zimování, je
dávno rozhodnuto o síle a připravenosti včelstva v roce příštím, a tím i o celém úspěchu.
Na jaře, těsně před snůškou, se nedá již skoro
nic dohnat. Pozitivní a rychlejší vývoj včelstev
na jaře může ovlivnit pouze dobré počasí
a slušné první nárazové snůšky např. z jív,
které nám včelstva nastartují a mají i silný
ozdravný vliv proti nosemě. Na ty však každý
rok nelze spoléhat. Potom dvojnásobně platí
dobrá připravenost vyzimovaného včelstva,
které je v kondici a rozvíjí se tzv. samo i za nepříznivých podmínek.
V praxi to znamená, v roce předešlém, je
základním úkolem včelaře, převést zdárně
včelstva přes celou včelařskou sezonu v síle,
nezrojená, s maximálním využitím všech dostupných snůšek jak medných, tak i pylových.
42 l Včelařství
Nutností současné doby je také soustavné
sledování zatížení včelstev varroázou a při
jejím výskytu, pak provedení včasných preventivních opatření.
Při přípravě silných včelstev v podletí
po posledním vytočení musíme dbát především na následující otázky: Mají včely
dostatečný prostor? Jaká je síla a zdraví
včelstva? Osvědčila se mladá výkonná matka? Mají včely optimální množství správně
uložených glycidových a pylových zásob?
První podmínkou je dostatečně velký
prostor na zimu, přizpůsobený potřebám
silného včelstva, které potřebuje velké plástové plochy k výchově včel zimní generace.
Dnešní víceprostorové zimování je již téměř
samozřejmostí a nutností.
Včelstvo při nepřetržitém kladení po celou
sezónu musí mít mladou a výkonnou matku.
Pokud tomu tak není, je nutné provést její
výměnu.
V případech, kdy došlo v sezóně u včelstva
k delšímu výpadku plodování, rojení, ztrátě
matky, a tím snížení počtu mladých včel,
pak k zachování a vyrovnání síly včelstva nestačí pouhé přidání nové matky, ale je nutno
Včelařská praxe
čení, bez jakéhokoliv chemického ošetření
v chlazeném skladu. Jsou včelami velmi
dobře přijímána, působí v začátku sezóny
protirojově a zvyšují výnos medu.
Silná včelstva se rozvíjejí rychle a bez
zásahů. Není potřeba pracných a málo
účinných opatření, jako například různá
podněcování, přikrmování, komorování až
po zcela nesmyslné přehazování nástavků,
dny snůšky probdí ve sladkém nicnedělání.
Snahou myslícího včelaře jest tedy předejít
a co nejvážněji se snažiti, aby naše včelstva
ani na rojovou myšlenku nepřišla, tj. hojnost
práce a stálé zaměstnání jim dáti….“
Samozřejmě dneska známe účinné metody
zabránění rojení, a tím snadněji předcházíme
ztrátám z využití jarních vydatných snůšek.
Využití potenciálu množení u zdárně se vy-
Aktuality
Pekařský med
patří do pečiva
Někdo se možná zeptá při pohledu
do regálu v obchodě, co že je to
za med, na kterém je napsáno
„Pekařský med“? Je jiný? V čem se liší
od „normálního“ medu?
Musí samozřejmě splnit podmínky zdravotní
nezávadnosti, jinak by nemohl být nabízen,
ale jak z etikety vyplývá, je určen pro pekařské
zpracování. Odlišný od medu určeného k přímé
spotřebě je v tom, že může například obsahovat vyšší obsah vody a tudíž by mohl snadno
podléhat zkvašení.
Vyhláška č. 76/2003 Sb., v platném znění
uvádí pod definicí pekařský med nebo také
průmyslový med, jen takový, který je určený
výhradně pro průmyslové použití nebo jako
složka do jiných potravin; může mít cizí příchuť
nebo pach, může vykazovat počínající kvašení
nebo mohl být zahřátý nad povolenou mez.
Tento pekařský med, je tedy medem, který má mírně zhoršené jakostní parametry.
Například vyšší obsah vody, nebo může jít
Zpracování a plnění oblíbených jarních medů pomocí výkonné techniky
kdy se roztrhá plodové těleso, což včely
ve vývoji spíše zabrzdí.
Už v Českém včelaři před 100 lety
se psalo a platí to i dnes:
„Intenzivně včelařit znamená: Včelstva
musíme na vrchol síly před snůškou přivésti
a pracovati k tomu, aby se nám včelstva
nerojila. Včelstvo, které dalo roj, nedá nikdy
takového užitku medného. Připravujíc se
k rojení, civí včelstvo celé dny na masách
plodu, myslíc jen na ukojení smyslností
svých a pro vážnou práci není a nejlepší
Včelař má dbát o maximální plochy plodu v podletí
víjejících včelstev, nám dává opět možnosti
provést s úspěchem potřebné chovy a výměny matek, doplnění a event. rozšíření stavů
a vytvoření rezerv pro nezbytné udržování
síly a kondice kmenových včelstev.
Pak už nezbývá popřát nic jiného, než aby
si včelaři i v tomto roce užívali včelařských
radostí a rekordních výnosů z jarních snůšek tak, jak tomu bylo v minulém roce 2011.
text a foto: Jan Kolomý
e-mail: [email protected]
o med ze starší sklizně. Pekařský med však
nesmí být zdravotně závadný, nesmí tedy obsahovat žádná rezidua veterinárních léčiv ani
nesmí obsahovat nadlimitní obsah kontaminantů z prostředí.
Pekařský med se musí označit slovy „pekařský med“ nebo „průmyslový med“ a dále
musí být uvedena země původu. Pekařský med
musí být na všech obalech označen v blízkosti
názvu údajem, že med je určen pouze na vaření, pečení nebo jiné zpracování. Samozřejmě
musí být označen i všemi dalšími údaji, které
se u potravin vyžadují (identifikace výrobce/
prodejce, množství, doba minimální trvanlivosti apod.).
Pokud je pekařský med (průmyslový med)
použit jako složka potraviny, například v perníku, může být v názvu této potraviny použit
termín „med“ namísto termínu „pekařský med“
nebo „průmyslový med“; v seznamu složek se
však vždy uvede název „pekařský med“ nebo
„průmyslový med“.
Lze tedy pojmenovat medový, ale ve složení
musí být uvedeno pekařský, popřípadě průmyJosef Duben
slový med.
únor 2011 l 43
Jak to dělám já
Jednoduchý chov matek
pro vlastní potřebu
Včasné výměny matek a jejich vlastní chov pokládám za rozhodující činitel pro úspěšné
včelaření. Každoročně kupuji několik matek od chovatele pro zlepšení chovu, další
matky si pro svou potřebu sám odchovávám. Vyzkoušel jsem všechny „klasické“ metody
odchovu, z nichž jsem si pak vytvořil vlastní postup, který mi z hlediska času a zejména
z hlediska minimálního rušení včelstev maximálně vyhovuje. Protože se snažím vždy
jednorázově odchovat větší počet matek v červnu, potřebuji vysokou úspěšnost naražení
matečníků. Tomuto požadavku vyhovuje nejlépe metoda sádky nebo osiřelce.
V
čelařím na rámkové míře 39x17 cm.
Jako chovné si vyberu silné produkční
včelstvo, kterému odeberu dobře obsazený
medníkový nástavek nad mřížkou po kontrole, zda v něm není matka. Nástavek umístím na stinné místo mimo včelín na upravené, včelotěsné dno bez česna, které má
na celé ploše zasíťované dno. Z nástavku
odeberu uprostřed jeden plást a vložím místo něj po 2 hodinách osiření chovný rámek.
Přelarvuji zásadně na misky z panenského
vosku, vyrobené dřevěným kolíčkem 9 mm,
misky přilepuji voskem ke kouskům dřevěných latiček, které opět přilepuji voskem
k laťce chovného rámku. Tato metoda byla
pěkně popsána přítelem Kolomým v jednom
z minulých ročníků Včelařství a velmi se mi
osvědčila. Je to příjemná práce, která stojí
za chvíli času. S přelarvováním na plastové
misky jsem v minulosti neměl příliš dobrou
zkušenost, plast podle mého názoru ve včelách působí nepřirozeně a misky bylo nutné
předem vkládat do včelstva k vytvoření voskových okrajů. V případě misek z vosku je podle
mých dosavadních zkušeností úspěšnost
přijetí podstatně vyšší, zejména pokud vytvoříme tenký okraj misky, na který včely mohou
plynule navázat vlastní stavbou matečníku.
Po vložení chovného rámku s miskami
medníkový nástavek uzavřu a pro jistotu
pokrmím řídkým cukerným nebo medným
roztokem, zejména pro přísun vody při
rozrušení včel osiřením. Zasíťované dno
Zdařilá série
44 l Včelařství
Detail matečníku
zaručuje dostatečné větrání, které je pro
klid včel velmi důležité. Po asi 24 hodinách
nástavek otevřu, přesvědčím se o přijetí
matečníků a v případě, že je vyhovující
odeberu 2 medné plásty, přiléhající k chovnému rámku a nahradím je silně obsazenými plásty z plodiště s nejmladším plodem
(bez matky). Tento úkon provádím proto,
abych zajistil nadbytek mladušek pro vyživení matečníků, i když se domnívám, že
plnohodnotné matky vyživí i medníkové
včely. Následně umístím „chovný“ medníkový nástavek zpět na původní včelstvo,
samozřejmě nad mřížku. Desátý den
po přelarvování chovný rámek z nástavku
vyjmu a zužitkuji zralé matečníky obvyklým způsobem, převážně do 3-4 plástových
oddělků, připravených již v době odkvětu
řepky. Po kontrole a likvidaci případných
nouzových matečníků dřevěný nosič matečníku prostě odloupnu nožíkem od laťky
chovného rámku a vložím mezi 2 rámky
oddělku tak, aby se okraje dřevěného nosiče opíraly o sousední plásty. Při úspěšném
raném chovu a dobrých povětrnostních
podmínkách mám k dispozici oddělky
s mladými matkami již v polovině června.
Je velmi příjemné a výhodné mít k dispozici
sílící oddělky s mladými matkami pro okamžitou výměnu, případně pro zazimování
rezervních včelstev.
Uvedená metoda se mi velmi osvědčila
svou jednoduchostí a zejména minimálním
rušením chovného včelstva. Jedná se v podstatě o kombinaci metody sádky a osiřelce,
kdy však není nutné z chovného včelstva
odebírat matku nebo pracně vytvářet sádku.
Ing. Vladimír Šámal
předseda ZO ČSV Čakov, okres České Budějovice
kontakt: [email protected]
Jak to dělám já
A je to!
Medobraní je sice včelařské žně, ale to neznamená, že točení klikou medometu je činností,
na kterou se celý rok těšíme. Aby „se točilo samo“,
je třeba motor. V obchodech je možno si vybrat, co
peněženka unese. Druhou variantou, včelařskému
národu vlastní, je „zbastlit“ něco vlastníma rukama
a hlavou. Ale jaký motor? Čím ho regulovat? Jaké
má mít řemenice, jak zpřevodovat ?
Pohon vrtačkou. Lze ho dobře
regulovat a dovede koš přibrzdit.
Včelaření ve mlýně
J
ak přicházelo moje stáří, tak jsem se čím
dál častěji a častěji rád vracel vzpomínkami do svého mládí, které jsem prožíval
ve svém rodném „Houskovském mlýně“.
Vzpomínám nejen na klukovská dětská
léta, ale také na těžká léta, prožitá za okupace a potom na léta, která jsem věnoval
budování lomu a hlavně na zvelebení mé
rodné vísky. Včelařství se provozovalo
v naší obci snad od středověku. Včelstva,
co si já i moji předkové pamatovali, tu
nepřetržitě mívali na pěti statcích (v roce
1931 už jich bylo osm a včelstev 17). Také
u nás ve mlýně se od pradávna chovaly včely. Můj tatínek včelařil. Přestože měl hodně
práce ve mlýně, tak si pro včely čas vždycky
udělal. Bylo to roku 1934, když mne tatínek začal zasvěcovat do tajů včelaření. Měl
již sedmery včely, které ještě choval ve stojanech. Přínosy medu byly slabé, průměrně
4 až 5 kg na 1 včelstvo. O dva roky později
v osmi letech jsem při shrabování pokosené trávy uviděl takovou větší hrudku suché
trávy. V ní byli čmeláci. Moc mě to upoutalo, a tak jsem běžel domů, vzal krabici,
ve které měl tatínek nové boty a opatrně
jsem celou hrudku i se čmeláky vybral, dal
do krabice, udělal jsem nad krabicí malou
stříšku a nechal jsem to na stejném místě.
Často jsem svůj primitivní úlek pozoroval, a když se čmeláci v krabici zabydleli,
tak jsem si je přemístil na své místečko
na zahradě, kam jsem je chodil pozorovat.
Dokonce se mi podařilo je rozmnožit. Měl
jsem z toho velikou radost a denně jsem
čmeláky kontroloval. Čas běžel a já jsem již
častěji pomáhal tatínkovi hlavně při rojení
včel. To byl asi hlavní impulz, kdy jsem se
rozhodl, že zkusím také včelařit. Naskytla
se mi dobrá příležitost, když tatínek nebyl doma a včely se mu vyrojily. Tak jsem
roj sebral, na dvoře jsem vzal bedničku,
ve které byla dřevěná polena na topení.
Do té jsem udělal rámečky, přitavil kousky
mezistěn a pak tam uložil roj. Bedničku
jsem dal do zahrady na svoje místečko, aby
tatínek o mé iniciativě nevěděl. Neminul
den, kdy bych se nepodíval, jak včely staví
a rámečky se zaplňují. Po čase jsem jich
tam měl osm a všechny byly krásně zakladené. Potom jsem začal přidávat rámky tzv.
do patra. Měl jsem štěstí, protože zrovna
byl medový rok. Byla pěkná snůška a navíc
tatínek zjistil, že už v rodině nevčelaří sám.
Že i já mám svoje včely. Nedal jinak, než
že mu je musím ukázat. Tak jsem s ním
šel na zahradu k mému primitivnímu úlu.
Jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že
on má ve svých včelínech malorámky a já
naopak dal přednost větší rámkové míře.
Navíc jsem měl všechny souše zakladené
nebo zanesené medem. Tatínek byl velmi
překvapený a měl z mého úspěchu velikou
radost. Navíc se mým pokusem inspiroval
a začal přemýšlet o tom, jak také jeho úly
vylepšit a zrenovovat. Rozhodl se postupně koupit nové úly „Budečáky“, které byly
tehdy považované za vrchol moderního
včelařství. Úly byly větší a lépe se v nich
pracovalo. Tak jsme se rok po roce snažili
náš chov včel vylepšovat. Včelaření mě tak
zaujalo, že mě tento koníček vydržel až
do dneška, kdy už jsem, jak se říká, vyššího
věku. Postupem času jsem se i já modernizoval. V současnosti již používám
nástavkové úly, ke kterým jsem si vyrobil
malou mechanizaci, abych nemusel
ručně zvedat nástavky. Mně nástavkové
úly vyhovují. Ale jsem dalek tomu, abych
je bral jako jedinou možnost, v čem
včelařit. Každý včelař má svoje oblíbené
úly, na které je zvyklý. Je na něm, čemu
dává přednost. Jak říkával můj tatínek:
„Chlapče, když je medový rok a je dobrá
snůška, tak je medu v každé bedně, kde
jsou včely.
Josef Král
Vysočany(Housko)
Článků na toto téma je k nalezení v literatuře
i na internetu spousta. Promýšlel jsem různá
řešení, až jednoho dne mi „odešla“(spálila se)
po našem flexa, tedy úhlová bruska. Už jsem ji měl
připravenou k odvozu do sběrného dvora, když mi
došlo, že v její hlavě je pravoúhlý převod (cca 3 : 1
do pomala), kterému vůbec nic není! Stačí to jen
nějak spojit na jedné straně s košem, na druhé s
vrtačkou a je to !!!!
Postup:
1) Vykuchat flexu, na rotoru opatrně rozříznout
vinutí (novou flexou ), zkrátit osu rotoru
2) Vyrobit svařenec s přesahem, držící převodovku
a vrtačku (L 30x30, plocháč). Uchycení do těla
medometu definitivně přivaříme po vystředění
až úplně na závěr.
3) Z kousku tyčoviny (ø 20 mm a víc, délku naměříme dle skutečnosti) na soustruhu vyvrtat
mezikus z jedné strany dle osy koše, z druhé
dle průměru závitu převodovky, srovnáme čela.
Nasuneme před svařením na závit převodovky
a máme vyřešené ustředění a kolmost k přírubě,
tedy matce, která původně držela brusný kotouč. Ještě před přivařením mezikusu obě příruby stáhneme k sobě, provrtáme, vyřízneme závit
(M5) a sešroubujeme. Tím nedojde při brzdění
koše k povolení a vytočení (možno svařit, ale
pak už to nepůjde rozebrat). Pak přivaříme unášeč k matce (přírubě). Prořízneme drážku pro
čep osy koše.
4) Zbývá už jen výškově a pokud možno souose
usadit vrtačku, upevnit ji (klemou nebo stačí
i gumicuk) a podle spouště vrtačky umístit
raménko s tlačným šroubem (M10), jehož otáčením se regulují otáčky vrtačky.
Výsledek předčil mé vlastní očekávání, díky převodu využívá vrtačka celý rozsah otáček, dobře se
rozbíhá a při ubrání rychlosti i dobře brzdí.
Oldřich Havlíček
[email protected]
únor 2012 l 45
Jak to dělám já
25 let zkušeností
s protirojovou metodou
Je zajímavé, jak se názorové tradice v průběhu let nemění. V letech 1985 nebo 1986
jsem se snažil neúspěšně „vpašovat“ do časopisu Včelařství zkušenost, kterou jsem čistě
náhodou získal při nucené absenci mé přítomnosti na mých tehdejších včelnicích (1983),
kde jsem v té době prováděl výměnu klasických úlů za úly nástavkové. Tehdy se jednalo
o 65 produkčních včelstev. Stalo se, že včelstva již umístěná v nástavkových úlech,
nalezla prostor ve vysokém podmetu (úlovém dnu), a tento prostor zastavěla trubčinou.
Zde vychovala masu trubců a na rozdíl od včelstev, která v tuto dobu ještě neměla
možnost takový prostor využít, se téměř nerojila. Tento poznatek jsem počal cíleně
využívat a přestal jsem se na trubce dívat jako na bandu zcela neužitečných darmožroutů
a záletníků.
V
průběhu let jsem se dopídil kdy a kam
je nejlépe vkládat stavební rámky. Zjistil
jsem, že k pochopení tohoto mechanizmu
jsou velmi důležité „Zákonitosti života včelstva“, které specifikoval a publikoval Otakar
Brenner. K vysvětlení tohoto jevu jsem hledal v dostupné literatuře názory na rojení
a jeho omezování v produkčním období
včelstva. Nechci se zde zabývat metodou
autorů Linhart, Bičík a Vagera. Tato metoda
byla k mému údivu publikována v časopise
Včelařství a nyní je ve včelařských kruzích
dostatečně známá a také i diskutovaná.
Dovolte mi tedy poukázat na tuto metodu
i z jiné strany. Nejprve bychom si však měli
udělat malou exkurzi do minulosti.
zvoleného postupu. Je pravdou, že mnozí
autoři včelařské literatury se tematice rojení
včelstev vyhýbají a berou ji pouze jako exis-
Co na to literatura
Literatura uvádí, že v dřívějších dobách včelaři rojení podporovali, a to z čistě komerčních důvodů. Taktéž se uvádí, že již Josef
Antonín Janiš (1789) doporučuje jako samozřejmé a vhodné opatření při rozšiřování
včelstev (početních stavů) dělat oddělence.
Jsou, jak píše, stejně dobré jako přirozené
roje a včelař si je může udělat, kdy je potřebuje. V publikaci „Včelaříme jednoduše“,
autor a známý současný včelařský odborník
Dr. Liebig doporučuje „obírání včelstev“
koncem dubna nebo začátkem května o jeden včelami obsednutý plodový plást, který
je využit k tvorbě smíšeného oddělku, kterého po devíti dnech využije jako chovné včelstvo k chovu matek a za dalších dvanáct dnů
smíšený oddělek rozdělí do oplozovacích
včelstvíček. Čili, řečeno velmi volně, k předcházení vzniku rojových nálad ve včelstvu
je doporučováno oslabování včelstev v době
reprodukce a shromažďování zásob. Tento
způsob je vhodný pro včelaře, kteří tvoří
nová včelstva pro obnovu vlastního fondu
či ke komerčním účelům. Co ale mají dělat
včelaři, kteří se nechtějí zabývat intenzivně
tvorbou nových včelstev?
Literatura a trubci
V literatuře jsem také nalezl doporučení, jak
rojení předcházet pomocí chovu trubčího
plodu, a zde jsem si také ověřil správnost
46 l Včelařství
Sundavání roje nebývá mnohdy jednoduché
tující fakt. Jiní autoři se zabývají „hašením“
rojových nálad klasickými a mnohdy pracnými způsoby, například vylamováním matečníků, překládáním a záměnou plodových
plástů, atd.
Avšak, Quido Sklenar v publikaci „Moje
včelí matička“ (1923) v kapitole Stavební
rámek (str. 45) doporučuje vkládat stavební
rámek a říká: „Užívá se ho zvláště k odvrácení rojivé horečky včelstva“. V kapitole
Zamezení rojení (str. 46) poznamenává:
„Správně užívaný stavební rámek snižuje též
rojivost“.
V publikaci Včelařská encyklopedie (1956)
v kapitole Roje (str. 328 – 329) se praví:
„…užívají stavebního rámku. Nechávají
dobrým čeledím stavět trubčinu a živit hodně trubčího plodu, který je žravým odběratelem krmné šťávy kojiček; odebere jí tolik, že
včely zapomenou částečně na rojení.“
Jak to dělám já
I Dr. Liebig dále uvádí že: „Stavební rámky, které jsme přidali v dubnu, se neužívají
jen jako past na varroázu, a proto je nutno
včas vyřezat dříve, než se vylíhnou trubci. To
má také napomoci zabránit vzniku rojové
nálady. Larvy trubců jsou kromě toho dobří
odběratelé krmné šťávy.“
Dvě metody
předcházení vzniku rojové nálady
Jak se zdá, máme zde dvě metody, jak docílit stavu, kdy u včelstva nevznikne rojová
nálada. Jedna metoda je metoda, kterou
Dr. Liebig nazývá „obíráním včelstev“
a tvorbou oddělků. Viz také J. A. Janiš.
Druhá metoda je založena na poznatku,
že nadprodukce produktu hltanových žláz
ve včelstvu provokuje včelstvo k rojení
a chov trubců nabízí cestu přirozeného
odčerpání této energie. Nejsem ochoten
se klonit k názoru, že Dr. Liebig, Emanuel
Tocháček, Dr. Jaroslav Svoboda, nebo
Quido Sklenar a možná i jiní autoři včelařské literatury byli fantastové, kteří si něco
vymýšleli. Naopak, jejich publikované poznatky byly založeny na pozorování života
včelstva mnohých generací včelařů a je čistě
na nás, jak s tímto dědictvím naložíme.
Co k výše uvedenému dodat
Můžeme namítnout, že citovaní autoři doporučovali opakované vyřezávání trubčího
plodu po zavíčkování. Dr. Liebig vyřezávání
doporučuje jako prostředek biologického
boje proti roztoči Varroa destructor, ale také
jako protirojové opatření. Nevýhodou bylo
použití pouze jediného stavebního trubčího
rámku. Jeho atraktivitu a funkčnost bylo
nutno obnovovat vyřezáváním, aby se dosáhlo potřebného množství trubčího plodu. Tato
metoda byla náročná na čas a práci včelaře.
Metoda, kterou nabízejí široké včelařské
veřejnosti autoři Linhart, Bičík a Vagera tyto
nevýhody časové náročnosti a pracnosti značně redukuje a umožňuje tuto (manipulaci se
stavebními rámky) integrovat do běžných zásahů v průběhu běžného ošetřování včelstev.
Co je této metodě vyčítáno
Především je poukazováno na vyšší koncentraci roztočů Varroa destructor ve včelstvu,
obzvláště v podletí. Ta je způsobena délkou
vývoje trubčí larvy v dospělce a tudíž i vyšším
počtem oplozených samiček roztoče, které
vycházejí z buňky spolu s líhnoucím se trubcem. Jedná se až o jednu třetinu více samiček, než kolik jich vychází spolu s dělničím
plodem. Není to ale neodstranitelná vada.
V období letního slunovratu, kdy pomíjí
nebezpečí vzniku rojových nálad ve včelstvu
je potřeba trubčí rámky ze včelstev odstranit.
Tento úkon provedeme současně s přípravou
včelstva na zimování – úpravou úlového
prostoru a revizí plástů. Současně můžeme
použít některých léčebných přípravků k tlumení roztočové nákazy (Formidol, Gabon).
Zde nejsme tak bezbranní a dokážeme vzni-
kající zimní generace včel před poškozením
ochránit.
Kdy metoda nefunguje podle očekávání
Nefunguje tehdy, pokud se nedokážeme
oprostit od zažitých postupů ošetřování
včelstev a do těchto se snažíme implantovat
navrženou metodu. Nefunguje tehdy, pokud
se o aplikaci metody snaží „držitel včel“,
který potřebuje ke každému úkonu „posvěcené schéma“ a dle něho bezmyšlenkovitě
jedná. Nefunguje tehdy, pokud jsou stavební
rámky do plodového tělesa vloženy předčasně a způsobí porušení teplotních poměrů
a nerovnováhu vnitřních vztahů ve včelstvu.
Nefunguje tehdy, pokud stavební rámky jsou
do včelstva vloženy za plné snůšky, tedy pozdě. Včelstvo zaplní vystavěnou trubčinu medem dříve, než ji matka stačí zaklást, a tím je
znehodnocený protirojový efekt metody.
