Human Growth Development Curriculum High School

Transcription

Human Growth Development Curriculum High School
Kev Loj Hlob thiab Kev Txhim Kho ntawm Tib
Neeg
Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
Lub Tsev Ua Haujlwm Kev Noj Qab Nyob Zoo thiab Kev Tiv Thaiv
6/19/2015
Tsev Kawm Ntawv Cov Ntaub Ntawv Kawm
Txog
Cov Lus Taw Qhia/Kev Piv Txwv Txog
Ncauj Lus
Kev Kho/Kev Pauv Hloov Yav Xav Tau
Tshwj Xeeb
Cov Zaj Lus Qhia
Cov Lus Taw Qhia Txog Kev Ntsuam Xyuas
thiab Cov Kev Ntsuam Xyuas
Phab Ntawv 1
Phab ntawv thib 2 – 3
Phab ntawv thib 4 – 9
Phab ntawv thib 10 - 226
Phab ntawv thib 227 - 233
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Lub Tsev Ua Haujlwm Kev Noj Qab Nyob Zoo thiab Kev Tiv Thaiv
Hom Qauv Qhia Ntawv Txog Kev Loj Hlob & Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Ntaub Ntawv Kawm Ntawm Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
COV NTSIAB TSEEM CEEB
Pawg 1- Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub
Cev
Zaj lus qhia 1- Tsuas Yog Qhov Tseeb
Zaj lus qhia 2-Leej Twg Yog Tus Twg
Zaj lus qhia 3-Kev Pib Ntawm Txoj Sia
Pawg 2- Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv
Zaj lus qhia 4- Ntsig Txog Feem Kev Hlub/Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv
Pawg 3- Ntsig Txog Kev Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Zaj lus qhia 5- Cov Qauv Cov Qauv
Zaj lus qhia 6- Kev Ceebtoom Pom Txog Cov Qauv
Zaj lus qhia 7- Ntsig Txog Tus Kheej Txoj Kev Xav rau Feem Ua Phem
Zaj lus qhia 8- Kev Yuam Deev-Dag thiab Tiag
Zaj lus qhia 9- Kev Sib Deev thiab Kev Thab Plaub Hauv Xovxwm Cyber
Pawg 3- Kev Npaj Hauv Yim Neeg thiab Kev Tswj Xyuas Kom Txhob Muaj Menyuam
Zaj lus qhia 10- Caiv Tsis Txhob Sib Deev
Zaj lus qhia 11- Noj Tshuaj
Zaj lus qhia 12- Siv Hnab Looj
Zaj lus qhia 13 thiab 14- Txoj Haujlwm Pab Txhawb Kev Tswj Kom Txhob Muaj Menyuam
(Kawm hauv chav kawm koos pij tawj 2-hnub)
Zaj lus qhia 15- Kev Tu Menyuam
Pawg 4- Ntsig Txog Kabmob STI/HIV/AIDS
Zaj lus qhia 16- Txoj Haujlwm Uasi Dice Game
Zaj lus qhia 17 thiab 18- Cov Rooj Sib Tham hauv zos ntsig txog Kabmob STI/HIV
Zaj lus qhia 19- Tus Kabmob Cuav Virus Cuam Tshuam/Cov Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis
Zoo
Zaj lus qhia 20- Caj Ceg
Pawg 5- Kev Saib xyuas Dua
Zaj Lus Qhia Ntxiv Kev Saib Xyuas Dua Txog Zaj lus qhia - Nws Tseem Hluas Heev
Zaj Lus Qhia Ntxiv Kev Saib Xyuas Dua Txog Ntaub Ntawv Kawm- Kev xaiv saib xyuas dua:
Kev Tshuaj Xyuas Basketball
Cov tshooj uas yuav muab hloov los ntawm ua tiav qhov Txos Cov Ntaub Ntawv Phom Sij
4, 5, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 1
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Lub Tsev Ua Haujlwm Kev Noj Qab Nyob Zoo thiab Kev Tiv Thaiv
COV LUS QHIA HAIS TXOG KEV UA TIAV KEV NTSUAM XYUAS
 Thov siv daim ntawv txheeb xyuas nrhiav daim
ntawv; muab luam rau koj tus kheej ntxiv
 Txhua txhua theem qib kawm ntawm hom kawm HGD yuav muaj
kev ntsuam xyuas ua ntej thiab tom qab thiab muaj li ob qho kev
ntsuam xyuas/cov kev xeem ntawv ntxiv uas yuav raug siv
txhawm rau cov kev ntsuam xyuas fab qauv lossis kev piav luv
luv.
 Cov kev ntsuam xyuas nrhiav daim ntawv yuav tsum tau xa rau koj thawj
xib fwb hauv tsev kawm ntawv.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 2
PR= TXAWJ TXAUS
(PROFICIENT): Tub
ntxhais kawm ua tau txoj
haujlwm no yam ntseeg siab
hlo thiab raug raws nraim
thiab tau raws li tus qauv cai.
BA= NRUAB NRAB
(BASIC): Tub ntxhais kawm
tab tom txhim kho hauv qhov
kev paub lossis tus cwj pwm
no; txawm li cas los xij lawv
ua tau qis dua tus qauv cai
MI= QIS HEEV
(MINIMAL): Tub ntxhais
kawm tab tom pib txhim kho
hauv qhov kev paub lossis tus
cwj pwm no; txawm li cas los
xij lawv ua tau qis tshaj tus
qauv cai ntau heev.
Kev Xeem Ntawv 2
# tub ntxhais kawm ___________.
Kev Xeem Ntawv 1
Tus Xibfwb Lub Npe:________________
Kev Ntsuam Xyuas
Tom Qab
Tsev kawm ntawv lub npe: ____________
Kev Ntsuam Xyuas
Ua Ntej
AD= TSHAJ LIJ HEEV
LAWM (ADVANCED): Tub
ntxhais kawm ua tau txoj
haujlwm no nyob rau theem
tshaj li heev lawm thiab siab
tshaj tus qauv cai lawm.
Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
HGD
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 3
Tsev Kawm Ntawv Qib Siab Lus Qhia rau Kev Pab Cuam thiab Kev Hloov
Nws yog peb li feem xyuam haujlwm tam li cov kws qhia ntawv txhawm rau kom paub meej tias
cov tub ntxhais kawm muaj tej hau kev nkag txog hom qauv qhia ntawv lossis tej xov xwm uas
peb qhia zoo ib yam nkaus li txoj kev rau nthuav qhia lawv tej kev nkag siab. Nws yog ib qho
tseem ceeb kom paub tias qhov no tej zaum yuav ntsia zoo li sib txawv rau qee cov tub ntxhais
kawm.
Kev kho kom haum rau cov me nyuam kawm ntawv muaj kev tsis taus yuav muaj xws li, tiam
sis tsis tag rau:
Cov Lus Taw Qhia: Kev kho kom haum yog rau cov lus qhia ntxiv thiab yuav plam kev kho kom
haum rau cov khoom mus kuaj. (Piv txwv: Kev siv hom lus piav tes hauv cov lus taw qhia, kev piav
qhia lossis piav ntxiv txog cov lus taw qhia, thiab lwm lyam.)
Cov Ntsiab Lus Nthuav Qhia: Cov khoom siv kom muaj kev yooj yim yuav tso cai muab kev ntsuam
xyuas hauv tus qauv lossis hom kev nkag uas sib txawv rau tub ntxhais kawm qhov ntawd tej zaum
yuav yog fab kev hnov lus, multi-sensory, tactile, lossis fab pom kev. (Piv txwv: Tus ntawv loj loj, cuab
yeej kaw lus, Braille, thiab lwm lwm yam).
Lo lus teb: Cov khoom siv kom muaj kev yooj yim yuav cia tub ntxhais kawm los teb txhua txhua item
hauv kev xeem ntawv lossis teeb tsa qhov haujlwm uas siv ib lub cuab yeej kev pab. (Piv txwv li: Tub
ntxhais kawm yuav hais lus teb rau tus neeg sau ntawv tus uas ua cov ntaub ntawv txog tub ntxhais
kawm tej lus teb, kev siv ib qho graphic organizer, thiab lwm lwm yam.)
Kev Teeb Tsa: Cov khoom siv kom muaj kev yooj yim yuav tso cai rau tub ntxhais kawm los muaj ib
qho kev ntsuam xyuas hauv thaj chaw lossis ib ncig chaw uas sib txawv uas tsis yog nws lub chav
kawm. (Piv txwv li: Xeem ntawv ib leeg zuj zus, tub ntxhais kawm sawv lossis ncig mus rau ub rau no
thaum xeem ntawv, thiab lwm lwm yam).
Sij Hawm/Kev Teem Caij: Kev kho kom haum kom tau kom txog rau lub sij hawm kom tiav ib qho kev
soj ntsuam los sis hloov txoj kev lub sij hawm muaj quas. (Piv txwv li xyuas kom muaj sij hawm xeem
ntawv nyob rau ntau hnub ntxiv, thiab lwm lwm yam.)
Cheeb Tsam Uas Txhawj Cov hau kev tham txog cov kev xav tau ntawd uas ntxim li
Xeeb
yuav ua tau.
Kev Nyeem/Kev Sau NtawvTus tub ntxhais kawm uas
tseem muaj kev nyuaj fab kev
nyeem tej ntawv qhia, tej ntsiab
lus thiab/lossis fab kev ua kom
tiav ib qho dej num.

Muab Ib Tus Cwj Mem Sau nrog cov lus qhia npaj
sau thiab cov kab lus rau ntawm nplooj ntawv; kuj tuaj
yeem siv sau cov ntsiab lus.

Muab ib daim iav tso nyeem ntawv xim los
pab ua kom pom tseeb, hais tau zoo, thiab to taub tag
nrho.
Rub (upload) tag nrho txhua cov ntawv uas yuav raug nyeem rau tus
neeg nyeem ntawv
 Tsim ua/muab ib lub box lus (word box) ntos raws li qee yam ub no
lossis cov lus tseem ceeb uas tau hais tseg nyob rau thaum cov kev
sib sab laj; yuav tuaj yeem muaj txiaj ntsig zoo rau cov tub ntxhais
kawm uas paub lus tsawg thiab sau ntawv tsis tau zoo luaj twg.
 **Siv rau ntau yam kev pab ib Premier (saib daim
ntawv sau mus siv Premier nrog cov ntaub ntawv HGD rau cov lus
qhiantxiv thiab cov lus txhawb
 Muab tus cwj mem qhuav uas tuav yooj yim
(pencil grips).
 Daim ntawv uas muaj txoj kab hom tshwj xeeb
 Siv daim laminated tag board
 Rab txiab uas kho tau.
 Tso cai rau siv ntiv tes kos duab hauv lub tablet

Kev Txhim Kho Tes Taw - Tub
ntxhais kawm uas tab tom muaj
kev nyuaj fab tuav daim ntawv,
rab txiab lossis kev sau ntawv
ntsig txog cov khoom siv thaum
muaj txoj haujlwm tseev kom
kos duab, sau ntawv lossis kho
daim ntawv.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 4
Hom Lus/Kev Sib Txuas Lus Tus tub ntxhais kawm ua muaj
kev nyuaj fab lo lus hais
thiab/lossis piav nws tej kev xav
tawm tuaj.
**Tiv tauj nrog kws kho mob
 Muab tus menyuam kawm ntawv uas muaj kev qhia kom muaj kev
fab kev qhia xyaum hais
sib txuas lus txhawb zog
lus/hom lus uas ntsig txog xov

Tej zaum kuj yuav tseev kom muaj lub cuab yeej xa suab lus txhawm
xwm ntau ntxiv hais txog cheeb
rau pab hauv kev sib txuas lus
tsam kev xav tau no
**Nco Tseg: Nov yog tag nrho cov cuab yeej txhawb kev kawm uas yuav siv rau txhua tus tub ntxhais kawm. Yog
hais tias ib tug tub ntxhais kawm uas xiam oob qhab xav tau ib qho ntawm cov cuab yeej, ces nws yuav phim nrog
kev pab fab technology (assistive technology). Tiv tauj pawg neeg ua haujlwm Kev Pab Fab Technology hauv tus
email ntawm [email protected] yog hais tias koj xav tau xov xwm ntau ntxiv lossis muaj lus nug ntsig
txog tub ntxhais kawm tej kev xav tau uas ntxim li yuav muaj tau hais txog kev pab fab technology.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 5
Kev Siv cov Cuab Yeej Premier kom Nkag Tau Mus rau Hom Qauv Qhia Ntawv Txog Kev
Loj Hlob thiab Kev Nthuav Dav ntawm Tib Neeg Ntau Ntxiv
TAG NRHO TXHUA tus tub ntxhais kawm thiab tus neeg ua haujlwm hauv MPS tau nkag
DAWB rau Premier Literacy hauv cov koos-pis-tawj hauv cov tsev kawm ntawv THIAB tom tub
ntxhais kawm ntawv li vaj tse tib si. Premier yog ib co software program uas muab cuab yeej siv
kom nkag mus tau ntau ntxiv rau cov tub ntxhais kawm tus uas nyiam ntxeem rov fab kev nyeem
ntawv, sau ntawv, thiab kawm txog cov dej num uas tau tshaj qhia nyob hauv lawv tej hom qauv
qhia ntawv.
Hom qauv qhia ntawv ntawm HGD muaj ntau yam lesson uas Premier tuaj yeem pab qee cov tub
ntxhais kawm tshem qhov daig, tshwj xeeb tshaj plaws cov tub ntxhais kawm uas muaj kev xav
tau uas tshwj xeeb, tej zaum yuav tsum tau kev nkag mus txog txhua nrho cov ntsiab lus hauv
hom qauv qhia ntawv. Premier kuj tseem muaj cuab yeej siv uas tub ntxhais kawm muaj peev
xwm siv los nthuav qhia txog lawv tej kev txawj ntse.
Txhawm rau kom tau nkag ua ntej hauv chav kawml khoos phis tawj hauv tsev kawm, kuaj
xyuas Daim Ntawv Tshaj Xov Mus Kawm Ua Ntej (Premier Informational Flyer) , qhov uas
yuav nthuav qhia qhia ib kauj ruam zuj zus. Yog tias tus tub ntxhais kawm xav tau qhov kev
kawm (program) rau lawv lub khoos phis tawj hauv tsev, muab rau lawv nrog Daim Ntawv Tshaj
Xov Kev Kawm Hauv Tsev (Premier At-Home Flyer). Thaum hlo ob daim ntawv teev tseg, rau
qhov kev qhia paub thiab txhawb hauv qhov kev kawm txog thiab siv qhov kev kawm no rau cov
tub ntxhais kawm, tiv toj Pawg Pabcuam Thev Naus Laus Zis ntawm
[email protected].
Cov cuab yeej tseem ceeb uas tej zaum koj yuav xaiv los siv kom nkag tau ntau ntxiv hais txog
cov tub ntxhais kawm uas nyiam ntxheem rov fab kev nkag siab nyeem ntawv, ntsia ntsoov mus
ntxiv, feem txuam kev sau ntawv, lossis kev muab tau lo lus hauv qee cov HGD lession xam
muaj li nram qab no nrog:
 Launch Pad (siv tau nrog cov chaw hauv internet)
 Talking Word Processor (siv tau nrog cov ntaub ntawv uas yog hom Word)
 PDF Equalizer (siv tau nrog cov ntaub ntawv hom PDF)
 Worksheet Wizard (siv tau nrog txhua qhov daim ntaub ntawv uas raug scanned
nkag cia hauv lub koos-pis-tawj)
Cov cuab yeej no muaj cov features uas muaj kev nyeem kab lus ua lub suab nrov nrov, kev xaiv
zas (highlight) thiab kev soj raws kab lus thaum nws raug nyeem tawm nrov nrov, phau
dictionary ua suab hais lus, tej cuab yeej uas tau siv sau lub ntsiab lus hais txog cov ntaub ntawv
uas yog li ib phab lossis ntau phab ntawv, thiab ib qho feem txuam ntawm kev twv lo lus.
Nyob rau cov phab ntawv uas txuas ntxiv ntawd, kev piav qhia hais ntsees txog ib qho cuab yeej
siv twg thiab hauv kev siv nws uas raug muab rau lawm.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 6
Kev Tso Cai ntawm Koog Zos (District) - Premier Literacy
Premier Literacy li Phiaj xwm Tom Tsev Kawm Ntawv yuav muab cov kev daws teeb
meem kev nyeem, feem txuam thiab kev kawm paub rau cov tub ntxhais kawm nyob
hauv tag nrho txhua lub koos-pis-tawj hauv cov Tsev Kawm Ntawv Tsoom Fwv hauv
Milwaukee. Yog hais tias koj tau siv Suite no nyob rau yav tag los lawm, es koj paub
txog cov txiaj ntsig zoo uas nws tau tsim ua rau ntau tus tub ntxhais kawm.
Thaum Premier Literacy raug rub nkag (load) hauv nej cov koos-pis-tawj lawm, nej yuav muaj 2
txoj hau kev nkag mus rau toolbars uas sib txawv, ib qho yog internet toolbar thiab ib qho yog
desktop toolbar.
Internet toolbar yuav pom tshwm nyob rau txhua zaus uas koj qhia Internet Explorer. Cov
features ntawm toolbar no yuav xam muaj:
 Talking Pointer - nias ib zaug rau tus duab Talking Pointer ces nws yuav nyeem yam uas
koj taw koj tus khaws-xawj (cursor) rau
 Talking Dictionary - xaiv zas (highlight) ib lo lus, nias ib zaug rau ntawm dictionary ces
qhov ntsiab lus yuav raug nyeem rau koj
 Text-To-MP3 (Kab Lus Mus Ua MP3)
Qhov Suite no kuj tseem xam muaj ib qho toolbar uas teeb tsa (install) nyob hauv koj li desktop.
Ob peb qho features hauv tus toolbar no xam muaj:
 Talking Word Processor (Cuab Yeej Tham Ua Lo Lus)
 Word Prediction (Kev Twv Lus)
 Text to Audio (Kab Lus hais ua Lub Suab)
 Universal Reader (Cuab Yeej Nyeem Ntawv Raws Siab)
 Talking Dictionary
 Talking Calculator (Cuab Yeej Xam Lej Uas Tham Ua Lo Lus)
Each of these programs offers a video tuTxhua qhov haujlwm no muaj vis dis aus qhia thiab pab
qhia hauv online ntawm www.readingmadeeasy.com .
Txhawm rau thov tej software no, ces hu rau pawg pab Fab Kws (Tech support) ntawm 4383400 thiab thov kom muab Premier nkag rau nej cov koos-pis-tawj.
Yog hais tias koj muaj lus nug ces tsis txhob txaj muag sau email tuaj rau
[email protected].
Koj Pawg Neeg Ua Haujlwm Pab fab Techology ntawm MPS (MPS Assistive Technology
Team)
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 7
Yuav ua licas thiaj li rub tau Premier Literacy
nkag hauv koj cov koos-pis-tawj ntawm MPS
Hu rau MPS Technology Support ntawm 414 438-3400
 Koj yuav tsum tau qhia rau lawv txog lub npe koos-pis-tawj lub uas
koj xav rub Premier nkag.
 Koj tuaj yeem tshawb pom lub npe/tus naj npawb no hauv 2 qho
chaw:
1. Hauv phab ntaus npe nkag (log in screen):
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 8
Txog Rau - Cov Niam Cov Txiv thiab Cov Tub Ntxhais Kawm
Peb xav qhia qee yam xov xwm uas zoo tshaj plaws rau koj hais txog peb tus vev xaib
Premier AT Home (Premier TOM Tsev) ntawm MPS qhov chaw uas koj tuaj yeem dauslauj (download) tau cov cuab yeej kev nyeem ntawv, kev sau ntawv thiab kev kawm
ntawv uas muaj txiaj ntsig tshaj plaws los siv hauv koj cov koos-pis-tawj tom tsev.
Lub program no raug txhawb nqa los ntawm MPS hauv kev koom tes nrog
Premier Literacy.
Premier AT Home (Premier TOM Tsev) yuav muab ntau cov cuab yeej
siv. Tom qab daus-lauj (downloading) Premier (cov lus qhia nyob sab nraub
qaum) koj yuav pom tus cim icon ntawm koj lub desktop.
Nias rau ntawm Premier Tools icon thiab koj yuav pom cov twj siv
(toolbar) no.
**Muaj cov vis dis qaus qhia nyob rau ntawm www.readingmadeeasy.com rau txhua lub twj
siv Premier
Peb zoo siab uas muaj peev xwm muab cov cuab yeej no rau siv hauv koj li koos-pis-tawj
tom tsev.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 9
Ua raws li cov lus qhia nyob sab nraum phab ntawv no txhawm rau pib siv cov cuab yeej
hnub no!
Yog hais tias koj muaj lus nug ces tsis txhob txaj muag sau email tuaj rau
[email protected].
Koj Pawg Neeg Ua Haujlwm Pab fab Techology ntawm MPS (MPS Assistive Technology
Team)
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 10
COV LUS QHIA TXOG LOGIN/DOWNLOAD
Premier Nyob TOM Tsev tsuas yog cov tswv xws li cov menyuam kawm ntawv , cov
niam txiv thiab/lossis cov neeg lis haujlwm ntawm MPS thiaj teeb tau cov koos pij tawj xwb.
1. Nkag mus hauv www.premierathome.com. Koj yuav pom Phab Ntau Npe Nkag no
Yog xav tau kev pab qhia siv tiv toj Thawj Tus Kws Pabcuam Thev Naus Laus Zis ntawm 815 9277390 Email [email protected] lossis [email protected]
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 11
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 3 – Kev Nkag Txog Tej Xov Xwm
Cov tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia rab peev xwm nkag mus rau tej xov xwm qhia kev noj qab nyob
zoo uas muaj rau siv thiab cov khoom noj lossis tshuaj thiab cov kev pab cuam los txhawb nqa kev noj
qab nyob zoo.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab nyob
zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tus Qauv Cai 2- Kev Txheeb Xyuas Txog Lub Zog Huab Ntxias
Me nyuam kawm ntawv yuav tsom xam cawv ntawm tsev neeg, phooj
ywg, culture, tawm, technology hab lwm cov txuam nrog rau qhov kev yeeb yam.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog
Cov tub ntxhais kawm yuav:
 Tsim qhov piv txwv ntawm “lus sib txuas” uas lawv siv txog kev sib deev thiab tus cwj
pwm ntawm kev sib deev. Lawv yuav tsum qhia rau lub luag hauj lwm ntawm tus kheej
thiab lub hwj huam ntawm lawv cov suab thiab kev xaiv.
 Qhia txog kev to taub ntawm tus txiv neej thiab poj niam lub cev loj hlob los ntawm ua tiav daim
ntaub ntawv khom nqi thaum ua lub chav kawm cov dej num thiab teb 80% ntawm cov lus nug
kom yog nyob ntawm daim ntawv ntsuam xyuas.
 To taub cov ntsiab lus hais txog kev txhawb kev noj qab nyob zoo thiab tiv thaiv kab mob
 Qhib cov ntaub ntawv noj qab nyob zoo thiab txhawb cov khoom txog kev noj qab nyob zoo
thiab kev pab cuam
Cov Khoom:
 YRBS ntaub ntawv khom nqi
 Lub tais iav loj
 Ib nkas loos ntawm cov mis nyuj (2% lossis cov nyeem yuav tsis ua hauj lwm!)
 Ib pob ntawm plaub yam xim zaub mov fwj txawv
 Lub fwj ntawm DAWN DISH xum npum(Dawn tsuas yog hom xum npum uas thiaj li yuav ua
hauj lwm!)
 Xaiv tau: duab los ntawm phau ntawv magazines (lwm yam People, McCalls, Seventeen,
YM,
lossis daim duab los ntawm TV lossis tus neeg los ntawm ib zaj uas yeeb yas txhua hnub uas qhia
txog kev sib deev lossis tus cwj pwm ntawm kev sib deev)
 Koj tus Cwj Pwm ntawm Kev Sib Deev thiab Tus Cwj Pwm daim ntawv khom nqi IQ rau txhua
tus me nyuam kawm ntawv zoo li cas
 Tsab ntawv khom nqi ua pem tsev
 Daim ntawv kev tsim noob tseg kom txob tu ncua
 Sau tseg txog kev tsim noob tseg kom txob tu ncua thiab qhov taw qhia
Cov Txheej Txheem:
YRBS social norms stats game:
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 12
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
1. Tshaj tawm “Koj tus cwj pwm ntawm kev sib deev thiab cwj pwm IQ yog li cas” tsab ntawv
khom nqi.
2. Hais kom cov me nyuam kawm ntawv siv ob peb feeb los teb txhua lo lus nug. Tus xib fwb
muaj ob qhov kev xaiv los ntawm seb yuav qhia cov lus teb kom yog li cas:
a. Qhia cov me nyuam cov lus teb yog thiab txav los sib tham lossis
b. Ua si qhov “siab tshaj lossis txo” kev sib tw ua si. Pib ntawm qhov pib ntawm cov kab
thiab hais kom cov me nyuam kawm ntawv xam. Yog hais tias lawv nyob li ntawm tsib
feem pua lawv yeej. Yog hais tias koj muaj khoom plig lossis qhab nias hauv koj lub
chav kawm koj txiav txim tau pob khoom plig lawv yuav txais. Yog hais tias cov me
nyuam kawm ntawv ntau tshaj tsib feem pua dhau hais “siab tshaj” lossis “txo” thiab cia
tus neeg tom ntej xam. Cia ua twj ywm kom txog thaum koj tau qhov teb yog.
3. Hais kom cov me nyuam kawm ntawv tso cov lus teb nyob ntawm ib sab ntawm cov lus teb.
4. Tom qab koj muab cov lus yog rau txhua lo lus nug, nug cov me nyuam kawm ntawv kom tsa
tes yog tias feem ntau cov lus teb siab tshaj cov lus teb yog. Feem ntau cov me nyuam kawm
ntawv yuav tsa lawv txhais tes.
5. Nug cov me nyuam kawm ntawv vim li cas qhov no hos tshwm sim. Cov nqe lus teb yooj yim
yuav tsum muaj xws li:
a. Kuv cov phooj ywg tab tom ua.
b. Cov neeg dag txog yam lawv tab tom ua thiab ua kom haum rau cov phooj ywg, yog li
ntawd nws zoo li txhua tus tab tom ua.
c. Lawv pom cov neeg tau ua tej yam no yog li ntawd lawv thiaj xav tias txhua tus neeg
ua li ntawd.
6. Ua rau neeg feem tsawg uas tau tej yam no tshaj li lawv xav.
7. Muaj cov ntaub ntawv no piv rau lwm yam cwj pwm sib deev los ntawm 2003 thiab 2009.
Qhov no yog muab rau cov xib fwb uas xav qhia cov me nyuam kawm ntawv txog cov me nyuam
kawm ntawv cov cwj pwm uas hloov sij hawm dhau sij hawm.
Lub tais uas muaj cov mis nyuaj ua ub no
1. Nyob rau hauv lub khob loj tais hliv ib loos noj mis nyuj qhia rau cov chav kawm
ntawv tias lub tais nruab nrab yog koj lub cev hluas thiab cov mis nyuj nruab nrab yog cov
neeg hluas lub hlwb.
2. Siv ib kob zaub mov (xiav) thiab siv xwb tus xim los piv tawm, nug tus me nyuam kawm
ntawv mus qhia rau cov hoob kawm lus uas lawv tau txais los ntawm tawm hais txog kev
ua niam txiv tus cwj pwm. (xws li: cia li ua rau nws, tsis tau ntes tau, nws yim zoo, tsis
muaj qhov yuav tshwm,lwm yam.) Txhua lub sij hawm tus me nyuam kawm
ntawv txoj lus lawv tau txais los ntawm tawm xov xwm, cov txij dauv nco ib kob xiav zaub
mov rau hauv cov mis nyuj.
3. Siv zaub mov xiam (liab) lwm xim thiab nug cov hoob kawm paub dab tsi lawv niam
thiab txiv/tsev neeg hais tias hais txog tej cwj pwm kev sib deev thiab zas
xim liab nco ib tee hauv cov mis nyuj rau txhua cov lus. (lwm yam Kuv tsis muaj koj, thov
koj ceev faj, ua zoo zoo, lwm yam)
4. Saib lwm xim sawv cev rau cov koom txoos (leeg) thiab tshaj tus phooj ywg (daj).
5. Lub tais yuav tas uas muaj yeeb yuj thiab "sib xyaw" mus rau.
6. Hais kom cov me nyuam kawm ntawv yuav piav
txog qhov lawv pom hauv lub tais uas muaj mis nyuj. Hais kom cov me nyuam kawm
ntawv mus
qhia hais tias "Yuav yog cov mis nyuj uas cov xim ntau yam xws li koj lub paj
hlwb, hais txog cov lus koj tau txhua txhua hnub txog kev ua niam txiv li cwj pwm?"
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 13
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
7. Thaum kawg cov kauj ruam hauv lub cev, siv cov tshuaj ntxuav tes kaj
ntug tais thiab qhia cov me nyuam kawm ntawv tias qhov nruab nrab yog lawv ib tug
neeg xaiv los ntawm lawv tus kheej qhov tseem ceeb ntawm kev txiav txim
zoohauv lus zog. Nyem qhov kaj ntug nyob nruab nrab ntawm cov mis nyuj.
Lub xim yuav tag nrho tsiv mus nyob rau ntawm ntug tawm hauv qhov chaw zov dawb dua.
8. Qhia rau cov me nyuam kawm ntawv uas lawv muaj zog kom zoo raws li txoj cai, noj qab
nyob zoo thiab lub luag hauj lwm kev ua niam txiv txiav txim-yuav raug tawm cov lus. Chav
tsev no tsim los ua kom lawv lub hwj chim ntawm paub gained los ntawm cov lus
qhia ntawm
kws kho mob, neeg dab neeg qhia txog cov kev xaiv uas nws tau ua nyob rau hauv lawv lub
neej, sib ntawm hoob kawmlos ntawm peb cov kev sib tham, thiab lwm yam.
Rov los saib dua ntawm lub cev loj hlob
1. Yais cov ntaub ntawv qhia txog hom kab ke kev muaj menyuam tub ki ntawm txiv neej thiab
poj niam.
2. Tso cov duab qhia hom kab ke kev muaj menyuam tub ki rau ib ncig hauv lub chav thiab hais
kom cov menyuam ncig saib thiab sau nkag rau lawv cov ntaub ntawv. Muab li 15-20 feeb rau
cov tub ntxhais kawm ua kom tiav txoj dej num no. Yog hais tias koj tsis zoo hais kom cov
menyuam tawm ntawm lub chav hauv tej dej num no cov duab qhia ib txwm tuaj yeem raug siv
nyob rau theem siab tshaj taub hau
3. Txheeb xyuas tus me nyuam kawm ntawv cov lus teb los xyuas kom tag
nrho lawv muaj tseeb rau lawv los xij.
4. Muab tau txhua nyiaj siv ua haujlwm uas qhia tus txiv neej thiab poj niam tas zog.
a. Pib nrog kev loj hlob ntawm poj niam lub cev.
1. Nug cov tub ntxhais kawm txog lub hom phiaj ntawm hom kab ke kev muaj
menyuam tub ki ntawm txiv neej. Xyuas kom lawv to taub tias lub hom
phiaj yog ua phev, thiab cov qe. Lub hom phiaj tseem ceeb ces yog ua kom muaj
ib tug menyuam.
2. Mus saib cov phev (sperm) txoj kev taug pib txij ntawm ob lub noob qes tawm
mus txog sab nraum lub cev
3. Raws li qhov kev tso qib no: ob lub noob qes, txoj hlab noob qes, txoj hlab xa
phev, hnab kua phev, taub kua phev, Taub Kua Sid (Cowper’s gland), lub qhov
zis thiab tawm rau sab nraum lub cev. Use pg. 449 hauv Glencoe Health
teacher’s Edition raws li tau piav qhia.
4. Rov mus saib nws dua ib zaug ntxiv, zaum no yuav hais txog yam uas feem
twg tsim ua thiab hais kom cov menyuam piav rov rau mloog txog feem twg
ntawm lub cev uas koj tab tom tham txog. Kav tsij tsawb xyuas nws ntxiv txog
ntua thaum feem coob ntawm chav kawm teb tau lo lus teb yog lawm
5. Piv txwv txog tus xib fwb yuav piav qhia txog cov feem no tau licas ua lus luv
luv:
Txoj Kab Kev ntawm Tus Kab Menyuam:
a. Cov kab menyuam yog tsim los hauv ob lub noob qes
b. Cov kab menyuam txav mus rau hauv Txoj Hlab Noob Qes uas nws
yuav loj hlob thiab nyob rau hauv
c. Cov kab menyuam txav mus rau Txoj Hlab Kua Phev uas xyaws nrog
cov kua dej los ntawm Taub Kua Phev thiab Qog Kua Phev. Taub
Cowper
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 14
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg

