Z Harrachova k prameni Labe a zpět

25
KM
Z HARRACHOVA K PRAMENI LABE A ZPĚT
Z HARRACHOVA K PRAMENI LABE A ZPĚT
KRKONOŠE | PĚŠÍ VÝLET 25 KM
HARRACHOV – MUNLAVSKÝ VODOPÁD – KRAKONOŠOVA SNÍDANĚ – VOSECKÁ BOUDA
– TVAROŽNÍK – PRAMEN LABE – U ČTYŘ PÁNŮ – RUČIČKY - HARRACHOV
Poznejte prameniště nejdelší a největší české řeky. Po cestě se nachází mnoho turisticky zajímavých míst a přírodních krás, které západní Krkonoše nabízí svým
návštěvníkům.
Harrachov
Harrachov (665 m n. m.) je nejvýznamnějším turistickým střediskem západních Krkonoš. Město
leží pod Čertovou horou v údolí řeky Mumlavy.
Původní ves byla založena v 17. století s názvem
Dörfl, v 18. století byla přejmenována podle
majitelů místního panství – Harrachů, což byl
český šlechtický rod. Typická pro Harrachov
byla sklářská výroba, také dnešní místní sklárna „Novosad a syn“ byla rodem Harrachů založena již v roce 1712 a je nejstarší sklárnou
Čertova oka nebo také Obří hrnce, tyto prohlubně a ohlazy vznikají pohybem vody a kamínků a mají v průměru až 6 metrů. V zimě vodopád často zamrzá a stává se z něj ledopád.
Nedaleko vodopádů se nachází Mumlavská
bouda – původně harrachovská hájovna, dnes
výletní restaurace.
Krakonošova snídaně
Odpočinkové místo s lavičkami, se stolem, poznávacími tabulemi a sezónním informačním
srubem správy KRNAP leží v údolí řeky Mumlavy
mezi Lysou horou a Voseckou boudou. Poetický
název je odvozen od legendy, která vypráví, že
než se vládce hor Krakonoš vydá na obchůzku
celých Krkonoš, snídává právě tady.
ale mimo jiné připomíná i výrobu pověstných krkonošských sýrů.
Pramen Labe
Pramen Labe vyvěrá na Labské louce, ležící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem.
Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras. Tento pramen v roce
1684 symbolicky vysvětil královéhradecký biskup Jan z Talemberka, a tak se Labská louka
stala definitivně českým územím. V roce 1968
byla provedena úprava pramene Labe a nainstalována kovová deska s 26 erby měst, kterými
Labe protéká na svém téměř 1200 km dlouhém
toku k Severnímu moři.
Vosecká bouda
v České republice. Sklárna patřila Harrachům
až do roku 1946. Sklárna je návštěvníkům otevřena, v areálu vznikl i pivovar s pivními lázněmi
a muzeum skla a muzeum lyžování. Harrachov
je znám především díky skokanským můstkům
na Čertově hoře, které byly postaveny v roce
1923, mamutí můstek byl postaven v 80. letech
20. století. V současnosti je Harrachov centrem
turistiky a zimních sportů, celé území je protkáno množstvím turistických tras, desítkami kilometrů upravovaných a značených lyžařských
stop a sjezdových tratí. Mezi turistické atraktivity patří nejen sklárna, pivovar a skokanské
můstky, ale také lanovka na Čertovu horu, která
převáží i kola, nejvýše položené golfové hřiště
v České republice, včelí naučná stezka hraběte
Harracha, hornické muzeum a lesnické muzeum Šindelka. Kouzlem Harrachova jsou bezesporu Mumlavské vodopády.
Vosecká bouda leží v západní části Krkonoš v I.
zóně Krkonošského národního parku ve výšce
1260 m n. m. Bouda byla postavena v polovině
18. století a sloužila jako seník, poté přístřešek
pro dřevaře a hospodářské stavení. Dříve byla
bouda nazývána „Česká“ nebo „Františkánská“
podle mnicha, který zde přebýval. Název
„Vosecká“ získala podle louky, na které stojí.
V dřívějších dobách se bouda nacházela úplně
mimo turistické cesty a v jejím okolí se v létě
pásl dobytek. Pro turistické účely je využívána
od roku 1896. Už v roce 1901 zde bylo zřízeno
šest hostinských pokojů a k popularitě chaty
přispělo také to, že hrabě Harrach sem nechal
vybudovat turistickou cestu z Labské boudy.
Provozovala se zde i oblíbená jízda na rohačkách údolím Mumlavy do Harrachova. V zimním
období se cesta k Vosecké boudě promění v lyžařskou magistrálu, po které je možné jet pouze
na běžkách. Zajímavostí je také to, že Vosecká
bouda není napojena na elektrickou síť a potřebná energie je vyráběna pouze dieselagregátem. V současnosti slouží jako turistická chata.
Mumlavský vodopád
Mumlavský vodopád tvoří řeka Mumlava a překonává až 10 metrů vysoké stupně tvořené
skalními žulovými bloky. V řečišti lze vidět tzv.
Tvarožník
Tvarožník je uskupení žulových balvanů, ležící v nadmořské výšce 1 320 m n.m. Nachází se
východně od Harrachova na česko-polských
hranicích a je jedním z nejznámějších krkonošských kamenů. Svůj název dostal nejen podle
svého tvaru, který připomíná „bochník“ tvarohu,
U Čtyř pánů
Rozcestí leží na náhorní planině západních
Krkonoš jižně od pramene Labe a Labské boudy.
Na rozcestí se původně nacházel hraniční bod čtyř
polesí – Harrachov, Rezek, Vítkovice a Krausovy
boudy. Dnes na místě stojí dřevěná útulna.
Ručičky
Ručičky (980 m n.) jsou důležitým rozcestím
nad Rokytnicí nad Jizerou, ležící nedaleko horní stanice lanovky Horní Domky. Z křižovatky cest se lze vydat do Harrachova –
Rýžoviště, na Studenov, na Voseckou boudu
či na Dvoračky. Turistům je k dispozici stánek
s občerstvením, místo je střeženo sochou dřevěného Krakonoše.