Zákonitosti života včelstva
Abychom se těchto neúspěchů vyvarovali, je
třeba si vytvořit vzorec chování, pomůcku.
Touto pomůckou, která nám pomůže pochopit celý tento systém, je znalost a aplikace Brennerových „Zákonitostí života včelstva“. Ty nás poučují o tom, že aby včelstvo
mohlo stavět, potřebuje vhodnou teplotu,
dostatek včel schopných stavby a příliv potravy podle vzorce: Stavba (voskové dílo) =
Teplo (teplota vnitřního prostoru a vnějšího
prostředí) = Pracovní potenciál (dostatečné
množství stavby schopných včel) = Energie
(dostatečná nabídka potravy). Z toho je
možno odvodit následující: Jestliže je jedna
složka těchto zákonitostí zastoupená v menší míře, vyrovnají se ostatní zákonitosti
na úroveň té nejmenší a včelstvo slábne.
Jestliže jedna složka zákonitostí zcela chybí,
včelstvo tuto nedokáže nahradit a uhyne.
Např. nedostatek potravy, vada nebo úhyn
matky… A to je celý zázrak, který nazýváme
chovem včel.
Aplikace metody a chov matek
Aplikace metody chovu trubců přináší nepříjemné překvapení chovatelům matek.
Ochota včelstev k chovu je minimální. Chov
matek při matce je téměř nemožný. K tomuto
účelu je nutno chovné včelstvo z aplikace
metody vyloučit a vést klasickým způsobem
přípravy k chovu. Případně je vhodný způsob
za použití osiřelce, případně sádky (smíšeného oddělku). Na druhou stranu vidíme, že
u takto vedených včelstev dochází k tichým
výměnám matek. Není žádnou výjimkou,
že nalezneme v pozdním podzimu při kontrolách dvě matky ve včelstvu. To přináší
problémy při případném klíckování matek.
Nemůžeme si být jisti, že nám někde ve včelstvu neběhá jiná matička. Přestože ve včelstvech probíhají tiché výměny matek, praxe
ukazuje, že je třeba provádět periodickou
obměnu genetického materiálu nákupem
matek z vyšších chovů a jejich případnému
následný rozchov.
Jak je to s medem
Pokud se naučíme tuto metodu správně
používat, budeme při prohlídkách včelstev
překvapeni množstvím trubců. Trubci, pokud nejsou na záletech, se převážně zdržují
na plodu, kde vytváří tepelnou pohodu.
Ostatní včely dělnice jsou zaměstnány převážně snůškou a na česnech je patrná vysoká
letová aktivita. To má samozřejmě i příznivý
vliv na mednou produkci.
Nad vlivem chovu trubců na medné výnosy se zamýšlí polský výzkumník Maciei
Winiarski v článku, ve kterém klade
otázku, zda „Má smysl likvidovat trubčí
plod?“ Uvedená úvaha je u nás publikována v Odborných včelařských překladech
č. 2/2010 na stránce 19. Autor zde na základě osmiletého pokusu dokazuje, že
systematické vyřezávání trubčího plodu
snižuje výnosy medu až o 35% ve srovnání se včelstvy, kde trubčí plod vyřezáván
nebyl.
Jak dále
To, zda budou včelaři předcházet vzniku rojových nálad ve včelstvech tím či oním způsobem, záleží na zkušenostech každého jednotlivého včelaře. Je věcí každého včelaře,
zda bude užívat k omezení rojivosti klasické
metody, či zda bude k předcházení rojových
nálad užívat metodu „obírání včelstev“,
jak ji uvádí Dr. Liebig, případně i jiní, nebo
bude chtít užívat zde diskutovanou metodu,
kterou včelař umožní včelstvům chov trubců podle jejich „uvážení“ a potřeb. Je však
možno také obě metody užívat současně
a vytvořit si záložní včelstva s mladými matkami pro případnou plánovanou podzimní
či jarní výměnu matek, spojování včelstev,
dvoumatečná včelstva… Skutečností však je,
že umožníme-li včelstvu chov trubců, má to
významný vliv na předcházení vzniku rojových nálad. A to by neměl včelař opomenout.
Josef Křapka, Bečov
únor 2012 l 47
Jak to dělám já
Moje zkušenost
s melecitózou
V
letošním roce (2011) jsem se s melecitózním medem setkal za dobu svého
včelaření (25 let) podruhé. Včelařím v nadmořské výšce okolo 550 m, stanoviště mám
na rozhraní zemědělské krajiny a souvislých
lesních komplexů. Přínos melecitózy jsem
poprvé zaznamenal kolem 25. 6., kdy jsem
začal med okamžitě vytáčet a vcelku se to
přes určité obtíže podařilo. Předpokládal
jsem, že medovicová snůška bude vzhledem
k poměrně suchému počasí končit na začátku července. Šok nastal v období mezi 4. 7.
a 11. 7., kdy včely v průběhu jednoho týdne
zanesly medníky a plodiště melecitózním
medem, který nebylo možné vytočit. Přínos
v tomto týdnu odhaduji na 20 kg na včelstvo. Při pokusech o vizuální zjištění zdroje
medovice se mi potvrdilo, že v převážné
většině se pravděpodobně jedná o některé
druhy mšic na starších smrkových porostech, které byly hojně včelami navštěvovány.
Stál jsem před úkolem, jak si s plnými plásty
poradit. Při tomto množství medu totiž nepřipadalo v úvahu, že by včely vše spotřebovaly do zakrmení, nebo aby na tomto medu
48 l Včelařství
zimovaly. Med v buňkách ani po vyjmutí
plástů z úlů neztuhl úplně, ale zachoval si
konzistenci krystalického gelu.
Při první melecitózní snůšce před několika
lety jsem zvolil metodu rozváření plástů,
která je však velmi pracná a přišel jsem
o třetinu souší. Včelařím na rámkové míře
39x17. V posledních létech se snažím z hygienických důvodů zásadně obměňovat dílo,
a proto mi bylo líto likvidovat světlé plásty,
neboť včely zanesly i čerstvě vystavěné mezistěny v plodištích. Proto jsem zvolil postup,
při kterém jsem širokou, ostrou vidličkou
na celé ploše plástů poškrábal víčka a plásty
namočil do studené pitné vody ve větší plastové nádobě. Nebylo nutné rámky pracně
klasicky odvíčkovat, protože při poškrábání
víček nedocházelo vzhledem k tuhosti medu
v buňkách k jejich poškozování. Po asi 3-4
dnech pronikla voda do medu v buňkách
a plásty vyplavaly k hladině. Pak stačilo jen
několikerým prudkým trhnutím řídký medný
roztok v buňkách vystříknout, sítem odebrat
víčka a plásty postupně vrátit do včel k dočištění a zakrmení cukrem. Protože mi bylo líto
vzniklý roztok medu vylévat, pokusil jsem
se také o částečné využití na medovinu tím
způsobem, že jsem zvážil plné plásty před
namočením a podle celkového množství
medu přidal adekvátní množství pitné vody
v poměru, vhodném pro dobré prokvašení.
Pro tento účel jsem použil pouze světlé plásty, abych se vyhnul riziku pachutí a nečistot
ze starého díla. Roztok je nutné svařit ihned,
aby se předešlo nežádoucímu samovolnému
kvašení za přístupu vzduchu.
Podle mých dosavadních pozorování je
riziko výskytu melecitózy podstatně vyšší
v suchém počasí, kdy je zřejmě větší celková
koncentrace cukrů v medovici. K problému
přispívají podle mého názoru i současné
klimatické změny, které mohou v budoucnosti vyvolávat i změnu druhové skladby
a populačních křivek producentů medovice,
a tím bohužel i častější výskyt melecitózních
snůšek.
Ing. Vladimír Šámal
předseda ZO ČSV,o.s., Čakov
Jak to dělám já
Přepravní bedny
na plásty s medem
Nastala zimní doba zdánlivě včelího klidu.
Ale po nás včelaře je pořád co zlepšovat
a pokud možno si usnadnit práci. Například
vím, jaká je to dřina při vytáčení nosit
plné nástavky s medem, ať už je musíme
přenášet ze včelina nebo z venkovního
stanoviště. Já jsem ten problém také měl,
a proto jsem se ho rozhodl vyřešit. Vyrobil
jsem si malou šikovnou bedničku, do které
se vejde 5 až 6 plástů 39x24 cm plných
medu nebo 4 plásty 39x24 (mám je široké
5 cm, ale o tom jindy).
J
elikož vytáčím med doma a včely mám
čtyři kilometry daleko, vyrobil jsem si jich
raději čtrnáct kusů. A věřte mi, že se s nimi
velice dobře manipuluje, jak můžete vidět
na fotografii, a pro mne je to velká úleva při
této práci.
Výška bedny činí 27 cm, vnitřní délka je
40 cm a vnitřní šířka je 22 cm.
Čela jsem zhotovil z dřevěné desky (prkna) 22 cm šířky a tloušťky 2 cm. Uvnitř je
vyfrézovaná 12 mm široká drážka na úchyt
plástu. Kdo nemá frézu, tak si musí zvětšit
bednu a uvnitř bedny přišroubovat laťky
na úchyt rámku.
Taková široká prkna jsou drahá. Proto
jsem čela (předek a zadek) zhotovil z finančních důvodů z prken různé šířky, jak je vidět
na obrázku, a spojil jsem je dvěmi laťkami,
které používám na uchopení bedny, dohromady. Dále jsem si koupil několik segmentů
laminované plovoucí podlahy. Jejich cena je
v zimním období mnohem nižší. Segmenty
jsem použil na boční stěny. Vrchní kryt
transportní bedny jsem zhotovil z latěk a pokryl starým linem, takže mne nezaskočí při
transportu medu ani silná přeháňka.
Jaroslav Franek
e-mail: [email protected]
Tel.: 731 728 489
Na přání čtenářů otiskujeme detailní foto přípravku na drátkování mezistěn od J. Franeka
únor 2012 l 49
Jak to dělám já
Dadantklub do druhé desítky
V roce 2001 měl Ing. Vladimír Řeháček
jasnou vizi, že je třeba vnést do české
kotliny svěží vítr a ukázat včelařům,
že ve světě jsou vyvinuty a rozšířeny
metodiky ošetřování včelstev, které
lépe vnímají potřeby včelstev a zároveň
umožňují snadnější obsluhu včelařům.
Za tímto účelem založil občanské sdružení
Dadantklub. Vlajkovou lodí Dadantklubu
je úl Eurodadant, který je historicky
třetí významnou modifikací úlů Dadant.
Autorem Eurodadantu je Ing. Vladimír
Řeháček (1933–2010), dlouholetý
vědecký pracovník a učitel včelařství
v SOUV Nasavrky. Úl a metodiku vyvíjel
od r. 1980 až do své smrti v říjnu 2010.
E
urodadant zpřístupňuje celosvětově
používanou metodiku ošetřování včelstev a modifikuje ji pro přírodní a klimatické
podmínky ČR. Ty jsou dány především
silnými nárazovými snůškami, které jsou
nejpravidelnější na jaře. Následná, různě
dlouhá bezsnůšková období, bývají přerušena většinou nepravidelnou snůškou,
specifickou pro danou oblast. Abychom
jarní snůšku maximálně využili, potřebu-
50 l Včelařství
Včelnice manželů Gottwaldových v Buku
jeme, aby včelstva byla v optimální síle již
začátkem května, kdy rozkvétá řepka ozimá,
nejjistější zdroj snůšky v ČR. Pro splnění
tohoto cíle nabízí Eurodadant včelstvům
ideální podmínky.
Základní podmínkou prudkého jarního
rozvoje je především vysoký plást v plodišti.
Velké plodiště poskytuje matce dostatek
prostoru pro kladení po celou sezónu.
Na rozdíl od většiny ostatních metodik
se plodiště při rozšiřování nikdy netrhá.
Prostor pro ukládání sladiny je řešen nástavky s polorámky, které umožňují snadnější
manipulaci s nástavky, oddělování zralého
a nezralého medu v jednotlivých vrstvách
a také snadnější získávání druhových medů.
I když se v Eurodadantu nepoužívá mateří mřížka, matka polorámky nezakládá
a med je uchováván až do vytočení v panenských plástech. Díky tomu nedochází
k ovlivňování chuti a vůně medu kontaktem
s košilkami v tmavých plodových plástech.
Zjednodušuje to i skladování souší, které
nemusíme sířit či jinak chránit před zavíječi.
Oproti 11rámkovému originálu Dadant
a evropské verzi Dadant-Blatt na 12 rámků
má Eurodadant 13 rámků. Zůstala zachována výška plodištního rámku 30 cm a celková plocha neděleného plodiště 270 dm2.
Důležitou součástí Eurodadantu je tzv. manipulační nástavek, což je polonástavek, umístěný mezi dnem a plodištěm. Slouží ke stavbě
divočiny, k odkládání nektaru při nárazových
snůškách a k předávání informací mezi létavkami. Eurodadant je uteplený úl na studenou
stavbu s vysokým dnem, jehož 1/3 je zasíťovaná. Problém s obměnou díla v plodišti vyřešil Ing. Řeháček znovuobjevením Blinovy
přepážky, která umožňuje obměnit až polovinu plodových plástů za sezónu.
Jak to dělám já
Značení cejchem
K
Hlavním cílem Dadantklubu je postupné vylepšování metodiky ošetřování
včelstev v Eurodadantu. Na každoročních setkáních se naši členové mohou
seznámit i s postupy a výsledky včelaření
svých kolegů. Letos se konalo setkání
Dadantklubu v listopadu 2011 v Dobré
Vodě u Záblatí. Hostem našeho setkání
byl ředitel Výzkumného ústavu včelařského Dr. Ing. Kamler, který přednesl přednášku na téma Ošetřování včelstev
v 11 – 12rámkovém systému Dadant.
S metodikou včelaření v Eurodadantech
ve velkoprovozu nás seznámil předseda
Dadantklubu Ing. Cimala. O své poznatky
o polském včelařství se s námi podělil
Karel Vrzáň a Rudolf Stonjek nám předvedl elektrický rudlík na nástavky. O zásadách konstrukce Eurodadantu nás poučil
Luboš Tomášek a následně nám výrobu
jednotlivých částí Eurodadantu názorně
předvedl ve své dílně Daniel Gottwald.
Součástí našich setkání je již tradičně
exkurze na včelnici některého z našich členů. Letos jsme navštívili včelnici manželů
Gottwaldových v Buku, která se nachází
v nadmořské výšce 790 metrů a první med
z vrb vytáčeli v uplynulé sezóně již 30. 4.
I to je jedna z výhod Eurodadantu. Přejeme
všem, kteří to s Eurodadantem zkusí,
aby i oni šířili mezi ostatními včelaři heslo
Dadantklubu: Eurodadant – radost včelařit!
aždý ví, jaký fenomén se rozšířil mezi
včelaři v posledních letech. Jsou to
krádeže úlů a včelstev. Rozhovor s mým
přítelem včelařem na toto téma mne jako
kováře inspiroval, zda bych dokázal úspěšně vyrábět sortiment vypalovacích želez.
Metoda označování majetku vypáleným
cejchem je doslova pravěká. Tedy několika
tisíci lety prověřená a zaručeně účinná.
Pokud si dáte záležet, značku lze vypálit
do hloubi několika milimetrů podle materiálu doslova na věky věků. Takovou značku
nelze beze stopy odstranit a v případě
včelaře označený úl ztrácí pro možného
zloděje cenu. Navíc na stránkách pracovní
společnosti nástavkových včelařů existuje
databáze uživatelů cejchů. Pokud byste narazili na nějaký podezřelý úl, není problém
zjistit podle databáze majitele úlu.
Co se technologie výpalu týče, podle
mých zkušeností ideálního výsledku docílíte rovnoměrným ohřevem cejchovače
plynovým hořákem až do okamžiku, kdy
kov začne nabírat barvu, poté pokračujte
ještě několik vteřin (cca 7 vteřin, dle velikosti železa). Následně přitlačte značku
na konkrétní místo na cca 2 vteřiny. Pozor,
při vypalování do dřeva se vyvalí hustý bílý
dým, který vám při nepozornosti zasáhne
oči a vy začnete slzet. Výsledek ale stojí
za to. Na dřevě máte perfektní reliéf vašeho
loga. Železo nemusíte ohřívat pouze plyno-
vým hořákem, ale například i pomocí elektrického vařiče, kamen, ohniště a podobně.
S vypáleným obrázkem lze dále ještě
pracovat. Pokud ho chcete vyčistit, aby
zbyly pouze tmavé linky na světlém dřevu,
můžete ho po ploše mírně přebrousit smirkovým papírem.
V dnešní době není problém vyrobit
cejch s prakticky jakýmkoliv motivem,
a tak není na škodu si trochu pohrát s obrázky, které nemusí jen namíchnout zloděje, ale nakonec mohou Váš úl také ozdobit.
Menší značkovací železo nemusíte používat pouze k ochraně úlu, ale také např.
jako prostředek k ocejchování rámků (kradou se také), a dokonce i jako pečetidlo
do vosku.
Do budoucna bych chtěl pro včelaře
připravit některé další výrobky. Například
jednou z našich dalších aktivit je výroba
štípané šindele včetně pokládky. Chtěli
bychom proto zahájit výrobu klátů s šindelovým opláštěním. Uvidíme, co přinese
budoucnost a zda se u nás najdou příznivci
těchto téměř zaniklých řemeslných postupů lidové architektury.
Jan Tyle
kovářství-šindelářství
www.tylak.xf.cz; www.cejchy.xf.cz
tel.: 736 225 565
Ing. Pavel Cimala
MUDr. Vladimír Šumera
e-mail: [email protected]
www.Dadantklub.estranky.cz
Cejchy máte na věčnost...
únor 2012 l 51
Včelařská praxe
Medovina, nápoj nejenom vánoční
Před mnoha lety jsem psal: „Co se stalo
s medovinou, tímto nápojem dávných
reků? Je odsouzen k zapomnění, jako
mnoho jiných poznatků a zkušeností
našich předků, které, ač pomáhaly
tisícerým generacím žít, dnes nestojí než
za pohrdavý úsměv?“1 Ačkoliv tehdy jsme
snad mohli zaznamenat určitý narůstající
zájem spotřebitelů o tento produkt,
přetrvával nicméně u většiny potenciálních
konzumentů zakořeněný názor, že
medovina je alkoholický nápoj poněkud
„neušlechtilý“, neboť byl před „sametovou
revolucí“ jeden z nejlevnějších. A tedy
jaksi opovrženíhodný v okamžiku, kdy nás
minula učňovská či středoškolská léta,
ve kterých jsme jím brali zavděk.
V
ěřím, že se od té doby mnoho změnilo.
Medovina si na trhu od té doby našla své
místo. Již dříve bylo možno konstatovat, že
čajovny jsou místem, kde je nezřídka možno
různé medoviny okoštovat. Přízeň tato místa
klidu a pohody medovému vínu uchovávají.
Právě čajovny medovinu „objevily“ pro nové
konzumenty a vdechly jí nový život. Medový
mok lze samozřejmě zakoupit v desítkách specializovaných včelařských prodejen. Běžně vám
zde nabídnou produkci možná více než desítky
českých i slovenských výrobců, medový nápoj
je i v nabídce v běžné potravinové síti, byť zde
samozřejmě v užší nabídce. Naopak širokou
nabídku zprostředkovává internetový obchod.
Tento stav „zviditelnění“ a prosazení se
medového vína vnímám jako hlavní pozitivum
vývoje posledních deseti – patnácti let.
Špetka z historie medoviny
Medovina nebyla nikdy pouze slovanským či
dokonce jen českým nápojem, kteréžto asociace
můžeme nabýt četbou starých pověstí A. Jiráska. Kvašené nápoje z medu se konzumovaly
prakticky všude, kde člověk začal sbírat a skladovat med. Vzácný včelí produkt byl jediným
běžně dostupným koncentrovaným sladidlem
relativně již v prehistorických dobách. Od nejstarších dob byla medovina považována za zdroj
života, moudrosti, odvahy a síly a jako taková se
přednostně podávala hrdinům a rekům. Věřilo
se, že má účinky afrodisiaka. „Inrus mulso, foris
oleo”, tj. zevnitř medovinou, zvenku olejem,
zněla odpověď stoletého starce římskému císaři
Augustovi na jeho dotaz, jak kmet dosáhl v plné
síle své dlouhověkosti.
Oblíbená byla zejména na půlnoční straně
Evropy; seveřané věděli, jak se v nepřívětivém
podnebí ochránit před nepřízní počasí a účinně
a příjemně si rozproudit krev. Nelze opomenout, že také Wales a Anglie byly po staletí
domovinou vína z medu. Veliká Alžběta I. sama
docházela do hlubokých palácových sklepů,
Ležácký sklep v Nasvrkách, kde zraje medovina
aby zde osobně prováděla inspekci a dozor nad
výrobou medoviny, určené speciálně pro její
výsostný stůl.
A posléze se dostáváme ke Slovanům,
zvláště pak starým Moravanům a Čechům.
Dochované záznamy starých orientálních cestovatelů uvádějí, že bohatí jedinci
ve Velkomoravské říši vlastnili i sto nádob
medoviny. Ta byla ve značném množství
konzumována při různých příležitostech,
konkrétně při výročních rodinných shromážděních, kdy se společně popíjelo na uctění
památky zesnulých. Postupně četnost záznamů zmiňujících konzumaci zlatavého moku
v našich zemích narůstá. Karel IV., otec vlasti
zavedl pro chov včel a obchod s medem několik speciálních opatření zejména celního
a daňového charakteru; tím rozvoji včelařství výrazně napomohl a alespoň dočasně
i medovině, byť rozšířením vinařství vytvořil
osudnou konkurenci. Medovina z nápojových
lístků všech krčem a šenků postupně prakticky vymizela. V roce 1504 se v Praze nacházeli
pouze dva medaři, shodou okolností oba
v sousedních domech na Staroměstském rynku naproti radnici. Jeden z nich skončil zvláště hrůzyplně. Jeho žena ho otrávila, aby sama
byla za svůj hanebný čin r. 1509 utopena.
Nešťastná Markéta medařka: jako by její osud
na dlouhá staletí předznamenával úděl moku,
kterým své hosty tak ochotně častovala.
Takováto recese se v různé době postupně
projevila prakticky všude, kde v průběhu
věků byl tento nápoj užíván. Nastal soumrak výroby medoviny. Věříme, že jen proto, aby byla pro dvacáté první století znovu
objevena…
1 Libor Dupal, Kniha o medovině (nakladatelství MAŤA, 1. vydání, 1996).
52 l Včelařství
Výrobní postup
Detailní metody na přípravu medoviny z nejdávnějších dob se nedochovaly, mnoho ale
napovídají postupy používané v rovníkové
Africe ještě v polovině minulého století a možná
někde dodnes. Roztok s medem se vaří, zchlazený se očkuje ušlechtilými hluboko prokvášecími
vinnými kvasinkami, po dvojím stažení z kalů
se polotovar uloží do sudů ke zrání, případně se
medovina školí (přidávání kuléru, přikyselení,
přislazení, macerování bylinami a kořením aj.).
Přes zdánlivou jednoduchost základních technologických principů je třeba zdůraznit značnou variabilitu postupů a receptur. Novodobí
výrobci již mají dostupné hluboké znalosti
z oblasti kvasných procesů a nelze než doporučit, aby se jimi řídili a plně jich využili. Jen zúročením dávného odkazu a zkušeností předků
spojením s výsledky moderní vědy a technologie
mohou zajistit vysokou jakost svých výrobků.
Někteří výrobci prosazují výrobu zastudena,
tedy medový roztok nepřevářejí. Zdůrazňují,
že tak v medovině uchovají termolabilní látky,
v medu tak ceněné.
Technické požadavky na medovinu
Článek je určen odborné veřejnosti, a tak bychom se neměli bát několika odborněji zaměřených řádek, byť tentokrát zůstaneme velmi
struční. Podívejme se nejdříve na náležitosti
značení medoviny. Důležité jsou údaje o složení výrobku. Potravinářské výrobky musí mít
v označení uvedené své složení i použité přídatné látky (buď celým názvem, nebo pomocí kódu
E stanoveného vyhláškou). Například použití
sorbanu draselného se označuje kódem E 202,
kyseliny citronové E 330, karamelového kuléru
E 150a atd. Za vážnější prohřešek považuji poukazování na léčivé účinky medu a medoviny. To
Včelařská praxe
je pro potravinu a navíc alkoholický nápoj zcela
nepřípustné. Jakékoliv zdravotní tvrzení musí
být schváleno v souladu s harmonizovanou legislativou EU. Reklama a označení nesmí vyvolávat neoprávněná a neprokazatelná očekávání
u spotřebitele. Pochybnosti má autor rovněž
o možnosti použít pojem „přírodní“ v názvu
medoviny, neboť §4 vyhlášky č. 113/2005 Sb.
o označování, odst. (2), uvádí, že: „Na obalu
určeném pro spotřebitele a na vnějším obalu
ani na připojených součástech a písemné dokumentaci, která potravinu provázejí, se neuvádějí
údaje, že (…) charakter potraviny je „domácí“,
„čerstvý“, „živý“, „čistý“, „přírodní“, „pravý“
nebo „racionální“, pokud toto označení není
součástí názvu druhu, skupiny nebo podskupiny uvedené u jednotlivých potravin ve zvláštních právních předpisech.“ A to pro med ani
pro medovinu není.
Co se týče fyzikálních a chemických požadavků, vyhláška Ministerstva zemědělství ČR
závazně stanovuje jako minimální hodnoty
obsah etanolu 10 % objemových a obsah cukru
nejméně 40 g/l, zatímco obsah těkavých kyselin
je pochopitelně limitován nejvyšší hodnotou,
sice 1,6 g/l (jako kyselina octová). V některých
výrobcích je obsah alkoholu upraven přidáním lihu (obvykle medoviny, které obsahují
přes13,0 % alkoholu.). To může být nepochybně trnem v oku některým skalním příznivcům
„přírodních“ výrobních postupů. V dobré medovině nesmí být přídavek etanolu ve vůni ani
v chuti patrný.