Taub Kua Phev: tsim cov kua nplaum uas pab txhawb rau
cov kab menyuam tawm tau los yooj yim.
 Txiv Neej Lub Qog Tom Xib: tso tawm cov nyias
nyias, ntais kua uas tiv cov phev los ntawm cov kua
qaub hauv deev lawv pojniam
 Cowper’s Gland: ua ntej rho tawm nws tso tawm
cov kua ntshiab uas tiv cov phev los ntawm cov kua
qaub hauv lub qhov zis pojniam
b. Cov kab menyuam tawm los raws lub qhov zis
c. Cov kab menyuam tawm hauv txivneej lub cev los ntawm kev txuag
tawm
6. Qhia rau cov me nyuam kawm ntawv kom thaum ib tug txiv neej tso tawm li
ntawm 150-300 vam phev qhia nws thiab nws tsuasyuav siv ib los rau lub qe.
b. Tom ntej no piav txog poj niam deev lawv (muab tau ib qho nyiaj siv
ua haujlwm ntawm deev lawv pojniam)
1. Lub hom phiaj tseem ceeb ntawm hom kab ke kev muaj menyuam tub ki
ntawm poj niam yog dab tsi? Los muab qe chiv xeeb ua menyuam thiab tswj tus
menyuam kom loj hlob
2. Yuav pib txij thaj chaw uas cov qe raug ua thiab ua haujlwm thaum koj taug
kev saib hom kab ke.
3. Raws li qhov kev tso qib no: lub zes qe, txoj hlab xa qe, lub tsev menyuam,
ncauj tsev menyuam, lub paum.
4. Qhia rau me nyuam kawm ntawv uas cov poj niam yog yug los es muaj tag
nrho nws lub qe nyob rau lawv lub zes qe menyuam. Ib zaug tiav nkauj tiav
nraug pib, ib lub qe laus txhua hli thiab yuav mus txog poj
niam deev lawv kom tau qhov chaw yug los ntawm cov phev.
5. Rov mus saib nws dua ib zaug ntxiv, zaum no yuav hais txog yam uas feem
twg tsim ua thiab hais kom cov menyuam piav rov rau mloog txog feem twg
ntawm lub cev uas koj tab tom tham txog. Kav tsij ua mus kom txog thaum feem
ntau ntawm chav kawm teb raug. Saib pg. 453 hauv Glencoe Health Teacher’s
Edition raws li tau piav qhia.
6. Piv txwv txog tus xib fwb yuav piav qhia txog cov feem no tau licas ua lus luv
luv:
Txoj Kab Kev ntawm Lub Qe ua rau Cev Xeeb Tub:
a. Zaus qe tsim ib lub qe
b. Zaus qe tso lub qe nkag los rau ntawm Txoj Hlab Zaus Qe
c. Sib Tod thiab tsim Tus Kab Caj Ceg Menyuam
 Kev Sib Tod: Lub qe tsuas tod rau ib tug kab menyuam xwb
dhau ntawd ces nws kaws lawm - vim yog kev sib tod ntawm
feem khis-mis
 Tus Kab Caj Ceg Menyuam: Lub qe thiab kab menyuam
tsim ib tug keeb caj ceg
d. Tus Zygote yuav mus kev hauv qhov chaw mos chaw
mos raj rau cov menyuam – yuav tau ua dua
3 mus rau 5 hnub
*Vim tus kab caj ceg menyuam khiav mus los, nws pib faib ua ib
lub kheej kheej uas muaj ntau tus keeb caj ceg dhau ntawd mam li
loj hlob los ua ib tus chiv keeb menyuam
 Chiv Keeb Menyuam: Yuav siv sijhawm sib tod 8 asthiv
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 15
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
e. Mam li muaj Chiv Keeb Menyuam
f. Tus pojniam thiaj li mam xeeb tub
**Yog tsis kev chiv keeb menyuam, tus pojniam yuav tsis
Cev xeeb tub
7. Tso cov txheej kev loj hlob ntawm tus pojniam kom siab, tam sim no pib txuag
cov kua phev nkag mus rau hauv tus pojniam thaum sib deev thiab saib cov kab
menyuam nkag mus nrhiav lub qe.
a. Nug yog ib yam ntawm cov me nyuam kawm ntawv nco
ntsoov phev pes tsawg yog qha hauv tus poj niam lub cev
thaum com (150-300 vam).
b. piav tias tus poj niam qhov chaw mos los twb muaj cov kua
qaub hauv nws tua muaj ntau cov phev thiab ib co phev
kuj tua rau ntawm qhov chaw mos phab ntsa.
c. Tom qab ntawd ces cov phev (sperm) yuav nkag mus rau lub ncauj
tsev menyuam thiab mus rau lub tsev menyuam. Ntau tus kab menyuam
tab tom nrhiav lub qe thiab mus lo rau ntawm no.
d. Ntu uas zoo tshaj plaws rau lub qe los chiv xeeb menyuam ces yog
ntawm txoj hlab xa qe. Ziag no muaj ib co phev (sperm) uas nkag mus
hauv ib txoj hlab, thiab ib co ho mus rau lwm txoj hlab. Thaum cov kua
phev thiab lub qe sib ntsib hauv txoj hlab xa qe, ces tsuas tshuav muaj li
50 tus lawm xwb.
e. phev TIB TUG ntaus tau cov qe. Thaum qhov ntawd tshwm sim lawm
ces lub qe yuav tsim ua ib txheej pov thaiv uas tsis kam cia lwm tus phev
(sperm) nkag ntxiv lawm. Yog li ntawd koj yuav muaj menyuam ntxaib
tau licas? Ob txoj hau kev:
1. Cov menyuam ntxaib Faternal twins: Qhov no yog thaum uas
ob lub qe raug chiv xeeb ua menyuam. Cov menyuam ntxaib
yuav muaj ob co DNA thiab yuav tsis zoo ib yam.
2. Cov menyuam ntxaib Biological twins: Phev ua ib lub
qe, thiab cov qe sai faib rau ob tug. Qhov no yog ob tug neeg uas
muaj DNA sib xws. Nkawv muaj feem muaj ntsej muag zoo ib
yam heev.
f. Ziag no koj muaj ib lub qe uas raug chiv xeeb menyuam lawm uas
yuav cog tau rau hauv tsev menyuam.
g. 9 lub hli koj ua peev xwm tsim tau ib tus me nyuam.
Saib cov ntawv faib tawm thiab xib fwb daim ntawv tshawb fawb txog Txoj kev ntawm Cov
Phev thiab Txoj Kev ntawm Lub Qe
Kev Pab Cuam Thev Nab Las Ntsis:
Sab hauv txiv neej lub cev: 2 feeb 15 fiab duab khas thus piav txog qau tawv, qau loj npaum cas,
tsim phev, kev txau kua phev tawm - http://www.growingupcomesfirst.org/en/males/physiology
Poj niam tso qe me nyuam tawm thiab cev ntas: 2 feeb 50 fiab duab khas thus piav txog tso qe
me nyuam tawm, nruab rau thiab cev ntas hauv poj niam http://www.growingupcomesfirst.org/en/females/physiology
Qhov Txuas Ntxiv ntawm Zaj Lus Qhia
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 16
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Hais kom cov me nyuam kawm ntawv mus saib qhov website Growing Up Comes First, ib qhov
kev kawm qhia txog lub caij nto nkuaj nto nraug thiab kev hloov hauv lub cev.
http://www.growingupcomesfirst.org/en/home
Cov me nyuam kawm ntawv mus saib cov daim duab qhia txog lub cev ntawm
http://kidshealth.org/teen/sexual_health/.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 17
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Lub Cev Loj Hlob Ntawm Txivneej
Txoj Kab Kev ntawm Tus Kab Menyuam:
a. Cov kab menyuam yog tsim los hauv ob lub noob qes
b. Cov kab menyuam txav mus rau hauv Txoj Hlab Noob Qes uas nws
yuav loj hlob thiab nyob rau hauv
c. Cov kab menyuam txav mus rau Txoj Hlab Kua Phev uas xyaws nrog
cov kua dej los ntawm Taub Kua Phev thiab Qog Kua Phev. Taub
Cowper
 Taub Kua Phev: tsim cov kua nplaum uas pab txhawb rau cov
kab menyuam tawm tau los yooj yim.
 Txiv Neej Lub Qog Tom Xib: tso tawm cov nyias
nyias, ntais kua uas tiv cov phev los ntawm cov kua qaub nyob
rau hauv tus poj niam
kev loj hlob ntawm lub cev
 Cowper’s Gland: ua ntej rho tawm nws tso tawm cov
kua ntshiab uas tiv cov phev los ntawm cov kua qaub hauv lub
txiv neej qhov zis
d. Cov kab menyuam tawm los raws lub qhov zis
e. Cov kab menyuam tawm hauv txivneej lub cev los ntawm kev txuag
tawm
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 18
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Lub Cev Loj Hlob Ntawm Txivneej
Txoj Kab Kev ntawm Tus Kab Menyuam:
a. __________________________________________________
b.
__________________________________________________
c.
________________________________________________________
____________________________________________
 Taub Kua Phev:
___________________________________________________
_________________________________________
 Taub Cowper:
___________________________________________________
_________________________________________
 Taub Cowper:
___________________________________________________
_________________________________________
d.
__________________________________________________
e.
__________________________________________________
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 19
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Lub Cev Loj Hlob Ntawm Pojniam
Txoj Kab Kev ntawm Lub Qe ua rau Cev Xeeb Tub:
a.
Zaus qe tsim ib lub qe
b.
Zaus qe tso lub qe nkag los rau ntawm Txoj Hlab Zaus Qe
c.
Sib Tod thiab tsim Tus Kab Caj Ceg Menyuam
 Kev Sib Tod: Lub qe tsuas tod rau ib tug kab menyuam xwb
dhau ntawd ces nws kaws lawm - vim yog kev sib tod ntawm
feem khis-mis
 Tus Kab Caj Ceg Menyuam: Lub qe thiab kab menyuam tsim
ib tug keeb caj ceg
d.
Lub Zygote mus hauv txoj hlab zuas qe mus rau lub tsev me nyuam –
siv 3 mus rau 5 hnub
*Vim tus kab caj ceg menyuam khiav mus los, nws pib faib ua ib
lub kheej kheej uas muaj ntau tus keeb caj ceg dhau ntawd mam li
loj hlob los ua ib tus chiv keeb menyuam
 Chiv Keeb Menyuam: Yuav siv sijhawm sib tod 8 asthiv
e.
Mam li muaj Chiv Keeb Menyuam
f.
Tus pojniam thiaj li mam xeeb tub
**Yog tsis kev chiv keeb menyuam, tus pojniam yuav tsis
cev xeeb tub
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 20
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Lub Cev Loj Hlob Ntawm Pojniam
Txoj Kab Kev ntawm Lub Qe ua rau Cev Xeeb Tub:
d.
__________________________________________________
e.
__________________________________________________
f.
__________________________________________________
 Kev Sib Tod:
___________________________________________________
_________________________________________
 Tus Kab Caj Ceg
Menyuam:__________________________________________
__________________________________________________
e.
__________________________________________________
*Vim tus kab caj ceg menyuam khiav mus los, nws pib faib ua ib
lub kheej kheej uas muaj ntau tus keeb caj ceg dhau ntawd mam li
loj hlob los ua ib tus chiv keeb menyuam
 Chiv Keeb
Menyuam:__________________________________________
__________________________________________________
g.
__________________________________________________
h.
__________________________________________________
**Yog tsis kev chiv keeb menyuam, tus pojniam yuav tsis
cev xeeb tub
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 21
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Koj Tus Cwjpwm Sib Deev thiab Yeeb Yam IQ yog zoo licas?
2013
1. Pes tsawg feem pua ntawm cov me nyuam kawm ntawv hauv MPS tsev kawm ntawv uas
tau sib deev (chaw mos)? __________
2. Pes tsawg feem pua ntawm cov me nyuam kawm ntawv tau sib deev thawj zaug ua ntej
hnub nyoog 13? __________
3. Pes tsawg feem pua ntawm cov me nyuam kawm ntawv tau sib deev nrog ib losis ntau
tus neeg tshaj li ntawm peb lub hli dhau los? __________
4. Cov me nyuam kawm ntawv uas sib deev thaum peb lub hli dhau los, nws yog pes tsawg
feem pua ntawm cov uas haus cawv lossis siv tshuaj ua ntej sib deev zaum kawg:
__________
5. Cov me nyuam kawm ntawv uas sib deev thaum peb lub hli dhau los, nws yog pes tsawg
feem pua ntawm cov uas siv hnab yas looj ua ntej sib deev zaum kawg: __________
6. Ntawm cov me nyuam kawm ntawv uas tau sib deev thaum lub peb lub hli dhau los, nws yog pes
tsawg feem pua ntawm cov uas siv tshuaj tiv thaiv kom tsis txhob muaj me nyuam. __________
7. Yog pes tsawg feem pua ntawm cov me nyuam kawm ntawv uas tau qhia kev kawm txog
kab mob AIDS lossis HIV hauv tsev kawm ntawv? __________
8. Yog pes tsawg feem pua ntawm cov me nyuam kawm ntawv uas tau muab lossis tau sib
deev? __________
9. Yog pes tsawg feem pua ntawm cov me nyuam ntxhais kawm ntawv tau sib deev uas
thov tias ua cas lawv hos tsis tos ntev zog ua ntej mam li sib deev? __________
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 22
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
1.
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
XIB FWB DAIM NTAWV TEB
Koj Tus Cwjpwm Sib Deev thiab Yeeb Yam IQ yog zoo licas?
2013
Yog pes tsawg feem pua ntawm cov me nyuam kawm ntawv MPS tsis tau sib deev dua li? 52.4% ib qho
10.7% poob thiab ib qho 17% poob* los ntawm 2009 (63.1%)
2.
Yog pes tsawg feem pua ntawm cov me nyuam kawm ntawv uas tau sib deev ua ntej lawv muaj hnub
nyoog 13? 10.9% ib qho 1.3% poob thiab ib qho 10.7% poob* los ntawm 2009 (12.2%)
3.
Yog pes tsawg feem pua ntawm cov me nyuam kawm ntawv uas tau sib deev nrog ib lossis ntau tus neeg
ntawm peb lub hli dhau los? 34.3% ib qho 9.7% poob thiab ib qho 22% poob* los ntawm 2009 (44.0%)
4.
Cov me nyuam kawm ntawv uas sib deev thaum peb lub hli dhau los, nws yog pes tsawg feem pua ntawm
cov uas haus cawv lossis siv tshuaj ua ntej sib deev zaum kawg: 10.2% ib qho 7.3% poob thiab ib qho
41.7% poob* los ntawm 2009 (17.5%)
5.
Cov me nyuam kawm ntawv uas sib deev thaum peb lub hli dhau los, nws yog pes tsawg feem pua ntawm
cov uas siv hnab yas looj ua ntej sib deev zaum kawg: 34.9% ib qho 31.3% poob thiab ib qho 47.3% poob*
los ntawm 2009 (66.2%)
6.
Ntawm cov me nyuam kawm ntawv uas tau sib deev thaum lub peb lub hli dhau los, nws yog pes tsawg
feem pua ntawm cov uas siv tshuaj tiv thaiv kom tsis txhob muaj me nyuam 4.5% ib qho 6.5% poob thiab
ib qho 59% poob* los ntawm 2009 (11%)
7.
Yog pes tsawg feem pua ntawm cov me nyuam kawm ntawv uas tau qhia kev kawm txog kab mob AIDS
lossis HIV hauv tsev kawm ntawv? 79.3% ib qho 5.8% poob thiab ib qho 6.8% poob* los ntawm 2009
(85.1%)
8.
Yog pes tsawg feem pua ntawm cov me nyuam kawm ntawv uas tau muab lossis tau sib deev? 46.6% ib
qho 0.2% poob thiab ib qho 0.4% drop* los ntawm 2009 (46.8%)
*Lub Caij Qhia: qhia cov me nyuam kawm ntawv yuav txim txim % poob. Siv qhov txawv nyob hauv ob
tug naj npawb thiab muab faib los ntawm tus naj npawb.
Cov Ntaub Ntawv Tshiab
Cwj pwm
Feem pua ntawm cov me nyuam kawm ntawv uas tsis tau sib deev dua
Feem pua ntawm cov me nyuam kawm ntawv uas twb tau sib deev thaum
zaug ua ntej hnub nyoog 13
Feem pua ntawm cov me nyuam kawm ntawv uas twb tau sib deev nrog
plaub lossis ntau tus neeg nyob hauv lawv lub neej
Feem pua ntawm cov me nyuam kawm ntawv tau sib deev nrog ib losis
ntau tus neeg tshaj li ntawm peb lub hli dhau los
Feem pua ntawm cov uas haus cawv lossis siv tshuaj ua ntej sib deev
zaum kawg
kev sib deev
Feem pua ntawm cov uas siv hnab yas looj ua ntej sib deev zaum kawg
2003
59.8%
11.1%
2011
52.4%
10.9%
22.1%
18.3%
39.9%
34.3%
17%
10.2 %
70.5%
61.5%
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 23
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Kev Tshawb Fawb Sab Nraub Lub Cev
Poj niam
Sab nraub daim di
paum
Kaus ple
Lub Qhov Zis
Sab hauv daim di
paum
Chaw mos qhib
Tus txiv neej
Ntev ntev
Noob qes
Taub hau
(sab hauv daim
plhaub noob qes)
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 24
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Sab Hauv Poj Niam Kev Muaj Me Nyuam
D
F
E
C
B
A
G
A
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
B
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
C
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
D
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
E
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
F
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
G
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 25
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Txiv Neej Kev Muaj Me Nyuam
Zais Zis
Pob Txha Qau
D
B
F
A
G
Tawv Qau
C
A
T
u
s Quav
Qhov
A
is
(I
H )
E
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
B
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
C
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
D
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
E
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
F
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
G
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
H
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
I
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 26
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Lus Teb Txog Txiv Neej Cov Kab Ke Tsim Noob Neej
A. Noov – Tus txiv neej cov aus nkees; kuj siv mus tso zis
B. Hnab Kua Phev – Lub qog uas nyob hauv qab ntawm lub zais zis. Nws tso tawm cov kua mis nyias nyias uas
tiv thaiv cov phev los ntawm kua qaub hauv poj niam kev muaj me nyuam.
C. Plhaub Noob Qes – Daim tawv lub hnub uas ntim noob qes, kiag qauv qab rab qau.
D. Taub Kua Phev – Ob lub qog (gland) nyob ntawm ib sab lub zais zis uas yuav tso
cov kua phev tawm los. Nws tsim cov kua nplaum uas pab txhawb rau cov kab menyuam tawm tau los yooj
yim.
E. Ob Lub Noos Qes – Kuj tseem raug hu tias cov kev sib tw; ob lub keeb nqaij (organs) kheej kheej uas raug
ntim cia hauv daim plhaub noob qe. Cov no yuav tsim txivneej cov keeb hormone testosterone thiab kab
menyuam.
F. Lub Qhov Zis – Txoj hlab uas cia zis thiab kua phev ntws tawm ntawm lub cev, tab sis tsis yog nyob rau tib
lub sij hawm
G. Txoj Hlab Noob Qes – Qhov chaw uas cov phev raug ua kom loj txaus thiab khaws cia.
H. Txoj Hlab Xa Phev – Txoj hlab hauv qhov uas cov phev raug sib tov xyaw nrog lwm cov kua los ntawm hnab
kua phev thiab taub kua phev txhawm rau tsim ua phev txiv neej.
I. Cowper’s Gland- Ua ntej rho tawm nws yuav tso tawm cov kua tshiab tshiab uas tiv thaiv cov phev los ntawm
kua qaub hauv txiv neej qhov zis
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 27
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Lus Qhia Teb Hom Kab Ke Kev Muaj Menyuam Tub Ki
(Sab Hauv)
A. Lub Paum – Ib lub qhov nqaij uas uas nyob rau ntu lub zais zis thiab txoj nyhuv. Thaum sib deev cov kab
menyuam yuav nkag mus rau hauv pojniam lub qhov mos, txoj hlab yug menyuam thiab tawm mus thaum coj
khaub ncaws.
B. Ncauj Tsev Menyuam – Hauv qab ntawm lub tsev menyuam yuav qhib me me los ntawm lub tsev menyuam
thiab lub qhov chaw mos.
C. Lub Tsev Menyuam – Keeb nqaij (organ) uas npaj nyob rau txhua lub hli txhawm rau txais ib lub qe chiv xeeb
menyuam. Nws kuj tseem npaj rau txhawb nqa lub qe chiv xeeb menyuam nyob rau thaum xeeb tub thiab los
zawm nyob rau thaum yuav yuav menyuam los pab tau kev yug.
D. Txoj Hlab Xa Qe – Txoj hlab uas txuas nyob ze ntawm lub zes qe mus rau lub tsev menyuam.
E. Qe – Kuj hu uas cov qe xeeb me nyuam; tus poj niam kev muaj me nyuam.
F. Lub Zes Qe – Ob lub taub uas tsim ua cov qe (qe xeeb menyuam) thiab xa
mus rau cov hormones.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 28
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tus txiv neej A
Noov
Txivneej tus qau kuj siv tso zis
Tus txiv neej B
Hnab Kua Phev
Lub qog uas nyob hauv qab ntawm lub zais zis. Nws tso tawm cov kua mis nyias nyias uas tiv
thaiv cov phev los ntawm kua qaub hauv poj niam kev muaj me nyuam
Tus txiv neej C
Plhaub Noob Qes
Daim tawv lub hnub uas ntim noob qes, kiag qauv qab rab qau.
Tus txiv neej D
Taub Kua Phev
Ob lub qog nyob ntawm ob sab ntawm lub zais zis uas tso tawm
cov kua phev tawm los. Nws tsim cov kua nplaum uas pab txhawb rau cov kab menyuam tawm
tau los yooj yim.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 29
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tus txiv neej E
Noob qes
Kuj tseem raug hu tias cov kev sib tw; ob lub keeb nqaij (organs) kheej
kheej uas raug ntim cia hauv daim plhaub noob qe. Cov no yuav tsim
txivneej cov keeb hormone testosterone thiab kab menyuam.
Tus txiv neej F
Lub Qhov Zis
Txoj hlab uas cia zis thiab kua phev ntws tawm ntawm lub cev, tab sis
tsis yog nyob rau tib lub sij hawm.
Tus txiv neej G
Txoj Hlab Noob Qes
Qhov chaw uas cov phev raug ua kom loj txaus thiab khaws cia.
Tus txiv neej H
Txoj Hlab Xa Phev
Cov hlua dej uas cov phev nyob nrog lwm cov kua dej los ntawm txiv
neej lub qog txom xib, Cowper’s gland, thiab taub kua xoo mus tsim cov
phev.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 30
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tus poj niam A
Lub Paum
Lub qhov nqaij uas nyob rau ntu ntawm lub zais zis thiab txoj nyhuv.
Thaum sib deev cov kab menyuam yuav nkag mus rau hauv pojniam lub
qhov mos, txoj hlab yug menyuam thiab tawm mus thaum coj khaub
ncaws.
Tus poj niam B
Ncauj Tsev Menyuam
Chaw txum ntawm lub tsev menyuam uas muaj ib lub qhov qhi me me
nyob rau ntu ntawm lub tsev menyuam thiab lub qhov paum.
Tus poj niam C
Lub Tsev Menyuam
Yam khoom hauv lub cev uas npaj kom tau txais cov qe txhua lub hli.
Nws kuj tseem npaj rau txhawb nqa lub qe chiv xeeb menyuam nyob rau
thaum xeeb tub thiab los zawm nyob rau thaum yuav yuav menyuam los
pab tau kev yug.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 31
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 1
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsuas Yog Qhov Tseeb”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tus poj niam D
Txoj Hlab Qe
Txoj hlab uas txuas ntawm lub zuag qe mus rau lub tsev menyuam.
Tus poj niam E
Lub Qe
Thiab kuj hu ua ib lub qe; kev loj hlob ntawm keeb caj ceg ntawm tus
pojniam
Tus poj niam F
Zes qe menyuam
Ob lub zuag qe ua qog uas tsim cov qe (noob menyuam) thiab xa cov
hormmones tawm.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 32
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 2
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Leej Twg Yog Tus Twg”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab nyob
zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 4 – Kev Sib Txuas Lus ntawm Ib Tug Neeg Mus Rau Lwm Tus
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia txog rab peev xwm kev paub sib txuas lus ntawm ib tug neeg mus
rau lwm tus kom txhawb nqa kev noj qab nyob zoo thiab zam lossis txo tej kev pheej hmoo fab kev mob
nkeeg.
Tus Qauv Cai 5 – Kev Txiav Txim Siab
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia txog rab peev xwm los siv kev paub txiav txim siab txhawm rau
txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog:
Cov tub ntxhais kawm yuav:
 Rov xyuas txog cov kauj ruam hauv zeeg kev coj khaub ncaws
 Tsim/rov ua dua/kho kev paub txog ntawm txiv neej thiab poj niam kev muaj me nyuam.
 Sib piv thiab txawv tsis zoo ib yam, hauv qhov chaw nyab xeeb, tus poj niam thiab txiv neej cov
aus nkees ua me nyuam qhia txog, tus twg tau cov aus nkees twg thiab lub aus nkees twg nrhiav
hauv ob leej poj niam thiab txiv neej.
Cov Khoom:
 15 lub hnab ntawv nrog 15-20 cov ntaub ntawv, txhua daim ntawv tau sau nrog ib lub npe
ntawm tus txiv neej lossis poj niam cov aus nkees muaj me nyuam.
 Piv txwv ntawm cov ntsiab lus:
 TXIV NEEJ: noov, daim tawv qau, noob qes, plhaub noob qe,
txiv neej txoj hlab phev, taub qog phev, lwm yam.
 POJ NIAM: zuas qe, hlab zuas qe, tsev me nyuam, ncauj tsev
me nyuam, chaw mos, di paum, lwm yam.
 OB YAM: qhov zis, zais zis, pob txha ntawm plab mog, lwm yam.
 Saum toj sij hawm cev ntas
Cov Txheej Txheem:
Tshuaj ntsuam.
Mus saib 5 kauj ruam ntawm zeeg kev coj khaub ncaws
CEEB TOOM QHIA: Txhua tus poj niam muaj ib lub sij hawm zoo sib xws thiab nws tseem ceeb
lawv siv daim qas nib toos mus txiav txim lawv lub sij hawm txawv. Thiab, nws siv ob peb xyoo
thaum tus me nyuam ntxhais pib tiav nkauj uas nej nws lub sij hawm yuav pib txhua lub hli.
1. Ntawm 1-4 hnub txaus coj khaub ncaws yoojyim rau lub cev. Follicle stimulating lawm (FHS) ua rau cov hauv paus loj hlob tuaj.
2. Rau hnub 5-12 tshuaj no ua rau lub hauv ob sab phlu uas cov menyuam yuav ua nkoog thiab noob
sia me nyuam hauvlub hauv paus rau ntsug
3. Rau tej hnub muaj 13-14 ovulation no thiab cov qe tso rau hauv qhov chaw mos chaw mos raj
4. Rau tej hnub muaj 15-20 lub qe yuav mus hauv qhov chaw mos chaw mos tube yog hais
tias lub qe yog qhov chaw yug. Tej zaum yuav muab rau cov phev los fertilize lub qe.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 33
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 2
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Leej Twg Yog Tus Twg”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
5. Nyob rau hnub 21-28 lub qe sits hauv tsev menyuam. Yog hais tias lub qe yog qhov chaw yug ua
poj niam yuav pib thiab pib lub hlis tom ntej.
6. TAW: nco ntsoov lawv yuav tsum to taub tias koj suav cov hnub ntawm lub sij hawm coj khaub
ncaws, HNUB IB ntawm lub sij hawm tshiab yog thaum tus poj naim pib coj khaub ncaws, TSIS
YOG tom qab nws uas tiav lawm
Nug: THAUM hnub twg thiaj yuav muaj tau menyuam zoo tshaj plaws? Hnub 13-16 los ntawm cov
tseeb uas cov phev nyob tau hauv tus poj naim mus txog 5-7 hnub. Piv txwv li: Yog tias cov phev
nkag mus rau hauv lub cev ntawm hnub 9. Cov phev tej zaum yuav nyob hauv txoj hlab qe me nyuam
ntawm hnub 13-14 thaum cov qe tso tawm lawm. Nco nsoov lub qe twb muab tso tawm thiaj li pib
kev xeeb uas yuav pib.
Daim ntawv thev nas las ntsis: Muaj ntau ntau yam apps rau lub khw uas yuav pab tau cov
pojniam tau taub thiab taug qab lawv cev ntas (Period Tracker, Love Cycles, Fertility Friend, My
Cycles, etc.). Ntau cov poj niam uas siv nws mus taug qab muaj me nyuam thiab ua rau kom yuav ua
rau xeeb me nyuam. Cov hluas ib txhia yeej tau siv cov apps rau lub hom
phiaj txawv thiab kom txo tau qhov uas lawv yuav xeeb tub. Tham nrog cov me nyuam kawm
ntawv cov pros thiab cons ntawm cov apps thiab hais dua tias hluas nkauj (tshwj xeeb yog cov
neeg uas nyuam qhuav ywj mus ntas) muaj lus ntxiv mus thiab daim ntawv qhia yuav tsis zoo tas
mus li.
Lwm yam kev pab cuam: Lub teeb uas qhia hormonal hloov nyob rau hauv lub cev ntas yog neeg
tsim muaj.
Leej twg leej twg cov ua ub no:
1. Txhua tus kawm khub nrog lwm cov me nyuam kawm ntawv.
2. Tus menyuam kawm ntawv sits ze sib nyob saum ib lub rooj.
3. Ib txheej ob tug me nyuam kawm ntawv yuav muab ib lub hnab ntawv "Leej twg 's leej
twg"
4. Cov me nyuam kawm ntawv yuav hais kom koj muab tej yam lus hauv lub hnab
ntawv thiab mam li muab rau hauv peb pawg:
a. Poj niam lub cev
b. Txiv neej lub cev
c. Tag nrho
5. Ntxiv mus, cov me nyuam kawm ntawv yuav hais kom mus deev tus kab mob poj
niam thiab muab rau koj tshwm sim los muaj txiav txim rau txoj kev ntawm ib lub qe
tauj rau qhov uas cev xeeb tub. Rov qab ua li qhov siv txiv neej kabmobno lub chaw ntawm cov phev raws qib raws dua.
6. Lwm yamyuav muab los piv rau ib tug txiv neej hloov nrog ib tug poj
niam hloov thiab piav txog lawv zoo sib xws
I.E.: Noob-qes thiab lub zes qe
menyuam yog zoo vim muaj qhov deev deev hlwb nkawd ob leeg.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 34
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 2
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Leej Twg Yog Tus Twg”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
noov
qhov quav
noob qes
pob txha qau
plhaub noob qes
zes qe menyuam
txoj hlab noob qes
Txoj hab zaus qe
txoj hlab xa phev
lub tsev menyuam
taub kua phev
ncauj tsev menyuam
hnab kua phev
lub paum
Taub Cowper
daim di paum
ntug tsev me nyuam
mis
lub qhov zis
hnyuv qhov quav
zais zis
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 35
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 2
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Leej Twg Yog Tus Twg”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Lub Cev Ntas
Ntawm 1-4 hnub txaus coj khaub
ncaws yoojyim rau lub cev. Follicle stimulating lawm (FHS) ua rau cov hauv
paus loj hlob tuaj.
Nyob rau hnub 21-28 lub qe sits hauv tsev
menyuam. Yog hais tias lub qe yog qhov chaw
yug ua poj niam yuav pib thiab pib lub hlis tom ntej.
Rau tej hnub muaj 15-20 lub qe yuav
mus hauv qhov chaw mos chaw mos tube yog
hais tias lub qe yog qhov chaw yug. Tej zaum
yuav muab rau cov phev los fertilize lub qe.
Rau hnub 5-12 tshuaj no ua rau lub hauv ob
sab phlu uas cov menyuam yuav ua nkoog thiab noo
b sia me nyuam hauvlub hauv paus rau ntsug
Rau tej hnub muaj 1314 ovulation no thiab cov qe tso rau
hauv qhov chaw mos chaw mos raj
Tsim los ntawm Margaret Lancelot, 2009
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 36
Pawg: Ntsig Txog Kev Loj Hlob Ntawm Lub Cev thiab
Kev Ua Haujlwm Ntawm Lub Cev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 2
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Leej Twg Yog Tus Twg”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 37
Pawg: Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv Zoo
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 3
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Pib Txoj Sia”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab nyob
zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 4 – Kev Sib Txuas Lus ntawm Ib Tug Neeg Mus Rau Lwm Tus
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia txog rab peev xwm kev paub sib txuas lus ntawm ib tug neeg mus
rau lwm tus kom txhawb nqa kev noj qab nyob zoo thiab zam lossis txo tej kev pheej hmoo fab kev mob
nkeeg.
Tus Qauv Cai 5 – Kev Txiav Txim Siab
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia txog rab peev xwm los siv kev paub txiav txim siab txhawm rau
txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog:
Cov tub ntxhais kawm yuav:
 to taub cov theem ntawm kev loj hlob ntawm tus me nyuam xeeb nyob hauv plab
 to taub cov theem uas yug me nyuam
Cov Khoom:
 Daim ntawv thaum xeeb mus rau thaum yug me nyuam
 Daim ntawv soj ntsuam kev xeeb me nyuam
Cov Txheej Txheem:
Ua ub no #1:
 Faib cov me nyuam kawm ntawv mus rau 6 pab pawg
 Hais kom ib pab pawg rho ib daim ntawv
 Txhua pab pawg yuav tsum tawm tswv yim txog seb lawv xav tias lo lus txhai li cas. Cob
2 pab pawg cov lus qub.
 Cev xeeb me nyuam (2 pab pawg)
 Kev loj hlob ntawm kev muaj me nyuam (2 pab pawg)
 Kev yug me nyuam (2 pab pawg)
 Thaum txhua pab pawg tau sau lawv cov lus txhais hais kom lawv qhia rau lub chav
kawm seb lawv sau dab tsi.
 Thaum txhua pab pawg tau qhia lawv cov lus txhais rau ib lo lus, muab me nyuam kawm
ntawv cov lus txhais.
Ua ub no #2:
 Hais kom me nyuam kawm ntawv nyob twj ywm hauv lawv pab pawg los ntawm qhov
ua ub no #1
 Txhua pawg yuav tsum khaws ib tug thawj coj
 Muab daim ntawv "Ntawm kev xeeb mus yug me nyuam" (ib tug rau ib tug neeg nyob
rau hauv cov kev pab)
 Kaw ib tsab ntawv khom nqi ntxiv rau ntawm cov phab ntsa ze ntawm ib pawg
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 38
Pawg: Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv Zoo
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 3
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Pib Txoj Sia”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
 Muaj tus thawj coj uas sawv ntsug ze cov tsab ntawv khom nqi rau phab ntsa xav
kom muaj ib tug khim xim
 Thaum cov xib fwb muab ib lub teeb liab pib, txhua tus neeg hauv pab pawg neeg yuav
tsum qhia rau lawv coj qhovmuab kev txiav txim tias txheej xwm tshwm
sim thaum qhov kev loj hlob. Piv txwv li, cov pab pawg
neeg yuav qhia lawv tus coj twg tej kev loj hlob tshwm sim hnub 1 8 lub lis
piam, los yog 5 rau
 Thaum ib pab pawg neeg no tas rau lawv cov lus teb kom yog. Me nyuam kawm
ntawv yuav tsum sau rau cov lus teb kom yog rau ntawm lawv ib tug neeg tsab ntawv
khom nqi.
Yug me nyuam:
 Qhuab ntuas txog rau 3 theem uas yug menyuam
 Muaj me nyuam kawm ntawv noj ntawv thaum cov kev qhuab qhia
** Cov "nrog txoj kev ntsuam xyuas rau cev tsis tab seeb" tau ntawv yees
qauv thiab tau mus kawm ntxiv.
***Koj kuj mus saib tau ntawm pg. 472 ntawm Glencoe Health textbook siv rau cov theem rau
Stages of Embryonic & Fetal Development.
*** Koj kuj mus saib tau ntawm pg. 477 ntawm Glencoe Health textbook rau cov theem yug me
nyuam
Nco Tseg: Yog hais tias tus me nyuam kawm ntawv zeem txog kev rho menyuam tawm, qhia
rau lawv paub tias nyob rau hauv lub xeev Wisconsin kev rho me nyuam tawm raws txoj cai ua
ntej 24 lis piam hauv plab. Txhawb zog siab yuav tsum ua ntej tseem muaj ib tug me
nyuam thiab cov hluas muaj 18 xyoo yuav tsum muaj kev tso cai los ntawm ib tug neeg
laus hauv koj tsev neeg (los yog tus kws txiav txim) thiaj li yuav tau txoj kev sai.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 39
Pawg: Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv Zoo
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 3
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Pib Txoj Sia”
Npe:
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Xoos moos:
Daim ntawv thaum xeeb mus rau thaum yug me nyuam
_____________: Kev chiv xeeb me nyuam: phev tso mus nteg qe.
_____________: Qhov chiv keeb pib cog nyob rau hauv tus menyuam.
_____________: Lub plawv yuav pib tuav.
_____________: Rau thaum xaus rau lub lim tiam no tus ncej tag leeg
nrob qaum thiab tej paj hlwb uas yog txoj kev ua. Cov nplooj
siab, ob lub raum thiab cov hnyuv pib coj zoo lawm.
_____________: Thaum kawg ntawm lub lim
tiam no tus xeeb yog kaum txhiab zaus loj tshaj cov txais lub qe.
_____________: Ob lub qhov muag, ob txhais ceg, thiab tes pib tsim.
_____________: Lub hlwb tsis muaj qhov qhia; lub qhov ncauj thiab daim di
ncauj yog tam sim no; rau tes rau no ntau heev dua.
_____________: Tawv muag daj, thiab daim ntawv toes, caj ntswm tsum. Cov me
nyuam hauv plab yog roj hmab thiab ua luam dej.
_____________: Txhua yam hauv qhov chaw, cov pob txha pib muab cov pob txha
mos, thiab cov yiv tes pib rau daim ntawv thiab tus me
nyuam yeej hnov.
_____________: Cov hniav pib daim ntawv, npaj rau tes rau. Cov me nyuam hauv
plab kuj ntsos, tig taub hau thiab mluas mlob.
_____________: Cov me nyuam hauv plab muaj peev "ua pa" kua thiab tso zis. Tus
menyuam mos hauv plab yuav ua ib thooj tso tes ua ke; txhua feem
ntawm lub cev yuav ua haujlwm. Tus me nyuam muaj ib
tug qauv pob txha, qab haus huv, thiab ntshav khiav.
_____________: Tsim qab haus huv, qaum, thalamus, thiab Vocal cords. Tus me
nyuam yuav nqus tau nws cov ntiv tes xoo.
_____________: Thaum muaj hnub nyoog no, lub plawv tso tawm cov
kua hauv lub cev cov ntshav ntau txhua txhua hnub.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 40
Pawg: Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv Zoo
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 3
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Pib Txoj Sia”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
______________: Tus me nyuam muaj ib tug neeg laus saj.
_____________: Hlwb pob txha yog tam sim no pib rau daim ntawv. Ib hnub twg lub
plawv yuav nqus ntshav mus los 25 quarts. Rau thaum
xaus rau lub 4 hlis cov me nyuam hauv plab yuav tau 810 ntiv ntev thiab yuav luj kev hnyav li ib nrab ib phaus.
_____________: Tus me nyuam yeej pw npau suav (REM).
_____________: Tus me nyuam puas muaj kev ua tsis taus pa los
ntawm kev nqus kua rau hauv nws lub ntsws loj hlob. Tus menyuam
mos hauv plab yuav kis nrog txoj hlab ntaws thaum nws hnov tau.
Cov niam feem ntau yeej hnov txav mus los hauv plab, hnov tus
menyuam mos ncaws, thiab ua suab nrov. Tam sim no cov roj thiab
fws pib ua haujlwm. Tus me nyuam tam sim no yog kaum
ob nti ntev los yog ntau tshaj, thiab tsis nyhav li ib thiab ib nrab
hnub phaus.
_____________: Eyeteeth muaj tam sim no. Qhov muag pib qhib thiab rua, tawv
nqaij pib tuab zuj zus thiab pib tsim cov pav roj rau sab hauv daim
tawv nqaij. Pib tsim cov keeb tiv thaiv kabmob hauv lub cev thiab
ib hnub twg lub plawv yuav nqus ntshav mus los 300 thoob
(gallons). Tus menyuam mos hauv plab pib paub txog plaub yam
ntawm tsib yam (pom, hnov, paub qhov qab, thiab chwv.) Tus
menyuam paub txog yam sib txawv thaum sawv thiab pw, thiab
tuaj yeem mus raws li tus niam qhov zoo siab thiab chim siab tau.
Kwv yees li ntawm ib lub limtiam twg ua ntej yug tus me nyuam
hauv plab tsis lawm zuj zus, thiab "dauv" feem ntau yog lub taub
hau mus rau hauv cov kab noj hniav.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 41
Pawg: Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv Zoo
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 3
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Pib Txoj Sia”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Kev xeeb me nyuam, Kev loj hlob ntawm kev xeeb me
nyuam, thiab yug me nyuam
Pregnancy (Lub Cev Xeev Menyuam): Lub xeev los ntawm teev ib cheem chiv
keeb los yog cov me nyuam tsis pub dhau tus pojniam lub cev. Tus
mob no yuav qhia tau zoo tau rau kev mus kuaj zis tom, thiab hais qhia los
ntawm cov ntshav, xoob me nyuam, nrhiav me nyuam lub plawv dhia, los yog kev xoo
hluav taws xob. Cev xeeb tub tsuas kav txog cuaj lub hlis, li hnub uas tus poj niam
lub hnub ncaws (LMP). Nws muab faib ua 3 lub lim piam, feem ntau peb lub hlis ntev.
Kev loj hlob ntawm kev xeeb me nyuam: hais txog cov txheej txheem uas me
nyuam npaj los ntawm tus xovtooj ntawm ib tom qab xeeb rau ib tug chiv
keeb thiab tom qab tus me nyuam hauv plab.
Yug me nyuam: tsis muaj zog (daim ntawv yug) thiab tus me nyuam (cov me nyuam
yug nws tus kheej); Nwshais txog txoj kev raws li tus me nyuam mos yuav ua
rau nws txoj kev los ntawm lub tsev menyuam hauv tus kwj dej yugrau lub ntiaj
teb sab nraum.
Daim ntawv teb rau kev xeeb mus rau thaum yug me nyuam
Hnub 1: Kev chiv xeeb me nyuam: cov phev nteg cov qe.
Hnub 6: Qhov chiv keeb pib thaum nyob rau hauv lub tsev me nyuam.
Hnub 22: Plawv pib dhia.
Lim tiam 3: Thaum lub lim tiam xaus tus leeg nrob qaum thiab cov paj hlwb pib hla tuaj. Cov nplooj
siab, ob lub raum thiab cov hnyuv pib coj zoo lawm.
Lim tiam 4: Thaum lub lim tiam xaus tus me nyuam xeeb nws loj tshaj kaum txhiab
cov qe hlab.
Lim tiam 5: Ob lub qhov muag, ob txhais ceg, thiab tes pib tsim.
Lim tiam 6: Hlwb tsis muaj qhov nrhiav tau; lub qhov ncauj thiab daim di ncauj yog tam sim no; rau
tes rau no ntau heev dua.
Lim tiam 7: Tawv muag daj, thiab daim ntawv tiv taw, caj ntswm tsum. Cov me nyuam hauv
plab yog roj hmab thiab ua luam dej.
Lim tiam 8: Puv qhov chaw, cov pob txha pib muab cov pob txha mos, thiab cov yiv tes pib rau daim
ntawv thiab cov me nyuam hauv plab yuav hnov.
Lim tiam 9 thiab 10: Hniav pib los ua, rau tes rau chiv. Cov me nyuam hauv
plab kuj ntsos, kiv taub hau,
thiab mluas mlob.
Lim tiam 10 thiab 11: Tus me nyuam hauv plab muaj peev "ua pa" cov kua thiab tso zis. Tus
menyuam mos hauv plab yuav ua ib thooj tso tes uake; txhua feem ntawm lub cev
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 42
Pawg: Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv Zoo
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 3
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Pib Txoj Sia”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
yuav ua haujlwm. Tus me nyuam muaj ib tug qauv pob txha, qab haus huv, thiab
ntshav khiav.
Lim tiam 12: Qab haus huv Developed, qaum, thalamus, thiab Vocal cords. Tus me nyuam tau ntxais
nws cov ntiv tes xoo.
Lim tiam 14: Qib hnub nyoog no, lub plawv tso tawm cov kua hauv lub cev cov ntshav ntau txhua
txhua hnub.
Lim tiam 15: Tus me nyuam muaj ib tug neeg laus saj buds.
Lim tiam 4: Hlwb pob txha yog tam sim no pib rau daim ntawv. Ib hnub twg lub plawv yuav nqus
ntshav mus los 25 quarts.
Rau thaum xaus rau lub 4 hlis cov me nyuam hauv plab yuav tau 810 ntiv ntev thiab luv yuav txog ib nrab
ib phaus.
Lim tiam 17: Tus me nyuam yeej npau suav (REM) pw tsaug zog.
Lim tiam 5 thiab 6: Tus me nyuam puas muaj kev ua pa uas nqus cov kua rau hauv nws lub
ntsws loj hlob. Tus menyuam mos hauv plab yuav kis nrog txoj hlab ntaws thaum
nws hnov tau. Cov niam feem ntau yeej hnov txav mus los hauv plab, hnov tus
menyuam mos ncaws, thiab ua suab nrov. Tam sim no cov roj thiab fws pib ua
haujlwm. Tus me nyuam tam sim no yog kaum ob nti ntev los yog ntau
tshaj, thiab tsis nyhav li ib thiab ib nrab hnub phaus.
Lim tiam 7 mus rau 9: Eye teeth yog tam sim no. Qhov muag pib qhib thiab rua, tawv nqaij pib
tuab zuj zus thiab pib tsim cov pav roj rau sab hauv daim tawv nqaij. Pib tsim cov
keeb tiv thaiv kabmob hauv lub cev thiab ib hnub twg lub plawv yuav nqus ntshav
mus los 300 thoob (gallons). Tus menyuam mos hauv plab pib paub txog plaub yam
ntawm tsib yam (pom, hnov, paub qhov qab, thiab chwv.) Tus menyuam paub txog
yam sib txawv thaum sawv thiab pw, thiab tuaj yeem mus raws li tus niam qhov
zoo siab thiab chim siab tau. Kwv yees li ntawm ib lub limtiam twg ua
ntej yug tus me nyuam hauv plab tsis lawm zuj zus, thiab "dauv" feem ntau yog lub
taub hau mus rau hauv cov kab noj hniav.
Yug me nyuam:
• Theem 1:
– Ua kom loj tuaj
• Thaum pib mob plab
– Thaum mob plab heev tuaj lawm
– Thaum loj tuaj los yog qhib ntawm lub ncauj tsev
menyuam yuav pib txheej txheem yug
• Thaum yug tiag
– Mob plab ntau zus zus thiab muaj zog heev
– Mus rau lub chaw yug me nyuam/tsev kho mob
– Ncauj tsev me nyuam pib qhib
• Theem 2
– Poj niam pib ntsub
– Tus me nyuam nkag rau qhov chaw yug (chaw mos)
– Pib yug tshwm sim
• Theem 3
– Mob plab ntxiv tuaj thaum yug lub tso
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 43
Pawg: Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv Zoo
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 3
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Pib Txoj Sia”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Soj ntsuam thaum xeeb me nyuam
Cov chaw muab kev pab kho mob thiab kev txhim khu kev qha kev kho mob qhov chaw, xws li cov March of Dimes thiab
ntawm U.S. Centers for Disease Control thiab Prevention, yuav pab tau koj to taub qhov txaus ntshai thiab los ntawm txhua qhov
tshawb fawb.
Hom phiaj
Soj ntsuam lub
npe
Kev tshawb
fawb keeb kwm
txog cov kab
Kev tshawb mob kis los
fawb keeb
Kev tshawb
kwm txog cov
fawb keeb kwm
kab mob kis
txog cov kam
los
mob liab
Dab tsi ua
Thaum twg mam ua
Leej twg ua/piv txwv
Xyuas cov cab kuj raws li txoj
cai rau tej uantej los txiav txim uas
yuav muaj ib tug me
nyuam uas muaj zoo li no
Pib muaj menyuam lossis thawj
peb lub hlis
Leej Niam thiab Leej Txiv
(cov qauv ntshav)
Xyuas cov cab kuj raws li txoj
cai rau tej yam zoo los cuam
tshuam ntshaw siab seb
puas yuav muaj ib tug me nyuam uas
muaj tej kab mob
Thaum yuav xeeb lossis thaum
xeeb me nyuam
Leej Niam thiab Leej Txiv
(cov qauv ntshav)
Cystic fibrosis
Kuaj tus uas muaj CF
kev soj ntsuam
Pib muaj menyuam lossis thawj
peb lub hlis
Leej Niam thiab Leej Txiv
(cov qauv ntshav)
Khoos rau
rubella
(German
measles)
Pib muaj menyuam lossis thawj
peb lub hlis
Leej Niam (cov qauv
ntshav)
Saib seb puas tau tus kab mob
no, uas ua rau cov me nyuam
yug los tsis xws luag
Human
Check for HIV infection so steps can
immunodeficie
be taken to reduce likelihood of
ncy virus (HIV)
transmission to the baby
kuaj
Gonorrhea,
chlamydia,
Kev soj
thiab syphilis
ntsuam nrog soj ntsuam
kev noj qab
nyob zoo los Kev tshuaj
ntawm leej ntsuam ib co
niam uas tsim kua ntawm poj
teeb meem niam qhov
rau kev xeeb chaw mos
me nyuam
Kuaj rau STD kab
mob, uas yuav ua tau nchuav
menyuam los yog kis rau tus me
nyuam lub sij hawm yug tus me
nyuam
Pib muaj menyuam lossis thawj
peb lub hlis; tej zaum rov qab pib
Leej Niam (cov qauv
dua rau thaum lub hlis thib peb
ntshav)
yog poob rau kis pheej hmoo tsis
zoo
Pib muaj menyuam lossis thawj
peb lub hlis; tej zaum rov qab pib
dua rau thaum lub hlis thib peb
yog poob rau kis pheej hmoo tsis
zoo
Kuaj tau cov hlwb tsev me nyuam, o, Pib muaj menyuam lossis thawj
lossis kab mob STD
peb lub hlis
Niam (lub tsev me
nyuam hlwb, zis los
yog ntshav coj mus
kuaj, nyob ntawm no)
Leej niam (hlwb los ntawm
nws qhov chaw mob)
Ua ntej xeeb lossis thawj 3 lub
hlis; tej zaum yuav rov qab kuaj
hauv thawj peb lub hli yog hais
tias phom sij
Leej Niam (cov qauv
ntshav)
Soj ntsuam tus
Kuaj rau kev kis mus rau ua qoob, uas Pib muaj menyuam lossis thawj
kab mob
yuav ua teeb meem thaum yug
peb lub hlis
Varicella zoster
Leej Niam (cov qauv
ntshav)
Kuaj kab mob
siab B
Kuaj kab mob siab B
Kos rau kab mob tus mob
toxoplasmosis no thiab lwm
TSAU chaw tiaj
yam kab mob uas ua rau cov me
tiaj
nyuam yug los tsis xws luag
Ua ntej xeeb los thawj peb lub
hli, yog hais tias muaj kab mob
Leej Niam (cov qauv
ntshav)
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 44
Pawg: Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv Zoo
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 3
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Pib Txoj Sia”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov chaw muab kev pab kho mob thiab kev txhim khu kev qha kev kho mob qhov chaw, xws li cov March of Dimes thiab
ntawm U.S. Centers for Disease Control thiab Prevention, yuav pab tau koj to taub qhov txaus ntshai thiab los ntawm txhua qhov
tshawb fawb.
Hom phiaj
Soj ntsuam lub
npe
Kab mob
ntawm chaw
mos
Dab tsi ua
Kuaj tus kab mob no, uas ua rau lub
caij ua ntej xeeb thiab yug
Thaum twg mam ua
Ua ntej xeeb los yog thaum
twg cov tsos mob tshwj sim
Leej twg ua/piv txwv
Leej niiam (kua ntawm
chaw mos)
Tus kab mob nyob huam zais
zis, uas yuav ua tau kom mob raum los Thawj zaug kev los ntawm 12 mus
Kuaj zis rau kab
yog ntau zog uas yuav ua ntej lub sij txog 16 lis piam hauv plab; tej
Leej Niam (cov qauv zis)
mob
hawm tus me nyuam thiab yug tus me zaum yuav dua nyob rau hauv tias
nyuam uas tsis muaj ceeb thawj
Group B
streptococcus
Kuaj tus kab mob no, uas yuav ua
mob rau tus me nyuam mos thaum yug
Ntawm lub lim tiam 35 thiab 37
tus me nyuam thiab kis tau
ntawm kev xeeb me nyuam
rau covniam tsev menyuam, mob
txeeb zig, thiab kev phais
Tus kuaj kev
Lees paub kev xeeb me nyuam
xeeb me nyuam
Leej niam (kuaj los ntawm
qhov chaw mob thiab qhov
quav)
Thawj peb lub hli
Leej Niam (cov qauv
ntshav)
Leej Niam (cov qauv zis)
Soj ntsuam zis
rau qab zib
thiab/lossis
protein
Kuaj rau tej cim mob raum los zais
zis, muaj ntshav qab zib, lossis hom
mob uas tau rau cov poj niam cev
xeeb me nyuam muaj mob phob vog
thiab ntshav siab
Txhua lub caij teem sib ntsib
Kuaj Ntshav
Kuaj ntshav tsuag
Muaj ua ntej thiab/lossis thaum
Leej Niam (cov qauv
ntxov hauv thawj peb lub hli; rov
ntshav)
qab ua dua hauv cuaj lub hli
Soj ntsuam
kev xeeb me Antibody
nyuam
screen
Check for potential incompatibility in Thawj peb lub hli; rov qab ua dua
Leej Niam (cov qauv
blood type between mother and fetus ntawm lub lim tiam 28 ntawm kev
ntshav)
(such as Rh factor antibodies)
xeeb me nyuam
Glucose
challenge
Kuaj rau ntshav qab zib
test/oral glucose
tolerance test
Suav cov
ntshav
Kuaj kev loj
hlob ntawm Thawj peb lub
cov txawv hli kuaj Down
lossis kev syndrome
phom sij
Ntawm lub lim tiam 24 thiab 28
ntawm kev xeeb me nyuam
Leej Niam (cov qauv
ntshav)
Tus suav uas tsis muaj los
yog lwm qhov teeb meem ntawm cov
ntshav liab; yog ib qho tseem
Cuaj lub lim tiam
ceeb rau feem thaum los ntshav thaum
tus me nyuam cov ntshav liab
Leej Niam (cov qauv
ntshav)
Ntsuam xyuas uas yuav nqa tus me
nyuam uas muaj tej yam txawv
txav ntawm cov keeb roj ntshav, xws
li hom mob uas menyuam xeeb yug
tau los qoos tsis txaus
Leej niiam (ntshav coj mus
kuaj ntxiv)
Feem ntau li ntawm 10 lub lis
piam, 4 hnub thiab 13 lub lis
piam, 6 hnub xeeb me nyuam
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 45
Pawg: Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv Zoo
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 3
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Pib Txoj Sia”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov chaw muab kev pab kho mob thiab kev txhim khu kev qha kev kho mob qhov chaw, xws li cov March of Dimes thiab
ntawm U.S. Centers for Disease Control thiab Prevention, yuav pab tau koj to taub qhov txaus ntshai thiab los ntawm txhua qhov
tshawb fawb.
Hom phiaj
Soj ntsuam lub
npe
Triple marker
lossis quad
marker soj
ntsuam
Dab tsi ua
Ntsuam xyuas uas yuav nqa tus me
nyuam uas muaj tej yam txawv txav
ntawm cov keeb roj
ntshav thiab qhib tsis xws luag
Chorionic villus Ntes cov keeb roj ntshav tsis zoo rau
qauv
hauv tus me nyuam hauv plab
Thaum twg mam ua
Leej twg ua/piv txwv
Ntawm 15 thiab 20 lis piam xeeb Leej Niam (cov qauv
me nyuam
ntshav)
Ntawm lub lim
piam 10 thiab 12 hauv plab, yog
tias tau muab kev pom zoo
Leej
niam (hlwb ntawm lub tsho
me nyuam)
Cov kua dej
Xyuas txog cov me nyuam yug los tsis Ntawm 15 thiab 20 lis
Leej Niam (cov kua
xws luag thiab cov keeb roj
piam hauv plab, yog tias tau muab
nplaum)
ntshav txawv txav
kev pom zoo
Cordocentesis
Ntes cov keeb roj ntshav txawv
txav, ntshav ntshawv siab, thiab lwm
yam kab mob
Ntawm lub lim piam 18
xyoo thiab 22 hauv plab, yog
tias pom zoo
Leej niam/me nyuam (me
nyuam ntshav coj mus
kuaj tau los
ntawm cov hlab
ntsha hauv txoj hlab ntaws)
Cov kua dej
Kuaj tus me nyuam lub ntsws kev loj
hlob
Tom qab lub limtiam 32 uas cev
tsis tab seeb yog hais tias tus me
nyuam lub sij hawm ua ntej uas
yuav
Leej Niam (cov kua
nplaum)
Kev loj hlob
ntawm tus me
nyuam/npaj
rau kev yug Fetal
fibronectin
(fFN)
Kuaj fFN, tsis pom tshwm
Ntawm lub
Leej niam (lub tsev me
sim yog hais tias lub sij hawm ua
limtiam 26 thiab 34 xeeb, yog hais nyuam los yog hais ntawm
ntej tus me nyuam yuav tsis tshwm
tias muaj mob
qhov paum dej qauv)
sim nyob rau 7-14 hnub tom ntej mas
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 46
Pawg: Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv Zoo
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 4
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Ntsig Txog Feem Kev Hlub/Kev Sib Raug Zoo Kom Noj
Qab Haus Huv Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 2- Kev Txheeb Xyuas Txog Lub Zog Huab Ntxias
Me nyuam kawm ntawv yuav tsom xam cawv ntawm tsev neeg, phooj ywg, kas li kev cai, tawm, tshuab
cwj pwm mob.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab nyob zoo thiab
kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tus Qauv Cai 7 – Kev Tswj Tus Kheej
Me nyuam kawm ntawv yuav tsim muaj peev xwm siv tej yam yeeb yam mob-mus pab tau txoj thiab tsis txhob los
yog txo
mob txaus ntshai.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog:
Cov tub ntxhais kawm yuav:
 Txhais lub ntsiab ntawm kev pw ua ke, cog lus, thiab mob siab
rau yog hais txog kev hlub thiab ces txheeb xyuas tej yam ntawm kev sib raug zoo thaum ib lossis ntau
zaug ntawm tej cheeb tsam uas ploj lawm.
Cov Khoom:
 Newsprint los yog lwm qhov chaw sau ntawv
 Hom mob khom nqi kev sib raug zoo rau txhua tus menyuam kawm ntawv
 Phau ntawv txhais
 Teeb liab/ntsuab lub teeb xib fwb chaw muab kev qhia ntawv
 Phaib liab, daj thiab ntsuab rau ib pawg twg
Cov Txheej Txheem:
Saib kom yog rau tus neeg ua ub no
1. Muv kom dhau lub tsib theem kev noj qab nyob zoo
a. Pib sib nyiam-ob neeg los sib nyiam thiab xav tau los sib paub zoo.
b. Phooj ywg - ua rau ob tug neeg uas tau sib paub zoo, lawv nrhiav tau tej yam uas sim.
c. Phooj ywg kaw- ob tug neeg uas tau paub lwm tus qhov tseem ceeb thiab txoj kev
xav thiab kev txaus siab ua tej yam ua ke. Qhov no yog "kev teem sib ntsib."
d. Phooj ywg to-cov ob tug neeg nyob rau hauv, kev ntseeg, thiab sib txhawb. Qhov
no yog xam "yuav."
e. Ib tus hlub-ob neeg xav tias lawv yuav kuas nyuas siv zug sib rau lub neej. Tej zaum qhov
kev sib raug zoo no yuav ua rau nkawv sib yuav lossis muaj ib tug txiv ib tug niam xwb.
2. Hais kom cov me nyuam ob peb nqe lus nug:
a. Ntev li cas yuav tsum kom dhau tsib yam?
b. Lub sij hawm kom muaj ntau tus hluas xav tias nws yuav siv sij hawm ua
ntej lawv nyob rau hauv kev hlub?
c. Yog hais tias nws yog ib txoj kev sib raug zoo, ntev li cas yuav ua ntej koj yeej hlub lwm
tus neeg? Thaum muaj dab tsi tsis uas feem ntau tshwm sim?
d. Nyob rau hauv ib txoj kev noj qab nyob zoo, thaum twg kev ua niam txiv txoj kev tshwm
sim?
g. Dab tsi yog tias txoj kev sib raug raws li?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 47
Pawg: Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv Zoo
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 4
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Ntsig Txog Feem Kev Hlub/Kev Sib Raug Zoo Kom Noj
Qab Haus Huv Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Peb yam ntawm kev sib hlub ua ub no:
1. Sib faib cov hoob kawm rau peb, rau los yog cuaj pab pawg. Muab txhua pawg ib cov lus: Cog lus, nyob
ua ke, thiab kev hlub. Hais kom lawv npaj ib txhais tias lawv zoo zoo haum lo lus thiab muaj cov ntsiab
lus rau lawv. Lawv yuav tau siv phau ntawv txhais, lawv tus
kheej thiab lwm cov khoom uas koj yuav nrhiav tau. (Xaiv tau: Pib lub hoob txhais cov lo lus rau cov me
nyuam kawm ntawv thiab txav mus los sai #2. Siv cov lus hauv qab no txhais cov ntsiab lus los
yog laug koj xaiv los ntawm lwm qhov chaw: Nyob ua ke- txoj kev xav ntawm lub siab ntsws nyob ua ke
uas muaj kev txhawj xeeb thiab tej koom haum uas tso cai rau tus muab ntawm kev
xav nrog kaw tsev thiab zoo phooj ywg. Tus phooj ywg nyiam yog rau kev sib hlub, hlub kev sib raug
zoo nrog ib tug neeg tshwj xeeb. Nyob ua ke yuav tsum qhia los ntawm lub cev es (tuav tes, hnia, li tej
ntawd.)
Sib hlub- yog ib tsav neeg yuav chiv ua mob rau lub cev, sib nyiam koom tes, thiab tau nce kom ntorau
hauv hab txhim khu kev sis raug zoo deev. Mob siab rau tsis nyob ua ke, ib thaj
tsam, thiab mpaj yuav ua tau kom ua kev ua niam txiv thiab cov txij nkawm.
Cog lus- yog cov pej xeem cog lus nyob rau hauv txoj kev nyob ua ke, sib hlub thiab hlub raug
zoo yuav txhawb, kom cov tug neeg rau lub neej.
2. Coj cov neeg nyob ua ke rov ua ke thiab kom lawv rooj vag lawv txhais cov ntsiab
lus ntawm newsprint rau lwm leej lwm tus nyeem ntawv. Hais kom cov
menyuam mus ncig chaav thiab nyeem lub ntsiab txhais. Ces rov qab mus rau cov pab pawg
neeg thiab ua tej edits uas lawv xav kom lawv txhais. Lub sij hawm no hais
kom lawv sau lawv txhais ntawm daim ntawv qhia tawm los sis daim ntawv loj loj tswj siv dua lawm.
3. Coj cov neeg nyob ua ke rov ua ke thiab qhia tau tias lawv muaj cia li sau tseg hauv cheeb
tsam uas hlub peb. Thaum muab tso ua ke txhais cov ntsiab lus no yuav yog ib lub ntsiab lus hlub tag.
Sim lawv ua hauj lwm ua ke qhia rau lawv tias koj yuav nyeem tau tawm ib daim ntawv teev cov yam
ntxwv ntawm ib lub neej vam meej los yog niam koom tes thiab pom tias nkawd tau nyob rau
hauv lawv txhais cov ntsiab lus ntawm peb lub cheeb tsam. Yog lawv tsis muaj, nug kom lawv qhov
uas lawv yuav tsum mus. SAU: Zoo sib xws, phooj ywg, zoo nyiam, zoo ib yam li cov hom phiaj, txoj
kev sib raug tsim ib feem, muaj peev xwm sib tham, sib luag, cev sib nyiam, txhawj txog kev sib nrig
sib, kev sib nrig sib hwm, thiab muaj peev xwm mus nyuaj. Ntxiv saib cov
neeg koj xav yuav kom tau tus me nyuam kawm ntawv.
4. Saib thiab sib tham txog qhov ntau yam kev uas tau tshwm sim.
Tham txog cov kev txawj thiab txhua yam tsis muaj zog. Piv txwv: Nus Qhias: Muaj ib cov tsev
neeg uas muaj ib leej niam, tus txiv thiab ib los sis ntau tshaj me los yog saws cov me nyuam nyob ua
ke. Ua ke: Tiaj nras lom leej niam los yog leej txiv, tsiab, thiab cov me nyuam ntawm ib los yog ob niam
txiv. Ib leej niam txiv: Ib leej niam thiab nws cov me nyuam los yog ib tug txiv hluas thiab nws cov me
nyuam. Tej tsev neeg: muaj rau cov neeg uas muaj sab nraum lub tsev neeg nuclear tab sis yog hais
txog kab mob, xws li phauj, txiv ntawm, yawg, thiab cov txheeb ze. Tsev neeg txais los tu, thiab tsev
neeg tu, nyiam txiv neej, nyiam poj niam, hluas nraug thiab hluas nkauj. Thaum kawg, cov
no yog tag nrho tsev neeg.
5. Tshaj tawm rau peb cheeb tsam ntawm sab kev sib raug zoo. Koj yuav tshaj tawm tus piav thiab teb tam
sim ntawd los yog tom qab me nyuam kawm ntawv puas muaj sij hawm lostham txog cov vaj voos peb
sab ntau yam nyob rau hauv pab pawg. Qhia rau cov me nyuam kawm ntawv uas lub kab txhais tau
hais tias cov kev tiv thaiv no yog tsis muaj. Rau txhua qhov, nug tus me nyuam kawm
ntawv yuav piav txoj kev sib raug zoo li cas no tej zaum yuav. Cia lawv siv lawv cov lus thiab piv
txwv qhia txog tej yam dab tsi lawv xav txog tej yam tej kev sib raug zoo ua.
Koj yuav xaiv los siv cov nyiaj thiab hais kom cov me nyuam kawm ntawv yuav xav tias lawv cov lus
teb ntawm cov nyiaj ua ntej yuav tawm tau tswv yim txog li ib lub chav kawm ntawv. Ntawm qhov kev
sib sab laj tag, hais li cas ob tug neeg uas yuav tsim kom muaj kev tiv thaiv uas ploj lawm rau hauv txoj
kev sib raug zoo.
6. Cov tsab ntawv khom nqi yam cov kev yuav siv li ib txoj kev soj ntsuam kev tom qab ib hoob
kawm sib tham.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 48
Pawg: Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv Zoo
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 4
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Ntsig Txog Feem Kev Hlub/Kev Sib Raug Zoo Kom Noj
Qab Haus Huv Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Peb lub cheeb tsam ntawm kev sib raug zoo
Tsishlub
Ntxim muaj kev hlub zoo heev
Ex: ____________________
Ex: ____________________
Hlub nyob ntawm
Hlub npau suav
Ex: ____________________
Ex: ____________________
Kev hlub qhuav qhawv
Phooj ywg lossis Mob siab
Ex: ____________________
Ex: ____________________
Deev siab los ntawm txoj kev sib hlub
Kev hlub tiag
Ex: ____________________
Ex: ____________________
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 49
Pawg: Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv Zoo
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 4
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Ntsig Txog Feem Kev Hlub/Kev Sib Raug Zoo Kom Noj
Qab Haus Huv Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 50
Pawg: Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv Zoo
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 4
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Ntsig Txog Feem Kev Hlub/Kev Sib Raug Zoo Kom Noj
Qab Haus Huv Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
PEB LUB CHEEB TSAM QHIA THIAB COV PIV TXWV
Tsis-hlub: Tsis muaj cheeb tsam
Ib tug paub zoo los yog ib tug neeg koj tau tiam sis tsis sib tham nrog sab nraub ib qho chaw.
Piv txwv li: Koj yuav nkag tau rau Michael los ntawm koj cov phooj ywg. Tam sim
no paub uas Michael yog thaum koj pom nws, tab sis koj tsis hais lus rau nws thaum koj kev sib nrig sib phooj
ywg no tsis yog tam sim no.
Ntsig Txog Kev Hlub: Kev Sib Nyiam thiab Kev Sib Raug Zoo
Ib khub uas txav los sib ti thiab nkawv lub cev sib chwv. Qhov no ib txwm yog nyob rau Theem Muaj Kev Sib Hlub
ntawm kev ntaus phooj ywg.
Piv txwv li: Sara thiab Jan pib sib ntsib tau ib lub hlis dhau los lawm. NKawv siv lub sijhawm nyob uake ntau thiab
IM ntawm nkawv thaum nkawv tsis nyob ua ke. Sara xav tias Jan yog tus zoo tshaj. Jan xav tias Sara yog ib tug
pojniam zoo tshaj.
Ntsig Txog Kev Hlub Nrog Tus Nyob Nrog Uake: Kev Sib Raug Zoo
Ib tug neeg uas xav nyob ze nrog ib tug neeg tabsis tsis tuaj yeem tswj tau raws li lub siab xav.
Piv txwv li: Jenny muaj 5 xyoos. Nws ncawg nws niam heev, tabsis nws tsis tuaj yeem tswj tau thaum nws pom nws
niam. Jenny lub peev xwm los yog siv sij hawm nyob nrog nws niam yog nyob nws niam phaj sis txig.
Ntsig Txog Tsis Muaj Tus Hlub: Kev Mob Siab
Ib khub uas tau txiav txim siab sib raug zoo mus ntxiv tab sis nkawv tsis xav tias yuav nyob sib ze thiab lub cev tsis
chwv rau lwm tus. Qhov no qee zaus raug pom rau ntawm Theem Ruaj Khov ntawm kev ntaus phooj ywg.
Piv txwv li: Ib khub uas txiav txim siab sib yuav nyob uake nrog nkawv cov menyuam, tabsis nkawv tus kheej tsis
pw uake (xws li nyias pw nyias lub txaj, tsis siv sijhawm nyob uake yog thaum tsis muaj nkawv cov menyuam).
Kev Hlub Tshwj Xeeb: Kev Sib Nyiam thiab Kev Mob Siab
Qhov no hu ua Kev Hlub Sib Dag. Yog ib qho ua rau lwm tus nyiam lub cev thiab mob siab saib xyuas kom muaj
kev ntaus phooj ywg mus ntxiv. Qhov no qee zaus raug pom rau ntawm Theem Muaj Kev Hlub ntawm kev ntaus
phooj ywg.
Piv txwv li: Michael thiab Tisha tau sib ntsib los tau ntau lub hlis lawm. Michael raug hu kom mus ua rog rau
tebchaws Irag. Nkawv txiav txim siab sib yuav ua ntej nws yuav mus ua tub rog.
Deev siab los ntawm txoj kev sib hlub: Kev Mob Siab
Ib tug nyiam los yog kev sib raug zoo nrog lwm tus neeg tsis tau cog lug. Tus neeg no yuav "qaug rau hlub" tom
ntej kom zoo saib ib tug ua tawm raws.
Piv txwv li: Sam muaj ib crush rau Sara. Sam tsis tham Sara, tiam sis tej zaum yuav mob lub siab tawv muaj ib hnub
twg.
Ntsig Txog Kev Phooj Kev Ywg: Kev Mob Siab thiab Kev Sib Raug Zoo
Ob tug neeg uas muaj kev xav ib yam kom muaj kev sib raug zoo mus ntxiv.
Piv txwv li: Kim thiab Becky yog phooj ywg zoo heev. Nkawv ob leeg sib nkag siab txog lwm tus thiab muaj kev
sib pab. Kim thiab Becky nyiam mus yuav khoom thiab tawm mus noj mov sab nrauv tsawg kawg yog ib hlis ib
zaug uake.
Kev hlub tiag: Cog lus, Kev mob siab thiab Kev sib raug zoo
Qhov no yog ib txoj kev uas lawv yeej tau tag nrho lub cheeb tsam. Nws loj hlob dua thaum lub sij hawm thiab yuav
tsum tau siv zog los tswj. Qhov no yuav tau pom hauv tus hlub tiag nyob ntev ntawm ib txoj kev sib raug.
Piv txwv li: Ob tug neeg uas tau nyob rau hauv ib qho kev sib raug zoo kom tau ntau lub xyoo. Cov kev sib raug
zoo muaj dim ntau ib ce and qib. Lawv twb nyiaj teeb meem, nyiaj poob hauj lwm, thiab ntxaus ntshai. Lawv tau
txais los ntawm cov sij hawm uas muaj kev sib txuas lus zoo, faib, kev koom tes thiab cog lus.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 51
Pawg: Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv Zoo
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 4
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Ntsig Txog Feem Kev Hlub/Kev Sib Raug Zoo Kom Noj
Qab Haus Huv Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Daim ntawv qhia txog cov hom sib raug zoo
Teb tseem ceeb
Ntsig Txog Kev Hlub Nrog Tus Nyob Nrog Uake: Kev Sib Raug Zoo
Ib tug neeg uas xav nyob ze nrog ib tug neeg tab sis tsis tuaj yeem tswj tau raws li lub siab xav.
Piv txwv li: Jenny muaj 5 xyoos. Nws ncawg nws niam heev, tab sis nws tsis tuaj yeem tswj tau thaum
nws pom nws niam. Jenny lub peev xwm los yog siv sij hawm nyob nrog nws niam yog tub rau nws tus
niam teg num
Ntsig Txog Tsis Muaj Tus Hlub: Kev Mob Siab
Ib khub uas tau txiav txim siab sib raug zoo mus ntxiv tab sis nkawv tsis xav tias yuav nyob sib ze thiab
lub cev tsis chwv rau lwm tus. Qhov no qee zaus raug pom rau ntawm Theem Ruaj Khov ntawm kev
ntaus phooj ywg.
Piv txwv li: Ib khub uas txiav txim siab sib yuav nyob uake nrog nkawv cov menyuam, tabsis nkawv tus
kheej tsis pw uake (xws li nyias pw nyias lub txaj, tsis siv sijhawm nyob uake yog thaum tsis muaj nkawv
cov menyuam).
Ntsig Txog Kev Hlub: Kev Sib Nyiam thiab Kev Sib Raug Zoo
Ib khub uas txav los sib ti thiab nkawv lub cev sib chwv. Qhov no ib txwm yog nyob rau Theem Muaj
Kev Sib Hlub ntawm kev ntaus phooj ywg.
Piv txwv li: Sara thiab Jan pib sib ntsib tau ib lub hlis dhau los lawm. NKawv siv lub sijhawm nyob ua ke
ntau thiab IM ntawm nkawv thaum nkawv tsis nyob uake. Sara xav tias Jan yog tus zoo tshaj. Jan xav tias
Sara yog ib tug pojniam zoo tshaj.
Kev Hlub Tshwj Xeeb: Kev Sib Nyiam thiab Kev Mob Siab
Qhov no hu ua Kev Hlub Sib Dag. Yog ib qho ua rau lwm tus nyiam lub cev thiab mob siab saib xyuas
kom muaj kev ntaus phooj ywg mus ntxiv. Qhov no qee zaus raug pom rau ntawm Theem Muaj Kev
Hlub ntawm kev ntaus phooj ywg.
Piv txwv li: Michael thiab Tisha tau sib ntsib los tau ntau lub hlis lawm. Michael raug hu kom mus ua rog
rau tebchaws Irag. Nkawv txiav txim siab sib yuav ua ntej nws yuav mus ua tub rog.
Ntsig Txog Kev Phooj Kev Ywg: Kev Mob Siab thiab Kev Sib Raug Zoo
Ob tug neeg uas muaj kev xav ib yam kom muaj kev sib raug zoo mus ntxiv.
Piv txwv li: Kim thiab Becky yog phooj ywg zoo heev. Nkawv ob leeg sib nkag siab txog lwm tus thiab
muaj kev sib pab. Kim thiab Becky nyiam mus yuav khoom thiab tawm mus noj mov sab nrauv tsawg
kawg yog ib hlis ib zaug ua ke.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 52
Pawg: Ntsig Txog Kev Noj Qab Haus Huv Zoo
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 4
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Ntsig Txog Feem Kev Hlub/Kev Sib Raug Zoo Kom Noj
Qab Haus Huv Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Ntsig Txog Kev Tsim Kho Kev Noj Qab Haus Huv Zoo
Kev Mob Siab Thaum Xub Thawj
Ob tug neeg tau mob siab rau lwm tus ntawm nkawd ob tug thiab xav paub tias
lwm tus puas zoo dua
Kev Phooj Ywg
Vim ob tug neeg no sib paub nkawd zoo dua, lawv nrhiav txog yam lawv muaj zoo
ib yam.
Ntsig txog kev sib raug zoo sib ze
Ob tug neeg no sib paub txog nkawd qhov kev ntseeg thiab xav thiab ua haujlwm
uake tau lom zem. Qhov no yog "kev teem sib ntsib."
Ntsig txog kev sib raug zoo tob
Nkawv ob leeg sib qhia siab txog yam piv lav, ntseeg siab, thiab nkawv muaj kev
sib pawb ntawm nkawv ob leeg. Qhov no yog "mus uake tau zoo li qub."
Ntsig txog kev hlub mus tag ib txhis:
Ob tug neeg xav tias nkawv tuaj yeem cog lus hlubrau lwm tus mus tag ib txhis.
Kev sib raug zoo no tej zaum yuav ua rau lub neej.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 53
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 5
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Qauv Cov Qauv”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 7 – Kev Tswj Tus Kheej
Me nyuam kawm ntawv yuav tsim muaj peev xwm siv tej yam yeeb yam mob-mus pab tau txoj thiab tsis
txhob los yog txo mob txaus ntshai.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab nyob
zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tus Qauv Cai 5 – Kev Txiav Txim Siab
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia txog rab peev xwm los siv kev paub txiav txim siab txhawm rau
txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog:
***KEV CEEBTOOM TXOG LUB HAUV PAUS***
Qhov tseem ceeb yog yuav tau qhia rau koj cov menyuam kawm ntawv thaum pib sib tham txog
kev ua phem rau kev sib deev, kev quab yuam deev, sib ntaus, yuam deev thiab/lossis ntsig txog
kev hais lus phem uas tej no tuaj yeem rhuav thiab cuam tshuam tsis zoo rau qee cov neeg. Yog
lub tsev kawm ntawv tus kws pab tswvyim, kws npliag siab, lossis tus neeg ua haujlwm tau los
zaum hauv koj chav kawm thaum lub sijhawm sib tham txog tej no, tej zaum lawv yuav pab
txhawb tau lossis pab daws tau tej teebmeem uas lawv muaj thaum lub sijhawm sib tham txog tej
no thiab thaum nqis tes ua yeeb yam piv txwv rau saib. Cov menyuam kawm ntawv uas muaj
neeg ua pov thawj lossis tau ntsib kev raug ua phem lossis raug tsim txom yav dhau los lossis
hauv tsev neeg tej zaum yuav rov qab ua rau lawv mob siab rau yav dhau los. Tej zaum koj yuav
tso cai rau cov menyuam kawm ntawv maj mam tawm mus yog lawv tu siab, yog li ntawd lawv
thiaj rov qab tham nrog lub tsev kawm ntawv tus kws pab tswvyim, kws npliag siab, lossis tus
neeg ua haujlwm. Tomqab ntawd yuav tau soj qab xyuas cov menyuam no ib tug rau ib tug, thiab
yuav pab koj txiav txim seb puas xav tau kev pab txhawb ntxiv lossis puas xav tau kev pab tswj
xyuas ib tug menyuam kawm ntawv li teebmeem kom rov qab zoo los lossis daws kom tau ib
qho kev raug tsim txom lossis teebmeem
Cov tub ntxhais kawm yuav:
 To taub qhov txawv theem kev sib hais mus mus thiab piv tau rau cov theem kev zoo.
 Xav kom paub hais tias tej nqe lus uas hais txog kev sib raug zoo tsis muaj
tseeb thiab qhia tau vim lawv yeej tsis muaj tseeb.
 Kev txawj xav lo lus teb rau cov lus qhia nkawd sib sau nyob rau hauv lawv chav kawm ntawv.
Cov Khoom:
 Xib fwb qhov chaw pab cuam nplooj ntawv uas peb theem ntawm kev hais kev sib raug
zoo thiab lus tseeb los tsis tseeb
 Daim ntawv ntsuam txhua tus menyuam kawm ntawv soj ntsuam
 Yos kev nruj kev tsiv, dab tsi yog cov tsab ntawv khom nqi lus rau txhua tus menyuam kawm
ntawv
Cov Txheej Txheem:
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 54
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 5
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Qauv Cov Qauv”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
3 theem ntawm kev sib raug zoo tsim txom
1. Muaj cov menyuam kawm ntawv sau cia peb yam kev sib hais. (Nyob ntawm nplooj
ntawv pab xib fwb)
2. Qhia tias twb nyob hauv ib qho kev sib raug zoo hais tus thawj nyuam qhuav yog sib
hlub. Yog hais tias nws tsis yog sib hlub nws tsis txais yuav muaj kev sib raug zoo.
3. Lub ntsiab yog mus nrhiav tus cim qhia txog cov kev sib raug
zoo ntawm ib theem mus rau theem ob tug. Cov cim yuav tau tham nyob hauv tshooj
lus tom qab los xij.
4. Muaj me nyuam kawm ntawv piv li cas nyob rau hauv ib txoj kev zoo thiab dab
tsi tshwm sim nyob rau hauv ib qho kev sib hais.
Vis dis aus kev hlub vwm: https://www.youtube.com/watch?v=V1yW5IsnSjo