Skutečně závažným porušením předepsaných hodnot bývá překročení stanoveného
obsahu těkavých kyselin. V takovém případě se
jedná nepochybně o technologickou nedůslednost producenta, umocněnou vysokou citlivostí
kvasícího moku na produkci těkavých kyselin.
To ale rozhodně není omluvou. „Ocet“ je v některých medovinách skutečně až příliš cítit
i nepříliš vycvičeným nosíkem a jazýčkem…
Takový výrobek pak lze považovat pouze nejen
za podřadný, ale dokonce nepoužitelný.
Umíme medovinu vychutnat?
Na trhu je široký výběr medovin. Z těch méně
alkoholických je to Medovina z Potštejna od rodiny Plevů (11%), Hromčíkova Elisa (12%)
nebo Hradní medovina (12%) od pana Vydry
z Brna; většina nabízených produktů má obsah
lihu kolem 13% - např. některé druhy Královské
medoviny (od Fy. Včelex ze Záhřebu),
Staroslovanská medovina od Ing. Kudláče ze
slovenské Dolné Krupé; jen výjimečně je deklarován vyšší obsah lihu, příkladem je bylinná
Královská medovina.
Výrobci rádi ochucují produkt bylinným
či kořenným extraktem nebo aromatem.
Z výzkumného ústavu včelařského tak máme
na trhu Dolskou medovinu mandlovou, ale
také skořicovou, kterou nabízí i záhřebský
Včelnex. Hromčík nabízí svoji Elisu v podobě sherry, přidává do ní višňový koncentrát.
Složitější kompozice bylin a koření nalezneme
v Královské bylinné anebo v Hromčíkově hořké, atd.
Některé výrobky uvádí specifický druh použitého medu (Staroslovanská medovina – z akátového medu, anebo z medu medovicového);
Hromčík deklaruje použití pouze a výhradně
českého medu. Více medovinařů zdůrazňuje,
že se vyhnuli v technologii tepelným záhřevům,
čímž ochránili termolabilní látky z medu. Jeden
producent se ovšem chlubí, že tak uchoval
léčivé látky, které jsou obsaženy v medu. To je
ovšem neschválené, a tedy nepřípustné tvrzení.
Medovinu, jako každý jiný alkoholický nápoj,
můžeme buď pouze pít (ani nechci pomyslit, že
snad kvůli otupení smyslů), nebo vychutnávat.
Při odborné degustaci medoviny se hodnotí
vzhled, vůně a chuť a provedení takové zkoušky
může být i na pohled hotovým koncertem.
Při hodnocení vzhledu medového nápoje se
nejprve posuzuje jeho čistota; právě u tohoto
nápoje není ani zdaleka samozřejmostí - vyžaduje se průhlednost a čirost výrobku, přičemž
jen jemný sediment je možný a přípustný.
Jemná opalescence (tj. nepatrné částečky rozptýlené v roztoku) je pro medovinu, zejména
s vyšším zbytkovým cukrem, přirozeným jevem
a nepovažuje se v žádném případě za zákal.
Teprve až medové víno, které zůstává ve skleničce i po chvíli zakalené, zamlžené, je nutno
považovat za podřadné. Horší je ovšem případ,
kdy medovina vykazuje zákal mikrobiálního
původu. Nápoj pak jistě nelze doporučit ke konzumaci. Protože při zběžném posouzení nerozlišíme původ zákalu, je vhodné se výrobkům
postrádajícím „jiskru“ vyhnout.
Dalším krokem při hodnocení vzhledu je
posouzení barvy. K provedení tohoto úkonu je
optimální denní světlo. To samozřejmě při chutnání ve sklípku s osvětlením spíše intimního
charakteru budeme postrádat. Naštěstí se medovina nerozlišuje podle barvy na druhy (jako
je tomu např. u vín) a může kolísat od žluté přes
světle hnědožlutou, jantarovou, zlatohnědou
až po tmavě hnědou či téměř černohnědou.
Nepřirozeně tmavě hnědé zbarvení však může
být prvotním signálem poněkud vysokých dávek přidaného potravinářského kuléru.
Vůně je při posouzení výrobku velice důležitým znakem. Ve vůni se hodnotí hladkost, vyladěnost a harmonie. Získané dojmy je nezbytné
stvrdit posouzením chuti. Ač lze vůni od chuti
někdy jen stěží oddělit, zůstává chuť nakonec
pro spotřebitele tím nejdůležitějším znakem.
Doušek je třeba vtáhnout do úst tak, aby mohly
být vnímány všechny vjemy najednou. Cílem
je vyladěnost sladkosti, kyselosti, případně
hořkosti z přidaných bylin a koření. Přidávané
složky, obvykle zejména alkohol, případně kyselina, či karamelové barvivo by neměly v chuti
hrubě, neharmonicky vystupovat.
A jak medovinu podávat?
Nejklasičtějším způsobem je zřejmě podat
medovinu alespoň mírně vychlazenou.
Teplotou mezi 10 a 15 °C bychom neměli
chybovat. Tímto způsobem podání můžeme
zdůraznit využití medoviny jako aperitivu,
je ovšem pravda, že někteří „skalní“ vinařští
sommeliers tuto roli medovině striktně upírají
a připouštějí naopak sklenku lepkavého moku
na závěr hostiny.
Medovinu lze jistě požít bez následků
i chambré, tedy servírovanou při pokojové
teplotě. Tato teplota by se však měla spíše blížit
18 °C než překračovat 20 °C. Naproti tomu nelze nic namítat proti oblíbenému přihřátí medoviny a jejímu požívání ve stavu, který útroby
velmi příjemně prohřeje, ať již při vánočních
nákupech, nebo na horách po běžkařské túře.
Někdy se jako optimální teplota zahřátí medového vína uvádí 40 °C (někdy doporučují
až 60 °C), ale v každém případě je třeba dbát
na rychlý, krátký záhřev, aby nedocházelo
ke ztrátám aromatických látek a cenného obsahu alkoholu.
Ing. Libor Dupal
Kontakt: [email protected]
(Autor působil dlouhé roky v oblasti technologie medu a medoviny, poté ve státním úřadě v oblasti harmonizace technických předpisů ČR s právem Evropské unie, nyní je předsedou
Sdružení českých spotřebitelů a působí jako nezávislý konzultant v mezinárodních projektech v oblasti volného pohybu
zboží, ochrany spotřebitele aj.) Je autorem Knihy o medovině
(MAŤA, Praha), kterou v novém dotisku druhého přepracovaného vydání můžete objednat u distribuční fy Kosmas - http://
www.kosmas.cz/knihy/123444/kniha-o-medovine/.)
Odkazy, související právní předpisy - vybrané odkazy
•Kniha o medovině; Libor Dupal; nakladatelství
MAŤA, 1996, 2004; (www.mata.cz; www.kosmas.cz/
knihy/123444/kniha-o-medovine )
•Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů, v platném znění (poslední
změna: č. 281/2009 Sb.);
•Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 113/2005 Sb.,
o způsobu označování potravin a tabákových výrobků,
v platném znění (poslední změna č. 117/2011 Sb.);
•Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový
prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, v platném znění (poslední změna,
č. 43/2005); do této vyhlášky je zpracována směrnice č. 2001/110/ES o medu;
•Vyhláška č. 38/2001Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami
a pokrmy, v platném znění (poslední změna č. změna:
111/2011 Sb.);
•Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele,
v platném znění (poslední změna č.: 281/2009 Sb.);
•Vyhláška č. 335/1997 Sb., kterou se provádí
§ 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997
Sb., o potravinách a tabákových výrobcích
a o změně a doplnění některých souvisejících
zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty
k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína,
ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet
a droždí; v platném znění (poslední změna
č. 115/2011 Sb.).
únor 2012 l 53
Jak začít včelařit (část 2.)
Zateplené – nezateplené úly
K této problematice bylo v tomto časopise
v minulosti hodně materiálů, ale názory
na tuto problematiku se dodnes liší.
Naštěstí si může každý vybrat u výrobců
ten svůj úl. Stále se vyrábějí jak zateplené,
tak nezateplené verze. Otázka zateplení
ale stojí za zamyšlení. I zateplený úl by
měl mít větrací očka. Otevřené česno cca
8 x 200 mm. Porovnejme si to s lidským
zatepleným obydlím. Tepelný zdroj
v místnosti o teplotě 30 až 35 °C, to je
vlastně teplota chomáče včel, otevřené
okno, to je česnový prostor úlu. Venku
bude mrznout, v úlu asi 1 cm od chomáče
bude také teplota kolem 0 °C. Ale blíže
ke středu chomáče bude stále stoupat,
jako když jdeme ke kamnům. Silné
a zdravé včelstvo se vždy dokáže vyrovnat
s teplotou v úlu i při těch největších
mrazech.
autorů se shoduje pouze v názoru, že rámek
a úlový prostor musí odpovídat biologickým
potřebám včelstva.
Každý rámek se skládá z přířezů o třech
různých délkách. Optimální materiál na tyto
přířezy je lipové dřevo, i když lze použit jiné,
např. smrk. Snad jediný problém v úlové
otázce se dokázal sjednotit, a to šíře horní
loučky přířezu na rámek, který činí 25 mm
u všech typu úlů. Horní loučka by neměla
být vyšší než 12 mm. Zejména u nástavkového včelaření. Od okraje bočních louček
po stěnu úlu by měla být mezera cca 8 mm.
Spodní loučka rámků je rovněž široká
25 mm. U nástavkového včelaření se doporučuje užší, cca 10 mm.
K docílení pravidelné mezery mezi rámky
místo mezerníků, lze do úlů (nástavků) podél polodrážky namontovat tzv. „distanční
hřebeny“ a do těchto hřebenů pak lze vkládat jednotlivé rámky.
Hoffmanův rámek je možné použít
ve všech úlech. Liší se od klasických rámků
pouze tím, že jeho boční loučky jsou široké
cca 32 – 33 mm asi do jedné poloviny nebo
po celé délce.
Pokud používáme nástavky čtvercového
půdorysu, tyto jsou z pravidla přizpůsobené
na tzv. teplou (podélnou) nebo studenou
(příčnou) stavbu k česnovému prostoru.
K tomuto uspořádání jsou opět názory včelařů různé, např. že u studené stavby se lépe
včely přesouvají po zásobách, je tam lepší
výměna vzduchu. U teplé stavby zase řada
včelařů tvrdí, že na nich lépe zimují včely,
mají menší spotřebu zásob, větší teplotu
uprostřed chomáče atd.
Které uspořádání rámků v úlu je lepší nebo
horší, to bude asi i v budoucnu stále neřešitelný problém. Včely se žádnému uspořádání
nijak zvlášť nebrání, ale asi nesouhlasí se
žádným. Dokazují nám to tím, že když obsadí
U
nezateplených úlů (zejména Langstroth) se používá rámková míra v šíři
448 mm. Včelstvo zimuje v chomáči a jeho
šíře je závislá na síle včelstva. Ani to nejsilnější včelstvo nikdy neobsadí celou šíří
tohoto rámku. Prostor od stěny úlu až k chomáči nám tvoří vzduchovou izolaci.
Velikost rámků a jejich uspořádání
Velikost, počet rámků a rámková míra byla
vždy příčinou rozporů mezi včelaři. Nemá
význam tuto otázku dopodrobna rozebírat.
K rámkové míře a uspořádání rámků se
v minulosti vyjadřovala řada odborníků, ale
názory jsou dodnes různé. Většina těchto
Stanoviště úlů typu Langstroth
roj bez našeho vědomí nějaký nevystrojený
úl, budou své dílo stavět jako „divočinu“ pod
úhlem asi 45° k česnovému prostoru.
Nové mezistěny jsou zárukou zdravého rozvoje včelastva
54 l Včelařství
Montáž nových rámků
Někteří výrobci úlů jako bonus při zakoupení
nových úlů dávají přípravky k montáži rámků. Také mezi včelaři najdeme různé přípravky k montáži a děrování rámků pro drátek.
Samotná montáž je bez těchto přípravků
možná, ale trochu pracná.
Při montáži musíme počítat s tím, že plné
plásty budeme někde přenášet a z toho plyne, že je nutné horní loučku k bočním lépe
upevnit. Optimální je vrut (2x30 mm), ale
také můžeme použít dva delší silnější hřebíky
(např. 1.4x32 mm).
Po montáži rámku bychom měli po okraji
za pomoci hřebíků připevnit distanční kolíčky cca 8 mm vysoké, pokud to nebudeme
řešit jiným způsobem (např. Hoffmanovým
rámkem).
Pro upevnění mezistěny je nutné do rámku namontovat drátky, které lze zakoupit
ve včelařských prodejnách. Existují dva druhy
Jak začít včelařit (část 2.)
použít.Tyto celoplastové rámky snesou
teplotu maximálně 70 °C.
Zatavování mezistěn do rámků
- obyčejný a nerezový. Drátky můžeme volně
napínat buď podélně nebo svisle. Začínáme
s natahováním drátku na některém menším
hřebíku v loučce a ukončujeme stejně. První
drátek od loučky by neměl být vzdálen více než
20 mm. Pokud je budeme napínat svisle, je
vhodné drátky uprostřed nainstalovat trochu
do „V“, aby nám mezistěna v úlu nesklouzla.
Zatavování mezistěn
Ještě dnes mnozí včelaři používají k zatavování drátků mosazné zatavovací kolečko,
které se musí ohřívat ve vřící vodě nebo nad
lihovým kahanem. Také horní okraj mezistěny k horní loučce zalévají tekutým voskem.
Mnohem rychlejší a lepší způsob je zatavování mezistěn elektrickým proudem. K tomuto účelu můžeme použít transformátor
z 230 V na12 až 48 V. Je jedno, jestli použijeme
střídavý nebo stejnosměrný proud, ale pozor
na nebezpečí úrazu elektrickým proudem.
Za bezpečný elektrický zdroj můžeme považovat autonabíječku s transformovaným
napětím 12 voltů a možným zatížením cca
5 amper. Tyto nabíječky se běžně prodávají
v supermarketech za cenu kolem 500 Kč.
Také můžeme použit jako zdroj autobaterii.
Vždy při zatavování mezistěn do rámků
klasicky musíme použít podložku, která se
vloží do vnitřní části rámku. Na podložku
musíme nejdřív položit mezistěnu a pak
zadrátovaný rámek. Zahřátým kolečkem
budeme zatavovat mezistěnu do drátku.
Elektrickým proudem to jde snáze. Na oba
konce drátku přiložíme kabely, drátek se
průchodem elektrického proudu zahřeje
a mezistěna se sama zataví.
Rámky s plastovou mezistěnou
V České republice je zatím jediný výrobce
těchto rámků. Vyrábí je pouze rozměru
448 x 159 mm pro použití zejména v úlech
Langstroth. Materiál na výrobu těchto
rámků odpovídá potravinářským normám.
Před prvním použitím je nutné imitace
mezistěny mírně natřít rozehřátým voskem.
Postavené staré dílo z tohoto rámku lze
snadno odstranit pomocí špachtle. Celý
rámek je pak vhodné dezinfikovat několik
hodin v roztoku 5% louhu. Po dezinfekci
stačí tyto rámky opláchnout vodou a po natření imitace mezistěny voskem opětovně
Dezinfekce již použitých rámků
I když začínáme, nikdy bychom neměli používat rámky, které nám někdo „daruje“ s tím,
že jeho příbuzný měl před mnoha léty včely.
Je to velice lákavé, ale nebezpečné, neboť nevíme, proč se s těmito rámky přestalo včelařit.
Existuje velká pravděpodobnost, že můžeme
nakazit svá nová včelstva morem včelího plodu.
I když používáme vlastní rámky, ve kterých bylo včelí dílo, je vhodné tyto rámky
před opětovným použitím dezinfikovat.
„Vybouráme“ staré dílo z rámku buď vyřezáním, nebo u rámků, kde máme nerezový
drátek, tyto ponoříme do vroucí vody. U rámku s obyčejným drátkem, voštiny zpravidla
vyřezáváme. Rámky samotné bychom měli
dezinfikovat opálením, které je však méně
účinné, až do hněda. Je lépe tyto rámky
vyvařit po dobu cca 15 minut. Opálením,
nebo vyvářením se nám nepodaří zcela zničit
původce moru včelího plodu. Z tohoto důvodu je nebezpečné používat rámky, případně
souše od neznámých uhynulých včelstev.
Co včely, co včelař?
V únoru se zpravidla postupně zvyšuje denní teplota. Včely se snaží čistit své obydlí.
Mrtvolky vynášejí blíže k česnovému prostoru. Při proletu vyprazdňují výkalové váčky.
Také začínají donášet první pyl. V noci se
opět spojují do chomáče.
Včelaři čekají na jaro více než včely. Hlavně
na první prolet. V únoru ještě není doba
na nějaký zásah do včel, provádění kontrol
a podobně. Každý nevhodný zásah včely je
pouze stresuje. Na strop úlu můžeme položit
pouze nějakou neprodyšnou podložku, např.
z PVC, aby na ní kondenzovala voda, kterou
včely mohou použít pro krmení svého plodu,
pokud ho už mají.
Nejpozději počátkem února, bychom měli
z úlů vyndat podložky s mělí, a tu před odesláním do laboratoře řádně usušit. Úkon je
velice důležitý pro objektivní zjištění spadu
roztočů Varroa destructor od posledního
ošetření.Až poté suché včely od měli např.
přes mateří mřížku oddělit.
Josef Šefčík, učitel včelařství a chovatel matek
E-mail: [email protected]
Kalendárium
Na co nesmí včelař
v únoru zapomenout:
• odebrat a odeslat vzorky na vyšetření
přítomnosti roztoče Varroa destructor
(Nezapomeňte, že doba od očištění
podložky po poslední fumigaci musí
být alespoň 30 dní. Jinak je vzorek
zkreslený a neodpovídá skutečnosti.)
Přípravek k montáži rámků
Plastový rámek musíme potáhnout voskem
únor 2012 l 55
Včelaři na cestách
Jak jsem vytáčel med na Novém Zélandu
Helena Veselá a její
perníkový svět
Autor u odvíčkovacího stroje
Na Nový Zéland jsem jel hlavně
s myšlenkou poznat tuto krásnou zem,
přírodu a život na druhé straně světa.
Na cestování se musí samozřejmě také
vydělat nějaké peníze, ale že budu
na Novém Zélandu vytáčet med a pracovat
ve včelařství, to mě ani ve snu nenapadlo.
Včelařství jsem studoval ve škole, mám
k němu tedy blízko, takže když jsem
dostal nabídku pracovat u včel (konkrétně
vytáčení medu) neváhal jsem ani
na chvilku a šel jsem do toho.
tři. Ze začátku jsem měl trošku problém
s komunikací, tedy co se po mně chce a jak
se co jmenuje. Včelařskou terminologii jsem
samozřejmě znal jen v češtině. Za pár dní už
jsem ale rozuměl skoro všemu.
Práce nebyla jednoduchá. To snad každý
včelař zná, co obnáší vytáčení medu. Tady
se to ovšem dělalo ve velkém a práce vyžadovala, aby bylo vše správně zorganizované.
Po přivezení nástavků do medárny jsem nejdříve z vrchní a spodní části úlu seškrábnul
N
a Novém Zélandu je včelaření celkem
rozšířené, mohu říci, že se tam včelaří
opravdu ve velkém. Nespornou výhodou je, že
se zde vyrábějí manukové medy, které se prodávají za trochu jiné ceny než český med u nás.
Med pochází z rostliny s názvem manuka
(Leptospermum scoparium), což je obdobná
rostlina jako Tea tree, kterou všichni známe
pro její významné antibakteriální účinky.
Pracoval jsem v severní části Nového
Zélandu u velkovčelaře se jménem John
Whitehead, který vlastnil něco přes 5000
úlů, což už je pěkné množství. John se staral
o chov včel a v sezóně o navážení úlů plných
medu do medárny. John si na své včelí farmě
najímal Erika Griffina (mého šéfa), který
vlastnil stroje na vytáčení medu a staral se
právě o vytáčení medu, zpracování vosku
atd. Za to mu John platil za každý vytočený
úl předem dohodnuté peníze.
Já jsem tedy pracoval u Erika ještě společně s dalším pracovníkem. Měli jsme
na starosti vytáčení medu a všechny práce
okolo. Celkem jsme tedy na vytáčení byli
56 l Včelařství
Tak se včelaří na Novém Zélandu
vrstvu vosku a dále nástavek posunul do stroje, který automaticky vytáhl plásty z nástavku. Moje funkce dále zahrnovala posunovat
rámečky dále do stroje, který po napaření
horkou párou seškrábnul víčka z plástů.
Občas se stalo, že stroj neodvíčkoval celý
plást. To jsem pak řešil odvíčkovací vidličkou, jak jsme u nás zvyklí. Plásty jsme dále
ručně dávali do stroje, který ostrými bodci
propíchal buňky v plástu, aby se vytočilo
medu co nejvíce (to bylo důležité hlavně
u manukových medů). Dále už se plásty
vkládaly do medometu s kapacitou 24 plástů. V práci jsme se vzájemně střídali, takže
vytáčení celkem ubíhalo, ale večer jsme byli
rádi, že nám šichta skončila.
Směs medu, víček a oškrábaného vosku
se soustřeďovala ve vaně, ze které šla hmota
dále do centrifugy. Zde se vosk odděloval
od medu a med se přečerpával přes síta
do sběrného tanku.
V průměru jsme za den zpracovali kolem
200 nástavků při výtěžnosti až 5 tun medu
za den! V medárně jsem nakonec zůstal
pracovat 2 měsíce až do konce sezóny, tedy
do konce dubna. Párkrát jsem se také podíval do terénu a musím říct, že to byl zážitek.
Snůška, prostředí a klima pro včelařství je
na Novém Zélandu více než dobré.
Douška na závěr: Jsem moc rád, že
jsem prošel touto zkušeností. Po příjezdu
z Nového Zélandu do Čech jsem se hned
přihlásil do ČSV a již jsem začal včelařit.
Jakub Ohem
Kontakt: [email protected]
Včelaři na cestách
Rozjezdy a včelí farma
O včelách
s Miroslavem
Stinglem
Miloslav Stingl patří mezi naše nejznámější
spisovatele literatury faktu. Je to světově
uznávaný etnograf a cestovatel. Ve svých
mnoha knihách se převážně soustředil
na americké indiánské civilizace a etnografická studia obyvatel tichomořských ostrovů.
Při příležitosti mezinárodního filmového
festivalu Tourfilm 2011 se nám podařilo
v přátelské diskuzi mu položit několik otázek
na pro něj opravdu neobvyklé téma:
Máte rád med?
Velice rád. Je na mně vidět, že mám rád sladké, protože jsem, jak se říká, malinko obézní.
Včelařství považuji za velice užitečného koníčka a ve větším i povolání. Sedíme v krásném
prostředí a pod námi jsou Karlovy Vary. Krom
toho, že jsem zdejším čestným občanem, tak
také jsem tu chodil do školy. Jeden z mých spolužáků, který naštěstí ještě žije, je Karel Vlček,
neuvěřitelně nadšený včelař. Také se už přestěhoval do Prahy, ale dodnes má někde na okraji
města úly. Svým způsobem má štěstí. Jeho
nezajímá politika ani zemětřesení na Haiti. On
si vystačí se svými včeličkami.
Setkal jste se při vašem putování
po zeměkouli se včelami?
Samozřejmě setkal, a to na nejneuvěřitelnějších a nejkurióznějších místech. U indiánských kmenů je med jedním ze základních
zdrojů potravy a vlastně i energie. Také
prý jedno z prvních slovanských slov, které je zapsáno kdesi v řeckém rukopise, je
„medos“, tedy opět med. Na ostrově Elba,
jak je všeobecně známo, sídlil v internaci
Napoleon. Nevím, zda si někdo uvědomil,
přestože se stal tento ostrov pro české turisty velice populárním, že tento francouzský
císař měl ve znaku tři včely.
Napsal jste knihu o životě Mayů a mayské
kultuře. Znali tito obyvatelé Ameriky včely?
Mayové napsali tisíce knih, které vypadaly
jako naše leporela. Neotáčely se po stránkách, ale skládaly. Bohužel téměř všechny
spálili katoličtí kněží, protože v nich viděli
NášAktuálně
rozhovor
Podnikatelské začátky jsou těžké a život soukromníka ještě těžší. Ten, kdo si to nezkusil,
nepochopí. Přesto na cestu k nezávislosti
každý rok nastoupí řada dobrodruhů. Mnozí
i z toho důvodu, že už jim ani nic jiného nezbývá. Přes tři stovky z nich se rozhodlo spojit své
síly a nápady s nadací Rozjezdy. Podnikatelské
projekty možných soukromníků oceňovaly
regionální poroty. Odměnou je stotisícová
injekce do začátku. Během listopadu loňského
roku porota Rozjezdů jezdila po regionech
a vybrala v každém ten nejživotaschopnější
podnikatelský projekt, který zároveň přinese
něco i svému okolí. Jedním z oceněných byl
i Pavel Samojlovič a jeho rodinná včelí farma
v Dolnoplazech.
mámení ďáblovo. Zachovaly se jenom tři tyto
knihy. Zajímavé je, že jsou v nich velice často
vyobrazené včely. My sice zatím knihy nedovedeme přečíst, ale myslíme si, že Mayové
měli dost rozvinutou apikulturu. Protože
ale znali jenom zemědělství a nechovali
užitková zvířata v našem slova smyslu, tak
těch symbolů zase tak moc neměli. Vystačili
si s kukuřicí a včelami. Například se odborníci domnívají, že včely v jejich kultuře
symbolizovaly tu samou funkci jako u nás.