Tom qab mus saib tias kev sib tham raug tsim txom pib, saib daim vis dis aus thiab teb cov
lus nug raws li.
Muaj ib qhov chaw ntawm koj daim ntawv mus sau tag nrho cov kev phom sij koj hnov thiab
tag cov kev tsim txom tau tham txog hauv daim vis dis aus no.
Thaum 2:10 tsum diam vis dis aus thiab nug, “Kev tsim txom tshwm sim rau leej twg?” A:
Txhua tus
Tsum daim vis dis aus ntawm 2:58 thiab nug, “Pab hnub nyoog twg thiaj li feem ntau muaj
peb zaug uas yog tus neeg ntawm kev tsim txom?” A: 16-24
Tsum daim vis dis aus ntawm 4:55 thiab nug, “Lub chav kawm hu rau thawj ob theem ntawm
kev sib raug tsim txom thiab seb nws hos piv rau qhov hais hauv daim vis dis aus no?” A:
Peb hu nws yog theem sib hlub. Daim vis dis aus hais koj “ntxias thiab ua zoo rau tus neeg
raug tsim txom.” Zoo sib xws heev. Nyob hauv ob qhov txheej txheem no qhov kev sib raug
zoo yuav pib tau zoo. Hauv chav kawm peb hu qhov theem ob “lub tsev nro” thiab hauv
daim vis dis aus nws tham txog “cais tus neeg raug tsim txom.” Nyob hauv theem ob nws
muaj teeb meem vim tias ib tug khub pib rov siv thiab tswj lwm tus. Qhov no kuj yog ib
feem ntawm qhov phom sij tshwm sim tshooj. Maj mam thiab tswj tus khub yog ib qhov teeb
meem tshwm sim tias tej zaum lawv yuav raug tsim txom.
Tsum daim vis dis aus ntawm 9:55 thiab nug, “Qhov feem pua ntawm cov poj niam nyob
hauv teb chaw Asmesliskas yuav ntsib kev tsim txom lossis taug qab hauv lawv lub neej ib
zaug?” A: 1 in 3 or 33%
Tsum daim vis dis aus ntawm 11:14 thiab nug, “Kev raug tsim txom tuag yog pes tsawg feem
pua ua tshwm sim tom qab kev sib tham tag lawm ?” A: 70%
Lus nug tiag thiab dag
1. Nug lus thiab hais kom cov me nyuam kawm ntawv tsa lawv txhais tes mus pov npav.
2. Hais kom ib tug me nyuam kawm ntawv lossis ob tug piav lawv cov lus teb.
3. Qhia cov lus teb hauv xib fwb daim ntawv faib tawm.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 55
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 5
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Qauv Cov Qauv”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tshwm sim-npav ua ub no
1.
2.
3.
4.
Cov me nyuam teb rau “Kev sib tham raug tsim txom—Qhov tseeb yog dab tsi” hauv pab pawg me.
Ib tug neeg sawv cev los ntawm txhua pab pawg kaw nws pab pawg cov lus teb ntawm daim txiag.
Cov xib fwb qhia cov lus teb yog, cov qauv thiab kev txawv txheeb ze rau poj niam thiab txiv neej thiab qe
kawm.
Koj ces yuav tsum koom nrog kev sib tham mus pab qhia lub chav kawm cov tseeb txheeb ze mus rau kev
sib tham raug tsim txom ntawm cov neeg hluas uas yuav tsum tau paub txog. Lwm txoj hauv ke: hais kom
cov me nyuam kawm ntawv rov qab mus rau lawv pab pawg me thiab ua lawv txoj dej num ntawm lawv
tus kheej
LWM YAM UA UB NO
Tsim koj tus kheej lub chav kawm
1.
2.
3.
Cov me nyuam kawm ntawv teb rau cov lus nug ntawm qhov tshawb fawb ib leeg.
Qhov txheeb xyuas yog los ntawm poj niam los txiv neej.
Nrog rau cov lus teb yog rau txhua qhov lus los ntawm txiv neej los poj niam thiab txiav txim qhov feem
pua ntawm sib faib tus naj npawb tag nrho mus rau hauv tus naj npawb ntawm cov lus teb yog hauv txiv
neej los pojniam.
Qib Kawm 8
Piv txwv li:
-120 me nyuam kawm ntawv
(64 txiv neej, 56 poj niam)
43 txiv neej teb zoo
(43/64 = .67 feem pua)
22 poj niam teb zoo
(22/56 = .39 feem pua)
Qhov tshooj no yuav pab cov neeg hluas to taub txog txoj kev sib tham raug tsim txom los ntawm cov neeg hluas los
ntawm cov chav kawm kev xav. Ntxiv mus, cov no yuav muab piv rau cov qauv ntawm cov chav kawm qe siab, ib
qhov piv txwv ntawm cov chav kawm, thiab qhov piv txwv ntawm tsev kawm ntawv nruab nrab.
MPS Cov Neeg Hluas Tus Cwj Pwm Phom Sij Kev Tshawb Fawb
Feem pua ntawm cov me
nyuam kawm ntawv uas tau
raug ntaus, nplawm, lossis
raug mob txhob txwm los
ntawm lawv tus hluas nraug
lossis hluas nkauj ntawm 12
lub hli dhau los
2013
2003
2005
2007
2009
2011
Tag nrho
12.0
11.7
15.2
14.2
13.2
12.1
Tus txiv neej
12.3
11.5
14.5
11.8
13.2
10.5
Poj niam
11.6
11.7
15.8
16.6
13.3
13.5
4. Cov me nyuam kawm ntawv yuav muab ib daim ntawv teb rau cov lus nug tom qab kev tshawb nrhiav
tau.
5. Tus xib fwb uas qhia kev sib tham mus pab lub chav kawm to taub txog lawv lub chav thiab sib piv rau
peb qhov piv txwv nyob hauv tshooj no.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 56
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 5
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Qauv Cov Qauv”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Xib fwb daim ntawv pab cuam
Pib kev sib tham ua ntej piav txog lub txheej txheem raug tsim txom ntawm daim txiag. Kev txhais
thiab kev pib txwv yuav tsum muab rau txhua theem:
Zoo Siab lossis theem muaj kev hlub: Hauv theem no, kev sib raug zoo tab tom mus zoo. Yeej hlub
thiab nyiam tus khub. Yog muaj kev ua phem tshwm sim, yeej nquag thov txim rau tus khub thiab thov
kom zam lub txim.
Theem sib raug zoo uas nyuaj siab: Muaj kev tsis sib haum xeeb ntxiv thaum lub sijhawm no.
Theem tsis sib haum xeeb: Qhov no yog theem uas yeej muaj kev ua phem tshwm sim lawm.
Cov teb tseeb lossis dag nrog kev sib tham:
1) Tom qab them rau ib pluag mov zoo ntawm thawj hnub sib tham, nws tsis yog ib qho teeb
meem loj rau ib tug neeg mus txiav txim kom lawv tus hlub hnia lawv txawm tias lawv tus hlub
hais lawv tsis xav.
[DAG] Yuam ib tug neeg kom ua tej yam sib ua, nrog rau kev sib hnia, uas lawv tsis xav ua
yeej yuam ke thiab yog kev raug tsim txom ntawm kev sib deev. Tsis ua licas tseem tias tau
siv nyiaj rau kis tau los sib ntsib lawm losxij, koj yeej tsis "tshuav nuj nqi" rau tus neeg uas
tau sib deev ntawd. Txhua tus muaj cai txiav txim siab txog feem nws xav ntaus phooj ywg
nrog.
2) Yog hais tias ib tug txiv neej yog ntaus tib neeg taum nws qaug cawv lossis siab, nws tsis
suav tias yog raug tsim txom.
[DAG] Nws yeej TSIS MUAJ kev thov txim thaum siv kev tsim txom hauv kev sib tham.
Thaum ib cov neeg muaj kev tsim txom thaum lawv qaug cawv lossis siab, kev sib tshuaj
lossis qaug cawv tsis yog qhov teeb meem. Qhov tseeb, cov neeg tsim txom uas tsis haus dej
cawv kuj tsis tsum kev tsim txom thaum lawv tsis haus cawv lawm.
3) Nws yog hom sib xws rau cov neeg raug tsim txom mus liam rau lawv tus kheej rau tej yam
tau tshwm sim.
[MUAJ TSEEB] Ntau tus neeg raug tsim txom los ntawm kev raug yuam deev yuav yw lawv
tus kheej. Thaum kawg, TSIS MUAJ IB TUG tuaj yeem lav rau tus neeg raug tsim txom los
ntawm kev yuam deev. Cov neeg ua txhaum cai xaiv yuam deev thiab lawv yog tus yuav
tsum lav saib xyuas rau qhov yuam deev.
4 Xam khib yeej ib txwm yog txheeb txheem ntawm qhov tseeb ntawm kev hlub.
[DAG] xam khib thiab kev zoo yuav pom tias tus neeg pom cov phooj ywg los yog koj tus
hlub yog ib yam twj paj nruas los yog ib tug muaj. Nws tuaj yeem pom tau tias yuav ua rau tus
kheej tsis nyab xeeb. Kev sib khib yog ibqho tshwm sim xub thawj los ntawm kev ua phem.
5) nws tsis yog OK lawv xav tshuaj rau cov neeg ntaus sib txawm tias thaum lawv tseem "mloog
" tsis.
[TSEEB] poob ib tug muaj ceem los yog hmloog yog tsis txhob thov txim ua rau muaj kev kub
ntxhov thiab tej zaum yuav yog ib txog kev uas ib tug neeg yuav tau hwj huam thiab tswj lwm
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 57
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 5
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Qauv Cov Qauv”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
6) Nws yeej Tsis Ua Licas yog qhia rau ib tug neeg uas koj tabtom ntsib nws uas yog tus neeg lawv tuaj
yeem tham thiab tsis tuaj yeem tham nrog tau.
[CUAV] Kev sib raug zoo yog kev ntseeg siab thiab sib tham nrog lwm tus txog lwm yam uas
tsis yog los ntawm kev sib raug zoo. Kev tswj tus neeg uas koj tuaj yeem nrog tham tau thiab tsis
tuaj yeem nrog tham tau yog tus yeeb yam khib siab thiab xav yog tus tswv thiab feem ntau yog
ib qho cim ceebtoom ntsig txog kev quab yuam los ntawm kev sib raug zoo.
7) xwb tub yos kev kub ntxhov rau cov menyuam ntxhais kuas nyuas siv zug.
[DAGT] ntxhais yuav tau kuas nyuas siv zug yos kev nruj kev tsiv. Tsis tas li, yos ua yuav tshwm
sim tau rau txhua kev sib raug zoo nrog rau cov tub hluas mus rau cov tub, ntxhais mus rau cov
ntxhais, cov tub hluas mus rau hluas nkauj thiab hluas nkauj rau cov tub. Kev yuam deev lwm tus
neeg ib txwm yeej tsis raug.
8 pheej hu ib tug phooj ywg los yog tus khub phem lossis yog npe yog ib hom kev tsim txom.
[TSEEB] txoj kev uas ib tug neeg nws mus ua lwm yam, txawm tias nws yog los ntawm kev hu
rau them.npe los yog kev thuam, tsis noj qab nyob zoo thiab, yog hais tias ua li
cas rau lub txawv ua, yog hais raug kev puas siab.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 58
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 5
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Qauv Cov Qauv”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Ntsuam kev xeem ntawv
1. Koj puas paub ib tug neeg uas raug tsoo, raug
ntaus, lossis raug mob rau lub cev los ntawm tus hluas
nraug lossis tus hluas nkauj?
Yog
Tsis
2. Koj puas paub ib tug neeg uas raug "thuam" tas li
los ntawm tus hluas nkauj lossis tus hluas nraug?
Yog
Tsis
3. Koj puas paub ib tug neeg uas raug "hem" los
ntawm tus hluas nkauj lossis tus hluas nraug?
Yog
Tsis
4. Koj puas paub ib tug neeg uas tau hais tawm tias
"nws yuav tsum tau hais yog kuv siv nyiaj ntau rau kis
los sib ntsib"?
Yog
Tsis
5. Koj puas paub ib tug neeg uas nws tus hluas nraug
lossis hluas nkauj tau tswj nrog tus neeg uas nkawv
tau siv lub sijhawm nyob uake nrog, nkawv daws
teebmeem licas lossis nkawv yuav ua licas?
Yog
Tsis
6. Koj puas paub ib tug neeg uas nws tus hluas nraug
lossis hluas nkauj tau yuam lossis nias kom nws nrog
sib deev?
Yog
Tsis
7. Koj puas paub ib tug neeg uas yog tus tau ntaus,
lossis ua raug mob rau lub cev rau lawv tus hluas
nraug lossis tus hluas nkauj?
Yog
Tsis
8. Koj puas xav tias cov phooj ywg puas tuaj yeem pab
cov phooj ywg tau uas yog tus tab tom raug mob lossis
raug tswj xyuas los ntawm lawv tus hluas nraug lossis
tus hluas nkauj?
Yog
Tsis
9. Koj puas xav tias cov phooj ywg puas tuaj yeem pab
cov phooj ywg tau uas yog tus raug mob lossis raug
tswj xyuas los ntawm lawv tus hluas nraug lossis tus
hluas nkauj?
Yog
Tsis
10. Koj puas xav tias yuam sib deev puas yuav muaj
ntau ntxiv zuj zus rau cov pojniam?
Yog
Tsis
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 59
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 5
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Qauv Cov Qauv”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Coj mus kuaj teb
Kev Lees Paub thiab Theem Qauv ntawm Kev Ua Phem txog Kev Sib
Deev
Qeb 8 Chav Kawm Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo—Baraboo
Feem pua ntawm teb zoo rau nqe lus nug no.
Nqe Lus Nug
1. Koj puas paub ib tug neeg uas raug tsoo,
raug ntaus, lossis raug mob rau lub cev los
ntawm tus hluas nraug lossis tus hluas
nkauj?
2. Koj puas paub ib tug neeg uas raug
"thuam" tas li los ntawm tus hluas nkauj
lossis tus hluas nraug?
3. Koj puas paub ib tug neeg uas raug "hem"
los ntawm tus hluas nkauj lossis tus hluas
nraug?
4. Koj puas paub ib tug neeg uas tau hais
tawm tias "nws yuav tsum tau hais yog kuv
siv nyiaj ntau rau kis los sib ntsib"?
5. Koj puas paub ib tug neeg uas nws tus
hluas nraug lossis hluas nkauj tau tswj nrog
tus neeg uas nkawv tau siv lub sijhawm
nyob uake nrog, nkawv daws teebmeem
licas lossis nkawv yuav ua licas?
6. Koj puas paub ib tug neeg uas nws tus
hluas nraug lossis hluas nkauj tau yuam
lossis nias kom nws nrog sib deev?
7. Koj puas paub ib tug neeg uas yog tus tau
ntaus, lossis ua raug mob rau lub cev rau
lawv tus hluas nraug lossis tus hluas nkauj?
8. Koj puas xav tias cov phooj ywg puas tuaj
yeem pab cov phooj ywg tau uas yog tus tab
tom raug mob lossis raug tswj xyuas los
ntawm lawv tus hluas nraug lossis tus hluas
nkauj?
9. Koj puas xav tias cov phooj ywg puas tuaj
yeem pab cov phooj ywg tau uas yog tus
raug mob lossis raug tswj xyuas los ntawm
lawv tus hluas nraug lossis tus hluas nkauj?
10. Koj puas xav tias yuam sib deev puas
yuav muaj ntau ntxiv zuj zus rau cov
pojniam?
Txiv neej
N=59
22%
Poj niam
N=51
39%
28%
47%
19%
32%
10%
18%
36%
64%
12%
52%
17%
28%
84%
96%
76%
86%
67%
68%
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 60
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 5
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Qauv Cov Qauv”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Kev Lees Paub thiab Theem Qauv ntawm Kev Ua Phem txog Kev Sib
Deev
Qeb 10 Chav Kawm Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo —Pardeeville
Feem pua ntawm teb zoo rau nqe lus nug no.
Nqe Lus Nug
Txiv neej
N=15
1. Koj puas paub ib tug neeg uas raug
33%
tsoo, raug ntaus, lossis raug mob rau lub
cev los ntawm tus hluas nraug lossis tus
hluas nkauj?
2. Koj puas paub ib tug neeg uas raug
26%
"thuam" tas li los ntawm tus hluas nkauj
lossis tus hluas nraug?
3. Koj puas paub ib tug neeg uas raug
40%
"hem" los ntawm tus hluas nkauj lossis tus
hluas nraug?
4. Koj puas paub ib tug neeg uas tau hais
40%
tawm tias "nws yuav tsum tau hais yog
kuv siv nyiaj ntau rau kis los sib ntsib"?
5. Koj puas paub ib tug neeg uas nws tus
67%
hluas nraug lossis hluas nkauj tau tswj
nrog tus neeg uas nkawv tau siv lub
sijhawm nyob uake nrog, nkawv daws
teebmeem licas lossis nkawv yuav ua
licas?
6. Koj puas paub ib tug neeg uas nws tus
13%
hluas nraug lossis hluas nkauj tau yuam
lossis nias kom nws nrog sib deev?
7. Koj puas paub ib tug neeg uas yog tus
20%
tau ntaus, lossis ua raug mob rau lub cev
rau lawv tus hluas nraug lossis tus hluas
nkauj?
8. Koj puas xav tias cov phooj ywg puas
74%
tuaj yeem pab cov phooj ywg tau uas yog
tus tab tom raug mob lossis raug tswj
xyuas los ntawm lawv tus hluas nraug
lossis tus hluas nkauj?
9. Koj puas xav tias cov phooj ywg puas
87%
tuaj yeem pab cov phooj ywg tau uas yog
tus raug mob lossis raug tswj xyuas los
ntawm lawv tus hluas nraug lossis tus
hluas nkauj?
10. Koj puas xav tias yuam sib deev puas
67%
yuav muaj ntau ntxiv zuj zus rau cov
pojniam?
Poj niam
N=19
39%
72%
33%
28%
56%
33%
33%
83%
77%
100%
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 61
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 5
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Qauv Cov Qauv”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Kev Lees Paub thiab Theem Qauv ntawm Kev Ua Phem txog Kev Sib Deev
Cov me nyuam kawm ntawv nyob hauv University of Wisconsin—Madison C
thiab I 501
Feem pua ntawm teb zoo rau nqe lus nug no.
Nqe Lus Nug
Txiv neej
N=6
1. Koj puas paub ib tug neeg uas raug
66%
tsoo, raug ntaus, lossis raug mob rau
lub cev los ntawm tus hluas nraug
lossis tus hluas nkauj?
2. Koj puas paub ib tug neeg uas raug
83%
"thuam" tas li los ntawm tus hluas
nkauj lossis tus hluas nraug?
3. Koj puas paub ib tug neeg uas raug
66%
"hem" los ntawm tus hluas nkauj lossis
tus hluas nraug?
4. Koj puas paub ib tug neeg uas tau
33%
hais tawm tias "nws yuav tsum tau hais
yog kuv siv nyiaj ntau rau kis los sib
ntsib"?
5. Koj puas paub ib tug neeg uas nws
50%
tus hluas nraug lossis hluas nkauj tau
tswj nrog tus neeg uas nkawv tau siv
lub sijhawm nyob uake nrog, nkawv
daws teebmeem licas lossis nkawv
yuav ua licas?
6. Koj puas paub ib tug neeg uas nws
53%
tus hluas nraug lossis hluas nkauj tau
yuam lossis nias kom nws nrog sib
deev?
7. Koj puas paub ib tug neeg uas yog
66%
tus tau ntaus, lossis ua raug mob rau
lub cev rau lawv tus hluas nraug lossis
tus hluas nkauj?
8. Koj puas xav tias cov phooj ywg
83%
puas tuaj yeem pab cov phooj ywg tau
uas yog tus tab tom raug mob lossis
raug tswj xyuas los ntawm lawv tus
hluas nraug lossis tus hluas nkauj?
9. Koj puas xav tias cov phooj ywg
83%
puas tuaj yeem pab cov phooj ywg tau
uas yog tus raug mob lossis raug tswj
xyuas los ntawm lawv tus hluas nraug
lossis tus hluas nkauj?
10. Koj puas xav tias yuam sib deev
100%
puas yuav muaj ntau ntxiv zuj zus rau
cov pojniam?
Poj niam
N=58
29%
60%
22%
29%
75%
36%
24%
95%
90%
95%
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 62
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 5
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Qauv Cov Qauv”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Kev Ua Phem Txog Kev Sib Deev—Qhov Tseeb yog Licas? Daim ntawv teb
1.
Hauv qhov kev tshawb fawb xyoo 2013 ntawm cov menyuam kawm ntawv ntawm tsev kawm ntawv theem siab
Milwaukee, feem ntawm cov pojniam uas hais qhia tias raug yuam kom nrog sib deev yog licas (raug yuav rau
lub cev lossis los lus)?
a.
b.
c.
d.
2.
Hauv qhov kev tshawb fawb xyoo 2013 ntawm cov menyuam kawm ntawv ntawm tsev kawm ntawv theem siab
Milwaukee, feem ntawm cov txivneej uas hais qhia tias raug yuam kom nrog sib deev yog licas (raug yuav rau
lub cev lossis los lus)?
a.
b.
c.
d.
3.
8.9% (qhov no yog % rau qeb 9)
13.5% (teb yog rau qeb 9-12)
9.1 % (qhov no yog % rau qeb 10)
16.6%
Hauv qhov kev tshawb fawb xyoo 2013 ntawm cov menyuam kawm ntawv ntawm tsev kawm ntawv theem siab
Milwaukee, feem ntawm cov txivneej uas hais qhia tias raug tsoo, raug ntaus, lossis ua raug mob rau lub cev los
ntawm lawv tus hluas nrauv lossis hluas nkauj yog licas?
a.
b.
c.
d.
5.
8.6% (teb yog rau tag nrho poj niam lossis txiv neej 9-12)
9.6% (qhov no yog % rau qeb 12)
7.7%
12.4% (qhov no yog % rau qeb 10)
Nyob rau lub 2013 tshawb fawb ntawm Milwaukee pej xeem tsev kawm ntawv qib high school kawm, zoo li
cas feem puantawm cov maum qhia coj tau ntaus, nplawm, los yog lub cev raug mob los ntawm lawv cov hluas
nraug los yog hluas nkauj txwm?
a.
b.
c.
d.
4.
15.1 % (qhov no yog % rau qeb 12)
11.0% (teb yog rau qeb 9-12)
13.2%
11.5% (qhov no yog % rau qeb 11)
5.8% (qhov no yog % rau qeb 11)
11.5% (qhov no yog % rau qeb 9)
11.8%
10.5 % (teb yog rau qeb 9-12)
Ntawm cov poj niam raug los txhom tsoob hnub, zoo li cas feem pua yog hnoob nyoog 14 thiab 17 xyoo?
a.
b.
c.
d.
61%
43%
24%
38% (teb yog)
Qhov Chaw Ntawm Cov Ntaub Ntawv
Lus nug 1-2: 2013 MPS cov hluas raug sojntsuam cwj pwm
Lus nug 3-4: 2009 MPS cov hluas raug sojntsuam cwj pwm
Nqe Lus Nug 5: Robin Warsaw, Kuv Yeej Tsis Tau Hu Nws Tias Yog Kev Yuam Deev: Lub Chaw MS. Report on
Recognizing, Fighting and Surviving Date and Acquaintance Rape (New York: Harper thiab Row, 1988)
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 63
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 5
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Qauv Cov Qauv”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Kev Ua Phem Txog Kev Sib Deev—Qhov Tseeb yog Licas?
1.
Hauv qhov kev tshawb fawb xyoo 2013 ntawm cov menyuam kawm ntawv ntawm tsev kawm ntawv theem siab
Milwaukee, feem ntawm cov pojniam uas hais qhia tias raug yuam kom nrog sib deev yog licas (raug yuav rau
lub cev lossis los lus)?
a.
b.
c.
d.
2.
Hauv qhov kev tshawb fawb xyoo 2013 ntawm cov menyuam kawm ntawv ntawm tsev kawm ntawv theem siab
Milwaukee, feem ntawm cov txivneej uas hais qhia tias raug yuam kom nrog sib deev yog licas (raug yuav rau
lub cev lossis los lus)?
a.
b.
c.
d.
3.
8.9%
13.5%
9.1 %
16.6%
Hauv qhov kev tshawb fawb xyoo 2013 ntawm cov menyuam kawm ntawv ntawm tsev kawm ntawv theem siab
Milwaukee, feem ntawm cov txivneej uas hais qhia tias raug tsoo, raug ntaus, lossis ua raug mob rau lub cev los
ntawm lawv tus hluas nrauv lossis hluas nkauj yog licas?
a.
b.
c.
d.
5.
8.6%
9.6%
7.7%
12.4%
Nyob rau hauv ib daim ntawv ntsuam xyuas 2013 ntawm Milwaukee pej xeem tsev kawm ntawv qib high
school kawm,zoo li cas feem pua ntawm cov maum qhia coj tau ntaus, nplawm, los yog lub cev raug mob los
ntawm lawv cov hluas nraug los yog hluas nkauj txwm?
a.
b.
c.
d.
4.
15.1%
11.0%
13.2%
11.5%
5.8%
11.5%
11.8%
10.5%
Cov poj niam raug los txhom tsoob hnub, zoo li cas feem pua yog hnoob nyoog 14 thiab 17 xyoo?
a.
b.
c.
d.
61%
43%
24%
38%
Qhov Chaw Ntawm Cov Ntaub Ntawv
Lus nug 1 -4: 2013 Milwaukee Cov Hluas Tus Cwj Pwm Phom Sij Kev Soj Ntsuam
Nqe Lus Nug 5: Robin Warsaw, Kuv Yeej Tsis Tau Hu Nws Tias Yog Kev Yuam Deev: Lub Chaw MS. Report on
Recognizing, Fighting and Surviving Date and Acquaintance Rape (New York: Harper thiab Row, 1988)
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 64
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 6
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Cim Ceebtoom”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 7 – Kev Tswj Tus Kheej
Me nyuam kawm ntawv yuav tsim muaj peev xwm siv tej yam yeeb yam mob-mus pab tau txoj thiab tsis
txhob los yog txo
mob txaus ntshai.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab nyob
zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tus Qauv Cai 5 – Kev Txiav Txim Siab
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia txog rab peev xwm los siv kev paub txiav txim siab txhawm rau
txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog:
Cov tub ntxhais kawm yuav:
 Ua rau pom tias nkag siab txog tus yeeb yam zoo thiab tsis zoo los ntawm kev tus xib fwb qhia
ntawv qhov kev soj qab xyuas thaum ua yeeb yam piv txwv hauv chav kawm.
Cov Khoom:
 Muab ib daim ntawv ntsig txog cov cim ceebtoom rau txhua tus menyuam kawm ntawv thiab
muab cov cim muaj laj thawj rau cov hluas
 saum toj thiab faib ntawm cov log hwj chim
Cov Txheej Txheem:
Cov Cim Ceebtoom
1. Muab ob cim ceebtoom faib rau, ncig mus los hauv chav kawm thiab hais kom cov menyuam
kawm ntawv nyeem.
2. Tus xib fwb qhia ntawv tuaj yeem piav qhia kom meej ntxiv tomqab muab txhua kis ua piv
txwv los sib tham.
3. Hais kom cov me nyuam kawm ntawv ntxiv tej yam uas lawv xav tais yog cov cim qhia phom
sij
Kev Ua Yeeb Yam Piv Txwv
1. Faib cov menyuam kawm ntawv ua 4-6 leej. Hais kom ib tug menyuam tub thiab ib tug menyuam
ntxhais sib tham txog zaj dab neeg ua yeeb yam piv txwv.
2. Hais kom ib leeg lossis ob leeg hauv pawg neeg no muab cov yeeb yam ntawm ib tug neeg uas
yog tus ua phem coj los qhia tawm.
3. Tus hais ua ntej yuav tsum muab cov cim ceebtoom ntawm ib tug khub uas yog tus ua phem
tsawg kawg 3 daim coj los qhia tawm.
4. Dhau ntawd hais kom tus neeg raug tsim txom thov kev qhuab qhia los ntawm lawv cov phooj
ywg.
5. Tomqab cov phooj ywg nug tias vim licas tus neeg raug tsim txom thiaj tsis khiav tawm mus
ntawm tus neeg ua phem, hais kom tus neeg raug tsim txom hais tsawg kawg yog ob lub laj thawj
uas vim licas nws thiaj tseem nrog nyob mus ntxiv.
6. Thaum kawg hais kom tus phooj ywg qhuab qhia seb yuav khiav tawm mus licas.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 65
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 6
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Cim Ceebtoom”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
7. Tomqab kev ua yeeb yam ntawm pawg neeg no tag, hais kom lwm pawg neeg hauv chav kawm
hais txog cov cim ceebtoom thiab lub laj thawj uas tseem muaj kev raug zoo li qhov qub raws li
zaj dabneeg uas tau yeeb yam piv txwv no.
8. Rov qab pib ua dua cov txheej txheem no rau lwm pawg neeg
9. Sib tham txog yam zoo sib xws thiab sib txawv hauv cov dabneeg ua yeeb yam piv txwv. Cov
cim ceebtoom uas nquag pom tshwm sim yog dabtsi? Cov laj thawj uas tau muab qhuab qhia kom
nyob twj ywm yog dabtsi?
Kev Tswj Xyuas
1. Tomqab hais kom rov qab nkag los hauv chav kawm tag, hais kom cov menyuam kawm ntawv
nyeem qhov kev tswj xyuas. Nws yog ib txoj haujlwm zoo thaum kawg uas tuaj yeem qhia txog
cov ntaub ntawv zaum kawg uas muaj ntau txoj kev nyuaj thiab tsis nyuaj uas ib tug neeg tuaj
yeem ua tau thiab tswj tau koj.
2. Thaum nyeem tag, nug hauv chav kawm kom hais txog lwm tus cwjpwm uas lawv xav hais ntxiv
rau qhov kev tswj xyuas uas yuav ua kev ua phem. Ceebtoom rau cov menyuam kawm ntawv tias
ib lossis ob tug cwjpwm nyob hauv qhov kev sib raug zoo no tej zaum yuav tsis yog kev ua phem
tabsis lawv yuav tsum xav txog tej no yog qhov ntawd qhov ua zoo nrog tus khub thiab yam yuav
ua lossis yuav tau txais kev pab licas yog lawv xav tias kev sib raug zoo ntawm nkawd tsis zoo.
Cov cwjpwm ua piv txwv tsis zoo yog xam tias "tsis ua licas" thiab yeej zoo rau ntau tus: sib khib
thiab tswj xyuas kev sib tham ntawm lwm tus neeg yog npaum li hlub thiab txhawj xeeb txog kev
sib raug zoo ntawm cov hluas.
3. Tej zaum cov menyuam kawm ntawv ntau leej yog cov paub ib tug phooj ywg, niam, txiv, viv
ncaus, kwvtij, lossis neeg txheeb ze uas yog tus muaj ib yam zoo li no tshwm sim dhau los lawm.
4. Thaum xaus ntawm qhov kev kawm yuav tau ceebtoom rau cov menyuam kawm ntawv tias muaj
ntau qhov chaw tuaj yeem nrhiav tau kev pab. Mus rau tom cov chaw uas lawv tuaj yeem mus
nrhiav tau.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 66
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 6
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Cim Ceebtoom”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tus Yeeb Yam ntawm Kev Ua Phem Rau Lub
Cev- Puas muaj ib tug neeg koj paub:
Koj tus khub (ntxiv):
Xuas nrig ntau, thawb, tom, txiav, nyem caj pas, ncaws,
npau taws lossis nto aub ncaug rau koj?
Siv ib yam khoom lossis phom hem lossis ua rau koj
raug mob lossis tuag (ib rab phom, riam, pas ntaus pob,
av ci, hlua hlau, rauj, txiab txiav, hlua, siv tawv, hlua
hluav taws xob, ceg ntoo, lam fwj, dej qaub, lossis
muab dej kub hlab)?
Tso koj tseg lossis kaws tsis pub koj nkag los hauv tsev?
Tsis quav ntsej txog koj thaum koj muaj mob lossis
muaj menyuam?
Tsav tsheb tsis ceevfaj kom koj poob rau kis txaus
ntshai?
Yuam kom koj nyoo muab koj tus kheej yam
khoom rau?
Qhia nws lwm tus khub rau koj kom koj khib?
Iab liam tias koj nyiag deev lwm tus?
Rhuav tshem koj qhov lub hwj chim lossis kev
ntseeg ntawm yus tus kheej?
Dag koj, sib cav nrog koj lossis cog lus nrog koj?
Xav npau taws sai sai, yeej tsis teb tias tsis yog rau
ib nqe lus teb
Tswj thiab heev heev. Yuav qhov txiav txim, tsis
saib lwm tus cov tswv yim tiag tiag. Siv muab –
hauv thaum twg nyob ib leeg lossis nrog phooj
ywg.
Ua rau tus khub xav phem, "yog koj hlub kuv tiag,
koj yuav tsum...."
Yws tus neeg raug tsim txom tias txhaum dabtsi,
"nws vim koj kuv thiaj npau taws heev."
Thov txim rau tus cwjpwm ua phem, "Kuv yuav
tsis ua ntxiv lawm."
kev quav dej cawv thiab yeeb tshuaj
nyiam siv dag siv zog los daws lawv cov
teebmeem
Vim Licas Cov Neeg Hluas Pheej Tseem Nyob Nrog
Tus Neeg Ua Phem
Ntshai tsam cov niam txiv yuav ua rau lawv tawg
nyuaj siab lossis txhaj muag
Kev nti ntshai yuav ua rau mob yog tias lawv
yuav ua kom tiav
Xav tias nws yog lawv li kev txhaum
Xav tias nws tsis muaj dabtsi, tsis paub txog kev
sib raug zoo
Ntseeg tias kev nyob nrog ib tus neeg yog qhov
khoom tseem ceeb tshaj hauv lawv lub neej.
Xav tias tsis muaj leej twg ntseeg lawv
Xav tias lawv tsis muaj lwm tus phooj ywg
Tus Yeeb Yam ntawm Kev Ua Phem Rau Kev Sib
Deev- Puas muaj ib tug neeg koj paub:
Yuam koj deev thaum koj tsis xav deev?
Yuam koj sib deev thaum koj tsis nyiam?
Yuam koj deev nrog lossis saib lwm tus sib deev?
Hem tias yuav ua rau koj raug mob yog koj tsis xav
deev?
Ua txhaum kev sib deev uas koj xav tias yog yam txaus
ntshai?
Tus Yeeb Yam ntawm Kev Rhuav Ua Kom PuasPuas muaj ib tug neeg koj paub:
Tsoo tej rooj tog zaum, tso dej nyab hauv chav tsev,
txhav lossis pov khoom vuab tshuab ubno rau hauv koj
lub tsev?
Tua cov tsiaj yug hauv tsev txhawm rau lub txim lossis
ua kom koj ntshai?
Dhua cov ris tsho, xawv kub, tsev neeg cov duab
lossis tus kheej lwm yam khoom uas nws paub
tias yog yam tseem ceeb ntawm koj?
Tus Yeeb Yam ntawm Kev Xav Phem- Puas
muaj ib tug neeg koj paub uas tseem pheej hais tas
li lossis do tej yam ua rau txhaj muag, nyuaj siab,
hais lus saib tsis taus lossis hais lus thuam rau koj
tias:
"Koj ruam, tsis huv, tub nkeeg, rog, tsis zoo nkauj, siab
phem, tsis muaj laj thawj, thiab lwm yam."
"Koj tsis tuaj yeem ua ib yam dabtsi raug."
"Koj yuav tsis tau ib txoj haujlwm."
"Koj tsis tsim nyog tau ib yam dab tsi."
"Leej twg puas xav tau koj?"
Tswj tus cwj pwm
Kuaj koj cov xov tooj ntawm tes cov hu tawm
Koj tus khub puas:
Ceev koj tseg txhawm rau lub txim rau koj?
Hem tias yuav ua kom koj raug mob?
Txwv tsis pub koj ua haujlwm, tswj xyuas koj tus kheej
cov nyiaj, txiav txim siab lossis mus nrog phooj ywg
sawd daws noj haus ua si?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 67
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 6
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Cim Ceebtoom”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Kev Tswj Xyuas
Kev Thuam
thiab Kev Yws
Kev Hem Kom
Ntshai
Kev Yog Tus
Tswv
Kev Poob Ntsej
Muag
Hwj Huam
& Tswj
Log
Kev Ua Phem
Rau Kev Sib
Deev
Kev Ua Phem
Rau Lub Cev
Kev Muaj Cai
Tshaj
Kev Hawv
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 68
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 6
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Cim Ceebtoom”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Hwj Chim thiab Kev Tswj Cov Tswvyim Tseem Ceeb
Kev qw lossis nthe suab nrov
Kev Hem Kom Ntshai
Siv lub suab hawv kom ntshai
Hais lus thuam
Hem tias yuav ua kom tus kheej lossis tus khub raug mob
Ua rau koj tus khub ntshai
Muab cov duab dua kom ntuag
Muab cov khoom plig tsoo kom tawg
Muab cov khoom ubno tsoo kom puas
Kev ua phem rau kev
sib deev
Kev Ua Phem Rau Lub
Cev
Kev Hawv
Kev Muaj Cai Tshaj
Khav theeb txog kev sib deev nrog koj
Sib pib koj tus khub nrog cov khub yav dhau los
Tham hluas nkauj losyog hluas nraug kom koj tus khub khib
Siv yeeb tshuaj/dej cawv kom tau deev
Ua kom koj tus khub nyuaj siab
Txhom deev
Ceev tseg koj tus khub kom lawv tsis tuaj yeem tawm mus tau
Ntaus phab ntsa lossis thawv rau khoom sib sib zog
Ntaus koj tus khub uas tsis pom qhov doog
Txeeb
Npuaj teg
Ntaus
Thawb
Siv nrig ntaus
Ncaws
Hais tias koj tsis tuaj yeem nyob tau yog tsis muaj koj tus khub
Qhia rau koj tus khub tias koj yuav muab lawv tso pov tseg rau
ib qho chaw twg yog lawv tsis ua raws li koj hais
Hawv xwm yeem kom nrhiav lwm tus neeg
Hais rau koj tias yuav tua nws tus kheej yog koj tso tseg
Saib koj tus khub zoo li ib tug menyuam mos, ib yam khoom,
lossis ib tug neeg qhev
Txiav txim siab txhua yam
Cia siab tias tsis muaj leej twg tuaj yeem ua tau
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 69
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 6
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Cim Ceebtoom”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tswj xyuas koj tus khub uas yog tus pom lossis tau siv sijhawm
nyob nrog
Teeb tsa txhua cov cai rau hauv qhov sib raug zoo
Kev Poob Ntsej Muag
Kev Yog Tus Tswv
Kev Thuam thiab Kev
Yws
Thuam koj tus khub
Hu koj tus khub cov npe
Yws lus phem xwm yeem
Ua rau koj tus khub xav tias lawv yog neeg vwm
Ua rau koj tus khub poob ntsej muag rau ntawm cov neeg xub
ntiag
Ua rau koj tus khub xav tias muaj qhov ua txhaum
Ua rau koj tus khub txhaj muag
Coj tus cwjpwm sib khib zoo li tus yeeb yam ntawm kev sib
hlub
Iab liam rau koj tus khub tias nws coj tsis ncaj rau koj
Tsis pub koj tus khub muaj lwm cov phooj ywg
Qhia rau koj tus khub tias yuav xav licas, hnav ris tsho licas,
thiab coj licas
Tsis lees paub txog yam koj nqis tes ua
Ua ib txoj haujlwm thaum koj ua rau koj tus khub raug mob
Qhia rau koj tus khub tias txhua txhua yam yog lawv txhaum
Coj phem rau hauv qhov sib raug zoo los yeej xav tias zoo lawm
Ntxiv lwm yam cwj pwm
koj xav tias yuav haum
ntawm lub
Hwj huam thiab Tswj log
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 70
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 7
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Ntsig Txog Tus Kheej Txoj Kev Xav rau Feem Kev Siv
Dag Siv Zog”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 5 – Kev Txiav Txim Siab
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia txog rab peev xwm los siv kev paub txiav txim siab txhawm rau
txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab nyob
zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tus Qauv Cai 4 – Kev Sib Txuas Lus ntawm Ib Tug Neeg Mus Rau Lwm Tus
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia txog rab peev xwm kev paub sib txuas lus ntawm ib tug neeg mus rau
lwm tus kom txhawb nqa kev noj qab nyob zoo thiab zam lossis txo tej kev pheej hmoo fab kev mob nkeeg.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog:
Cov tub ntxhais kawm yuav:
 Cov me nyuam kawm ntawv yuav tsom txog kev raug zoo uas muaj kub ntxhov thiab
kawm txog dab tsi yuav txais tau thiab cov cwj pwm txais tsis tau hauv kev sib raug zoo rau
lwm tus.
Cov Khoom:
 Daim ntawv lossis daim txiag
 Npiv zas
 cov npav ntaub ntawv
 ntaub nplaum
 Daim card liab, daj, thiab ntsuab lossis daim npav
 Teeb liab/teeb ntsuab xib fwb daim ntawv
Cov Txheej Txheem:
1. Kos qho ntxiv hauv qab. Npaj ib qho ntxiv rau txhua 4 tug koom, nkawm lossis 3 yog tias koj
pab pawg nws me:
Ua rau kuv hnov
zoo
Tsis muaj dab tsi
yuam kev rau
kuv
Kuv kuj tsis
nyiam nws tiam
sis yuav tsis ua
dab tsi
Kuv yuav qhia
law kuv tsis
nyiam nws
Kuv yuav tsum
tsis pom lawv
lawm
Kuv yuav tau kev
pab los ntawm
lwm tus uas kuv
ntseeg
Kuv yuav hu rau
tub ceev xwm
2. Ua cov khub ntawm daim ntawv cwj pwm, ib txwm rau txhua pab pawg. Qhov no yog lub
caij nyoog zoo los mus qhia txog cov cwj pwm koj pom nyob hauv cov neeg hluas koj ua hauj
lwm nrog. Tsim daim ntawv uas yuav hais txog rau cov me nyuam kawm ntawv. Muab txhua pab
pag ob daim ntawv thiab hais kom lawv ntxiv ib tug cwj pwm zoo thiab ib tug cwj pwm tsis zoo. Ib
daim ntawv cwj pwm tuaj 15 - 20 card kom ua hauj lwm zoo.
Daim card tej zaum cwj pwm (tag nrho pib nrog) "Kuv tus khub
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 71
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 7
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Ntsig Txog Tus Kheej Txoj Kev Xav rau Feem Kev Siv
Dag Siv Zog”



Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg


tau nug kuv tias peb mus ceev heev.
tsis txhob tham nrog kuv yog ib tug neeg tseem qhuas kuv.
tuav kuv txhais npab thiab thawb kuv tawm yog kuv tseem tham nrog ib tug neeg nyob puab
ntawm lawv ib sab.
nthe kuv ces hos yuav kuv nyiaj kub.
qhia kuv tias kuv yuav hnav dabtsi mus kawm ntawv.
hais rau kuv tias kuv yuav tsum pub nws hnia qhov ncauj yog nws coj kuv tawm mus hmo
ntawd.
hais hnyav kom kuv nrog nws sib deev (ua ntawm qhov ncauj, qhov quav, ua paum) thaum kuv
tsis xav ua.
nqa ib rab phom rau hauv lawv lub tsheb.
tau haus cawv thiab taij kom kuv nrog nws sib deev.




ntaus kuv thaum peb tsis kav.
tsis nyiam kuv ua haujlwm vim lwm tus neeg tham nrog kuv.
nthe nrov rau kuv thiab hais tias lawv tsuas vwm vim lawv hlub kuv heev xwb.
hnia kuv hauv kis tsev txawm tias kuv twb qhia rau lawv tias nws ua rau kuv nyob tsis
nyab xeeb.
puag kuv thiab hnia kuv vim yog kuv xwb.
Ua rau kuv zoo siab
Yeej txhawb heev
Mloog rau kuv cov teeb meem








3. Faib txhua pawg ntawm 2s, 3s, lossis 4s. Muab txhua pab pawg ntxiv thiab ib txwm card
Hais kom txhua pab pawg sib tham tias seb yuav muab cov card mus lo qhov twg ntxiv. Feem
ntau pab pawg yuav siv faib cov card ntawm txhua tus pab thiab txhua tus yuav ib leeg tso
daim card ntxiv. ROV TXIAV TXIM NTAWM PAB PAWG.
4. Thaum tag nrho pab pawg ua tiav lawm, lo cov sij hawm saum toj ib qho ntawm sab phab
ntsa. Nug ib pab pawg los pab dawb mus nyeem ntxiv. Thaum lawv ua tiav nug lwm tus seb
puas muaj dab tsi uas lawv pom, cov zoo ib yam lossis txawv nyob ntawm qhov chaw ntawm
cov khoom. Yog hais tias pab pawg hais tias lawv zoo ib yam, mus thiab nug seb koj pom
txawv qhov twg. Txhawb txhua lo lus sib tham uas muaj nyob ib puag ncig ntawm cov cwj
pwm thiab seb lawv ua rau tib neeg xav lossis xav li cas. Thaum leej twg qhia txog tias lawv
yuav tuav tej lub sij hawm, nug seb leej twg nyob ntawm pab pawg yuav coj txawv zog. Nug
seb leej twg tsis txaus siab nrog seb lawv pab pawg txiav txim tias yuav cia daim card mus
twg.
5. Qhwv nrog cov lus teb xws li:
 Zoo li cas txog qhov txiav txim nyob hauv koj pab pawg me txog tus cwj pwm yuav ua rau
koj xav li cas?
 Tau cov ntawv teev lus qho yooj yim uas muab los sis yooj yim?
 Cas lawv zoo li muaj tiag rau tus kev sib raug zoo? Tej yam
uas koj ntxiv rau koj ntawv yog dab tsi? Li cas koj hnov txog tus ntawd?
 Koj puas xav tias yuav muaj tias thaum koj nyob hauv ib txoj kev sib raug, koj thiab koj tus
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 72
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 7
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Ntsig Txog Tus Kheej Txoj Kev Xav rau Feem Kev Siv
Dag Siv Zog”

Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
hlub no yuav hnov mob txawv ib tug hais txog ib tug neeg ntawm tej yam thiab teeb
meem?
Tawm ib daim ntawv uas muaj li cas lawv yuav lis cov kev txawv ntawd yog hais
tias lawv nyiam lwm tus neeg.
6. Sau kom tiav cov kev ua nrog rau pawg tej zaum yuav muaj tej lus nug.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 73
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 7
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Ntsig Txog Tus Kheej Txoj Kev Xav rau Feem Kev Siv
Dag Siv Zog”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov haujlwm kawm Teeb liab/Teeb ntsuab
1. Hais kom cov menyuam kawm ntawv faib ua pawg 3-5 leeg.
2. De nqe lus los ntawm cov ntawv yog muab xib fwb
3. Muab pawg kaum vib nas this los pom zoo rau cov qeb twg tus cwj
pwm nyob rau yog muaj tus thawj coj pawg de daim card lawm.
4. Txhua pab pawg uas muaj cov lus teb kom yog tau ib kis. Cov pab pawg
neeg uas muaj cov ntsiab lus ntau kawg yeej qhov kev ua si.
5. Hais kom cov menyuam yog lawv muaj lus piv txwv ntau tshaj qhov uas lawv yuav
tsum mus.
Kev qhuab qhia hloov mus los:
1. Thaum cov me nyuam kawm ntawv yuav muab ib qho piv txwv, lawv sawv thiab sawv
ntsug nyob hauv ib tug liab, daj, lossis ntsuab lub teeb kos npe rau.
2. Nug cov me nyuam kawm ntawv vim li cas lawv pom zoo lossis tsis pom
zoo nrog qhov chaw lwm cov txiav txim tiassawv ntsug.
3. Yog hais tias koj muaj ib qhov txheej txheem kawm ntawv yam khoom plig rau qhov
chaw no yuav yog ib lub sij hawm zoo cob"ntsiab lus" los yog "nyiaj" rau cov tub
ntxhais uas sawv nyob hauv qhov tseeb piav.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 74
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 7
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Ntsig Txog Tus Kheej Txoj Kev Xav rau Feem Kev Siv
Dag Siv Zog”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 75
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 7
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Ntsig Txog Tus Kheej Txoj Kev Xav rau Feem Kev Siv
Dag Siv Zog”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
tau nug kuv tias peb mus ceev heev.
tsis txhob tham nrog kuv yog ib tug neeg
tseem qhuas kuv.
tuav kuv txhais npab thiab thawb kuv
tawm yog kuv tseem tham nrog ib tug
neeg nyob puab ntawm lawv ib sab.
nthe kuv, ces yuav kuv nyiaj kub
qhia kuv tias kuv yuav hnav dabtsi mus
kawm ntawv.
qhia kuv tias kuv yuav hnav dab tsi mus
kawm ntawv.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 76
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 7
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Ntsig Txog Tus Kheej Txoj Kev Xav rau Feem Kev Siv
Dag Siv Zog”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
hais rau kuv tias kuv yuav tsum pub nws
hnia qhov ncauj yog nws coj kuv tawm
mus hmo ntawd.
hais hnyav kom kuv nrog nws sib deev
(ua ntawm qhov ncauj, qhov quav, ua
paum) thaum kuv tsis xav ua.
nqa ib rab phom rau hauv lawv lub tsheb.
tau haus cawv thiab taij kom kuv nrog
nws sib deev.
ntaus kuv thaum peb tsis kav.
tsis nyiam kuv ua haujlwm vim lwm tus
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 77
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 7
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Ntsig Txog Tus Kheej Txoj Kev Xav rau Feem Kev Siv
Dag Siv Zog”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
neeg tham nrog kuv.
nthe nrov rau kuv thiab hais tias lawv
tsuas vwm vim lawv hlub kuv heev
xwb.
hnia kuv nyob
hauv lub hallways, tab sis kuv hais kom n
ws ua kuv seeb.
muab kuv khawb thiab hnia rau thaum ku
v nyuam qhuav
ua rau kuv zoo siab
yeej txhawb heev
mloog rau kuv cov teeb meem
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 78
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 7 – Kev Tswj Tus Kheej
Me nyuam kawm ntawv yuav tsim muaj peev xwm siv tej yam yeeb yam mob-mus pab tau txoj thiab tsis
txhob los yog txo mob txaus ntshai.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab nyob
zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tus Qauv Cai 2- Kev Txheeb Xyuas Txog Lub Zog Huab Ntxias
Menyuam kawm ntawv yuav tsom xam cawv ntawm tsev neeg, phooj ywg, kas li kev cai, tawm, tshuab
cwj pwm mob.

qhov chaw ntawm cov ntaub ntawv rau cov hauj lwm zoo, kev cia siab rau thiab tiag tiag.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog:
***KEV CEEBTOOM TXOG LUB HAUV PAUS***
Qhov tseem ceeb yog yuav tau qhia rau koj cov menyuam kawm ntawv thaum pib sib tham txog
kev ua phem rau kev sib deev, kev quab yuam deev, sib ntaus, yuam deev thiab/lossis ntsig txog
kev hais lus phem uas tej no tuaj yeem rhuav thiab cuam tshuam tsis zoo rau qee cov neeg. Yog
lub tsev kawm ntawv tus kws pab tswvyim, kws npliag siab, lossis tus neeg ua haujlwm tau los
zaum hauv koj chav kawm thaum lub sijhawm sib tham txog tej no, tej zaum lawv yuav pab
txhawb tau lossis pab daws tau tej teebmeem uas lawv muaj thaum lub sijhawm sib tham txog tej
no thiab thaum nqis tes ua yeeb yam piv txwv rau saib. Cov menyuam kawm ntawv uas muaj
neeg ua pov thawj lossis tau ntsib kev raug ua phem lossis raug tsim txom yav dhau los lossis
hauv tsev neeg tej zaum yuav rov qab ua rau lawv mob siab rau yav dhau los. Tej zaum koj yuav
tso cai rau cov menyuam kawm ntawv maj mam tawm mus yog lawv tu siab, yog li ntawd lawv
thiaj rov qab tham nrog lub tsev kawm ntawv tus kws pab tswvyim, kws npliag siab, lossis tus
neeg ua haujlwm. Tom qab ntawd yuav tau soj qab xyuas cov menyuam no ib tug rau ib tug,
thiab yuav pab koj txiav txim seb puas xav tau kev pab txhawb ntxiv lossis puas xav tau kev pab
tswj xyuas ib tug menyuam kawm ntawv li teebmeem kom rov qab zoo los lossis daws kom tau
ib qho kev raug tsim txom lossis teebmeem
Cov tub ntxhais kawm yuav:



Pom ntawm lub mom txheej nyob ib ncig ntawm kev ua niam txiv tsim
txom thiab qhov tseeb.
Npaj kev npaj rau kev nyab xeeb rau hauv kev sib raug zoo.
To taub Wisconsin cov kev cai ntawm kev tsim txom nrog kev sib deev.
Cov xib fwb yuav tau teev txwv ntawm kev qhia txog koj tus kheej nyob rau hauv cov hoob
kawm thiab muab cov npe ntawm cov neeg ua hauj lwm them nyiaj yug tsim
nyog yog lawv xav xav nrog lwm tus neeg nrog tham seb koj lub npe.
Cov Khoom:
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 79
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”


Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Dab neeg thiab cov tseeb ntawm daim ntawv rau cov me nyuam kawm ntawv mus siv cov nqe
lus.
Tsab ntawv khom nqi:
 Cov Ntaub Ntawv Hais Txog Kev Quab Yuam thiab Kev Ua Phem Rau Kev Sib Deev
 Daim ntawv qhia txog cov neeg hluas txoj kev npaj kev ruaj ntseg
 Cov Hluas thiab Txoj Cai Kev Ntsuas Ua Ntej/Tomqab
 Wisconsin Txoj Cai Txog Deev Me Nyuam
Cov Txheej Txheem:
1. Cov me nyuam kawm ntawv mus rau hauv pab pawg 11. Muab lawv daim ntawv dab
neeg thiab qhia lawv paub tias lawv muaj tsib nas thiv mus tsim qhov tseeb. Txhua pab
pawg yuav qhia thiab cov chav kawm ntawv yuav sib tham txog qhov tseeb tshwm sim.
Tus xib fwb daim ntawv pab cuam phab nrog rau piv txwv “tseeb” lus teb. Cov lus teb
coj mus kuaj yuav siv rau kev txhim khu kev kawm los yog qhia ntxiv rau cov lus nug
uas yuav tshwm sim thaum lub caij sib cav tswv yim.
2. Nyiaj, "Tus deev thiab tsim txom cov ntaub ntawv". Tham txog qhov teeb
meem uas yuam tub los ntxhais thaum nws tawm mus rau kev ua niam txiv tsim txom.
Hais kom cov menyuam yog lawv muaj ntaub ntawv yuav
tsum tau qhia rau cov txivneej thiab cov pojniam?
Tus pros thiab cons ntawm no yog dab tsi?
3. Nyiaj, "Ib tus menyuam qhia rau kev npaj kev ruaj ntseg". Muaj me nyuam kawm
ntawv ua hauj lwm hauv officers qhia hais tias cov kev npaj kev ruaj ntseg yog cas pab
tau raulwm tus neeg nyob rau hauv ib qho kev sib hais. Lawv puas xav tias txhua
yam uas ploj lawm ntawm lub hom phiaj no? Txhawb kom lawv mus ntsib
www.loveisrespect.org rau cov lus nug thiab txhawb.
4. Nyiaj, "Tus pw ua niam txiv ua txhaum Registry thiab deev cov kev cai cov tsab ntawv khom
nqi". Muaj menyuam kawm ntawv siv cov "Cov hluas thiab cov cai" Mam
li tshaj tawm rau peb faib tawm sau rau tus txiv neej pw tso npe thiab cov kev cai tswj kev deev.
Muaj me nyuam saib qhov tseeb, ces saib yog lawv kho tau cov lus teb rau sab mus kuaj tsev
xa yam tsis ncaj ncees lawm. Lawv qab mus txog cov nqe lus nug thiab nug cov me nyuam
kawm ntawv zoo li cas yog tsim nyog rau lawv. Lawv puas xav tias feem ntau cov me
nyuam paub tias cov ntsiab lus no? Qhov no puas hloov tus me nyuam kawm ntawv tus cwj
pwm?
Qhov Txuas Ntxiv ntawm Zaj Lus Qhia:
Cov xab thib tib pawg ua haujlwm:
 Hais kom cov menyuam kawm ntawv faib ua pawg 3-4 leeg
 Muab Cov Ntaub Ntawv Hais Txog Kev Quab Yuam thiab Kev Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Faib Rau Lawv
 Hais kom cov menyuam kawm ntawv xaiv ob yam ntaub ntawv teev tseg uas lawv pom tias
txawv tshaj plaws nyob hauv txhua cov ntaub ntawv teev tseg. Hais kom lawv piav qhia seb
vim licas lawv thiaj pom tias cov ntaub ntawv no txawv.
 Haim kom ib tug neeg ntawm pawg neeg no los nthuav qhia
Cov vis dis aus:
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 80
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Planned Parenthood of Wausau video on teens, the law and sexual behavior- 414-289-3767 rau
Milwaukee-based Maurice Ritz lending library ntawm Planned Parenthood.
Sib koom:
Ua qhov website http://www.kickbackapp.org/ rau cov chav kawm ntawv thiab kom lawv tham
zoo sib txuas lus li cas koj xav koj hnub. Sib tham txog qhov pheej hmoo ua puas
muaj tej yam tshwm sim los ntawm ob tog thiab tus tej yam tshuaj thiab dej
cawtau ntawm kev txiav txim sab.
Cov Neeg Qhua Tuaj Tawm Lus:
Tus xovtooj pabucam (414) 964-2565
Lub Tsev Haujlwm Saib Xyuas Kev Kawm Ntawm Hauv Zej Zog ntawm Planned
Parenthood of WI Community tus xovtooj (414) 289-3786
Lub Chaw Kho Cov Neeg Raug Ua Phem Los Ntawm Kev Sib Deev (Sexual Assault
Treatment Center) tus xovtooj (414) 219-5555
Websites:
Wisconsin Lub Chaw Koom Tes Tawm Tsam Kev Quab Yuam Deev Txhaum Cai
www.wcasa.org
Information sheet on Child Sexual Assault Laws: http://www.wcasa.org/file_open.php?id=5
National Domestic Violence Hotline and Break the Cycle: www.LoveIsRespect.org
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 81
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tswv yim hais ua dab neeg los xij mus tshaj rau cov pab pawg
YAM TSIS MUAJ TSEEB #1: Cov neeg tsim txom nws
thaum lawv hnav zoo los yog ua txhaum ib yam ntawm tus cwj pwm.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #2: Yog hais tias ib tug neeg mus rau lwm
lub chav tsev los yog lub tsev los yog mus rau ib lub chaw haus
cawv, nws paub txog kev phom sij yuav raug deev. Yog hais tias muaj ib yam
dab tsi tshwm sim tom qab, nws tsis tau thov tias nws yog tsoob los yog yuam
deev ua vim hais tias nws yuav tsum tau paub tsis tau mus rau cov chaw.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #3: Yog tsis deev nws muaj li dej
cawv lossis siv tshuaj.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #4: Feem ntau cov kev kev ua phem yog los
ntawm cov neeg tsis paub. Nws yuav tsis txhom tsoob yog hais
tias tus neeg muab kev koom tes sib paub.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #5: Txhom tsoob yuav zam tau yog tus neeg tsis
txhob mus ntawm cov chaw tsaus nti lossis yam lwm "txaus
ntshai" cov chaw uas thaum yuav tau nkaum los yog nkaum kom zoo.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 82
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
YAM TSIS MUAJ TSEEB #6: Ib tug neeg uas tau raug yuam
deev ua yuav txaus luag heev.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #7: Yog tias muaj ib tug deev yog tsis tam sim
ntawd cov tub ceev xwm tias yuav tsum tau kheej.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #8: Cov hluas xwb, cov poj niam zoo nkauj yeej
raug ua phem rau
YAM TSIS MUAJ TSEEB #9: Nws tseem txhom tsoob tsuas yog hais
tias tus neeg ntawd txo nws hwj mus sib ntaus thiab nyom.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #10: Ib tug neeg yuav tsuas raug yuam
deev ua yog ib tug neeg tau koom tes nrog.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #11: Txhom tsoob yog feem ib haiv-neeg kev
ua txhaum.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #12: Raw li ob leeg nrog ib tug neeg yog cov muaj
hnub nyoog 18 xyoo tej yuav raug lub txim uas muaj ib qhov kev ua
txhaum nrog txiv neej pw.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 83
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
YAM TSIS MUAJ TSEEB #1: Cov neeg tsim txom nws thaum lawv hnav zoo los
yog ua txhaum ib yam ntawm tus cwj pwm.
Qhov Tseeb: Txhom tsoob thiab deev cov txhaum ntawm tej kev kub ntxhov thiab tswj uas kav
paj tau los ntawm ib tug neeg txiav txim kom ib ce muaj zog hwj huam dua lwm. Tej nuj
nqis tiab zoo los yog yeeb yam tsis zoo yog raug caw pliaj yam kev ua niam txiv. Yog lwm
tus txuam hauv kev ua niam txiv yam tsis-sib deev; tsis hais leej twg txoj kev uas tus neeg ntawd
hnav los ua.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #2: Yog hais tias ib tug neeg mus rau lwm lub chav tsev los yog lub tsev los
yog mus rau ib lub chaw haus cawv, nws paub txog kev phom sij yuav raug deev. Yog hais
tias muaj ib yam dab tsi tshwm sim tom qab, nws tsis tau thov tias nws yog tsoob los yog yuam
deev ua vim hais tias nws yuav tsum tau paub tsis tau mus rau cov chaw.
Qhov Tseeb: Qhov no"kev kws yees uas muaj" neeg ncaj ncees lawm tiag is lav paub txog tej yam
yuav ua tus foob nrog tus neeg mob. Txawm tias ib tug neeg yeem mus rau lwm lub tsev los yog chav
tsev thiab tawm mus koom rau tej yam kev ua niam txiv,nws tsis haum li choj tso
cai rau txhua yam kev ua niam txiv. Yog ib tug
neeg uas paub txog seb lwm tus neeg yog heev uas ua kom theem ntawm kev ua niam
txiv txoj kev nyiam, tus neeg yuav tsum tsis txhob thiab nug. Thaum ib tug neeg hais tias "Tsis yog" los
sis "Khiav", nws txhais tau tias NRES. Kev ua niam txiv ntawd yuam li lwm yam tsis tau kev tso
cai yog deev.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #3: Yog tsis deev nws muaj li dej cawv lossis siv tshuaj.
Qhov Tseeb: Yog qaug cov dej caw los yog tshuaj no tsis yog ib tug tau caw rau kev ua niam txiv. Ib tug
neeg qaug tshuaj los yog quav dej caw yuav tsis ua kom lwm tus saib tsis tau nws; lwm tus mus xaiv kom
zoo dua qhov teeb meem no thiab yuam deev saib tsis tau nws vim nws yog ib txoj hauj lwm tsis xaiv.
Ntau lub xeev cov kev cai tuav tau tias ib tug neeg uas yog tsis hnov vim cawv tshuaj los yog quav dej
caw yuav tsis muaj rau tej yam kev ua niam txiv. Txoj cai ntawm ib tug neeg ua txhaum uas txhob txwm
tshaj tawm siv cawv li ib txhais tau tias mus kov ib tug neeg yeej yuav kom koom rau hauv kev ua niam
txiv yam tsismuaj kev txhaum.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #4: Feem ntau cov kev kev ua phem yog los ntawm cov neeg tsis paub.
Nws yuav tsis txhom tsoob yog hais tias tus neeg muab kev koom tes sib paub.
Qhov Tseeb: Feem ntau cov ua phem thiab raug mos yuav ua phem los ntawm lwm tus neeg paub
txog tus neeg mob. Cov neeg twg uas muaj rov 18 29, ob feem peb muaj ib txoj kev ua ntej nrog tus neeg
ua txhaum. Thaum 2000, txog rau hauv kaum deev neeg teev tus foob yog kev nyob sib ze, lwm tus
txheeb ze, ib tug phooj ywg los yog ib tug sib paub-. Kev tshawb txog hmoo deev lwm leej lwm tus poj
niam kawm ntawv siab tas mas pom tias feem ntau cov neeg paub tus neeg yuam deev tsim txom lawv.
Rau cov ntawv ua tiav thiab raug mos, 9 txog 10 tus neg ua phem yav tau pom tus neeg mob.
Feem ntau, ib tug hluas nraug, tus qub-hluas nraug, kawm ua ke, phooj ywg, sib paub, tus khub los
yog nqi nyiaj yuam deev los ntawm cov poj niam. Deev tau raug siab tsis pub dhau txhua yam ntawm kev
txheeb ze, xws li hauv lub neej, hauv yos kev sib raug zoo, los yog cov phooj ywg, sib paub los
yog cov mej yig. Tsim txom thaum sib deev yuav tshwm sim nyob rau hauv cov kev sib raug zoo los
yog qub tub los ntxhais. Nws tsis khoom seb yog tam sim no los sis dhau los raug zoo ntawm tus neeg
mob thiab ua txhaum; pliaj deev ntawdyog tseem deev thiab yog ib txoj kev txhaum loj heev.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 84
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
IQ
YAM TSIS MUAJ TSEEB #5: Txhom tsoob yuav zam tau yog tus neeg tsis txhob mus ntawm cov
chaw tsaus nti lossis yam lwm "txaus ntshai" cov chaw uas thaum yuav tau nkaum los
yog nkaum kom zoo.
Qhov Tseeb: Txhom tsoob thiab deev yuav tshwm sim thaum twg, nyob ntau qhov chaw, mus rau leej
twg. Raws li ua ib daim ntawv qhia raws li tej ntaub ntawv FBI, yuav
luag 70% ntawm cov deev tau qhia rau cov tub ceev xwmtshwm sim nyob rau qhov chaw
nyob ntawm tus neeg mob, tus neeg ua txhaum, los yog lwm tus neeg. Li taw tes
qhia saum hauv Fact #4, rapes ntau cov ua phem los ntawm tib neeg paub tias tus neeg raug.
Txawm txawj ntse, tsis txhob tsaus nti alleys los yog chaw "phom" yuav tsis tas pab tiv thaiv ib tug
neeg los ntawm kevraug yuam deev ua.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #6: Ib tug neeg uas tau raug yuam deev ua yuav txaus luag heev.
Qhov Tseeb: Neeg raug dag hais txog kev ua niam txiv ua muaj ib cov ntawm cov lus
teb rau qhov phem uas yuav muaj xws li: nqig, kev lam ntshai, ntsoos ntsoos, npau taws, kev tsis hlub
tshua, tsis kam muab, thiab poob siab. Raug yuam deev ua yog ib qhov kev kawm txawj puas heev
Haum rau qhov phem thiab lub sijhawm uas yuav tsum tau mus ua ntaub ntawv los ntawm cov kev sib
txawv rau txhua tus neeg. Yog tsis muaj "txoj kev" rau koj hnov mob los yog yuam deev ua. Cov kev
xav txog ib txoj kev uas ib tug neeg "yuav tsum tau ua" yuav dejnum rau tus neeg mob vim hais
tias txhua tusneeg mob copes nrog ntawm qhov phem ntau txoj kev uas yuav los sib txawv thaum
lub sij hawm.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #7: Yog tias muaj ib tug deev yog tsis tam sim ntawd cov tub ceev
xwm tias yuav tsum tau kheej.
Qhov Tseeb: Muaj ntau ntau yam vim deev ntxub yuav tsis qhia txog qhov ua phem rau tub ceev xwm.
Yog tsis tham txog kev raug yuam deev ua yooj yim. Tsim rov qhia tias muaj dabtsi tshwmsim yuav ua
rau tus neeg mus rau lub txhoj raug mob nyag. Lwm yam tam sim ntawd tsis qhia txog qhov kev ua
phem los sis tsis qhia txog nws txhua li ntshai tsoom los ntawm tusneeg
ua txhaum, ntshai tsis tau ntseeg, ntshai blamed rau qhov phem, ntshai yog "raug tsim txom" yog tias rooj
plaub nomus txog lub txim txhaum ncaj ceej kaw lus, ntseeg tias tus yuav tsis muaj nyob rau, xav hnov
qab tus ua phem puas tshwm sim , tsis pom txiaj tias dab tsi tshwm sim tau deev, txaj, thiab/los yog poob
siab. Qhov tseeb, qhia txog ib tug deev xwm rau tub ceev xwm yog lub kos thiab tsis coob. Txij xyoo
1993 los 1999, li 70% ntawm cov txhaum txhom tsoob thiab deev tau tsis qhia rau cov tub ceev xwm.
Vim ib tug neeg twg tsis tam sim ntawd qhia
txog qhov kev phem lossis nhro tsis kom nws qhia nws cov txhais tsis tautias tus ua phem yeej tsis tshwm
sim.
Neeg yuav qhia ib tug deev rau tub ceev xwm kev ncaj ncees txim
txhaum thaum twg, seb nws ua tau tom qab tus ua phem los yog ob lub lis piam, hli, los yog tej zaum
tseem xyoo tom qab tus ua phem.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #8: Cov hluas xwb, cov poj niam zoo nkauj yeej raug ua phem rau
Qhov Tseeb: Qhov no los ntawm lub tswvyim hais ua dabneeg hais tias kev ua niam txiv ua
phem raws li pw ua niam txiv thiab lub cev sib nyiam. Kev raug mos yog ib txoj kev
txhaum ntawm cov hwj chim thiab tswj thiab feem ntau cov neeg raug txim xaiv cov neeg uas lawv
tsis tshaj plaws yuav nres los yog laus dua uas lawv ntseeg tias lawv tau siv fais fab ua cia. Cov neeg
raug dag hais deev yog los ntawm txhua qho ntawm lub neej. Lawv yuav yog thaum hnub
nyoog ntawm lub qub heev rau tus me. Cov neeg raug dag hais txog kev ua niam txiv kev nruj kev
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 85
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
tsiv yog tsis tau muaj 12. Xya feem puas ntawm tag nrho cov neeg raug dag
hais txog deev qhia rau kev cai lij choj tau cov neeg hluas(raws litus muaj hnub nyoog 18
xyoo); 34% ntawm tag nrho cov neeg raug dag hais muaj 12 xyoos rov hauv.
Yog ib niaj neeg deev qhia rau kev cai lij choj xya twb tsis nto hnub nyoog 6. Tus txiv
neej thiab cov hluas muaj kev plees kev ua. Cov neeg muaj mob xiam oob qhab yuav yuam deev kuj ua.
Cov kev xav tau txog kev tsim txom los deev "raug" yuav ntxiv mus poo cov neeg raug
mos vim lawv yuav xav tias lawv yuavtsis tau ntseeg tias lawv tsis muab tus yam ntxwv ntawm kev tsim
txom los yog tus neeg raug mos tsim txom.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #9: Nws tseem txhom tsoob tsuas yog hais tias tus neeg ntawd txo nws
hwj mus sib ntaus thiab nyom.
Qhov Tseeb: Ntau lub xeev tsis tau tus neeg qub no ces tejzaum yuav kom them tus uas deev. Ntxiv
thiab, muaj ntau ntau txheej xwm seb vim li cas tus neeg uas deev yuav tsis tua los yog thaum
nws tus attacker. Nws yuav hnov ntawd ntaus los yog tswj yuav ua rau nws chim, ua rau raug mob hnyav.
Nws yuav tsis tua los yog thaum nws ua ib tug pab kev soj ntsuam txog ntawm kev raug yuam deev ua.
Muaj ntau txoj cai uas tub ceev xwm ua hauj lwm hais tias neeg yuav tsum ntseeg lawv pom
thiab qhov thiab ua lawv xav li cas tseem yuav kom nws ciaj sia.
Tsis ntaus los resisting hawb pob tsis tib kev tso cai. Tej zaum nws txhais hais tias nws yog qhov zoo
tshaj uas nws paub li cas tiv thaiv nws tus kheej kom txhob raug ntxiv lawm.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #10: Ib tug neeg yuav tsuas raug yuam deev ua yog ib tug neeg tau koom
tes nrog.
Qhov Tseeb: Feem ntau cov deev, ib tug neeg yog tsis koom tes nrog. Tus neeg ua txhaum ntau siv lub
cev muaj zog, lub cev kev nruj kev tsiv, sib thuam, ntshai heev txawm, lossis cov thaum lawv
tseem muaj hwj chim dhau tus neeg mob. Li taw tes qhia rau Qhov Tseeb #4, feem ntau cov kev ua
phem yog los ntawm lwm tus neeg paub tias tus neeg ntawd. Ib tug neeg
ua txhaum ntau yuav siv cov neeg ntawd tus ntseeg tsim muaj los ntawm lawv txoj kev sib
raug tau sau covcaij nyoog rau kuas nyuas siv zug los. Ntxiv mus, tus yuav tau paub txog tus neeg
ntawd lub neej, xws li qhov chaw nws nyob, uas nws xwb, qhov twg nws mus rau tsev kawm ntawv, los
yog txog nws tsev neeg thiab tej phooj ywg. Qhov no tej tus muaj kev ntshai heev txawm ua los
ntawm tus neeg ua txhaum vim nws muaj qhov kev paubtxog nws lub neej tab lawv. Txawm
tias muaj siv thaum uas ua qhov kev phem ua phem yuav raug lub txim dua los yog txhaum
plaub xwb, hla ib riam phom txhais tsis tau tias tus neeg ua txhaum tsis hais them tuaj rau ib tug deev.
YAM TSIS MUAJ TSEEB #11: Txhom tsoob yog feem ib haiv-neeg kev ua txhaum.
Qhov Tseeb: Feem coob ntawm tsaus muag txhaum, uas muaj xws li kev tsim txom
thiab mos, yog haiv neeg, qab hau tsim txom thiab tus tseem yog tus qub haiv neeg. Qhov
no yuav tsis muaj tseeb, tab sis, cov mos thiab nws nrog kev tsim txom ua phem rau cov poj niam
uas neeg. Neeg khab neeg raug dag hais qhia tias thaj tsam li 8 rau 10 mos los yog raug tsim txom los
ntawm cov dawb(9). Hom poj niam kuj ua ib tug ntau dua tus tsim kev phem rau cov neeg raug tsim
txom tshaj lwm cov haiv neeg(10)
YAM TSIS MUAJ TSEEB #12: Raw li ob leeg nrog ib tug neeg yog cov muaj hnub nyoog 18
xyoo tej yuav raug lub txim uas muaj ib qhov kev ua txhaum nrog txiv neej pw.
Qhov tseeb: Tus neeg twg uas pw ua ke nrog ib tug neeg muaj tsis muaj hnub
nyoog 12 xyoos yuav tsum raug loj nrog ib leeg tsawg zog 25 xyoo hauv tsev rau txim.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 86
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Leej twg pw ua ke nrog ib tug me nyuam uas tsis toob kas ntawv tus txij
nkawm thiab uas muaj muaj hnub nyoog 16 xyoo yog muaj txim hauv ib chav kawm
ntawv A misdemeanor.
Sau ntawv
1. Greenfeld, Lawrence A., Sex Offenses and Offenders: An Analysis of Data on Rape and Sexual
Assault, Washington, DC: U.S. Department of Justice, Bureau of Justice Statistics (1997).
2. Bureau of Justice Statistics, Crime Characteristics: Violent Crime - Victim/Offender Relationship (last
revised Dec. 20, 2001) <http://www.ojp.usdoj.gov/bjs/cvict_c.htrtu.
3. Fisher, Bonnie S., Francis T. Cullen and Michael G. Turner, The Sexual Victimization of College Women
Washington, DC: U.S. Department of Justice, National Institute of Justice and Bureau of Justice Statistics,
NO 182369 (December 2000).
4. Id.
Snyder, Howard N., Sexual Assault of Young Children as Reported to Law Enforcement: Victim, Incident,
and Offender Characteristics, Washington, DC: American Statistical Association and U.S. Department of
Justice, Bureau of Justice Statistics, NCJ 182990 (July 2000).
5.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 87
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Ntaub Ntawv Hais Txog Kev Quab Yuam thiab Kev Ua Phem Rau Kev
Sib Deev
Kev ua phem rau kev sib deev yog ib qho kev nqis tes ua (hais lus thiab/lossis lub cev) uas rhuav tshem ib
tug neeg qhov kev ntseeg siab thiab/lossis kev nyab xeeb thiab yog kev sib deev tiag. Lo lus "kev ua
phem rau kev sib deev" muaj xws li: quab yuam deev, deev txhaum kab lis kev cai, deev menyuam yaus,
yuam kom ua tshoob, teem caij sib ntsib thiab yuam deev cov neeg sib swm, yuam deev tus muaj txij
nkawm lossis muaj tus khub lawm, ua phem rau kev sib deev, tshaj tawm txog kev sib deev, thiab nyiag
xauj lwm tus sib deev. Cov neeg raug tsim txom/cov neeg dim los ntawm qhov raug yuam, raug hawv
thiab/lossis raug dag kom mus sib deev yam tsis xav deev. Cov pojniam hluas yog cov muaj pheej hmoo
raug ua phem rau kev sib deev ntau dua lwm cov. Vim feem ntau ntawm cov neeg teem caij sib ntsib/raug
yuam deev cov neeg sib swm yog tshwm sim rau cov neeg muaj hnub nyoog li cov no. Qhov no khub
hluas nkauj hluas nraug ntau tus yog cov neeg raug tsim txom los ntawm kev yuam deev thiab sib deev
tsis raws li kab lis kev cai. Vim kev sib deev yav dhau los lossis tseem yuam deev mus ntxiv, cov hluas
uas paub zoo feem ntau yog muaj ntau dua cov uas tsis raug yuam deev uas koom nrog cov hluas coj "tus
coj tus cwjpwm tsis zoo" xws li cov uas muaj teeb meem rau tom tsev kawm ntawv, muaj kev tsis sib
haum xeeb nrog cov tub ceev xwm, nyiam sib deev thaum ntxov thiab ua tej yam muaj teebmeem. Cov
cwjpwm zoo no tej zaum yuav pab ua rau lawv khiav dim ntawm yam txaus ntshai thiab/lossis tsis tau
quaj thov kev pab.
Hnub teem sib ntsib/raug yuam deev los ntawm tus neeg sib swm uas paub zoo txog tus neeg raum tsim
txom xws li: ib tug phooj ywg, ib tug tswvnum, hnub teem caij sib ntsib lossis ib tug neeg raug tsim
txom/dim los ntawm qhov raug yuam deev. Feem ntau tshaj plaws yog cov txivneej ua tus txhaum cov
pojniam. Nws YEEJ TSIS YOG kev txhaum ntawm tus neeg raug tsim txom/tus neeg dim los ntawm
qhov raug yuam deev tseem tias nws yuav puas, nws nyob qhov chaw twg, tsis hais yuav txaus siab
losyog tsis txaus siab lossis tseem tias nws yuav haus dej cawv losyog tsis haus. Cov neeg ua txhaum cai
yeej lav txog 100% rau txhua yam lawv ua. Yuam deev, xws li hnub teem caij sib ntsib/yuam deev tug
neeg sib swm, yog siv riam phom yuam deev ces yeej yog kev ua phem tag nrho. Hnub teem caij sib
ntsib/cov neeg ua txhaum cai yuam deev pheej ntseeg txog qhov tsis muaj tseeb xws li: cov pojniam
tshuav nqi cov txivneej yog lawv siv nyiaj rau nws; qee tus pojniam ua si nrog nyuaj thiab hais tias "tsis
yog" thaum lawv hais tias "yog" ces cov pojniam nyiam lom zem pheej raug soj qab los ntawm tus
txivneej.
Cov neeg uas raug ua phem thiab/lossis raug quab yuam los ntawmm ib tug neeg, lawv yuav paub tias
txhaum lossis lees txog qhov ua phem, xav tias raug ntxeev siab, poob siab rau lawv qhov kev txiav txim
thiab ntseeg tau nyuaj. Kev saib xyuas kom rov qab los ntawm ib qho raug ua phem yuav tsum raug pab
los ntawm ib tug kws pab tswv yim uas nkag siab txog qhov xav tau ntawm cov neeg raug ua phem los
ntawm kev sib deev. Ntau lub zos muaj cov chaw saib xyuas cov teebmeem kev raug yuam deev tuaj
yeem pab tswvyim thiab pab qhia tau txhua txhua 24-teev. Cov neeg hluas uas raug yuam deev tuaj yeem
hu thov kev pab thiab hu thov kom pab xa mus rau qhov chaw rau ntawm Tus Xovtooj Saib Xyuas Kev
Quab Yuam Menyuam Yaus Hauv Lub Tebchaws: 1-800-422-4453.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 88
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
NOV YOG FEEM MUAJ TSEEB HAUV LUB TEBCHAWS:
© Lub Chaw Ntaub Ntawv Kev Ua Phem Rau Kev Sib Deev Hauv Lub Tebchaws
(National Sexual Violence Resource Center) 2012. Txhua cov cai raug tshwj tseg.
NOV YOG FEEM MUAJ TSEEB HAUV WISCONSIN:
Raws li daim Ntawv Piav Qhia kom Yuam Siv Tsab Kev Cai Lij Choj xyoo 2010:
Ceebtoom


Yog 4,857 uas raug mos qhia rau cov ceevxwm uas nyob rau xyoo
2010, li 5% ntawm 4,627 nyob rau xyoo 2009.
Yuam raug kos yog rau 45% ntawm cov tsim txom mos, hos txhom tsoob muaj li ntawm
24%.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 89
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”




Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Lub zuag qhia tag nrho qhia rau cov tsim txom mos hauv xyoo
2010 muaj 52%, los ntawm 57% nyob rau 2009.
Riam phom tau siv nyob rau hauv 1,115 pub leej twg, tsis tau muaj 23% ntawm Wisconsin
txoj kev tsim txom; feem ntau yeej siv tau tes/nrig/taw (80%).
Tshaj ib nrab ntawm tag nrho cov kev raug tsim txom tau muab tshaj tawm nyob
rau hauv ib hnub twg ntawm cov xwm tshwm sim.
Cov neeg nyob thiab cov neeg ua txhaum nyob pawg chav, dub uas ze li ob ‐ thib
peb ntawm cov Web sites qhov chaw rau nws raug tsim txom ntau tshaj.
Cov raug ua phem




Ib tug tsib ‐ xyoo sib qhia cov neeg hluas muaj tau cov neeg nyob raug tsim txom ntau
tshaj, nrog cov neeg hluas twg uas muaj rov 15 thiab qis uas muaj tuaj ze li ntawm ob ‐ feem
peb ntawm tag nrho cov neeg raug dag hais nyob rau xyoo 2010.
Cov pojniam uas muaj ze li ntawm 80% ntawm cov neeg raug dag
hais deev tuaj, thiab muaj feem ntau cov neeg raug dag hais txog txhom kos thiab txhom tsoob.
Feem coob ntawm cov neeg raug dag hais deev li cas tsis muaj lub cev raug mob.
Cov neeg raug dag hais deev thiab lawv cov neeg ua txhaum yog feem ntau ntawm cov haiv
neeg tib yam.
Kev sib raug zoo




Nyob rau ntau tshaj li ib nrab ntawm cov tshaj kev raug tsim txom, tus neeg ua txhaum yog ib cov
‐ hauv koj tsev neeg uas tau paub los ntawm tus neeg mob.
Nyeg thiab cov ‐ Kev deev cov ntaub ntawv muaj nyob rau ib tug neeg twg npaum li
cas txij xyoo 2006, uas feem ntau qhia tus neeg mob tsis ‐ Kev tsuag.
Feem ntau nws ua txhaum ntawd raug txom yog yuam, feem ntau yog los
ntawm lwm tus neeg, txhom tsoob feem ntau yog cov hluas nraug/hluas nkauj ntawd yuav.
Cov kev sib raug zoo ntau qhia tias yog muab kev koom tes rau tas nrho cov kev raug tsim
txom nyob sib paub ntawm tus neeg mob.
Cov neeg ua txhaum






Muaj 5,287 cov neeg ua qhia txoj kev txuam nrog cov deev 4,857 uas nyob rau xyoo 2010.
Ntau tshaj li ob ‐ feem peb ntawm cov neeg ua deev tau muaj hnoob nyoog 11 thiab 30 xyoo rov
saum.
Thaum cov laus tau feem ntau cov raug tsim txom li qhia siv kuj pab tsib xyoo tas los no, ob
leeg cov neeg laus thiab tswjhwm nqi tseem nyob khov kho txij li xyoo 2006.
Tshaj 90% cov deev qhia rau cov tub ceev xwm hauv lub xeev Wisconsin tau txiv neej.
Feem ntau cov feem ntau muab deev rau cov hluas thiab neeg laus ua txhaum yog raug mos.
Cov neeg hluas (twg uas muaj rov 0 ‐ 17 xyoo) tau muab tshaj tawm nyob rau hauv kev raug
tsim txom hauv ib lub lim tiam rau cov neeg laus.
[Source: https://wilenet.org/html/justice-programs/programs/justice-stats/library/sexual-assault/2010sexual-assaults-in-wi.pdf]
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 90
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 91
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 92
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 93
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
[Source: http://www.loveisrespect.org/pdf/Teen-Safety-Plan.pdf]
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 94
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Yuav tau txais kev pab qhov twg
WISCONSIN COALITION AGAINST SEXUAL
ASSAULT, INC.
~Muab cov ntaub ntawv qhia thiab xa mus
rau cov chaw saib xyuas kev raug ua phem
rau kev sib deev rau cov chaw lis haujlwm
hauv Wisconsin~
600 Williamson St, Ste. N-2
Madison, Wisconsin 53703
Xovtooj (608) 257-1516
TTY (608) 257-2537
Xovtooj xa ntawv (608) 257-2150
[email protected]
Milwaukee
LUB CHAW KHO COV NEEG RAUG QUAB
YUAM DEEV (SATC)
~Hauv kis xwm txheej kub ntxhov ceev, rau kev
khomob, nkag mus siv SATC los ntawm chav
Saib Xyuas Xwm Txheej Kub Ntxhov Ceev
Aurora Sinai rau ntawm 13th & State St.~
960 N. 12th Street, Room 2120, Heart Institute
Milwaukee, WI 53201
Xovtooj: (414) 219-5850
Tus Xovtooj Thaum Muaj Teebmeem: (414) 2195555
TTY: (414) 219-7570
www.aurorahealthcare.org
Milwaukee
COV CHAW PAB CUAM
4200 N. Holton St.
Milwaukee, WI 53212
Xovtooj: (414) 964-2565
Tus Xovtooj Thaum Muaj Teebmeem: (414) 2719523
TTY: (414) 271-0102
www.pathfindersmke.org
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 95
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
“Cov Hluas thiab Txoj Cai” Kev Ntsuas Ua Ntej/Tomqab
Sim ua qhov kev ntsuas ua ntej no seb koj paub txoj cai licas thaum hais txog kev sib deev thiab ua
txhaum txoj cai. Dhau ntawd saib peb yam ntaub ntawv uas tus xibfwb qhia ntawv muab rau koj thiab
saib seb koj yuav tsum ua licas thiaj hloov tau.
Nqe Lus Nug
Kev Ntsuas
Ua Ntej
Kev Ntsuas
Tomqab
Raws li Wisconsin txoj cai, thaum koj pom zoo nyeem sib deev raug
cai koj muaj puas tsawg xyoo?
__________
__________
Kev ua phem yuam deev qib 1 (ua txhaum cai hom B) lossis deev
lwm tus neeg uas hnub nyoog qis dua_______?
__________
__________
Kev ua txhaum cai hom B yuav raug nyob lub txim ntev puas tsawg
xyoo?
__________
__________
Kev ua phem yuam deev qib 2 (ua txhaum cai hom C) lossis deev
lwm tus neeg uas hnub nyoog qis dua_______?
__________
__________
Kev ua txhaum cai hom C yuav raug nyob lub txim ntev puas tsawg
xyoo?
__________
__________
Yog ib tug neeg muaj hnub nyoog 17 xyoo raug ntes tias tau deev ib
tug neeg muaj hnub nyoog 15 xyoos yuav rau lub txim licas?
__________
__________
Ob tug menyuam kawm ntawv hnub nyoog 16 xyoo lossis ob tug
hnub nyoog 17 xyoo puas raug rau lub txim los ntawm kev sib deev?
__________
__________
Yog koj raug rau lub txim los ntawm kev yuam deev, koj yuav raug
tso npe licas?
__________
__________
__________
__________
Yog koj raug tso npe ua tus ua txhaum cai yuam deev, tus neeg uas
tuaj yeem paub txog cov ntaub ntawv no yuav muaj hnub nyoog
licas?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 96
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
“Cov Hluas thiab Txoj Cai” Kev Ntsuas Ua Ntej/Tomqab
Kws qhia ntawv cov nqi lus teb
Sim ua qhov kev ntsuas ua ntej no seb koj paub txoj cai licas thaum hais txog kev sib deev thiab ua
txhaum txoj cai. Dhau ntawd saib peb yam ntaub ntawv uas tus xibfwb qhia ntawv muab rau koj thiab
saib seb koj yuav tsum ua licas thiaj hloov tau.
Nqe Lus Nug
Kev Ntsuas
Ua Ntej
Kev Ntsuas
Tomqab
Raws li Wisconsin txoj cai, thaum koj pom zoo nyeem sib deev raug
cai koj muaj puas tsawg xyoo?
18
__________
Kev ua phem yuam deev qib 1 (ua txhaum cai hom B) lossis deev
lwm tus neeg uas hnub nyoog qis dua_______?
13
__________
Kev ua txhaum cai hom B yuav raug nyob lub txim ntev puas tsawg
xyoo?
40
__________
Kev ua phem yuam deev qib 2 (ua txhaum cai hom C) lossis deev
lwm tus neeg uas hnub nyoog qis dua_______?
16
__________
Kev ua txhaum cai hom C yuav raug nyob lub txim ntev puas tsawg
xyoo?
25
__________
Yog ib tug neeg muaj hnub nyoog 17 xyoo raug ntes tias tau deev ib
tug neeg muaj hnub nyoog 15 xyoos yuav rau lub txim licas?
Ob tug menyuam kawm ntawv hnub nyoog 16 xyoo lossis ob tug
hnub nyoog 17 xyoo puas raug rau lub txim los ntawm kev sib deev?
Yog koj raug rau lub txim los ntawm kev yuam deev, koj yuav raug
tso npe licas?
Yog koj raug tso npe ua tus ua txhaum cai yuam deev, tus neeg uas
tuaj yeem paub txog cov ntaub ntawv no yuav muaj hnub nyoog
licas?
Hoob C ua
txhaum
yog
__________
__________
Pw ua niam
txiv ua
txhaum
__________
txhua tus
__________
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 97
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Wisconsin Coalition tiv thaiv tsis tau deev Daim Ntawv Qhia Txog
Pw ua niam txiv ua txhaum Kos Npe
Daim ntaub ntawv qhia txog ib tug paub kev pw ua niam txiv ua txhaum rau npe. Xav paub
ntau ntxiv, thov hu rau Wisconsin Coalition tiv thaiv tsis tau deev los
yog Wisconsin Department of Corrections.
Qhov kos npe rau tus neeg ua phem yog dab tsi?
Tus txiv neej pw ntawm kev Registry yog ib puas siv tau database tswj los ntawm xeev
Wisconsin Department of Corrections. Nws yog tsim los tiv thaiv cov pej xeem uas muab ib tug txhais tau
tias qhov xyuas thiab nrhiav qhov twg lawm deev hauv lub zej zos.
NCO TSEG: Txawm tej tus ntawm Registry yuav tsum ua zoo hlis ntuj nqeg 25, 1993, ib txhia tau ntxiv nyob
rau xyoo tom ntej. Li no, tus ua txhaum tsis tas yuav tsum tau raws li cov tshooj cai tib yam.
Uas yog muab tso rau cov txiv neej ua txhaum kos npe? (daim ntawv hauv qab
no yog tsis qhia.)
· Cov neeg txhaum los yog twb taw tau rau lub txim pw ua niam txiv nyob rau hauv xeev Wisconsin
· Cov neeg uas muaj nyob tsis txhaum kev txhaum cai los ntawm tej kab mob paj hlwb los yog kev kho raws
· Cov neeg uas muaj nyob rau muab txhom deev los ntawm txoj cai lij choj hauv lub xeev Wisconsin
· Cov neeg uas, txawm tias lawv tsis muaj txhaum ntawm lub txim pw ua ke, tau txhaum hauv lub xeev
Wisconsin ntawm tej yam txhaum uas tau pom los ntawm tsev hais plaub yuav tsis kubsiab yuam
deev thiab cov neeg uas rau npe yog tsim nyog los tiv thaiv cov pej xeem
· Cov neeg uas tau txhaum los ntawm lwm lub xeev, tsoom fwv teb chaws, los
yog kev txhaum uas txais kev txhaum nrog txiv neej pw hauv lub xeev Wisconsin cov tub rog
· Cov neeg uas muaj rau tus pw ua niam txiv ua txhaum npe hauv lwm lub xeev, tiam sis uas tam sim
no nyob, ua hauj lwm los yog mus kawm ntawv hauv lub xeev Wisconsin
Ib tug txiv neej phem yog dab tsi?
Txhaum ntau tshaj li 30 yog txhais tau tias "txiv neej txhaum" uas yuav tsum tau ntawv sau npe nyob
rau hauv tus muaj tej yam uas tau piav los saum no. Lawv muaj xws li tiam sis tsis tag rau: 1, 2, thiab 3, deev ib
tug me nyuam, thiab ntau lwm cov txim txhaum loj, kev sib deev thiab tsis-deev.
Puas muaj ntawv sau npe?
Yog. Feem ntau, cov Registry tsis yog cov neeg uas txhaum uas tseem tsis tau muaj 19 xyoos thiab kuas nyuas
siv zug tej txhaum rau cov neeg ze ntawm tus foob lub hnub nyoog. Lub zam tsuas siv tau yog nws ua txhaum
ntawd koom tes nrog tsis muaj hwjchim lossis kev nruj kev tsiv. Ntxiv thiab, cov neeg hluas twb taw
tej yam yuav tau hais kom lub tsev hais plaub txog kev zam rau cov ntawv sau npe.
Hov ntev li cov neeg nyob rau lub Registry?
Hauv hais, feem ntau cov neeg — xws li cov hluas — yuav tsum tau mus sau npe rau 15 xyoos. Txawm li
ntawd los, cov neeg uas tau ntau, pw ua ke txhom hauv Wisconsin txoj cai lij choj, los yog cov neeg ua txhaum
ntawm 1st thiab 2nd kawm ntawv deev, 1st thiab 2nd kawm ntawv deev ib tug me nyuam, los
yog ua yog deev tus me nyuam tej zaum yuav raug mus rau npe rau lub neej.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 98
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Leej twg nkag tau mus rau qhov kos npe?
Neeg txhaum, cov tub ceev xwm txoj cai, cov kev pej xeem, thiab xav koom
haum nkag tau rau lub Registry, tiam sis tsistag nrho cov ntaub ntawv ntawm lub npe no muaj
nyob rau ntawm tej pab pawg twg. Piv txwv li, tsis hais txog cov menyuam hluas puas siv tau rau pej
xeem, thiab tsis muaj xov xwm txog cov tswjhwm tub ntxhais hluas yoojyim rau pej xeem.
Kuv yuav nrhiav lub npe nyob qhov twg?
Lub npe no puas siv tau qhov internet los yog hu rau 1-800-398-2403
http://offender.doc.state.wi.us/public. Cov neeg siv xov tooj yuav tsum muaj tus hem qhia ncauj lus
kom ntxaws txog thiab qhia txog tej ntaub ntawv. Siv Internet yuav qhia txog tej ntaub
ntawv thiab yuav muaj ntaub ntawv hais txog kev pw ua ke offenders los ntawmbqhov chaw nyob.
[Qhov haus paus: http://www.wcasa.org/pages/Resources-Info_Sheets-WI-Sex-Offender-Registry2010.php]
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 99
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
COV TXHEEJ TXHEEM TXOG “COV HLUAS” THIAB TXOJ KEV CAI LIJ CHOJ
Cov lus no tsis roos tswv yim raws li txoj cai.
LUS NUG
COV LUS TEB
“KEV SIB DEEV:” Hauv Wisconsin, ib tug neeg puas tuaj yeem “sib
deev” nrog ib tug menyuam yaus, ib tug menyuam uas hnub nyoog tseem
tsis tau txog 18 xyoo? Yuav ua li cas yog hlo ob leeg puav leej muaj hnub
nyoog 16 lossis 17 xyoo?
Raws li Wisconsin txoj cai lij choj, nws yuav txhaum kev
cai rau tej neeg, tsis hais cov muaj hnub nyoog, mus koom
rau hauv kev deev nrog ib tug menyuam uas twb tsis tau
muaj hnub nyoog 18 xyoo. Qhov no txhais tau tias ob tug
hluas, ob leeg hnub nyoog 16, uas hais tias txoj kev deev
no yog nyob ntawm siab yeem yeej tseem yog kev phom sij.