Tedy pracovitost a šetrnost. Mayové měli
velice rozvinutý způsob získávání medu, byť
tzv. kořistným způsobem. Existují i teorie,
že včely dokonce uměli chovat, stejně jako
Inkové na druhé straně kontinentu. Tam
dodnes chovají zvláštní druh včel, které sice
nemají žihadlo, ale umějí velice bolestivě
kousnout. Kečuové, dnešní potomci Inků, je
chovají ve zvláštních úlech, stejných, jak je
známe z mnoha set let starých vyobrazení.
Jsou to na sebe naležato položená, dutá,
nařezaná, kulatá polena, která měří něco
přes metr. Med od těchto včel tu považují
za léčivý, je ho málo a je hodně drahý.
Pobýval jste i na ostrovech v Tichomoří.
Viděl jste tam také tento společenský hmyz?
Mnohé z ostrovů byly a jsou dodnes téměř
sterilní. Větry sem včelí matku nezanesly.
Například na mnoha z nich neexistoval ani
žádný savec, krom dovezených krys. Je zajímavé, že krysy se sem nedostaly pouze jako černí
pasažéři na evropských lodích, ale že je cíleně
přivezli Polynézané. U nich totiž tzv. jedlé
krysy byly součástí jídelníčku. Na druhé straně
třeba Tahiti je ostrov květin, že? To znamená,
aby se tu vyvinulo tolik různých rostlinných
druhů, musí tu existovat nějaký opylovač.
Vypomohu si jiným ostrovem, tentokrát blízko Evropy, Madeirou, kde je včelařství velice
rozvinuté. Tento ostrov je také plný květin.
Portugalci ho tak dokonce dodnes nazývají.
Proč by to v Tichomoří nemohlo být podobné?
Antonín Karoch
S dědečkem včelařil od malička, ale teprve
série několika náhod mu dala najevo, že je
na čase začít se koníčku věnovat profesionálně.
Proč se rozhodl Pavel Samojlovič zkusit štěstí
prostřednictvím Rozjezdů? „Při této akci nikdo
nikoho nezná, není možná žádná korupce nebo
známosti. Člověk se setká se zajímavými lidmi
a může ho to někam posunout,“ konstatoval.
Pavel Samojlovič vystudoval zootechniku
na Vysoké škole zemědělské. Má dvě děti, synu
Tomášovi je už 21 let, dceři Doře sedmnáct.
Podnikat začal v okamžiku, kdy dostal výpověď
z práce na konci června. „Zároveň jsem řešil
i složitou situaci v rodině. Manželčina matka
těžce onemocněla stařeckou demencí. Cítili
jsme, že se o ni musíme postarat obzvlášť, když
mi žena pomohla postarat se o mou stejně
postiženou babičku.“ Do třetice byly ve staré
rodinné mlékárně v rámci restituce najednou
dořešeny vlastnické vztahy. „Všechno se
stalo v tak krátkém časovém období, že mne
to utvrdilo v tom, že teď je ta správná doba
začít s podnikáním.“Na včelařinu ve velkém
myslel už od dětství. Ale pak dostal i další
inspiraci. „Před několika lety vyšel v časopise
Včelařství příběh o dvou bratrech, kteří emigrovali do Kanady, opustili dobře placené místo
ve státní správě a založili včelí farmu. Ten článek je pro mne motorem do další práce.“ Cílem
Pavla Samojloviče je tisícovka včelstev a rekonstrukce mlékárny. „Teď bych si potřeboval
koupit automobil s pohonem na všechna kola,
abych mohl umístit včelstva do odlehlejších
oblastí, kde kvete akát, maliny nebo javory.
Med z těchto rostlin je velice žádaný.“
(Zpracováno podle zdroje iDNES)
únor 2012 l 57
Ekonomické okénko
Krajské dotace na rozvoj
včelařství v Karlovarském kraji
K
58 l Včelařství
V nových úlech se určitě včelaří lépe
kolika letech nastal výrazný nárust v počtu
nových včelařů a co je důležité, především
mladších ročníků, kteří zajistí udržení oboru
pro další generace.
Došlo i k nárustu počtu včelstev
Rok 2009
Karlovarskému kraji náleží velký dík
za poskytovanou finanční podporu a doufáme, že s ohledem na velký význam včelařství a zájem ze strany včelařů ještě bude
pokračovat v dalších letech. Nemalý dík
náleží i pracovníkům Odboru životního
Rozdíl za období
Rok 2010
Rok 2011
2009–2011
okres Cheb
3153
3565
3682
529
okres Sokolov
2426
2646
2861
435
okres Karlovy Vary
7237
7595
7911
674
Rok 2009
Rok 2010
Rok 2011
Rozdíl za období
2009–2011
okres Cheb
299
308
330
31
okres Sokolov
236
247
271
35
okres Karlovy
Vary
490
502
542
52
Počet včelařů za jednotlivé okresy
I v letošním roce poskytuje Karlovarský
kraj dotaci v předpokládané výši 1 mil. Kč.
Znění zásad dotace je možné nalézt
na http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/
Dotace_all/dotaceKK/seznam_prispevku/vcely_prispevky.htm.Zásady se pro
jednotlivé roky mění v podstatě jen v detailech.
prostředí a zemědělství Krajského úřadu,
kteří administrují tuto dotaci.
Mgr. Bc. Martin Stark
člen krajského koordinačního výboru
a předseda ZO Loket
¹ Údaje Krajského úřadu Karlovarského kraje
Zdroj: ČSV
arlovarský kraj tři roky finančně podporuje rozvoj a modernizaci včelařství
v Karlovarském kraji. Cílem této podpory
bylo získat pro náš obor nové včelaře, alespoň udržet početní stav včelstev na současné úrovni /tj. k roku 2009/ a celkově umožnit nastartování plošné modernizace chovu
včelstev v Karlovarském kraji. V té době
neumožňovala tzv. evropská dotace čerpat
finanční podporu na pořízení úlů (ani dnes
tato podpora není zvláště významná oproti
krajské dotaci). V roce 2009 bylo uvolněno
pro realizaci uvedených cílů celkem 1,5 mil.
Kč, v roce 2010 rovněž 1,5 mil. Kč a v roce
2011 celkem 1.335.614,- Kč (Karlovarský
kraj zde velmi vstřícně zareagoval a pro
další začínající včelaře, na které se v původním finančním limitu ve výši 1.150.000 Kč
nedostalo, vyplatil z rozpočtu ještě dalších
185.614,-Kč). Dotace byla zaměřena
na modernizaci chovu spočívající v nákupu pouze nástavkových úlů libovolné
rámkové míry povinně však s varroadnem
u stávajících včelařů a u nových včelařů
byla zaměřena na pořízení nástavkových
úlů libovolné rámkové míry rovněž povinně s varroadnem včetně rámků i mezistěn
a dalšího zařízení, které nebylo možné
pořídit z tzv. „evropské dotace“ dle nařízení
vlády č. 197/2005 Sb., jako např. osobní
ochranné prostředky, čikuřák. Podmínkou
získání dotace u stávajících včelařů bylo,
že za každý nově pořízený nástavkový úl
byl protokolárně zlikvidován jeden starý.
Protokolaci prováděla příslušná základní
organizace. Tak bylo dosaženo, že starý úl
není dále včelaři používán (při likvidacích
byly „objeveny“ opravdu historické skvosty
např. úl Gerstung). Od roku 2009 - 2011
bylo zlikvidováno 537 ks úlů. Za shodné
období bylo pořízeno 1026 ks nástavkových
úlů s varroadnem.¹
O dotaci mohli žádat včelaři vždy od 2.1.
do 28.2. daného roku. Byl o ni tak velký
zájem, že v polovině ledna byly finanční
prostředky zcela vyčerpávány. Za období
2009-2011 obdrželo dotaci 327 včelařů.
Jak lze tuto významnou pomoc po třech
letech hodnotit? Jednoznačně pozitivně.
Neustále jsme četli v odborných článcích o
moderním včelaření, o nástavkových úlech,
o nutnosti sledovat spad roztoče Varroa destructor, o chovu silných včelstev apod. Tato
dotace nastartovala plošné zavádění nástavkového včelaření, umožnila všem zodpovědným včelařům sledovat průběžně spad
roztoče a likvidaci desetiletí používaných
úlů, nevyhovujích potřebě sledování spadu
roztoče, ale i potřebám včelstva. Dotace
krom uvedeného, splnila i další účel, po ně-
Ekonomické okénko
Jak je to s DPH u projektu
„Bez medu to nejde“
Protože se po oblastech českých,
moravských a slezských o této kauze povídá
spousta zkreslujících informací, rozhodli
jsme se vám problém poněkud přiblížit.
Můžete si to zkonzultovat se svými daňovými
poradci, protože mnozí včelaři jsou
podnikatelé. Přitom vše probíhá standardní
cestou v souladu se zákonem o DPH.
Jak program na propagaci
spotřeby medu vznikal?
Program na zvýšení spotřeby medu (PSM)
vznikl tak, že ho dřívější vedení svazu
předložilo na posledním zasedání tehdy
Ústředního výboru ČSV, o. s., roku 2009
ke schválení s tím, že na nějaké bližší informace již není čas a pokud jej chceme uskutečnit, nemáme jinou možnost než jej schválit. Vždyť když dáme 20 % ze svého, stát dá
30 % a EU zbývajících 50 %, tak kdo by takové nabídce odolal zvláště, když ekonomická
krize nebyla v dohledu. Na zasedání jsem
usiloval, aby část tohoto programu mohly
uskutečňovat regiony. Svízelné ale bylo, aby
se mohl program uskutečnit, musí jej provádět reklamní agentura, nikoliv včelaři sami.
Každý podnikatel ví, že když je neplátce
DPH (daně z přidané hodnoty), jde mu celá
část přijaté faktury do nákladů (výdajů)
a naopak celá část vydané faktury do výnosů
(příjmů). V momentě, kdy se však stane
plátcem DPH, je situace jiná.
Na vydaných fakturách je povinen oddělit
tzv. základ daně a DPH. Výnosem v tomto
případě je základ daně bez DPH. Totéž se děje
na vstupech, tedy u přijatých nákladových
faktur.
Rozdíl mezi DPH na výstupu (to co fakturujeme) a na vstupu (to co účtujeme do nákladů) je daňovou povinností. V případě,
že DPH na výstupu je vyšší než na výstupu,
pak se daň státu odvádí. Nebo je odpočtena
v případě, že DPH na vstupech (nákladech,
výdajích) jsou vyšší než DPH na výstupech
tj. u vydaných faktur. V tomto případě mu
stát převyšující DPH na výstupech vrátí.
Abychom přiblížili to, co mnozí z vás
znáte se své praxe, uvedeme malý příklad.
Představte si, že si koupíte medomet
za 20.000 a budete chtít uplatnit na něj dotaci, která dělá 50 % jeho ceny. Tuto dotaci
vám, po předložení příslušných dokladů,
SZIF vrátí. Sazba daně z přidané hodnoty
u medometu je 20 %.
Jak to probíhá u běžného včelaře, který není
podnikatelským subjektem?
Včelař zaplatí 20.000 včetně daně z přidané
hodnoty (DPH) a SZIF mu vrátí 10.000, což
je právě těch 50 %.
Jak to probíhá u včelaře, který je plátcem daně
z přidané hodnoty?
U včelaře, který je plátcem DPH, to však
probíhá jinak. Včelař sice splnil podmínku
nároku na vrácení 50 % částky (20.000
celková cena za medomet). Jenže dotace
se vypočítává z ceny bez DPH. SZIF tedy
od 20.000 odečte 20 % DPH, což činí 3.333
a včelaři, plátci DPH, vypočte 50 %
z dotace, bez ceny, tedy bez DPH, tedy
20.000, méně 3.333. 50 % dotace se tedy
vypočítává z částky 16.667 a včelař dostane
8.333,50 Kč.
Zbývající 3.333 zahrne do svého daňového přiznání k DPH a stát mu to případně
vrátí (za předpokladu, že by se jiný účetní
případ neuskutečnil).
ČSV, o. s., a DPH
Ptáte se, kde je ten problém u ČSV, o. s.? Ten
problém je v tom, že ČSV, o. s., není podnikatelský subjekt. Vykazujeme sice ekonomickou
činnost, tou je ale z drtivé většiny příjem z pronájmu od neplátců daně (např. za byty apod.).
V tomto případě ČSV, o. s. nemá podle zákona
o DPH nárok na odpočet DPH, protože nájem
od neplátců je od daně osvobozený.
V našem případě těch 20 % DPH musíme
zaplatit agentuře, která propagaci provádí
celou, tedy včetně DPH. Toto DPH nám
však nikdo nevrátí, zase ve smyslu zákona.
Kdybychom nebyli plátci DPH my nebo
agentura, nic by se nestalo a SZIF by nám
vrátil částku celou, tedy včetně DPH. Naše
situace je však jiná. Agentura plátcem
DPH je a ČSV, o. s., se jím stal k 1.6 2010,
tedy cca 9 měsíců po schválení programu
na propagaci spotřeby medu. Proto s touto
situací nemohlo být kalkulováno. Vše se
ztížilo i tím, že v r. 2009 byla v druhém pololetí svazová účetní dlouhodobě nemocná
a účetnictví nebylo průběžně prováděné.
Nebyly tedy k dispozici ani příslušné informace. Po nástupu nové účetní k 1.1.2010
tedy nebyly k mání potřebné informace
o tom, že jsme se plátci DPH měli stát ze
zákona. To jsme zjistili až po zaúčtování
a vypracování výkazů hospodaření a daňového přiznání. Po zjištění této skutečnosti
jsme okamžitě požádali finanční úřad o naší
registraci k plátcovství DPH (za pozdní
oznámení by nám hrozila sankce ve výši cca
120.000).
Je ČSV, o. s., ojedinělým případem v ČR?
Ekonomická komise (EK), jejímiž členy jsou 4
ekonomové a 1 právník, začala okamžitě činit
opatření. To co se nám stalo, není v naší republice věcí neobvyklou. V podobné situaci jsou
např. zemědělci u propagace spotřeby mléka
nebo některé obecní nebo městské úřady a ma-
gistráty. Ani oni nemají v mnoha případech
nárok na odpočet DPH, protože podle platného zákona o DPH je nárok na odpočet daně
jen při „odpočtu daně na vstupu“ u přijatého
zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije plátce pro účely
uskutečňování zdanitelných plnění dodání
zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí
služby s místem plnění v tuzemsku atd.
(Chci ještě poznamenat, že ekonomickou
činností svazu bohužel není např. prodej
medu, a tak propagace jeho spotřeby nenaplňuje možnost odpočtu DPH z přijatých
faktur od reklamní agentury.)
Také výše jmenované subjekty by byly
poškozeny o zaplacenou DPH, jako se to
jevilo u ČSV, o. s. V jejich případě však tato
situace nastala prvně před 4-5 lety. Stát
jim DPH ve smyslu zákona nevrátil, avšak
po požádání jim ho „kompenzoval“, i když
by ve smyslu zákona nemusel. Byla také
zcela jiná ekonomická a legislativní situace.
Za tyto uplynulé roky se kompenzace stala již
standardním postupem. Jenže situace ČSV,
o. s., je jedinečná v tom, že ČSV, o. s., je jen
jeden, a navíc jde o jednorázovou akci. EK
si byla vědoma, že ve smyslu zákona nám
stát nemusí vyjít vstříc, avšak byli bychom
tím značně poškozeni(zaplatili bychom dle
platné legislativy 20 % DPH z poskytnutých
služeb reklamní agenturou). EK projednala
a ověřila možné postupy a navrhla předsednictvu (PRV) opatření, jež by ke kompenzování námi zaplacené DPH vedlo. PRV postup EK ještě nechal ověřit externí daňovou
kanceláří, která ve stručnosti oznámila jen
to, že na vrácení DPH podle zákona nemáme
nárok a žádné opatření ČSV, o. s., nenavrhla.
Jak situaci ČSV, o. s., vyřešil?
PRV a předseda J. Mandík osobně však
využil informací EK k rozsáhlým jednáním
na MF ČR, Mze ČR i SZIFu. V této záležitosti se pozitivním způsobem osobně angažoval
i ministr financí ČR Miloslav Kalousek, který
tak ocenil význam včelařů a ČSV, o. s., v ČR.
Výsledkem tedy je, že na r. 2012 parlament
ČR schválil navýšení dotace, kterou stát
bude ČSV, o. s., výdaje za zaplacené DPH
při realizaci programu propagace spotřeby
medu kompenzovat.
Toto je výsledek. Nemusím snad připomínat, jak náročná jednání v dnešní ztížené
ekonomické situaci to byla. Nešlo ale o nic
nestandardního. Prostě jsme řešili a vyřešili
ku prospěchu včelařů situaci, která nastala.
Nic víc a nic méně.
Ing. Leoš Dvorský,
Ing. Jiří Šturma
únor 2012 l 59
Ze světa
NIZOZEMSKO
postižené má čtyřikrát větší riziko,
že následující zimu zahyne. Příští
kongres Apimondia se bude konat
v Kijevě na Ukrajině v roce 2013.
V roce 2015 bude následovat další
kongres, tentokrát v Jižní Korei.
Bijenhouden, 2011
(J. Kerkellet). Autor se
odvolává na francouzského mellisopalynologa Sawyera, který zavedl v roce
1998 pylový koeficient. Jde o výpočet
absolutního obsahu pylu v 10 gramech medu, dělený tisícem. Absolutní
obsah pylu se uvádí u jednodruhových
medů, jako například řepkového,
medu z jetele plazivého, lípy a kaštanu
jedlého. Hodnoty jsou uvedené podle
Demianowicze (imunohistochemie
(IHC)) a podle návrhu Sawyera. Dalším
kritériem hodnocení jsou minimální
procenta pylu, která musí jednodruhové medy splnit, například med z levandule, arbutusu, medicaga nebo vřesu,
slunečnice, či vřesovece. Vyvstává
otázka, jak určit pyl podle tvaru, velikosti, povrchu, struktury či apertury.
Autor sestavil atlas druhů pylu, ve kterém však chybějí vyobrazení.
Argentina
Deutsches Bienen
Journal, 2011. Země
medu Argentina je
po Číně a USA třetím
největším vývozcem medu. Med
produkuje kolem 28 000 včelařů
s 4,5 miliónu včelstev. Produkcí a obchodem medu se zabývá 120000
lidí. Na jednoho včelaře tedy připadá
průměrně 160 včelstev. Aby se argentinský včelař medem uživil, potřebuje
prý asi 500 včelstev.
USA
ŠVÉDSKO
Tidsskrift for Biavl,
2011. Konference
profesionálních včelařů ve Švédsku se
bude konat 10 - 12. února 2012
v Lundsbrunskurort ve městě Skara.
Je otevřena účastníkům ze všech
severských zemí. Očekávají se i zajímaví profesionální včelaři z Německa
a USA. Dojde k výměně zkušeností,
znalostí, k diskusi o problému zdraví
včel atd. Nebudou chybět ani referáty
na téma včelařského výzkumu.
DÁNSKO
Tidsskrift for Biavl, 2011.
První zimní včely se
rodí na konci července.
Musejí přežít s matkou
dlouhou zimní dobu. Včely jsou schopny upravovat teplotu v úlu. V zimě i v úlu
při různé venkovní teplotě určuje vnitřní
tepotu velikost zimního chomáče. To se
projeví i na spotřebě medných zásob.
Autoři článku uvádějí i denní spotřebu
potravy podle počtu včel. Tak například
8000 včel spotřebuje na včelu a den
4 mg medu, při 15000 včelách tvoří
potravu jedné včely na den 3 mg medu,
u 25 000 včel připadá na jednu včelu
a den 2 mg potravy.
NORSKO
Biroekteren, 2011
(B. Dahle). Norská
varianta otevřené
hniloby plodu je
vysoce virulentní. Měření virulentnosti v rámci spolupráce provedla
švédská laboratoř dr. Forsgrena
60 l Včelařství
na dvou kmenech norských bakterií.
Měření bylo realizováno porovnáním
srovnání s virulentností švýcarského
bakteriálního kmene hniloby plodu.
Při pokusu v kontrolovaných podmínkách byly nakaženy jednodenní
larvy. 30 larev dostalo známou
dávku bakterií z jednoho norského
bakteriálního kmene, 30 larev dostalo odpovídající dávku bakterií
z druhého norského bakteriálního
kmene, 30 dalších larev dostalo
odpovídající dávku bakterií vysoce
virulentního švýcarského bakteriálního kmene a 30 larev tvořilo
kontrolní skupinu, která nebyla
kontaminována. Registrovala se
mortalita larev po 20 dnech. Pokus
byl opakován třikrát s celkem 460
larvami. Mortalita norských izolátů
byla 63 % a 58 %. Mortalita vysoce
virulentního kmene ze Švýcarska
byla průměrně 94 %. Dřívější měření
nízko virulentního bakteriálního
kmene ze Švýcarska ukázala mortalitu 25 %. U kontrolní skupiny činila
mortalia ve všech pokusech méně
než 20 %. Závěrem výsledků je zjištění, že norská varianta má daleko
vyšší virulenci než nízko virulentní
bakteriální kmeny, ale poněkud nižší
virulenci než nejvirulentnější bakteriální kmen ze Švýcarska. Strategie
boje, jehož cílem je odstranit bakterie z norských včelnic je, že se musí
nejdříve zjistit, jak virulentní jsou
bakteriální kmeny. Spolupráce se
účastní i Britové, kteří mají provádět
genetické analýzy několika norských
bakteriálních nálezů, aby se vidělo,
zda se jedná o jeden nebo více
kmenů M. plutonius bakterií. Také
se mají zjistit podobnosti a rozdíly
bakteriálních kmenů z jiných zemí.
SRN
Deutsches Bienen
Journal. 2011. R. Sieber vyjádřil svůj názor
na loňský kongres
Apimondia 2011. Dominantní
téma Apimondiie v Buenos Aires
v Argentině bylo rozhodnutí
Evropského soudního dvora o geneticky upravených rostlinách
v souvislosti s produkcí medu. Padlo
mnoho otázek a na mnohé neexistovaly odpovědi. Například kdo bude
kontrolovat pyl a kdo to bude platit.
Jaký bude dopad akce na ceny medu.
Kvůli GMO dokonce hrozí štěpení
světového včelařského hnutí. Dalším
problémem je šířící se pěstování sóji,
které vytlačuje pro včelařství důležitější pěstování řepky. Crailsheim
z univerzity v Štýrském Hradci zase
dokazoval, že včely stejně jako lidé
potřebují spánek. Mají také vnitřní
hodiny. Zároveň informoval o proteinu
royalactinu, který urychluje růst larvy
matky a řídí vývoj vaječníků. Jeff
Petis z USA se zabýval jevem Colony
Collaps Disorder a novým jevem IBDS
(IdiopathicBrood Disease Syndrome),
kdy obraz plodu včelstva vypadá mezerovitě jako po napadení bakteriální
chorobou plodu, ale žádné patogeny
přitom včelař nezjistí. Včelstvo takto
Deutsches Bienen
Journal, 2011. (Bec.)
Světový rekord v tzv.
vousu včel má Mark
Blancaniello. Na svém těle unesl
39 kilogramů včel. Byl zapsán
v Guinessově knize rekordů v roce
1998. Rekord chtěl překonat i Ir Mc
Cabe, ale tomu se pokus nezdařil
z důvodu chladného počasí. Po dvou
hodinách a sedmi žihadlech porotci
pokus přerušili. O rekord se pokoušeli i Číňané. Po jedné hodině vyhrál
Wang Dalin se 23 kg včel. Tomuto
pokusu přihlíželo 3000 diváků.
Jedni včelaři považují toto soutěžení
za týrání zvířat, jiní za důkaz mírnosti
včel.
SRN
Bienenaktuell, 2011.
(E. Schwärzler)
Společně proti spále
růžovitých se rozhodli
postupovat lidé z okolí Bodamského
jezera. Vypracovali dokonce celkovou
strategii boje proti této nemoci. Jde
o spolupráci 13 partnerů, zemí, výzkumných zařízení a institucí. Od
r. 2007 až po r. 2011 se například konalo 20 expertních sezení. Výsledkem
je výběr 35 kultivarů jabloní a 17
sort hrušní doporučených k výsadbě. U sedmi účinných produktů se
podařilo vědecky prokázat účinnost
proti patogenu. Jejich působení tu
zkoumali v závislosti na sortě, věku,
stanovišti a počasí. Realizace výsledků se bude ověřovat ve Vorarlbersku.
Náklady na zmíněný projekt byly
celkově 2,3 miliony EURO.
Mojmír Pagač, knihovník
Rostliny očima Mojmíra Pagače
Topolovka
růžová
Je to prachobyčejné jméno. Stojí sama jako topol a přitahuje nejen včely, čmeláky i jiný hmyz ale, aby si nezadala, jen občas. Vědecké jméno má krátké a honosné
Alcea rosea. Na venkově se jí snad proto říká slezová
růže. Aniž by se o to nějak zasadila, povýšila do šlechtického stavu růží. Roste a roste. Druhým rokem rozkvétá
a potom její stvol měří i dva metry. Nevím, jak se do naší
zahrady dostala. Je to však každopádně milá vzpomínka
na trochu vyšší sousedku. Její květy zdraví návštěvníky.
Krásné velké korunní plátky potěší červenou barvou.
Mimochodem, jejími květy dodnes někde barví bavlnu,
vlnu a hedvábí. Jejím nezávadným barvivem se krášlí
potraviny i nápoje, jako například víno a likéry. Moje
maminka si po návratu z Ameriky vařila z topolovky
tak zvaný „ajbiš thé“. A nejen pro sebe. Vařila zmíněný
bylinný čaj i nám, klukům, abychom byli zdraví a měli
dobrou náladu.
Včely a čmeláci sají z topolovky nektar. Na druhové
medy to nestačí. Rousky včel jsou po návštěvě matně šedivé. Topolovka kvete ještě v září. Poláci uvádějí medný
výnos kolem100-150 kg/ha (Marek Podgorzelec 2006).