“KEV KOV DEEV” HNUB NYOOG 16-18: Hauv Wisconsin, ib
tug neeg puas tuaj yeem "sib khov sib chwv" nrog ib tug menyuam yaus
hnub nyoog 0-16 xyoo?
“KEV KOV DEEV” HNUB NYOOG 16-18: Hauv Wisconsin, ib
tug kheej puas tuaj yeem "sib khov sib chwv" nrog ib tug menyuam yaus
hnub nyoog 16-18 xyoo?
DAIM NTAWV XAJ NTES TSIM TXOM MENYUAM YAUS: Ib tug
niam losyog txiv lossis ib tug neeg saib xyuas menyuam puas tuaj yeem
raug Txwv Tsis Pub Quab Yuam Menyuam Yaus (WI s. Zaj lus qhia
813.12) txog cov neeg uas lawv cov me nyuam 16 los yog 17 nyob nrog
qhov sib deev? (Piv txwv ntawm ib tug niam losyog txiv uas xav tau daim
ntawv txwv Tsis Pub Quab Yuam Menyuam Yaus uas yog tus ntxhais muaj
hnub nyoog 16-xyoo thaib tus tub muaj hnub nyoog 26 xyoo.”)
Qhov ntawd yog 1st degree sexual assault yog hais tias tus
menyuam tsis tau muaj hnub nyoog 13 xyoo.

Qhov ntawd yog 2nd degree sexual assault yog hais tias tus
menyuam tsis tau muaj hnub nyoog 16 xyoo.
 Qhov ntawd yog Class A lub txim txhaum yog hais tias tus
menyuam tsis tau muaj hnub nyoog 16 xyoo los laus dua.
(WI statutes 948.02, 948.09.)
Nws txhaum txoj cai rau lwm tus neeg, txawm tias hnub nyoog, mus
“sib deev” nrog ib tug neeg tsis tau muaj 16 xyoo. (WI s. 948.02.)
Wisconsin cov cai muaj ua ntsiag to hais seb ib tug me nyuam twg uas
muaj 16 xyoo los yog laus dua tso cai rau “sib deev.” Qhov no tau muaj
txhais tau tias “sib deev” nrog ib tug menyuam 16 xyoo los yog laus
dua tsis yog txhaum txoj cai.
Tsis yog, vim qhov txhais los ntawm “tsim txom menyuam” siv los
qhia vim li cas cov muab khi tau txiav txim tsis tau nrog txoj cai sib
deev tsuas yog rau cov 16 los yog 17 xyoo. (WI s. 948.09) (leej
twg muaj sexual com nrog ib tug me nyuam uas yog tsis tau txij
nkawm tus neeg thiab uas muaj attainedmuaj hnub nyoog 16
xyoo yog muaj txim hauv ib chav kawm ntawv A misdemeanor.)
TEEM TSEG TSEEM FWV UAS QHIA:
Cov kws sau ntawv xov xwm tshaj tawm tias puas muaj "kev yeem dawb" sib deev ntawm cov neeg muaj hnub nyoog 16
xyoo thiab 17 xyoo?



Teem tseg tseem fwv reporters yuav tsum qhia "tsim txom me nyuam" los yog "tsis saib tsis xyuas." Lub ntsiab txhais ntawm kev "tsim txom me
nyuam" tsis yog txoj cai referring tsuas mus 16 thiab 17 xyoos, s DomesticAbuse. 948.09 (leej twg muaj sexual com nrog ib tug me
nyuam uas yog tsis tau txij nkawm tus neeg thiab uas muaj attainedmuaj hnub nyoog 16 xyoo yog muaj txim hauv ib chav kawm
ntawv A misdemeanor.) No cais tawm puas tau txhais los txhais tau tias "yeem" kev ua niam txiv yam uas muaj hnub 16
xyoo lossis 17 xyoo, tab sis yog nws tseem tsi raws cai, yuav tsum tsis tau qhia tias yog kev tsim txom me nyuam; Tsuas
yog cov reporter vim tejyam li: tias coercion tau siv lawm, txoj kev com tshwm sim yuav tshwm sim thaum uas ib tug neeg lawm nyob rau
hauvib txoj hauj lwm ntawm cov hwjchim los yog cov cai rau tus menyuam, los yog nws muaj tsim nyog kev tsis ntseeg raws
li tus voluntariness ntawm tus me nyuam txoj kev koom tes rau hauv txoj kev ua niam txiv los sis com. Cov tswv yim hais txog thaum ib
tug reporter mandated tej zaum yuav tau qhia tsis yog Wisconsin txoj cai lij choj, nwsyeej tsuas tswv yim muab los xav thaum nrog 1617 xyoos laus sib tham txog lawv txoj kev ua niam txiv kev.
Tiam sis, yog hais tias ib tug reporter vim cov lus hais nyob rau hauv Wisconsin qhov deev cov cai 940.225, xws
li kev siv ntawm cov hwjchim lossis tsis-tso cai, tus reporter yuav qhia txoj kev ua niam txiv tsim txom.
Zej zog rau cov me nyuam tiv services (CPS) yuav muaj kev pab zoo! Koj hu tau rau CPS cov neeg uas muaj lus nug txog thaum
twg muab ib daim ntawv qhia. Hais ib lo lus nug no tsis kam qhia. Tab sis nco ntsoov tias yog koj qhia tsis tshab txog tus tau tsim txom los
yog ua txhaum, CPS yuav tsum tsiv mus nyobrau pem hauv ntej rau koj nqe lus.
Daim ntaub ntawv yog tsim thaum1999 by the Wisconsin Coalition Against Sexual Assault (WCASA). WCASA yog ib lub koom haum kev ua tswv
cuab ntawm deev cov chaw zov me nyuam thiab lwm cov koom haum thiablwm cov neeg hauv Wisconsin ua hauj lwm kom kawg kev ua niam txiv ua. Ntawv los
xij rau xai ntxiv los yog kev ua koom tes ntxiv, hu rau WCASA, 600 Williamson St. Suite N2, Madison, WI, 53703. Xov tooj/TTY: 608-257-1516 Fax: 608-257-2150.
Daim ntawv sau cov ntsiab lus tuaj yeem rub tawm ntawm peb tus website www.wcasa.org. Qhov no tej zaum yuav ua tswv cuab nrog WCASA.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 100
Pawg: Ntsig Txog Ua Phem Rau Kev Sib Deev
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 8
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Yuam Deev- Dag thiab Tiag”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Raws li Wisconsin txoj cai, txhua tus neeg uas deev ib tug neeg hnub nyoog tseem tsis tau txog 18 xyoo yeej
txhaum cai txhua tus.
Kev Ua Phem Rau Kev Sib Deev Qeb 1= Hom ua txhaum
cai B:
 Tau txiav txim tias kev ua phem rau kev sib
deev qeb 1 yog tus menyuam yaus hnub nyoog
tseem tsis tau txog 13 xyoos
 Tau kov/deev nrog lwm tus neeg uas ua rau
muaj menyuam lossis ua rau tus neeg ntawd
lub cev raug mob
 Tau kov / deev yam tsis yeem los ntawm siv
(riam phom) hem kom ntshai
 Tau pab lossis pab kom ua txhaum cai los
ntawm 1 lossis ntau tus neeg thiab tau
kov/deev
Kev Ua Phem Rau Kev Sib Deev Qeb 2= Hom ua txhaum
cai C:
 Tau txiav txim tias kev ua phem rau kev sib
deev qeb 2 yog tus menyuam yaus hnub nyoog
tseem tsis tau txog 16 xyoos
 Ib yam nkaus li qhov ua txhaum qeb 1 ntxiv
nrog:
o Tau kov/deev nrog ib tus neeg uas
muaj mob hlwb
o Tau kov/deev nrog ib tus neeg uas ua
rau qaug lossis qaug heev
o Tau kov/deev nrog ib tus neeg uas tsis
hnov qab
Rau Hom kev ua txhaum cai B, tag nrho lub txim yog tsis dhau (60)
xyoo, raug kaw rau ntawm chaw ntev txog 40 xyoo (lub sijhawm
nyob hauv qhov taub) thiab faj lub txim tseg 20 xyoo (tso tawm los
ua ntej tabsis tseem pw lub txim)
Kev Ua Phem Rau Kev Sib Deev Qeb 4= Hom ua txhaum
cai sib A:
 Tau txiav txim tias Hom Kev Ua Txhaum Sib A
yog tus menyuam hnub nyoog 16 xyoo losis
tshaj saud (16-17)
 Ib yam nkaus li qhov ua txhaum Qeb 2
Kev nplua lub txim rau Hom kev ua txhaum sib A raug nplua nyiaj
tsis tshaj $10,000 lossis raug nyob lub txim tsis tshaj 9 lub hli, lossis
raug nplua nyiaj thiab raug nyob txim.
40 xyoo nyob hauv qhov taub + 20 xyoo tso tawm los ua ntej tabsis
tseem pw lub txim = raug txim ntev txog 60 xyoo
Cov neeg ua txhaum uas rov qab ua txhuam dua ntxiv yuav raug
phua lub txim ntxiv 2 xyoos nrog rau lub txim sib (tau pom tias ua
txhaum cai), thiab ntev txog 6 xyoo nrog rau lub txim ua txhaum xub
thawj.
Rau Hom ua txhaum cai C, tus nqi raug nplua tsis tshaj $100,000. Tag
nrho lub txim yog tsis dhau (40) xyoo, raug kaw rau ntawm chaw
ntev txog 25 xyoos (lub sijhawm nyob hauv qhov taub) thiab faj lub
txim tseg tsis tshaj 15 xyoos.
25 xyoo nyob hauv qhov taub + 15 xyoo tso tawm los ua ntej tabsis
tseem pw lub txim = raug txim ntev txog 40 xyoo
Cov neeg ua txhaum uas rov qab ua txhuam dua ntxiv yuav raug
phua lub txim ntxiv 2 xyoos nrog rau lub txim sib, thiab ntev txog 6
xyoo nrog rau lub txim ua txhaum xub thawj.
Cov neeg ua txhaum uas rov qab ua txhaum dua ntxiv yuav raug
txais lub txim ntxiv 2 xyoos yog tus neeg no raug rau lub txim dhau
los 1 xyoos lossis raug lub ntev txog 6 xyoo yog yav dhau los tus
neeg raug phua lub txim ua txhaum cai loj.
Hauv Wisconsin txoj cai, ib tug neeg menyuam hnub nyoog tseem tsis tau txog yog ib tug neeg uas tsis
tuaj yeem pom zoo cia kov lossis sib deev nrog lwm tus neeg. Ib tug neeg laus thiaj li tuaj yeem pom zoo.
Wisconsin txoj cai sau hais tias kev pom zoo yuav tsum yog tus neeg laus hais lus pom zoo lossis muab
kev pom zoo los ntawm ib tug neeg laus paub tab. Ib tug neeg uas muaj mob hlwb, tsis muaj peev xwm,
lossis yog tus tsis hnov qab yog tus uas tsis muaj peev xwm muab kev pom zoo.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 101
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 4 – Kev Sib Txuas Lus ntawm Ib Tug Neeg Mus Rau Lwm Tus
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia txog rab peev xwm kev paub sib txuas lus ntawm ib tug neeg mus rau lwm
tus kom txhawb nqa kev noj qab nyob zoo thiab zam lossis txo tej kev pheej hmoo fab kev mob nkeeg.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1 – Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab nyob
zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Txheem 7- Kev Tswjhwm Tus Kheej
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia rab peev xwm los xyaum coj tus cwj pwm kev noj qab nyob zoo uas
tab tom txhawb nqa thiab zam lossis txo cov kev pheej hmoo mob nkeeg.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Tau Paub- cov hom phiaj ntawm zaj lus qhia:


Cov menyuam kawm ntawv yuav ua rau pom txog rab peev xwm xaiv thiab hais txog feem muaj
tseeb thiab cov ntsiab lus tseem ceeb los ntawm daim ntawv sau.
Cov menyuam kawm ntawv yuav ua rau pom txog kev hais lus tau zoo thiab txuj ci kev sib txuas
lus los ntawm kev hais qhia yam nrhiav tau los rau hauv chav kawm.
Cov Khoom:




Theej cov ntaub ntawv ntawm daim ntawv xov xwm rau txhua tus menyuam kawm ntawv.
Theej ob daim ntawv ua haujlwm ntsig txog "Yam Ntsiab Lus Tseem Ceeb" rau txhua tus
menyuam kawm ntawv hauv chav kawm.
Theej ib daim ntawv ua haujlwm rau txhua pawg menyuam kawm ntawv.
Nkag mus hauv Internet mus muab PSA's thiab cov ntaub ntawv xov xwm tshiab qhia rau hauv
chav kawm
Cov Txheej Txheem:
1.
2.
3.
4.
5.
Mus hauv http://wellnessandpreventionoffice.org/video.html thiab saib cov vis dis aus “Kev Ua
Yeeb Yam Thab Plaub Hauv Cyber”. Cov nqe lus nug tomqab ntawd muaj xws li:
 Cov vis dis auss ntawd ua koj rau xav licas?
 Puas muaj ib tug neeg ua li ntawd tiag rau ntawm nws tus kheej?
 Yog li ntawd vim licas cov neeg thiaj ua rau hauv online?
 Koj puas xav tias kev hais txog cov khoom siv ntawm IM lossis Facebook yog yam tsis
zoo uas hais rau ntawm nws tus kheej? Vim licas?
Ua ib daim ntawv los ntawm tus kawm cov tswv yim txog qhov yuav tshwm ntawm kev sib tham
isthawmnev hais siab phem thiab sib deev. Muab npe rau txhua yam. Nws teeb meem yog dab tsi?
Ib co kev zoo yog dab tsi? Ib tug neeg yuav zam tau nws li cas?
Muab cov ntaub ntawv ua haujlwm "Yam Ntsiab Lus Tseem Ceeb" faib rau lawv thiab ncig mus
saib xyuas kom thoob hauv chav kawm. Nug cov menyuam kawm ntawv seb lawv puas muaj tej
yam hais ntxiv rau cov haujlwm no:
Faib cov menyuam hauv chav kawm ua ntau pawg kom muaj li ob thiab peb tus menyuam kawm
ntawv. Muab cov ntaub ntawv xov xwm sib txawv ntsig txog kev sib deev thiab kev thab plaub
hauv cyber rau txhua pawg.
Faib daim ntawv ua haujlwm rau txhua pawg. Nyeem cov ntaub ntawv no thiab cov menyuam
kawm ntawv yuav yog tus nrhiav txog yam lawv nyeem hauv tsab ntawv xov xwm no. Kiag
thaum txhua tus hauv pawg neeg nyeem tag lawm yuav tsum muab lub luag haujlwm rau sawd
daws: tus thawj coj ntawm pawg yuav saib xyuas kev sib thaum kom mus raws li txoj haujlwm,
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 102
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
6.
7.
8.
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
tus teev ntaub ntawv tseg yuav tsum sau cov nqe lus teb rau hauv daim ntawv ua haujlwm, thiab
tus hais qhia yuav tsum tawm los teb cov lus teb rau hauv chav kawm.
Muab lub sijhawm rau cov menyuam kawm ntawv 10-15 feeb los nyeem thiab sib tham txog tsab
ntawv xov xwm thiab sau cov lus teb rau hauv daim ntawv ua haujlwm.
Hais kom txhua pawg hais qhia txog yam lawv nrhiav pom thiab nug cov neeg nyob hauv chav
kawm seb lawv puas muaj nqe lus nug lossis lus taw qhia ntxiv.
Xaus qhov kev kawm los ntawm muab ob peb daim vis dis aus tso rau saib txog kev sib deev thiab
kev thab plaub.
http://www.youtube.com/watch?v=6-_anRkVBcI hais lus dev
http://www.youtube.com/watch?v=GOpxo8mxpMU sib deev (xa mus tsev raug txim 15 xyoos)
http://www.youtube.com/watch?v=cw2FG-Fwpek thab plaub cyber
http://www.youtube.com/watch?v=59kniHIw4uY thab plaub cyber
Nug cov menyuam kawm ntawv raws li cov nqe lus nug hauv qab no:
Kev sib deev muaj kev txaus ntshai licas?
Vim licas cov menyuam kawm ntawv thiaj li nyiam kev sib deev?
Lawv tuaj yeem zam tau qhov teebmeem no licas?
Koj tau kawm txog sexing thiab kev sib tham isthawmnev hais siab phem zoo li cas?
 Tej yam uas koj xa hauv Internet los yog hu xov
tooj yuav mus pw hauv cov tes uas muaj neeg coob heev
 Muab los sis xa cov duab yuav ua rau muaj kev tsub txim

Qhov Txuas Ntxiv ntawm Zaj Lus Qhia:
Web sites:
http://enough.org/
www.stopbullyingnow.gov
www.wiredsafety.org
http://kids.getnetwise.org
www.stopcyberbullying.org
http://www.cyberbullying.us/index.php
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 103
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Ntsiab Lus Tseem Ceeb Ntawm Kev Sib Deev
Kev sib deev yog dabtsi? Yog thaum twg texting los yog lwm yam qhia twg thiaj li raug kev ua niam
txiv (xws li lub ntsiab lus liab qab, liab qab ib hlis ob zaug los yog uas qhia kev ua niam txiv yam).
Feem kev sib deev uas tuaj yeem ua rau txaus ntshai







Nws tuaj yeem ua rau muaj xov xwm tsis zoo.
Tej zaum yuav pab txhawb rau tus phooj ywg kawm ua ke muaj feem coj tus cwjpwm tsis zoo
ntau ntxiv.
Nws yog ib hom ntawm kev thab plaub.
Tej zaum nws yuav cuam tshuam rau txoj kev xav ntawm ib tug neeg txog feem muaj nuj nqi
thiab zoo ntawm tus kheej yog ib co ntaub ntawv sau hais txog kev sib deev raug tshaj tawm.
Nws yuav undermine muaj kev sib raug zoo los ntawm cov ntseeg thiab hwm
Tsis tuaj yeem lav pab kas tau txog tus kheej ntiag tug. Yam tshwm sim thaum qhov kev sib
raug zoo kawg lossis lwm tus paub ib tug xovtooj ntawm tus phooj ywg lossis cov as qhauj
koos pij tawj yog yuav muaj dabtsi tshwm sim
Kiag thaum koj xa nws yuav mus nyob hauv online TAG IB TXHIS.
Ib tug neeg txhaum kev xa tau duab ntawm cov menyuam hluas yeej yuav raug
txim loj rau tus me nyuam cov duab liab qab.
Vim licas cov neeg hluas thiaj li nyiam kev sib deev












Lawv xav ua kom lwm tus lees paub lawv.
Lawv ntshai hais tias "tsis yog."
Lawv xav paub xav pom.
Lawv xav tias yus tus kheej muaj nqi tsawg/muaj kev hawm yus tus kheej tsawg.
Lawv xav tias tus phooj ywg yuav nyuaj siab.
Lawv xav tias yuav muaj kev ntxeev siab.
Lawv yog tus sim qhov txaus ntshai.
Xav kom paub tias nws loj hlob lawm.
Lawv xav sib deev.
Lawv xav ua raws li lwm tus lub siab.
Lawv xav ua kom pom txog kev txaus siab.
Lawv xaiv sim coj tus cwjpwm muaj feem tsis zoo.
Cov tswvyim qhia txog kev zam sib deev