Sice nevěřím, ale přeju jim ho.
Divizna
velkokvětá
Když jsem rozrýval bývalou stezku, která už nikam
nevedla, bylo tam málo půdy, ale hodně kamení. Moc
toho ani potom na oněch místech nerostlo, ale po čase
se na zryté plošce objevila růžice přízemních listů a tam
zůstala až do pozdního podzimu. Na jaře z ní vyrostla
vysoká lodyha a na ní se nalévaly očekávané květy, aby
později vytvořily žlutou záplavu. Hospodyně měly co dělat, protože sbíraly teple žluté květy na čaj. Soutěžily tak
se včelami, které ona žluť také lákala. Pylosběrné včely
odlétaly od rostliny s bledě žlutými rousky. Proteinová
výživa, obsažená v diviznovém pylu, dodává mužné síly
přežívajícím zimním včelám.
Nesetkal jsem se ještě s diviznovým medem. Divizny
mají nektaria nedokonale vyvinutá. Plstnaté vybavení
divizen umožňuje přežít i sucho. Velkokvětá divizna je
léčivka, která se používá na léčbu převážně plicních neduhů. Jiné druhy divizen na léčení už tak vhodné nejsou.
Ale i tyto rostliny pohled člověka potěší. Například divizny na svahu náspu železniční trati v Modřanech, které
v květu připomínají zapálené svíce, svá na živiny chudá
stanoviště neopouštějí. I u nás v Dole na břehu Vltavy
rostla sama jedna opuštěná divizna. Na podzim, když
jí opadaly květy a zůstaly semeníky, mne napadla další
myšlenka. Semena divizen obsahují jedovatý rotenon.
Je to olejovitá látka, která prý dobře hoří. Proto Němci
říkají divizně „Fackelblumen“. Dovedu si představit,
že jim uschlé divizny sloužily jako pochodně. Zvláště
na Ústecku v tom měli tradici.
Mojmír Pagač, knihovník
únor 2012 l 61
Stránky MMR
Stovky milionů korun
v dotačních výzvách
Takřka 870 milionů korun mohou žadatelé
získat v aktuálně otevřených dotačních
výzvách Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
Všechny jsou otevřeny do 17. února 2012.
Stará moudrost praví, že štěstí přeje připraveným. Na přípravu projektové dokumentace se klade velký důraz.
„Rozhodně bych přípravu projektové
dokumentace nepodceňoval. V někte-
rých případech je udělení dotace vázáno
i na některé správní dokumenty, jejichž
získání potřebuje určitý čas ve správních
lhůtách,“ uvedl ministr Kamil Jankovský.
Jeho resort otevřel výzvy ve třech klíčových
oblastech podpory – bydlení, regionální
politiky a cestovního ruchu. „To spektrum dotačních titulů je opravdu široké,
od menších určených například na opra-
vu domovních rozvodů či odstraňování
bariér, až po ty ‚vlajkové lodi‘ v podobě
výstavby podporovaných bytů či dotací pro
podnikatele v oblasti cestovního ruchu,“
zdůraznil Kamil Jankovský.
Zda i pro Váš projekt či podnikatelský
záměr máte šanci získat dotaci, si můžete
ověřit na www.mmr.cz/dotace.
Národní dotace
Název dotačního titulu
Cíl dotačního titulu
Podmínky pro získání dotace
Celkový rozpočet Maximální částka
podpory na projekt
Podpora regenerace
Cílem podprogramu „Podpora
Ucelená část území obce zastavěná bytovými domy 262 286 000
400 tisíc Kč
panelových sídlišť
regenerace panelových sídlišť“ je popostavenými panelovou technologií o celkovém
skytování dotací obcím na regeneraci počtu nejméně 150 bytů; schválený územní plán
veřejného prostranství panelového
obce;zastupitelstvem schválený projekt RPS zrpasídliště o celkovém počtu nejméně
covaný dle NV 494/200 Sb.pravomocné územní
150 bytů.
rozhodnutí, stavební povolení,
Podpora výstavby techCílem podpory je rozšířit nabídku
Schválený územní plán; stavební povolení; místo
38 200 000
50 tisíc / byt
nické infrastruktury
zainvestovaných pozemků pro
realizace mimo záplavové území; pozemek, na ktenáslednou výstavbu bytových domů, rém bude provedena výstavba technické infrastrukrodinných domů nebo bytových
tury, je ve vlastnictví obce nebo je vztah k pozemku
a rodinných domů.
zajištěn smlouvou; obec má schválený územní plán
mezi obcí a vlastníkem pozemku ;
Podpora oprav domov- Cílem je zkvalitnění bytového fondu
Dle monitoringu obsahu olova je v domě více než
6 380 000
10 tisíc / byt
ních rozvodů
výměnou domovních olověných
10 mikrogramů olova na 1 litr pitné vody; na výměrozvodů. Tím se docílí snížení obsahu nu je zpracováno technické řešení autorizovaným
olova v pitné vodě.
inženýrem; s výměnou souhlasí všichni vlastníci
bytů v domě;
Podpora výstavby
Cílem podpory je vznik podporovaŽadatel je vlastníkem pozemku, příp. budovy bez
139 916 000 600 tisíc / pečovapodporovaných bytů
ných bytů na území České republiky
zástavy a práva užívání; na akci má povolení
telský byt
sloužících k poskytování sociálního
stavby; novostavba a přestavba bytového domu
bydlení pro osoby, které mají ztížený nevyhovujícího k bydlení musí splňovat požadavky
přístup k bydlení v důsledku zvláštna energetickou náročnost budov třídy B
ních potřeb vyplývajících z jejich
nepříznivé sociální situace - věk,
zdravotní stav nebo sociální okolnosti
jejich života
Podpora tvorby nových produktů
Příjemci dotace jsou podnikatelské subjekty.
60 mil. Kč
550 tisíc / vstupNárodní program podProjekt musí být v souladu s aktivitami:
ní byt
pory cestovního ruchu domácího cestovního ruchu s cílem
- podprogram Cestování snížení sezónnosti cestovního ruchu 1) Rekonstrukce/vybudování odpočívadel, center
a vytvoření podmínek pro zajištění
služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší,
dostupné všem
pracovních míst v podnicích cestovcyklisty a handicapované turisty
ního ruchu po dobu celého kalendář2) Zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu
ního roku;
3) Zavedení /zlepšení/ navigačních a informačních
systémů pro sluchově a zrakové postižené účastníky cestovního ruchu
% dotace
Forma dotace
70 %
přímá
100 %
přímá v režimu de
minimis
100 %
přímá v režimu de
minimis
100 %
přímá v režimu de
minimis
max. 50 %
Systémová
Podpora obnovy a rozvo- Podpora venkovských obcí při realiza- Velikost obce do 3000 obyvatel, soulad s dotačním
je venkova
ci rozvojových dokumentů
titulem , investice do vlastního majetku
180 000 tis. Kč
2, 5 mil. Kč
80 resp. 70
Podpora revitalizace
Pomoc při rekonstrukci bývalého
bývalých vojenských
vojenského majetku pro civilní využití
areálů
Ostraňování bariér v bu- V návaznosti na Národní program
mobility pro všechny podpřit oddovách DPS a budovách
stranění bariér ve vyjmenovaných
obecních úřadů
budovách
Podpora obnova obecní- Obnova majetku obcí a krajů postiženého živelní pohromou
ho a krajského majetku
po živelních pohromách
Příjemce obec nebo město, soulad se zaměřením
programu, investice do vlastního majetku
114 000 tis. Kč
400 tis. Kč resp.
200 tis. Kč
75
Příjemce obec nebo město, soulad se zaměřením
programu, investice do vlastního majetku
15 000 tis. Kč
10 000 tis. Kč
50
Příjemce obec nebo kraj, prokázání poškození
majetku živelní pohromou, investice pouze vlastního majetku
50 000 tis. Kč
není stanovena
90 resp 70
pro obce, 50
resp. 40 pro
kraje
62 l Včelařství
Poznámka
Ostatní podmínky jsou uvedeny
v Zásadach pro
žadatele
program se
člení na 5
dotačních titulů
program se člení
na 2 dotační
tituly
Stránky MMR
Olomoucká radnice
Olomoucký orloj
Česká republika registruje téměř 280 národních kulturních památek a stovky
památkových rezervací a zón a tisíce dalších nejrůznějších památek. Většinu z nich
můžeme obdivovat kdykoliv v roce – vyberme si tentokrát Olomouc.
K
aždý den ve 12 hodin se dávají do pohybu figurky na orloji v hanácké metropoli Olomouci. Jeho současná podoba
nemá ve světě obdoby. Unikátní orloj
na renesanční budově olomoucké radnice je vysoký téměř čtrnáct metrů. Jeho
nejnovější umělecké ztvárnění pochází
z let 1947 – 1955 a je spojeno se jménem
Karla Svolinského, podle jehož návrhu
byly vytvořeny mozaiky, a jeho manželky
Marie, která je autorkou pohyblivých
figurek. Je to snad jediný orloj na světě,
který vzdává hold chemikovi a různým
dělnickým profesím, ale v duchu tradic
neopomíjí ani folklórní „Jízdu králů“
a „Průvod královniček“. Alegorie dvanácti měsíců a různé detaily svým neobvyklým pojetím budí nepřetržitý zájem
domácích i zahraničních turistů.
Střed Olomouce se pyšnil orlojem přinejmenším od patnáctého století. Letošní
výstava na olomoucké radnici připomněla jeho vývojové etapy. Už od doby, kdy
vznikl na severním průčelí radnice, patřil
po staletí mezi evropskými orloji k největším a nejsložitějším. Některé dokumenty ukazují, že první orloj byl na budově radnice instalován v letech 1419
až 1422. Tehdy se objevuje jméno hodináře Antonína Pohla. Skutečné doklady
o existenci orloje jsou však z roku 1519.
O více než půlstoletí později jej pak zdokonalili jeden z nejvzdělanějších učenců
své doby, učenec a astronom vídeňské
univerzity Pavel Fabricius, osobní astronom a lékař císaře Maxmiliána II., a hodinář Hans Pohl z Olomouce. Tehdy byl
vypočítán nový kalendář na léta 1570 –
1671. Purkmistr a rada města Olomouce
uzavřeli s Fabriciem smlouvu „na obnovu
Unikátní orloj je vysoký téměř čtrnáct metrů
a vylepšení starého stroje“. Fabriciovo
planisférium či sluneční a měsíční ukazatel astronomického číselníku z 16.
století či barokní ukazatel měsíčních fází
z roku 1746 jsou skvostnými ukázkami
středověkých hodinářů, matematiků,
astronomů a umělců. Známý akvarel
J. W. Fischera z roku 1805, známý pod
názvem „Vyobrazení uměleckých hodin
na olomoucké radnici v jejich znamenitém stavu v roce 1747“, si zaslouží pečlivého studia. Orloj byl průběžně zdokonalován. Jednu z nejpozoruhodnějších
výzdob výklenku provedl v polovině osmnáctého století olomoucký barokní malíř
Kryštof Handke, který ji pojal jako oslavu
přírodních věd – Mechaniky, Aritmetiky,
Astronomie a Geometrie, přičemž k nim
přidal Dialektiku, Gramatiku a Hudbu.
V devatenáctém století nebyl orloj několik desítek let v chodu. Výrazné změny
zaznamenal v roce 1898, kdy byla ukončena jeho radikální přestavba a stoletý
kalendář byl změněn na věčný. Z tohoto
roku byl v polovině dvacátého století při
tvorbě nové socialistické podoby na orloji
ponechán původní hodinový stroj.
Každý orloj přitahuje svojí zvukovou
podobou. Ta byla po celou dobu existence
přitažlivým pozváním jak pro obyvatele,
tak i pro návštěvníky Olomouce. Už v šestnáctém století tady zněly bicí a hudební
mechanismy a čtyři různé zvonkohry podle
ročních období: od velikonoc do letnic,
od letnic do sv. Václava, od sv. Václava
do Vánoc a od Vánoc do Velikonoc. Odtud
bylo svého času slyšet i zvonec, kterým
hýbal poustevník, a dnes se odsud do okolí
nesou tóny hanáckých písniček „Vrbe se
nám zelenajó“, „Za Náměščó na kopečko“
a „Daleká, šeroká je cesta po Holomóc“.
Informační centrum Olomouc připravilo
na turistické mapce v historické části města seznam dvacet sedmi nejzajímavějších
míst. Jen na samotném hlavním Horním
náměstí přitahuje kromě orloje pozornost
slavný barokní Sloup nejsvětější trojice,
zapsaný v roce 2000 na seznam UNESCO,
Ariónova kašna z roku 2002 či Herkulova
kašna. A protože se v Olomouci stále něco
děje, nezapomeňte se podívat na
http://tourismus.oloumouc.eu .
V hanácké metropoli si můžete také
zakoupit tzv. Olomouc region Card.
Existuje ve dvou verzích, a to na 48
hodin nebo 5 dní. Ten, kdo si ji pořídí,
má zlevněný nebo volný vstup do hradů, zámků a muzeí v několika místech
Střední Moravy, do zoologické zahrady na Sv. Kopečku, může využít slevy
v penzionech, hotelích, restauracích,
na sportovních akcích či v divadlech.
Základní výhodou karty je cestování
MHD Olomouc zdarma.
Marie Kysilková
únor 2012 l 63
(Kredit: Gross, doi:10.1371/journal.pone.0004263.g001)
Co říká věda
Nákres pokusu. Včela přilétá a prochází stěnou (S) na které vidí nakreslený počáteční vzor se zkoumaným počtem bodů (označeno
modře). Poté následuje tunel z plexiskla dlouhý jeden metr. Tunel ústí do rozhodovací komůrky. Dá se do ní dostat jen obejitím stínící pevné překážky. Pak teprve včela spatří dva nakreslené vzory (označeno modře), přičemž jen jeden je s odpovídajícím počtem
bodů (v tomto případě vchod C1). Zde se včela může rozhodnout, kterým směrem se vydá. Odměnu získá jen při správné volbě.
Včely umějí „počítat“ do čtyř
Kolektivu australských a německých vědců se podařilo zjistit, že včely mají pozoruhodné
počtářské schopnosti. Vnímají rozdíl mezi různými čísly. Včely se umějí orientovat podle
Slunce nebo polarizovaného světla oblohy. O jazyku včel, slavných včelích tancích,
kterými si včely sdělují směr a vzdálenost zdroje pylu a nektaru, slyšel jistě každý.
Shaowu Zhang z Vision Centre and Australian National University, Hans Gross a Juergen
Tautze z Wurzburg University (Německo) nyní uskutečnili pokus, při němž vyšlo najevo, že
včely se naučí rozlišovat vzory se dvěma a třemi body. Lze je snadno naučit uvědomit si
rozdíl mezi třemi a čtyřmi body. U „čtyřky“ ale již včelí počtářské schopnosti jakoby končí
a jejich schopnost pracovat s hodnotami čtyř a pěti, nebo šesti body selhává.
N
etušené schopnosti včel odhalilo
jednoduché bludiště. V takzvaném
Y-labyrintu, v němž se rozvětvuje cesta
ve dví, měly včely vyznačené vzory, na které
vědci nakreslili několik značek. Na jejich
správném určení (šlo o počet bodů) záviselo, zda včela bude odměněna nektarem.
Včely se tedy musely rozhodnout, kterým
směrem se vydat. Správné rozhodnutí vyžadovalo umět porovnat počet bodů. Jakmile
jednou včely zjistily, kolik bodů, znázorněných u vstupu do tunelu, znamená cestu
k laskomině, spolehlivě si to zapamatovaly
a ukrytou odměnu v druhé části labyrintu
nacházely zcela bezpečně. Napříště se
správně rozhodnout již dokázaly ve vteřině.
Pečlivě naplánovanými kontrolami vědci
vyloučili, že by se mohlo jednat o omyl a že
by se včely správně rozhodovaly vnímáním
barvy, pachu, nebo díky dalším vlastnostem,
nesouvisejícím s jejich počtářským uměním.
Závěr tedy je, že včely umějí „počítat“ se
čtyřmi orientačními body a že toho při svých
cestách z úlu za potravou využívají. Početní
úkol řeší bez ohledu na tvar nebo barvu
symbolů (bodů). Kombinace modrých, žlutých orientačních bodů, stejně jako změna
jejich tvaru z kulatých bodů na symboly
64 l Včelařství
ve tvaru hvězdiček či citrónů tento „chytrý“
hmyz nezmátlo.
Vtištění (skenování vzoru s příslušným
počtem bodů) trvá včelám jen okamžik.
Jakmile si tuto informaci spojí s potravním
významem, uchovají si ji. I v budoucnu se
potom podle příslušného vzoru dokážou
správně rozhodovat.
Když to shrneme, tak můžeme říci, že
včely rozpoznávají rozdíl mezi vzorem, sestávajícím ze dvou, tří a čtyř bodů. Zatímco
trojici symbolů ještě poznají zcela bezpečně,
čtyřka už jim někdy činí problémy. Obrazce
se čtyřmi symboly totiž určují s menší spolehlivostí. Podle vedoucího projektu
S. Zhanga, včely při svých počtech využívají
dva pamětní okruhy. Jeden systém nazval
hlavní paměť. S její pomocí si včela vybavuje
počet bodů a spojuje si to s odměnou. Druhý
systém představuje paměťová pravidla
(směrnice, jak danou informaci využít).
Tento poznatek vyplývá z dalších pokusů,
které vědci se včelami provedli. Při nich
včelám v pokusném tunelu měnili vzor a ony
přesto byly schopny pamlsek podle nového
početního vzoru najít.
Získané poznatky demonstrují pozoruhodnou schopnost hmyzu se učit. Vědci
také zjistili, že včely se na svých cestách
za potravou vydávají až 11 kilometrů.
Rozlišování různého počtu bodů je součástí
jejich navigačních schopností a dovoluje jim
spolehlivě najít cestu zpět a znovu se na stejné místo vrátit.
Již dříve bylo popsáno hodně papíru o obdivuhodných schopnostech holubů, papoušků, delfínů, psů, opic a o schopnostech
obratlovců počítat. U hmyzu ale obdobnou
schopnost nikdo nepředpokládal. Mezi
námi obratlovci a hmyzem, jak se nyní ukázalo, zase až tak velký rozdíl v základních
schopnostech není. Provokativní otázkou
je, zda hmyz také dokáže provádět základní
početní úkony. K zodpovězení této otázky
už mají vědci připraveny další pokusy.
Poznatky v tomto směru na sebe jistě nenechají dlouho čekat.
(Pramen: PLoS ONE, 4(1): e4263 DOI: 10.1371/journal.
pone.0004263)
Shaowu Zhang, vedoucí výzkumného kolektivu
Josef Pazdera
E-mail: [email protected]
Včelaři mezi paragrafy
(
,
/j
p
g
)
Koupil jsem kočovný vůz bez SPZ. Ještě je zachovalý. Mám 60 včelstev a chtěl bych kočovat. Jaké
potřebuji povolení a kdo mi ho vydá, abych předešel nepříjemnostem s policií při jeho přesunu?
Dále se ptám, zda jsem povinen platit povinné
ručení, a jestli ano, v jaké výši? Děkuji za odpověď.
J. L. Plzeň
S odpovědí na podobné otázky mají často potíže
i pracovníci odboru dopravy, kteří by problematiku zvláštního užívání silnic měli znát nejlépe.
Možná se pro některé čtenáře budu opakovat,
protože podobné dotazy již byly v minulosti
v časopise Včelařství zodpovězeny, ale jak se
říká - opakování je matka moudrosti, takže pro
ty nové a pro ty, kteří zapomněli, zopakuji předepsané postupy. Ještě než se k nim dostanu, pro
informaci trochu statistiky – od r. 2000 kočuje
ročně v průměru 1 588 včelařů. Zajímavé je, že
nejvíce kočujících včelařů bylo v průběhu minulých deseti let v roce 2009 – 2 255 a nejméně v r.
2010 – 823 včelařů. Zřejmě to souvisí se změnou
nařízení vlády č. 197/2005 Sb., která zrušila
v podstatě od 1.9.2010 podporu na provádění
kočování včelstev mimo jejich trvalá stanoviště
v období od 1. dubna do 30. září kalendářního
roku.
Nyní k zákonu o pozemních komunikacích
č. 13/1997 Sb., který upravuje podmínky pro
přesuny kočovných vozů:
Úpravu najdeme v § 25 odst. 6 g) – zvláštní
užíváním dálnice, silnice a místní komunikace.
Jedná se o výjimečné užití místní komunikace
a silnice samojízdnými pracovními stroji a přípojnými vozidly traktorů, které nemají schválenou způsobilost podle zákona o podmínkách
provozu vozidel na pozemních komunikacích.
§ 25 odst. 13 informuje, že vyhláška stanoví
náležitosti o povolení zvláštního užívání dálnice,
silnice a místní komunikace a náležitosti rozhodnutí v této věci. O povolení je třeba požádat
příslušný silniční správní úřad (odboru dopravy
OÚ). Vyhláška č. 555/2002 Sb. a 490/2005
Sb. změnila vyhlášku č. 104/1997 Sb., kterou
se provádí zákon o pozemních komunikacích
a upravila náležitosti žádosti o povolení a rozhodnutí o povolení v § 40 takto:
Žádost o povolení zvláštního užívání podle
§ 25 odst. 6 písm. g) zákona obsahuje
a) účel, rozsah a termín zvláštního užívání,
b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh
zvláštního užívání odpovídat, jeho adresu
(u právnických osob název, sídlo a identifikační
číslo),
c) návrh trasy pohybu vozidla,
d) základní technické údaje vozidla
1. druh vozidla,
2. tovární značka, typ (je-li identifikovatelný),
3. výrobní číslo (je-li na vozidle uvedeno),
4. rozměry (délka, šířka a výška),
5. provozní hmotnost, případně nejvyšší technicky přípustná hmotnost,
6. počet náprav a zatížení jednotlivých náprav,
7. světelná zařízení vozidla (druh, počet a umístění),
8. nejvyšší konstrukční rychlost,
e) nákres obrysu vozidla, ve kterém jsou vy-
značeny rozměry vozidla a umístění světelných
zařízení, nebo fotografie vozidla zepředu, z boků
a zezadu.
Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6
písm. g) zákona obsahuje
a) stanovení trasy pohybu vozidla a doby, ve které
je zvláštní užívání přípustné,
b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh
zvláštního užívání odpovídat, jeho adresu
(u právnických osob název, sídlo a identifikační
číslo),
c) technické požadavky na vozidlo
1. zajištění řádného technického stavu brzdového systému,
2. zákaz úniku provozních kapalin,
3. vybavení vozidla funkčním světelným zařízením (světlomety s potkávacími světly, přední
a zadní obrysová světla, přední a zadní směrová
světla a při konstrukční rychlosti nad 6 km/h
též brzdová světla), které musí svým umístěním a barvou odpovídat zvláštnímu právnímu
předpisu, kterým je vyhláška č. 341/2002 Sb.,
o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních
komunikacích.
Povolení může obsahovat též stanovení
podmínky doprovodného vozidla nebo další
podmínky k zajištění bezpečnosti, plynulosti
a ochrany dalších účastníků provozu anebo
požadavky dané zvláštním charakterem vozidla
(použití přenosné soupravy světel, použití výstražného světelného zařízení oranžové barvy
apod.).
V povolení se dále stanoví podmínky, že samojízdné pracovní stroje nebo přípojná vozidla
traktorů, která nejsou vybavena pneumatikami,
musí být při jízdě na komunikaci opatřena tak,
aby nedošlo k poškození vozovky, a že nesená
zařízení musí být zajištěna tak, aby nemohlo dojít
k jejich vlečení po komunikaci.
Správní poplatek za vydání povolení stanoví
silniční správní úřad dle položky sazebníku poplatků č. 36 zákona č. 634/2004 Sb., o správních
poplatcích, a to na dobu platnosti:
10 dní a na dobu kratší než 10 dní
100 Kč
6 měsíců a na dobu kratší než 6 měsíců 500 Kč
delší než 6 měsíců
1000 Kč
„Povinné ručení“ upravuje zákon č. 168/1999
Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. § 4 stanoví, že uzavřít
pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je
povinen vlastník nebo spoluvlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla,
nestanoví-li tento zákon jinak. Přičemž vozidlem se podle § 2 rozumí silniční vozidlo druhu
motocykl, silniční vozidlo druhu tříkolka nebo
čtyřkolka, osobní automobil, autobus, nákladní
automobil, speciální automobil, tahač, přípojné
vozidlo, traktor, pracovní stroj samojízdný,
pracovní stroj přípojný a jednonápravový traktor s přívěsem.
Z uvedeného vyplývá, že kočovný vůz, který je
dle zákona o pozemních komunikacích považován za přípojné vozidlo k traktoru, které nemá
schválenou technickou způsobilost, je nutno
pojistit. Jakým způsobem a v jaké výši, to je třeba
zjistit u jednotlivých pojišťoven.
Mám možnost koupit starou dodávku, kterou
bych chtěl umístit na svém pozemku a používat
jako včelín. Slyšel jsem, že to není možné, že se
musí taková vysloužilá vozidla po odhlášení
z evidence vozidel likvidovat jako autovraky. Bez
doložení dokladu o ekologické likvidaci nelze
vozidlo vyřadit z evidence. A když jej nebude možno vyřadit, pak se musí platit povinné ručení. Lze
tuto situaci nějak řešit?
V.K. Domažlice
Je pravdou, že mnozí chovatelé používají staré
autobusy, tramvaje, Robury a dodávky jako včelíny. Vím to i proto, že mnohdy uplatňují náhrady
škod ze Svépomocného fondu. Ale zpět k problému. Trvalé vyřazení vozidla z registru silničních
vozidel upravuje zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel konkrétně § 13 odst. 2.
Toto ustanovení ve znění k 31.12.2008 upravovalo postup obce s rozšířenou působností v oblasti
trvalého vyřazení vozidla z registru takto:
„Obecní úřad obce s rozšířenou působností
trvale vyřadí vozidlo z registru na žádost jeho
vlastníka. Tuto skutečnost vyznačí v technickém
průkazu vozidla a v registru silničních vozidel.