Tsum paub txog cov yam ntxwv ntawm yos tsim txom xws li muab thuam, tswj cwj
pwm, tuag taus lus thiab tsis muaj ib thaj tsam.
Koj tus kheej thiab lwm tus yuav tsum tau ceevfaj. Ncaj ncees nrog koj tus kheej thiab lwm
tus.
Nkag siab tias cov ntaub ntawv sau tawm ib txwm raug xa mus ntxiv rau hauv lub chaw sawd
daws paub tau yooj yim yam tsis tas muaj kev pom zoo lossis tus neeg xa tsis paub txog.
Paub tias kev coj sib txawv ntawm cov phooj ywg yuav nyuaj rau cov tswvyim qub thiab kev
siv cov tswvyim rau kev zam lossis daws kom tau cov kev nyuaj siab no.
Hawm txog cov kev txwv thiab feem kev siv lub xovtooj ntawm tes.
Kawm thiab siv cov txuj ci kev sib txuas lus nrog lwm tus kom tau zoo uas sim sau rau hauv
diam ntawv sib txuas lus, yog li ntawd thiaj li nkag siab cov ntaub ntawv sau tau yooj yim
thiab thiaj tsis ua rau nkag siab lub ntsiab lus yuam kev.
Siv cov txuj ci kev sib khom lus thiab tsis kam lees txhawm rau kev zam kev yaum sib deev
los ntawm tus phooj ywg.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 104
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Ntsiab Lus Tseem Ceeb Ntawm Kev Thab Plaub Hauv Cyber
Kev thab plaub hauv cyber yog dabtsi? Nws yog kev siv lub koos pij tawj, ib lub xovtooj
ntawm tes lossis lwm yam khoom siv ua phem, ua kom ntshai lossis ua kom raug mob rau ib tug
neeg.
Feem kev thab plaub hauv cyber uas tuaj yeem ua rau txaus ntshai
 Cov teebmeem hauv tsev kawm ntawv- Cov neeg raug tsim txom los ntawm kev thab
plaub hauv cyber tej zaum yuav muaj teebmeem txog cov haujlwm ntawm lub tsev kawm
ntawv. Tej zaum lawv nquag tsis tuaj tom tsev kawm ntawv ntau zaus.
 Teebmeem rau kev xav- Kev raug thab plaub tuaj yeem ua rau ntxhov siab, siv yeeb
tshuaj, xav tua yus tus kheej, thiab lwm yam teebmeem.
 Teebmeem rau lub cev- Kev ntxhov siab los ntawm kev raug thab plaub tuaj yeem ua rau
mob plab, mob taub hau, thiab lwm yam mob.
 Teebmeem rau tus neeg uas yog tus thab plaub- Cov neeg hluas uas thab plaub rau lwm
tus feem ntau yeej muaj teebmeem feem kev sib raug zoo thiab tau koom ua phem rau
hauv lub neej tomqab ntawd.
Vim licas cov neeg hluas thiaj li nyiam kev thab plaub hauv cyber
 Ua rau lawv qhov tag kev cia siab lossis qhov npau taws ploj mus
 Kev lom zem
 Dhuav
 Xav tias nws yog ibqho lom zem
 Lawv tsis paub tias lawv tab tom ua li ntawd
 Xav txog lub hwj chim
 Sau ntawv yuam kev, pab txhawb rau ib tug phooj ywg
 Vim nws tshwm sim rau hauv koos pij tawj, qee cov menyuam xav tias nws tsis yog tiag
lossis tsis yog yam tsis zoo uas hais rau ntawm nws tus kheej?
Cov tswvyim qhia txog kev zam kev thab plaub hauv cyber
 Tsis txhob muab tus kheej cov ntaub ntawv qhia rau hauv online (suav txog lub npe,
chaw nyob, hnub nyoog, nab npawb xovtooj, thiab lub tsev kawm ntawv).
 Tham nrog ib tug neeg laus txog qhov teebmeem no
 Tshawb nrhiav seb koj lub tsev kawm ntawv daws qhov teebmeem no licas
 Tos ua ntej yuav teb rau ib tug neeg hauv online
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 105
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Npe ___________________ Npe___________________Npe___________________
Npe tsab ntawv xov xwm:
__________________________________________________________
Cov ntaub ntawv thiab hnub luam tawm
_______________________________________________
Leej twg yog tus raug mob los ntawm kev sib deev lossis kev thab plaub hauv cyber thiab
lawv raug mob licas? Qhov tau koom ua no tau tshwm sim tomqab los licas?
________________________________________________________________________
________________________________________________________________________
________________________________________________________________________
________________________________________________________________________
________________________________________________________________________
Vim licas cov menyuam kawm ntawv thiaj li nyiam coj tus cwjpwm no?
________________________________________________________________________
________________________________________________________________________
________________________________________________________________________
________________________________________________________________________
________________________________________________________________________
Cov hluas yuav siv qee cov tswvyim no licas thiaj li zam tej teebmeem no tau?
________________________________________________________________________
________________________________________________________________________
________________________________________________________________________
________________________________________________________________________
________________________________________________________________________
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 106
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tub ceev xwm ntawm Waukesha qhia txog cov nqi
nplua rau kis teebmeem kev sib deev
Los ntawm Jacqui Seibel, Journal Sentinel, Inc
Tau tshaj tawm: Plaub Hlis 1, 2009
Waukesha - Tub ceev xwm ntawm Waukesha raug hais qhia tias muaj plaub tug muaj hnub nyoog 15
xyoos raug nplua rau hauv Lub Tsev Hais Plaub Menyuam Yaus los ntawm kev coj tus cwjpwm tsis zoo
uas lawv raug iab liam tias tau tso ib daim duab liab qab ntawm ib tug ntxhais tso muag rau hauv lawv lub
xovtooj ntawm tes.
Tub ceev xwm ntawm Waukesha nrog rau tus ntxhais uas nws daim duab raug muab tshaj tawm raws li lub
txim raug nplua, Tus Thawj Mark Stigler tau hais rau hnub Wednesday.
Tej zaum daim duab no yuav raug xa mus ntau txog 150 lub xovtooj ntawm tes, tub ceev xwm thiaj hais
kiag tam sim ntawd mus rau cov niam txiv kom kuaj xyuas lawv cov menyuam lub xovtooj thiab muab cov
duab txhaum cai no tshem tawm.
Tus ntxhais no yog ib tug ntxhais kawm ntawv hauv Waukesha West High School uas nws tau xa daim
duab mus rau nws tus hluas nraug thaum nws muaj hnub nyoog 14 xyoo. Thaum nkawd ob leej sib tso tseg
lawm, tus hluas nraug thiaj tau muab daim duab xa tawm mus rau lwm tus menyuam kawm ntawv los
ntawm kev siv nws lub xovtooj ntawm tes xa mus raws li tub ceev xwm hais. Tub ceev xwm paub tias daim
duab no raug tshaj tawm rau lub Ob Hlis 16.
Tub ceev xwm hais tias, cov hluas uas tau koom nrog qhov muab daim duab tshaj tawm raug xa mus rau
tom chav lis haujlwm ntawm tus kws haiv plaub hauv ib cheeb tsam Lub Nroog Waukesha. Lawv yuav
raug nplua lub txim los ntawm kis ua txhaum qhov yog tus tswv ntawm tus menyuam cov ntaub ntawv xov
xwm qias neeg no, tabsis Stigler tau hais tias lub txim yuav tsis loj vim lawv tsis ntseeg tias yog cov txhob
txwm xa daim ntawv duab no.
Thaum tub ceev xwm paub txog tias kwv yees li 150 tus tub ntxhais kawm muaj cov duab, lawv hais lub
tsev kawm kom pab. Lub Tsev kawm ntawv Waukesha School District raug xa ncaj qha mus rau cov niam
txiv rau lub Ob Hlis thov kom lawv tham nrog lawv cov menyuam thiab kuaj xyuas lawv cov xovtooj.
Stigler tau hais tias "Thaum xub thawj yeej txwv nyuaj kom tsis pub cov menyuam no tsum tsis txhob ua li
no tau."
Nws hais tias, Lub Tsev Haujlwm Tub Ceev Xwm xav qhuab qhia txog qhov teebmeem no kom sawd daws
paub ntau ntxiv vim nyuam qhuav muaj tej teebmeem tshwm sim zoo sib xws li no hauv lub asthiv dhau
los. Qhov teebmeem ntawd ua rau lub nroog muaj kev ntxhov siab los tshuaj xyuas qhov teebmeem no rau
ib tug tub hnub nyoog 17 xyoo thiab ob tug ntxhais hnub nyoog 16 thiab 14 xyoos. Nws tau hais tias, lawv
raug lub nroog iab liam txog vim cov duab no tsuas raug xa mus rau lawv txhua tus xwb.
Txij thaum muaj kev nthuav qhia los, yeej tsis pom muaj lwm yam teebmeem zoo li no ntxiv lawm, yawg
Stigler hais.
Cov teebmeem ntawm "kev sib deev" - kev xa duab liab qab lossis ib feem ntawm daim duab liab qab los
ntawm lub xovtooj ntawm tes - yuav raug yuam siv raw li txoj cai thiab cov thawj coj nyob thoob hauv lub
tebchaws yuav tau mob siab rau tej teeb meem no.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 107
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Ntau tshaj li cuaj Tus tub ntxhais kawm hauv tsev kawm theem siab West Allis raug ncua kev kawm qhov
lawv raug liam tias koom tsim qhov teebmeem uas tso cov duab tub ntxhais kawm liab qab xa hauv cov
xovtooj ntawm tes mus rau lwm tus tub ntxhais kawm, West Allis tus tub ceev xwm hais. Qhov teeb meem
no tseem tabtom tshuaj ntsuam xyuas.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 108
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov menyuam kawm ntawv ntawm West Allis raug rau
lub txim los ntawm kis sau ntawv hais txog kev sib deev
Los ntawm Don Walker ntawm Ntawv Xov Xwm Tiv Thaiv
Tau tshaj tawm: Peb Hlis 27, 2009
Muaj cuaj tus menyuam kawm ntawv nyob ntawm tsev kawm ntawv theem siab West Allis raug
rau lub txim raws li qhov lawv raug iab liam tias tau koom xa cov duab liab qab rau hauv lub
xovtooj ntawm tes mus rau lwm tus menyuam kawm ntawv, tub ceev xwm ntawm West Allis tau
hais li ntawd rau hnub Friday dhau los.
Lt. Terry Morrissey, tus thawj coj ntawm Lub Tsev Haujlwm Tub Ceev Xwm feem saib xyuas
kev ua txhaum cai lij choj tau hais tias tsis muaj leej twg raug ntes rau qhov teeb meem no. Nws
tau hais rau cov niam txiv ntawm txhua tus menyuam kawm ntawv uas tau koom nrog qhov
teebmeem no kom ceevfaj thiab cov menyuam kawm ntawv no yuav raug rau lub txim los ntawm
lub tsev kawm ntawv raws li lawv tau ua.
Yim tus ntawm cov menyuam kawm ntawv no kawm ntawv rau tom Nathan Hale High School.
Ib tug kawm rau tom West Allis Central High School.
Morrissey hais tias nov yog kev txiav txim ntawm nws tus kheej tias cov duab liab qab ntawm
cov menyuam kawm ntawv no tsis yog kev sib deev. Nws tsis tau hais tias muaj puas tsawg daim
duab ntawm cov menyuam kawm ntawv no raug xa mus.
Kurt Wachholz, tus thawj coj ntawm West Allis-West Milwaukee School District, tau hais rau
hauv ib tsab ntawv xov xwm uas raug tshaj tawm hnub Friday yav tav su tias lub nroog yeej mob
siab saib xyuas tej teeb meem zoo li no kawg nkaus.
Nws hais tias cov kws tuav txoj cai los ntawm Hale thiab Central yeej ua haujlwm uake zoo nrog
Lub Tsev Haujlwm Tub Ceev Xwm ntawm West Allis los daws qhov teebmeem no.
"Peb muaj kev txwv nruj txog kev siv lub xovtooj ntawm tes. Kev nyab xeeb ntawm peb cov
menyuam yog qhov tseem ceeb xub thawj ntawm peb, "Wachholz cov lus qhia.
Lub tsev haujlwm thiab lub nroog cov neeg lis haujlwm yuav los tshawb nrhiav "peb yuav qhuab
qhia peb cov tub ntxhais hluas licas rau yav tom ntej txog tej yam txaus ntshai ntawm kev coj tus
cwjpwm sau ntawv tsis zoo li no," nws tau hais ntxiv li ntawd.
Kathleen MacDonald, Tus thawj coj tsev kawm ntawv ntawm Hale tsis tau hais txog txhua yam
ntawm qhov teeb meem no, tsuas yog hais tias nws ibqho tsis tsim nyog yuav sau cov ntaub
ntawv tsis zoo thiab hais tias lub tsev kawm ntawv tseem tab tom tshuaj ntsuam xyuas.
Morrissey tau hais tias, lub caij nplooj ntoos zee tom ntej, Lub Tsev Haujlwm Tub Ceev Xwm
yuav pab sib tham nrog Lub Chaw Saib Xyuas Tsev Kawm Ntawv txog kev siv cov xovtooj
ntawm tes tsis raug rau menyuam kawm ntawv.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 109
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Stancl raug txim ntev 15 xyoos los ntawm kev siv
Facebook hem los yog hawv kom ntshai
Los ntawm Laurel Walker ntawm Ntawv Xov Xwm Tiv
Tau tshaj tawm: Lub Ob Hli 24, 2010 |
Waukesha - Anthony Stancl, yog tus siv social networking site Facebook los ntxias dag thiab
hem cov menyuam kawm ntawm ntawm New Berlin Eisenhower High School kom tuaj sib deev
nrog nws thaum xyoo 2008, nws raug phua lub txim rau hnub Wednesday ntev txog 15 xyoos
thiab ntxiv rau raug ceev tseg ntev txog 13 xyoos.
Waukesha County Circuit Judge J. Mac Davis tau yuam txiav txim vim nws hais tias Stancl tau
ua pom tseeb txog kev coj tus cwjpwm ntxias dag, muaj kev xav tau rau tus kheej ntau heev thiab
tseem yuav yog tus txaus ntshai.
Davis tau hais tias "Kuv ntshai txog yam nws tuaj yeem ua tau thiab tej zaum yuav ua tau."
Hauv kis uas ua rau cov xov xwm hauv lub tebchaws tig los mob siab rau, Stancl muaj hnub
nyoog 19 xyoo nyob ntawm New Berlin tau tso ib diam ua tus poiniam rau hauv Facebook thiab
tau yaum tsawg kawg yog 31 tug tub kom xav cov lawv duab liab qab tuaj rau nws. Dhau ntawd
nws tau siv cov duab no - thiab tau hem rau lawv tias yuav muab cov duab no tshaj tawm rau lwm
lub tsev kawm ntawv theem siab - tau hem tsawg kawg yog xya tus menyuam tub hnub nyoog 15
txog 17 xyoo txog kev muab lawv cov duab tso sib deev.
Ua ntej yuav raug phua lub txim, Stancl tau thov txim rau cov neeg raug tsim txom no thiab lawv
tsev neeg, lub tsev kawm ntawv New Berlin School District thiab nws tsev neeg, tshwj xeeb mas
nws tus kwv thiab tus muam uas tseem kawm ntawv rau hauv cov tsev kawm ntawm New Berlin
thiab tseem yuav tau ntsib txog yam Stancl tau ua tsis zoo rau hauv ib puag ncig.
"Kuv ua rau nej poob rau kis tsis zoo kiag li," nws tau hais li ntawd.
Tus Kws Hais Plaub Brad Schimel Hauv Ib Cheeb Tsam tau nug txog lub sijhawm rau txim tiag,
tabsis tsis nug tshwj xeeb rau kis no xwb. Yeej tsis muaj ib tug neeg uas raug tsim txog hais txog
qhov phua lub txim no, tabsis qee tus tau xa ntawv mus nug txog lub sijhawm raug txim tiag. Qee
tus neeg ntawm cov raug tsim txom raug mus pw tom tsev khomob los ntawm qhov xav tua yus
tus kheej lossis xav tau tshuaj khomob losiss phais mob, Schimel tau hais li ntawd.
Tus kws hais plaub tog cheem yawg Craig Kuhary tau hais qhia tias nyob txim 5 lub xyoos thiab
raug ceev tseg 10 lub xyoo. Nws tau hais tias Stancl qhov ua txhaum cai yog los ntawm nws tus
kheej nyiam deev ib hom neeg li nws, tshwj xeeb tomqab nws raug "ua" los ntawm ib tug tub loj
dua uas yog tus tau sib deev rau hauv tsev kawm ntawv.
Kuhary tau hais tias "Kiag thaum tau hais tias nws yog gay, txhua yam thiaj lis tso tseg tag." Nws
dhau los ntawm qhov yog ib feem ntawm tus tswvcuab ntawm pawg Academic Decathlon thiab
pawg ntaus golf uas nyob ib leeg thiab xav tias raug tshem mus nyob ib leeg.
Kuhary tau hais tias cov kws npliag siab uas paub zoo txog kev ntsuas feem kev sib deev txawv
txawv tau hais tias Stancl tsis yog ib tug neeg uas tsis zoo li lwm tus xws li cov nyiam deev
menyuam yaus. Nws tau hais tias thaum Stancl xav khomob thiab cov kws npliag siab xav tias
yuav kho nws tau rau hauv lub zos, nws raug rau txim txog qhov nws tau ua lwm tus raug mob.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 110
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Schimel tau hais tias yuav tsum hais txog lub sijhawm nyob txim tiag vim muaj ntau tus neeg
raug tsim txom, nws yog kev npaj ua txhaum cai thiab cuam tshuam tsis zoo rau cov neeg raug
tsim txom.
Schimel kuj tau hais txog kis Stancl tau tuaj tom tsev hais plaub menyuam yaus rau xyoo 2004,
thaum nws muaj 13 xyoos thiab tau txom deev ib tug menyuam yaus hnub nyoog 3 xyoos rau
hauv ib lub tsev thaum nws yog tus zov tus menyuam no.
Davis tau hais tias nws yuav yog ibqho yuam kev uas tau ntseeg ntau heev mus rau cov kws
npliag siab qhov kev khwv yees txog feem Stancl rov tau ua lossis tsis tau ua txog feem txhaum
cai.
"Kuv tsis paub," nws hais. "Yeej tsis muaj leej twg paub."
Stancl raug rau lub txim thaum xub thawj txog kaum ob qhov ua txhaum cai, xws li rov qab ua
txhaum cai kev deev tib tug menyuam yaus qub, yog tus tswv ntawm phau ntawv liab qab ntawm
tus menyuam, tau ua txhaum cai ob lub txim rau qeb ob -thiab peb rau feem ua phem rau kev sib
deev, tsib lub txim rau kis ntxias dag menyuam yaus thiab ib lub txim yog vim los ntawm siv ib
lub foob pob hem.
Vim yog ib feem ntawm kev pom zoo cia hais qhov ua txhuam, nws tsis muaj dabtsi yuav los hais
ntxiv thiaj li raug phua lub txim rau thaum lub Kaum Ob Hlis 22 rau kev ua txhaum ob lub txim kev rov qab ua txhaum kev yuam deev rau tib neeg menyuam yaus qub thiab kev ua txhaum kev
yuam deev txhaum cai theem peb. Hauv qhov kev sib hais, 10 lub txim ua txhaum cai raug muab
txo kom tshuav tsawg tabsis tseem raug nyob txim. Nws tuaj yeem raug nyob txim ntev txog 30
xyoo thiab raug ceev tseg ntev txog 20 xyoo.
Davis tau txwv Stancl tsis pub tiv toj losyog hu rau ib tug neeg raug tsim txom lossis lawv tsev
neeg, lossis rau tom New Berlin School District, lossis ib tug menyuam yaus hnub nyoog tseem
tsis tau txog tshwj tsis yog muaj kev tso cai los ntawm nws tus thawj tswj xyuas ceev tseg. Nws
yuav tsum tso npe yog ib tug neeg ua txhaum cai kev sib deev thiab tsis tuaj siv Internet tau tshwj
tsis yog muaj kev tso cai los ntawm nws tus thawj tswj xyuas.
Stancl raug ntes thaum lub Kaum Ib Hlis vim los ntawm qhov kev tshuaj ntsuam uas pib siv foob pob hem
rau tom tsev kawm ntawv raws li kev tshuaj xyuas hauv tsab e-mail raug xa tuaj tua ib lub koos pij tawj
hauv Lub Tsev Cia Ntawv ntawm New Berlin thaum lub sijhawm nws nkag mus siv rau hauv. Raws li kev
soj qab xyuas, ib tug neeg raug tsim txom ntawm Stancl tuaj ntsib nws niam txiv thawj zaug thiab dhau los
mus ntsib tub ceev xwm hais txog kev ua phem rau kev sib deev.
Qhov teebmeem no ua rau cov xov xwm hauv lub tebchaws mob siab los xyuas thaum lub sijhawm nrhiv
pov thawj ntawm "ntaub ntawv sau hais txog kev sib deev" - kev xa cov ntaub ntawv hais txog kev sib deev
rau hauv koos pij tawj - yog yam dog dig thiab yuav cuam tshuam ntau txog kev txhawj xeeb ntawm cov
niam txiv.
Tomqab phua lub txim tag, tau coj Stancl mus nyob tom qauv taub kiag tam sim ntawd, Schimel tau hais
rau sab nrauv lub tsev hais plaub tias nws tsis paub meej txog kis no puas muab tshaj tawm rau sawd daws
txhua tus thiab cov menyuam yaus vim yeej muaj cov teebmeem sau ntaub ntawv hais txog kev sib deev
tshwm sim tas li.
"Kuv yeej tsis paub meej tias lawv hnov cov ntaub ntawv no," nws hais. "Kuv ntseeg tias lawv cov niam
txiv yeej paub."
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 111
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tub Ceev Xwm Tshuaj Ntsuam Xyuas Kis Sau Ntawv Hais
Txog Kev Sib Deev Hauv Plainfield
Kev nplua lub txim ua txhaum cai los ntawm kev muab cov duab liab qab ntawm menyuam
yaus tshaj tawm
Kho dua tshiab: Hnub Wednesday, 23 Kaum Ob Hlis 2009, 8:45 Teev Yav Tsaus Ntuj CST
Luam Tawm: Hnub Wednesday, 23 Kaum Ob Hlis 2009, 8:44 Teev Yav Tsaus Ntuj CST
Sun-Times Media Wire
Plainfield, Ill. - ib tus 16 xyoo ntxhais txoj kev txiav txim siab xa ib daim duab liab
qab ntawm nws tus kheej rau ib tug txiv neej sib paub zoo ntawm tus xov tooj ntawm
tes muaj pob tawg lawm ua rau ntau tshaj sexting nab Plainfield tub ceev xwmmuaj puas ces
yuav tsum.
Tub ceev xwm tau los saib xyuas qhov teebmeem no txij thaum lub Kaum Ob Hlis 16, thaum lub
tsev kawm ntawv tau hu tuaj thov kev pab ntawm lawv.
Kev sib tham txog cuaj tug neeg hluas uas tau koom nrog qhov teebmeem no, ua rau tub ceev
xwm ntseeg tias ib nrab ntawm cov menyuam kawm ntawv 1,300 leej rau ntawm Plainfield East
High School tau pom daim duab no, raws li yawg Anthony Novak hais.
Nws hais tias, "Qhov teebmeem no raug xa mus thoob qhov txhia chaw zoo ibyam li hluav taws
kub hnyiab."
Cov ntaub ntawv sau hais txog kev sib deev lossis cov duab feem ntau yog xa hauv lub xovtooj
ntawm tes. Raws li chav lis haujlwm ntawm Tus Kws Hais Plaub ntawm Will County State, ib
qho kev tshawb fawb uas raug ua los ntawm Lub Chaw Pab Txhawb Kev Tiv Thaiv Cov Hluas
thiab Tsis Xav Muaj Menyuam Nyob Hauv Lub Tebchaws pom tau tias ib ntawm tsib tus hluas
muaj hnub nyoog tau lees txog kev sau ntaub ntawv hais txog kev sib deev.
Kev sau ntawv hais txog kev sib deev tuaj yeem rhuav tshem lub koob lub npe ntawm ib tug
menyuam yaus tau, thiab cov duab tuaj yeem raug muab tshaj tawm rau hauv online uas yuav
raug xa mus rau ntau tus, chav lis haujlwm ntawm kws hais plaub hauv lub xeev tau ceebtoom li
ntawd.
Novak tsis paub meej tias thaum tus ntxhais xa daim duab yog thaum lub sijhawm twg. Tabsis ib
qho xov xwm tsis zoo tshwm sim ntau lwm rau ntawm Plainfield East uas rau cov neeg lis
haujlwm ntawm lub tsev kawm ntawv thiaj tau teeb tsa kev tshuaj ntsuam xyuas.
Novak tau hais tias, raws li txoj cai, tau tso cai rau cov neeg lis haujlwm hauv lub tsev kawm
ntawv los txhav cov ntaub ntawv no thiab tshawb nrhiav cov xovtooj ntawm tes ntawm cov
menyuam kawm ntawv. Plainfield cov tub ceev xwm tau siv cov ntaub ntawv uas cov neeg lis
haujlwm hauv lub tsev kawm ntawv tshawb pom thiaj muaj cai nqa cuaj lub xovtooj ntawm tes
los ntawm cov menyuam kawm ntawv qeb siab xyoos ob thiab cov menyuam kawm ntawv hauv
tsev kawm ntawv, raws li Novak hais.
Plainfield cov tub ceev xwm tau muab cov xovtooj rau Lub Chaw Saib Xyuas Txoj Cai Will
County cov kws tshuaj ntsuam, uas yog cov tuaj yeem los muab cov ntaub ntawv no tshem tawm
hauv cov xovtooj, nws hais.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 112
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Saib raws li kis no, lub txim rau qhov sau ntaub ntawv hais txog kev sib deev yuav txhaum txij lis
qhov ua txhaum cai lij choj txog kev muab cov duab liab qab ntawm tus menyuam yaus tshaj
tawm mus txog raug ceev tseg ib ntus rau ntawm lub chaw ceev tseg menyuam yaus, raws li
Novak hais.
Plainfield cov tub ceev xwm tau tswj xyuas cov teebmeem kev sau ntawv hais txog kev sib deev
los ua ntej lawm, tabsis tsis zoo li kis no, Novak hais.
"Nws zoo li muaj ntau zuj zus thiab txav mus thoob qhov txhia chaw, tshwj xeeb mas ntawm
pawg menyuam yaus muaj hnub nyoog txij no, nws hais. "Yav dhau los feem ntau yog tus hluas
nraug thiab hluas nkauj thiab tsuas muaj nkawd xwb."
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 113
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov menyuam kawm ntawv ntawm Tsev Kawm Ntawv Theem
Nrab raug rau lub txim los ntawm kis 'sau ntawv hais txog kev
sib deev'
Tub ceev xwm tau hais rau tus tub, tus ntxhais ntawm Valparaiso uas xa cov duab liab
qab mus rau nkawd
Los ntawm Ken Kosky - [email protected], (219) 548-4354 | Tshaj tawm:
Hnub Thursday, Ib Hlis 28, 2010 12:05 teev sawv ntxov |
VALPARAISO | Ob tug menyuam kawm ntawv ntawm Ben Franklin Middle School uas
yog tub ceev xwm ntawm Valparaiso tau hais tias raug ntes los ntawm kev siv lawv lub
xovtooj ntawm tes xa cov duab liab qab mus los rau nkawd -- ntawm ibqho nqis tes ua
uas hu tias kev sau ntawv hais txog kev sib deev lossis "sau ntawv hais txog kev sib
deev" -- yuav raug rau lub txim ua txhaum cai lij choj.
Ib tug ntxhais muaj hnub nyoog 13 xyoos nyob ntawm Valparaiso thiab ib tug tub muaj
hnub nyoog 12 nyob ntawm Valparaiso raug xa mus rau ceev tseg rau lub tsev ceev tseg
menyuam yaus ib ntus los ntawm lub txim yog tus tswv cov ntaub ntawv liab qab ntawm
tus menyuam yaus thiab kev qhuab yuam menyuam yaus. Hauv lub tsev hais plaub neeg
laus, yuav raug lub txim ntev txog 11 xyoos, tabsis cov neeg foob tsuas xav kom txiav
txim rau hauv lub tsev hais plaub menyuam yaus.
"Yuav tsum tau ua qee yam kom tiav, tabsis peb xav tias kev daws teebmeem rau hauv
lub tsev hais plaub menyuam yaus thiaj li tsim nyog dua, yog li ntawd lawv thiaj tsis raug
txiav txim los ntawm lub tsev hais plaub neeg laus (tomqab),"
Hauv lub tsev hais plaub neeg laus, cov neeg ua txhaum uas raug phua lub txim lawm tsis
yog yuav tau mus nyob hauv qhov taub xwb tabsis tseem raug tso npe ua tus neeg txhaum
cai kev sib deev.
Qhov teebmeem no ua rau cov menyuam kawm ntawv ntawm Valparaiso tsis raug lub
txim hnyav thaum tua lub xovtooj ntawm tus ntxhais thaum nyob hauv chav kawm lub Ib
Hlis 21 thiab tus xibfwb qhia ntawv thiaj tau muab nws txhav tseg. Tus xibfwb qhia
ntawv qhia rau tub ceev xwm tias tus ntxhais thov kom muab qee yam hauv lub xovtooj
tshem tawm ua ntej yuav muab xa mus rau tom chav tswj xyuas, tabsis tau tsis kam ua
raws li thov.
Tus xibfwb qhia ntawv hais rau tus ntxhais no thiab nws pib quaj, nws hais tias nws yuav
ntsib teebmeem vim tus tub tau xa nws ib daim duab tsis zoo tawm mus lawm.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 114
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Qhov kev tshuaj ntsuam xyuas pom tau tias tus tub tau xa tus ntxhais daim duab tawm
mus thaum lub Ib Hlis 17 thiab tau thov siv tus ntxhais lub xovtooj ntawm tes xa nws tus
kheej ib daim duab zoo li no rov qab uas tus ntxhais yog tus xa, raws li tub ceev xwm
hais. Txuas ntxiv mus tub ceev xwm tau pom tias tus ntxhais tau muab daim duab ntawm
tus tub uas muab xa mus rau tus ntxhais cov phooj ywg qhia rau tub ceev xwm.
Tus Lwm Thawj ntawm Tus Neeg Foob Cheryl Polarek tau hais tias cov neeg hluas tsis
nkag siab saib cov kev cuam tshuam tsis zoo tomqab muab cov duab liab qab tshaj tawm
rau hauv social networking xws li Facebook. Tus ntxhais hais tias yuav tsum tsis txhob
muab daim duab liab qab no tshaj ntxiv rau ib nrab ntawm lub tsev kawm ntawv thiab
yuav ua rau daim duab no poob rau cov neeg tes.
Txawm tias kev xa ib daim ntawv liab qab ntawm ib tug neeg hluas dua 18 xyoo yog
qhov tsis raug cai losxij, qhov kev tshawb fawb hauv lub tebchaws pom tias 20 feem pua
ntawm cov tub ntxhais hluas tseem sau ntawv lossis tshaj duab liab qab lossis lawv tus
kheej cov duab ib nrab liab qab rau hauv online.
Gensel, yog tus ua haujlwm rau Lub Koom Haum Tsev Hais Plaub Hauv Ib Cheeb Tsam
(National District Attorneys Association) tau hais tias tseem muaj cov xov xwm muag
kev sib deev luam tawm rau hauv Montgomery County, Ohio, Tus Neeg Foob yawg
Mathias Heck Jr. qhov foob hais txog "txoj haujlwm pab txhawb kom nyiam mus rau
lwm yam" rau cov teebmeem kev sau ntawv hais txog kev sib deev.
Co neeg hluas uas nkag tuaj kawm txoj haujlwm pab txhawb kom nyiam mus rau lwm
yam tau txais kev kawm txog feem kev sib deev tsim nyog thiab ntsig txog tej ntaub
ntawv xov xwm tsim nyog, ua cov haujlwm lub zej zog kom tiav zoo thiab tso tseg kev
siv lawv lub xovtooj ntawm tes rau ib lub sijhawm. Yog kawm tiav txoj haujlwm pab
txhawb no tiav, yuav raug txo lub txim lossis tsis raug foob.
Gensel pom zoo nrog Heck tias yuav tsum yog qee yam kev foob "me" yog li ntawd qee tus neeg
vwm, kev coj tus cwjpwm nyoo thiaj li tsis muaj kev cuam tshuam mus ntev rau cov neeg hluas
hnub neej. Gensel xav kom cov neeg hluas tau txais kev piav qhia txog feem tsis zoo ntawm cov
ntaub ntawv sau hais txog kev sib deev yog licas, thiab yuav tshwm sim tomqab tsis zoo licas rau
lawv yog lawv pheej tseem ua li no mus ntxiv.
Tub ceev xwm ntawm Valparaiso yawg Michael Grennes tau hais txog qhov teebmeem no tias
cov niam txiv yuav tsum tau kawm kom paub txog lawv cov menyuam seb lawv tuaj yeem siv
lossis tsis tuaj yeem siv lawv cov xovtooj ntawm tes licas lossis siv lawv cov koos pij tawj tau
licas. Nws kuj qhuab qhia rau cov niam kom soj qab xyuas kev siv lub xovtooj ntawm lub koos
pij tawj ntawm lawv cov menyuam tas li. Nws kuj hais rau cov niam txiv tias kom lawv xav seb
lawv tus menyuam puas tsim nyog tau losyog tsis tau ib lub xovtooj.
Tso tawm hauv Neeg nqa khoom thaum Hnub Thursday, Lub Ib Hlis 28, 2010 12:05 teev sawv
ntxov Tau Hloov Kho: 11:04 teev tsaus ntuj | Kab lus: Indiana, Neeg phem, Valparaiso, Ntawv
xov xwm
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 115
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Qhov kev tuag ntawm cov hluas yog kev tso tej yam sawd daws xav paub xav pom
rau hauv cyber
Kev tua tus kheej tuag ntawm ib tug ntxhais hnub nyoog 14 xyoos nyob
hauv sab qab teb Victorai hauv lub asthiv dhau los ua rau qhov
teebmeem no dhau los yog yam sawd xav paub xav pom rau hauv cyber.
Kev tua tus kheej tuag ntawm ib tug ntxhais hnub nyoog 14 xyoos nyob hauv sab qab teb
Victorai hauv lub asthiv dhau los ua rau qhov teebmeem no dhau los yog yam sawd xav
paub xav pom rau hauv cyber.
Tus menyuam no nws niam tau yw txog qhov tua tus kheej tuag rau hauv Internet. Qhov
teebmeem no yog kev tua tus kheej tuag zaum thib plaub ntawm cov menyuam kawm
ntawv hauv lub sijhawm rau lub hli rau ntawm tib lub tsev kawm ntawv, pom tau tias yog
ibqho cuam tshuam loj rau cov hluas los ntawm kev siv xov xwm hauv cyber.
"Kuv qhaus cev pw ntawm txhaj nrog nws rau hauv kuv lub txhaj thiab peb tau sib tham
txog [ kab ntawv sau tsis zoo hauv Internet] rau hauv lub sijhawm ib teev thiab nws tau
sau ib co lus zoo rau kuv," tus menyuam no niam, Karen Rae qhia rau lub xovtooj cua
ntawm Melbourne 3AW. "Kuv tuaj yeem lav rau koj koj tias yog nws tsis mus hauv
Internet rau hmo Friday, nws yeej tseem muaj txoj sia nyob rau hnub no."
Tsis txhob-rau-nyiaj koomhaum dhau xiav tus soj ntsuam ntawm tus pab tawm tswv
yim, Dr. Michael Baigent, hais tias txog ntuacov laus thiab cov menyuam yaus uas tsis
tau noj cov kev hem thawj rau kev sib tham isthawmnev hais kev siab phemtiag.
"Kuv xav tias cov menyuam yeej paub txog kev cuam tshuam tsis zoo thiab ib txhia niam
txiv ntawm cov menyuam los yeej paub zoo txog feem cuam tshuam tsis zoo no, thiab los
txog tam sim no los tseem tsis yog ibqho tseem ceeb ua rau tibneeg mob siab rau."
Kev thab plaub yog ibqho tseem ceeb ua rau muaj teebmeem mob hlwb rau cov
menyuam yaus thiab cov tub ntxhais hluas. Cov xovtooj ntawm tes, kab ntawv sau sib
txuas lus hauv software, chav sib txuas lus thiab cov chaw social networking tuaj yeem
raug siv los sib thab thiab sib yuam tsis zoo.
Tsis yog Intenet thiaj li yooj yim rau kev sib thab xwb, Baigent tau hais tseg, tabsis rab
peev xwm nkag mus ntsib tau ntau tus neeg hauv online yuav ua rau muaj kev cuam
tshuam tsis zoo.
Baigent hais tias, "Ib yam uas tsis zoo kiag ntawm [Internet] yog tuaj yeem mus koom
nrog ntau tus neeg tau sai heev." "Kev sib thab plaub hauv cyber yog ibqho muaj hwj
chim heev."
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 116
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tsev Kawm Thev Naus Laus Zis Qeb Siab Queensland muaj kev paub zoo txog kev thab
plaub hauv cyber, Dr Marilyn Campbell, hais tias kev thab plaub yog ib qho teebmeem
loj hauv peb cov tib neeg thiab hloov chaw ntawm cov chaw ua si thiab thev naus laus zis
tau yooj yim heev. Raws li Campbell hais, cov neeg hluas tsis xav cais lawv tus kheej lub
neej rau hauv online thiab thaum offline.
"Peb muaj kab lis kev cai sib thab uas cov menyuam yaus tuaj yeem kawm thiab loj hlob
nrog tev naus laus zis raws xov xwm ntawm cov neeg hluas, tsis yog tej kev sib txuas uas
cov neeg laus siv," Campbell hais. "Txawm tias yuav muaj yam zoo xws li kev sib txuas
lus nrog cov neeg sawd daws losxij, yeej muaj sab txaus ntuj ibyam."
Kiag thaum raug iab liam los ntawm kev sau ntawv thab sib deev uas siv lo lus "cyber"
ua ntej, Campbell hais tias tseem tsis tau mob siab saib xyuas qhov teebmeem zoo raws li
qhov yuav tsum raug saib xyuas. Tus ntxhais cav tias nws muaj ib "co lej sib faib" ntawm
cov menyuam yaus thiab cov neeg laus, tabsis vam tias "thaum hom neeg tshiab no pib tu
menyuam, ces peb yuav tsis muaj kev sib faib ntau thiab cov neeg yuav ntse dua raws li
lawv cov menyuam."
Lub hli no, Australian Lub Chaw Haujlwm Kev Sib Tham Lus thiab Xov Xwm tau tsim
tus Web site Cybersmart tshiab uas muab cov cuab yeej rau cov kws qhia, cov niam txiv
thiab cov tub ntxhais kawm kom daws cov teebmeem kev nyab xeeb cyber.
Txawm licas losxij, Campbell tau hais txog qhov chaw ntawm ACMA, tau npaj "pab
txhawb rau cov menyuam yaus neeg Australian kom paub siv online", tsis yog kev daws
teebmeem tau zoo ntawm kev siv cyber sib thab thiab cov kws tshawb fawb nkag siab
qeeb txog nws qhov kev cuam tshuam tomqab ntawd.
"Hmoov tsis muaj [tsoomfwv] cov kev daws teebmeem txog kev siv cyber sib thab yog
cov tev naus laus zis siv daws teebmeem tau yooj yim yam tsis txaus ntseeg," Campbell
hais.
"Kuv xav tshawb fawb thiab ntau kev xav zoo rau hauv pab hloov lawv tus cwj
pwm es txhawb cov neeg raug dag hais."
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 117
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
MYSPACE MOM LINKED MUS RAU MISSOURI KEV
TUA YUS TUS KHEEJ NTAWM COV HLUAS YOG
KEV SIV CYBER SIB THAB NTAWM NWS TUS
KHEEJ
Tus pojniam uas tau ua cov ntaub ntawv cuav rau hauv MySpace ntawm ib tug tub muaj hnub nyoog 16 xyoo
tau tsim kev sib raug zoo rau hauv Internet nrog Megan Meier, Tus hluas nyob hauv Missouri uas yog tus dai
nws tus kheej caj dab tuag tomqab tau txais cov ntaub ntawv xa tuaj tsis zoo. Tam sim no thiaj ntseeg tias yog
tus neeg raug tsim txom los ntawm kev siv cyber sib thab uas tau ua cuav tam rau nws tus kheej.
Thiab cov cai saib xyuas kev ua phem hauv online raug pom zoo coj los saib xyuas tomqab Meier
tuag tag rau xyoo tsaib no, tam sim no yuav raug siv los pab rau cov pojniam nrab neej, uas muaj
ntau tus ntseeg tias yog kev saib xyuas rau tus ntxhais hnub nyoog 13 xyoos uas tau tua nws tus
kheej tuag.
Thaum Lub Kaum Ob Hlis 2, ib lub blog teeb npe ua "Megan Tau Nws Los" Lori Drew tau nqa
ib daim paib cim nkag los, tus pojniam uas tau koom nrog kev teeb cov ntaub ntawv cuav ntawd
tau hais thuam rau Meier. Cov ntaub ntawv nkag los ntawm lub blog tshwm sim rau tib hnub St.
Charles County Prosecutor Jack Banas tau tshaj tawm tias tsis muaj ntaub ntawv pov thawj txaus
los rau lub txim rau ib tug neeg uas muaj feem ntsig txog qhov kev tuag ntawm Meier.
"Nws yog lub sijhawm kuv tso tseg kev dag. Yog, kuv tau tsim lub blog no. Yog, kuv yog Lori
Drew," tus tswv lub blog tau sau li ntawd.
Kev tshaj tawm uas tau rov qab piav qhia yam txaus ntshai tag nrho ntawm Megan Meier qhov
teebmeem, hais txog Drew tus ntxhais, uas tau ua phooj ywg nrog Meier ib zaug. Thaum lub
sijhawm Meier raug koom nrog qhov kev raug dag cuav rau hauv MySpace, ob tug ntxhais no
yeej sib raug zoo los tau ntev loo.
"Kuv tus ntxhais pom tias tau ua li no," raws li tus tswv ntawm lub blog sau tias yog Drew.
"Txhua tus xav tso nws nyob ib leeg. Yeej tsis muaj nej leej twg paub tias nws tau koom licas
thiab yeej tsis muaj nej leej twg yuav paub tias nws mus licas rau licas. Nws tsuas yog ib tug
menyuam yaus xwb. Nws tsis tsim nyog yuav hais cov lus phem no cem. Thov tsum."
Cov lus teb rau hauv lub blog no thiab lwm cov xov xwm hais txog kis no tau cem thiab npau
taws rau cov neeg siv Internet uas tau tshaj tawm txog Drew tus xovtooj hauv tsev, nws qhov
chaw nyob ua haujlwm thiab lwm yam ntaub ntawv ntawm tus kheej, cov neeg tau qhia rau Drew
tias lawv xav licas tiag tiag rau tus ntxhais no.
Cov lus taw qhia rau ntawm cov npe nkag "Kuv yog Lori Drew", cov lus taw qhia feem ntau tsis
zoo mloog, muaj ntau dua 2,500 rau hnub Thursday. "Koj muaj teeb meem kev xav,' thaum pib.
"Tsis txhob hlawv rau hauv ntswg nyoog. Kuv vam tias koj yuav lwj rau hauv av nrog cov kas
thiab lwm yam tsiaj, vim qhov ntawd tsuas yog yam koj tsim nyog yuav tau txais," thaum ib yam
tag sim neej.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 118
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Drew tus kws hais plaub, Jim Briscoe, tau tsis kam lees tias Drew tau koom nrog lub blog
"Megan Tau Nws Los."
"Kuv tsis tuaj yeem hais tias nws tsis tau sau kab ntawv no," Briscoe qhia rau FOXNews.com.
"Nws tsis hais ib yam dabtsi rau hauv Internet, rau hauv ib lub blogs, rau hauv ib lub chaw hauv
Internet."
Briscoe hais tias Drew yog ib tug neeg nyob sib ze uake nrog Meiers txob txwm tsis sau dabtsi
rau hauv ntaub ntawv xov xwm thiab hauv online thaum lub sijhawm tshuaj xyuas thiab tomqab
ntawd.
"Vim li ntawd nws thiaj li nyob ntsiag to, yog li ntawd thiaj tsis nyuaj siab txog qhov ntawd,"
Briscoe hais. "Puas muaj ib yam nyob ntawm lub Web tsis muaj tseeb. Nws tsis ua ib yam dabtsi
tiav. Nws tsis paub ib tug neeg uas tau ua tiav - ib tug neeg uas tabtom ua lossis twb ua tiav
lawm."
Tus neeg foob yawg Banas tau lees rau hauv FOXNews.com tias Chav Lis Haujlwm ntawm Tus
Kws Saib Xyuas Txoj Cai St. Charles County tab tom tshuaj xyuas seb puas yog lossis tsis yog
lub blog "Megan Tau Nws Los" thiab kev tshaj tawm lwm cov ntaub ntawv cuav uas ua kom pom
tau tias Drew tau ua txhaum cov cai kev ua phem rau hauv online.
Thaum hnub Wednesday, Tsoomfwv Meskas Tus Kws Hais Plaub yawg Michael Mukasey tau
los hais lus rau hauv lub rooj sib tham txog kev yuam siv txoj cai ntawm cov kws txiav txim nyob
hauv St. Louis tau cog lus hais hnyav rau cov neeg ua phem rau hauv online uas yog cov npaj ua
rau cov menyuam yaus.
Meier dai caj dab tus kheej rau thaum lub Kaum Hli 16, 2006, tom qab raug tso tseg los ntawm
"Josh," ib tug tub tsim lub npe cuav uas muaj hnub nyoog 18 xyoo uas ua haujlwm nrog Drew.
yuav tshawb nrhiav seb Meier tau hais dabtsi txog Drew tus ntxhais.
Dardenne Prairie, Mo., yog lub nroog yug Meier, txij thaum pom zoo txoj cai kev tsim ua phem
rau hauv online yog ib lub txim coj tsis zoo. Nws qhov kev tuag kuj rau Tsoomfwv tau los saib
xyuas kiag tam sim ntawd. Hnub Tuesday yawg Matt Bluant tau thov kom tsim feem saib xyuas
kev ua phem rau hauv Internet thiab tau hais kom teeb tsa rau hauv nws chav lis haujlwm kom
tsis pub dhau 30 hnub.
Blunt tau hais lus tawm tias "Megan Meier qhov kev tuag ntsig to yog ib qho kev tu siab uas cov
chaw social networking thiab cov tev naus laus zis tau qhib lub qhov rooj tshiab rau kev ua
txhaum cai lij choj thiab thab plaub rau cov neeg raug tsim txom." "Vim tsev neeg thiab cov
phooj ywg tseem nco ntsoov Megan thiab ua kev zoo siab rau nws txoj sia, peb yuav tsum paub
meej tias peb cov cai muaj feem tiv thaiv thiab rau lub txim los pov thaiv rau cov neeg nyob hauv
Missouri kom tsis txhob muaj kev ua phem rau hauv Internet."
Qee cov neeg nyeem ntawv hauv online, poob siab tias lub blog yog Drew lub, tau khwv yees tias
yog ib txoj haujlwm "ntxias dag" rau hauv Internet.
Blogger.com, cov chaw uas lub blog thiab cov npe " txia ua lwm tus lub npe" vim yam ntawd
raug txwv los ntawm lub chaw, thiab yeej tsis muaj cov ntaub ntawv uas tau nug seb puas yog
yam muaj tseeb tiag ntawm lub chaw "Megan Tau Nws Los."
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 119
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
"Peb xam tias kev ua txhaum cov cai tswjfwm ntawm tus tswv Blogger yog ibqho yuav tau saib
xyuas zoo xws li cov haujlwm ua rau peb cov neeg siv tsis paub," tus kws cev lus rau Google, lub
tuam txhab loj ntawm Blogger qhia rau hauv FOXNews.com.
"Kiag thaum peb hnov ceebtoom txog ib lub blog uas tsim ib tug neeg cuav, peb yeej muab nws
tshem tawm sai sai kiag tam sim ntawd. Peb tsis tau txais cov ntaub ntawv hais txog kev txia ua
neeg cuav txij hnub tus neeg no raug iab liam tias yog tus neeg cuav."
Drew tus kws hais plaub tau hais tias cov cai ua phem hauv online yuav tsum raug muab coj los
siv tiv thaiv cov ntaub ntawv uas sau fej tseg rau nws tus neeg qhua.
Briscoe hais tias "Kuv yeej tsis tau pom cov cai no yog li ntawd kuv thiaj tsis paub zoo tias yuav
tiv thaiv tau dab tsi, tabsis qhov tseeb tus ntxhais no yeej raug ua phem los ntawm Internet." "Tej
zaum tam sim no cov cai yuav raug tsim txawv dua qhov no, tug neeg uas raug ua phem nws tuaj
yeem foob [raws li]."
Thaum Lub Kaum Ob Hlis 3, Banas hais tias cov ntaub ntawv hais los ntawm Drew thiab ob tug
hluas uas yog cov tau koom nrog kev tsim tus as-qhauj npev cuav tsis tau ua raws li cov qauv ua
txhaum cai lij choj rau kis txoj cai ua phem ntawm lub xeev, maj mam soj qab xyuas lossis muaj
kev txaus ntshai txog kev noj qab nyob zoo ntawm tus menyuam yaus.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 120
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tus Tub Huab Tais Phoebe hnub nyoog 15 xyoos Tau Tua Nws Tus
Kheej Tuag Tomqab Muaj Kev Sib Thab Hnyav Hauv Cyber Los
Ntawm Cov Menyuam Kawm Ntawv Uake
HLOOV KHO: Cuaj tus tub ntxhais kawm tau raug rau txim nplua nyiaj rau kis kev quab yuam deev hauv pej
xeem txoj cai kev ua phem thiab coj mus ua piv txwv rov qab. Nws tshwm sim tias thaum kawg tej zaum
Phoebe tau txais kev ncaj ncees los ntawm tus pojniam ntawd. Saib zaj lus hloov kho ntawm no.
Nws tus kheej txoj cai yog hu nws tias tshaj lij thiab ua kom txaus nyiam. Thiab ib tug menyuam tub tau caw
ib tug Tub Huab Tais Phoebe neeg thoj nam Irish tuaj dhia tes taw uasi thaum lub caij ntuj no, uas yog lub caij
muaj neeg sawd daws tuaj uasi ntau tshaj plaws rau ntawm lub tsev kawm ntawv South Haddley High School
nyob hauv Massauchusetts. Tabsis dhau ntawd tub ceev xwm tau txais ib tsab xovtooj hu tuaj.
Hu tuaj ntawm Phoebe tus muam. Thaum cov tub ceev xwm tuaj txog, lawv pom ib tug menyuam kawm
ntawv qeb siab xyoo ib tau dai nws tus kheej caj dab tuag. Ob hnub ua ntej yuav txog lub koom txoos dhia tes
taw tseem ceeb.
Thaum lawv tsis tso tawm ib qho ntsiab lus, tub ceev xwm hais tias tus ntxhais rau ua phem thab plaub cyber
ntawm cov ntxhais hluas hauv tsev kawm uas muaj tus nyuj tsis tshua pom tseeb nyob dhau ntawm tus neeg
uas nws tau tham.
Nws tsis yog kis teebmeem uas cov ntxhais hauv tsev kawm ntawv theem siab coj tus cwjpwm tsis zoo rau
lwm tus neeg. Tau pom tseeb tias Phoebe tau ntsib kev sau ntawv sib thab hnyav, sau ntawv rau hauv
Facebook, thiab sib hais tim ntsej tim muag rau tom tsev kawm ntawv. Tomqab nws tuag, ib co ntxhais me tau
sau ib co ntawv thuam tso rau hauv Facebook uas raug tsim kom nco txog nws. (Saib nplooj ntawv nco tau
ntawm no.)
"Pom tus ntxhais hluas tau raug cem ntawm nws cov neeg hauv chav kawm, feem ntau yog hla hauv Facebook
thiab sau kab lus, tab sis kuj muaj cov cem kiag rau yam tsawg kawg ob peb zaug,'' tus thawj coj tsev kawm
ntawv Gus Sayer tau hais qhia Boston Globe.
Ob tug menyuam kawm ntawv yeej raug rau lub txim lawm thiab tseem yuav raug qhuab qhia ntau ntxiv txog
yam lawv ua.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 121
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Nws yog ib qho tu siab tshaj plaws rau tsev neeg ntawm tus Tub Huab Tais. Tsiab no, Tus Tub Huab Tais
Anne O'Brien thiab Jeremy tau tsiv tawm hauv lub zos County Clare mus rau Massachusetts nrog lawv tsib tus
menyuam. Daim ntawv ceebtoom txog kev tuag ntawm tus Tub Huab Tais Phoebe, lawv tau hais tias lawv tau
tsiv mus vim yog ib feem ntawm qhov teebmeem no "Phoebe ntsib rau tebchaws Meskas."
Nws zoo li tebchaws Meskas tsis txais tos nws zoo.
HLOOV KHO: Nws zoo li Phoebe hmoov tsis zoo tau sib ceg nrog ib tus ntxhais nrov npe ntawm South
Hadley High.
Koj tus kheej paub lawv rau tom tsev kawm ntawv theem siab: Lawv yog cov ntxhais ntxim hlub uas cov neeg
tau ua kis-las, yog cov tau mus koom npuaj teg, thiab ua kom zoo saib rau txhua hnub ntawm kev sib tw caij
nees.
Tus Tub Huab Tais Phoebe tsis yog ib tug ntawm cov neeg no. Nws yog ib tug menyuam kawm ntawv qeb
siab xyoo ib uas nyuam qhuav tuaj ntawm tebchaws Ireland tuaj. Yeej tsis ua rau nws yuav ua siab ntev tau.
Nws kuj tsis muaj hmoo zoo thaum lub sijhawm sib ntsib luv luv nrog ib tug kws ncaws pob neeg laus. Cov
ntxhais muaj koob nrov npe xav tias nws tsis paub txog tus pojniam no qhov chaw.
Yog li ntawd lawv thiaj tau maj mam soj qab nws thiab hu nws tias yog ib tug pojniam liam -- rau ntawm nws
lub ntsej muag, rau hauv xovtooj, rau hauv Facebook.
Hnub tus pojniam no tuag nws tabtom taug kev mus tsev thaum ib tug ntawm cov ntxhais phem no tau yuam
nws dhau mus. Nws tau los haus dej muaj zog nrog Phoebe thiab tau hais ntau lo lus thuam tus ntxhais neeg
Irish ntawm tus cwjpwm. Phoebe taug kev kiag tam sim ntawd mus rau hauv tus pojniam no lub tsev thiab dais
tus pojniam no caj dab rau hauv ib chav kaw nti.
Tomqab nws tuag, cov ntxhais muaj koob nrov npe no tseem tsis tsum. Lawv zoo li qee cov duab kos phem
heev ntawm ntswg nyoog los ntawm ib zaj mauv vim ntawm Lub Neej.
Raws li qhov piav qhia ntawm Kevin Cullen hauv Boston Globe, ib tus tub ntxhais kawm ntawm South Hadley
tau qhia tus tshaj xov TV tias kev thab plaub yog ib qho teebmeem tshwm sim tas li ntawm South Hadley
High. Tomqab cov neeg ua haujlwm TV mus lawm, ib ntawm cov ntxhais muaj koob nrov npe tau tshwm sim
thiab ntaus tus menyuam kawm ntawv lub taub haus tam rau qhov tham nrog lub koob yees duab.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 122
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 9
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Thab Plaub thaum Tav Su thiab Hauv Cyber”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
KHO DUA TSHIAB II: Cov tub coj xwm ntawm South Hadley tau ntsib ib qho kev sib ntaus nqaij
ntuag ntsav nrog nag hmo vim lawv tej kev tsis muaj peev xwm ua ib qho dab tsi txog kev thab plaub
uas nyiam rov tshwm sim tas li.
Cov niam cov txiv tau piav txog ntau ntau cov menyuam yaus uas raug caum thiab raug thab, tej thaum kuj
muaj ntau ntau zaus hauv ib lub xyoo. Ib tug txiv neej laus qhia txog qhov uas nws tus me tub raug ntaus lub
plab txhawm rau kom cog kev phooj ywg zoo rau lwm tus menyuam neeg phem zoo licas. Ib tug leej niam tau
tham txog qhov uas nws tus me tub raug ntaus thiab raug muab cwj mem sau rau ntawm lub ntsej muag zoo
licas.
Lwm cov niam cov txiv tau tham hais txog lawv raug ntaus hauv lub tsev kawm ntawv thaum '90s (ntu xyoo
cuaj caum) zoo licas. Thiab cov neeg feem ntau ntxim li xav tias cov neeg saib xyuas dej num ua txuj tsis pom
txhua yam. Tus leej txi uas hu ua Larry Bay tau hais tias nws tus me ntxhais raug ua phem nyob rau tsaib no,
tab tsi lub tsis kawm kuj tsis cheem kom tsum li.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 123
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 10
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsis sib deev”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 7 – Kev Tswj Tus Kheej
Me nyuam kawm ntawv yuav tsim muaj peev xwm siv tej yam yeeb yam mob-mus pab tau txoj thiab tsis
txhob los yog txo
mob txaus ntshai.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab nyob
zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tus Qauv Cai 2- Kev Txheeb Xyuas Txog Lub Zog Huab Ntxias
Me nyuam kawm ntawv yuav tsom xam cawv ntawm tsev neeg, phooj ywg, kas li kev cai, tawm, tshuab
cwj pwm mob.
Tus Qauv Cai 8- Kev Txhawb Nqa
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia rab peev xwm los txhawb nqa kev noj qab nyob zoo ntawm tus
kheej, tsev neeg thiab zej zog.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog:
Cov tub ntxhais kawm yuav:
 Txheeb xyuas txog yam yuav tshwm sim tomqab sib deev tag ntawm cov hluas seb yuav zoo licas
rau lawv mus lawm yav tom ntej.
 Teeb lub homphiaj uas tuaj yeem pab lawv ua tau zoo raws li lawv lub homphiaj.
 Tsim kho cov niam tswv yim thiaj zam tsis ua rau muaj teebmeem los ntawm kev sib deev.
Cov Khoom:
 Ib txoj hau kev rau ib tug menyuam kawm ntawv
Cov Txheej Txheem:
1. Siv ob peb feeb thiab sib tham txog li cas lawv hnov hais txog kev txiav cov lus rau lawv tus
kheej. Nug seb lawv yuav ua li cas txog qhov uas yuav tau xyuas kom meej tias lawv mus
txog lub hom phiaj uas lawv muajlawv lub neej yav tom ntej?
2. Muaj cov kawm tau siv 3 feeb sau cia lawv tus cwj pwm rau kev tsis tiv thaiv. Cov zoo
thiab cov tsis zoo yog dab tsi? Vim li cas neeg xaiv mus tiv thaiv? Vim li
cas ua neeg es kom tau nrog txiv neej pw thaum?
3. Tshaj tawm tuaj rau lawv tus menyuam kawm ntawv.
4. Muab menyuam kawm ntawv tej sij hawm ua hauj lwm rau lub pob
ntawv ntawm nws lub desks.
5. Mus rau ntawm lub pob ntawv nrog cov me nyuam kawm ntawv, txhawb muaj
coob tus me nyuam kawm ntawv taumuab lawv cov lus thov tseg.
6. Muaj me nyuam kawm ntawv teb cov thawj lo lus nug dua thiab kom
lawv saib yog lawv cov lus teb hloov. Tau muab cov kev hloov thiab xav kawm.
Qhov Txuas Ntxiv ntawm Zaj Lus Qhia:
"Yog tias tsab ntawv khom nqi"
Glencoe Health textbook chapter 8 pgs.205 – 210
Glencoe Health Teacherworks CD rau cov ntaub ntawv yuav siv phab 8
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 124
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 10
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsis sib deev”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Npe ______________________________
Pob ntawv kawm txog kev tiv thaiv
Qhov tseem ceeb yog yuav tsum muaj lub homphiaj rau koj lub neej yav tom ntej. Nws tuaj yeem pab
npaj koj rau txhua yam nyuaj ntawm lub neej uas tej zaum koj yuav ntsib. Kev npaj rau koj lub neej yav
tom ntej rau theem no ntawm koj lub neej yog ib ntawm ntau txoj hau kev zoo tshaj plaws uas yuav pab
ua rau koj ua tau raws li koj lub homphiaj.
Vim licas kev xav txog koj lub neej yav tom ntej thiaj li tseem ceeb rau tam sim no, ua ntej koj loj tiav
hluas?
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
Ib txoj hau kev uas yuav pab rau koj txoj kev kawm yog xav txog yam koj txaus siab. Xav txog yam uas
koj nyiam thiab txaus siab tshaj plaws rau hauv lub neej. Thiab xav txog yam ua tau zoo uas koj twb ua
tiav dhau los lawm.
Yam uas kuv txaus siab tshaj plaws yog:
____________________ ____________________ ____________________
____________________ ____________________ ____________________
____________________ ____________________ ____________________
Ua tau raws li koj lub homphiaj yeej tsis yog kev muaj hmoo. Koj yuav tsum tsim ib txoj kev npaj thiab
ua raws li txoj kev npaj no. Teeb lub homphiaj uas tuaj yeem yuav pab koj ua kom tau raws li koj txoj kev
npau suav. Yog koj tuaj yeem ua tau peb yam rau koj lub neej yav tom ntej, yav ntawd yuav yog dabtsi?
Koj txoj kev npau suav loj tshaj plaws yog dabtsi?
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
Koj tus cwjpwm thiab kev kawm rau tom tsev kawm ntawv tam sim no yuav cuam tshuam licas rau koj
lub homphiaj rau yav tom ntej?
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 125
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 10
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsis sib deev”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Teeb tsa koj hom kawm:
Xav thiab sau koj cov homphiaj.
Kev Kawm ___________________________________________________________________
Txoj Haujlwm ______________________________________________________________________
Tsev Neeg ______________________________________________________________________
Txiav txim koj txoj kev npaj uas yuav ua kom tau raws li koj cov homphiaj.
Cov khauj ruam tseem ceeb uas yuav pab koj ua mus kom txog qhov koj xav mus yog dabtsi? Kev
xaiv seb koj yuav mus ua tam sim no mus ua kom tiav tej hom phiaj ntawd? Sau koj txoj kev npaj uas
yuav ua kom tau raws li koj cov homphiaj.
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
Kev Tswj Xyuas:
Koj txiav txim txhua txhua hnub. Qee yam ntawd yuav muaj ib yam cuam tshuam tseem ceeb rau koj lub
neej rau tam sim no thiab yav tom ntej. Sau txog yam koj ntseeg tias yog cov kev txiav txim siab tseem
ceeb tshaj plaws uas tuaj yeem cuam tshuam txog kev tswj xyuas koj lub neej rau yav tom ntej.
___________________________________________________________________________
Koj puas ntseeg tias kev sib deev puas tuaj yeem cuam tshuam tsis zoo mus ntev txog kev tswj xyuas koj
lub neej rau yav tom ntej? Vim licas?
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
Qee yam tshwm sim uas yuav hloov tsis tau txog kev sib deev ntawm cov hluas uas yuav ua rau koj mus
txog koj lub homphiaj nyuaj yog dabtsi?
___________________________________________________________________________
Yog koj lossis ib tug neeg koj paub tau xaiv tsis sib deev, lub laj thawj ntawm qhov kev txiav txim siab
no yog dabtsi?
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
Ib tug neeg uas tam sim no nyiam sib deev lossis yog tus yeej sib deev dhau los lawm puas tuaj yeem yog
tus caiv tau? Piav.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 126
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 10
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsis sib deev”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
Kev Caiv Tsis Sib Deev: Kev tiv thaiv ntawm kev ua niam txiv yog ib qhov kev txiav
txim kom caiv txhob kev ua niam txiv txoj kev sib. Lub ntsiab lus ntawm kev caiv tsis sib deev tsis yog
kev sib deev ntawm qhov quav lossis qhov chaw mos. Pw ua ke los ntawm qhov ncauj yog tau deev lwm
leej lwm tus yam thiab thiaj li yuav tso cai raws li ib txoj kev mus nresyog tias koj txiav txim
siab yuav tiv thaiv. Qhov tseem ceeb yog sib tham nrog koj tus khub seb kev caiv tsis sib deev yog dabtsi,
tshwj xeeb mas yog neb tseem tab tom sib raug zoo tshiab.
Nqe lus hais: Tiv thaiv yog tus tsuas 100% zoo tshaj los tiv thaiv koj ntawm lub cev, kev
xav thiab kev zoo xws li tus me nyuam thiabtus STIs pw.
Qhov no puas yog ib co lus xav lossis yog muaj tseeb? Piav qhia:
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
Yog koj yog tus caiv tsis sib deev leej twg yuav yog tus txiav txim siab?
______________________________
Feem coob cov hluas tshawb fawb uas muaj kev plees kev xav lawv yuav tau tos? Vim licas koj thiaj xav
li no?
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
Kev Rov Qab Saib Xyuas Dua:
Kuv xav tias yog kuv muaj menyuam, lossis ua rau ib tug neeg hluas muaj menyuam:
_____Nws yuav tsis cuam tshuam dabtsi txog kev tswj xyuas kuv lub neej rau yav tom ntej.
_____Nws yuav cuam tshuam txog kev tswj xyuas kuv lub neej rau yav tom ntej.
Kuv xav tias yog kuv muaj menyuam, lossis ua rau ib tug neeg hluas muaj menyuam:
_____ Kuv kis yuav tsis muaj kev cuam tshuam dabtsi rau kuv tus menyuam.
_____ Kuv kis yuav ua rau kuv tus menyuam poob rau kis tsis zoo yog muab piv rau lwm cov menyuam.
Kuv xav tias yog ib tug ntxhais twg thiaj xeeb:
_____ Nws yuav tsis muaj dab tsi tshwm sim los ntawm txoj kev ua no.
_____ Tej zaum yuav muaj dab tsi tshawm sim, raug kev puas siab, ntawm lub hlwb lossis los ntawm kev
sib tham
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 127
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 10
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsis sib deev”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Sib yuav/txaus siab, kev sib yuav tug kav tug xwb:
Lo lus koj ntawd txhais li cas rau koj?
___________________________________________________________________________
Lo lus tug ncaj ncees txhais li cas rau koj?
___________________________________________________________________________
Kev xaiv li cas koj ua vaj ua tam sim no uas yuav nrog koj nyob tug hauv lub neej los yog koom
txoos, niam raug zoo rau yav laus? Piav qhia:
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
Koj puas xav tias sib yuav los sis raug zoo siab, sib yuav tug kav tug zoo li cas:
_____ yooj yim _____ nyuaj _____ ob qhov _____tsis paub
Piav qhia:
___________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________
Vim li cas koj xav tias cov neeg xav sib yuav? Qee yam ntawm cov kev pab cuam lub neej yog dab tsi?
___________________________________________________________________________
Koj puas xav tias yuav muaj tej teeb meem kev ntseeg yog ib tug
neeg nws tau deev ntau?_________________________________________________________________
___
Vim li cas koj xav tias cov niam txiv uas nyob ua ke ua ntej sib yuav muaj ib tug ntau dua txoj kev sib
nrauj dhia dua cov uas tsis?
___________________________________________________________________________
Ib co ntsiab tseem ceeb ntawm ib tsev neeg uas koj xav mus saib hauv koj tsev neeg muaj ib hnub
twg yog dab tsi?
___________________________________________________________________________
Tej yam uas yuav ua mob los txov ib tsev neeg uas koj xav kom tsis txhob yog dab tsi?
___________________________________________________________________________
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 128
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 10
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsis sib deev”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Yog hais tias?
Kuv yuav ua, ua, los yog muab txhua yam uas kuv xav tau. Tom ntej kaum xyoo, uas tej
zaum kuv yuav txhim kho thiab zoo li cas tej zaum kuv yuav ua tau?
Sau tsib yam tej zaum ua tau hauv qab no:
1.
2.
3.
4.
5.
Tam sim no xav txog tej yam...
Yuav ua li cas yog tias kuv nrhiav tau tawm xyoo no tias kuv xeeb me nyuam los ua leej
txiv tias kuv muaj ib tug me nyuam?
Rov qab mus rau ib daim ntawv teev cov possibilities thiab muab ib lub lo lus
nug ntawm txhua tseem yuav tau ua yooj yim dua tus muaj ib tug cev xeeb tub yam tsis tau xav. Saucia li
cas koj yuav mus hloov koj lub tswv yim kom tau raws li koj ua tau raws koj tej hom phiaj.
Koj yuav li car rau cov teeb meem no los pab koj txiav txim? Khij cov koj yuav tham nrog.
_____ Lwm tus niam txiv ntawm tus me nyuam mos
_____ Niam txiv
_____ Tsev kawm ntawv tus xib fwb, nurse, counselor, social worker, psychologist
_____ Phooj ywg
_____ Religious leader
_____ Hluas nraug/hluas nkauj
_____ Lwm cov
Xaiv ib cov neeg muaj tus muaj me nyuam yam tsis tau xav tej no:
 Sib yuav thiab ua niam txiv
 Ib tug niam txiv
 Tu
Xav txog txhua xaiv. Ces saib cheebtsam hauv qab no thiab sau tus nab
npawb ntawm lub tswvyim uas zoo dua ntais ntawv zoo li cas koj haistxog txhua yam ntawm ib sab
ntawm tus xaiv xaiv.
1. Yuav ua tau tab sis tsis nyiam nws.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 129
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 10
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsis sib deev”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
2. Yuav tsis tseem xav txog qhov kev xaiv.
3. Xaiv thawj kev txiav txim ntawm.
4. Xaiv thib ntawm tes hauj lwm.
Yog hais tias tus me nyuam yam tsis tau xav li, neeg feem ntau muaj xwb ob peb hnub los yog lub lim
piam kom tej qhovkev txiav txim siab tsis yooj yim.
Kuv tsis xav kom muaj ib tug menyuam twg?
Kuv yuav tsum npaj kom muaj me nyuam thaum kuv ___ xyoos thiab thaum:
1.
2.
3.
Kev ua niam txiv txhais tau tias kev txiav txim txog koj xav tau dab tsi nyob hauv koj lub neej, thiab tsuas
yog koj xwb thiaj li txiav txim tau
Kuv txiav txim txog kev sib deev yog:
___tsis xav pw ua ke txog thaum kuv cog lus hauv kuv lub neej
___to siv txhim khu kev qha txwv (siv hnab looj) thiab STI kev tiv thaiv (dual thaiv) txhua lub sij
hawm kuv muaj kev ua niam txiv txog thaum uas kuv npaj tau ib tug niam txiv.
___ Tsis sib deev
___Lwm yam piav txog:
Kev cog lus rau kuv tus kheej:
Txhua yam peb muaj lub luag hauj lwm ua kom peb npau suav los muaj tseeb. Lwm
tus yuav txhawb thiab pab raws li-tab sis peb yuav tsum ua qhov no rau peb tus kheej.
Peb yam uas kuv ua tau nyob rau hauv kuv lub neej lub xyoo tom ntej no ua kom kuv npau suav los muaj
tseeb yog:
1.
2.
3.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 130
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 10
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Tsis sib deev”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Nyob Zoo Niam Txiv lossis Tus Neeg Saib Xyuas Menyuam:
Koj tus tub lossis tus ntxhais tau sib tham txog feem tseem ceeb ntawm qhov muaj
txiaj ntsig zoo ntawm kev caiv tsis sib deev rau hauv chav kawm txog Kev Noj
Qab Haus Huv. Ntseeg nws los tsis, kev tshawb fawb kom meej
meej hais tias niam thiab txiv lawv tseem cawv zus ib ntawm koj tus me
nyuam xav thiab yeeb yam uas hais txog kev ua niam txiv txoj kev. Xav koj qhov
kev cia siab kom meej, npaj ua kom tau zoo, thiab koj tus menyuam yuav yog tus
ua kom tau raws li qhov kev cia siab no. Yog cov ntaub ntawv ntawm kev caiv tsis
sib deev no raug qhia rau tom tsev thiab raug pab txhawb ntxiv rau tom tsev kawm
ntawv yuav ua rau koj tus menyuam ntseeg tias cov ntaub ntawv los ntawm ntau
qhov chaw sib txawv thiab hawm txog cov laus.
Saib hauv phau ntawv qhia txog kev caiv tsis sib deev ntawm cov menyuam kawm
ntawv. Puas muaj tej yam ua rau ceeb? Sau tej ntawd rau hauv qab no:
Yog koj xav tau kev pab dab tsi txog yuav tham li cas nrog koj tus menyuam txog
tsis pub sib deev ces muaj cov ntaub ntawv ntawm peb tus web site:
www.wellnessandpreventionoffice.org. Koj tuaj yeem thov phau ntawv qhia txog
kev caiv tsis sib deev lossis saib hauv "Cov Lus Qhia rau qeb kawm 6 hauv tsev
kawm ntawv theem siab" tshooj lwm cov lus qhia rau kev tu menyuam.
Ua tsaug uas koj pab txhawb txuas mus ntxiv,
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 131
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 11
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hnab Taum”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 5 – Kev Txiav Txim Siab
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia txog rab peev xwm los siv kev paub txiav txim siab txhawm rau
txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab
nyob zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog:
Cov tub ntxhais kawm yuav:
 Pom tau hauj lwm zoo seb txoj kev tiv thaiv. Me nyuam kawm ntawv yuav coj los ua kev tiv
thaiv lus tsim ib tug uas nws qhia rau lwm tus. Ib txwm ib tug neeg twg yuav nkag siab txog cov
ntaub ntawv siv tau uas raug teev tseg no nyuaj. Txoj haujlwm yog sau kab ntawv rau pom thiab
tso duab ntawm tus neeg tsis kam nrog sib deev vim tsuas ib txoj hau kev uas thaiv tau 100%
kom tsis muaj menyuam tau.
Cov Khoom:
 12 rov loib lub hnab yas (zauv teb saum) tooj sab nraum lub hnab ntawm 1-12
 Cov noob taum dawb rog
 Taum liab
 15 hnab ntawv, txhua yam uas muaj 12 daim ntawv lo nrog lub 12 txawv txoj kev pov
 Tsab ntawv khom nqi pov tiv thaiv
 Kev tiv thaiv faib tawm (ntawm ntu kev pab)
Sau lub hnab raws li nram no:
0 lub taum dawb
1. taum 100 liab
2. 99 lub taum liab 1 lub taum dawb
3. 99 lub taum liab 1 lub taum dawb
4. 99 lub taum liab 1 lub taum dawb
5. 97 lub taum liab 3 lub taum dawb
6. 97 lub taum liab 3 lub taum dawb
7. 88 lub taum liab 12 noob taum dawb
8. 82 lub taum liab 18 noob taum dawb
9. 79 lub taum liab 21 noob taum dawb
10.50 lub taum liab 50 noob taum dawb
11.20 noob taum liab 80 noob taum dawb
12. 15 noob taum liab 85 noob taum dawb
G
Kev tiv thaiv (tsis muaj qhov ncauj, qhov
L
Cog/txhaj
quav,
los yog qhov chaw mos deev)
C
Tshuaj rau txiv neej/poj niam
Tus Patch lossis Ring (Ortho Evra/NuvaRing)
Ais Tshuaj Tswj Tsis Pub Muaj Menyuam
F
(I)
A
IUD
H
Hnab looj
D
Diaphragm/cervical cap
K
Tshuaj tua kab menyuam txivneej
B
Npaj muaj tsev neeg
J
Kev thau tawm
E
Tsis tiv thaiv
(Nco Tseg: feem pua ntawm cov hauj lwm zoo yuav sib txawv nyob ntawm seb siv cov kev pab.)
Tsis tso npe thov los yog zauv ntawm lub hnab taum, raws li cov lus teb yuav tsum ices tom qab.
Tsab ntawv tuaj txhua lub hnab Kem 4, ua ntej koj xav kom taug qab thaum uas koj txoj kev twg
thiaj yog uas muaj los ntawm lub hnab uas tuaj.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 132
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 11
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hnab Taum”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Txheej txheem:
1. Thaum cov menyuam nkag rau hauv chav tsev, muab ib lub hnab rau ob tug me nyuam kawm ntawv.
2. Muaj ib tug me nyuam kawm ntawv ntawm ib khub qhib lub hnab thiab cov uas raug kaw qhov
muag, kos rau cov noob taum.
3. Tes txhua couple ib lub hnab ntawv uas muaj 12 lub tiv thaiv li ntawm 12 ruam ntawv.
Nug cov neeg ua num ua ke thiab muab cov hau kev hais txog cov hauj lwm zoo.
Sau cov xam ntawm lub pov tsab ntawv khom nqi.
4. Qhia rau me nyuam kawm ntawv tias lub hnab sawv cev rau txoj kev tiv thaiv 12. Yog hais
tias lawv xaiv ib tug dawb taum ua ib tug lawv 6, yog tam sim no cev xeeb tub. Tus thawj tus
khub txo nws hwj nws taum rov qab rau hauv lub hnab thiab rau lwm tus
khub draws 6 taum nrog qhov muag kaw lawm xwb.
5. Qhia rau lawv lub hnab uas sawv cev uas peb pov. Tally uas ntim cov coj lub cev tsis tab
seeb thiab cov uas tsis tau. Nco ntsoov xav tau kev pab ntau npaum li cas yog hais
tias muaj ntau tshaj ib tus neeg tau xaiv ib tug kaus dawb ib khub.
6. Ua hauj lwm ua ke rau cov me nyuam kawm ntawv yuav ua rau cov hnab tsis lo hais txog hauj lwm
zoo hauv ntej ntawm cov chav kawm ntawv. Muab lub npe ntawm txoj kev tiv thaiv ib sab
ntawm lub hnab coj. Sau cov lus teb kom yog rau ntawm cov tsab ntawv khom nqi.
7. Hais kom tus menyuam kawm ntawv sau lub xam ntau npaum li
cas ntawm cov kev ua los tiv thaiv STIs los yog kab mob HIV. Qhov teeb
meem yog tias tej kev uas tsis tshua muaj neeg zoo tiv thaiv kev xeeb tub tsis tiv thaiv STIs.
8. Qhia rau lawv tias kev tiv thaiv xwb thiab looj muaj kev muaj feem cuam tiv STIs los yog kab mob
HIV.
9. Yuav ua li cas yog ib txoj kev tsis, xws li siv hnab looj txhawm? Ua kom paub cov tswv yim uas TIV
THAIV Yog hais tias tus txiv tau siv tiag tiag thiab ib tug poj niam siv ib daim ntawv ntawm cov
qog pov xws li cov ntsiav tshuaj los yog thaj lawv yuav tau los tiv thaiv koj tus uas cev xeeb
tub, thiab raws li STIs thiab kab mob HIV.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 133
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 11
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hnab Taum”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Qhov Txuas Ntxiv ntawm Zaj Lus Qhia:
Looj dawb yog muaj los ntawm ntau yam xws li los ntawm MPS lub tsev kawm ntawv tus nais
maum teem venues.
http://www.plannedparenthood.org/health-topics/birth-control-4211.htm
Qhov Ua Tau Los thiab Tus Cwj pwm Sib Deev Ntawm Cov Tub Ntxhais Hluas Hauv
Wisconsin: 2000-2009 hloov tshiab yeeb yam deev, zaum ntawm STD thiab kab mob
HIV, thiab tus menyuam yug muaj
txog,Wisconsin Department of Health Services thiab Wisconsin Department of Public Instr
uction, lub Plaub Hlis 2011 qhia tej lus txog cov yeeb yam deev thiab kev ua
tau los nyob hauv U.S, Wisconsin, thiab Milwaukee. http://sspw.dpi.wi.gov/sspw_yrbsindx
Cov ntaub ntawv tau los ntawm daim ntawv teev num no yuav raug muab coj los nthuav qhia
rau thaum lub sijhawm no thiab lwm lub sijhawm rau hauv qauv ntaub ntawv kawm. Ib daim
PDF qhia txhua yam muaj nyob ntawm: http://www.dhs.wisconsin.gov/aidshiv/Stats/11YouthSexBehaviorUpdate_10_12.ppt
Xav kawm ntawv thiab cov xib fwb yuav ua lawv tus kheej tsom xam txog tej cwj pwm kev
ua niam txiv, kev siv luam yeeb, cawv thiab siv yeeb tshuaj tsim txom thiab lwm yam. Ntaub
ntawv muaj nyob ntawm: http://nccd.cdc.gov/YouthOnline/App/Default.aspx
Cov chaw cia koj txheeb xyuas lub teb chaws, lub xeev, thiab local Youth Risk Behavior
Surveillance System (YRBSS) ntawm xyoo 1991-2009. Cov ntaub ntawv los ntawm tsev kawm
ntawv thiab tsev kawm ntawv phaj nrab kuaj yog neeg tsim muaj.
Koj yuav lim thiab tsi tau vim yog haiv neeg, pw ua ke, qib, los sis qhov chaw, tsim
ntxhuav thiab kab tuav,thiab ua kev ntsuam xyuas tawm los
ntawm kev kawm ntawv thiab kev kho mob lub npe. Thov saib Youth Online Help rau ntaub
ntawv ntxiv txog Youth Online capabilities.
Yog lwm daim ntawv qhia txog muaj nqis rov xyuas dua:
Milwaukee Health Report 2012, Health Disparities hauv Milwaukee los ntawm Socioeconomic
Status
Center for Urban Population Health ntawmhttp://www.cuph.org/mhr/2012-milwaukee-healthreport.pdf;jsessionid=9C20F6064D26832DFC8FE0F11EE34F9B
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 134
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 11
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hnab Taum”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tsis Sib Deev
Hnab looj
Cog
Diaphragm/
cervical cap
Tshuaj rau txiv
neej/poj niam
Tshuaj tua kab
menyuam txivneej
Patch lossis Ring
(Ortho
Evra/NuvaRing)
Npaj muaj tsev neeg
Tshuaj Tswj Tsis
Pub Muaj Menyuam
Kev thau tawm
IUD
Tsis tiv thaiv
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 135
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 11
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hnab Taum”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tiv thaiv xeeb me nyuam
Ua hauj lwm nrog koj tus hlub, sau lub txoj kev hauv qab no txwv tsis pub los feem ntau pib
siv (#1) yuav pib siv tsawg(#12). Ib txhia yog muaj sib npaug rau cov hauj lwm zoo.
Hnab looj
Tshuaj rau txiv neej/poj
niam
Tshuaj tua kab menyuam
txivneej
Kev thau tawm
IUD
Diaphragm/Cervical
Cap
Patch lossis Ring
Tsis tiv thaiv
Koj xam:
Lo lus tiag:
1.
1.
2.
2.
3.
3.
4.
4.
5.
5.
6.
6.
7.
7.
8.
8.
9.
9.
10.
10.
11.
11.
12.
12.
Tsis sib deev
Tshuaj Tswj Tsis Pub
Muaj Menyuam
Cog
Npaj muaj tsev neeg
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 136
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 11
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hnab Taum”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Txivneej lub hnab looj (Hnab tiv thaiv)
Cov lus piav qhia:
Hnab looj qau yog daim plaub (hnab) ua los ntawm daim yas nyias nyias
(tawv nqaij nyias) thiab ua hnab lossis lub hnab yas (siv yas ua). Cov
hnab no tsis tuaj yeem looj thoob plaws tus qau ua ntej lub paum thiab
tus qau sib tshiav.
Nws yuav ua haujlwm li cas:
Thaum looj rau ntawm tus qau, lub hnab looj qau raug tsim los tiv thaiv
cov kua nplua (phev) thaum nkag hauv lub paum.
Qeb Kev Ua Yuam Kev:
Muaj qhov siv hnab looj qau yuam kev ntau tshaj plaws ntawm
txhua qhov txheej txheem tiv thaiv tsis pub muaj menyuam. Cov
hluas nyiam ua yuam kev ntau tshaj li cov neeg loj. Kwv yees li 15
ntawm 100 tus poj niam siv hnab looj paum tiv thaiv tsis pub muaj
menyuam yuav muaj menyuam txhua xyoo. Hnab looj qau yuav tsum
tau looj ua ntej thaum muab paum thiab qau sib tshiav.
Kev tiv thaiv los ntawm STDs:
Kev tshawb fawb muaj pov thawj tias qhov yog thiab zoo ib yam (txhua
zaus) kev siv hnab yog kom txo qis kev pheej hmoo kis mob HIV li
ntawm 85%. Yog tias tsis tau siv hnab looj qau txhua zaus muaj kev sib
deev lossis tsis tau muab looj tus qau ua ntej sib deev, yog li qhov kom
txo qis kev pheej hmoo kis mob HIV yuav tsum muaj tsawg. Cov hnab
looj qau tsuas tiv thaiv tau ib txhia mob sib kis STDs zam HPV (tiv
thaiv tau tsawg heev mus txog rau tiv thaiv tsis tau hlo). Hmoov tsis zoo
uas, cov hluas feem ntau sib deev tsis siv hnab looj qau tas li thiab siv
tsis raug.
Qhov Tshwm Sim Lwm Yam:
Qhov tshwm sim lwm yam txog kev siv hnab looj qau feem ntau tsis
muaj. Tsis tshua muaj qhov kev siv tsis haum hnab looj qau.
Kev Pheej Hmoo/Teeb meem:
Muaj li 2% -- 4% lub hnab looj qau tawg thiab hle tawm.
Cov txiaj ntsig:
Nrhiav tau yooj yim. Tuaj yeem yauv tau yam tsis muaj daim ntawv xaj
yuav tshuaj.
Cov ntsiab lus:
Cov hnab looj qau tuaj yeem txo qis kev pheej hmoo muaj menyuam
thiab kis mob HIV tsuas yog tias siv tas li thiab siv kom raug. Qhov kev
tiv thaiv no tsis yog 100%. Cov ntsiab lus “nyab xeeb” sib deev lossis
“tiv thaiv” sib deev feem ntau nyiam siv ntsig txog siv hnab looj qau
thaum sib deev. Nws yuav tsum nkag siab tias qhov kev tiv thaiv no tsis
yog 100%. Yog tias cov neeg loj txiav txim siab sib deev, lawv yuav
tsum nkag siab tias kev siv hnab looj qau tas li thiab siv kom raug yog
lub hauv paus thiab qhov tseem ceeb kom txo qis, tab sis yuav tsis tshem
tawm, lawv txoj kev pheej hmoo muaj menyuam thiab STD, nrog rau
HIV.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 137
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 11
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hnab Taum”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
NCO TSEG: Pojniam cov hnab looj paum yog muab tso rau ntawm lub qhov paum thiab sab
nraud lub pawj paum. Tsis muaj cov ntaub ntawv qhia txog kev tiv thaiv STDs vim tias pojniam
cov hnab looj paum tsis tshua nyiam siv. Lub hau looj tsev menyuam yog lub voj yas uas muab
tso rau ntawm lub qhov paum mus rau lub ncauj tsev menyuam kom tiv thaiv cov kab phev nkag
rau lub ncauj tsev menyuam. Lawv tsis tiv thaiv tus neeg los ntawm STDs, thiab lawv siv tsis
raug ib yam nkaus li siv hnab looj qau thiab. Hnab looj qau thiab lub hau npog tsev menyuam
xam tias yog qhov txheej txheem “muaj teeb meem” ntawm kev tswj tsis pub muaj menyuam.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 138
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 11
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hnab Taum”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tshuaj ntsiav tswj tsis pub muaj menyuam (BCPs)
(tshuaj ntsiav tiv thaiv muaj menyuam noj ntawm qhov ncauj)
Cov lus piav qhia:
Lawv yuav ua haujlwm li cas:
Yuav luag txhua pob tshuaj BCP muaj 21 ntsiav tshuaj noj ib hnub
ntawm qhov ncauj uas muaj cov hormones (feem ntau cov hormones
pojniam thiab progesterone) txuas ntxiv li 7 hnub ntawm cov tshuaj ua
hwj tshuaj (cuav).
BCPs tiv thaiv cov qe poob (tso cov qe los ntawm lub zuag qe); lawv
kuj tseem nkoog los xyaw nrog cov kab phev ntws los thiab los rau hauv
ob sab tis ntawm lub tsev menyuam tiv thaiv cov qe nkag los ntawm
qhov chaw xeeb menyuam uas yuav muaj cov qe poob thiab qhov chaw
xeeb meenyuam.
Qeb Kev Ua Yuam Kev:
Yog tias noj tau zoo (tsis pub tseg ib lub hlo li), yuav tsis muaj
menyuam tau. Raws li cov pojniam feem ntau tsis noj tag cov tshuaj
raws li daim ntawv qhia noj tshuaj, ua rau muaj menyuam tau. Yog tsis
ua hauj lwm tus nqi ntau dua rau tus hluas tshaj cov poj niam laus; Cov
poj niam li 3 mus rau 7 ntawm ib puassiv tau cov ntsiav
tshuaj 1 xyoo yuav xeeb tub.
Kev tiv thaiv los ntawm STDs:
TSIS MUAJ; BCPs tsis txo qis tus neeg qhov muaj feem tag nrho
ntawm kev kis tau ib yam kab mob STDs twg.
Qhov Tshwm Sim Lwm Yam:
Cov pojniam feem ntau ntsib qee yam teebmeem xeeb txob thaum pib
siv BCPs suav nrog xeev ntuav, mis nruj, dub tej tee txawv txawv/los
ntshav, dias taub hau, thiab kiv taub hau. Qhov no feem ntau yuav zoo
mus tom qab 2 txog 3 hlis uas siv.
Kev Pheej Hmoo/Teeb meem:
Teebmeem mob hnyav cuam tshuam txog noj cov tshuaj tsis pub muaj
menyuam muaj tsawg heev. Cov noj tshuaj tsis pub muaj menyuam
muaj qhov pheej hmoo ntau ntxiv txog cov leeg ntshav ntawm ob txhais
ceg txhaws tuaj yeem nce mus rau lub ntsws, tab sis qhov no muaj
tsawg.
Cov txiaj ntsig:
Cov pojniam feem coob tsis paub tias siv BCPs ua rau lawv muaj feem
mob khees xaws tsawg dua rau lub zuag qe thiab lub tsev menyuam.
BCPs kuj tseem kho cov ntxau, tsis qaug zog thaum coj khaub ncaws,
thiab kom ntshav txhob los ntau thaum coj khaub ncaws.
Cov ntsiab lus:
Ntau tus ntxhais hluas tsis sib deev tab sis noj tshuaj BCPs kom cov
ntxau zoo, tsis mob (mob plab), lossis ntshav tawm tsawg thaum coj
khaub ncaws. BCPs yuav tsis 100% yuav tiv thaiv kev xeeb
tub thiab muab tsis TIV THAIV STIS . Yog tias tus neeg noj tshuaj
BCPs thiab sib deev, nws tuaj yeem muaj menyuam thiab/lossis kis mob
STD, suav nrog HIV.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 139
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 11
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hnab Taum”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
NCO TSEG: Txwv tsis pub cov tawv nqaij thaj ua rau thaj thiab qhov txwv tsis pub hais ntawm qhov
paum rings mas siv nyob rau hauv Teb Chaws Asmeskas Yog neb ob leeg zoo xws li cov tshuaj
txwv rau qhov hais tias lawv cov muaj tshuaj thiab progesterone thiab muaj tej yam zoo sib xws, tsis ua
hauj lwm rau, kev phiv, thiab lwm yam mob. Lub npg thiab voj khi tsis tiv thaiv tau 100% qhov tsis pub
muaj menyuam thiab tsis muaj TIV THAIV KEV KIS MOB STDS.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 140
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 11
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hnab Taum”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Kev txhaj tshuaj tsis pub muaj menyuam
(Depo medroxyprogesterone acetate: DMPA)
Cov lus piav qhia:
Kev txhaj tshuaj DMPA (txhaj) muaj cov tshuaj progesterone xwb (tsis
muaj hormone pojniam) thiab txhaj rau ntawm xub pwg lossis txhaj pob
tw txhua 12 asthiv.
Nws yuav ua haujlwm li cas:
Kev txhaj tshuaj DMPA tiv thaiv cov qe poob (tso cov qe los ntawm lub
zuag qe); lawv kuj tseem nkoog los xyaw nrog cov kab phev ntws los
thiab los rau hauv ob sab tis ntawm lub tsev menyuam tiv thaiv cov qe
nkag los ntawm qhov chaw xeeb menyuam uas yuav muaj cov qe poob
thiab qhov chaw xeeb meenyuam.
Qeb Kev Ua Yuam Kev:
Yog tias tau tshaj tshuaj DMPA txhua 12 asthiv, qhov muaj menyuam
yuav tsawg heev (tsawg dua ib ntawm 100 leej thiaj muaj menyuam).
Cov hluas feem coob tsis rov mus ntawm chaw kuaj mob lossis tsev
khomob kom tau txhaj tshuaj txhua 12 asthiv, thiab feem ntau tso tseg
tsis mus txhaj vim tias muaj lwm yam tshwm sim. Yog li ntawd, tuaj
yeem muaj menyuam tau thiab tshwm sim.
Kev tiv thaiv los ntawm STDs:
TSIS MUAJ – kev txhaj tshuaj DMPA tsis txo qis tus neeg qhov muaj
feem tag nrho ntawm kev kis ib yam kab mob STDs twg.
Qhov Tshwm Sim Lwm Yam:
Cov pojniam feem ntau muaj ntshav tawm los tsis xwm yeem thiab
muaj tej tee dub thaum pib txhaj cov tshuaj. Tom qab ib xyoos uas tau
txhaj tshuaj, kwv yees li 60% ntawm cov pojniam tsis coj khaub ncaws
li lawm ua ke ntawd 40% txuas ntxiv los ntshav tsis xwm yeem thiab
muaj tej tee dub. Kev tshwm sim lwm yam suav nrog lub cev hnyav tuaj
thiab kiv taub hau/muaj kev nyuaj siab.
Kev Pheej Hmoo/Teebmeem:
Cov muaj teebmeem mob hnyav nrog kev txhaj tshuaj DMPA yog muaj
tsawg heev. Vim qhov txhaj
tshuaj no tsis muaj cov tshuaj no, yuav tsis nce rau
hauv cov ntshav txhaws cov ceg los yog ib lub ntsws.
Cov txiaj ntsig:
Txawm tias kev txhaj tshuaj DMPA feem ntau ua rau ntshav los tsis
xwm yeem, nws kuj tseem ua kom cov ntshav tsis txhob tawm ntau
hauv cov pojniam uas muaj ntshav tawm ntau. Kuj tseem ua kom tsis
mob plab thaum coj khaub ncaws.
Cov ntsiab lus:
Kev txhaj tshuaj yog qhov muaj txiaj ntsig zoo tsis pub muaj menyuam
tab sis TSUAS YOG txhaj txhua 12 asthiv thiab tsis tu ncua. Cov
ntxhais hluas feem ntau tso tseg txhaj tshuaj vim tias muaj lwm yam
tshwm sim. TSIS muaj KEV TIV THAIV KIS MOB STIS. Yog tias
tus neeg tau txhaj tshuaj DMPA, nws kuj tseem pheej hmoo kis mob
STD, suav nrog HIV.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 141
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 11
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hnab Taum”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Yam cuab yeej tso sab hauv lub tsev menyuam (IUDs)
Cov lus piav qhia:
IUDs yog ib yam khoom me dua 2 nti muab tso rau sab hauv lub ncauj
tsev menyuam mus rau sab hauv lub tsev menyuam. Lawv puav leej muaj
cov tooj liab lossis hormone ib yam li progesterone. Yam cuab yeej no
yuav tsum yog kws khomob ua tus muab tso rau hauv lub tsev menyuam.
Thaum muab tso rau hauv lub tsev menyuam, IUDs tuaj yeem siv tau 5
mus txog 10 xyoo lossis tuaj yeem muab tshem tawm sai dua yog xav
muaj menyuam.
Nws yuav ua haujlwm li cas:
IUDs cuam tshuam nrog cov phev thauj tiv
thaiv phev los xeeb qhov chaw mos chaw mos raj.
Lawv kuj pauv tus roj tus menyuam tiv
thaiv lub qe los cog txais yuav cov phev cuag cov raj thiab chiv keeb.
Qeb Kev Ua Yuam Kev:
IUDs yog ib txoj hauv kev tiv thaiv kev xeeb tub uas muaj tib tug cev
xeeb tub ib 100 IUD cov neeg siv ib lub xyoos.
Kev tiv thaiv los ntawm
STDs:
TSIS MUAJ – IUDs tsis txo qis tus neeg qhov muaj feem tag nrho ntawm
kev kis ib yam kab mob STDs twg.
Qhov Tshwm Sim Lwm
Yam:
Cov tooj liab IUD tuaj yeem ua rau ntshav tawm ntau lossis mob plab.
IUD uas muaj yam tshuaj uas muaj lub peevxwm ua tau rau tej kev
phiv ntsiav tshuaj zoo li tab sis mas feem ntau yogmob sib khuav
xwb thiab ntshav.
Kev Pheej Hmoo/Teebmeem:
Nws yog ib me ntsis ntxiv ntawm tus kab
mob ntawm cov menyuam/menyuam (kab mob ntawm lub ntsag) tom
qab zoo ntawm tus IUD hauv lub tsev menyuam. IUDs yuav
tsis siv rau cov poj niam raug mob rau cov kab mob kas cees. Vim cov
me nyuam hluas kev plees kev loj uas yuav tsis muaj ib tug STD, xws
li tus mob chlamydia los yog tus kab mob
gonorrhea, IUDs tsis siv no vim yog qhov ntshai kab mob PID.
Cov txiaj ntsig:
Thaum muab IUDs tso rau hauv lub tsev menyuam, siv tau ntau xyoo;
lossis kom txog thaum muab tshem tawm los ntawm tus kws khomob.
Tus pojniam tsis tas yuav ua ib yam dab tsi ntxiv los tiv thaiv tsis pub
muaj menyuam.
Cov ntsiab lus:
Thaum IUDs yog ib txoj hauv kev tiv thaiv kev xeeb
tub, nws muab TSIS TIV THAIV KOM TXHOB STIS .
Lawv tsis pom zoo siv los ntawm cov me nyuam hluas kev plees kev vim
tsis muaj tus ntxim kis tau kab mob kas cees no
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 142
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 11
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hnab Taum”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Ortho Evra Patch
Cov lus piav qhia:
Nws yuav ua haujlwm li cas:
Qhov khi rau kom tsis muaj menyuam yog kev khi daim tawv siv
rau daim tawv uas tso cov kua tawm cov tshuaj txhaj thiab kab
menyuam hormones koom tiv thaiv tsis pub muaj menyuam.
Lawv pom tias yuav zoo li tus neej coj los tiv thaiv ntsiav
tshuaj uas muaj zoo meej siv, thiab cov thajyuav tau hauj lwm
zoo raug siv.
Daim ntaub qhwv rau ntawm daim tawv nqaij, siv tshuab
transdermal.
Qeb Kev Ua Yuam Kev:
Daim ntaub qhwv zoo 98%-99% mus tiv thaiv kom tsis txhob muaj
menyuam yog tias siv li qhia.
Kev tiv thaiv los ntawm
STDs:
TSIS MUAJ – Daim ntaub qhwv tsis txo ib tug neeg txoj hmoo kiag li
txog qhov yuav tau dabtsi los ntawm STDs.
Qhov Tshwm Sim Lwm
Yam:
Cov txheej xwm phiv heev tshaj qhia thaum uas siv cov Ortho Evra /
Evra ntaub qhwv yog: mis tsis xis nyob, loj tuaj los yog mob (22%), mob
taub hau (21%), qhov chaw pleev tsis haum (17%), xeev siab (17%), kab
mob rau kev ua pa (10%), lub cev ntas tsis zoo mob (10%), thiab mob
plab (9%)
Kev Pheej Hmoo/Teeb
meem:
Txhua yam txuas rau tswj cov hormone tsis pub muaj menyuam
cov khoom no muaj ib qho kev pheej hmoo me heev txog kev muaj
mob lossis tuag txhaws txoj hlab ntshav cov xwm txheej (ntshav
khov).
Cov txiaj ntsig:
Tsuas nco ntsoov hloov daim ntaub qhwv ib zaug tuaj ib lim tiam xwb
tsis zoo li txhua hnub rau cov ntsiav tshuaj. Nws tseem tsis tau hlais
tawm.
Cov ntsiab lus:
Lub thaj yog lwm txoj kev uas zoo tiv thaiv kev xeeb tub yog siv los kom
haum, tiam sis nws tsis tiv thaiv STIs.
Ntau txoj kev nyob ntawm no:
http://www.cdc.gov/reproductivehealth/UnintendedPregnancy/Contraception.htm
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 143
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 12
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Npaj Hnab Looj”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 5 – Kev Txiav Txim Siab
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia txog rab peev xwm los siv kev paub txiav txim siab txhawm rau
txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab nyob
zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog:
Cov tub ntxhais kawm yuav:
 Tsam ib hnub zoo dua kag siab pes tsawg tus neeg kis tau tus mob STI ntawd. Ib txwm ib tug
neeg twg yuav nkag siab txog cov ntaub ntawv siv tau uas raug teev tseg no nyuaj. Txoj haujlwm
yog sau kab ntawv rau pom thiab tso duab ntawm tus neeg tsis kam nrog sib deev vim tsuas ib
txoj hau kev uas thaiv tau 100% kom tsis muaj menyuam tau.
 Paub qhov tseeb uas yuav muab tso rau hauv ib lub hnab yas looj.
Cov Khoom:
 Milwaukee thiab Wisconsin deev cwj pwm tseeb ntawv
 Tsab ntawv khom nqi contraceptive myths xwb
 Cov npav npaj hnab looj
Txheej txheem:
1. Mus nyob rau tsab ntawv khom nqi cov tseeb qhia txog kev tiv thaiv
xwb. Muaj menyuam khub thiab muaj lawv seb yog vim li cas cov tsab ntawv yog saib ib lwm.
Muaj cov chav kawm ntawv rov los ua ke thiab muaj ib pab nyeem tau cov lus teb.
Nug lwm pawg hais tias nws muaj dab tsi rau ntxiv lossis tej yam hais tias yav tas los.
Saib tus xibfwb muab nplooj los ntxiv xav paub ntxiv los sis kho tau tej lus cuav.
2. Mus nyob Milwaukee thiab Wisconsin deev cwj ntsiab. Siv qhov kev sib sab
laj nug rau txhua daim ntawv tsom cov hoob kawm sib tham.
3. Line-up tiag tiag
4. Hais lus piav qhia txoj haujlwm: Peb tab tom ua txhua khauj ruam txog kev siv lub hnab looj
5.
6.
7.
8.
raws li txheej txheem kev siv lub hnab looj. Ceeb toom: Koj tsis
txhob siv hnab yas looj yog ib tug neeg tsis haum yas latex.
Kev hloov cov npav Npaj Hnab Looj
Faib cov npav rau cov neeg tuaj koom. (Muab ntau dua ib daim npav rau txhua tus neeg tuaj
koom yog muaj cov npav ntau dua cov neeg tuaj koom.)
Hais kom pawg neeg no sawv ntsug:
Piav qhia rau pawg neeg no:
a. Cov npav no tam rau cov khauj ruam siv lub hnab looj kom raug. Koj txoj haujlwm yog
tso cov npav no raws li txheej txheem kom raug. Koj yuav muaj lub sijhawm ib feeb los
kawm txog cov npav no. Ua ntej peb yuav pib, puas muaj leej twg tuaj yeem qhia rau kuv
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 144
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 12
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Npaj Hnab Looj”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
tias yav ib khub niam txiv yuav tsum ua ua ntej nkawd npaj mus yuav cov hnab looj yog
dabtsi? (Teb: sib tham txog teeb meem kev sib deev kom nyab xeeb.)
9. Hais kom cov neeg tuaj koom tso cov npav kom raws li nws cov txheej txheem rau ntawm daim
txiag. Txhawb kom txhua tus tswvcuab ntawm pawg neeg los koom tes nrog.
10. Nug seb puas muaj kev kho zaum kawg, thiab pub lawv kho.
11. Thaum pawg neeg no txiav txim siab tias daim npav twg yuav nyob rau qhov chaw twg, txheeb
xyuas kom raug raws li nws cov txheej txheem lossis hais kom txav mus rau qhov chaw raug.
12. Thaum tso raws li nws cov txheej txheem raug lawm, saib xyuas dua txog cov khauj ruam: Txib
Yuav Cov Npav Npaj Hnab Looj:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
Yuav cov hnab looj thiab kuaj xyuas hnub tag sijhawm
Ua kom xav sib deev (khawm, puag, hnia, zaws)
Qau Tawv
Maj mam ua tib zoo tshem lub hnab looj tawm hauv lub plhaub ntim los
Nyem tawm rau tej huab cua hauv ntsis tiag tiag thiab rau ejaculation
Xyuas qhov uas cov hnab yas looj rolls cia ces dov tiag tiag
Kev Sib Deev
Txhuav phev tawm
Tuav tus ntug hnab looj thiab hle tawm ntawm tus qau
Tshem thiab muab lub hnab looj pov tseg
Tus qau tsis tawv
Kev So
Tus Neeg Qhia Cov Lus Sau Tseg:
Kev so tuaj yeem yog taug kev uasi raws li cov txheej txheem tag nrho thiaj li pom tias kev so yog ib
qho kev ua txuas ntxiv tas li ntawm cov txheej txheem no. Qau tsis tawv kuj tshwm sim tau txhua lub
sijhawm los ntawm cov txheej txheem no. Yog qhov no tseem tshwm sim, muab lub hnab looj hle
tawm thiab ntsig lub hnab looj tshiab rau.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 145
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 12
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Npaj Hnab Looj”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Pov tswvyim hais ua dab neeg Page
Cov Lus Taw Qhia: Piav seb vim li cas cov no yog myths xwb pov.
1. Looj hnab yas looj ob yog kev tiv thaiv zoo tshaj yog ib
2. Neb pw ua ke ntsug yuav kua phev ua luam dej mus rau txoj hlab qe menyuam
3. Ib tug poj niam tsis xeeb tub li thawj zaug nws twb pw nrog ib tug txiv neej
4. Kev txuag, da dej los yog da dej yuav tiv thaiv cev xeeb tub
5. Ib tug poj niam tsis tau me nyuam hauv plab yog hais tias tus txiv neej "cia li nkaum kiag" ua
ntej nws rho tawm
6. Ib tug poj niam tsis tau me nyuam hauv plab yog hais tias nws tau deev nws lub sij hawm
7. Siv saran muab (los yog ib tug zais pa) yog tias koj tsis tau pom tiag tiag
8. Yas looj zoo tseem yog muab cia rau hauv ib lub hnab los yog tsheb lub hlis no
9. Hnab ya looj yuav txo qhov nov ntawm nqaij tawv thiab txo qhov uas Library
10. Tag nrho cov ntxhais los yog cov poj niam uas yuav txwv tsis pub yuav tsam cov luj
Koj twb tau hnov txog tej yam tseeb?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 146
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 12
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Npaj Hnab Looj”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Daim ntawv teb qhia txog kev tseeb txog kev tiv thaiv
1.
Looj hnab yas looj ob yog kev tiv thaiv zoo tshaj yog ib
Hnav ob lub hnab yas looj no ua txhuam thiab lawv yuav dam, qab hau koj muaj tsis muaj kev tiv
thaiv.
2. Neb pw ua ke ntsug yuav kua phev ua luam dej mus rau txoj hlab qe menyuam
Phev no tsis cuam tshuam dab tsi rau txoj hauj lwm ntawm tus poj niam lub cev.
3. Ib tug poj niam tsis xeeb tub li thawj zaug nws twb pw nrog ib tug txiv neej
Yuav muaj ib tus poj niam rau nws qhov cev xeeb tub yog ib txwm sib npaug, 1 tug ntawm 20-txawm hais tias nws yognws thawj zaug.
4. Kev txuag, da dej los yog da dej yuav tiv thaiv cev xeeb tub
Txuag dej rau hauv no tsis yog ib txoj kev txwv tsis pub li yeej yuav txuag
dej sai txaus kom phev deb ntawm tso ib lub qe. Qhov no yeej muaj tseeb txawm hais
tias koj txuag dej tam sim ntawd tom qab pw ua ke tag. Tso zis thiab los noj ib da dej los da
dej yuav kuj tsis ntxuav phev.
5. Ib tug poj niam tsis tau me nyuam hauv plab yog hais tias tus txiv neej "cia li nkaum kiag" ua
ntej nws rho tawm
Qhov no yog ib lub tswvyim hais ua dab neeg loj loj! Ntsoos ntsoos tsis yuav ib txoj kev txhim
khu kev qha, thiab ntau ntau yam rau qhov no. Thaum ib tug txiv neej yuav muaj zog, rho tawm
cov kua rho ua ntej nws tau — cov kua dej no yuav muaj tsawg kawg yog
300,000 phev (thiab nws tsuas yuav 1 thiaj li yog koom nrog ib lub qe tauj)! Kuj yog cov uas
muaj nws tsis lauj nyob rau lub sij
hawm li, sab nraud los ntawm lub caij no, nws yuav ua nyuaj rau koj tutswj.
Txawm tias nws ejaculates lwm hauv qhov chaw mos, phev ua luam dej, kua phev txiv neej thiaj
li near qhov twg rau koj qhov chaw mos yuav tseem ua tau cev tsis tab seeb (qhov no txhais
tau tias nws cev xeeb tub yuav tshwm sim tau haus li ntawd twb tsis muaj rab
qau allergic yog ib tug txiv neej ejaculates los yog nyob ze rau koj qhov chaw mos).
6. Ib tug poj niam tsis tau me nyuam hauv plab yog hais tias nws tau deev nws lub sij hawm
Ntau poj (niam thiab txiv neej) ntseeg tswvyim hais ua dabneeg no. Nws puas yuav tau ib tug poj
niam xeeb tub txhua lub sij hawm thaum lub caij nws cev ntas. Feem ntau, thaum koj coj koj lub
sij hawm, nws txhais tau hais tias tsis yog caij ua qe. Yog hais tias qhov
no yog li ntawv no, ces koj yuav tsis tau xeeb tub. Tsis tas li ntawd, cov pojniam cov lus los
yog luv mus yuav tau poj niam cov phev lawv lub sij hawm. Tsis yog lees tias koj yuav poj kevto niam cov phev. Phev yuav nyob hauv tus poj niam lub cev tau li 5 hnub, ces yog koj poj niam
cov phev txhua sij hawm li ntawm 7 hnub uas muaj kev tiv thaiv zoo pw ua
ke thiab, koj yuav xeeb.
7. Siv saran muab (los yog ib tug zais pa) yog tias koj tsis tau pom tiag tiag
Muab saran yog tsis muaj kev hloov rau tiag tiag. Yog koj tsis muaj ib txwv tsis txhim khu
kev qha txujci ke, tsis txhob siv yas nyuaj muab ncig tus noov raws li ib txoj kevlos tiv thaiv kom
txhob xeeb me nyuam: Nws tsis ua hauj lwm (ob puas siv lub zais pa, kom tsis
txhob sim uas yog)
8. Yas looj zoo tseem yog muab cia rau hauv ib lub hnab los yog tsheb lub hlis no
Storing yas looj rau tej chaw uas yuav kub los yog nyob rau hauv lub tshav ncaj yuav tau tiv
thaiv. Thaum lub sam xeeb txog qhov uas cov yas latex tiv thaiv los yog piam
lawm nws yuav tsis zoo thiab yuav tsum tau muajtseg.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 147
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 12
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Npaj Hnab Looj”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
9.
Hnab ya looj yuav txo qhov nov ntawm nqaij tawv thiab txo qhov uas Library
Yog koj xav tias looj qee cia li thiab li txo Library, xav dua. Siv qhov qauv/hnab yas looj qub.
Cov hnab yas looj qub muaj me ntsis ua pob los tav uas khiav qhov ntev ntawm cov hnab yas
looj thiab nce thiab nqis txhais ntxiv, thiab pab kom zoo tshaj rau ob leeg tus khub.
10. Tag nrho cov ntxhais los yog cov poj niam uas yuav txwv tsis pub yuav tsam cov luj
Kws kho mob muab cov ntaub ntawv uas txwv tsis pub coj los ntawm cov pojniam, xws
li cov ntsiav tshuaj, depo txhaj koob tshuaj tivthaiv, kauj, thaj los txawm yog lub IUD tag
nrho muaj cov uas yuav ua tau kev mob tshwm sim. Koj
qhov hnyav nce yog tej zaum sab nyhuv ntawm txoj kev txwv tsis pub hormonal tab sis
, tsis tas li yuav rau txhua txhua tus poj niam thiab tus ntxhais siv. Raws
li nrog lwm cov tshuaj, yog ib tug neeg tsis nyiam cov cov nyhuv ces los yog li cas lawv xav
tias, lawv yuav tsum tham nrog lawv tus
kws kho mob seb puas muaj ib hom sim uas lawv yuav nyiam zoo txawv.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 148
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 12
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Npaj Hnab Looj”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Milwaukee thiab Wisconsin deev cwj pwm tseeb ntawv