Se žádostí o trvalé vyřazení vozidla z registru
silničních vozidel předloží vlastník motorového
vozidla potvrzení o převzetí autovraku vystavené provozovatelem zařízení ke sběru autovraků
podle zvláštního právního předpisu. Vlastník
vozidla přitom odevzdá tabulky s přidělenou
registrační značkou. Jedná-li se o žádost
o trvalé vyřazení vozidla z registru silničních
vozidel, jestliže motorové vozidlo a přípojné
vozidlo zaniklo nebo zanikl účel jejich využití,
je vlastník motorového a přípojného vozidla
povinen doložit způsob jeho zániku.“ Tento text
v podstatě znemožňoval jiné využití autovraku
při trvalém vyřazení vozidla z registru než jeho
zlikvidování. Novelou č. 383/2008 Sb. bylo
s účinností od 1.1.2009 toto napraveno doplněním poslední věty předmětného ustanovení
tak, že vlastník vozidla byl povinen doložit způsob zániku vozidla nebo další využití vozidla.
Zákon tak vychází z předpokladu, že potvrzení
o převzetí autovraku nemusí být předkládáno
v případě, že vozidlo se nestává odpadem, protože jeho vlastník má pro něj jiné využití. Je zde
uplatněn zánik vozidla, který však není chápán
jako fyzický zánik, ale pouze zánik ve smyslu
dalšího provozu na pozemních komunikacích.
Způsobů dalšího využití může být více (kromě
včelína, lze je využít pro sběratelské účely, doplňkový objekt na soukromém pozemku, herna
pro děti…), vždy je však nutné je specifikovat
– zákon říká doložit minimálně písemně, v nejednoznačných případech i fotograficky. Měl by
být též odmontován motor, odčerpán olej, vše
tak, aby byl minimalizován vliv těchto vozidel
na životní prostředí. Takže odpověď na dotaz
je jednoznačná – vozidlo lze vyřadit z registru
vozidel, avšak je třeba prokázat jeho další využití. Příklady pojištění uvedeme v některém
z příštích čísel.
Mgr. Jarmila Machová
únor 2012 l 65
Ze života organizací
Prosba o podporu
Postavili jsme si v Ořechu (okr. Praha západ, ale ZO ČSV Praha 5 - Řeporyje) nový včelín.
Tomu ovšem předcházelo několik událostí. Mám 5 včelstev a včelaření je můj koníček,
kterým se nehodlám živit. Svoje první včely mám od přítele Václava Marka z Ořecha,
který mi je dal už před čtrnácti lety. A protože jsem o včelách nevěděl naprosto nic, byl
jsem rád, když mě pan Marek postupně zasvětil do všech tajů včelaření. Ale protože
můj malý včelíneček (postavený v době, kdy jsem o včelách nic nevěděl) je opravdu
maličký, rozhodl jsem se postavit větší. Protože mám poměrně velkou zahradu, dohodl
jsem se s některými kolegy ze ZO ČSV Praha 5 – Řeporyje, že ho udělám tak velký, aby
se do něj na včely a včelaření mohly chodit dívat i děti ze škol a školek v okolí.
Včelín v Ořechu u Prahy
P
o dohodě se ZO a naším tajemníkem
A. Uváčikem jsme ho vybudovali tak, aby
se do něj mohly chodit dívat na včely i školy
z nejbližšího okolí, a pozorovat vše, co se kolem
včel děje. Základním rozhodnutím bylo, že včelín
musí zůstat základnou „malovčelaře“ amatéra.
Tedy s podobným hospodařením jako měli naši
rodiče a prarodiče, tedy bez strojů a zařízení,
které jistě dobře pomáhají v profesionálních
zařízeních se stovkami včelstev. Včelín jsme
postavili o volných chvílích v druhé polovině roku
2011 a nyní ho zařizujeme tak, aby se v něm dalo
včelařit a ukazovat co nejvíce.
Nechybí tu prosklený úl (i když je zatím prázdný) ani veškeré základní nářadí. A samotné úly
od „zbytku“ včelína odděluje velká prosklená
stěna. Návštěvníci včelína tak mohou pozorovat
včelaře zblízka, aniž by se museli obávat žihadel.
Další zásadou bylo to, že si děti musejí pokud
možno „na všechno sáhnout“. Budou tedy moci
zatavovat mezistěny, rozebírat prázdný úl, vytáčet med z připravených plástů, vyrábět svíčky
apod. Ti nejodvážnější si budou moci vzít kukly
a jít se včelařem až přímo ke včelám. V úlu a jeho
okolí pak budou umístěny tabule s informacemi
o včelách, květech (úl je na okraji sadu) a včelaření. Ukázky i výklad budou zaměřeny především
pro naprosté laiky a ne pro zkušené včelaře. Tak
chceme, aby i „přednášejícími“ byli obyčejní
„praktičtí“ včelaři, neboť si myslíme, že z jejich
podání pochopí základy života včel a včelaře
i právě děti a neodborná veřejnost.
Rádi bychom ukázali i něco málo z historie
(v žádném případě nechceme a z hlediska prostoru ani nemůžeme) budovat ze včelína muzeum.
Ale rádi bychom měli u včelína klát s rozebíratelným dílem), nefunkční košnici, „domečkový“ úl,
nějaké starší nářadí apod. Sami takové artefakty
bohužel nevlastníme. Také bychom rádi nechali
vyrobit informační tabule, na kterých by byl
66 l Včelařství
zpodobněný život včel, aby žáci mohli porovnat
teorii a skutečnost v praxi. A zde bych Vás chtěl,
přátelé, poprosit, zda je možné získat někde
nějaké obrázky (v potřebné „nadživotní“ velikosti) a texty, které bychom mohli použít pro tabule,
aniž bychom museli mít strach, že porušujeme
něčí autorská práva. Rovněž budeme rádi za každé materiály a podklady, které bychom mohli
použít k osvětě a propagaci včelařství. Pokud by
nám mohl někdo pomoci i s financováním této
části projektu, tak bychom rozhodně nebyli proti.
Problém je ale s časem. Nápad umožnit návštěvy škol vznikl na podzim při jedné besedě
Prosklený pozorovací úl – zatím bez obyvatel
s učiteli. Dnes již máme plný pořadník jednotlivých tříd (ani si nejsme jisti, že všem zvládneme
včelín ukázat, neboť každý z nás má své normální
zaměstnání), které by se chtěly přijít podívat
nejen na včelín, ale i do něj. Rádi bychom vše
otevřeli v polovině března. Zatěžkávací zkoušku
návštěvnosti pravděpodobně zažije, na tradičním, letos již 9. Ořešském medobraní v neděli
24.června, na který vás samozřejmě zveme.
Ořech leží na samotné hranici Prahy, a tak pro
některé děti z nedalekého sídliště bude návštěva
skutečného včelína možná prvním detailnějším
kontaktem se skutečnou živou přírodou.
Dana a Vladimír Glaserovi
ZO ČSV Praha 5 - Řeporyje
[email protected]
Včelaři
ve Zdounkách
a okolí slavili
V neděli 11. prosince 2011 se sešlo 70 včelařů
a hostů v sále u Kulturního domu ve Zdounkách,
aby oslavili 100. výročí založení Včelařského
spolku pro Zdounky a okolí. Po pěkném kulturním programu žáků Základní umělecké školy
ve Zdounkách přednesl slavnostní projev předseda Základní organizace Českého svazu včelařů
o.s., ve Zdounkách Zdeněk Jedlička. Vzpomněl
na zakládající členy a především na iniciátora
založení spolku a následně i prvního předsedu
Josefa Šamánka ze Zdounek. Dále vyzdvihl
činnost dalšího dlouholetého předsedy spolku
Leopolda Sedláčka a dlouholeté obětavé jednatelky Boženy Černoškové. Pak hovořil o problémech i úspěších ve stoleté historii a naznačil
úkoly ke zlepšení současné činnosti.V závěru
poděkoval všem, kteří přípravu oslavy podpořili finančně a i těm, kteří se podíleli na vydání
Almanachu, ve kterém je popsána bohatá činnost spolku za sto let.
Jednatel a předseda zdounecké organizace
pak předali třicet „Čestných uznání základní
organizace“ svým členům za jejich dlouholetou
a aktivní činnost. Člen Republikového výboru
ČSV, o.s., Mgr. R. Klimt pak předal čestné odznaky udělené Republikovým výborem ČSV,
o.s., a to „Vzorný včelařský pracovník“ Ing. Janu
Štěpančíkovi, Ing. Lubomíru Očenáškovi, Josefu
Machovi a dále „Zasloužilý včelařský pracovník“
Zdeňku Jedličkovi. Slavnostní schůzi pozdravil
i předseda Okresní organizace Českého svazu
včelařů o.s. v Kroměříži. Ve své zdravici také sdělil, že okresní organizace schválila udělení dalších
čestných odznaků našim členům, a to „Vzorný
včelař“ pro J. Kameníka, B. Jarku, J. Hanáka a A.
Dostála. Po několika dalších zdravicích hostů
následovalo pohoštění a ukončení slavnostní
schůze. Všichni členové organizace i hosté obdrželi Almanach, vydaný k tomuto výročí.
Zdeněk Jedlička,
předseda ZO ČSV o.s. Zdounky
Kalendář akcí
Specializované kurzy v roce 2012 pořádané ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole
31.3.2012
Kurz vaření medového „piva“ a medoviny
Kurz je zaměřen na domácí výrobu medoviny
a „piva“ v kuchyňských podmínkách pro osobní
potřebu se zaměřením na zvládnutí kvasného
procesu. Při kurzu je možné zakoupit speciální
kvasnou kulturu k výrobě medoviny. Bude probrán
zákon o spotřební dani včetně novel, tj. podmínky
výroby medoviny za účelem jejího prodeje.
Kurzovné 200 Kč
28.4.2012
Racionalizace ve včelařství
Při kurzu bude v teoretické části přednášeno
o problematice komerčně vedených provozů,
bude presentována metodika ošetřování včelstev
v 11-12rámkovém systému Dadat, systému
vhodném pro komerční provozy a aktuálních problémech českého včelařství vůbec. V praktické
části bude předvedeno vyvařování souší bez porušení drátkování včetně použití šnekového lisu,
prohlídka výroby válcovaných mezistěn, prohlídka
chlazeného skladu souší, diskuse.
Kurzovné 200 Kč
5.5.2012
Med na prodej aneb jak nepřijít
o medaili „Český med 2012“
Nejkvalitnější med připraví včely, včelař ho vytočí
a Evropská unie má jasná pravidla, co se smí
a nesmí psát na etikety. Někdy se zdá, že to je proti zdravému rozumu, ale pravidla jsou daná.
K problematice „výživových a zdravotních tvrzení“ uváděných na obalech potravin přislíbila
výklad renomovaná odbornice, paní Ing. Daniela
Winklerová ze Státního zdravotního ústavu.
Diskuse o zásadách získávání kvalitního vosku
(včetně vosku pro potraviny), propolisu, pylu,
mateří kašičky a jedu.
Kurz se koná při větším počtu zájemců než 20,
konání potvrdíme do 30.4.2012.
Kurzovné 200 Kč
2.6.2012
Chov matek
Bude předveden celý postup chovu matek od přelarvování až po značení a zásady při výměně matek
ve včelstvech. Postup tvorby oddělků. Veterinární
problematika prodeje matek a převozů. Kurzisté jsou
rozděleni do malých skupin, součástí kurzu je teoretická a praktická část. Při kurzu lze zakoupit otevřené
matečníky předem objednané současně s přihláškou
do kurzu nebo minimálně 7 dní před odběrem.
Kurzovné 150 Kč
14.7.2012
Preventivní a léčebné postupy v chovu včel
Problematika zdravých silných včelstev a včelstev
slabých z různých důvodů.
Jak zjistit, co včelám schází. Monitoring varroázy
a celoroční postupy léčení včelstev.
Problematika nastupující rezistence roztočů.
Monitornig nosemózy, dezinfekce včelařského
zařízení a materiálů.
Při kurzu budou dále vysvětleny principy a postupy
tepelného ošetření plástů a použití par kyseliny
octové případně mravenčí.
Praktické ukázky správné aplikace léčiv a správného odběru vzorků. Účast doporučujeme včelařským důvěrníkům, kteří provádějí praktické
ošetřování včelstev v ZO ČSV.
Kurzovné 100 Kč
1.9.2012
Kurz opravářů vyvíječů aerosolu
Při úspěšném absolvování mohou zájemci získat
oprávnění VÚVč k provádění autorizovaných oprav
a testování výkonu přístrojů VAT. Kurz se pořádá
při vyšším počtu zájemců než 10, konání potvrdíme do 21.8.2011.
8.9.2012
Kurz použití aerosolové techniky k ošetření včelstev proti varroáze
Kurz zahrnuje teoretickou část týkající se situace v boji
s varroázou a praktickou část zabývající se konstrucí
a prací s vyvíječem. Při kurzu je možné předat přístroje
do opravy, případně k otestování výkonu.
Kurzovné 150 Kč
4.-7.10.2012
V rámci výstavy Zemědělec 2012 v Lysé n. Labem
se koná již tradiční aktiv Cechu profesionálních
včelařů, program a datum bude vyhlášen v časopise Včelařství a na www.apiscech.cz. Jsou zváni
nejen profesionální včelaři.
Pozor! Tato akce se nekoná v areálu VÚVč Dol.
Všechny kurzy se konají o sobotách, opakované v neděli.
Jsou celodenní. Začátek v 9.00 h, prezence od 8.30 h,
konec dle zájmu účastníků. Zpravidla končí mezi 13. a 15.
hodinou. Při kurzech je k dispozici drobné občerstvení.
Prosíme, aby se zájemci do jednotlivých kurzů písemně
nebo telefonicky přihlásili. V případě neúčasti požadujeme omluvení - odhlášení předem, umožníte tím účast
jiným. Účast přihlášených se potvrzuje pouze u kurzu Med
na prodej a Kurzu opravářů vyvíječů. Kurzovné se vybírá
u prezence.
Spojení do ústavu:
vlakem z Prahy Masarykova nádraží ve směru Kralupy n. Vlt.
do stanice Libčice n. Vlt., pak přívozem přes řeku Vltavu.
Provoz přívozu ve všední den 6.00 – 18.40 h., so-ne 7.00
– 17.20 h.
autobusem z Prahy - příměstská doprava č. 374, odjezd
z Kobylis od Metra (trasa C – stanice Kobylisy) z Máslovic
pěšinkou do ústavu 10-15 minut pěšky. Informace o tomto
spojení na www.idos.cz.
autem z Prahy po E 55 nebo D 8 ve směru na Teplice. V obci
Klíčany doleva podle ukazatelů směr Hoštice, Vodochody,
VÚVč Dol. Z Klíčan do ústavu je to 6 km.
Pro zájemce je k dispozici ubytování (cena 200 Kč/osoba)
– objednat nutno týden předem i telefonicky, v objednávce je
nutné uvést způsob dopravy a čas příjezdu s ohledem na provoz přívozu.
V případě problémů s povodněmi na Vltavě a jejich přítocích se informujte o provozu přívozu na našich tel. číslech
220 941 259, 220 940 480.
Dr. Ing. František Kamler, ředitel
tel: 420 220941259, 420 220940480, fax: 420 220941252, e–mail: [email protected], www.beedol.cz
Plán osvětové činnosti ZO ČSV v Červeném Kostelci
na rok 2012
Přednášky se konají vždy první neděli v měsíci v 9,00 hod. V restauraci „Divadlo“
Datum
8. 1. 2012
5. 2. 2012
4. 3. 2012
1. 4. 2012
6. 5. 2012
3. 6. 2012
1. 7. 2012
5. 8. 2012
2. 9. 2012
7. 10. 2012
4. 11. 2012
18. 11. 2012
2. 12. 2012
Přednášející
M. Hojný
K.Kolísko + Fr. Rousek /kraj.koord./
Ing. D. Titěra VUVč Dol
Ing. J. Vít
Ing. J. Horák
Ing. V. Jirka
Ing. J. Vít
K. Vrzáň
Ing. J. Horák
Téma přednášky
Zajímavosti ze včelařské literatury
Výbor ZO ČSV
Tvorba oddělků
Vatikán, Náchod - pozor
Jarní rozvoj, roje, rozšiřování+film
Jak to dělám já - ošetřování včelstev
Výbor ZO ČSV
Propagace, ekologický chov
Vyhodnocení včelařského roku + film
Včelí produkty, apiterapie
Životní prostředí – přednosti, zápory naší krajiny
Výbor ZO ČSV – výplata dotace
Novinky ve včelařství
Otto Hepnar,
jednatel
(tel: 491614236, e-mail: [email protected])
VČELAŘI ZE ZÁKLADNÍ ORGANIZACE SKALIČKA
VÁS SRDEČNĚ ZVOU NA
2. VČELAŘSKÝ PLES
který se koná ve Skaličce
v sobotu 4.února 2012
ve 20.00 hodin
v místní Sokolovně
K tanci a poslechu zahraje hudební skupina
Rose Band z Olomouce.
Dvě kulturní vystoupení.
Bohatá tombola.
Občerstvení zajištěno.
Vstupné 60,- Kč.
Těšíme se na Vaši účast.
Včelaři ZO Skalička
únor 2012 l 67
Ze života organizací
Ambroziánské
koštování medoviny
J
sme malá ZO jihočeských včelařů v okrese
České Budějovice. V roce 2010 jsme slavnostně odhalili a vysvětili sochu našeho patrona a ochránce sv. Ambrože a v roce 2011
jsme nechali zhotovit a následně vysvětit včelařský prapor spolku. O těchto akcích jsme
informovali i čtenáře časopisu Včelařství.
V plánu práce naší ZO na rok 2011 bylo
mimo jiné také zorganizovat u příležitosti
svátku sv. Ambrože (7.prosince), akci s názvem „Ambroziánské koštování medoviny“.
Vše se odehrávalo před Obecním úřadem
Mladošovice, u sochy sv. Ambrože. Již
od rána se připravovalo vše pro zdárný průběh akce. Přítel Štěpán Hanzal vyzdobil prodejní místo vším potřebným, a tak už od 10
hodin dopoledne mohli návštěvníci ochutnat
teplou i studenou medovinu. Protože bylo
poměrně chladno, vhod přišla zejména medovina ohřátá. Jak bylo z tváří návštěvníků
možno poznat, zapůsobila tím správným hřejivým účinkem. A když se rozezněly vánoční
koledy, nastala slavnostní a poklidná adventní nálada, čas na pohovoření s přáteli, čas
na chvíli se zastavit a zavzpomínat na vše, co
rok 2011 přinesl dobrého i špatného. Včelaři
Ambroziánské koštování oživilo jihočeskou vesnici
také zapálili svíčky u sochy svého patrona.
Nabídli návštěvníkům také med od svých
včel a další produkty. V dopoledních hodinách byla v nově zrestaurovaném kostele sv.
Bartoloměje v Mladošovicích sloužena mše
svatá za sv. Ambrože a zdejší včelaře. Mši
sloužil borovanský farář Mgr. Ivo Prokop.
Poutavým způsobem připomněl historii včelařství, její sepětí i s dalšími světci, význam
včel a včelařů pro společnost i jejich nezastupitelnou úlohu. Všichni přítomní pozorně
naslouchali a lze říci, že slova pana faráře
byla mimo jiné i takovým předvánočním bal-
zámem na duši. Spolkový prapor naší organizace byl po celou dobu mše svaté umístěn
v kostele před oltářem.
Závěrem chci poděkovat všem,
kteří se zasloužili o zdárný průběh této akce.
S jistotou se dá říci, že obohatila jinak klidný život na malé jihočeské vesnici a také se
zasloužila o propagaci práce včelařů. Do budoucna si lze jen přát více takových akcí.
Předseda ZO Mladošovice
Ing. Miroslav JELÍNEK
Doubravští včelaři oslaví osmdesátiny
P
ro osvětlení, kde se Doubrava nachází, bych rád upozornil, že jde o obci
v karvinskem okrese, kterou najdete mezi
Karvinou a Orlovou. Je to území značně
ovlivněné důlní činností a v současné době
je touto činností silně zdevastované.
V březnu roku 2012 uplyne 80 let od založení naší včelařské organizace v Doubravě.
Rád bych vás seznámil alespoň s některými
významnými daty a událostmi, důležitými
v životě naší organizace tak, jak jsem je čerpal z naší kroniky.
Ustavující schůze včelařské organizace se
konala dne 13.3.1932. Prvním předsedou
byl zvolen Ing. Karel Richter. Po něm převzal předsednictví Josef Šlachta. Činnost
organizace se úspěšně rozvíjela a včelaři si
dokonce zřídili vlastní knihovničku se včelařskou problematikou. Členský příspěvek
si tehdy stanovili na 20,- Kčs ročně. Pak
do děje zasáhla historie a ona část republiky
připadla Polsku. Dne 4. září 1938 byla svolána poslední schůze. Poté byl spolek včelařů z rozhodnutí polských úřadů rozpuštěný.V době okupace nebyla činnost organizace z pochopitelných důvodů povolená.
Po válce v roce 1945 včelaři činnost spolku obnovili na ustavující schůzi dne 3. června. Na této schůzi byl do čela organizace
zvolen Emil Suška. Přítel Suška patřil mezi
předsedy s nejdelším mandátem pro výkon
této funkce. Na krátkou dobu, a to od roku
68 l Včelařství
1948 do roku 1950, vedl organizaci Josef
Dadok. Přítel Suška převzal funkci předsedy zpět v roce 1951 a zastával ji až do roku
1975.V následujících letech se postupně
ve funkci předsedy střídali: Erich Mura
(1976 – 1980), Jan Němec (1981-1988),
Richard Pryszcz a Jan Kotas (1988 – 2009).
V současné době vede organizaci př. Hugo
Kuzník.
V roce 1960 jsme zahájili práce na stavbě
vlastní klubovny. Stavba byla prováděna
členy organizace včelařů a byla postupně
rozšiřována až do konečné podoby. Na stavbě se dříve podílel i MNV, který nejen
vyčlenil finanční prostředky, ale podílel se
i dodávkou stavebního materiálu a pomáhal
s dopravou. První výroční schůzi, v dosud
nedokončené klubovně, jsme uskutečnili
12.1.1964. O rok později 1965 došlo k dohodě o spojení s mysliveckou organizací
a o společném užívání klubovny.
Ve spolupráci včelařů a myslivců bylo
přikročeno k dalšímu zlepšování klubovny.
Zahájli jsme jednání o dalším rozšíření
klubovny a rozhodli se vybudovat zděnou
budovu.
Tímto klubovna získala podstatně lepší
vzhled. Budovu jsme dokončili a kolaudovali v roce 1987.
V nové klubovně bylo možné pořádat
celou řadu akcí. Kromě schůzí organizací
i různé společenské akce jako plesy nebo
přednášky. Také tu byla několikrát uskutečněna okresní konference včelařů.
Osud nám však klubovnu nepřál. V roce
1997, v důsledku silného, několik dnů trvajícího, deště, nasákla vodou stráň za klubovnou. Do pohybu se dalo asi 100 m2 těžkého
jílu. Tehdy došlo k naplavení zeminy, stromů
a keřů do budovy, což ji doslova zdevastovalo
tak, že opětná rekonstrukce nebyla možná.
Od tohoto data přenesli včelaři svou činnost do budovy Národního domu. Tento
dům je ve vlastnictví Obecního úřadu
Doubrava a pod jeho střechou působí všechny zájmové organizace obce.
Rádi bychom informovali o tom, že
oslava 80. výročí trvání včelařského spolku
v Doubravě proběhne ve dnech 16. a 17.3.
2012 v budově již zmíněného Národního
domu. Na tuto oslavu připravujeme výstavku včelařských potřeb, přednášku
MUDr. Hajduškové a kulturní program,
který připraví děti místní základní školy.
Na slavnostní schůzi zveme představitele
obce, zástupce ostatních dobrovolných
organizací, zástupce OKD a představitele
Okresního výboru včelařů, Karviná. Také tu
v průběhu akce odměníme zasloužilé členy
organizace.
Jaromír Kána
ZO ČSV Doubrava
Telegraficky
Co je to med
Med je hustá sladká a lepkavá kapalina vytvářená
sběrem a zahušťováním sladkých šťáv – především
nektaru (med květový) a výměšků hmyzu (mšice,
medovice) živícího se sáním mízy rostlin (med medovicový). Požadavky na jakost jednotlivých druhů
jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva zemědělství
č. 76/2003 Sb., oddíl 2 Med, kterou se stanovují
požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky,
kakaový prášek a směsi karkas s cukrem, čokoládu
a čokoládové bonbony. Evropské společenství rozpracovalo problematiku kvality a autenticity medu v řadě
svých předpisů, nejvýznamnější je směrnice Rady
2001/110/ES o medu. Med produkovaný v českých
zemích v souladu se základními pravidly ošetřování
včelstev a zpracování medu dosahuje lepší kvality,
než udává výše zmíněná vyhláška, a tak, aby bylo
možno zhodnotit kvalitu medu produkovaného na úze-
mí ČR, vydal Český svaz včelařů svazovou normu
ČESKÝ MED (norma jakosti č. ČSV 1/1999). Med patří
k poměrně často falšovaným potravinám, protože se
jedná o přírodní produkt distribuovaný v omezeném
(red)
množství za Akce relativně vysokou cenu.
„Jihočeská ratolest“ pro Apicentrum
Krasec - jihočeská krajská síť environmentálních
center koncem loňského roku vyhlásila výsledky
1. ročníku soutěže projektů na ochranu životního
prostředí „Jihočeská ratolest“. Není bez zajímavosti,
že nové projekty do 1. ročníku Jihočeské ratolesti
přihlásilo 24 obcí, škol, místních iniciativ a neziskových organizací, které soutěžily ve čtyřech kategoriích. V kategorii obcí komisi nejvíce oslovil projekt
Svazku obcí Blatenska „Všechno lítá, co peří má“
zaměřený na ochranu ptáků. Mezi školami si nejlépe
vedl projekt Mateřské školy Slavonice „Průvodce
Odešli z našich řad
Zemřel významný slezský včelař
Významný včelař ve Slezsku, učitel včelařství, přítel Emil Macura z Nýdku zemřel dne
15.prosince 2011. Byl členem ZO ČSV,o.s.,
Bystřice nad Olší. Narodil se dne 13. září
1934. Choval v průměru 40 a více včelstev.
Už jako dvanáctiletý chlapec začal chovat
včely. Vypracoval se ve špičkového odborníka
v oboru včelařství. Kurz pro odborné učitele
včelařství absolvoval v letech 1968-1970.
Hned na to ještě intenzivněji, prostřednictvím přednášek, kurzů a výstav přednášel
své zkušenosti všem včelařům, se kterými se
setkal a kteří dychtivě naslouchali a zdokonalovali se v oblasti chovu včel. Jeho pokusný
včelín v Nýdku se ve Slezsku stal známým
pojmem.
Přítel Emil Macura byl jedním z těch, kteří zahájili družební styk se včelaři v Polsku
a Slovensku. Jeho přednášky v partnerských
ZO Polsku i Slovensku se těšily velké pozornosti a byly plné zajímavých informací
a poznatků z jeho
dlouhodobé praxe i jím
aplikovaných nových
metod práce se včelami.
V ozdravném procesu
v boji proti nemocem
byl odborníkem na svém
místě.
Za dlouhodobou činnost obdržel spousty
vyznamenání, například Čestný odznak
s titulem „Za zásluhy o včelařství, Čestné
uznání a pamětní medaile Výzkumné stanice
Krásnaja Poljana (SSSR), Stříbrná medaile
Slovenského svazu včelařů, Medaile ks.dr
Jana Dzierźona GZ PZP Warszawa. Emil
Macura i v průběhu své vážné nemoci předával své dlouholeté zkušenosti dál a zúčastňoval se včelařského života.
Ing. Hynek Labaj
Místopředseda ZO ČSV Bystřice nad Olší
Odešel učitel včelařství
Oznamuji všem přátelům, že nás dne
9.11.2011 opustil přítel, kamarád, obětavý včelař a učitel včelařství Ing. Jaroslav
Hudeček. Narodil se 9.2.1944 v Rudné
u Prahy, kde chodil do základní školy.
Po absolvování střední školy v Praze pokračoval studiem na ČVUT Praha na fakultě
elektro a strojní. Po studiu byl zaměstnaný
jako elektroprojektant v n. p. Průmstav,
Praha, a později v podniku ŠKODA, Praha.
Pracoval na stavbách a úpravách elektráren
v Československé republice i ve Finsku, nejprve jako zaměstnanec, později po revoluci
jako podnikatel. Postavil si rodinný domek
ve svém rodišti v Rudné u Prahy, kde v posledních letech bydlel. Měl moc rád přírodu.
K jeho velkým zálibám patřilo zahrádkaření,
rybaření a hlavně včelaření, kterému se po-
slední roky plně věnoval.
V ZO Rudná u Prahy
vykonával v letech 1995
až 2003 funkci jednatele.
Za obětavou práci pro
základní organizaci byl
oceněn vyznamenáními
Vzorný včelař a Vzorný
včelařský pracovník.
V poslední době zajišťoval pro ZO Rudná
vzdělávací akce a jako učitel včelařství šířil
osvětu a lásku ke včelařství především přednáškami pro zahrádkáře, důchodce a opakovaně pro děti základních škol v Rudné.
Ing. Karel Sejk,
učitel včelařství
naučnou stezkou „Korálky poznání““ a mezi
neziskovými organizacemi s profesionálními
zaměstnanci zvítězilo občanské sdružení
Vespolek s projektem „Dosadba vysokokmenných starých odrůd podél historických polních cest v krajině Chlumecka“.
V kategorii místních občanských iniciativ
získal první místo projekt Apicentra vzdělávání Václava Jakše, prezentující včelařství
jako součást environmentální výchovy dětí,
mládeže a široké veřejnosti. Výsledkem
projektu je zvýšení všeobecného povědomí
jak u dětí, tak i dospělých o ekologickém
přínosu včel a včelaření pro zachování
biodiverzity krajiny a celkové ekologické
rovnováhy v přírodě a o dalších přínosech
práce včel a významu včelích produktů pro
člověka. Přínosem je i možnost začlenit
mezi začínající včelaře dlouhodobě nezaměstnané, budoucí seniory a lidi s přiměřeným zdravotním postižením a nabídnout jim
možnost vyplnění jejich volného času. Všem
oceněným pogratuloval Ing. Ivo Moravec,
radní města České Budějovice a jeden ze
členů hodnotící komise. Soutěž Jihočeská
ratolest se konala díky podpoře Státního
fondu životního prostředí, Ministerstva
životního prostředí a Jihočeského kraje.
(Zdroj: iHned)
Medové Vánoce na Berounsku
Pod názvem Medové Vánoce koncem roku
v obci Svatý Jan pod Skalou v prostorách
Obecního úřadu konala již popáté včelařská výstava, která se protáhla až do ledna
letošního roku. „Med a staročeské Vánoce
patřily vždy k sobě. Ještě v nedávné době se
v Čechách bez medu a včel Vánoce prostě
neobešly,“ píše se v pozvánce na výstavu,
kde bylo co obdivovat. Od voskových svící,
přes křupavé cukroví, zdobené medové
perníčky až po lahodné nápoje například
v podobě horké medoviny. Mimo betlému
a dalších vánočních dekorací, na kterých
byly vždy použity včelí produkty a motivy, se
návštěvníci seznámili s historií a současnos(Zdroj: Berounský deník)
tí včelaření.
Jubileum
Přítel František
Gabrhel, který
včelaří již 60 let,
důvěrník obce
Žítková, oslaví
4. února 2012
úctyhodných 95
let. Děkujeme
mu za jeho píli
a příklad mladší
včelařské generaci. Srdečně blahopřejeme a do dalších let
mu přejeme hodně zdraví a síly.
ZO ČSV o. s., Starý Hrozenkov
únor 2012 l 69
JUBILEA
97 let
Ludvík Havlík - ZO Slavonice
95 let
Josef Hercík - ZO Jičín; František Gabrhel - ZO Starý
Hrozenkov
Jozef Jendrisek - ZO Dobrá; Jan Nárovec - ZO
Čkyně; Vojtěch Kratochvíl - ZO Dlouhá Ves; Václav
Pacák - ZO Červený Kostelec; František Mičola - ZO
Hranice; Rudolf Klusák - ZO Nedvědice; Ladislav
Koubek - ZO Rakovník
75 let
94 let
František Tichý - ZO Karviná
93 let
František Bacílek - ZO Olbramkostel
92 let
Jindřich Musil - ZO Batelov; Bohumil Halbich
a Milada Zachovalová - ZO Mnichovo Hradiště;
Miroslav Sekanina - ZO Vyškov; Josef Outolný - ZO
Moravské Budějovice
91 let
Alois Randus - ZO Ústí nad Labem
90 let
Josef Prokop - ZO Česká Skalice
85 let
Ing. Josef Martin - ZO Český Brod; Bohumil Vlasák
- ZO Brno-Žabovřesky; Jan Švec - ZO Bučovice;
Rudolf Tauscher - ZO Mariánské Lázně; František
Sikora - ZO Mosty u Jablunkova; Vratislav Koutný
- ZO Šumperk; Josef Šimák - ZO Sedlčany; Karel
Láska a Lumír Dědek - ZO Lomnice nad Popelkou;
Josef Nytra - ZO Dobrá; Věra Pecháčková - ZO
Kostelec nad Černými lesy
80 let
Jiří Viktorin - ZO Krňany; Josef Blecha - ZO
Slavonice; Mária Žižková - ZO Brno Královo Pole;
Břetislav Kašík - ZO Napajedla; Jiří Šulitka - ZO
Hronov; Jiří Lipovský - ZO Lysice; František Cagaš ZO Vroutek; Bedřich Grulich - ZO Protivanov; Karel
Vinohradský - ZO Rosice; Josef Horáček a Oldřich
Horčičko - ZO Jičín; Karel Vrbka - ZO Moravské
Budějovice; Jaroslav Machovský - ZO Sedlčany;
Josef Švébiš - ZO Velký Újezd; Jindřich Macík a Rudolf
Kirchner - ZO Velká Kraš; Josef Kavka - ZO Proseč
u Skutče; Josef Fučík a Josef Hřebík - ZO Pacov;
Emilie Hellerová - ZO Miroslav; Miroslav Havel - ZO
Třemošná; Václav Štěpán - ZO Náchod; Marie
Bauerová - ZO Klatovy; Karel Vaníček - ZO Raduň;
Milan Slanina - ZO Opava; Josef Syrový - ZO Litomyšl;
Josef Slomka - ZO Horní Suchá; Josef Neuwirth
a Adolf Korpas - ZO Jistebník; Jiří Žiška - ZO Lubno;
Karel Zub - ZO Švihov; Oto Jastrzębski - ZO Karviná;
Karel Černý - ZO Čkyně; Vladimír Horáček - ZO Dlouhá
Ves; Jan Petera - ZO Červený Kostelec; Theodor
Langřík - ZO Šilheřovice; František Pavlů - ZO Osečná;
Vlastimil Šimčík - ZO Holešov; Bohumír Hodan - ZO
Přeštice; František Malý - ZO České Budějovice; Josef
Toman - ZO Velké Meziříčí; Jan Šedivý - ZO Kaplice;
Rudolf Hus - ZO Hnojník; Josef Kočí a František Syřiště
- ZO Dolní Hbity; Vojtěch Knoflíček - ZO Nedvědice; Jiří
Hauser - ZO Sokolov; Josef Chyba - ZO Nové Město
na Moravě; Josef Gálčík - ZO Hanušovice
70 let
Rudolf Rzyman - ZO Třinec; Jiří Drbůšek a Jaromír
Kňura - ZO Ostrava-Poruba; Jaroslav Kuba ZO Fulnek; Petr Smečka - ZO Varnsdorf; Josef
Řezanina - ZO Náměšť nad Oslavou; Jan Ticháček
- ZO Horšovský Týn; Jan Jelínek - ZO Kamenice
u Jihlavy; Miroslav Štěpánek - ZO Dolní Bousov;
Jan Ticháček - ZO Koloveč; Miroslav Matějka - ZO
Jičín; Josef Oprštěný - ZO Vyškov; Robert Mandát
- ZO Moravské Budějovice; Jaroslav Beneš - ZO
Ústí nad Labem; Jiří Kovář - ZO Šumperk; Pavel
Matějovský - ZO Sedlčany; Antonín Vašíček - ZO
Hranice; Jaroslav Daníček - ZO Osečná; Jiří Bláha -
ZO Holešov; Jiří Lautner - ZO Přeštice; Josef Suchan ZO České Budějovice; Josef Eliáš - ZO Velké Meziříčí;
MVDr. František Veselý - ZO Telč; Václav Pfeffer
a Ladislav Turek - ZO Prachatice; Alojz Tatarka - ZO
Písek; Bedřiška Brhlíková - ZO Olomouc; Alois
Sklenář - ZO Žďár nad Sázavou; Jan Nodžák - ZO
Hrob-Osek; Miroslav Slavíček - ZO Česká Třebová;
Václav Pšenička - ZO Rakovník; Jiří Hubáček – ZO
Šumvald u Uničova; Josef Moravec – ZO Protivín
65 let
Jan Klaudy - ZO Seč u Chrudimi; Stanislav Kysling
- ZO Ořechov; Ing. Stanislav Veselý - ZO Drnovice;
František Radouš - ZO Chrudim; Marie Vraspírová ZO Jimramov; Jan Duba - ZO Horní Dubenky; Josef
Folejtar - ZO Košetice; Ing. Miroslav Honěk - ZO
Hrabyně; Josef Gilg - ZO Bílovec; Václav Wágner - ZO
Staré Sedliště; Vlastimil Jelen - ZO Konstantinovy
Lázně; Ing. Jarmil Šafránek - ZO Kožlany; Ladislav
Samek - ZO Pardubice; Josef Holeka - ZO Ronov
nad Doubravou; Vladimír Malý - ZO Odry; Pavel
Jopek - ZO Oldřichovice; Klement Maixner - ZO
Olomučany; Čestmír Adamus - ZO Paskov; Ivan
Minařík - ZO Česká Lípa; Ladislav Šedivec - ZO
Lomnice nad Lužnicí; Stanislav Zajíček a Božena
Hajžmanová - ZO Horšice; Václav Kabuďa - ZO
Mniší; Josef Grimmer - ZO Říčany; Jitka Pácaltová ZO Česká Skalice; Miloslav Stránský - ZO Lomnice
nad Popelkou; Bohuslav Holub a Marie Svobodová
- ZO Kostelec nad Černými lesy; Valter Řeha
a Martis Kloková - ZO Šilheřovice; Jiří Hála a Vladimír
Merunka - ZO Kaplice; Gustav Dziadek - ZO Hnojník;
Jiří Kolář, Josef Anderle a Leopold Dufek - ZO Telč;
Jaroslav Pánek - ZO Prachatice; Bohumil Černý - ZO
Písek; Vladimír Vláčil - ZO Olomouc; Josef Novotný ZO Žďár nad Sázavou; Jiří Pospíšil - ZO Karlovy Vary;
Josef Baborovský a Jaroslav Eichner - ZO Sokolov;
Vladislav Žoudlík - ZO Česká Třebová; Stanislav
Kalaš, Vladimír Slanař a Jiří Brabec - ZO Rakovník;
Jan Kadlec - ZO Hanušovice; Zdeněk Balouš - ZO
Jílové u Prahy; Karel Bednář - ZO Přerov I
Jubilantům upřímně blahopřejeme!
ODEŠLI Z NAŠICH ŘAD
Josef Vašát (86 let) a Bohuslav Lička (83 let) ZO Velká Kraš; Ing. Jindřich Kotyza (78 let) – ZO
Trhanov; Václav Vaněk (81 let) - ZO Kožlany; Josef
Grosman (71 let) a Josef Mikš (76 let) - ZO Fulnek;
Josef Machula (79 let) - ZO Jeseník nad Odrou;
Karel Mitrenga (68 let) - ZO Oldřichovice; Antonín
Žáček (86 let) - ZO Kryry; Antonín Klanica (78 let)
- ZO Valašské Meziříčí; Zdeněk Pavlica (76 let) - ZO
Čeladná; Jaroslav Pšenička (83 let) - ZO Veltrusy;
Emil Kuchař (79 let) - ZO Dolní Hbity; František
Čest jejich památce!
70 l Včelařství
Pešík (95 let) a Václav Trylč (82 let) - ZO Manětín;
Josef Bláha (70 let) - ZO Radomyšl; Zdeněk Zobač
(69 let) - ZO Nové Město na Moravě; Ing. Zdeněk
Čížek (75 let) - ZO Votice
Inzerce
Za obsah inzerátů zodpovídají jejich zadavatelé, nikoli redakce
SLUŽBY
* VČELAŘSKÝ OBCHOD BRNO, Koliště 25, PSČ 602 00,
tel. 545 574 965, zásobuje vás, včelaře, již 65 let
veškerým NÁŘADÍM a POTŘEBAMI. PRODEJ včelích
produktů a kosmetiky, cukru, keramických květináčů,
zeláků, peč. forem. Výměna vosku za mezistěny.
VÝKUP VOSKU, MEDU, propolisu za aktuální ceny
v hotovosti. ZÁSILKOVÝ PRODEJ. Prodejní doba: Po až Pá
8.00 - 17.00 h. PARKOVÁNÍ VE DVOŘE.
(VC-001-02)
* VČELPO, SPOL. S R. O., OBORA 108, 679 01 SKALICE
NAD SVITAVOU, tel. 516 469 120, www.vcelpo.cz, nabízí
VÝMĚNU VOSKU A VOŠTÍ za kvalitní a vysterilizované
MEZISTĚNY. Záruka kvality. Celoročně vykupujeme MED,
PROPOLIS, PYL, VOSK a VOŠTÍ za nejvyšší aktuální ceny.
Při osobním dodání platba ihned. V případě zaslání
poštou platba do 10 dnů: uveďte č. účtu, zpáteční
adresu a telefon. Provozní doba: Po-Pá 6.00 - 15.30 h.
(VC-013-02)
* WWW.VCELIOBCHOD.CZ. Včelařské potřeby Semily,
zásilkový prodej i osobní odběr. Pravidelné akce a slevy
+ info o dotacích. Tel. 724 937 999, JaHan, s. r. o.,
na rozhraní Libereckého a Královéhradeckého kraje,
Rovensko pod Troskami 62, 512 63.
(VC-002-02)
* SKLENICE A VÍČKA NA MED KAMKOLI V ČR! Doprava
až k vám zdarma (u celých palet) vč. složení. Sklenice
Včela, Facette, Fass 720 ml 5,60 Kč vč. DPH. Sklenice
na 0,75 kg; 0,5 kg (3 typy) a 0,25 kg (2 typy) medu.
Láhve na medovinu 0,5 l; 0,7 l; 1,0 l. Víčko TO 82
zlaté 1,85 Kč, včelí plást 2,15 Kč. Dárkové krabice,
plastové obaly, víčka TO 82 a TO 66 na www.trebonsky-med.cz. Sklady Třeboň, Kunčice p. O., Lutín, Lány
u Chrud., Neplachovice-Zadky, Tvarožná Lhota. E-mail:
[email protected], tel. 774 176 886. (VC-014-02)
* WWW.VCELARSTVI-JASOVI.CZ, výroba tenkostěnných
nástavkových úlů, impregnace parafínem, včelařské
potřeby, mezistěny, oddělky. Ing. Tomáš Jaša, Kněž 7,
582 91 Světlá n. S., tel. 737 451 563.
(VC-003-02)
* VČELAŘSTVÍ KAUER - OBCHOD S VĚCMI ROZLIČNÝMI,
MEDU A VČELAŘSKÉHO ARTIKLU TÝKAJÍCÍ SE, nacházející
se v obci ZNOJMO-PŘÍMĚTICE, ul. KRAJNÍ 690/4, tel.
723 682 112, www.vcelarstvi.kauer.cz, e-mail: kauer.
[email protected]. Prodej veškerých potřeb pro práci se
včelami, včelích produktů a kosmetiky. Výměna mezistěn.
Výkup včelího vosku a medu za aktuální ceny (platba
v hotovosti). Přípravky k výrobě medoviny. Prodejní doba:
Po-Pá 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00 h. Na základě tel.
dohody i po pracovní době.
(VC-004-02)
* NABÍZÍM nástavkové úly uteplené. Např. úl se
3 nástavky, varroadno, plast. mateří mřížka, durofol
a víko na r.m. 39 x 24 za 2 200 Kč. Dopravné 200 Kč/ks.
Komplet. nabídku zašlu na požádání. Přijímám též
objednávky na F1 matky kmene VIGOR® za 190 Kč +
poštovné na rok 2012. E-mail: [email protected],
tel. 603 798 177.
(VC-005-02)
* TRUHLÁŘSKÁ VÝROBA: vyrábíme zateplené palubkové
a nezateplené celodřevěné nástavkové úly. Další včelařská
výroba - rojáky, bedny, přířezy atd. Velice rádi převedeme
vaše nápady na vylepšení úlů do praxe. Výrobky
dovážíme nebo zasíláme zásilkovou službou. Ceník
poštou zdarma. Tepeza, spol. s r. o., výroba Roudnice nad
Labem. Tel. 602 682 470, objednávky tel. 606 928 073,
e-mail: [email protected]
(VC-006-02)
* LIPOVÉ PŘÍŘEZY dle vašich požadavků. Varroadna,
tenkostěnné nástavky, zateplené pozink. stříšky.
Tel. 602 183 737.
(VC-007-02)
* NABÍZÍME VŠE ÚČELNÉ pro modernizaci a úspěšnost
vašich včelařských provozů. Zateplené a tenkostěnné
úly na vaši rámkovou míru, rámkové přířezy a ostatní
včelařské potřeby. Příjem objednávek na oddělky
a matky F1. Veškeré informace a ceny najdete na
www.apis-kolomy.cz. Včelí farma a stolařství Kolomý,
793 33 Staré Město 192, tel. včelí farma 554 714 751,
fax 554 713 115, tel. stolařství - výroba úlů
603 518 183, e-mail: včelí farma - [email protected],
stolařství - [email protected]
(VC-009-02)
* EL. ZATAVOVAČ - pro pocín. i nerez. drátek. Více
na www.zatavovac.cz, tel. 739 338 356. Čas zatavení
lze přizpůsobit.
(VC-010-02)
* VČELAŘSKÁ PRODEJNA VE ŠTĚTÍ nabízí veškeré
zboží pro včelaře. Nerezové medomety za bezvadnou
cenu. Neodkládejte, přijde zdražení. V okrese i dovezu.
Kontakt: tel. 777 847 230.
(VC-011-02)
* VČELAŘSKÉ POTŘEBY - DOPRAVA ZDARMA. Prodej
včelařských potřeb. Doprava zdarma od nákupu
2 000 Kč. Rozsáhlá akční nabídka. Výkup vosku.
Více na www.vcelarske-potreby.kaufen.cz. Mobil
774 838 376 Hamry n. S.
(VC-012-02)
* FIRMA BŘINEK VYRÁBÍ: všechny typy úlů, bedny, rojáky,
plemenáče, oplodňáčky, přířezy, NOVÁ SLUNEČNÍ TAVIDLA,
ROJO-MATKO-CHYT z roku 1940, VČELAŘSKOU VÁHU, sekce,
množárny, pakety, krmítka, formy na sbíjení rámků, chovná
dna. DOVOZ PO CELÉ ČR ZDARMA CELOROČNĚ. VÝKUP voští
(15. 10. - 15. 4.). PRODEJ A VÝMĚNA mezistěn a mnoho dalšího.
Vše i na DOBÍRKU. Nabídkový list a ceník pošlu zdarma. Václav
Břinek, 270 33 Jesenice u Rakovníka, mobil 603 245 293
(19.00 - 24.00 h), www.brinek.cz, e-mail: [email protected]
(VC-015-02)
VČEL AŘ SK Á
PRODEJNA
Včelpo, spol. s r. o.
Praha 1
1, Křemencova 8
N
ŘE
O
E V .30 – 17.000
T
O í 08 17.3
–
ěl
00
30
nd
17.
Po
08.
–
ý
0
r
0
8.3
Úte a 08.3
–1
0
d
0
3
e
4.0
08.
Stř
00
–1
tek
13.
0
r
3
v
–
.
8
0
Čt
0
3
12.
tek
Pá
uza
a
ní p
led
Po
* ZÁMEČNICTVÍ SLÁMA - MEDOMETY celonerezové
svařované, včetně zakázkové výroby samostatných košů,
odvíčkovacích táců s odkapávačem aj. Podrobnější informace
na tel. 737 752 622, www.medomety-js.cz
(VC-016-02)
* NAVŠTIVTE V BUČOVICÍCH naši bohatě zásobenou
a levnou prodejnu. VŠE pro DOTACE - skladem moderní
medomety, ÚLY, přířezy, mezistěny různých rozměrů a vše
ostatní. Větší objednávky nad 7 000 Kč rozvážíme dle
možností po celé ČR ZDARMA. Vykoupím propolis 700
až 800 Kč, vosk 95 Kč a MED - větší množství odvezeme.
VČELAŘSTVÍ SEDLÁČEK, 685 01 Bučovice, Mírová 199.
Otevřeno: ÚTERÝ až SOBOTA 8.00 - 12.00, 13.00 18.00 h, www.vcelarstvisedlacek.cz, tel. 603 821 580.
(VC-017-02)
* VYUŽIJTE DOTACE NA NÁKUP MEDOMETU A NĚKTERÝCH VČELAŘSKÝCH POTŘEB. Dodáme všechny
typy medometů fy LOGAR - ZÁRUKA KVALITY. Veškeré
včel. potřeby - výměna a výkup vosku a voští - prodej
a distribuce sklenic a slovenských plastových nádob.
INTERNETOVÝ OBCHOD SE SVÝM VELKOOBCHODEM.
Maloobchodní prodej v nové prodejně. Úterý od 9.00 h,
jinak po tel. doh. Včel. potřeby a VELKOOBCHOD Horní
Kalná, tel./fax 499 431 242, mobil 605 840 939,
e-mail: [email protected], http//www.vcest.cz (VC-018-02)
* VČELAŘSTVÍ A VÝUKA VČELAŘSTVÍ - PETR VYDRA,
Kounicova 69, 602 00 Brno, tel. 542 210 006,
461 744 108, 545 240 081, e-mail: vydra.vcelarstvi@
centrum.cz. NABÍZÍ v prodejně v Brně, Novobranská 8,
veškeré nářadí a potřeby, výměnu mezistěn, prodej
včelích produktů a kosmetiky. ZAJIŠŤUJE zásilkový
prodej. VYRÁBÍ zateplené i tenkostěnné nástavk. úly,
plemenáče, rojáky, oplodňáčky. NAKUPUJE celoročně
všechny druhy medu, vosk, pyl a propolis. (VC-019-02)
* VČELAŘSKÁ PRODEJNA OPAVA. Veškeré nářadí
a potřeby. Výměna mezistěn. Zásilkový prodej. Celoroční
výkup kvalitního medu za výhodných podmínek. Výkup
vosku. Prodej potrav. sudů na med. Informace a prodejna
na adrese: Fa VČELBAL, prodejna VČELA, Na Rybníčku
24, Opava, tel. 553 712 353, www.vcelbal.cz,
e-mail: [email protected]
(VC-020-02)
tel. a fax: 224 934 344
e-mail: [email protected]
[email protected]
www.vcelarskaprodejna.cz
* VÝROBA MEDOMETŮ a fluidních odvíčkovacích
zařízení. Jaroslav Vodička, tel. 603 893 168. APIDOMIA,
s. r. o., Sentice 162, 666 03 Tišnov, www.apidomia.cz
(VC-021-02)
* NÁSTAVKOVÉ ÚLY s podporou otevírání, osvědčený
patent. Již 6 let na trhu! Na jakoukoli rámkovou
míru, uteplené i neuteplené. Bedny, rojáky, tavidla,
přířezy a další. Nabídka a ceník zdarma! Tradice,
poctivost a osvědčená kvalita. Ing. Pavel Buřinský,
Spáčilova 3036, 767 01 Kroměříž, tel. 731 525 400,
e-mail: [email protected]. Více na www.burinsky.cz
(VC-022-02)
* VČELAŘSKÝ DŮM MEDOCENTRUM pořádá akci
na výměnu mezistěn za režijní ceny, ÚNOR 2012, s kartou
MEDOCENTRUM. 2012 - zahájení prodeje přípravku
APIGUARD (přírodní cesta v boji proti roztoči Varroa).