Qhov feem pua ntawm Milwaukee menyuam kawm ntawv uas
qhia tias lawv muaj puas muaj pw ua ke nyob rau xyoo 2009 yog cov tus tshaj
plaws hauv Teb Chaws Asmeskas lub zos — 63%, piv rau 46% ntawm cov me nyuam kawm
ntawvhauv Teb Chaws Asmeskas tseem
52.4% Milwaukee; 46.8% hauv U.S.
Sib tham txog cov nqe lus nug
 Vim li cas koj xav tias Milwaukee cov hluas muaj qhia txog ntau dua rau ntawm kev ua niam
txiv ntawd dua ntau lwm lub zos - OR-Milwaukee tshaj li
nrad lub zos tau hloov ntawm ob ntau tshaj plaws nyob rau hauv txoj kev deev nyob rauxyoo
2009 rau ## hauv 2013. Vim li cas koj xav tias tsawg yog qhia txog kev ua niam
txiv yam tau? Puas yog kawm ntawv qib nrab yog deev tsawg tshaj xyoo dhau los?
 Koj xav tias qhov no puas yog?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 149
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 12
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Npaj Hnab Looj”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Daim duab 4 qhia cov feem pua neeg kawm ntawv nyob hauv lub teb chaws As Mes Lis
Kas, Wisconsin, thiab Milwaukee uas qhia tau tias lawv muaj mob pw nrog plaub los sis ntau
tshaj nrog ib tug neeg hauv lawv lub neej. Milwaukee tus feem pua yog ntau npaum li cas
tsawg dua qhov uas rau lub xeev Wisconsin thiab lub teb chaws As MesLis Kas.
Ib hauv peb caug nyob rau hauv Milwaukee qhia tawm tias muaj plaub lossis ntau lub neej nrog ib tug
neeg, qhov feem puas ob zaug thoob ntiaj teb.
Tag nrho
Tus txiv neej
Poj niam
Tebchaws
Meskas
15%
16.8%
13.2%
Wisconsin
Milwaukee
9.8%
9.9%
9/5%
18.3%
25.4%
12.1%
Sib tham txog cov nqe lus nug
 Vim yog muaj ntau yam (ntau tshaj 1) coob leej ntau ib yam dab tsi uas peb yuav txhawj
xeeb txog rau cov hluas?
 Dab tsi yuav muaj ntau leej ntau tus neeg ntsib teeb meem rau? (HIV/STI kab mob)
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 150
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 12
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Npaj Hnab Looj”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Daim duab 5 qhia tau hais tias qhov feem pua ntawm cov me nyuam kawm
ntawv Milwaukee haivneeg thiab pw ua keuas qhia tau tias lawv muaj mob pw nrog plaub los sis ntau
tshaj nrog ib tug neeg hauv lawv lub neej. Qhov feem pua rau dub caug nyob rau
hauv Milwaukee no 44%, ib lub siab rau lub county. Faib los ntawm kev sib
deev rau ntsiab hauv Milwaukee no tsis muaj vim yog lub me me me coj mus kuaj.
Dub tag nrho: 22.3%
Dub txivneej: 33.4%
Dub pojniam: 14.1%
Hispanic tag nrho: 13.7%
Hispanic txivneej: 17.7%
Hispanic pojniam: 8.9%
Dawb tag nrho: N/A vim me me me coj mus kuaj. 8% ib Milwaukee YRBS
Sib tham txog nqe lus nug
 Vim li cas koj xav tias muaj txawv nyob hauv ntau yam-tus
hlub cov nqi sib txawv Asxis ntawm cov me nyuam?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 151
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 12
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Npaj Hnab Looj”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Ob leeg ntawm peb Milwaukee lub tsev kawm ntawv qib high school kawm siv siv hnab looj lub sij
hawm tas los nws taudeev. Siv hnab looj siv nyob rau
hauv Milwaukee no dua cov dub dua Latino hluas. Cov ntaub ntawv ntsiab thiab lwm haiv
neeg pawg no tsis muaj vim lub me me me coj mus kuaj.
Cov ntaub ntawv hais txog kev siv tshuaj kom muaj me nyuam yuam deev-dhia rua Milwaukee cov hluas:
 61.5% siv siv hnab looj lub sij hawm tas los nws tau deev.
 99.4% siv txwv tsis pub; 3.3% siv IUD, 11.2% siv ib txhaj koob tshuaj tivthaiv, thaj, los yog ntiv
nplhaib lub sij hawm tas los lawv muaj
 9.1 % siv ob hom lub hnab looj thiab lwm yam. Kev tiv thaiv yog kev pom zoo – mus tiv thaiv kev
xeeb me nyuam thiab cov kab mob sib deev nrog rau HIV.
 21.3% haus dej cawv ua ntej lub sij hawm kawg lawv tau sib deev, 24.6% txiv neej. Haus cawv ua
ntej sib deev yeej zoo sib xws hauv txiv neej tshaj poj niam.
Sib tham txog nqe lus nug
 Yog vim li cas koj xav tias cov hluas nyob hauv Milwaukee siv hnab looj ntau tshaj ntawm tag nrho
lub US?
 Yuav ua li cas kom tus lej ntawm kev siv hnab looj nce dua lossis txhawb kom siab zog?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 152
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 12
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Npaj Hnab Looj”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Hauv 2007 thiab 2009 ua ke, 16% ntawm Milwaukee cov me nyuam kawm ntawv uas tau sib deev
tau tshawb fawb tias sib deev nrog ib tug neeg ntawm yog poj niam lossis txiv neej xwb. Tej txhia
ntawm cov me nyuam kawm ntawv kuj muaj poj niam lossis txiv neej.
Milwaukee muaj cov lej siab tshaj ntawm muaj kab mob sib deev thiab cov neeg hluas muaj kev xeeb
me nyuam siab tshaj nyob hauv lub nroog.
Milwaukee: 22.8 % tib yam-sib deev sib nug (MKE YRBS), 82% ntsig txog kev plees nkauj nraug.
(MKE YRBS)
Sib tham txog cov nqe lus nug


Vim li cas koj Milwaukee tshaj plaws lawm lub limtiam ob zaug yuav luag tib pw ua
ke sib deev ua tas ntawm lub xeev?
Koj puas xav tias cov feem pua no puas yog?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 153
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 12
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Npaj Hnab Looj”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Kev So
Tshem thiab Muab Lub
Hnab Looj Pov Tseg
Ua kom xav sib deev
(khawm, puag, hnia,
zaws)
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 154
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 12
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Npaj Hnab Looj”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tus Qau Tsis Tawv
Txhuav phev tawm
Tuav tus ntug hnab looj
thiab hle tawm ntawm
tus qau
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 155
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 12
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Npaj Hnab Looj”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Xyuas qhov uas cov hn
ab yas
looj rolls cia ces dov tia
g tiag
Kev Sib Deev
Nyem kom cov cua nyob
hauv lub hnab looj tawm
thiab tseg ib qho chaw
seem rau cov kua phev
tsuag tuaj
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 156
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 12
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Npaj Hnab Looj”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Qau Tawv
Maj mam ua tib zoo tshem
lub hnab looj tawm hauv
lub plhaub ntim los
Yuav cov hnab looj thiab kuaj
xyuas hnub tag sijhawm
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 157
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 13 thiab 14
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Tswj Tiv Thaiv Kom Txhob Muaj
Menyuam”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 3 – Kev Nkag Txog Tej Xov Xwm
Cov tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia rab peev xwm nkag mus rau tej xov xwm qhia kev noj qab nyob
zoo uas muaj rau siv thiab cov khoom noj lossis tshuaj thiab cov kev pab cuam los txhawb nqa kev noj
qab nyob zoo.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab nyob
zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tus Qauv Cai 8- Kev Txhawb Nqa
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia rab peev xwm los txhawb nqa kev noj qab nyob zoo ntawm tus
kheej, tsev neeg thiab zej zog.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog:
Cov tub ntxhais kawm yuav:
 Taw thiab pabneeg tej ntaub ntawv
 Siv cov ntaub ntawv kev pov ntawv rau
 To taub cov pros thiab ntau yam tswvyim txog kev muaj me nyuam
 Kev koom tes thiab cov kev txawj ua hauj lwm pab neeg
 Tam sim no zoo tshaj thiab yuav txhim khu kev qha ntawv rau hoob kawm ib yam zoo
Cov Khoom:
 Cia lub computer lab tshab
 TRAAP xeem ntawv nyiaj siv ua haujlwm los yog daim ntawv rau txhua tus menyuam kawm
ntawv
 Khoos phib tawj (lab) tsab ntawv khom nqi rau txhua tus menyuam kawm ntawv
 10 ntawv dawb lias ceeb toom
Cov txheej txheem (2-hnub Tshooj):
1. Kev Qhia Pom Tias Kis Tau Mob:
 Muaj kaum tus tub ntxhais kawm los sawv pem hauv ntej chav kawm thiab sawv ua ib nrab voj
voos kom cov tub ntxhais kawm puav leej pom lawv.
 Txhua tus tub ntxhais kawm yuav tau txais ib daim npav daj lossis ib yam dab tsi uas lawv tuaj
yeem tsa rau saum taub hau thaum ua cov haujlwm.
 Yuav muaj kev qhia pom peb yam piv txwv txog tus cwj pwm kev sib deev.
1. Tsis sib deev/Sib yuav tug kav tug: Muaj ib tug tub ntxhais kawm nyob hauv nruab nrab
txoj kab tsa lawv daim npav rau saum taub hau sab tes sab laug. Tom qab ntawd hais kom
ib tus twg ntxiv hloov mus rau lwm tus neeg nyob ntawm lawv ib sab (pib nrog kev sawv
ua ib khub hauv nruab nrab) thiab sib tuav tes. Muaj ob tus neeg ua khub nyob tom ob tog
tw ntawm txoj kab uas tsis tuav tes nrog lwm tus. Txhua zaus koj tuav tes nrog ib tus
neeg twg uas tsa tes, koj yuav tau tsa koj daim npav nrog sab tes sab laug thiab. Tom qab
txhua tus tuav tes ib zaug, tam sim no yuav muaj ob tus neeg tsa lawv daim npav. Hais
kom tus menyuam kawm ntawv:
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 158
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 13 thiab 14
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Tswj Tiv Thaiv Kom Txhob Muaj
Menyuam”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg

Ob tug tub ntxhais kawm tom tw txoj kab qhia txog dab tsi?
A: Tsis sib deev. Nov yog tib txoj hauv kev muaj txiaj ntsig 100% txhawm
rau tiv thaiv cev xeeb tub thiab kab mob sib kis STI.
 Thawj qhov kev kawm no yog qhia txog kev muaj ib tug khub lossis tug kav
tug. Muaj pes tsawg tus neeg kis tau mob? A: OB. Txawm tias yuav yog tug
kav tug xwb los xij muaj qee yam pheej hmoo uas tuaj yeem kis mob, tab sis
raws li cov tub ntxhais kawm uas tsis tsa tes, cov no muaj feem siab heev? A:
TSIS
2. Ob tug khub: Pib nrog tib co tub ntxhais kawm hauv nruab nrab uas muaj daim npav tsa
rau saum taub hau. Kom cov tub ntxhais kawm tuav tes nrog tus neeg nyob ntawm lawv
ib sab thiab tom qab ntawv hloov mus tuav tes nrog tus neeg nyob dua lwm sab tes. Ob
tus neeg nyob tom tw yuav tsum tau taug kev mus los txhawm rau tuav tes. Nco ntsoov
tias, thaum koj tuav tes nrog tus neeg uas tsa daim npav koj yuav tsum tau tsa koj daim
npav thiab. Hais kom tus menyuam kawm ntawv:
 Tam sim no cov neeg tau muaj ib tug khub ntxiv, muaj pes tsawg tus neeg kis
kab mob ntxiv lub sijhawm no? A: PLAUB.
 Yog li, puas yog tias muaj coob tus khub ntxiv ua rau muaj feem kis tau mob
ntau ntxiv? A: Koj muaj khub ntau npaum li cas, koj muaj feem kis kab mob
STI ntau npaum ntawd.
 Nco ntsoov tias koj pib muaj kev sib deev ntxov npaum cas, koj muaj feem
yuav muaj cov khub coob npaum ntawd.
3. Tib txhij ua nrog tus khub: Ib zaug ntxiv pib ua zoo ib yam nkaus. Zaum no txhua tus rov
qab tuav tes nrog cov qub thiab tuav nrog tus thib plaub nyob ob sab tsib zaug. Nco
ntsoov tias koj yuav tsum tau tsa tes thaum koj tuav tes nrog ib tus neeg twg uas lawv tau
tsa tes lawm. Hais kom tus menyuam kawm ntawv:
 Tam sim no muaj pes tsawg tus tub ntxhais kawm tau tsa tes? A: KAUM
 Qhov no tau ua piv txwv qhia txog dab tsi? A: Tib txhij nrog tus khub lossis
hloov rov qab thiab thib plaub ntawm cov khub.
 Qhov no feem ntau nyiam tshwm sim thaum ib pab pawg ntawm cov phooj
ywg ua rov qab thiab zaum thib plaub nrog cov khub. Nov yog txoj hauv kev
uas kis tau kab mob yooj yim tshaj plaws.
4. Kev tshawb fawm ntawm STIs tus kab mob HIV nyob rau hauv Milwaukee
33% pojniam me nyuam kawm ntawv nyob rau
hauv Milwaukee qhia 4 ntawm ntau lub neej nrog ib tug
neeg piv rau11% rau hauv lub xeev Wisconsin thiab 16% nyob rau
hauv Teb Chaws Asmeskas Tus neeg uas nrog ntau koj lawm, tsistas
li rau coob leej ntau tus neeg; koj tus khub puas tau, yim tej
zaum koj yuav tau raug mus STIS thiab kis ib tug. Paub cov yeeb yam uas
yuav ntawm koj tus khub!
2. Tham txog qhov "ABC ntawv ntawm tus me nyuam thiab tus tiv thaiv Chlamydia"
 Hais qhia lawv tias nov yog piv txwv ntawm peb kauj ruam koj tuaj yeem ua kom tsis pub kis
STI’s lossis cev xeeb tub. Txhua kauj ruam kab npe nqis muaj kev nyab xeeb tsawg dua.
1. A= Tsis pub sib deev: Nov yog txoj hauv kev muaj txiaj ntsig 100% txog kev tiv thaiv
cov hluas tsis pub kom cev xeeb tub thiab kis STI.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 159
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 13 thiab 14
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Tswj Tiv Thaiv Kom Txhob Muaj
Menyuam”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
2. B= Muaj lub siab dawb huv. Koj yuav tsum tos kom ntev npaum li ntev tau mam li pib
muaj kev sib deev vim tias koj pib deev ntxov npaum cas koj yim muaj cov neeg sib deev
coob npaum ntawd. Thaum koj xav sib deev, koj yuav tsum tos kom txog thaum koj paub
tus neeg ntawd tsis muaj mob lawm thiab tsuas pw nrog tus neeg no ib leeg xwb. Yog tias
koj mus nrog coob tus neeg koj muaj feem yuav kis kab mob STI ntau heev.
3. C= Siv Hnab Looj Qau: Yog koj txiav txim siab deev nrog ib tus neeg uas koj yuav tsum
tau siv hlab looj qau. Nov yuav tsum tsis yog txoj kev xaiv rau koj lossis koj tus khub.
Yog koj tus khub tsis kam siv hnab looj thaum lawv tsis quav ntsej txog koj txoj kev noj
qab nyob zoo. Cov neeg no tsis yog hom neeg uas koj yuav tsum nrog mus vim lawv tsis
muaj kev xyuam xim rau koj lossis lawv tus kheej.
3. Piav qhia tias txoj kev sib deev nrog qau lossis paum, txawm tias deev qhov ncauj (qhov ncauj), deev
qhov quav (qhov quav) lossis dev qhov paum, puav leej yog txoj kev kis tau mob STIs. Tsuas yog
zam kom tau 100% thiaj tsis kis STIs los ntawm kev nrog lwm tus pw uas muaj tus kabmob sib kis.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 160
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 13 thiab 14
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Tswj Tiv Thaiv Kom Txhob Muaj
Menyuam”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
TRAPP Project (tas rau hnub 2)
1. Niaj hnub kawm ntawv yeej yuav saib txog pov. Lawv yuav ua ib phau
ntawv uas yuav siv tau los faib rau thoob plaws hauv lub tsev kawm ntawv los
yog hauv zej zos.
2. Muv kom dhau txoj kev kuaj no TRAAP nrog cov me nyuam kawm ntawv. Qhov
no nws yog ib tug uas mus yog lus meej thiab txhim khu kev qha.
3. Me nyuam kawm ntawv yuav tsum ua hauj lwm rau ib pawg uas muaj 2-4. Tus xib
fwb yuav cob lub contraceptive los qhia rau cov menyuam kawm ntawv rho lawv cov.
Tsis tas li ntawd, nws tseem ceeb heev uas txhua txhua txoj kev contraceptive yog qhov
luag kam them. Nws pom zoo tias tus xib fwb cob pawg muaj me nyuam.
4. Tsis muaj websites uas yuav muab ua kev taw qhia. Me nyuam kawm
ntawv yuav muab tau cov ntaub ntawv yog lawv tus kheej. Yuav kom lawv muab ntaub
ntawv los ntawm plaub txawv qhov web sites. Lawv sawvdaws yuav
tsum tau nyob siv qhov kev kuaj ntawd TRAAP.
5. Siv cov tsab ntawv khom nqi pab teb cov lus nug hais txog ntau hom mob ntawm pov.
6. Me nyuam kawm ntawv yuav tsum tau sau ntaub ntawv txaus los ua ib phau
ntawv rau ib hoob. Nws yuav tau mus txiav txim yog hais
tias koj yuav muab lawv tus xib fwb ib ob hnub los ua ib phau ntawv nyob rau
hauv lub computer lab tshab, muaj lawv tsim ib tug nyob hauv chav kawm ntawv los
yog ua kom nws muaj ua ntus.
7. Muaj me nyuam kawm ntawv pov lawv cov pamphlets rau cov hoob kawm. Me nyuam
kawm ntawv yuav yog muab sau ntawv rau cov lus los yog yuav tau
theej lub pamphlets tau.
8. Yog koj muaj lub sij hawm koj yuav qhia tau rau tus me nyuam kawm
ntawv lub pov xeem ntawv dua thiab lawv yuav pivlus teb lawv.
Ib co kev pab xib fwb txog pov yog tso no thiab nyob rau cov tshooj yav dhau los.
Txoj kev uas yuav tsum tau them: cov hnab yas looj txiv neej, poj niam siv hnab looj, ntsiav
tshuaj, cov thaj (Ortho-Evra,lub nplhaib (Nova-ntiv nplhaib), kev txhaj tshuaj (DepoProvera), pov thaum muaj xwm ceev (ntxov ntsiav tshuaj), IUD,kev tiv thaiv. Tsis muaj pov los
yog thim tus kheej kuj tseem yuav tshawb fawb
Tswv yim rau qhov web sites:
http://www.cdc.gov/std/healthcomm/fact_sheets.htm
http://www.milwaukee.gov/ImageLibrary/Groups/healthAuthors/DCP/PDFs/finalteenpregnancyf
actsheetrev406.pdf
http://www.plannedparenthood.org/health-info/birth-control
http://kidshealth.org/teen/sexual_health/contraception/contraception.html
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 161
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 13 thiab 14
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Tswj Tiv Thaiv Kom Txhob Muaj
Menyuam”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Kev Ntsuas TRAAP
1. Ncav Sijhawm – Cov sijhawm ntawm cov ntaub ntawv.
1. Cov ntaub ntawv no tshiab npaum cas?
2. Tus website tau raug hloov kho thaum twg los lawm?
3. Tam sim no puas tau txaus rau koj cov ncauj lus?
2. Kev ntseeg siab tau –Qhov tseem ceeb ntawm cov ntaub ntawv rau qhov koj xav tau.
1. Muaj yam ntaub ntawv dab tsi nyob hauv cov cuab yeej kawm?
2. Puas yog cov ntsiab lus ntawm cov cuab yeej kawm yog txoj kev xav thaum
pib? Nws puas tau sib npaug?
3. Tus neeg tsim puas sau cov pov thawj lossis cov cuab yeej rau hauv cov
ntaub ntawv lossis cov kab lus?
3. Kev Cai – Cov cuab yeej ntawm cov ntaub ntawv
1. Leej twg yog tus tsim lossis tus sau?
2. Cov peev xwm yog dab tsi?
3. Leej twg yog tus nthuav tawm lossis txhawb nqa?
4. Lawv puas muaj suab npe?
5. Yam uas tus nthuav tawm nyiam yog dab tsi (yog tias muaj) hauv cov ntaub
ntawv no?
6. Puas muaj kev tshaj tawm nyob hauv website?
4. Qhov Yog- Cov ncauj lus ntaub ntawv uas ntseeg siab tau, muaj tseeb tiag, thiab raug
raws qhov tseeb.
1. Cov ntaub ntawv no yog los qhov twg los?
2. Cov ntaub ntawv no puas muaj pov thawj txhawb rau?
3. Cov ntaub ntawv puas tau raug kuaj xyuas?
4. Puas yog hom lus lossis suab lus tsis muaj kev ntxub ntxaug thiab tsis muaj
qhov npau taws?
5. Puas muaj qhov sau lo lus, kev cai lus, lossis lwm yam kev luam ntawv tsis
raug?
5. Lub Hom Phiaj/Cov Lus Pom1. Nov yog qhov tseeb los yog lus pom?
2. Nws puas yog kev ntxub ntxaug?
3. Puas yog tus tsim/tus sau xav muag qee yam dab tsi rau koj?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 162
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 13 thiab 14
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Tswj Tiv Thaiv Kom Txhob Muaj
Menyuam”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Npe ___________________ , ___________________, ___________________, ___________________
TXOJ HAUJLWM NTSUAS TRAAP HAUV KHOOS PHIS TAWJ
Tshuaj Tiv Thaiv Muaj Menyuam
1. Siv ib lub koos pij tawj tshawb nrhiav lossis lwm txoj hau kev saib hauv peb lub web sites uas tej zaum
yuav pab koj tsim ib daim ntawv xov xwm hais txog ib hom tshuaj tiv thaiv muaj menyuam.
2. Koj tab tom tshawb nrhiav hom kev tiv thaiv muaj menyuam dabt si?
__________________________________
Web site
Web site
Nws puas ncav sijhawm?
Nws puas ncav sijhawm?
Nws puas sib cuam tshuam?
Nws puas sib cuam tshuam?
Cov cuab yeej puas tau txais kev tso cai?
Cov cuab yeej puas tau txais kev tso cai?
Nws puas raug?
Nws puas raug?
Lub hom phiaj yog dab tsi?
Lub hom phiaj yog dab tsi?
Web site
Web site
Nws puas ncav sijhawm?
Nws puas ncav sijhawm?
Nws puas sib cuam tshuam?
Nws puas sib cuam tshuam?
Cov cuab yeej puas tau txais kev tso cai?
Cov cuab yeej puas tau txais kev tso cai?
Nws puas raug?
Nws puas raug?
Lub hom phiaj yog dab tsi?
Lub hom phiaj yog dab tsi?
***Saib cov ntaub ntawv pov thawj uas muab rau koj yog tsis muaj chav siv koos pij tawj tshawb nrhiav
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 163
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 13 thiab 14
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Tswj Tiv Thaiv Kom Txhob Muaj
Menyuam”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Teb cov lus nug nram qab no hais txog koj daim ntawv teev kev pov:
Hauj lwm (yuav siv txoj kev no):
Li cas los nws nws tiv thaiv cev xeeb tub?
Li cas los nws yuav tiv thaiv STIs?
Kev mob tshwm sim/txaus ntshai
Khoom
Kev cia siab rau (zoo li cas lawm tiv thaiv cev xeeb tub?)
Zoojyim (tsis yooj yim npaum li cas yog nws mus, siv, nws yuav tau muab hlais tawm lawm, mus
ntsib kws khomob?)
Lwm yam lus nthuav qhia:
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 164
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 15
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Tu Menyuam”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 5 – Kev Txiav Txim Siab
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia txog rab peev xwm los siv kev paub txiav txim siab txhawm rau
txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab nyob
zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog:
Cov tub ntxhais kawm yuav:
 Nws yuav xav txog qhov tseem ceeb ntawm cov me nyuam thiab cov kev txawj ntse yuav
tsum tau ua li no.
 Nkag siab txog lub luag hauj lwm, lub sij hawm thiab nqi uas muaj thiab kev tu ib tus me
nyuam.
 Kev tshawb fawb teb rau tej lus nug hais txog txoj kev zov me nyuam mos thiab cov me
nyuam.
Cov Khoom:
 Nyob tau ib tus me nyuam tsab ntawv khom nqi
Cov Txheej Txheem:
1. Muaj cai "Cheeseburger sawv" meej nrog cov chav kawm ntawv. Sau lo lus yuav tsum rau
ntawm lub Rooj Tswjhwm Saib thiab nug tus me nyuam los txhais tau nws. Tom
qab uas lawv xav, kom lawv to taub tias yog tej yam uas yuav tshwm sim ua
ntej tus neeg no tau tsiv mus rau lwmnqe tshiab.
a. Nyeem cov hauv qab no rau tus menyuam kawm
ntawv "Imagine koj muaj ib cheeseburger kev muag zaub thiab tsis xavkom nws.
Koj yuav tau ntiav ib tug neeg khiav rau koj thiab qhov kawg ntawm txhua lub
hli lawv yuav nqa koj cov nyiaj. Koj yuav them tau ib qhov nqi thiab kom tas."
b. Nug tus menyuam kawm ntawv cov "ntawv" rau tus neeg uas lawv tau txais? (Nco
ntsoov tias qhov no tej zaum kuj yog cov yam ntxwv.) Sau cia rau ntawm lub Rooj
Tswjhwm Saib. Muaj piav tej tseem ceeb ntawm cov ntawv kawm.
c. Hais kom me nyuam kawm ntawv yuav ua li cas rau lub lag
luam yog lawv ntiav cov neeg ua tsis txaus siab yuav tsum. (Lawv yuav
tsum paub tias tus ua hauj lwm yuav tsis, cov neeg muas zaub yuav tsis zoo siab, tsis
zoo lub koob npe nrov,thiab lwm yam.)
d. Hais kom tus menyuam kawm ntawv qhia tau hais tias "yuav tsum" haiv
neeg tau kom tau ib tug niam txiv. Nco ntsoov ua luaj tias muaj no yuav tsum tsis muaj.
e. Cam cov me nyuam kawm ntawv yuav tau xav txog qhov tseem ceeb rau cov me
nyuam khiav ib muag zaubcheeseburger verses. Lawv tsis xav li cas txog qhov no?
f. Muaj me nyuam kawm ntawv ua tau raws li qhov tus niam/txiv ib daim ntawv
teev thiab sau rau ntawm lub Rooj Tswjhwm Saib ib sab ntawm lwm daim ntawv.
Lawv piav tej tseem ceeb ntawm cov ntawv yuav tsum muaj.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 165
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 15
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Tu Menyuam”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
2. Qhia rau cov menyuam kawm ntawv tias "Peb txhua tus paub tias tus menyua mos ntxim hlub
thiab zoo hlub npaum licas. Nej puas tsawg leej thiaj paub tseeb tias kev saib xyuas ib tug
menyuam mos yuav siv lub sijhawm ntau npaum licas, saib xyuas licas thiab raug tus nqi licas.
a. Faib lub neej nrog tus me nyuam txoj kev ntawv (qhov
no yog muab qhov kawg ntawm thawj hnub thiaj li kawm tau sibtham nrog tsev
neeg zoo). Qhia rau cov menyuam kawm ntawv, lawv yuav tsum tshawb nrhiav kom tau
cov ntaub ntawv no los teb kom txhij txhua rau cov nqe lus nug no. Tej zaum cov chaw
muab kev pab muaj xws li hauv internet (xyuas kom meej tias lawv siv qhov
chaw ), niam txiv muaj cov me nyuam me, cov thiab lawv tsev neeg.
b. Thaum cov me nyuam kawm ntawv tau kom tiav txoj kev ua ntawv, faib cov hoob
kawm rau hauv pab pawg uas sib pivthiab sib tham txog cov lus teb. Tomqab 10 feeb
lossis ntau dua, teeb tsa lub rooj sib tham.
 Koj puas tau kawm txog ib yam tshiab?
 Cas koj twb paub lawm thiab li cas sij hawm haus mas kim ib tus me
nyuam yeej yog?
 Kev tu ib tug menyuam me yuav sib txawv licas yog cov niam-txiv yog ib leeg xwb,
nyob nrog uake lossis nyuam qhuav sib yuav? Cov kev pab thiab cov rov ua dua
ntawm txhua rau lawv kev sib raug zoo (kev, thiab lwm yam...)?
 Vim licas koj thiaj xav tias qee cov tub ntxhais hluas xaiv cia muaj menyuam? Qhov
no puas yog lub laj thawj zoo?
 Txoj hau kev zoo dua uas cov tub ntxhais hluas xav tau raws li feem xav tau no yog
dabtsi?
Kaw hais tias - "me nyuam hauv plab, koj tus xyoo yuav nyuaj heev, txawm yog koj tus
hlub yog nyob muab kev koom teslos yog koj tau sib yuav. Txawm muaj coob tus neeg leej
twg los tau thiab xav npaj kom muaj me nyuam yuav qhia rau koj tias, "..
.it yuav nyuajdua li lawv tau xav txog". Tam sim no koj twb tshawb nrhiav tiav txog feem xav tau
ntawm kev tu ib tug menyuam mos lawm thiab koj twb tshuaj ntsuam xyuas txog koj tus kheej qhov
kev npaj tu menyuam lawm, koj puas xav tias yuav muaj ib tug menyuam mos sai sai no?
Tseem rau koj thaum koj txiav txim siab coj ib tug me nyuam rau hauv lub ntiaj
teb, thiab nws yog koj lub luag hauj lwmua thaum koj yeej zoo txaus raws txoj
cai, uas koj muaj thiab seb koj xav kom lub neej, muab koj tus me nyuam qhov zoo tshaj plaws. Yog
koj paub tias koj yeej tsis tuaj yeem ua tau raws li yog leej niam losyog leej txiv tau, nco ntsoov caiv.
Yog thiab thaum twg koj xav pw ua ke, kom koj txwv tsis pub thiab siv looj txhua txhua lub sij
hawm ib los tiv thaiv kom txhob xeeb me nyuam thiab tus STI.”
Qhov Txuas Ntxiv ntawm Zaj Lus Qhia:




Raws li hoob ua tiav cov nyiaj txiag nrhiav ntawm Practical Money Skills for Life
http://www.practicalmoneyskills.com/calculators/calculate/budgetingForABaby.php?calcCategory=budget.
.
USDA’s Cost of Raising a Child Calculator: http://www.cnpp.usda.gov/calculatorintro.htm
United Way of Greater Milwaukee http://www.babycanwait.com/Healthcare/Pregnancy/Cost-of-Raising-aBaby.htm
Cov kev sib tw lub teb chaws yuav tiv thaiv tus menyuam thiab xeeb tub yam tsis tau xav
http://stayteen.org/teen-pregnancy
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 166
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 15
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Tu Menyuam”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Kev Tu Menyuam
Txhais: ntawm cov me nyuam
 3 leej ntawm txhua txhua 10 cov hluas ua lawv cov me nyuam thawj zaug ua ntej yuav muaj hnub
nyoog 20, lawv feem ntau txiv xaiv.1
 Tus niam yuav tsis tau sib yuav, tsis hais losis tsis lawv muaj me nyuam, uas yuav tau ua nyob
rau hauv ib lub neej ntawmib qho parenthood.
Kev npaj rau ib tug me nyuam
 Kev Pab Txhawb! Qhov tseem ceeb tshaj ib tus niam/txiv yuav tau ua yog xyuas kom muaj ib
tug network txhim khu kev qha kev txiav nyiaj them yug yuav tau pab lawv raws li lawv.
 Ua zoo kom koj mus txog koj kev kho mob kuaj koj ib ce tag nrho thiab npaj ib daim phiaj yug
nrog kev pab losntawm koj tus neeg txhawb thiab tus kws kho mob.
 Ua hauj lwm nrog koj lub tsev kawm ntawv kom outline koj tseem kawm ntawv thiab kawm
tiav losis GED.
 Ua hauj lwm nrog ib tug neeg laus los npaj rau kev nyob.
 Mus koom nrog kev yug thiab me nyuam chav kawm ntawv.
• Pib tau txais cov khoom menyuam: rooj zaum hauv tsheb, txaj thaiv npoo, stroller, pam/ntaub pua
chaw pw, khaub ncaws, pawm, mis mos, thiab lwm yam.
 Tshawb zov ntawm kev xaiv.
 Txoj kev npaj rau leej txiv kom tau pom hais tias (yog hais tias koj tsis tau sib yuav rau leej txiv).
• Yog nws tseem ceeb heev rau leej txiv mus raws txoj cai tam sim ntawd, tsis
hais losis tsis leej txiv yeej mus muab tau covnyiaj them yug me nyuam.
 Muab cov ntaub ntawv tsim nyog yuav tau mus thov cov kev pab hauv lub xeev.
Kev pab rau cov niam txiv
 Cov neeg huas yuav txais tsis tau nyiaj ntsuab los ntawm lub xeev.
• Yeej paub zoo tias tus niam txiv yuav tau nyob nrog ib tug neeg laus; ib tug neeg laus cov
yuav txhawb tau ib tusniam/txiv yuav tau txais kev pab rau ntau yam kev pab los
ntawm lub xeev.
 Muaj ntau ntau lwm cov kev pab tsim los pab cov niam txiv; feem ntau cov kev pab cuam muaj
xws li.
• Medicaid, Title 19, thiab Heathy Start
 Tag nrho cov kev pab cuam no yog tsim los pab cov niam txiv cov nyiaj tau los uas tsis
muaj ntawv kho mob thiab kevsaib xyuas khomob.
• Cov poj niam, cov me nyuam mos thiab cov me nyuam tag nrho txoj kev pab cuam (WIC)
 Food stamp program rau cov tsev neeg uas tsis muaj nyiaj.
• Family Resource Centers (FRC)
 Cov chaw zov me nyuam muab kev kawm thiab kev them nyiaj yug rau tsev neeg.
• Hauj lwm thiab cov hauj lwm rau kev pab
 Hauj lwm peev Act (WIA) cov hluas keb pab cov niam txiv uas muaj kev kawm
ntawv thiab ua hauj lwm dua.
“Cov neeg hluas xeeb me nyuam.” Stay Teen, The National Campaign to Prevent Teen and Unplanned Pregnancy.
http://stayteen.org/teen-pregnancy
1
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 167
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 15
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Tu Menyuam”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Yog vim li cas tus poj niam ho xaiv los ua niam txiv?
Cov neeg ua ua hauj lwm nrog cov leej niam hais tias
ib txhia qhov hauv qab no yog vim li cas poj niam thiaj
li xaiv los ua niam txiv
•
•
•
•
•
•
Nws xav tias yog nws txoj hauj lwm – rho me nyuam
lossis yuav me nyuam los tu yuav yog “rho-tawm”
Nws tsis muaj kev pab mus xaiv kev rho me nyuam
lossis yuav me nyuam los tu
Nws hlub me nyuam thiab yeej ib txwm xav los ua niam
txiv
Nws pom ua niam txiv yog ib txoj hauj lwm tshiab, zoo,
txoj hauv ke rau nws lub neej
Nws xav tias txhus tus yeej ua, thiab/lossis vam lwm tus
uas
Nws pheej xav qhi rau cov neeg laus paub tias nws yog
neeg laus lawm
Pros
Cons
Muab koj lub neej
Tsis muaj kev pab
nrog ib tug me nyuam
ntau
Ib tug neeg tshiab
Tsev neeg sib txuas
Kawm txuj ci tshiab
Paub thiab xav li cas
Nyob ntawm xov
tooj 24/7
Teeb meem nyiaj
txiag
uas koj xav tau
Tso tsev kawm
Muaj nuj nqis ntawm
ntawv thiab hauj lwm
tseg
koj tus kheej thiab koj
tus me nyuam
Tso tseg lub neej ywj
siab
Kev tawm tsam rau
kev ywj pheej, nyob
ntawm lwm tus
Lwm Yam Kev Pab Cuam Ntxiv
• Nws twb paub nws txoj hauj lwm rau cov me nyuam me
Lwm yam kev pab cuam ntxiv, http://www.dcf.wisconsin.gov/bmcw/family/default.htm
nyob hauv nws lub neej, ces nws yeej yog txoj hauj lwm
Hope
www.hopenetworkinc.org
rauNetwork,
nws tus kheej
lawm
Girl Mom, www.girl-mom.com
•
Nws paub tias tsis muaj lwm txoj hauv ke xaiv
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 168
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 15
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Tu Menyuam”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Txoj Sia Ntawm Ib Tug Menyuam Mos
Cov Lus Taw Qhia: Kev tshawb fawb lus teb rau cov lus nug hauv qab no.
1.
Kev siv nyiaj rau ib tug menyuam mos hnub nyoog 9 hli hauv ib lub hlis twg yuav raug nyiaj puas tsawg?
2.
Kev siv nyiaj yuav rau ib tug menyuam mos hnub nyoog 6 hli uas noj mis nyuj hauv ib lub hlis
twg yuav raug nyiaj puas tsawg?
3.
Kev siv nyiaj yuav ntaub qhwv pob tw rau ib tug menyuam mos hnub nyoog 3 hlis hauv ib lub
hlis twg yuav raug nyiaj puas tsawg?
4.
Yuav hloov cov ntaub qhwv pob tw rau ib tug menyuam mos hnub nyoog 3 hlis hauv ib lub hlis
twg yuav tag puas tsawg daim?
5.
Tus nqi them rau tus kws zov ib tug menyuam mos hauv lub sijhawm ib teev yog ntau npaum
licas?
6.
7.
Yog tam sim no koj muaj ib tug menyuam mos hnub nyoog 10 hli koj lub sijhawm saib xyuas tus
menyuam mos no yuav zoo licas?
7 teev sawv ntxov– 8 teev sawv ntxov
8 teev sawv ntxov– 9 teev sawv ntxov
9 teev sawv ntxov– 10 teev sawv ntxov
10 teev sawv ntxov– 11 teev sawv ntxov
11 teev sawv ntxov– Tav su
Tav su – 1 teev yav tsaus ntuj
1 teev yav tsaus ntuj – 2 teev yav tsaus ntuj
2 teev yav tsaus ntuj – 3 teev yav tsaus ntuj
3 teev yav tsaus ntuj – 4 teev yav tsaus ntuj
4 teev yav tsaus ntuj – 5 teev yav tsaus ntuj
5 teev yav tsaus ntuj – 6 teev yav tsaus ntuj
6 teev yav tsaus ntuj – 7 teev yav tsaus ntuj
7 teev yav tsaus ntuj – 8 teev yav tsaus ntuj
8 teev yav tsaus ntuj – 9 teev yav tsaus ntuj
9 teev yav tsaus ntuj – 10 teev yav tsaus ntuj
10 teev yav tsaus ntuj – 7 teev sawv ntxov
Kev muaj ib tug menyuam mos yog yuav tsum muaj lub luag haujlwm saib xyuas lwm tus txoj
sia kom mus txog 18 xyoo. Thaum koj xav li ntawd koj puas npaj txij (nyiaj txiag thiab kev hlub)
rau lub luag haujlwm no? Tam sim no koj muaj lub luag haujlwm saib xyuas koj tus kheej cov cai
licas?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 169
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 15
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Tu Menyuam”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
TXOJ SIA NTAWM IB TUG MENYUAM MOS (txuas ntxiv)
8.
Kev muaj ib tug menyuam mos puas cuam tshuam licas rau koj li kev ywj pheej, tus kheej ntiag
tug thiab lub neej nyob nrog sawd daws?
9.
Koj yuav saib xyuas ib tug menyuam mos li kev noj qab haus huv thiab kev nyab xeeb licas? Koj
yuav saib xyuas koj tus kheej licas?
10.
Kos rau nqe lus teb uas koj xav tias raug. Raws li United States Department of Agriculture, qhov
nyiaj nruab nrab txhua xyoo yuav tu ib tug me nyuam hauv tsev neeg nrog tsev neeg cov nyiaj tau
los tsawg tshaj li ntawm $100,000/xyoo yog:
a. $4,000-$8,500
d. $19,500-$24,500
b. $8,500-$14,500
e. $24,500- $29,500
c. $14,500-$19,500
11.
Kev yuav muaj ib tug menyuam mos rau lub sijhawm 2 lossis 3 xyoos tom ntej no puas cuam
tshuam txog kev kawm ntawv ntawm koj thiab koj li kev khwv noj khwv haus licas?
12.
Koj tuaj yeem saib xyuas ib tug menyuam thiab txoj haujlwm rau thaum tib lub sijhawm tau
licas? Koj yuav saib xyuas qhov qw, kev nyuaj siab thiab qhov xav tau ntawm ib tugmenyuam
mos licas?
13.
Ib txoj sia tshiab yuav cuam tshuam licas rau koj tus kheej li kev loj hlob thiab kev tsim kho
licas?
14.
Kev tu ib tug menyuam me yuav sib txawv licas yog koj xaiv nyob nrog koj tus khub lossis nyob
nrog tus niam losyog tus txiv uake? Kev tu ib tug menyuam me yuav sib txawv licas yog koj xaiv
nyob nrog uake? Kev tu ib tug menyuam me yuav sib txawv licas yog koj xaiv yuav koj tus
khub?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 170
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 15
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Tu Menyuam”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Xib Fwb Cov Kev Pab Cuam Ntxiv:
Yog tsis muaj cov ntsiab lus teb, tiam sis nram qab no yog ib co tseem ceeb nqi ntawm xyoo 2011 los
ntawmteb chaws As Mes li ntawm Milwaukee ntau dua.
Daiv pawm: Cov me nyuam yuav siv 10-14 tiag ib hnub twg. Ib
txhia neeg siv ntaub pawm txiav nqi thiab txo tej kev ntawm qhov chaw, tab
sis lawv yuav tsum paub ntxiv sij hawmthiab them tej nqi nyiaj khaub ncaws thiab ntaub ntxiv.
Neeg feem coob siv cov pawm uas tsuas vim hais tias tus me nyuam yuav mus los ntawm no, muaj
coob ntawm thawj ob peb lub xyoo. Ntxiv nrog rau qhov tiag, tus me nyuam yuav tsum
tau muab ntxuav thiab ziab txhua zaus thaum hloov cov ntaub.
(Hint: koj yuav siv txog li 75 tiag ib lim piam thiab tej pob khoom rau cov ntaub so ib hlis 2)
 Daiv pawm (ib hli)
$96
 Menyuam ntaub so (1 pob)
$3
Mis mos:
38oz cov kaus poom uas mis (thaj tsam li 5 cov kaus poom / hli
Pacifiers x10
4oz pub mis fw
8oz pub mis fw
Qais ntaubx 12
$20/poom
$10.00
$60.00
$60.00
$20.00
Khoom noj khoom haus rau tus me nyuam:
Bibs x5
Me nyuam mos yeem x10
Khob tsis tshua x5
Pov thawj tus me nyuam daim hlau thiab cov bowls x 15
Menyuam cov khoom noj (cov rhawv zeb 3 thaj tsam li ib hnub)
$25.00
$12.00
$15.00
$20.00
$4.00 (ib hwj iav))
Nqi yug ib tug me nyuam (los ntawm kev siv rau cov me nyuam los ntawm tsev
neeg, 2011, peb Department ofAgriculture, chaw rau zaub mov noj thiab txoj cai qib, lwm yam ntawv xov
tooj 1528-2011)
"Siv nyiaj me nyuam sib txawv hais raws seem nyiaj tau los hauv tsev. Rau ib tus menyuam nyob rau
hauv ib tsev neeg ob ntawm tus me nyuam, tus txiv-tus poj niam, ib xyoos twg cov nuj nqis
uas ranged ntawm $8,760 rau $9,970, thaj tsam li, (nyob ntawm muaj hnub nyoog uas tus me
nyuam) rau cov tsevuas ua ntej-nyiaj ua se tau nyiaj tsawg tshaj li $59,410, $12,290 $14,320 rau tsev
neeg uas muaj nyiaj ua ntej-nyiaj ua
setau ntawm $59,410 $102,870 mus rau, thiab ntawm $20,420 $24,510 rau tsev neeg nrog ua ntej-nyiaj ua
se tau nyiaj ntautshaj li $102,870 mus rau."
Lo lus teb rau lo lus nug 10 yog: B
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 171
Pawg: Kev Npaj Ntawm Yim Neeg/Kev Tiv Thaiv Muaj
Menyuam
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 15
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Tu Menyuam”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov ntaub ntawv kawm no muaj nyob rau tom cov tsev kawm ntawv uas muaj khoom siv Xyaum Saib
Xyuas Menyuam Tiag "Menyuam Mos Xav Tau Tshaj". Cov tsev kawm ntawv txaus siab qhia txog cov
ntaub ntawv kawm no nrog rau Kev Xyaum Saib Xyuas Menyuam Tiag, thov hu rau Chav Lis Haujlwm
Saib Xyuas Kev Noj Qab Nyob Zoo thiab Kev Tiv Thaiv Mob Nkeeg.
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 7 – Kev Tswj Tus Kheej
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia rab peev xwm los xyaum coj tus cwj pwm kev noj qab nyob zoo uas
tab tom txhawb nqa thiab zam lossis txo cov kev pheej hmoo mob nkeeg.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1 – Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab nyob
zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tus Qauv Cai 6 – Kev Teeb Tsa Lub Hom Phiaj
Cov menyuam kawm ntawv yuav ua rau pom txog rab peev xwm siv cov txuj ci txhawb rau kev noj qab
haus huv
Yam Koj Yuav Tsum Paub- Cov Menyuam Kawm Ntawv yuav:
 Nkag siab tias txhua tus menyuam mos yog yam tshwj xeeb thiab yuav tsum tau muab kev hlub
ntau heev rau nws, siv sijhawm thiab mob siab saib xyuas.
 Nkag siab tias Cov Menyuam Mos xav tau yam uas xav tsis txog tabsis yuav tsum ua kom tau
kiag tam sim ntawd.
 Nkag siab txog kev cuam tshuam rau lub luag haujlwm ntawm kev tu ib tug lub neej thiab tsuas
muaj ib tug neeg thiaj tau npaj ua lub luag haujlwm ntawd xwb
 Nkag siab txog lub luag haujlwm ntawm kev tu menyuam thiaj tuaj yeem pab tau ib tug neeg npaj
txij los ua niam thiab ua txiv thiab pab tau tsev neeg tsis muaj mob.
 Muaj kev paub txog kev loj hlob thiab kev tsim kho ntawm tibneeg thiab txuj ci kev tu menyuam
rau feem qhia tus cwjpwm thiab kev pab txhawb kom lub cev muaj zog, kev xav, kev tshaj lij,
thiab kev tsim kho thiab kev loj hlob ntawm tus menyuam.
 Nkag siab txog kev coj zoo kom tsev neeg tsis muaj mob thiab saib xyuas kev sib raug zoo
ntawm cov neeg hauv tsev thiab muaj txheej txheem kev pab txhawb thiab pabcuam.
Cov Khoom:
 Nrog rau cov txheej txheem pab txhawb kom sib nkag siab
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 172
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 7 – Kev Tswj Tus Kheej
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia rab peev xwm los xyaum coj tus cwj pwm kev noj qab nyob zoo uas tab
tom txhawb nqa thiab zam lossis txo cov kev pheej hmoo mob nkeeg.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab nyob zoo
thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tus Qauv Cai 5 – Kev Txiav Txim Siab
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia txog rab peev xwm los siv kev paub txiav txim siab txhawm rau txhawb
nqa kev noj qab nyob zoo.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog:
Cov tub ntxhais kawm yuav:
 Me nyuam kawm ntawv yuav ua raws li qhov uas yuav soj ntsuam.
 Me nyuam kawm ntawv yuav tau paub hais tias muaj ntau tus kam mob kas cees mus kuaj tsis
tau, raws licov kab mob mas feem ntau tsis muaj tsos mob.
 To taub tias thaum twg raug tus mob no deev tsub kom muaj kev phom sij siab txog qhov kev uas
yuav kis tau los yog kis tus kab mob HIV kev tiv thaiv zoo.
 Tej zaum muaj tej yam tshwm sim phom sij los yog pom cov tsos mob, koj yeej ua tus tsis paub
txog hlo. Feem ntau cov kab mob kas cees muaj thiab qhov twg yog TSIS MUAJ tej yam tshwm
sim thiab tsos mob tuaj. (Nug cov kawm vim lawv xav tias muaj tej chlamydia thiab tsis paub
txog yuav ib yam khoom: 1. Lawv yuav tsis kis tus mob rau lwm tus. 2. Lawv yuav yog yuav
kis tau rau lwm yam mob nhyav.
Cov Khoom:
 Daim ntawv loj loj los yog daim ntawv flip nrog qauv txav txim sab rua
 Daim ntawv thiab mem hluav rau txhua tus menyuam kawm ntawv rau cov ntaub ntawv qhab nias.
 Yas ib khob thiab ib tug tuag ib tug me nyuam kawm ntawv
 Nyiaj ua si
 Gonorrhea txheeb cais ntawv rau txhua tus menyuam kawm ntawv
Cov Txheej Txheem:
Kev txheeb xyuas cov ntaub ntawv teev tseg
 Teeb lub sijhawm qhia cov ntaub ntawv kawm no rau cov menyuam kawm ntawv los ntawm
qhov hais kom lawv mus saib cov ntaub ntawv thiab hais kom lawv nyeem rau hauv chav kawm.
Dhau ntawd nug cov nqe lus nug ntsig txog kev coj tus cwjpwm licas lossis coj tus yeeb yam licas
rau hauv lub nroog Milwaukee thiaj li ua rau nws yog lub nroog muaj cov kabmob STIs ntau
thib ob? Vim licas nws thiaj li tseem ceeb uas yuav tau paub tias muaj ntau feem pua ntawm cov
neeg nyob hauv Milwaukee muaj tus kabmob STI's?
Txoj Haujlwm Uasi Dice Game
1. Txhua tus menyuam kawm ntawv thiaj tau ib khob yas muaj ib tug tuag nyob rau hauv.
Nws dov lub tuag rau lub sij hawm thiab sau tus nab npawb ntawm tus tuag rau qhov kev txiav
txim uas lawv kuav lostiag nws. Tom qab rau yob, tuag tso hauv khob thiab txhawm rau ib cag.
2. Piav tias rau simulation no, txhua zaus lawv kuav los tiag ntawm tuag lawv twb muaj kev tiv thaiv
zoo txiv neej qhov chaw mos. Thaum ib tug muaj kev tiv thaiv
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 173
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
zoo deev lawv muaj ib 1 hauv 6 txoj kev ua rau qhov uas cev xeeb tub.
Hais kom leej twg kuav los tiag ib phab 6 mus sawv ntsug. Cov me nyuam kawm ntawv lub cev xeeb
tub ua ntej peb yuav muaj tseeb uas yuav tshwm sim los. Ces muab cov taw ntsees uas kuav
los tiag ntau dua ib tug rau rau puag saum lawv txhais tes. Hais txog cov lus los
ntawm cov neeg uas lub cev tsis tab seeb.
4. Nug lub 6s los zaum thiab nug cov uas kuav los tiag ib 5 mus sawv ntsug. Txhua zaus thaum ib tug
neeg muaj kev tiv thaiv zoo deev lawv txoj kev cog lus STIS tsub kom. Cov me nyuam kawm
ntawv muaj cia li muaj ntawv cog lus STIS. Nws yuav muab ib tug peb los kho los nws yuav tau ib
tug uas peb muaj tsis muaj kev kho tau. Nws txhais tau tias thaum tag sim neej.
5. Ntau tshaj ib tug 5? (Muaj, koj yuav tau txais ntau ntau Chlamydia) los ntawm ib tug txiv neej ua. Thauj
tw
6. ib txhia neeg lawv tias lawv muaj mob STIS daim ntawv cog lus. Qhov no txhais tau
tias lawv muaj asymptomatic. Vim yog thaum asymptomatic ib qho teeb meem? (Lawv tsis yuav kuaj li
no lawv tsis tau kho thiab tus kab mob no ua rau ntau puas, lawv kis tus kab mob rau lwm tus uas
tsis yog tus neeg uas paub txog tej). Ob peb txheeb cais: 30-40% ntawm hom kab mob ntawm koj qhov
chaw mos herpes yog asymptomatic . 75% ntawm cov poj niam uas 50% ntawm cov txiv
neej mob tau muaj mob. 10% ntawm cov txiv neej thiab 20-40% ntawm cov poj niam uas raug
tus kab mob gonorrhea yog asymptomatic.
7. Tus 5 thiab ib 6? Yog koj yuav ua lub cev tsis tab seeb thiab tau txais STIS tib lub sijhawm. Kho tus me
nyuam no twb nyob nyab xeeb
8. Nco me nyuam kawm ntawv txoj kev txhim khu kev qha txwv thiab tiv thaiv STD yog tom
qab tov txoj kev ntawm kev tiv thaiv. Tiam sis txawm tias cov tseem tsis tau 100%. Tiv
thaiv yog tus tsuas 100% twg mas tus me nyuam thiab tus kab mob gonorrhea.
Tsim los ntawm Jackie Pederson, Ladysmith, WI-lus no yog muab los
ntawm Deborah Tackmann, Eau Claire North HighSchool, WI
3.
Taw qhia rau STIs
1. Ua kom paub STIs rau cov me nyuam kawm ntawv. Uas yuav ua rau tus tom ntej kws pab
pawg neeg ua hauj lwm uas yooj yim npaum li cas.
2. Gonorrhea txheeb cais tsab ntawv khom nqi qhia tau
hais tias ib feem coob cov STIs raug ntiav nyob
hauv MilwaukeeCounty thiab lawv lub nroog Milwaukee.
3. Hais kom cov me nyuam kawm ntawv cov ntawv txheeb xyuas thiab qhia txog tej
yam uas stands tawm?
Ex:
-yog ib tug loj loj dhia gonorrhea zaum tom qab koj muaj hnub nyoog 14
-Yuav luag tag nrho cov raug tus mob ntawm tus kab mob Gonorrhea tau tshaj
tawm tias nyob rau hauv lub NrasMilwaukee no nyob
hauv lub nroog Milwaukee
-Muaj ntau tshaj peb lub sij hawm cov raug tus
mob Chlamydia dua Gonorrhea. Ceeb toom 75% ntawm cov poj
niam thiab 50% ntawm cov txiv neej mob tau muaj mob.
4. Saib cov yeeb yam uas ua rau cov hluas hauv ib uas yuav yooj yim
dua rau STD/HIV thiab tsis npaj kom cev xeeb tub
5. Tseem muaj ntaub ntawv txheeb txog STIs uas cov menyuam yuav nyeem. Cov ntawv
txheeb kuj siv tau raws li cov chaw muab kev pab rau tus tom ntej ob peb hnub ib pab neeg ua
hauj lwm.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 174
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Qhov Txuas Ntxiv ntawm Zaj Lus Qhia:
Yog hais tias koj siv tsis txhob mob thiab xav tias tus menyuam xav
tau kev qhia ntxiv hauv STIs, qhov no yog lub sij hawm rau cov lus qhia los yog muaj tus me
nyuam nyob rau hauv pawg cais cov gonorrhea siv mus nrog nyob.
Txhua pawg yuav xyuas tau ib chlamydia thiab qhia rov qab los rau hoob
kawm ntawm tus mob, kev kho thiab kev tiv thaiv txoj kev.
Yog hais tias koj muaj lus nug los yog xav tau kev pab nrhiav ib tug hais
lus thov hu Brett Fuller ntawm
414-475-8057.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 175
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Qhov Ua Tau Los thiab Tus Cwjpwm Sib Deev Ntawm Cov Tub Ntxhais Hluas Hauv
Wisconsin: 2000-2009 hloov tshiab yeeb yam deev, zaum ntawm STD thiab kab mob
HIV, thiab tus menyuam yug muaj
txog,Wisconsin Department of Health Services thiab Wisconsin Department of Public Instr
uction, lub Plaub Hlis 2011 qhia tej lus txog cov yeeb yam deev thiab kev ua
tau nyob rau MEKAS, Wisconsin, thiab Milwaukee ntawm: http://www.dhs.wisconsin.gov/aidshiv/Stats/09YouthSexBehaviorUpdate.pdf
Ntawm 50 lub nroog loj tshaj plaws nyob hauv Tebchaws Meskas, Milwaukee tsuas yog lub thib ob mus rau
Memphis thiaj li muaj neeg txog 100,000 leej uas muaj cov kabmob chlamydia (Daim duab 13) thiab tus
kabmob ua paug rau hauv tus qau losyog qhov chaw mos (tsis muaj qhia).
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 176
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
36% ntawm cov hluas nyob hauv Milwaukee yog cov tsis siv hnab looj zaum sib deev tag los no (hauv 3
lub hlis dhau los)
18% ntawm cov hluas uas haus cawv lossis lwm yam tshuaj ua ntej sib deev- Cawv thiab lwm yam
tshuaj yuav pab txo txog kev tsis nco qab ceevfaj thiab cuam tshuam rau tus yeeb yam kev txiav txim
siab.
33% ntawm cov menyuam tub kawm ntawv hauv Milwaukee hais qhia tias lawv tau deev ntau dua 4 leeg yog
piv rau hauv Wisconsin yog 11% thiab piv rau hauv Tebchaws Meskas yog 16%, koj yim muaj ntau tus khub,
yim ua rau koj kis tus kabmob HIV/STIs
Cov menyuam kawm ntawv neeg African American coj tus cwjpwm muaj pheej hmoo tsis zoo ntau dua lwm
cov menyuam kawm ntawm lwm haiv neeg; 44% ntawm cov menyuam tub kawm ntawv neeg African
American hauv Milwaukee hais qhia tias lawv tau deev ntau dua 4 leeg yog piv rau cov txivneej neeg Latino
yog 19%.
Ib qho kev tshawb fawb xyoo 2008 rau hauv British Columbia Canada pom tau tias cov hluas LGBT
feem ntau yog cov hluas nyiam txivneej losyog pojiniam thiaj li ua rau muaj menyuam (cov pojniam
hluas muaj menyuam thiab cov txivneej hluas ua rau muaj menyuam)
Cov Hluas Muaj Feem Ua Rau Muaj Menyuam
Kev paub sib deev thaum ntxov, deev ntau tus, haus cawv lossis noj tshuaj ua ntej sib deev thiab tsis muaj kev
tiv thaiv thaum sib deev yog cov muaj feem yuav ua rau muaj menyuam ntau dua. Cov hluas nyiam ob
leeg thiab tsis txiv neej/nyiaj poj niam tau ntau dua li cov phooj ywg qhia tau me nyuam hauv plab los
yog muaj ib tug me nyuam los. Yog pib rau cov sib deev nrog lawv tib hom thiab tib hom hnub nyoog, cov
deev tau txivneej thiab pojniam thiab cov txivneej gay muaj ntau dua 3 npaum yog hais txog feem ua rau muaj
menyuam, ho cov pojniam lesbian thiab pojniam uas deev tau txivneej thiab pojniam yog muaj ntau dua 2 txog
3 npaug vim yuav ua rau muaj menyuam ntau dua cov pojniam ua deev txivneej
http://www.mcs.bc.ca/pdf/not_yet_equal_web.pdf
Tsis yog txhua tus txivneej losyog pojniam sib deev es yuav muaj feem kis tus kabmob HIV. Cov ntaub
ntawv kab hauv qab no qhia txog kev deev qhov quav tsis rau hnab looj yog cov muaj feem yuav kis tus
kabmob HIV ntau dua - tsib npaug ntawm cov sib deev raws qhov chaw mos.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 177
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov ntaub ntawv teev tseg txog STI
Qhov Ua Tau Los thiab Tus Cwjpwm Sib Deev Ntawm Cov Tub Ntxhais Hluas Hauv Wisconsin:
2000-2009 hloov tshiab yeeb yam deev, zaum ntawm STD thiab kab mob HIV, thiab tus
menyuam yug muaj
txog,Wisconsin Department of Health Services thiab Wisconsin Department of Public Instruction, lu
b Plaub Hlis 2011provides qhia tej lus txog cov yeeb yam deev thiab kev ua
tau nyob rau MEKAS, Wisconsin, thiab Milwaukee ntawm: http://www.dhs.wisconsin.gov/aidshiv/Stats/09YouthSexBehaviorUpdate.pdf
Cov hluas uas muaj hnub nyoog qis dua 20 xyoo nyob hauv Wisconsin tau kis tus kabmob sib deev
STDs ntau txog 35%. Cov neeg laus hnub nyoog 20-24 xyoos, muaj ntxiv txog 37% ntawm cov teeb
meem no.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 178
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov ntaub ntawv 11 qhia txog feem pua hauv 100,000 leej ntawm cov neeg hluas hauv lub tebchaws hais qhia tias
tau kis tus kabmob chlamydia thiab tus kabmob ua paug rau tus qau losyog hauv lub qhov chaw mos, nyob hauv
Wisconsin, nyob hauv Lub Nroog Milwaukee thiab nyob sab nrauv lub xeev ntawm Lub Nroog Milwaukee. Feem
puas muaj cov kabmob chlamydia thiab kabmob ua paug rau tus qau thiab lub qhov chaw mos nyob hauv Lub
Nroog Milwaukee muaj ntau dua peb npaug hauv Tebchaws Mekas thiab ze txog 5 npaug thiab ntau dua 11 npaug
yog piv rau lwm qhov chaw ntawm Wisconsin. Tus kabmob chlamydia kis ntau dua tus kabmob ua paug rau tus
qau thiab lub qhov chaw mos.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 179
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov ntaub ntawv 12 qhia txog kev kis tus kab mob sib deev STDs faib raws qhov txhia chaw los
ntawm kev sib deev. Muaj ntau dua ob ntawm peb ntawm cov kis tus kab mob chlamydia thiab
tus kab mob ua paug rau tus qau thiab lub qhov chaw mos ntawm cov hluas yog cov pojniam.
Kev muab sib piv kom pom txog qhov sib txawv, feem ntawm cov mob ua paug rau tus qau
losyog lub qhov chaw mos yog cov txivneej, qhov ntawd pom tau tias kev sib kis kab mob
ntawm txivneej mus rau txivneej yog ib qho kis tus kab mob ua paug rau tus qau ntau tshaj
lwm hom kab mob sib deev STDs.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 180
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov ntaub ntawv 15 qhia txog feem pua ntawm tus kabmob chlamydia hauv 100,000 tus neeg nyob hauv
Wisconsin raws li hom haiv neeg/hom haiv neeg tsawg txij thaum xyoo 2000 txog 2008. Feem pua ntawm
cov neeg African American muaj ze txog ob npaug txij thaum xyoo 2000 thiab 2005 thiab nqis los zuj
zus txij thaum xyoo 2005 txog 2008. Feem pua ntawm cov neeg Hispanics los yeej mus ib xuam - muaj ze
txog ob npaug txij thaum xyoo 2000 thiab 2005 thiab dhau ntawd nqis los txog 23% txij thaum xyoo
2005 txog 2008. Feem pua ntawm cov neeg Dawb nce txog 23% thaum lub sijhawm no thiab nqis los zuj
zus txog 11% ntawm cov neeg American Indians thiab 8% rau cov neeg Asxis/Neeg Nyob Hauv Thooj
Av Dej Hia Txwv Pacific txij thaum xyoo 2000 txog 2008.
Cov ntaub ntawv no kuj pom tau tias tsis muaj qhov sib txawv ntau. Piv rau feem pua ntawm cov Neeg
Dawb hauv xyoo 2008, cov neeg African American muaj ntau dua 13 npaug, ze txog 4 npaug rau cov
neeg American Indians thiab ntau dua ob npaug rau cov neeg Latinos.
Kev sib piv qhov sib txawv ntawm hom haiv neeg/hom haiv neeg tsawg rau tus kabmob ua paug rau tus
qau losyog lub qhov chaw mos (tsis muaj qhia) yog muaj ntau dua cov muaj tus kabmob chlamydia.
Feem puas ntawm cov neeg African Americans yog siab dua 50 npaug piv rau cov neeg Dawb. Feem
puas ntawm cov neeg American Indians thiab Latinos yog siab dua 7 thiab 3 npaug piv rau cov neeg
Dawb.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 181
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Daim duab no qhia txog cov neeg hluas mob chlamydia rau ntawm Lub Nroog Milwaukee hauv
thaj chaw zis-qhauj. Ntawm thaj chaw zis-qhauj 53206, 53209, 53210, thiab 53218 txhua thaj
chaw no muaj ntau dua 270 kis mob hauv xyoo 2009.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 182
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Dab tsi yeeb yam tsis zoo rau cov hluas uas yuav yooj yim dua rau STD / HIV
thiab tsis npaj siab kom cev xeeb tub?
1. Nws zoo li yuav muaj kev sib deev ntau tus, ntxiv zuj zus lossis deev uake nrog
cov khub ntau dua deev ib tug mus tas li.
2. Feem ntau lawv nyiam tsis tiv thaiv thaum sib deev.
3. Lawv xaiv cov khub uas muaj feem muaj kabmob ntau dua.
“Yog koj tsis saib xyuas txog koj li kev noj qab haus huv thaum sib deev, leej twg
thiaj yuav saib xyuas?”
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 183
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Mob kas cees (Chlamydia)
Chlamydia yog dab tsi?
Chlamydia yog ib qho kev sib deev kis mob (STD) los ntawm tus kab mob, tus mob
Chlamydia trachomatis, uas yuav ua kev puas tus poj niam lub tsev me nyuam kabmob. Txawm cov tsos
mob ntawm tus mob chlamydia mas kuj ua mob sib tsis tuaj, lwm yam teeb meem uas ua rau kom zoo puas
tsuaj, xws li ntxiv lawm tshob, yuav tshwm sim "twj ywm" ua ntej tus poj niam puas tau paub qhov teeb meem.
Mob chlamydia kuj yuav ua rau muaj paug ntawm chaw mos ntawm ib tus txiv neej.
Ib txwm yog tus mob chlamydia?
Chlamydia yog tus pheej tshaj tug kev sib deev kis mob nyob hauv lub teb chaws As Mes Lis Kas. Rau xyoo
2008, kab mob 1,210,523 chlamydial tau muab tshaj tawm rau CDC ntawm 50 lub xeev thiab lub District of
Columbia. Hauv qab-qhia yog kev vim hais tias feem ntau cov neeg mob yuav tsis paub txog ntawm lawv tus
mob thiab tsis nrhiav kev los soj ntsuam. Kuaj yog yeej tsis ua li cas yog hais tias cov
neeg yuav kho rau nws tus mob. Tus kwv yees li ntawm 2,291,000 tsis-cov U.S. civilians muaj hnub nyoog 1439 muaj tus kab mob C. trachomatis raws lubU.S. kho lub teb chaws thiab cov khoom noj khoom haus kev
xeem ntsuam xyuas. Cov poj niam yog toog rov tus kab mob yog lawv deev tsis kho.
Li cas neeg thiaj mob chlamydia?
Tus mob chlamydia kuj yuav kis tau thaum txiv neej qhov chaw mos, qhov quav, los ntawm qhov ncauj. Tus
mob chlamydia kuj kis tau ntawm leej niam muaj tus rau nws tus menyuam thaum nws xeeb menyuam.
Yog tus neeg muaj kev plees kev yuav tau tus kab mob. Tus loj dua cov deev, ntau dua qhov uas raug tus kab
mob no. Vim lub ncauj tsev menyuam (qhib rau cov menyuam) teenage cov ntxhais thiab cov poj
niam yuav tsis qoos thiab tej zaum raug rau tus kab mob no, lawv yuav ntxim yog raug tus kab mob no yog kev
plees kev. Vim tus mob chlamydia kuj yuav kis tau los ntawm qhov ncauj los yog qhov quav poj, cov txiv
neej deev txiv neej kuj yogcov yuav raug rau tus kab mob chlamydial.
Cov tsos mob ntawm tus mob chlamydia yog dab tsi?
Tus mob chlamydia no hu ua ib tus kab mob "uas ntsiag to" vim hais tias feem
ntau cov neeg mob tau muaj mob. Yog hais tias cov tsos mob yuav tshwm sim, lawv feem ntau tshwm sim li
ntawm 1 mus rau 3 lub lis piam tom qab kis tau lawm. Rau cov poj niam, tus kab mob
no chiv mob lub ncauj thiab lub qhov zis (kwj dej zis). Cov poj niam uas muaj tus mob muaj kev txawv
txav hauv qhov chaw kws los yog muaj kev kho mob thaum tso zis thiab. Yog hais tias tus kab mob
no kis ntawm lub ncauj tsev menyuam kom txoj hlab qe menyuam (menyuam uas muaj qhov chaw
yug qe hauv lub zes qe menyuam tsev menyuam), ib txhia poj niam tseem muaj tsis muaj cim los yog tsos
mob; nqig plab, muaj lwm tus
Mob nyhav lwm yam dab tsi yuav ua los yog tsis kho tus mob chlamydia?
Yog hais tias tsis kho, kab mob chlamydial vam meej mus deev loj thiab lwm yam teeb
meem nrog rau cov tom thiab mus sij hawm ntev yuav tshwm. Zoo li tus kab mob no xwb, nws puas mob
chlamydia ntawd ua rau feem ntau yog "uas ntsiag to." Rau cov poj niam, yog tsis kho tus kab mob no yuav kis
tau mus rau hauv tus menyuam los sis cov hlab thiab ua pelvictseg mob (Disease PID)). Qhov no yuav tshwm
sim tau li 10-15 feem pua ntawm cov poj niam uas tsis kho tus mob chlamydia. Tus mob chlamydia kuj hlab
qe tube kis tsis muaj tsos mob. Kab mob PID thiab "uas ntsiag to" raug tus kab mob nyob rau hauv lub qhov
chaw mos huam ua rau puas rau txoj hlab qemenyuam, menyuam, thiab lwm tus cov ntaub so ntswg.
Nws puas yuav ua tau kom tus mob hu ua ntsag, ntxiv lawm tshob, thiab cov uas tuag ectopic cev xeeb tub (cev
xeeb tub sab nraum lub tsev menyuam). Mob chlamydia yuav tseem kom tus kab mob nrog tus kab mob
HIV, yog kis tus kab mob. Pab tiv thaiv tau qhov loj qhov yuav tshwm ntawm tus mob chlamydia, ntsuam
xyuas yam tsawg kawg ib xyoos ib zaug rau tus mob chlamydia yog pom zoo kom tag nrho cov poj niam kev
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 184
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
plees kev muaj hnub nyoog 25 xyoos thiab hluas dua. Tau kuaj kom tob mus ib xyoos twg kuj yog pom
zoo rau cov poj niam uas muaj feem yuav muaj mob tus kab mob chlamydia (tus tshiab deev los deev ntau).
Txhua tus poj niam cev tsis tab seeb yuav tsum tau kuaj tus kab mob chlamydia. Teeb meem ntawm cov txiv
neej muaj tsawg tsawg. Tus kab mob no tej zaum yuav ri mus rau lub epididymis (lub raj yog cov phev los
ntawm lub noob qis), yuav ua mob, kub taub hau, thiab tsis tshua, tshuaj loog. Tsawg tsawg zaus, qhov chaw
mos chlamydial no yuav ua rau mob los tej tawv nqaij thiab daim npluag qhwv lub qhov muag thiab qhov
zis (Reiter's syndrome).
Cas yuav mob chlamydia rau ib tug poj niam cev tsis tab seeb thiab nws tus me nyuam?
Rau cov poj niam cev xeeb tub, muaj ib co pov thawj uas tsis kho tus mob chlamydial yuav ua tau kom tus me
nyuamntxov ntxov. Cov menyuam mos liab uas muaj tus yug tus niam uas yuav kis tau tus
mob chlamydial nyob rau hauv lawv lub qhov muag thiab pa. Chlamydia yog ib tug ua rau thaum me nyuam
mos mob ntsws dej thiab pom (muag liab) rau cov me nyuam mos.
Yuav kuaj tus mob chlamydia no li cas?
Yog kuaj tau txhom tau tus mob chlamydia. Ib txhia yuav muab tau yam ntawm cov zis, lwm yam kev
kuaj tau tias ib tug mus muab sau los ntawm ib qhov chaw xws li tus noov lossis ncauj tsev menyuam.
Yuav kho tus kab mob chlamydia no li cas?
Tus mob chlamydia kuj yuav yooj yim kho thiab tshuaj tua kab mob kho. Koob azithromycin ib lub
limtiam uas doxycycline los kho (ob zaug ib hnub) yog cov kev kho mob siv feem ntau. HIVtus neeg mob yuav tsum tau kho tib yam li cov neeg uas muaj tus kab mob HIV tsis zoo. Deev tas yuav
tsum mus ntsuam xyuas, kev tshuaj ntsuam, thiab kho. Cov neeg mob yuav tsum yoo
nqhis ntawm kev com mus txog rau lawv thiab lawv deev tau tiav kho, txwv tsis pub rov kistau. Cov poj
niam uas nrog txiv neej pw nrog ib tug neeg muaj tsis tau paab kho mas ntxim rov kis dua. Muaj ntau yam kab
mob tsub kom tus poj niam lub tsev me nyuam mob loj mob lwm yam, xwsli ntxiv lawm tshob uas yuav tau.
Rov kuaj yuav tau xav kom peb lub hlis tom qab tau tus kab mob thawj zaug. Qhov no yog ib tug poj
niam tsis paub tias yog nws deev tau txais kev kho mob.
Yuav tiv thaiv tus mob chlamydia no li cas?
Qhov uas kom tsis txhob kis tau tus mob ntawm tus kab mob kas cees surest no kom yoo nqhis los ntawm kev
uaniam txiv, los yog yuav mus nrog niam raug zoo nrog ib tug tswv cuab uas twb tau soj ntsuam
kuaj thiab paub tias yuav tsis kis. Yas pojniam looj, thaum siv li qhia siv kuj thiab thwj, yuav kom
tsis txhob kis tau tus mob ntawm tus mob chlamydia. CDC xav xyoo tus mob chlamydia no los soj ntsuam tag
nrho kev plees kev cov pojniam uas muaj hnub nyoog 25 losyau, cov poj niam uas muaj tus
mob chlamydial (cov neeg uas muaj ib tug tshiab deev los deev ntau), thiab txhua tus poj niam cev xeeb tub.
Tsim nyog yuav raug kev ua niam txiv kev txheeb xyuas los ntawm ib tus kws kho mob yuav tsum nco
ntsoov ua yuavmuaj thiab qhia tias tsi tas yuav muaj ntau txoj kev ntsuas rau ib cov poj niam. Tej qhov chaw
mos mob xws li ib qho mob txawv, raws muaj tsw, kub thaum tso zis, los yog los ntshav thaum coj khaub
ncaws mus yuav txhais ua STD mob. Yog ib tug poj niam muaj cov tsos mob, nws yuav tsum tsis
txhob nrog txiv neej pw thiab ib tug kws kho mob tham tam sim ntawd. Kho cov kab mob kas
cees ntxov yuav tivthaiv disease PID. Cov poj niam uas lawv lawv muaj ib tug STD thiab kho rau nws yuav
tsum tau ceeb toom rau tag nrho lawv pw ua niam txiv tsis ntev los no partners tus (deev tsis pub
dhau 60 hnub txoj cai) no, lawv yuav mus ntsib ib tus kws khomob thiab soj ntsuam rau cov kab mob kas cees.
Kev ua niam txiv ntawd yuav tsum tsis resume ntej deev tas nrho muaj tau nais maum kuaj thiab, yog tias tsim
nyog, loskho.
Qhov Chaw Ntawm Cov Ntaub Ntawv:
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 185
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Chaw Tiv Thaiv thiab Tswj Xyuas Kabmob. Kab mob kis los ntawm kev sib deev kho raws xyoo 2006. MMWR 2006; 55 (No. RR-11)
Cov Chaw Tiv Thaiv thiab Tswj Xyuas Kabmob. Kab mob kis los ntawm kev sib deev yoos, 2008. Atlanta, GA: U.S. Department of Health and Human
Services, kaum ib hlis xyoo 2009
SD Datta et al. Gonorrhea thiab mob chlamydia hauv teb chaws mis kas cov neeg 14 39 xyoos rov hauv, 1999 2002. Ann Intern Med. 2007: 147 89-96
Stamm W E. Chlamydia trachomatis kab mob ntawm cov neeg laus. Hauv: K. Holmes, P. Sparling, P. Mardh et al (eds). Sexually Transmitted Diseases,
3rd edition.
New York: McGraw-Hill, 1999, 407-422 Weinstock H, Berman S, Cates W. kev sib deev kis mob cov American cov hluas: Xwm
txheej thiab kwv, 2000. Perspectives on Sexual and Reproductive Health 2004; 36: 6-10
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 186
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Kabmob ua paug rau hauv tus qau losyog qhov chaw mos
Gonorrhea yog dab tsi?
Gonorrhea yog muaj kev sib deev kis disease (STD). Kab mob gonorrhea yog mob Neisseria gonorrhea, ib
tug kab mob uas yuav loj hlob thiab muab tau yooj yim rau covsov, noo tsawv ntawm lub tsev me
nyuam huam, lub ncauj tsev menyuam (qhib menyuam), menyuam (niam plab), thiab hlab
qe menyuam (qe canals) rau cov poj niam, thiab nyob rau hauv lub qhov zis (kwj dej zis) rau cov poj
niam thiab txiv neej. Tus kab mob yuav hlob nyob hauv lub qhov ncauj, caj pas, qhov muag, thiab qhov quav.
Ntau npaum li cas tus kab mob gonorrhea?
Gonorrhea yog ib tug kab mob kis tau heev. CDC estimates tias ntau dua 700,000 cov neeg hauv Teb Chaws
Asmeskas mob gonorrheal tshiab no txhua xyoo. Tsuas muaj li ib nrab ntawm cov mob no yog qhia rau CDC.
Nyob rau xyoo 2006, 358,366 tus neeg muaj tus kab mob gonorrhea tau muab tshaj tawm rau CDC. Nyob
rau lub sij hawm txij xyoo 1975 los 1997, tus kab mob gonorrhea lub teb chaws twg declined, raws
li qhov yuav uaraws li qhov tiv thaiv lub teb chaws tus kab mob gonorrhea programing tus mus-1970s. Tom
qab ob peb xyoos uas tus kab mob gonorrhea ruaj khov rau, txawm li ntawd los, lub teb chaws tus kab mob
gonorrhea feem ntau zog rau hauv ob lub xyoo sib law liag. Nyob rau xyoo 2006, cov gonorrheal tau tshaj
tawm tias cov mob muaj 120.9 ib 100,000 tus neeg.
Cas neeg ho kis tau kab mob gonorrhea?
Kab mob gonorrhea yuav kis tau mus nrog tus noov, koj qhov chaw mos, qhov ncauj, los yog qhov quav. Rho
tawm tsis muaj tshwm sim thaum kab mob gonorrhea yuav kis tus kab mob los kis tau. Kab mob
gonorrhea kuj kis tau ntawm leej niam rau tus me nyuam lub sij hawm tus me nyuam.
Tus neeg uas muaj kab mob gonorrhea thiab tsawg zaus tshuaj tej zaum yuav kis tus kab mob dua yog hais
tias lawvmuaj sib deev nrog tus neeg uas raug tus kab mob gonorrhea.
Leej twg ntxim yuav raug tau tus kab mob gonorrhea?
Kab mob gonorrhea yog hu ua ib tus kab mob "uas ntsiag to" vim hais tias yog tus neeg muaj kev plees
kev yeej tau tuskab mob gonorrhea. Hauv lub tebchaws United States, lub siab tau tshaj tawm
tias cov kis tau ntawm kev plees kev hluas, cov laus thiabAfrican neeg Mis Kas.
Qhov tshwm sim thiab tsos mob yog zoo li cas?
Ib txhia txiv neej nrog tus kab mob gonorrhea yuav muaj tsis muaj tsos mob hlo. Tiam sis, ib co txiv
neej muaj cim los yog tsos mob uas tshwm sim li ob rau tsib hnub tom qab raug tus mob no; Cov tsos
mob kuj yuav ntev li 30 hnub tuaj tuaj. Cov tsos mob thiab paub hais tias yog tus mob cia thaum tso zis
thiab dawb, daj, lossis ntsuab paug tawm ntawm qhov chaw mos. Tej thaum ib txhia txiv neej nrog tus kab mob
gonorrhea tau mob los sis o noob qes.
Rau cov poj niam, cov tsos mob ntawm tus kab mob gonorrhea mas feem ntau mob sib khuav xwb, tiam
sis feem ntaucov poj niam uas muaj tus kab tias lawv muaj mob. Txawm tias thaum twg tus poj
niam muaj cov tsos mob, lawv yuav kom chiv ua tau yuam kev rau ib zis los yog qhov chaw mos mob.
Cov tsos mob thawj zaug thiab tswj cov paib rau cov poj niam yog ib tug mob los yog mob kho thaum tso zis
thiab, ntau zog koj tawm hauv qhov chaw, los yog qhov chaw mos los ntshav los ntawm lawv. Cov poj niam
uas muaj tus kab mob gonorrhea muaj qhov pheej hmoo loj los ntawm tus kab mob no, tsis hais tus kuaj
pom los yog mob hnyav lwm yam.
Cov tsos mob ntawm tus kab mob rau cov txivneej thiab cov pojniam kev yuav muaj paug, khaus qhov
quav, ce, los ntshav, los sis mob taw plob tsis so tswj. Kev mob kuj yuav ua rau muaj mob. Kab mob
hauv lub qa yuav ua rau mob qa tab sis feem ntau ua rau muaj mob.
Teeb meem ntawm tus kab mob gonorrhea yog dab tsi?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 187
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Yog tsis kho tus kab mob gonorrhea yuav ua tau teeb meem loj thiab ruaj khov kho mob rau cov poj
niam thiab txiv neej. Rau cov poj niam, kab mob gonorrhea no yog ib tug hu
ua pelvic inflammatorydisease (Disease PID)). Ib lab tus pojniam txhua xyoo hauv lub teb chaws As Mes Lis
Kas muaj disease PID. Cov tsos mob tej zaum kuj mob sib khuav xwb los yog yuav ua tau mob
loj heev thiab yuav muaj xws li mob plab qhov mob thiab kub cev. Disease PID yuav ua tau kom cov hniav sab
hauv ua paug (paug "twb" uas yog ib qho nyuaj los kho) thiab kav ntev, mobhu ua pelvic mob. Disease
PID puas txoj hlab qe menyuam txaus ua ntxiv lawm tshob los ua ectopic cev xeeb tub. Ectopic xeeb tub yog ib
tug tuag mob uas nyob hauv ib lub qe txais hlob zoo sab nraum lub tsev menyuam, feem ntau
yog hauv ib qhov chaw mos chaw mos raj.
Cov txiv neej, kab mob gonorrhea yuav ua epididymitis, ib tug mob mob ntawm lub noob-qes uas tej zaum
yuav ua musntxiv lawm tshob yog hais tias tom qab uas txuas ducts hais tias tsis kho.
Kab mob gonorrhea yuav kis rau cov ntshav los yog pob qij txha. Tus mob no yuav ua tau lub neej neeg txoj
sia. Tsis tas li, cov neeg muaj tus kab mob gonorrhea yuav yooj yim dua li. HIV, uas ua rau muaj AIDS. Tus
kab mob HIV tus neeg muaj tus kab mob gonorrhea yuav ri tau kab mob HIV yooj yim dua rau lwm tus
neeg dua liyog lawv tsis muaj kab mob gonorrhea.
Rau li cas kab mob gonorrhea ib tug poj niam cev tsis tab seeb thiab nws tus me nyuam?
Yog ib tug poj niam cev xeeb tub muaj kab mob gonorrhea, nws yuav muab rau tus kab mob no rau nws tus me
nyuamraws li tus me nyuam kis tau los ntawm tus kwj dej yug tus me nyuam. Qhov no ua rau cov dig muag, ob
leeg mob, los yog ib tug tuag ntshav mob rau tus me nyuam. Kho tus kab mob
gonorrhea thaum nws yuav kuaj tau rau cov poj niam cev tsis tab seeb yuav tau kom tsis txhob muajcov teeb
meem. Cov poj niam cev tsis tab seeb yuav tsum tau nrog ib tug kws kho mob rau cov kev xeem uas tsim
nyog, soj ntsuam thiabkho, raws li tsim nyog.
Li cas thiaj paub tias yog kab mob gonorrhea?
Ob peb kuaj no mus txhom tau cov kab mob gonorrhea. Ib tus kws kho mob lossis tus nais maum yuav muab
tau ib cov qauv rau kev soj ntsuam los ntawm lub qhov chaw hauv lub cev tej zaum yuav muaj tus kab
mob (ncauj tsev menyuam, qhov zis, qhov quav, los yog qa) thiab xa cov qauv musrau tus kuaj rau kev tsom
xam. Kab mob gonorrhea uas nyob rau hauv qhov ncauj los yog qhov zis thiaj kuaj tau nyob rau
hauv ib qhov kuaj zis coj lossoj ntsuam. Tus ceev yam txuj kuaj txog tus kab mob
gonorrhea uas yuav ua tau rau tej qhov chaw los yog tus kws kho mob qhov chaw ua hauj lwm yog ib tug
kab stain. Ib tug kab ntawm ib lub qauv ntawm lub qhov zis los yog lub ncauj tsev menyuam tso cai
rau tus kws kho mob sebtus kab mob gonorrhea kab mob nyob rau hauv lub tshuab kuaj kab mob.
Tw no xwb zoo dua rau tus txiv neej tshaj rau cov poj niam.
Yuav kho tus kab mob gonorrhea yog dab tsi?
Ntau cov tshuaj siv ntse los kho kab mob gonorrhea rau cov hluas thiab cov laus. Tiam sis, tua
tsis hom ntawm tus kab mob gonorrhea yog ua nyob rau ntau qhov chaw ntawm lub ntiaj teb, nrog rau lubteb
chaws As Mes Lis Kas, thiab kho tau Gonorrhea yog qhov nyuaj. Vim muaj coob tus neeg muaj tus kab mob
gonorrhea kuj raug tus mob chlamydia, lwm STD, tshuaj tua kab yam kab mob no mas feem ntau tiv thaiv kab
mob ua ke. Cov neeg muaj tus kab mob gonorrhea yuav tau mus kuaj rau lwm cov kab mob kas cees.
Tseem ceeb heev uas yuav tsum rau tag nrho cov tshuaj uas kws kho mob muab los kho tus kab mob
gonorrhea. Txawm hais tias cov tshuaj yuav tsis tau tus kab mob no, nws yuav kho tsis muaj puas ua los
ntawm tus kab mob no. Cov neeg uas muaj kab mob gonorrhea thiab yuav tsum tau tus kab
mob dua yog lawv muaj kev ua niam txiv nrog cov neeg uas raug tus kab mob gonorrhea. Yog hais tias tus
neeg mob mus muag tom qab tau txais kev kho mob, nws yuav tsum rov mus ib tus kws kho mob los yog soj
ntsuam dua.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 188
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Yuav tiv thaiv tus kab mob gonorrhea no li cas?
Qhov uas kom tsis txhob kis tau tus mob ntawm tus kab mob kas cees surest no kom yoo
nqhis ntawm kev com, los yogyuav mus nrog niam raug zoo nrog ib tug tswv cuab uas twb tau soj ntsuam
kuaj thiab paub tias yuav tsis kis.
Yas looj, thaum siv li qhia siv kuj thiab thwj, yuav txo tau qhov uas yuav kis tau tus mob ntawm tus kab mob
gonorrhea.
Txhua qhov chaw mos mob xws li koj tawm los yog kub thaum tso zis los yog tej yam txawv kiav txhab los
yog xoo pob liab vog yuav lub teeb liab los nrog txiv neej pw lawm thiab mus ntsib tus kws kho mob tam sim
ntawd. Yog hais tias ib tug neeg tsawg kuaj thiab kho tus kab mob gonorrhea, nws puas yuav tau qhia
rau tas tsis ntev los nodeev kom lawv tau mus ntsib ib tus kws kho mob thiab kho tau. Qhov no yuav pab txo
kom tias tus neeg uas nrog txiv neej pw yuav muaj lwm yam teeb meem los ntawm tus kab mob
gonorrhea li thiab yuav tau txo tus neeg uas yuav qhov rov kis. Tus neeg thiab tas nrho nws deev yuav tsum tsis
txhob pw ua ke kom txog thaum lawv muaj tiav rau cov kev kho rau tuskab mob gonorrhea.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 189
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Kab Mob Syphilis
Syphilis yog dab tsi?
Syphilis yog ib kev sib deev kis disease (STD) los ntawm tus kab mob Treponema pallidum.
Feem ntau raug hu ua "zoo kawg thiab" vim ntau yam ces muaj tej thiab pom los ntawm cov
neeg uas muaj lwm yam mob.
ib txwm yog mob syphilis?
Hauv lub tebchaws United States, huv tib si qhia 36,000 muaj mob syphilis nyob rau xyoo 2006, nrog
rau raug 9,756thawj thiab lwm yam (P & S) Syphilis. Nyob rau xyoo 2006, ib nrab ntawm tas nrho P & S mob
syphilis kuj tau muab tshaj tawm los ntawm 20 lub cheeb nroogthiab lub zos 2; thiab P & S mob
syphilis feem ntau tshwm sim nyob rau hauv cov neeg 20 39 xyoo rov hauv. Tus neeg tau tus mob syphilis P &
S kaum ntau tshaj rau cov poj niam 20 mus rau 24 xyoos uas muaj hnub nyoog thiabcov txiv neej 35 39 xyoos
rov hauv. Qhia tus neeg mob ntawm tus mob syphilis congenital rau me nyuam mos si xyoo 2005 no rau xyoo
2006, cov 339 zaumtshiab rau xyoo 2005 piv rau zaum 349 nyob rau xyoo 2006.
Thaum xyoo 2005 2006, coob tshaj P & S mob syphilis no si % 11.8. P &
S nqi tau si hauv caug txhua xyoo thaum 2000 xyoo 2006 los ntawm 2.6 5.7 thiab cov maum thaum xyoo
2004 thiab2006. Nyob rau xyoo 2006, 64% ntawm cov tshaj P & S mob syphilis kuj muaj cov txiv
neej deev txiv neej (MSM).
li cas neeg thiaj mob syphilis?
Mob syphilis yog kis los ntawm ib tug neeg mus rau lwm tus los ntawm kev raug mob syphilis to. Qhov ncauj
tawm no mas tus noov, qhov chaw mos, qhov quav, los yog nyob rau hauv lub qhov quav. Qhov ncauj
tawm kuj yuav tshwm sim tau ntawm ob daim di ncauj thiab lub qhov ncauj. Kis tus kab mob no tshwm
sim thaum txiv neej qhov chaw mos, qhov quav, los ntawm qhov ncauj. Cov poj niam cev xeeb
tub uas muaj tus kab mob no yuav kis tau rau cov me nyuam lawv yog teev. Syphilis kuj yuav kis tsis
tau ntawm tej plob, ntawm, da dej, dab da dej kub, ntshis xwb, sib khaub ncaws los yog diav hais mov noj.
cov tsos mob?
Muaj coob tus neeg raug tus kab mob syphilis kuj tsis muaj cov tsos mob tej lub xyoo, tau nyob twj
ywm ntawm qhov uas pib teeb meem yog tias tsis kho. Txawm tias kis tau tus mob no tshwm sim los
ntawm cov neeg muaj qhov ncauj tawm uas yog nyob rau hauv tus neeglos yog lwm yam nyob
ntev, muaj ntau cov qhov ncauj tawm yog tsis paub zoo. Yog li, kis tau tus mob tej zaum yuav tshwm sim los
ntawm cov neeg uas tsis paub txog ntawm lawv tus mob thiab yuavtshwm sim li 10-20 xyoo tom qab raug tus
mob no yog thawj zaug mas. Nyob hauv lub caij theem ntawm tus mob syphilis, tus kab mob yuav pib ua
puas nyhuv, nrog rau lub hlwb, qab haus huv, ob lub qhov muag, lub plawv, cov hlab ntsha, siab, pob
txha thiab pob qij txha. Cov tsos mob ntawm tus pib theem ntawm tus mob syphilis yog teeb meem soj
xyuas mob taw, tuag tes tuag taw, xws li loog loog, tsheb txhob sibtsoo dig muag, thiab dementia.
No puas yuav loj txaus ua kom tuag taus.
Cas yuav mob syphilis rau ib tug poj niam cev tsis tab seeb thiab nws tus me nyuam?
Tus kab mob syphilis kuj yuav kis tau rau tus me nyuam los ntawm ib tug poj niam thaum lub caij nws cev
xeeb tub. Nyob ntawm ntev npaum li cas leej niam muaj tus kab mob, nws kuj
yuav muaj tus ntxim muaj tus me nyuam tuag hauv plab (tus me nyuam mos yug tuag) los ntawm muab yug me
nyuam uas xyuas tsocai tom qab yug me nyuam. Tsis pom cov tsos mob ntawm tus kab mob kuj
yuav tau yug tus me nyuam muaj tus mob no. Tiam sis, yog hais tias tsis kho tam sim ntawd, tus me
nyuam yuav tsim teebmeem loj li ntawm ob peb lub lis piam. Yog tsis kho tus me nyuam tej
zaum yuav meej qeeb, muaj kev qaug dabpeg, los yog tuag taus.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 190
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Li cas thiaj paub tias yog mob syphilis?
Qee cov chaw muab kev pab kho mob yuav txhom tau mob syphilis coj cov khoom ntawm ib tug nqaij
qawj (kab mob)siv tshwj xeeb tsom hu ua maub tsom - teb. Yog tus kab mob syphilis nyob rau
hauv cov qhov mob, lawv kuj yuav ua thaum muaj cai los ntawm lub tshuab tsom kab mob.
Ntshav yog lwm txoj kev los txiav txim seb ib tug neeg muaj mob syphilis. Tso cai tom qab raug tus kab
mob no tshwm sim, lub cev ua mob syphilis antibodies uas kuj yuav paub tau tias yog ib qho zoo tshaj, nyab
xeeb, thiab pheej yig mus kuaj ntshav. Tsis npaum cov ntshav yuav yuav nyob hauv cov ntshav lub hlis los
yog xyoo txawm tias tom qab tus mob twb raug khonyuaj li lawm. Vim hais tias tsis kho mob syphilis nyob
rau ib cov poj niam cev xeeb tub muaj peev xwm kis tau rau thiab tejzaum nws tua nws cov me nyuam loj
hlob, txhua tus pojniam yuav tau tso ntshav kuaj mob syphilis.
Li cas muaj mob syphilis thiab tej kab mob HIV uas yuav zoo?
Qhov chaw mos tawm (chancres) los ntawm tus mob syphilis yuav yooj yim rau kis thiab yuav kis tau tus kab
mob HIVyuam deev. Yog kwv yees li ntawm 2 - rau 5 - fold hav zoov kis HIV yog raug tus kab
mob thaum muaj mob syphilis yog tam sim no.
Ulcerative kab mob kas cees uas yuav ua rau qhov ncauj tawm, mob rau sab hauv, los sis so rau ntawm daim
tawv nqaijlos yog hauv txheej txheem, xws li mob syphilis, txhob cuam tshuam txog tej uas muab kev tiv
thaiv tus kab mob no. Hauv qhov chaw mos mob rau sab hauv los ntawm tus mob syphilis yuav los ntshav yooj
yim, thiab thaum lawv nyob zelub qhov ncauj thiab kev mucosa thaum pw ua ke, kab
mob ntawm thiab nyhav rau tus kab mob HIV. Muaj lwm cov kab mob kas cees tseem yog ib qho tseem ceeb
heev zog rau cov kab mob HIV tus kab vim tias cov kab mob kas cees yog ib marker rau cov yeeb yam uas tau
kis cov kab mob HIV no.
Yuav kho tus mob syphilis yog dab tsi?
Syphilis yog ib qho yooj yim los kho nyob rau hauv qhov chaw ntxov.
Intramuscular txhaj ib penicillin, ib yam tshuaj, yuav kho tau ib tug neeg uas muaj mob syphilis tsawg tshaj
li ib xyoo. Ntxiv txhaj ntxiv los kho ib tug neeg muaj mob syphilis hnub thiab ntev tshaj ib xyoos.
Rau cov neeg uas muaj kev tsis haum rau penicillin, lwm yam tshuaj tua kab mob no los kho tus mob syphilis.
Muaj cov tsis muaj hauv tsev los yog cov tshuaj yuav pem khw uas yuav kho tau syphilis. Kev kho yuav tua
tau tus kab mob syphilis kuj thiab kom txwv kev puas tsuaj, tiam sis nws yuav tsis kho puas twb ua tas lawm.
Vim txoj kev kho muaj, nws yog ib qho tseem ceeb tias cov neeg uas tau tso ntshav kuaj mob
syphilis ntawm ib lub hauv paus ntawm yog hais tias nws cov yeeb
yam deev rau lawv qhov teeb meem rau cov kab mob kas cees.
Cov neeg uas tau txais kev kho mob syphilis yuav tsum yoo nqhis los ntawm kev ua niam txiv nrog nrog ib tug
neegtshiab txog tus mob syphilis tawm kiag li lub caij. Cov neeg muaj mob syphilis yuav tsum qhia
rau lawv deev kom lawv kuj yuav tau soj ntsuam kuaj thiab tau txais kev kho mob yog tias tsim nyog.
Yuav mob syphilis rov mob dua?
Muaj mob syphilis ib zaug tsis tiv thaiv ib tug neeg ntawm mus dua. Tom
qab kho zoo, cov neeg kuj tseem yuav raug tau tus kab mob no rov. Tsuas kuaj yuav tshawb kom paub
tseeb hais tias lwm tus neeg muaj mob syphilis. Vim mob syphilis tawm yuav tsum muab zais hauv qhov chaw
mos, qhov quav, los yog qhov ncauj, nws yuav tsis cuab kev koom tes nrog pw ua niam txiv muaj mob
syphilis. Tham nrog ib tug kws kho mob yuav pab txiav txim seb qhov xav kom tau qhabnias rov rau tom
qab kho.
Yuav tiv thaiv tus mob syphilis no li cas?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 191
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Qhov uas kom tsis txhob kis ntawm kev sib deev kis mob, nrog rau cov mob syphilis, yog yoo nqhis los
ntawm kev ua niam txiv los yog yuav mus nrog niam raug zoo nrog ib tug tswv cuab uas twb tau soj ntsuam
kuaj thiab paub tias yuav tsis kis.
Tsis txhob siv dej cawv thiab yeeb tshuaj yuav pab tiv thaiv kom txhob kis tau tus mob ntawm tus mob
syphilis vim hais tias cov kev ua ub no kuj yuav ua rau cov cwj pwm kev ua niam txiv pheej hmoo lawm xwb.
Nws yog ib qho tseem ceeb tias deev nrog sib hais txog cov kab mob HIV rau lawv thiab muaj keeb
kwm muaj lwm covkab mob kas cees kom thiaj tiv thaiv kab mob nkaus.
Qhov chaw mos rwj kab mob, xws li mob syphilis, yuav tshwm sim rau cov txiv neej thiab poj niam qhov
chaw mos chawuas tau kev pab los tiv thaiv los ntawm cov hnab yas looj, poob mus rau tej thaj
chaw uas tsis muaj. Puas muaj tseeb thiab zoo ib yam kev siv yas looj tau kom tsis txhob mob
syphilis, thiab raws li koj qhov chaw mos herpes thiab chancroid, thaum lub thaj tsam mob los yog kis
tau rau tej tawv nqaij yog kev tiv thaiv.
Hnab ya looj nrog (tshwj xeeb yog Nonoxynol-9or N-9) phev yog tsis pib
siv ntau tshaj lwm looj tiv thaiv tau cov kab mob kas cees. Siv cov hnab yas looj qub lubricated nrog N9 yog tsis pom zoo rau kev tiv thaiv STD/kab mob HIV. Kis ntawm ib tug STD, nrog rau cov mob
syphilis yuav tsis tiv thaiv los ntxuav lub genitals, tso zis thiab, thiab txuag dej rau hauv tom qab nrog txiv neej
pw. Lus txawv paug, mob, los yog xoo pob liab vog, tshwj xeeb tshaj yog nyob rau sab puab
tais, yuav tsum muaj teeb liabkom caiv txhob neb pw ua ke sib thiab mus ntsib tus kws kho mob tam sim
ntawd.
Kab mob ua pob xoo lwj rau tus qau
Koj qhov chaw mos herpes yog dab tsi?
Koj qhov chaw mos herpes yog ib kev sib deev kis disease (STD) los ntawm ib cov kab mob kiag ntaus
ntawv 1 (HSV-1)los yog ntaus ntawv (HSV-2) 2. Feem ntau koj qhov chaw mos herpes yog los ntawm HSV-2.
Feem ntau cov tib neeg muaj tsis tsuas pom tsawg heev los yog pom cov tsos mob ntawm tus kab mob HSV1 los sisHSV-2. Thaum cov tsos mob yuav tshwm sim, feem ntau pom tshwm li ib los sis ntau tshaj hlwv los
yog ib ncig lub genitals los yog qhov quav. Cov hlwv so, ces tus nyuj nyoos mob rau sab hauv (qhov ncauj
tawm) uas tej zaum yuav siv ob mus rau plaub lub lis piam yuav kho tsis tau tus thawj lub sijhawm nws tshwm
sim. Xws li, lwm cov mas yuav tshwm asthiv lossis ob peb hlis tom qab thawj, tiam sis yeej tsis tshua mob
heev thiab luv duatus thawj phaum. Txawm tias tus kab mob yuav nyob rau hauv lub cev indefinitely, cov kab
mob nyhav kom yau zuj zus xyoo.
Ntau npaum li cas yog koj qhov chaw mos herpes?
Kev tshawb nationally tus sawv cev ntsuam qhia tau tias koj qhov chaw mos herpes mob no tshwm sim nyob
rau hauvlub teb chaws United States. Thoob ntiaj teb, 16.2%, lossis li ntawm ib mus ntawm rau, neeg 14-49
xyoos muaj tus kab mob kas cees ntawm qhov chaw mob HSV-2. Dhau xyoo los, qhov feem pua ntawm cov
Asmesliskas uas muaj tus kab mob kas cees ntawm qhov chaw mob nyob hauv U.S. nyob twm ywm.
Genital HSV-2 cov neeg kis mob feem ntau yog pojniam (yuav luag li ib ntawm tsib tus pojniam hnub nyoog
14-19 xyoo)) ntau tshaj cov txivneej (li ntawm ib ntawm cuaj tus txivneej hnub nyoog 14-49 xyoo). Kev sib kis
mob yog los ntawm tus txivneej kis rau nws tusk hub pojniam ntau tshaj li tus pojniam kis rau nws tus khub
uas yog txivneej.
Cov tib neeg kis tau kab mob kas cees herpes li cas?
HSV-1 and HSV-2 tuaj yeem pom hauv thiab sib kis los ntawm cov kua uas muaj kab vais lav, tab sis nws kuj
tuaj yeem kis tau los ntawm tej tawv nqaij uas tsis to uas tsis pom muaj cov kua kab mob. Feem ntau, tus neeg
tuaj yeem kis tau kiab mob HSV-2 thaum muaj kev sib deev nrog ib tus neeg uas muaj kab mob HSV-2. Kev
sib kis tuaj yeem tshwm sim los ntawm tus khub uas tsis pom muaj cov pob thiab yeej tsis paub tias nws muaj
mob li.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 192
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
HSV-1 tuaj yeem kis tau kab mob herpes, tab sis feem ntau yog kis los ntawm qhov ncauj thiab daim di ncauj,
yog li hu ua “pob ua npaws.”
Kev sib kis mob chaw mos ntawm HSV-1 tuaj yeem kis tau los ntawm kev npuav yaim chaw mos lossis kev
sib chwv chaw mos thiab chaw mos nrog ib tug neeg uas muaj mob HSV-1. Cov kev sib kis kab mob chaw
mos HSV-1 rov tshwm sim ib txwm tsawg dua cov kev sib kis kab mob chaw mos HSV-2.
Cov tshwm sim thiab tsos mob ntawm kas cees ntawm qhov chaw mob yog dab tsi?
Feem ntau cov neeg tau kis los ntawm tus kab mob HSV-2 tsis paub txog lawv tus kab mob. Txawm li ntawd
los, yog tias cov tshwm sim thiab tsos mob tshwm sim thaum lub sij hawm tshwm sim, lawv yuav qhia tawm.
Tshwm sim thawj zaug feem ntau tshwm sim li ntawm ob lim tiam tom qab tus kab mob twb kis tau lawm,
thiab cov kiav txhab feem ntau zoo li ntawm ob mus rau plaub lim tiam. Lwm yam tshwm sim thiab tsos mob
thaum lub sij hawm tshwm sim tej zaum yuav nrog rau cov kiav txhab hom ob, thiab mob tsos mob khaub
thuas, nrog rau ua npaws thiab cov qog o. Txawm li ntawd los, cov tib neeg uas raug tus kab mob HSV-2 feem
coob yeej tsis muaj qhov ncauj tawm, lossis lawv tau sib pom tias lawv tsis txawm pom los yog tias lawv ua
yuam ke rau ka tom lossis lwm yam mob ntawm daim tawv nqaij. Cov neeg uas muaj thawj tsos ntawm tus kas
cees ntawm qhov chaw mob kuj yuav ntsib ntau yam tshwm sim (xws li plaub lossis tsib) yam (tshwm sim li
qub) tsis pub dhau ib xyoos Sij haum dhau cov no yuav rov tshwm sim ntau zog. Nws yeej muaj tseeb uas tus
neeg yuav paub txog thaum “thawj zaug tshwm sim” ntau xyoo tom qab tus kab mob muaj.
Cov teeb meem ntawm cov kas cees ntawm qhov chaw yog dab tsi?
Kas cees ntawm qhov chaw mos yuav ua rau mob heev dua tuaj ntawm cov kiav txhab hauv cov neeg laus ntau
dua, thiab kab mob kas cees ntawm qhov chaw mob yuav phom sij heev hauv cov neeg uas muaj mob hauv lub
cev. Tsis hais cov tsos mob phom sij, kas cees ntawm qhov chaw mob feem ntau tsim kev mob hauv tib neeg
uas paub tias lawv muaj mob lawm.
Tsis tas li ntawd, kab mob HSV kuj ua rau tus kab mob phom sij heev hauv cov me nyuam mos liab. Nws
tseem ceeb heev uas cov poj niam tsis txhob kis rau tus kas cees ntawm qhov chaw mob thaum xeeb me nyuam
vim hais tias ib tug kab mob tshiab thaum xeeb me nyuam ntev lawm yuav tsim kev phom sij siab tshaj kis tau
rau tus me nyuam. Yog hais tias ib tug poj niam muaj kas cees ntawm qhov chaw mob thaum yug me nyuam,
yuav raug phais yuav tshwm sim. Muaj hmoo, kab mob ntawm ib tug me nyuam mos los ntawm ib tug poj
niam uas muaj kas cees ntawm qhov chaw mob muaj tsawg heev.
Tus kab mob pob sawv hlwv uas txoj dej num hauv kev kis HIV, tus kab mob uas tsim AIDS. Tus kab mob
pob sawv hlwv yuav ua rau tib neeg kis zoo tshaj rau tus kab mob HIV, thiab nws yuav ua rau tib neeg uas
muaj HIV kis tau yooj yim tshaj.
Kab mob kas cees ntawm qhov chaw mos kho tau li cas?
Yam tshwm sim thiab cov tsos mob ua ke nrog HSV-2 yuav sib txawv heev. Cov kws kho mob kuaj tau cov
kas cees ntawm qhov chaw mos los ntawm kuaj lo ntawm qhov muag yog tias nws tshwm sim zoo li qub, thiab
muab ib qhov qauv ntawm qhov kiav txhab thiab kuaj hauv chaw tso ntshav. Kab mob HSV kuaj tau los ntawm
kev tshwm sim los ntawm kev siv cov ntshav kuaj. Kuaj ntshav, uas qhia cov kab mob mus rau HSV-1 lossis
HSV-2 kab mob, kuj pab tau, txawm tias qhov tshawb fawb tsis tshua paub tseeb.
Puas muaj kev kho mob rau tus kas cees ntawm qhov chaw mob?
Tsis muaj kev kho mob uas yuav kho tau tus kas cees ntawm qhov chaw mob, tiam sis tshuaj yuav pab tau
thiab tiv thaiv cov tshwm sim thaum lub sij hawm uas tus neeg siv cov tshuaj. Tsis tas li, kho mob txhua hnub
rau tus kab mob pob sawv hlwv yuav txo tau kev kis mus rau tus khub.
Yuav tiv thaiv pob sawv hlwv rau qhov chaw mob tau li cas?
Qhov uas kom tsis txhob kis tau ntawm kev sib deev kis mob, nrog rau kas cees ntawm qhov chaw mob, tsis
txhob sib deev, lossis mus nrog niam raug zoo nrog ib tug tswv cuab uas twb tau soj ntsuam kuaj thiab paub
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 193
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
tias tsis muaj mob. Mob rwj ntawm qhov chaw mos yuav tshwm sim rau cov txiv neej thiab poj niam qhov
chaw mos chaw uas tau kev pab los tiv thaiv los ntawm cov hnab looj, poob mus rau tej thaj chaw uas tsis
muaj. Siv hnab looj kom yog thiab siv tas mus li thiaj li txo tau kev phom sij ntawm tus kas cees ntawm qhov
chaw mob.
Cov neeg uas muaj kas cees yuav tsum tsis txhob sib deev nrog ib tug neeg tsis tau kis thaum qhov chaw mob
lossis lwm tsos mob los ntawm qhov chaw mob muaj. Nws tseem ceeb yuav paub tias tus neeg tsis muaj tsos
mob los nws yeej tseem kis tau rau nws tus khub. Tus khub uas pw ua ke los ntawm tus neeg muaj tus kab mob
ntawd yuav tsum paub tias lawv kuj yuav raug kis thiab lawv yuav tsum siv hnab looj mus txo kev phom sij.
Tus khub uas pw ua ke kuj mus kuaj tau mus txiav txim seb lawv puas kis tus kab mob HSV thiab. Kev kuaj
ntshav HSV-2 feem ntau qhia tias yog mob kas cees ntawm qhov chaw mob.
HIV
Kab mob HIV yog dab tsi?
Kab mob HIV yog ib tug kab mob los ntawm tus kab mob human immunodeficiency virus (HIV). HIV ua puas
rau lub nruab cev kev tiv thaiv, lub cev uas tua cov kab mob. Yog tsis muaj lub nruab cev tiv thaiv, lub cev tiv
thaiv tsis tau los ntawm cov kam mob uas phom sij uas yuav ua rau txoj kev loj hlob ntawm Acquired Immune
Deficiency Syndrome (AIDS).
HIV kis qhov twg los?
HIV kis ntawm tej kua xws li ntshav, phev, kua ntawm chaw mos thiab cov kua mis. Nws yuav kis tau los
ntawm kev sib deev nrog tus neeg uas muaj tus kab mob no, sib qev koob hno (cov neeg uas yeeb tshuaj) nrog
ib tug neeg uas muaj tus kab mob. Muaj tsawg kawg, HIV kis ntawm kev yuav kis tus kab mob no cov ntshav
los yog ntshav feem lwm yam. Cov me nyuam mos liab yug los ntawm cov poj niam muaj HIV yuav kis tau ua
ntej lossis thaum yug tag lossis pub mis noj tom qab yug tag.
HIV TSIS YOG kis los ntawm yoov tshaj cum lossis nrog kev sib cuag xws li tuav tes, sib hnia thiab sib
khawm, hnoos, txham, da dej hauv pas dau ua ke,; sib koom chav dej, sib koom diav hais mov noj, khoom siv
hauv chaw ua hauj lwm lossis cov rooj tog zaum; lossis yog los ntawm haus ib tug ciav dej ua ke . Tiam sis,
kev sib koom siv chais lossis tus txhuam hniav nrog tus neeg muaj tus kab mob uas kis tau tus kab mob HIV.
Ib tug neeg yuav kawm tau li cas tias nws muaj kab mob HIV los tsis muaj?
Tib txoj kev yuav kom paub tiag yog tus neeg uas kis nrog HIV yuav tsum mus kuaj ntshav lossis kuaj cov
kua ntawm lub cev xws li kua ntawm qhov ncauj lossis zis. Kev ntsuam xyuas uas feem ntau siv los txhom tau
cov kab mob HIV no lawm, cov kab mob HIV tsim los ntawm lub cev mus tiv thaiv tua cov kab mob HIV.
Feem ntau cov neeg tsim tus kab mob los ntawm 3 lub hli tom qab kis tag. Tsawg zaus kawg, nws yuav siv
mus txog li 6 lub hli. Cov neeg kuj muaj kuaj tau los ntawm lawv tus kws kho mob lossis ntawm lub tsev tshwj
txog cov kab mob sib deev, kev pab cuam tsev neeg, thiab cov koom haum muaj kev pab nyiaj txiag los ntawm
HIV sib tham thiab cov kev pab cuam kuaj.
Leej twg yuav raug mus kuaj rau HIV?
 Cov txiv neej ua tsis tiv thaiv thaum pw ua ke (pw ua ke tsis siv hnab looj) nrog lwm tus txiv neej.
 Cov neeg uas koom koob mus txhaj tshuaj, hno koob duab, lossis tho ntawm cov nqaij.
 Cov neeg uas nrog ntau tus pw ua ke.
 Cov neeg uas muaj tus kab mob sib deev (STDs), lwm yam, hom kas cees paug, mob ua tawm
hlwv, ib hom kas cees, kab mob uas sib kis los ntawm siv deev, lossis lwm yam STDs.
 Cov neeg ua txais ntxiv ntshav lossis khoom ntsav ntawm 1978 thiab nrab-1985.
 Cov neeg uas tsis tiv thaiv zoo thaum pw ua ke nrog cov neeg uas piav los saum no.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 194
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”



Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov neeg uas tsis tiv thaiv zoo thaum pw ua ke nrog ib tug neeg uas kis nrog HIV.
Tag nrho cov poj niam thiab cov me nyuam mos yug los ntawm cov leej niam uas kis nrog HIV.
Cov neeg kis yooj yim nrog lwm tus neeg cov ntshav lossis lwm yam kua los ntawm lub cev (lwm
yam, lwm tus cov ntshav los kis nrog kiab txhab qhib ntawm lwm tus neeg txhais tes).
Cov tshwm sim thiab tsos mob ntawm tus kab mob HIV yog dab tsi?
Ib co neeg ua ntsib ib theem ntawm tus kab mob HIV nrog tsis ntev (ib mus rau ob lim tiam) tsos
mob li khaub thuas (npaws, mob taub hau, malaise, mob qog rau ntawm caj dab lossis puab tais) los
ntawm ib lossis ob lub hli tom qab kis tag. Feem ntau cov neeg yeej tsis muaj tsos mob rau ntau ntau
xyoo. Sij hawm dhau mus, txawm li ntawd los, lub cev kev tiv thaiv mob tsis muaj zog thiab ib tug
neeg kuj yuav kis tau cov kab mob zoo dua thiab cov kab mob nrog rau mob ntsws; tej hom los
ntawm cancer; cov leeg puas, thiab yuav heev.
Kuj muaj tus naj npawb tsawg zog ntawm cov neeg uas muaj tus kab mob HIV nyob tsis muaj
tsos mob txawm tias lawv hos kis tau tus kab mob mus rau lwm tus.
Ib tug neeg uas muaj HIV yuav nqa ntev npaum li cas?
Cov neeg uas kis nrog HIV yuav muaj mus tag lawv ib sim neej – txawm tias cov kuaj HIV tsis
pom tus kab mob.
Nws muaj muaj kev kho mob rau kab mob HIV?
Cov no yog ib co tshuaj HIV zoo heev. Kev kho thaum ntxov nrog cov tshuaj thiab lwm yam tshuaj zoo
sib xws kuj ua ua rau tus kab mob HIV qeeb zog thiab kev loj hlob ntawm AIDS. Cov neeg uas muaj kab mob
HIV feem ntau siv tshuaj HIV li ob lossis ntau dua los tiv thaiv tus kab mob. Vim tias yog tsis muaj tshuaj los
tiv thaiv HIV ntawm lub cev, feem ntau cov neeg kis yuav tsum tau noj cov tshuaj HIV mus tag lawv ib sim
neej. Cov poj niam uas xeeb me nyuam uas muaj kab mob HIV uas siv cov tshuaj HIV kuj tsis muaj kev kis
ntau los ntawm HIV mus rau tus me nyuam/me nyuam mos thaum xeeb me nyuam lossis thaum yug.
Kev kis HIV yuav tiv thaiv tau li cas?
Ib txoj hauv ke uas yuav tiv thaiv ntawm kev sib kis lossis kis lwm tus nrog HIV yog tsis txhob sib deev,
thiab tsis txhob siv koob ua ke; tiam sis...
Cov neeg uas pheej nyiam sib deev yuav tsum:

Txwv tus naj npawb ntawm cov neeg koj deev thiab tsis txhob pw ua ke nrog cov neeg uas
lawv cov keeb kwm sib deev tsis paub txog.
 Siv hnab looj kom zoo thaum sib deev (qhov chaw mos, ntawm qhov ncauj, lossis qhov quav)
 Tsis txhob siv dej cawv thiab lwm yam tshuaj uas yuav tsim teeb meem thiab muaj kev phom
sij txog tus cwj pwm.
Cov neeg uas txhaj tshuaj yuav tsum:
 Tsis txhob koom koob lossis ua hauj lwm nrog lwm tus.
 Siv cov koob tshiab xwb thiab ua hauj lwm.
 Nkag mus rau qhov kev pab cuam kho mob.
Cov neeg ua hauj lwm ntawm lub chaw pab txog kev noj qab nyob zoo yuav muab tau cov ntaub ntawv txog
kev muab koob tshiab (lwm yam, nrog kev hloov koob tshiab lossis lub nroog chaw muab tshuaj) thiab seb
yuav nkag rau qhov kev pab cuam pab kho mob.
Cov poj niam uas xeeb me nyuam uas kis nrog kab mob HIV yuav txo qhov phom sij ntawm kis HIV mus rau
lawv tus me nyuam uas tsis tau yug los thaum lawv siv cov tshuaj tshwj xeeb HIV.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 195
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 16
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Txoj Haujlwm Uasi Dice Game”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab Kev
Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Hu mus thov ntxiv cov ntaub ntawv ntsig txog kev sib kis kabmob HIV:
Tus Xovtooj AIDSline ntawm Wisconsin: 1-800-334-AIDS (2437); Hauv
Milwaukee: 273-AIDS Tus Xovtooj AIDSline rau Cov Neeg Hais Lus Mev: 1800-344-SIDA (7432)
Rau tus xovtooj TTY rau cov neeg hnov lus tsis zoo hu rau 1-800-243-7889
Cov neeg lis haujlwm hauv lub tsev haujlwm saib xyuas kev noj qab haus huv hauv ib cheeb tsam,
Feem Teeb Tsa American Red Cross, thiab cov chaw haujlwm saib xyuas AIDS tuaj yeem teb tau cov
nqe lus nug (saib cov npe xovtooj hauv ib cheeb tsam lossis hu rau tus xovtooj AIDline ntawm
Wisconsin yog xav paub cov nab npawb xovtooj no). Ntaub ntawv no kuj muaj nyob rau ntawm hauv
Internet websites nram no: Wisconsin Qhov Kev Pab AIDS/HIV: http://www.dhs.wisconsin.gov/aidshiv/
Cov Chaw Tiv Thaiv thiab Tswj Xyuas Kabmob: http://www.cdc.gov/hiv/dhap.htm
Cov Chaw Koom Tes Tiv Thaiv Ntaub Ntawv Hauv Tebchaws: http://www.cdcnpin.org/
R 6/07 Muag thiab Luam Tawm los ntawm City of Milwaukee Health Department
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 196
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 17 thiab 18
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Rooj Sib Tham hauv zos ntsig txog Kabmob
STI/HIV”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 3 – Kev Nkag Txog Tej Xov Xwm
Cov tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia rab peev xwm nkag mus rau tej xov xwm qhia kev noj qab nyob
zoo uas muaj rau siv thiab cov khoom noj lossis tshuaj thiab cov kev pab cuam los txhawb nqa kev noj
qab nyob zoo.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab
nyob zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tus Qauv Cai 4 – Kev Sib Txuas Lus ntawm Ib Tug Neeg Mus Rau Lwm Tus
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia txog rab peev xwm kev paub sib txuas lus ntawm ib tug neeg mus
rau lwm tus kom txhawb nqa kev noj qab nyob zoo thiab zam lossis txo tej kev pheej hmoo fab kev mob
nkeeg.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog:
Cov tub ntxhais kawm yuav:
 Cov menyuam kawm ntawv yuav txheeb xyuas txog ntau hom kabmob sib kis. Cov
menyuam kawm ntawv yuav tshawb nrhiav thiab teev tum tseg txog cov kab mob STIs thiab
HIV. Lo lus siv rau kev kis kab mob los ntawm kev sib deev yog STD- cov kab mob sib kis
los ntawm kev sib deev lossis STI- kev kis kabmob los ntawm kev sib deev.
Cov Khoom:
 Muab cov ntaub ntawv-STI Tree Diagram, Daim Ntawv Ua Haujlwm Ntsig Txog Kev Sib Kis
thiab Txoj Haujlwm Ntawm Lub Rooj Sib Tham Hauv Lub Zos Faib Rau Cov Menyuam
 Cov npav sau ntawv
 Tuaj yeem nkag mus saib cov ntaub ntawv STIs thiab HIV los ntawm ntau cov ntaub ntawv
sau txog cov kab mob no, cov neeg nyob hauv lub zos, cov ntaub ntawv muab los ntawm lub
chaw haujlwm.
 Cov Computers uas siv tau internet
Cov Txheej Txheem:
. 1. Muab cov ntaub ntawv STI Tree faib rau thiab ncig mus saib nrog cov menyuam kawm ntawv.
Hais kom lawv sau rau hauv cov thawv raws li koj tham txog peb hom ntawm cov ntsiab lus.
a. Kabmob Virus- yog ibco kabmob me tshaj plaws. Tseem tsis tau muaj tshuaj kho
tau. Kho tus mob. Cov ua piv txwv muaj xws li: Mob rau tej chaw mos, ua pob xoo
liab rau tej chaw mos, mob siab, HPV, thiab HIV
b. Kabmob Bacteria- yog ib tug keeb caj ceg kabmob muaj sia. Kho tau los ntawm siv
tshuaj tiv thaiv kabmob. Cov ua piv txwv muaj xws li: kabmob chlamydia, kabmob
ua paug rau hauv chaw mos, kabmob gonorrhea, kabmob rau hauv lub paum
c. Kamob Protozoan/kab cua nab- yog ib tug keeb caj ceg kabmob me heev. Kho tau
los ntawm hom tshuaj das dej tshwj xeeb thiab qee hom tshuaj no. Piv txwv:
kabmob kis rau lub paum (trichomoniasis), kabmob ua ntshauv rau hauv chaw mos,
kabmob ua pob khaus
2. Ua haujlwm hauv chav kawm kom lawv sau cov kabmob STI rau daim ntawv ua haujlwm kom tiav
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 197
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 17 thiab 18
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Rooj Sib Tham hauv zos ntsig txog Kabmob
STI/HIV”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
3. Faib cov menyuam ua ntau pawg ntau txog tsib leeg. Muab ib hom kabmob STI rau ib pawg. Nco
ntsoov muab ib hom kabmob HIV rau ib pawg. Muab daim ntawv ua haujlwm faib rau. Sib tham
nrog cov neeg muaj feem rau kis teebmeem no. Ib pawg twg yuav xaiv ib tug ua kws paub rau cov
tswvcuab los npaj lub rooj sib tham rau cov neeg nyob hauv lub zos los ntuav qhia txog cov
kabmob tshwj xeeb STI rau cov seem nyob hauv chav kawm. Txhua lub rooj sib tham yuav hais
txog tib yam teebmeem. Lawv yuav tsum hais txog cov ntaub ntawv ntsig txog kev sib kis, kev tiv
thaiv/kev pov thaiv thiab kev kho cov kabmob STIs thiab hais txog kev noj qab haus huv thiab kev
nyab xeeb, kev siv nyiaj siv txiaj, teebmeem ntawm kev coj ncaj thiab raws cai. Lub luag haujlwm
ntawm tus kws paub muaj xws li: tus thawj coj, tus kws pab tswvyim, tus kws khomob, tus kws tu
neeg mob hauv zos, tus neeg muaj tus kabmob STI thiab/lossis lawv niam txiv thiab lwmyam.
4. Hais kom pawg menyuam pib:

Xav txog lub tswvyim uas txhua tus kws paub yuav hais

Qhia txog cov ntaub ntawv kawm ntawm lawv cov kabmob tshwj xeeb STI (Yog koj tuaj yeem
nkag mus siv chav computer tau lossis ib lub laptop nws yuav yog lub sijhawm zoo rau cov
menyuam kawm ntawv tau los tshawb nrhiav txog cov ncauj lus no rau hauv online. Yuav muab ib
daim ntawv ua haujlwm ntxiv rau cov xibfwb qhia ntawv uas xav siv rau hom kev xaiv ntawd.