Přijímáme objednávky APIGUARDU na rok 2012, pro ZO
ČSV a zákazníky s naší kartou výrazné slevy. Vyžádejte si
zdarma brožuru APIGUARD. MEDOCENTRUM - odborně
způsobilý prodejce vyhrazeného léčiva APIGUARD
(registrovaný přípravek v ČR). Náchodská 35, Praha 9
- Horní Počernice, tel. 222 563 589, 603 486 978,
www.medocentrum.cz
(VC-023-02)
* NABÍZÍME VÝROBU ÚLŮ již od 990 Kč - 3 nástavky, dno,
víko; zateplené palubkové 1 890 Kč. Množstevní slevy.
Výroba z nerezu, obchod se včelařskými potřebami.
Dále vykupujeme vosk a propolis za aktuální ceny. Více
na www.vcelarstvi-schenk.com nebo tel. 736 684 900.
(VC-024-02)
únor 2012 l 71
Inzerce
* VAST-OIL JE TU PRO VÁS: úly z tvrzeného polystyrenu,
nerez medomety a vše pro zájmové i profesionální
včelaře za velmi rozumné ceny. Široký sortiment
- KATALOG POSÍLÁME ZDARMA. Pomůžeme vám
s dotací k modernizaci vašeho provozu. Navštivte nás
v Karviné - Autosalon Chevrolet, volejte 596 317 842,
603 581 620, 733 330 102, e-mail: [email protected],
www.vastoil.cz. U NÁS KUPUJETE SE ZÁRUKOU!
VC-025-02)
* VČELAŘSKÁ PRODEJNA HRADEC KRÁLOVÉ,
Selicharova 1422, PSČ 500 12, tel. 777 083 863,
605 940 212, e-mail: [email protected],
skype: vcelarenihrou.cz, ICQ 387607644. Veškeré
včelařské potřeby, úly a medomety. Akční balíčky
pro dotace. Výměna mezistěn, výkup medu a vosku.
Internetový obchod: www.vcelarenihrou.cz. Zásilkový
prodej.
(VC-027-02)
* VČELAŘSKÁ PRODEJNA – DŮM VČELAŘŮ CHLEBOVICE
(Frýdek-Místek). Prodej včelařských potřeb, výměna
vosku za mezistěny, prodej včelích produktů, včelařské
literatury apod. Nákupní bonusy, poradenské centrum,
e-shop. Čt 15.00 - 18.00 h, Pá 10.00 - 18.00 h, So
9.00 - 12.00 h. Pro zájezdy do včelař. muzea kdykoliv.
Kontakt: Knödlová, tel. 603 542 619, www.vcelaricifm.cz
(VC-028-02)
* TRUHLÁŘSKÁ VÝROBA - zabýváme se výrobou
zateplených i nezateplených nástavkových úlů. Vše
vyrábíme podle požadavků a rámkové míry zákazníka.
Provádíme impregnaci parafínem. Nabídku i s fotkami
zasíláme e-mailem. Boleradice, okr. Břeclav.
Tel. 724 879 429.
(VC-029-02)
* VČELÍ FARMA nabízí med: řepkový 70 Kč/kg,
svazenkový 80 Kč/kg, lesní květový 80 Kč/kg, lipový
85 Kč/kg, jarní - pampeliškový 85 Kč/kg, lesní 90 Kč/kg,
medovicový 110 Kč/kg. Vzorky zašlu poštou; obsah vody
v medu do 18 %; med je ve 40kg plastových obalech;
rozvoz po domluvě. Tel. 737 528 679.
(VC-030-02)
* PŘIJÍMÁME OBJEDNÁVKY NA TEPLODRŽNÉ DIFUZNÍ
ÚLY: Čechoslovák r.m. 37 x 30 - nástavek 10rámkový,
Moravský univerzál r.m. 39 x 24 - nástavek 12rámkový,
Slovenský B r.m. 42 x 27,5 - nástavek 10rámkový, Ležan
ČS, B - 27 rámků. Podrobněji na stránce www.hivet.sk
(VC-031-02)
* SPOLEČNOST API NOVO MACHINERY, s. r. o.,
Kavalcova 8, Bruntál, vyrábí a dodává strojní zařízení
a příslušenství pro včelaře. Paralelněradiální medomety
Mamut 12 - 52 rámků, odvíčkovací zařízení, separátory
víček a medu, automatické vytáčecí linky. Zařízení
a další informace naleznete na www.api-novo.cz,
tel. 554 715 114.
(VC-032-02)
* PATENTNÍ RÁMKY a kvalitní nepraskající strůpkové
fólie vyrábí a dodává firma Ing. Vladimír Novotný Bruntál, Kavalcova 8. Rámky do výšky 185 mm jsou
v bezdrátovém provedení. Lze objednávat i provedení
rámků na „divokou“ stavbu - upravená horní loučka
zajišťuje centrovanou stavbu díla bez mezistěny.
Objednávky nad 1 000 Kč s DPH jsou dodávány
bez poplatku za dopravu. www.vcely-novo.cz,
tel. 737 242 900.
(VC-033-02)
* FORMY na svíčky - L. Čierťaský, e-mail: [email protected]
nebo tel. 603 817 904.
(VC-034-02)
* OMETAČ VČEL i jiné vynálezy od p. Alfransedera,
výhradní dovozce: M. Prokešová, tel. 776 086 703,
www.med-prokes.cz
(VC-035-02)
72 l Včelařství
Za obsah inzerátů zodpovídají jejich zadavatelé, nikoli redakce
* NÁSTAVKOVÉ ÚLY Z VALAŠSKA. Tenkostěnné a uteplené
palubkové nástavkové úly, r.m. 39 x 24. Dále přířezy
39 x 24, 39 x 27,5 a 39 x 30. A také rojáky a formy
na sbíjení rámků. Vše ve vysoké kvalitě a za dobrou cenu.
Více informací na: www.vcelarstvi-hajda.jex.cz. Petr Hajda,
Jablůnka 618, okr. Vsetín, tel. 739 216 851. (VC-036-02)
* NABÍZÍM NÁSTAVKOVÉ ZATEPLENÉ ÚLY r.m. 39 x 24
za 1 950 Kč. Dno, 3x nástavek, zateplené víko + strop
na krmení. Doklad na dotace je samozřejmostí. Úly
jsou skladem. Doprava po celé ČR dle domluvy. Mobil
605 570 506, www.postele.estranky.cz (VC-037-02)
* NÁŠ ROZMNOŽOVACÍ CHOV přijímá objednávky na matky
pro rok 2012, nabízíme matky F1 Singer a nově Vigor
za dotovanou cenu 200 a 220 Kč. Od 10 kusů množstevní
slevy, ověřený návod na přidávání zdarma. Manželé
Skalických, Kameničná, Ústí n. O., tel. 739 287 759,
e-mail: [email protected]
(VC-038-02)
* APIFARM MIROSLAV ZELENÝ nabízí výrobu osvědčených nástavkových úlů typu Langstroth, úlů r.m.
39 x 24; 27,5; 30 a 15 cm v tenkostěnném provedení
z borovice vejmutovky. Kontakt: tel. 775 063 954,
www.apifarm.cz nebo e-mail: [email protected] (VC-039-02)
* NABÍZÍM vyzimovaná včelstva z Brněnska a Pardubicka,
r.m. 39 x 24, Langstr. 44,8 x 18,5. Přijímám objednávky
na oddělky a matky F1 z nejlepších chovů, rámková
míra u mě nerozhoduje, začínajícím včelařům poskytnu
odborné poradenství. Tel. 728 446 636, e-mail:
[email protected]
(VC-054-02)
* MEDOMETY HAVLÍČKOVA BOROVÁ – výroba a prodej
nerezových svářených medometů, klasické i automaticky
zvratné s programovatelným ovládáním, průměr 460 až
1 000 mm. Samostatná nerezová vřetena do starších
typů medometů. Stroje na pastování medu 10 – 400 kg,
nádoby k vyváření vosku, odvíčkovací stojánky i vany.
PV Oudoleň, tel. 569 642 221, mobil 731 479 134,
www.medomety.cz
(VC-055-02)
* ETIKETY PRÁVĚ PRO VÁS! Objednávejte na adresách:
Ing. Lea Andrejsová, Cizkrajov 75, 378 81 Slavonice;
[email protected]; internet: www.metapis.cz. KVALITA
– TRADICE – SOLIDNOST – i váš úspěch!
(VC-056-02)
PRODEJ
* PRODÁM rámkové přířezy všech rozměrů a typů.
Tel. 605 935 098. Dominik Láznička, Přelovice 27,
533 41 Lázně Bohdaneč.
(VC-040-02)
* MARINGOTKU - 7 m, dvě místnosti, prázdná, vhodná
pro kočování. Chřiby. Mobil 605 434 929. (VC-041-02)
PODMÍNKY
INZERCE
•časopis zveřejňuje pouze řádkové inzeráty;
•maximální rozsah 1 inzerátu je stanoven na
12 řádků (přičemž 1 řádek = 40 úhozů včetně mezer);
•první řádek stojí 85 Kč, každý další (i započatý) řádek
50 Kč, inzerát uveřejněný pod značkou má zvýšenou
sazbu o 40 Kč (na poštovné za doručení došlých písemných nabídek);
•k ceně za inzerát se připočítává 20 procent (vydavatel časopisu – ČSV, o. s. – je plátcem DPH);
na žádosti o zveřejnění inzerátu uvádějte své IČO
a DIČ;
•v případě, že inzerent neuvádí v textu adresu nebo
telefonní číslo, zařazujeme příslušný inzerát automaticky pod značkou;
•odpovědi na inzeráty, které jsou zveřejněny pod
* PRODÁM 18 oddělků z května 2011 na r.m.
39 x 24. Převážně to jsou oddělky Vigor F1. Možné prodat
i s novými úly (r. v. 2011). Končím se včelařením. Více info
na tel. 775 037 197. Královéhradecko.
(VC-042-02)
* PRODÁM 25 vyzimovaných včelstev na lesním
stanovišti v oblasti Zašové. Úly čtvercové, tenkostěnné,
11 rámků míry 39 x 24, Tel. 739 407 823. (VC-043-02)
* PRODÁM kočovný vůz s 24 včelstvy v nástavkových
úlech na r.m. 39 x 27,5 a 39 x 16. Chrudimsko.
Tel. 774 203 709.
(VC-044-02)
* PRODÁM vč. maringotku bez včel. Ostravsko.
Tel. 603 720 314.
(VC-045-02)
* PRODÁM levně 20 nástavkových úlů r.m. 39 x 24.
Tel. 602 426 286.
(VC-046-02)
* PRODÁM nástavkové úly r.m. 37 x 30, použité. Na jaře
i se včelstvy. Tel. 737 718 458.
(VC-047-02)
KOUPĚ
* VÝKUP MEDU u nás pokračuje i nadále. Zajímavé
aktuální ceny - platba hotově. Po dohodě přijedeme
i k vám. Výkupna Louny - Vladimírská 2501, 440 01
Louny. Tel. 602 319 623, 415 652 564. (VC-026-02)
* KOUPÍM větší
Tel. 723 640 021.
množství
hliníkových konví.
(VC-048-02)
* KOUPÍM nerezový medomet s el. pohonem.
Okres Znojmo. Tel. 723 956 067.
(VC-049-02)
* KOUPÍM 30 včelstev, i jednotlivě, na r.m. 39 x 24.
Tel. 608 548 610. Brno.
(VC-050-02)
RŮZNÉ
* NEJHEZČÍ DOVOLENOU prožijete na Třeboňsku.
Rybníky, lesy, houbaření, rybaření a koupání v pískových
jezerech Vlkov, cykloturistika. Tel. 728 637 002,
www.ubytovanimahon.cz
(VC-008-02)
* DOVOLENÁ pro přátele včelaře v klid. prostředí
a krásné přírodě v lázních Luhačovice, ubyt. v RD.
Tel. 608 970 178, www.dovolena-luhacovice.cz
(VC-051-02)
* KOUPÍM staré lovecké i jiné zbraně i poškozené
a znehodnocené. Tel. 720 457 747.
(VC-052-02)
* RÁD BYCH V ČECHÁCH objevil nadšence prakticky
se zabývající přírodním včelařstvím - Demeter, Warré
a podobně pro výměnu zkušeností, evenuálně propagaci
nových směrů. Michal Schützmeister, Kaštanová
1258/A, Sušice, e-mail: [email protected],
tel. 773 517 515.
(VC-053-02)
značkou, zasílejte na adresu redakce: Včelařství –
inzerce, Křemencova 8, 115 24 Praha 1. Do levého
rohu obálky napište číslo inzerátu (je uvedeno v závorce na konci textu) nebo značku;
•inzerent může podat v každém čísle pouze jeden
inzerát;
•zájemci o inzerci – podnikatelské subjekty, jejichž
předmětem činnosti je obchod s medem, jeho výkup
a zpracování – musejí s objednávkou na zveřejnění
inzerátu předložit čestné prohlášení o tom, že nedovážejí med a v České republice s dovozovým medem
neobchodují;
•uvedené podmínky platí obdobně i pro nevyžádané
články prezentující podnikatelské subjekty;
•redakce si vyhrazuje právo odmítnout zveřejnění
inzerátu, jestliže je jeho text v rozporu se zákony ČR
nebo posláním vydavatele – ČSV, o. s.;
•redakce neručí za kvalitu nabízeného zboží a služeb.
Včelařská palynologie
Hmyzí opylovatelé
Termín opylovatel je správné používat pro
hmyz jako přenašeče pylu v protikladu k názvu
odrůdy, vhodné pro opylení jiné, například
u ovocných dřevin, kde se používá termín opylovač.
Za základní typ opylování nejstarších forem
krytosemenných rostlin je považováno opylení
brouky (kantarogamie), živícími se v květech
převážně pylem. Teprve postupně s rozšiřující
se nabídkou nektaru se stávají významnějšími
opylovateli zástupci motýlů, dvoukřídlého
a především blanokřídlého hmyzu. Blanokřídlý
hmyz nadčeledi včelovitých (Apoidea) stanul
na vrcholu pyramidy opylovatelů především
proto, že vyvinul komplexní systém ochlupení,
který značně zefektivnil možnosti sběru pylu.
Zatímco dvoukřídlý hmyz navštěvuje květy
jen za účelem výživy jedince nektarem, blanokřídlý hmyz sbírá v květech pyl i nektar pro
zajištění výživy potomstva. K této strategii
obživy přešla část blanokřídlého hmyzu ovšem
postupně.
Fylogeneze
Kmenový původ (fylogenezi) dnešních včelovitých spatřujeme ve vývoji od vnitřně parazitických (endoparazitických) lumků. Dokladem
existence těchto předků je u včel medonosných
slepě zakončený trávicí trakt a tím zabránění
jeho vyprazdňování během růstu až do ukončení larválního vývoje a vzniku předkukly. Tento
mechanismus chrání život hostitele do dokončení vývoje parazita a jeho výskyt v individuálním vývoji včely medonosné je podle pravidla
o opakování kmenového vývoje (fylogeneze) při
vývoji individuálním (ontogenezi) dokladem
o vývoji právě z endoparazitických předků.
Další vývoj pokračoval přes hrabavé vosy, zásobující své larvy masitou potravou, až po včely
samotářky, které nalezly právě v pylu, který
netřeba lovit a ochromovat, náhradu za tuto
původní potravu larev. Není tak třeba podstupovat nebezpečí a rizika neúspěchu spojená
s lovem a současně naopak zajišťují hmyzí jedinci během sběru pylu reprodukci rostlinných
druhů, které jsou následně zdrojem potravy
pro další generace včel.
Vývoj sběracího aparátu
K nejjednodušší formě sběru a přenášení
pylu využívají evolučně nejpůvodnější druhy
samotářských včel pouze ústní ústrojí, zejména kusadla, a takto přenášejí svým larvám
hrudky stmeleného pylu, stejně jako dříve
vosy přinášely do hnízdních komůrek drobný
hmyz. Typickým příkladem těchto samotářek
jsou včely rodu Prosopis s ještě řídkým ochlupením i již bohatě ochlupené hedvábnice
(Colletes sp.).
Významné zdokonalení přinesl rozvoj sběracího aparátu v podobě chlupů, seřazených
do pylosběrných kartáčků na spodní straně
zadečku tzv. břichosběrných včel samotářek,
jakými jsou například zednice (Osmia sp.),
čalounice (Megachile sp.) nebo maltářka
(Chalicodoma sp.).
Na samém vrcholu sběratelek pylu stojí pak
nohosběrné včely. Mezi samotářkami jsou
reprezentované v naší fauně především nejpočetnějšími rody pískorypka (Andrena sp.)
a ploskočelka (Halictus sp.) a dále např. chluponožka (Dasypoda sp.) či stepnice (Eucera
sp.). Pyl přenášejí na zadních nohách ovšem
v méně kompaktních rouskách nalepených
na uzpůsobeném ochlupení holení i stehen.
Sběrací aparát a tvorbu rousek na vnější
straně holení zadních nohou velmi podobnou
jako u včel medonosných mají již čmeláci
(Bombus sp.)
Vrcholu ve vývoji sběru, skladování a využití pylu dosahují včelstva. Včely medonosné
sbírají a ukládají pyl odděleně od medných
zásob. Roční spotřeba pylu včelstvem je
odhadována na 20 - 30 kilogramů. Při sběru
využívají včely dlouhého větveného ochlupení
hrudi, lépe zachovaného u mladších včel, které
v účasti na pylové pastvě obvykle převažují
a za letu vyčesávají a postupně přenášejí pyl
do prohlubně na vnější straně holení zadního
páru nohou, z boků ohraničené chloupky,
kde je navíc pylová rouska pevně uchycena
nalepováním na centrálně postavený silnější
chloupek. Sběratelky pylu jsou téměř výhradně
florokonstantní a při výběru zdrojů pylu se řídí
především dostupností, množstvím a následně
chemickou atraktivitou zdroje snůšky.
Věrnost květům
jednoho botanického druhu
Florokonstantnost včely medonosné je velmi
výrazná. Při analýzách pylového sběru včel se
můžeme setkat i s pylovými rouskami, které
vznikly sběrem na různých druzích rostlin.
Jejich výskyt je však velmi vzácný a obvykle
nedosahuje 1%. O čmelácích je známo, že
navštěvují různé druhy rostlin během jednoho
výletu mnohem častěji. Věrnost dělnic včely
medonosné, sběratelek pylu (i nektaru), jedinému botanickému druhu při jednotlivém
výletu za potravou nesouvisí přirozeně s jakousi „uvědomělou“ snahou zajistit dokonalé
opylování, byť se v konečném důsledku tak
děje. Včely medonosné létají na mnohem větší
vzdálenosti od svého hnízda než jiné druhy včel
a čmeláků a vzhledem k velké spotřebě pylu
včelstvem se zaměřují na jeho bohaté zdroje.
Ostatní opylovatelé navštěvují květy poskytující pyl i nektar v nevelké vzdálenosti, protože
energetické zásoby v jejich hnízdech v podobě
konzervované sladiny (medu) buď vůbec neexistují, jak je tomu u samotářek, nebo jsou
s ohledem na potřebu v porovnání s včelou medonosnou velmi skromné. Včela medonosná
s dostatečnými energetickými zásobami v podobě uloženého medu mohla přistoupit k dělbě
práce nejen v prostředí společenstva (v úlovém
prostoru) ale i mimo něj, a tak vyčleňuje skupinu včel, která se výhradně zabývá sběrem pylu
a k němu dokonce využívá zásoby načerpané
pro výlet z plástů nejen jako zdroj energie pro
let za potravou, ale i k stmelování pylových zrn
do rousek a k návratům s jejich plným nákladem. Proto mohou včelí dělnice sbírat velká
množství lehce dostupného pylu i v květech
větrosnubných dřevin, a proto je výhodné
zaměření na rychlý “mechanický” sběr pylu
včelou z květů jednoho druhu rostlin z porostu,
kde má tento druh vysoké zastoupení.
Mnohé sběratelky pylu se příležitostně sytí
na květech, poskytujících nektar i pyl, také
nektarem. Není to však vždy pravidlem a jejich
vysoká pohybová aktivita je nápadně odlišuje
od sběratelek nektaru, které se v květech pohybují mnohem pomaleji. Pořídit kvalitní snímek
sběratelky pylu je tak vždy mnohem obtížnější
než je tomu u včel sbírajících nektar.
Pylové rousky
Tvar, velikost a barva pylových rousek je určena
botanickým původem pylových zrn, fyziologickým stavem jeho zralosti i barvou nektaru,
použitého včelami ke stmelení pylových zrn při
formování rousek. U jednotlivých botanických
druhů se mění velikost donášených pylových
rousek i během dne a obvykle je největší v časných odpoledních hodinách. Rovněž intenzita
sběru pylu pozitivně koreluje s velikostí pylových rousek. Nápadně větší rousky je možno
pozorovat u mladých včel a zvláště pak u oddělků s narůstajícími plochami otevřeného plodu,
které vyvolávají usilovnější potřebu sběru pylu.
Proto je obtížné nalézt jednoduchý vztah
mezi velikostí a hmotností pylových rousek
a botanickým druhem, který je zdrojem pylu.
Průměrná hmotnost pylové rousky je asi 7 mg
avšak tato hodnota se pohybuje v širokém
rozsahu 3 mg – 12 mg. Přesto je skutečností, že včely upřednostňují druhy, které jsou
zdrojem velkého množství pylu, rostou v koncentrovaných plochách a na tyto plochy létají
za příznivého počasí až na vzdálenost několika
kilometrů.
Pro sběr pylu jsou atraktivní při srovnatelném výskytu zvláště druhy rostlin s většími
pylovými zrny. Potom včely mohou vytvářet
pylové rousky rychleji během sběru. Například
brutnákovité rostliny s velmi drobnými pylovými zrny (pomněnka (Myosotis sp.), hadinec
(Echium sp.) aj. ), které poskytují včelám bohatou nektarovou snůšku nejsou atraktivními
zdroji pylu. Ve vrcholném předjaří v době květu
vrby jívy, která je velmi cenným zdrojem pylu
i nektaru, v pylovém přínosu včelstev často převládají větší rousky z modřínů a topolů ze snáze
rouskovatelného pylu s obsahem podstatně
větších pylových zrn.
V době vrcholného a pozdního jara,
kdy v pylové i nektarové snůšce dominuje
řepka, si zachovávají vysoký podíl pylové
rousky z jabloní a hlohu, tvořené většími
pylovými zrny, a v podletí v pylovém přínosu často dominují vůbec největší pylové
rousky, sbírané našimi včelami na květech
kukuřice, (Zea sp.) tvořené zvláště velkými
pylovými zrny.
Čalounice (Megachile) s nápadným aparátem pro sběr pylu na břišní straně zadečku
Ploskočelky (Halictus) na javoru mléči
Pískorypka (Andrena) - ochlupení pro sběr pylu na zadních nohách
Čmelák rolní (Bombus agrorum) při sběru pylu v květech pustorylu
Včela medonosná je schopna formování dokonalých pylových rousek (na vratiči)
Největší pylové rousky formují včely na kukuřici
Mnoho druhů hmyzosnubných (entomofilních) rostlin se vyznačuje zvláštní
stavbou vnějšího obalu pylových zrn
(exiny) s ostnitými výrůstky, jak je známe
například u hvězdnicovitých (Asteraceae)
a slézovitých (Malvaceae). Jiné druhy mají
lepivá pentlicovitá vlákna (pupalkovité
(Oenotheraceae)), jejichž prototyp je známý již u výtrusů přesliček (Equisetum sp.).
Slepování pylu některých botanických druhů usnadňují i olejové krůpěje (pampeliška
(Taraxacum sp.), slunečnice (Helianthus
sp)). Tyto spojovací mechanismy, které vyvinuly rostliny k usnadnění hromadného přenosu pylu na místo určení a k jeho uchycení
na bliznách v opylovaných květech usnadňují také rouskování pylu. Včela medonosná
však dokáže s pomocí dokonalého sběracího
aparátu a za zvlhčování a slepování pylu
obsahem medného volátka velmi dobře
rouskovat i nesoudržná pylová zrna typicky
větrosnubných rostlin - například pyl lísky
(Corylus sp.) s hladkým povrchem bez spojujících povrchových struktur.
Pyl většiny větrosnubných jehličnanů z čeledi borovicovitých ((Pinaceae) - borovice
(Pinus sp.), smrk (Picea sp.) či jedle (Abies
sp.) - s pylovými zrny nadlehčovanými velkými vzdušnými vaky není pro včely atraktivní,
na rozdíl od pylu modřínů (Larix sp.) nebo
jalovců (Juniperus sp.) bez těchto povrchových
struktur.
RNDr. Václav Švamberk
(autor je učitelem včelařství)
kontakt: tel.: 603 830 411, e-mail: [email protected]