Muab cov ntaub ntawv no rau cov kws paub uas yog cov muaj lub neej tiag zoo li lub
luag haujlwm no (saib xyuas ua ntej thiaj npaj tau tej ntaub ntawv no los pab rau cov
menyuam kawm ntawv)
 Kev qhia txog cov tswvyim npaj rau cov rooj sib tham no xws li cov lus ceebtoom, cov lus
txib ntawm cov hais lus, leej twg yuav hais txog hom teebmeem dabtsi, cov tswvyim daws
cov teebmeem no yuav raug muab coj los hais tawm thiab lwmyam. (Cov npav sau ntawv
muab faib rau).
5. Muab lub sijhawm ua ob lub caij rau cov menyuam kawm ntawv los npaj ua haujlwm rau sab
nrauv chav kawm.
6. Muab lub sijhawm 15 feeb rau txhua pawg los nthuav qhia txog lawv lub rooj sib tham: Cov
cuab yeej:
Txoj Haujlwm AIDS/HIV Nyob Hauv Wisconsin
Cov Chaw Tiv Thaiv thiab Tswj Xyuas Kabmob
Cov Chaw Sib Koom Tes Txog Kev Tiv Thaiv Cov
Ntaub Ntawv Hauv Lub Tebchaws (National
Prevention Information Network)
SIECUS
Lub Tsev Haujlwm Saib Xyuas Cov Kabmob Sib Kis
thiab Kev Faj Tshuaj Hauv Lub Tebchaws (National
Institute of Allergy and Infectious Diseases)
Cov ntaub ntawv ntsig txog HIV/AIDS, suav nrog
Cov Nqe Nquag Nug (FAQs) thiab ib feem ntaub
ntawv tseem ceeb "nug cov kws paub"
Cov ntaub ntawv ntsig txog cov teebmeem kev sib
raug zoo thiab kev muaj mob los ntawm kev sib deev
raug muab los ntawm Columbia University's Health
Education Program.
FAQs ntsig txog kabmob HIV thiab AIDS thiab tus
zip code nrhiav thaj chaw kuaj mob hauv ib cheeb
tsam raug pab txhawb los ntawm lub chaw CDC
www.dhfs.state.wi.us/aids-hiv/index.htm
www.cdc.gov/health/default.htm
http://www.cdcnpin.org/
www.siecus.org
www.niaid.nih.gov
www.thebody.com
www.goaskalice.columbia.edu
www.hivtest.org
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 198
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 17 thiab 18
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Rooj Sib Tham hauv zos ntsig txog Kabmob
STI/HIV”
Cov ntaub ntwv rau cov pojniam muaj menyuam hauv
plab tej zaum yuav tau muab sab nrauv los siv; thiab
suav txog xa mus rau cov chaw hauv ib cheeb tsam.
Cov ntaub ntawv rau cov neeg hluas ntsig txog kev
noj haus huv ntawm kev sib deev thiab cov kabmob
sib kis los ntawm kev sib deev (STDs) raug pab
txhawb los ntawm American Social Health
Association
Cov ntaub ntawv ntsig txog cov teebmeem yeeb yam
kev sib deev rau cov neeg hluas thiab cov kws qhia
raug pab txhawb los ntawm Lub Tsev Haujlwm
National Coalition for Gay, Lesbian, Bisexcual &
Transgener Youth
Cov ntaub ntawv thiab Online Hotline ntsig txog kev
ua phem rau kev sib deev raug pab txhawb los ntawm
Lub Chaw Haujlwm Saib Xyuas Kev Raug Quab
Yuam Deev, Ua Phem thiab Kev Sib Deev Txhaum
Cai Hauv Lub Tebchaws
Cov ntabu ntawv thiab cov haujlwm hauv lub zos
yuav pab tiv thaiv cov hluas thiab tiv thaiv kom txhob
muaj menyuam raug pab txhawb los ntawm lub chaw
haujlwm National Campaign txhawm rau kev tiv thaiv
Cov Hluas thiab Tiv Thaiv Kom Txhob Muaj
Menyuam
FAQs ntsig txog kabmob STDs thiab tus zip code
nrhiav thaj chaw kuaj mob hauv ib cheeb tsam raug
pab txhawb los ntawm lub chaw CDC
Cov ntaub ntawv ntsig txog rau cov neeg gay, lesbian,
hom neeg muaj ob hom txivneej thiab pojniam, hom
neeg hloov txivneej mus ua pojniam losyog pojniam
mus ua txivneej thiab cov nqe lus nug rau cov neeg
hluas raug pab txhawb los ntawm Cov Kws Qhuab
Qhia rau Cov Tub Ntxhais Hluas
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
www.ichooseadoption.org
www.iwannaknow.org
www.outproud.org
www.rainn.org
www.stayteen.org
www.findstdtest.org
www.youthresource.com
Lub Chaw Haujlwm Kabmob AIDS ntawm Wisconsin 414-225-1539 lossis tus xovtooj hu
dawb 800-359-9272 x239
STD Specialties Clinic, 3251 N. Holton, 53212, 414-264-8800
Lub Chaw Haujlwm Saib Xyuas Cov Kabmob Sib Kis ntawm Lub Xeev Wisconsin (State of
Wisconsin Bureau of Communicable Diseases )- STD Clinic, 700 W. Michigan Ave. 53233,
414-286-550
Brady Street Clinic, 1240 East Brady Street, 414-272-2144, [email protected]
City of Milwaukee Health Department Keenan Health Center STD Clinic, 414-286-8840 3200
N 36th street
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 199
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 17 thiab 18
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Rooj Sib Tham hauv zos ntsig txog Kabmob
STI/HIV”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Daim Ntawv Ua Haujlwm Ntsig Txog Kev Sib Kis kabmob
Tsuas kis tau los
Hom kabmob muaj sia ntawm kev sib deev,
muaj menyuam lossis
koob tshaj
tshuaj/ntshav
Kabmob Bacteria
Kabmob Virus
Kabmob Cua Nab
(protozoan)
Nquag Kis/Ib txwm
kis los ntawm kev sib
deev, muaj menyuam
lossis koob tshaj
tshuaj/ntshav
Ib txwm kis tsis tau
los ntawm kev sib
deev, muaj menyuam
lossis koob tshaj
tshuaj/ntshav
Kabmob Qa
Hnoos los ntswg
Ua npaws hnoos
Ua pob xoo liab
Qhov ncauj tawm
Hauv paus kabmob
raws plab (cov kabmob
raws plab sib kis)
Mub
Ntshauv
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 200
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 17 thiab 18
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Rooj Sib Tham hauv zos ntsig txog Kabmob
STI/HIV”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Daim Ntawv Ua Haujlwm Ntsig Txog Kev Sib Kis kabmob
(Tseem ceeb)
Hom kabmob muaj
sia
Kabmob Bacteria
Tsuas kis tau los
ntawm kev sib
deev, muaj
menyuam lossis
koob tshaj
tshuaj/ntshav
Kabmob ua paug rau
hauv tus qau losyog
qhov chaw mos
Nquag Kis/Ib txwm
kis los ntawm kev sib
deev, muaj menyuam
lossis koob tshaj
tshuaj/ntshav
Ib txwm kis tsis tau
los ntawm kev sib
deev, muaj
menyuam lossis
koob tshaj
tshuaj/ntshav
Kabmob Qa
Kabmob Chlamydia
Kabmob Virus
Kabmob Cua Nab
(protozoan)
Kabmob siab hom B
Kabmob rau tus qau
Kabmob ua pob xoo lwj
rau tus qau
HIV/AIDS
Hnoos los ntswg
Ua npaws hnoos
Ua pob xoo liab
Qhov ncauj tawm
Kev kis mob rau chaw
mos (Trichomoniasis) Mub
Kabmob ntshauv
Ntshauv
Kabmob pob xoo liab
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 201
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 17 thiab 18
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Rooj Sib Tham hauv zos ntsig txog Kabmob
STI/HIV”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Rooj Sib Tham Txog Kabmob STI Hauv Lub Zos
Cov ntaub ntawv teev tseg hauv ib cheeb tsam uas lawv tau tshawb nrhiav pom ibqho "kabmob
sib kis" ntawm ib hom kabmob STI tshwj xeeb rau tom koj lub tsev kawm ntawv. Ib tug neeg
menyuam kawm ntawv raug hais rau hauv daim ntawv xov xwm tias nws muaj tus kabmob STI
thiab yeej raug muab hais qhia tawm lawm. Tau poob siab tias yuav muaj ntau tus neeg kis tus
kabmob no thiab. Cov cai ntawm cov menyuam kawm ntawv no yog dabtsi? Cov cai ntawm
cov menyuam kawm ntawv no yog dabtsi leej twg thiaj tsis muaj tus kabmob STI? Leej twg
yuav txiav txim siab txog cov cai ntawm ib tug neeg? Qee tus neeg xav tias txhua tus menyuam
kawm ntawv yuav tau ntsuas. Yog thaum ntsuas tiav lawm, yuav muab qhov ntsuas tau los coj
mus ua dabtsi? Lub zos xav tau cov ntaub ntawv ntsig txog kabmob STI thiaj li tuaj yeem daws
tau qhov teebmeem no.
1. Koj pawg yuav tsum txiav txim txog yam cov kws paub yuav tsum nthuav qhia txog cov
ntaub ntawv raug thiab ntau feem kev xav rau qhov teebmeem no. Xaiv 5 tus kws paub los
nthuav qhia rau ntawm lub rooj sib tham hauv lub zos. Txhua pawg tswvcuab yuav dhau los
ua ib tug kws paub rau ntawm lub rooj sib tham.
2. Txhua tus tswvcuab yuav tsum tshawb nrhiav tus kws paub uas lawv yuav yog tus saib xyuas
lawv qhov kev xav tshwj xeeb thiab feem ntaub ntawv uas lawv yuav coj tuaj hais qhia rau
ntawm lub zos txhawm rau kev pab lawv txiav txim siab daws qhov teebmeem. Sau rau cov
npav sau ntawv npaj rau koj qhov kev nthuav qhia.
3.
Koj pawg yuav tsum muab cov ntaub ntawv nthuav qhia rau ntawm:
 Kev sib kis mob ntawm STI (koj kis los licas?) xws li los ntawm sib chwv nrog ib
feem ntawm yam kis mob thiab haus dej sib koom uake).
 Kev tiv thaiv/kev pov thaiv
 Tus mob (muaj xws li feem pua ntawm cov txivneej thiab pojniam uas yog cov tsis
muaj mob)
 Yuav txheeb xyuas tus kabmob STIs no tau yog yuav ntsuas dabtsi?
 Cov cai thiab txheej txheem cai (xws li Kev Kav Liam Tsis Npaj Rau Yim Neeg)
 Cov nqi nrhiav noj nrhiav haus
 Cov nqi nrhiav noj nrhiav haus thiab siv rau feem sab nrauv
 Txhua yam ua txwv txog lwm tus neeg tau tswj xyuas "kev kis kabmob" ntawm cov
kabmob STI no thiab lwm yam licas.
 Qhia ob qho chaw uas koj tuaj yeem mus khomob tau
4. Npaj nthuav qhia rau hauv lub rooj sib tham ntev 15 feeb. Cov tswvcuab hauv chav kawm
yuav nug thaum kawg raws li lawv yog cov tswvcuab rau ntawm lub rooj sib tham.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 202
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 17 thiab 18
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Rooj Sib Tham hauv zos ntsig txog Kabmob
STI/HIV”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Txoj haujlwm: Mus tom ib Lub Chaw Kuaj Mob STI
"Kev Nthuav Qhia Txog Kev Saib Xyuas Tus Neeg Mob"
Cov Kws Khomob: ________________________ __________________ ______________
________________________ ________________________ ________________________
Koj thiab koj pawg kws khomob tau thov los saib xyuas rau ib tug neeg mob uas muaj ib tug kabmob
STI. Koj cov ntaub ntawv nthuav qhia thiab kev saib xyuas rau tus neeg mob yuav raug tshuaj ntsuam
xyuas raws li cov qauv nram no:
Cov Ntaub Ntawv Khomob:
6
5
4
3
2
1
1. Tus yeeb yam thiab tus mob ntawm hom kabmob no yog zoo licas?
2. Tus kabmob uas tau cuam tshuam rau tus mob yog dabtsi?
3. Cov ntaub ntawv teev tseg txog tus kabmob.
Kev tiv thaiv:
4
3
2
1
1. Cov khauj ruam uas tus neeg mob yuav tsum tau ua kom tiv thaiv txhob kis tau ib tug kabmob
ntawm STI rau yav tom ntej yog dabtsi?
2. Hom kabmob tshwj xeeb STI sib kis licas? (Hais qhia kom meej)
Kev Khomob
4
3
2
1
Koj yuav hais qhia licas rau tus neeg mob txog kev kho tus kabmob licas?
Txuj Ci Kev Nthuav Qhia
6
5
4
3
2
1
1. Kev lis haujlwm uake- cov kws khomob puas tau muab cov ntaub ntawv npaj nthuav qhia
coj los tshaj tawm thiab muab faib rau?
2. Rab peev xwm tsim- pawg neeg puas tau siv tsawg kawg yog 2 lub tswv yim los sib tham
txog cov ntaub ntawv no rau tus neeg mob (cov duab, qhia piav qhia, cov duab loj tshaj
tawm, phau ntawv xov xwm qhia txog cov kev xaiv, lub tshuab tso rau saib, daim txiag
sau ntawv, thiab lwmyam....)
3. Puas muaj cov ntaub ntawv raug xa mus uas yog cov nkag siab tau yooj yim?
4. Tus kws khomob puas paub lawv cov ntaub ntawv zoo txaus?
Qhab Nia Tag Nrho ___________ ntawm 20
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 203
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 17 thiab 18
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Rooj Sib Tham hauv zos ntsig txog Kabmob
STI/HIV”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Npe ___________________ , ___________________, ___________________, ___________________
TXOJ HAUJLWM NTSUAS TRAAP HAUV KHOOS PHIS TAWJ
Tshuaj Tiv Thaiv Muaj Menyuam
1. Siv ib lub koos pij tawj tshawb nrhiav lossis lwm txoj hau kev saib hauv peb lub web sites uas tej zaum
yuav pab koj tsim ib daim ntawv xov xwm hais txog ib hom tshuaj tiv thaiv muaj menyuam.
2. Koj tab tom tshawb nrhiav hom kev tiv thaiv muaj menyuam dabtsi?
__________________________________
Web site
Web site
Nws puas ncav sijhawm?
Nws puas ncav sijhawm?
Nws puas sib cuam tshuam?
Nws puas sib cuam tshuam?
Cov cuab yeej puas tau txais kev tso cai?
Cov cuab yeej puas tau txais kev tso cai?
Nws puas raug?
Nws puas raug?
Lub hom phiaj yog dab tsi?
Lub hom phiaj yog dab tsi?
Web site
Web site
Nws puas ncav sijhawm?
Nws puas ncav sijhawm?
Nws puas sib cuam tshuam?
Nws puas sib cuam tshuam?
Cov cuab yeej puas tau txais kev tso cai?
Cov cuab yeej puas tau txais kev tso cai?
Nws puas raug?
Nws puas raug?
Lub hom phiaj yog dab tsi?
Lub hom phiaj yog dab tsi?
***Saib cov ntaub ntawv pov thawj uas muab rau koj yog tsis muaj chav siv koos pij tawj tshawb nrhiav
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 204
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 17 thiab 18
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Rooj Sib Tham hauv zos ntsig txog Kabmob
STI/HIV”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Siv cov ntaub ntawv hauv online teb rau cov nqe lus ug nram no:
Kev sib kis mob ntawm STI (koj kis los licas?) xws li los ntawm sib chwv nrog ib feem ntawm
yam kis mob thiab haus dej sib koom uake).
Kev tiv thaiv/kev pov thaiv
Tus mob (muaj xws li feem pua ntawm cov txivneej thiab pojniam uas yog cov tsis muaj mob)
Yuav txheeb xyuas tus kabmob STIs no tau yog yuav ntsuas dabtsi?
Cov cai thiab txheej txheem cai (xws li Kev Kav Liam Tsis Npaj Rau Yim Neeg)
Cov nqi nrhiav noj nrhiav haus
Cov nqi nrhiav noj nrhiav haus thiab siv rau feem sab nrauv
Txhua yam ua txwv txog lwm tus neeg tau tswj xyuas "kev kis kabmob" ntawm cov kabmob STI
no thiab lwm yam licas.
Qhia ob qho chaw uas koj tuaj yeem mus khomob tau
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 205
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 17 thiab 18
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Rooj Sib Tham hauv zos ntsig txog Kabmob
STI/HIV”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
HIV
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 206
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 17 thiab 18
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Cov Rooj Sib Tham hauv zos ntsig txog Kabmob
STI/HIV”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 207
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 3 – Kev Nkag Txog Tej Xov Xwm
Cov tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia rab peev xwm nkag mus rau tej xov xwm qhia kev noj qab nyob
zoo uas muaj rau siv thiab cov khoom noj lossis tshuaj thiab cov kev pab cuam los txhawb nqa kev noj
qab nyob zoo.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab nyob
zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tus Qauv Cai 2- Kev Txheeb Xyuas Txog Lub Zog Huab Ntxias
Me nyuam kawm ntawv yuav tsom xam cawv ntawm tsev neeg, phooj
ywg, culture, tawm, technology hab lwm cov txuam nrog rau qhov kev yeeb yam.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog:
Cov tub ntxhais kawm yuav:
 Kev mus koom yam tsis tu ncua yuav ua rau nkag siab ntau ntxiv txog cov ntsiab lus ntawm
kev kis tus kabmob HIV. Txoj haujlwm no siv sijhawm li 15 feeb los sim txog kev tiv thaiv
kabmob ntawm lub cev thiab HIV. Kev nyuaj ntawm txheej txheem ua haujlwm tiv thaiv
kabmob ntawm lub cev yeej tsis paub tseem tias yog ua haujlwm licas tabsis txoj haujlwm no
tseem ceeb thiab xav tau lub tswvyim los ntawm ntau qhov kev nco thib kev xav.
 Kev txheeb xyuas seb puas muaj kev paub lossis tsis muaj kev paub txog kabmob sib kis
AIDS/HIV thiab pab txhawb kom cov khub kawm ntawv uake/sib tham uake txog qhov txheej
txheem sib kis.
Cov Khoom:
 Tus cwjmem sau ntawv
 Ib pawg npav sau nawv dawb
 Cov ntaub ntawv kabmob HIV thiab AIDS los ntawm feem kev qhia hauv tsev kawm ntawv.
 Txhua pawg ntawm ob pawg no ntawd yuav txais ib lub hnab ntawv nrog rau kaum yim tus
cwjpwm muaj feem tsis zoo nyob rau ntawm kaum yim daim ntawv ua haujlwm.
Cov Txheej Txheem:
Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob
1. Vim koj yog tus ntaus thawj txoj haujlwm no- sau cov lo lus tseem ceeb rau ntawm daim txiag
sau ntawv. (Cov lo lus tseem ceeb yog raug kos txoj kab rau hauv qab). Xaiv ob tug neeg yeem
ua haujlwm dawb. Peb yuav ua yeeb yam txog tus kabmob HIV thiab lwm yam kev tiv thaiv tus
kabmob hauv lub cev. Qhia tias HIV yog nws txoj haujlwm yuav tsum txhom kom tau cov keeb
-T uas yog ib hom keeb ntshav dawb. Nco ntsoov tias cov keeb ntshav dawb yog cov tua tus
kabmob kis nyob hauv peb lub cev. Qhia tias kev tiv thaiv kabmob hauv lub cev yog lawv txoj
haujlwm yuav tsum tua kom tau txhua tus keeb-T raug kis mob lawm ua ntej cov kabmob no
yuav ncau mus ua ntau tus kabmob virus. Thiab qhov ntawd yog lwm txoj haujlwm ntawm nws
yuav tsum ua dua tshiab, coj cov keeb-T tsis tau kis kabmob los tua tus kabmob HIV
2. Piav qhia: Sau rau daim ntawv dawb tam rau cov keeb -T. Thaum koj hais tias "mus", HIV yuav
pib sau nws tus code rau ntawm daim ntawv. (Sau HIV ua cov niam ntawv loj rau ib daim ntawv
thiab muab nws tso rau ib sab thiab ntaus cim rau daim txuas mus ntxiv. Kav tsij ua mus kom sai
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 208
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
li tau raws li koj tuaj yeem ua tau.) Rau txhua tus menyuam kawm ntawv- Piav qhia ntawd yog
feem tam rau HIV uas paub tias yog txheej txheem loj hlob mus rau feem tsis zoo ntau zuj zus,
uas yog sau nws ua DNA los ntawm nws li RNA, thiab txav mus rau ntawm tus keeb-T, ua rau
tus keeb pib tsim cov kabmob H1Vs ntau ntxiv zuj zus. Tus kabmob virus yeej ib txwm cuam
tshuam rau cov keeb zoo ua rau nws pib tsim tus kabmob virus.
3. Qhia txog txheej txheem kev tiv thaiv kabmob hauv lub cev: Koj tsis yog ib tug keeb ntshav
dawb lawm xwb, koj yog ib tug CD-8 tua tus keeb ntshav dawb kom muaj cov kabmob kis ntau
zuj zus. Koj xav tua txhua tus kabmob kis cov keeb-T ua ntej lawv kis mus ua ntau tus kabmob
HIV. Koj yuav ua qhov no los ntawm dua ib daim ntawv ua haujlwm ntawm tus kabmob HIV
thaum ib lub sijhawm. Tabsis txhua zaus koj tua ib tug kabmob kis tus keeb-T, koj yuav tau mus
nyob rau ntawm ib tug tshiab qhov chaw, kom tsis muaj tus kabmob HIV rau ntawm tus keeb-T.
Yog li ntawd, koj yuav khiav mus rau lub rooj ntawd (lwm sab ntawm chav kawm) thiab nqa ib
daim ntawv ua haujlwm rov qab ntxiv rau pawg no.
4. Muab lub sijhawm ib feeb ua txoj haujlwm no rau ob kws ua yeeb yam. Puas npaj txhij? Mus!
Hais kom lwm cov menyuam kawm ntawv npuaj tes rau ob tug no. Thaum tag lub sijhawm
hais kom pawg menyuam suav rov qab ntawm 10 nqis los.
5. Txheej txheem ntawm qhov kev kawm:
1. HIV, koj xav licas? Txheej txheem tiv thaiv kabmob hauv lub cev, koj xav licas? Ua
tsaug koj qhov kev mob siab ua!
2. Ib hnub twg tus kabmob HIV nws tus keej tuaj yeem ncau tau txog 2-10 lab tus kabmob
(hu ua virons). Feem ntau yog tsis zoo, tabsis ib hnub twg qhov ntawd tseem tso ntau
txog ib lab tus kabmob uas tuaj yeem cuam tshuam koj tau. (Taw tes raug pawg uas sau
HIV los rau.)
3. Lub cev yeej ua haujlwm zoo heev los tua kabmob (taw tes raug daim ntawv nthuag) Feem
tiv thaiv kabmob hauv lub cev tuaj yeem tua tau ntau txhiab lab tus kabmob virons hauv ib
hnub. Lub cev yuav tsim cov keeb-T ntau zuj zus los hloov ntxiv rau cov uas raug cuam
tshuam. (Xaiv ibco ntawv dawb tseem tsis tau sau.) Tabsis tseem muaj cov keeb-T raug
kabmob ua puas ntau txog 122 lab tus hauv ib hnub.
4. Tuav ib daim ntawv uas xub cim txog HIV thiab ib daim cim tomqab. Saib xyuas feem sib
txawv? HIV rov qab tsim tau sai heev, tabsis nws kuj ua haujlwm tsis tau zoo. Ntau tus
kabmob HIV tshiab yeej tsis muaj zog thiab nyob tsis tau ntev thiab tsis muaj zog tsim cov
tshiab tau. Tabsis ntau tus ntawm cov kabmob uas tsis muaj zog ntawd muaj ibco tsis tuag.
Tabsis yog peb siv tshuaj khomob tua tus kabmob HIV no (tuav thawj daim - uas muaj qhov
cim qhia meej) thiab nws ntsib tus no (tuav ib daim nyuaj)? Tej zaum tus no yuav tsis ua
haujlwm. Vim tus kabmob virus ua rau cov tshuaj khomob tsis ua haujlwm zoo. Qhov no hu
ua tiv thaiv tshuaj khomob.
5. Nco ntsoov tias txheej txheem tiv thaiv kabmob hauv lub cev tau hais thaum kawg rau ntawm
txoj haujlwm no tias- nws sab heev. Txawm thaum lub cev tseem tuav tus kabmob HIV kom
txog thaum kawg, tus kabmob cuam tshuam ua rau lub cev feem kev tiv thaiv kabmob ua
haujlwm rov qab. Tsis ntev txeej txheem tiv thaiv kabmob ntawm peb lub cev yuav tsis muaj
zog lawm. Peb lub cev yuav tsum muaj txheej txheem tiv thaiv kabmob muaj zog thiaj tua tau
txhua tus kabmob viruses thiab cov kabmob sib kis uas peb niaj hnub ntsib. Yog nws tsis ua
haujlwm, peb yuav muaj mob qhov ntawd hu ua muaj pheej hmoo kis kabmob txhais tau tias
cov kabmob tau yeej lawm vim txheej txheem tiv thaiv kabmob hauv lub cev tsis muaj zog
los tua tus kabmob HIV.
Zauv Teev Txog kab mob Hev Ais Vis (HIV Statistics)
 Tso cov tub ntxhais kawm nyob ua ib nkawg, pawg, lossis muaj kev sib sab laj zoo tam li ib
lub chav kawm. Cov neeg twg muaj kev pheej hmoo siab dua rau mob Hev Ais Vis (HIV)?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 209
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Sab twg ntawm lub xeev muaj cov neeg mob HIV ntau tshaj plaws? Cov cwj pwm twg uas
ntxim li yuav yog qhov chaw chiv rau ib tug neeg los kis kab mob HIV heev tshaj plaws?
Txhua txhua daim slide kuj yuav muaj kev sib sab laj txog cov kev pheej hmoo, kev tiv thaiv,
cov cwj pwm, cov pawg uas muaj mob ntau tshaj plaws, thiab lwm lwm yam.
Cov Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Kis Kabmob Tau Zoo
1. Txhua tus menyuam kawm ntawv uas zaum ze puab ntawm lwm tus menyuam kawm ntawv.
Lawv yuav tsis lom zem rau ntawm txoj haujlwm lawv ua.
2. Txhua khub yuav tsum muaj ib lub hnab ntawv uas muaj kaum yim daim ntawv ua haujlwm.
Txhua daim ntawv ua haujlwm muaj ib lossis ntau tus cwjpwm muaj pheej hmoo kis tus kabmob
virus HIV.
3. Ob pawg ntawm cov menyuam kawm ntawv yuav muaj sijhawm 10 feeb los npaj kaum yim daim
npav los ntawm feem muaj pheej hmoo kis tus kabmob HIV rau tshaj plaws mus rau kis tus
kabmob HIV tsawg tshaj plaws.
4. Tomqab 10 feeb cov menyuam kawm ntawv yuav muab lawv qhov teeb raws li qhov muaj pheej
hmoo ntau mus rau tsawg coj los sib piv nrog rau ib lossis ob pawg.
5. Tus xibfwb qhia ntawv qhia nqe lus teb ntawm qhov teeb raws li qhov muaj pheej hmoo ntau mus
rau tsawg thiab sib pib sib tham rau hauv chav kawm tias vim licas ib tug cwjpwm thiaj li muaj
pheej hmoo lossis yuav tsis muaj pheej hmoo kis kabmob rau lwm tus cwjpwm.
Cov Ntaub Ntawv Lwmyam Ntxiv
***Glencoe Health textbook tshooj 24
***Thiab Glencoe Teacherworks CD rau tshooj 24
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 210
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Daim ntawv nthuav qhia 15 piv rau kev tshuaj xyuas tus kabmob HIV sib txawv rau hauv
Milwaukee Metropolitan Stattistical Area (MSA) (ib ntawm plaub lub nroog uas suav txog
Milwaukee), thiab lub xeev uas tsis suav nrog Milwaukee, MSA.
Feem theem neeg mob Ej (AIDS) nyob hauv Wisconsin muaj kwv yees li ib feem plaub ntawm
cov neeg raug kuaj. Feem theem hauv Milwaukee yog siab tshaj lwm lub nroog hauv lub xeev li
peb npaug, tab sis cov neeg tuaj kuaj tsawg dua ntau ntau lub xeev thiab lub nroog.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 211
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Nyob rau tsib xyoos dhau los (2005-2009), 35% ntawm cov neeg raug qhia tias muaj kab mob
HIV muaj hnub nyoog txij li 15 txog 30 xyoo. Txij li thaum pib muaj kab mob sib kis, cov hnub
nyoog nrab raug tso nyob rau peb cuag txog peb cuam tawm xyoo.
Nws tseem ceeb rau nco tseg cia tias lub hnub nyoog kuaj mob ib txwm tsis yog lub hnub nyoog
thaum tau kev kis kab mob HIV. Lub Tuam Tsev Ua Haujlwm hauv kev Tswj Xyuas thiab Tiv
Thaiv Kab Mob tau kwv yees tias yam tsawg kawg yog li ib nrab ntawm cov neeg mob HIV
hauv teb chaws Meskas tau kev kis kab mob ua ntej hnub nyoog muaj 25 xyoos.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 212
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Daim Duab 19 (Figure 19) thiab ob daim duab lawd qab nthuav qhia rau pom txog cheeb tsam
uas zoo sib xws—qhov sib txawv hauv cov feem theem ntawm cov pawg neeg uas raug nthuav
qhia thiab ib txoj kab nce ntxiv hauv ib co neeg thaum cov neeg mob tseem tshuav li qub raws
nraim li theem hauv lwm cov neeg.
Cov txiv neej hluas hnub nyoog 15-24, raug tshaj qhia tias mob HIV nyob rau feem theem tsib
npaum ntawm cov poj niam hluas. Ntxiv nrog ntawd, cov feem theem neeg mob hauv cov txiv
neej nce siab txog peb npaug hauv lub sij hawm kaum lub xyoo, rov qab qees nws tsuas muaj
npaum li qub hauv cov poj niam.
Vim hais tias HIV raug kuaj pom nyob tau ntau xyoo tom qab tau kev kis kab mob, cov feem no
yuav siv pawg neeg hnub nyoog 15-24 hloov cov tub ntxhais hluas hnub nyoog 15-19, uas raug
siv nyob hauv lwm qhov ntawm cov ntaub ntawv no.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 213
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Feem theem mob HIV ntau tshaj ob npaum yog hauv cov haiv neeg Meskas Dub (African
Americans) nyob rau lub sij hawm kaum xyoo, hos nws muaj qhov nce thiab nqis hauv haiv neeg
Latinos thiab nyob li qub hauv hauv neeg Tawv Dawb nyob Wisconsin. Nyob rau xyoo 2009,
feem theem cov neeg mob HIV tshiab yog nce ntxiv li 28 thiab 10 npaum hauv haiv neeg
Meskas Dub (African Americans) thiab haiv neeg Latinos piv rau cov neeg Tawv Dawb.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 214
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov txiv neej tus uas muaj kev sib deev nrog txiv neej (MSM), xam cov MSM tus ua txhaj tshuaj
muaj yees nrog, raug muab lus qhia tias muaj cov neeg mob HIV ntau tshaj li ntawm tsib feem
rau hauv cov neeg hluas hnub nyoog 15-24 xyoos hauv xyoo 2009. Cov neeg mob uas tau tshaj
qhia tawm kuj tseem nce siab tshaj tsib npaum hauv cov neeg hauv lub sij hawm kaum xyoo.
Cov txiv neej uas nyiam deev poj niam lossis poj niam nyiam deev txiv neej (heterosexuals)
muaj li ib leeg hauv xya leej neeg mob tshiab hauv xyoo 2009. Cov neeg mob uas ntxim li kis los
ntawm kev siv koob txhaj tshuaj (IDU) uas raug tsis lees los ntawm 79% hauv xyoo 2000 txog
2009 thiab raug ntsuam xyuas ntsig txog cov neeg kis mob tsuas yog li 2% hauv pawg hnub
nyoog no hauv xyoo 2009.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 215
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov neeg mob HIV hauv cov tib neeg hluas hnub nyoog 15-24 xyoos, raug tshaj qhia tawm hauv
35 ntawm Wisconsin li 72 lub cheeb nroog nyob rau ntu sij hawm 2005-2009. Hauv 277 leej
neeg uas raug tshaj qhia tias muaj mob HIV lossis AIDS hauv Wisconsin, 55% yog los ntawm
lub cheeb nroog Milwaukee thiab 14% los ntawm Lub Cheeb Nroog Dane. Muaj li tsib leeg (tsis
nthuav qhia tawm) raug tshaj qhia los ntawm kev teeb tsa ntsig txog kev yog tiag.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 216
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov slides nram qab no yuav nthuav qhia txog qhov tshwm sim tsis zoo ntau yam uas tus kab mob HIV
tau muaj rau cov tib neeg hluas. Feem pua cov neeg nyob Wisconsin uas muaj hnub nyoog 15-29 xyoo
hauv cov pawg kev kawm paub txog pej xeem huab hwm uas sib txawv ntawd yuav raug kwv yees rau los
ua neej nyob nrog HIV raug nthuav qhia nyob hauv Daim Duab 24-28.
Tus neeg nyeem yuav raug yaum kom los kwv yees txog tej feem pua ntawm cov neeg nyob Wisconsin
uas muaj hnub nyoog 15-29 xyoo hauv txhua cov tib neeg nram qab no uas muaj mob HIV ua ntej sam
sim ua txheej txheem nyob rau daim slide txuas mus ntxiv.
•
•
•
•
Tag nrho txhua tus neeg nyob uas muaj hnub nyoog 15-29 xyoo
Cov txiv neej hluas uas yog neeg tawv dawb tus uas muaj kev sib deev nrog txiv neej (MSM) uas
muaj hnub nyoog 15-29 xyoo
MSM ntawm haiv neeg Latino tseem hluas uas muaj hnub nyoog 15-29 xyoo
MSM ntawm cov haiv neeg Meskas Dub (African American) uas tseem hluas uas muaj hnub
nyoog 15-29 xyoo
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 217
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Ob peb qho uas ib hauv ib txhiab leej neeg hluas uas muaj hnub nyoog 15-29 hauv Wisconsin
uas muaj mob HIV.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 218
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Hauv txhua txhua 100 tus txiv neej Neeg Tawv Dawb uas tseem hluas tus uas muaj kev sib deev
nrog txiv neej (MSM) uas muaj hnub nyoog 15-29 xyoo hauv Wisconsin, 1 tus neeg yuav ua neej
nyob nrog kev mob HIV.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 219
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Hauv txhua txhua 100 tus MSM ntawm haiv neeg Latino uas tseem hluas uas muaj hnub nyoog
15-29 hauv Wisconsin, 4 leeg raug kwv yees tias ua neej nrog kev mob HIV.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 220
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tshawb 26: Cov Neeg African American MSM hnub nyoog
Figure 26: 100 African
American
ages 15-29 in Wisconsin.
15-29
nyob hauvMSM,
Wisconsin.
Pes
tsawg
leej have
muaj HIV?
How
many
HIV?
12
39
Tau qhov
twg los:
Wisconsin
of Public
Health
Source:
Wisconsin
Division
of Public Division
Health AIDS/HIV
Program,
2010AIDS/HIV
Program, 2010
Ntau tsaj li ntawm 12 hauv txhua 100 leej MSM haiv neeg Meskas Dub (African American) uas
muaj hnub nyoog 15-29 xyoos hauv Wisconsin raug kwv yees tias ua neej nyob nrog kab mob
HIV.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 221
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
"TUS CWJPWM MUAJ PHEEJ HMOO KIS TUS KABMOB HIV"
9 Tus Cwj pwm uas MUAJ PHEEJ HMOO KIS TUS KAB MOB HIV
TAU ZOO TSHAJ PLAWS:
1. ___________________________sib deev tso kua phev nkag mus_____________hnab looj
2. Muab sib qhia __________________ nrog ib tug neeg txhaj tshuaj, txhaj ibco tshuaj khes mis lossis
tshuaj muaj zog
3. ____________________sib deev tso kua phev nkag mus_____________hnab looj
4. ____________________sib deev tso kua phev nkag mus_____________
5. ____________________sib deev _____________siv tshuaj tua tus kab menyuam uas tso kua phev
nkag mus
6. Muab sib qhia _____________________________________ txog kev sau ntawv nqaij moj zeej
lossis sib koob hno
7. _____________________________ kis kabmob los ntawm leej niam rau nws tus menyuam mos
8. _____________________________ sib deev
9. Kev tu cov ntshav tawm los _____________________________
9 Tus Cwj pwm uas MUAJ PHEEJ HMOO KIS TUS KAB MOB HIV TAU
TSAWG TSHAJ PLAWS:
9. Kev tu cov ntshav lo _____________________________
8. _____________________________- siv tes kov qau losyog paum kom tawv
7. _____________________________ sib hnia
6. _____________________________ sib hnia
5. __________________thiab_____________________________
4. _____________________________siv tes kov qau losyog paum kom tawv
3. _____________________________ntshav
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 222
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
2.Nyob nrog ib tug mus tag ib txhis _________________________sib raug zoo nrog ib tug khub uas tsis
muaj kabmob
1. _____________________________ lossis caiv txhob sib deev
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 223
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
"TUS CWJPWM MUAJ PHEEJ HMOO KIS TUS KABMOB HIV"
9 Tus Cwjpwm uas MUAJ PHEEJ HMOO KIS TUS KABMOB HIV TAU ZOO TSHAJ PLAWS:
1. Kev sib deev QHOV QUAV uas tso kua phev nkag mus TSIS siv hnab looj
2. Kev siv COV KOOB TXHAJ TSHUAJ uake nrog ib tug neeg txhaj tshuaj, txhaj ibco tshuaj khes
mis lossis tshuaj muaj zog
3. Kev sib deev QHOV PAUM uas tso kua phev nkag mus TSIS siv hnab looj
4. Kev sib deev QHOV QUAV uas tso kua phev nkag mus SIV HNAB LOOJ
5. Kev sib deev QHOV QUAV SIV HNAB LOOJ uas siv tshuaj tua tus kab menyuam uas tso kua
phev nkag mus
6. Siv COV KOOB TXHAJ TSHUAJ uake sau ntawv nqaij moj zeej lossis sib koob hno
7. PUB MENYUAM MIS los ntawm ib tug niam muaj kabmob kis rau nws tus menyuam mos
8. KEV SIB DEEV NTAWM QHOV NCAUJ TSIS TIV THAIV
9. Tsiv siv hnab looj tes tu cov ntshav tawm los
9 Tus Cwjpwm uas MUAJ PHEEJ HMOO KIS TUS KABMOB HIV TAU TSAWG TSHAJ
PLAWS:
9. SIV HNAB LOOJ TES tu cov ntshav tawm lo
8. OB FEEM - sib kov qau losyog paum kom tawv
7. Sib npuav qhov ncauj ntub heev
6. Sib hnia qhuav
5. SIB KHAWM thiab SIB ZAWS
4. TUS KHEEJ- kov qau losyog paum kom tawv
3. Nqus ntshav tawm pub dawb
2. Nyob nrog ib tug mus tag ib txhis OB FEEM MUAJ IB TUG TXIV LOSYOG IB TUG NIAM sib
raug zoo nrog ib tug khub uas tsis muaj kabmob
1. CAIV lossis caiv txhob sib deev
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 224
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tsis sib deev
Nqus ntshav tawm pub dawb
Tus Kheej-Kov Qauv Los
yog Paum Kom Tawv
Kev zuaj
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 225
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Kev sib puag
Sib hnia qhuav
Sib Npuav Qhov Ncauj
Ob leeg puav leej muaj kev
zoo siab ib yam
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 226
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Tsiv siv hnab looj tes tu cov
ntshav tawm los
Kev sib deev ntawm qhov
ncauj tsis tiv thaiv
Pub menyuam mis los
ntawm ib tug niam muaj kab
mob HIV rau nws tus
menyuam mos
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 227
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Siv ib rab koob sau moj zeej
nqaij nrog ib
ib tug neeg uake
Kev sib deev qhov paum
nrog hnab looj uas siv tshuaj
tua tus kab menyuam nrog
tso kua phev
txhuav phev tawm
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 228
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Kev sib deev qhov qauv uas
tso kua phev nkag mus nrog
siv hnab nooj
Kev sib deev qhov paum uas
tso kua phev nkag mus tsis
siv hnab looj
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 229
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Sib tib rab koob txhaj tshuaj
uake nrog ib tug neeg
Kev sib deev qhov quav uas
tso kua phev nkag mus tsis
siv hnab looj
Sib tib rab koob tho qhov
ntsej nrog lwm tus
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 230
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Daim Ntawv Qhia Txog Kab mob HIV/AIDS
Tus kab mob HIV kis ntawm ib tug neeg mus rau ib tug neeg tau li cas?
Kev sib kis tus kab mob HIV tuaj yeem kis tau los ntawm cov ntshav, kua phev (cum), cov kua
phev uas xub tawv los (pre-cum), kua paum, lossis kua mis los ntawm ib tug neeg yeej muaj tus kab mob
lawm nkag mus rau lub cev ntawm ib tug neeg uas tsis tau muaj kabmob.
Tus kabmob HIV tuaj yeem nkag mus rau hauv lub cev tau los ntawm txoj leeg ntshav dub (xws
li thaum siv rab koob txhaj tshuaj), tso hluas nkag mus hauv qhov quav lossis qhov kawg ntawm txoj
hnyuv loj, txoj hluas nkag mus rau lub qhov paum thiab/lossis ncauj tsev menyuam, siv hluas ntxig mus
qhia lub qhov zis ntawm tus qau, ntawm qhov ncauj, lwm yam ntawm lub cev (xws li qhov muag lossis
sab hauv qhov ntswg), lossis txiav tawm lossis rau ntawm qhov mob. Qhov tseeb, tawv nqaij zoo tuaj
yeem tiv thaiv tau tus kab mob HIV thiab lwm yam kab mob viruses thiab bacteria.
Txoj hau kev uas tus kabmob HIV nquag kis ntawm ib tug neeg mus rau ib tug neeg:



los ntawm sib deev (qhov quav, qhov paum, lossis ua ntawm qhov ncauj) nrog ib tug neeg muaj
tus kambob HIV;
los ntawm sib tib rab koob txhaj tshuaj lossis tib hom khoom siv txhaj tshuaj nrog ib tug neeg
muaj tus kabmob HIV; lossis
los ntawm cov pojniam muaj tus kabmob HIV kis mus rau lawv tus menyuam mos ua ntej yug,
lossis los ntawm noj niam lub mis tomqab yug.
Tus kabmob HIV kuj tuaj yeem kis los ntawm kev ntxiv ntshav los ntawm ib tug neeg muaj tus kabmob
cov ntshav. Txawm licas losxij, txij xyoo 1985 los, txhua cov ntshav muab pub dawb nyob hauv tebchaws
Meskas yeej raug kuaj xyuas tus kabmob HIV lawm. Yog li ntawd, pheej hmoo kis tus kabmob los
ntawm kev ntxiv ntshav thiaj li muaj tsawg heev. Cov ntshav nyob hauv Tebchaws Meskas yog ibco
ntshav nyab xeeb tshaj plaws nyob hauv ntiaj teb.
Cov kua dej ntawm lub cev feem twg thiaj kis kabmob HIV tau?
Cov kua dej ntawm lub cev uas pom tias muaj cov kabmob HIV ntau tshaj plaws yog:
 ntshav
 kua phev
 kua paum
 kua mis
 lwm yam kua dej xyaws nrog cov ntshav
Cov kua dej ntawm lub cev txuas mus ntxiv no tej zaum yuav kis tus kabmob virus los ntawm cov kws lis
haujlwm saib xyuas kev mob nkeeg nrog:


cov kua dej ntawm puab ntawm txoj hlab ntsha hlwb thiab pob txha nrab qaum
cov kua dej nyob puag ntawm cov qij pob txha sib txuas
Cov Hnab Looj Ua Haujlwm Tiv Thaiv Tus Kabmob HIV Tau Zoo Npaum Licas?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 231
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Thaum siv cov hnab looj yuav tsum siv kom xwm yeem thiab siv kom raug thiaj li tiv thaiv tau zoo rau
cov kab mob sib kis los ntawm kev sib deev xws li HIV, tus kabmob ua rau muaj mob AIDS. Tshawb
nrhiav cov hnab looj uas ua haujlwm tiv thaiv tau zoo cov kabmob sib kis los ntawm kev sib deev kom
muaj ob yam zoo xws li hom siv tau zoo thiab ntseeg tau tias tiv thaiv tau zoo. Cov hnab looj uas tuaj
yeem tiv thaiv tau cov kabmob sib kis yeej raug kuaj sim rau hauv chav kuaj sim lawm thiab yeej raug
kuaj sim nrog cov neeg muaj kab mob uas muaj pheej hmoo kis mob tau zoo vim lawv sib deev nrog cov
khub uas muaj tus kabmob HIV. Cov ntaub ntawv tshawb nrhiav tshiab hais txog kev txheeb xyuas kev
sib kis kab mob los ntawm cov hnab looj siv tau zoo raug luam tawm los ntawm Weller thiab Davis xyoo
2004. Cov ntaub nttawv txheeb xyuas qhov tseeb dua no tau kho dua tshiab rau lawv cov ntaub ntawv
teev tseg qub uas luam tawm puag thaum xyoo 1999. Qhov kev txheeb xyuas ua rau pom tias kev siv cov
hnab looj xwm yeem thaum sib deev tuaj yeem tiv thaiv tus kabmob sib kis HIV tau zoo. Txawm licas
losxij yuav tsum ceevfaj tias kev siv hnab looj yeej tsis tuaj yeem tiv thaiv tau tag nrho tus kabmob HIV.
Txoj hau kev zoo tshaj plaws uas yuav zam tsis kis tus kabmob HIV ces yog caiv txhob sib deev lossis
yuav tsum deev nrog ib tug txiv los yog ib tug niam xwb uas yeej tau kuaj xyuas tias tsis muaj kam bob
thiab koj yeej paub tias tsis muaj kab mob.
HIV yog dabtsi?
HIV (txheej txheem tiv thaiv kabmob virus ntawm tibneeg lub cev tsis ua haujlwm zoo lawm) yog tus
kabmob virus ua rau muaj mob AIDS. Tus kabmob virus no yuav kis los ntawm ib tug neeg mus rau ib
tug neeg los ntawm ib tug muaj mob cov ntshav, kua phev, lossis kua paum losyog raug tus neeg no tej
kiav txhab nqaij lossis qhov nqaij to uas muaj kua yig*. Ntxiv rau qhov no, cov pojniam uas muaj tus
kabmob lawm tuaj yeem kis tus kabmob HIV mus rau lawv tus menyuam mos thaum muaj menyuam
nyob hauv plab lossis thaum yug tawm los, thiab kis los ntawm noj niam lub mis. Cov neeg muaj tus
kabmob HIV yog hu ua kev kis kabmob HIV. Qee cov neeg yuav huam tus mob mus ua mob AIDS vim
los ntawm lawv tus kabmob HIV.
AIDS yog dabtsi?
AIDS sawv cev los ntawm acquired immunodeficiency syndrome.
Tau los - txhais tias tus kabmob tsis yog txawm los ntawm niam-txiv tabsis nws mam li loj hlob tomqab
yug los uas yog los ntawm kis ib tug kabmob (hauv kis no yog, HIV).
Txheej txheem tiv thaiv kabmob hauv lub ceev tsis ua haujlwm zoo lawm - txhais tias tus kabmob ua rau
txheej txheem tiv thaiv kabmob hauv lub ceev tsis muaj zog.
Tus mob - hais txog ib pawg kabmob uas sib sau los tshwm sim uake lossis yeeb yam ntawm ib hom
kabmob. Hauv kis mob AIDS tuaj yeem yog ib kis ntawm tus kabmob loj hlob tuaj thiab/lossis mob khees
xaws thiab ua rau cov keeb caj ceg hauv lub cev ntawm txheej txheem tiv thaiv kabmob ntawm ib tug
neeg tshuav tsawg zuj zus.
Kev txheeb xyuas ib tug kabmob AIDS yog raug tshuaj xyuas los ntawm ib tug kws kuaj kabmob uas yog
siv kev kuaj mob tshwj xeeb lossis txheej txheem qauv tshuaj xyuas kabmob.
Tus kabmob HIV cuam tshuam ua kom muaj mob AIDS tau licas?
HIV tua ib hom keeb ntshav (CD4+ cov keeb T) uas yog feem ua haujlwm tau zoo ntawm txheej txheem
tiv thaiv kabmob hauv lub cev. Qhov tseeb, cov keeb no raug rhuav tshem los ntawm HIV yog ibqho ua
rau huam thiab ua rau loj hmob tus mob AIDS tau zoo tshaj plaws. Kev kawm thiab tshawb nrhiav txog
ntau txhiab tus neeg tau pom tias cov neeg feem ntau uas kis tus kabmob HIV yuav nyob ntawm nws mus
ntau xyoo ua ntej yuav cuam tshuam rau txheej txheem tiv thaiv kabmob hauv lub cev mus ua mob AIDS.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 232
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 19
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Cuam Tshuam Ntawm Tus Kabmob Virus/Cov
Haujlwm Muaj Pheej Hmoo Tsis Zoo”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Txawm licas losxij, cov kev ntsuas no ua rau pom tseeb txog ntawm cov kabmob HIV hauv cov ntshav
thiab qhov ua rau cov CD4 + cov keeb T tshuav tsawg zuj zus thiaj li ua rau huam mob AIDS. Kev txo
kom cov kabmob virus hauv lub cev tshuav tsawg yog siv tshuaj tiv thaiv thiaj li ua rau kev rhuav tshem
tau qeeb zuj zus rau txheej txheem tiv thaiv kabmob hauv lub ceev ntawm ib tug neeg.
Yuav tuaj yeem qhia tau licas tias kuv kis tus kabmob HIV?
Muaj Cov Tsos Mob Zoo Li Cas?
Yuav paub tias koj kis tus kabmob ces tsuas yog mus kuaj sim tus kabmob HIV xwb. Koj tsis tuaj yeem saib raws
tus mob tau txawm tias koj yeej kis losyog tsis tau kis tus mob. Ntau tus neeg uas kis tus mob HIV yeej tsis paub tus
mob tau ntev txog 10 lub xyoo lossis ntev tshaj ntawd.
Tus yeeb yam mob txuas mus ntxiv no tej zaum yuav yog muaj tus kabmob HIV:










qhov hnyav ntawm lub cev poob qis sai
hnoos qhuav
nquag ua npaws lossis tawm fws yav hmo ntuj ntau heev
sab nkees uas yeej piav qhia tsis tau tias yog vim licas
o raws qhov tso, qab puj liv, lossis caj dab
raws plab ntev dua ib asthiv
tawm pob dawb losiss txawv txawv rau tawm tus nplaig, hauv qhov ncauj, lossis hauv caj pas
ntsws o
ua pob liab, dub hnyoo, tso liab dawb muag lias, lossis tso dawb liab rau ntawm daim tawv nqaij lossis sab
hauv daim tawv nqaij lossis rau sab hauv qhov ncauj, qhov ntswg, lossis tawv qhov muag
tsis hnov qab zoo, ntxhov siab, thiab lwmyam kabmob hlwb
Txawm licas losxij, yeej tsis muaj leej twg yuav paub tias lawv kis tus mob yog lawv muaj ibqho yeeb yam mob zoo
li no. Txhua tus yeeb yam mob tuaj yeem ntsig txog lwm tus kabmob tau. Ib zaug ntxiv, yuav txiav txim tias koj
kis tus kabmob ces tsuas yog mus kuaj sim tus kabmob HIV xwb. Xav nrhaiv cov ntaub ntawv ntawm qhov
chaw kuaj sim HIV, mus saib hauv lub chaw National HIV Testing Resources Web site
(http://hivtest.cdc.gov/Default.aspx ) lossis hu rau tus xovtooj CDC-INFO 24 Teev/Hnub rau ntawm 1-800-CDCINFO (232-4636), 1-888-232-6348 (TTY), hais lus Askiv, en Español. Cov ntaub ntawv no raug ceev zoo tsis pub
lwm tus neeg paub. Koj tuaj yeem nug koj tus kws khomob kom muab qhov kuaj sim HIV rau koj.
Koj tsis tuaj yeem saib raws tus yeeb yam mob los qhia tias ib tug neeg muaj mob AIDS. Cov yeeb yam mob
ntawm mob AIDS yog zoo sib xws li cov yeeb yam mob ntawm ntau lwm yam mob. AIDS yog ibqho kev tshuaj
ntsuam xyuas los ntawm ib tug kws khomob uas saib raws li feem qauv tshwj xeeb raug teeb tsa los ntawm lub chaw
CDC. Yog xav paub ntau ntxiv txog Daim Ntawv Teev Num Txhua Asthiv Hais Txog Feem Pua Kis Mob thiab
Feem Pua Tag Sim Neej“1993 Txheej Txheem Kho Dua Tshiab txog Kev Kis Mob HIV thiab Kev Soj Qab Xyuas
Ntxiv Txog Kis Mob AIDS Ntawm Cov Tub Ntxhais Hluas thiab Cov Neeg Laus ”.
Yog koj xav paub ntau ntxiv lossis yog koj muaj kev txhawj xeeb, hu rau CDC- INFO 24 Teev/Hnub rau ntawm 1800-CDC- INFO (232-4636), 1-888-232-6348 (TTY), hais lus Askiv, en Español.
Cov Ntaub Ntawv Kho Dua Tshiab Zaug Kawg Los No: Ib Hlis 22, 2007
Kev Saib Xyuas Dua Zaug Kawg Los No: Ib Hlis 22, 2007
Cov Ntsiab Lus:
Feem Tiv Thaiv Kabmob HIV/AIDS
Lub Tsev Haujlwm Tiv Thaiv Kabmob HIV/AIDS, Kabmob Siab, STD, thiab TB Hauv Lub Tebchaws
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 233
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 20
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hom Ntshav”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 5 – Kev Txiav Txim Siab
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia txog rab peev xwm los siv kev paub txiav txim siab txhawm rau
txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab nyob
zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tus Qauv Cai 7 – Kev Tswj Tus Kheej
Me nyuam kawm ntawv yuav tsim muaj peev xwm siv tej yam yeeb yam mob-mus pab tau txoj thiab tsis
txhob los yog txo
mob txaus ntshai.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Tau Paub- cov hom phiaj ntawm zaj lus qhia:
Cov Khoom:



Hom ntshav VHS/DVD
Daim Ntawv Ua Haujlwm Ntawm Tus Menyuam Kawm Ntawv
Kws qhia ntawv cov nqi lus teb
Cov Txheej Txheem:
1. Qhia kom cov menyuam kawm ntawv paub tias lawv tab tom saib ib daim vis dis aus/DVD ntsig
txog kabmob HIV. Nws muaj ib daim ntawv ua haujlwm uas muaj nrog daim vis dis aus/DVD.
Cov menyuam kawm ntawv yuav tsum saib raws li daim vis dis aus thiab teb cov nqe lus nug rau
rau hauv daim ntawv ua haujlwm.
2. Tso "Hom Ntshav" ntawm daim vis dis aus/DVD rau saib.
Hais txog daim ntawv ua haujlwm nrog rau cov menyuam kawm ntawv. Hais kom lawv nrhiav
cov nqe lus teb thiab sib tham seb cov nqe lus teb no puas raug.
3. Thaum kawg ua txoj haujlwm "Txoj kab liab/Txoj kab ntsuab"
 Kos 3 lub teeb liab teeb ntsuab rau ntawm 5" x 7" daim npav. Muab thawj kab npav liab, kab
thib ob npav ntsuab thiab thib peb npav daj. Lo cov npav teeb liab qhia kev rau ntawm phob
ntsa kom tsim kev pheej hmoo txuas ntxiv txij npav teeb ntsuab mus txog liab. LOSSIS tau
npaj cov npav Teeb Qhia Kev los ntawm cov Khoom Siv Haujlwm Kawm (qhov xaiv tau).
 Nyeem ib qho cwj pwm uas pheej hmoo. Kom cov tub ntxhais kawm sawv ntsug thiab mus rau
ntawm daim paib uas lawv xav tias haum tshaj plaws rau theem kev pheej hmoo rau kev kis
mob HIV. Hais cov tub ntxhais kawm kom tsuas nyeem yam nyob hauv daim npav xwb, txhob
xav txog qhov yuav tshwm sim dab tsi.
 Qhov haujlwm kawm uas xaiv tau tuaj yeem kom cov tub ntxhais kawm mus sawv ua
pab pawg thiab muab cov npav liab, npav daj thiab npav ntsuab faib rau txhua pab pawg.
Liab txhais tau tias pheej hmoo siab
Daj txhais tau tias qee yam pheej hmoo
Ntsuab txhais tau tias pheej hmoo me ntsis/tsis pheej hmoo
 Qhov kev xaiv thib peb yog siv cov npav pheej hmoo kis mob HIV thiab kom cov tub
ntxhais kawm mus rau ntawm daim paib liab, daj thiab ntsuab hauv chav kawm thiab tso
daim npav kom haum rau hauv qab daim paib.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 234
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 20
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hom Ntshav”


Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Thaum tau muab txhua daim paib lo rau ntawm phob ntsa, kuaj xyuas txhua tus cwj pwm thiab
nws nyob ntawm cov kev pheej hmoo txuas ntxiv. Nug yog tias yuav tau muab ib daim npav twg
tshem tawm, nug tias vim li cas, thiab ua li ntawd, yog tias tsim nyog. Nug kev pom zoo hauv
chav kawm seb daim npav yuav haum rau qhov twg. Ceeb tsom cov tub ntxhais kawm tias lub
hom phiaj ntawm qhov haujlwm kawm no yog txhawm rau xaiv cov kev pheej hmoo sib cuam
tshuam ntawm cov cwj pwm, tsis yog kev txiav txim cov neeg tso cov npav no.
Thaum tag nrho chav kawm pom zoo seb yuav tso daim npav rau cov kev pheej hmoo txuas ntxiv
twg lawm, nug cov tub ntxhais kawm kom saib ntawm cov cwj pwm thiab kev txiav txim siab
ntiag tug txawm tias lawv tau ua ib qho no lawm los xij.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 235
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 20
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hom Ntshav”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
"Hom Ntshav"
"Ibqho Kev Xav hauv Nruab Siab ntawm HIV +Cov Hluas"
1. Cov Tub Ntxhais Neeg Meskas Hluas hnub nyoog qis dua 20 xyoo kis tus kabmob HIV hauv
txhua txhua lub sijhawm teev hauv ib hnub ntau npaum licas. 2/48
2. Ib nrab ntawm tag nrho cov tub ntxhais hluas hnub nyoog 18-24 xyoos hais tias tus kabmob
AIDS yog ib tug kabmob muaj teebmeem sai tshaj plaws rau hauv lub tebchaws tam sim no.
3. Cov hluas uas muaj hnub nyoog 18-24 xyoos tau hais licas txog kev tau kuaj sim HIV? 50%
4. Thaum twg thiaj li yuav tau kuaj sim HIV? Thaum sib deev, sib deev nrog ntau tus neeg lossis
sib rab koob txhaj tshuaj uake
5. Vim licas cov neeg thiaj tsis zoo ibyam tomqab lawv kuaj pom tus kabmob HIV?
6. Hauv Tebchaws Meskas cov neeg muaj mob AIDS tau tag sim neej puas tsawg leej lawm?
500,000 +
7. 50% ntawm cov neeg muaj kabmob HIV tsis paub tias lawv kis tus kabmob. Muaj Tseeb lossis
Cuav
8. Cov tub ntxhais hluas xav licas txog tus kabmob HIV uas ua rau nws kis mus rau ntau hom hnub
nyoog?
9. Feem pua ntawm cov neeg kis tus kabmob HIV TSIS QHIA rau lawv cov khub sib deev
tias lawv muaj tus kabmob yog muaj puas tsawg feem pua? 40%
10. Thaum cov neeg hluas kis tus kabmob HIV, ntev puas tsawg xyoo tus mob AIDS thiaj li mam
huam thaum lawv muaj hnub nyoog 20 xyoo nce thiab 30 xyoo nce? COV TUB NTXHAIS
HLUAS 13 TXOG 18
11. Cov muaj tus kabmob HIV puas ua rau cov neeg no xav txog lawv tus kheej thiab lawv lub neej
tom ntej licas?
12. Koj TSIS tuaj yeem tau tus kabmob HIV los ntawm: Siv ib lub khob lossis ibyam khoom
nyiaj kub, vij tsam uake, sib khawm, sib chwv, sib hnia
13. Cov neeg muaj tus kabmob HIV yuav tau coj licas?
14. 25% ntawm cov tub ntxhais hluas sib deev tau deev nrog cov khub ntau txog plaub leeg lossis
ntau dua?
15. Tsuas muaj 50% ntawm cov sib deev uas muaj kawm qeb 12 raug tshawb fawb pom tias tsuas siv
hnab looj rau qee zaus xwb.
16. Koj puas tau yeej tau tus kabmob HIV los ntawm kev sib deev nrog tej tug neeg ntawm tej?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 236
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 20
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hom Ntshav”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
YOG!!!
17. Ko TUAJ YEEM tau tus kabmob HIV los ntawm: kev sib deev siv/tsis siv hnab looj, siv koob
txhaj tshuaj uake, noj niam mis, kua paum, kua phev thiab ntshav.
18. Yuav pab licas rau cov neeg muaj tus kamob HIV lawv thiaj muaj txoj sia nyob ntev tau?
______________________________________________ muaj kev hlub thiab pab txhawb
los ntawm yim neeg, thiab cov phooj ywg
19. Tus kabmob HIV/AIDS puas tuaj yeej kho tau??? TSIS TAU!!! Tus kabmob virus raug tiv
thaiv zoo thiab tuaj yeem pauv hloov mus txawv ntawm tus kab mob qub tau!
20. KOJ QHOV KEV CIA SIAB rau cov neeg uas muaj pheej hmoo kis tus kab mob HIV yog
dab tsi? Kabmob AIDS rau yav tom ntej?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 237
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 20
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hom Ntshav”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
"Hom Ntshav – Ibqho Kev Xav Hauv Nruab Siab ntawm HIV = Cov Tub
Ntxhais Hluas"
1. Cov Tub Ntxhais Neeg Meskas Hluas hnub nyoog qis dua 20 xyoo kis tus kabmob HIV hauv txhua txhua
lub sijhawm teev hauv ib hnub ntau npaum licas. __________________________________________
2.
________ tag nrho cov tub ntxhais hluas hnub nyoog 18-24 xyoos hais tias tus kabmob AIDS yog ib tug
kabmob muaj teebmeem sai tshaj plaws rau hauv lub tebchaws tam sim no.
3. Cov hluas uas muaj hnub nyoog 18-24 xyoos tau hais licas txog kev tau kuaj sim HIV muaj puas tsawg
feem pua?
4. Thaum twg thiaj li yuav tau kuaj sim HIV? _____________________________________________
5. Vim li cas cov neeg thiaj tsis zoo ibyam tomqab lawv kuaj pom tus kab mob HIV?
6. Hauv Tebchaws Meskas cov neeg muaj mob AIDS tau tag sim neej puas tsawg leej lawm? _________
7. 50% ntawm cov neeg muaj kabmob HIV tsis paub tias lawv kis tus kabmob. ____________________
8. Cov tub ntxhais hluas xav licas txog tus kabmob HIV uas ua rau nws kis mus rau ntau hom hnub nyoog?
9. Feem pua ntawm cov neeg kis tus kabmob HIV TSIS QHIA rau lawv cov khub sib deev tias lawv muaj
tus kabmob yog muaj puas tsawg feem pua? _____%
10. Thaum cov neeg hluas kis tus kabmob HIV, ntev puas tsawg xyoo tus mob AIDS thiaj li mam huam
thaum lawv muaj hnub nyoog 20 xyoo nce thiab 30 xyoo nce? _______________________________
11. Cov muaj tus kabmob HIV puas ua rau cov neeg no xav txog lawv tus kheej thiab lawv lub neej tom ntej li cas?
12. Koj TSIS tuaj yeem tau tus kabmob HIV los ntawm: _______________________________________
13. Cov neeg muaj tus kabmob HIV yuav tau coj li cas? ________________________________________
14. _______% ntawm cov tub ntxhais hluas sib deev tau deev nrog cov khub ntau txog plaub leeg lossis ntau dua?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 238
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 20
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hom Ntshav”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
15. Tsuas _________________ muaj 50% ntawm cov sib deev uas kawm qeb 12 raug tshawb fawb pom tias
tsuas siv hnab looj rau qee zaus xwb.
16. Koj puas tau yeej tau tus kab mob HIV los ntawm kev sib deev nrog tej tug neeg ntawm tej? __________
17. Ko TUAJ YEEM tau tus kab mob HIV los ntawm: __________________________________________ ,
____________________________ , ____________________________ , ____________________________
18. Yuav pab li cas rau cov neeg muaj tus kab mob HIV lawv thiaj muaj txoj sia nyob ntev tau?
_______________________________________________________________________________________
19. Tus kabmob HIV/AIDS puas tuaj yeej kho tau?
____________________________________________________________________________________
20. KOJ QHOV KEV CIA SIAB rau cov neeg uas muaj pheej hmoo kis tus kab mob HIV/AIDS rau yav tom
ntej yog dab tsi? __________________________________________________________________________
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 239
Pawg: STI/HIV/AIDS
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 20
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Hom Ntshav”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Nplooj Ntawv Lus Teb Txog Cov Cwj Pwm Pheej Hmoo Kis Mob HIV
Me ntsis mus txog qhov tsis
muaj pheej hmoo
Qee Yam Pheej Hmoo
Pheej Hmoo
Kev zuaj
Sib npuav qhov ncauj ntub heev
Tau txais ntshav los rau hauv lub cev
hnub no
Sib hnia qhuav
Siv hnab looj qau
Kev sib deev tsis tiv thaiv chaw
mos, qhov ncauj thiab
qhov quav
Siv tib lub hnab looj qau ob zaug
Kev txwv tsis sib deev
Kev npau suav
Kev zoo siab
Kev sib puag
Nqus ntshav tawm pub dawb
Tswjhwm kev ua neej nyob, kev ua
txij nkawm tug kav tug nrog tus
neeg tsis kis mob uas tsis siv koob
txhaj tshuaj
Tsis sib deev
Kev sib deev ntawm qhov ncauj tsis
tiv thaiv
Ntxuav cov ntshav txeej tawm yam
tsis muaj hnab looj tes
Kev sib koom siv koob txhaj tshuaj
ua ke
Sib koom cov koob hno zas tawv
nqaij
Sib koom siv koob txhaj tshuaj los
txhaj steroids lossis vitamins
Siv rab koob uas tau muab dej
ntxuav lawm
Noj tus niam uas muaj mob lub mis
Kev qhia meej txog qee yam cwj pwm pheej hmoo:
Kev tau txais ntshav ntxiv nyob rau hnub no: Cov ntshav tau raug kuaj xyuas mam coj mus pub
rau lwm tus. Muaj feem pua tsawg dua 0.1% uas koj yuav tau txais cov ntshav uas muaj kab mob
HIV. Qhov muaj feem me me ntawv mus txog qhov tsis muaj kev pheej hmoo.
Kev tso ntshav tawm pub dawb: Yog koj mus rau lub chaw haujlwm muaj suab npe yuav tsis muaj
qhov tuaj yeem kis tau kab mob HIV los ntawm kev tso ntshav tawm. Lawv siv cov cuab yeej tshiab
rau txhua tus neeg.
Kev Tug Kav Tug: Cov tub ntxhais kawm yuav tawm tsam tias koj tsis ntseeg koj tus txij nkawm
lawm ces lawv yuav coj tsis ncaj. Ntawv tsis yog yam uas hais ntawm daim npav. Yog tias ob tus
khub puav leej yog ib tug koom tug xwb thiab tsis tau siv khoob txhaj tshuaj qhov uas koj tus khub
kis tau mob HIV yog muaj feem tsawg tshaj plaws.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 240
Pawg: Rov Qab Saib Xyuas Dua
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: Rov Qab Saib Xyuas Dua
Txog Cov Ntaub Ntawv Kawm Ntxiv
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Nws Tseem Hluas Heev”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 8- Kev Txhawb Nqa
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia rab peev xwm los txhawb nqa kev noj qab nyob zoo ntawm tus
kheej, tsev neeg thiab zej zog.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj qab
nyob zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tus Qauv Cai 5 – Kev Txiav Txim Siab
Tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia txog rab peev xwm los siv kev paub txiav txim siab txhawm rau
txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog:
Cov tub ntxhais kawm yuav:
 Ua rau pom txog kev paub txuj ci txheeb xyuas kev tau txais kev paub los ntawm feem kev paub
no thiab coj mus siv rau lub neej tiag.
 Kev qhia kev coj tus cwj pwm zoo tuaj yeem txo tsis muaj menyuam lossis kis cov kabmob STI
tau.
Cov Khoom:
 She’s Too Young DVD
 Theej daim ntawv ua haujlwm faib rau txhua tus menyuam kawm ntawv
Cov Txheej Txheem:
1. Qhia rau cov menyuam kawm ntawv tias lawv yuav saib ib zaj mauv vim ntev txog peb hnub tom
ntej no ntxiv. Cov chav kawm uas tau npaj lub sijhawm lawm yuav tsum ua qhov kev kawm no
kom tiav rau ob hnub.
2. Muab daim ntawv ua haujlwm faib rau lawv thiab hais kom lawv nyeem cov nqe lus nug ua ntej
pib saib zaj mauv vim.
3. Cov nqe lus nug uas xav siab dua, yuav tsis pom cov nqe lus teb rau ntawm ib phaj rau ib phaj.
4. Nres zaj mauv vim li 10-15 feeb ua ntej lub qwb nrov rau ntawm thawj hnub thiab hnub thib ob.
Thaum lub sijhawm tus xibfwb qhia ntawv nug cov nqe lus nug tshwj xeeb txhawm rau kev
tshuaj ntsuam xyuas cov menyuam kawm ntawv seb lawv puas nkag siab txog zaj mauv vim,
thiab muab ob peb feeb rau cov menyuam kawm ntawv los teb cov nqe lus nug rau lawv daim
ntawv ua haujlwm.
5. Thaum hnub kawg tus xibfwb qhia ntawv yuav muab lub sijhawm 10-15 feeb rau cov menyuam
kawm ntawv los ua daim ntawv ua haujlwm kom tiav.
6. Muab lub sijhawm 15-20 feeb rau cov menyuam kawm ntawv los ua daim ntawv ua haujlwm.
Tej zaum yuav yog lub sijhawm zoo rau kev sib tham thiab sib cav hauv chav kawm.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 241
Pawg: Rov Qab Saib Xyuas Dua
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: Rov Qab Saib Xyuas Dua
Txog Cov Ntaub Ntawv Kawm Ntxiv
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Nws Tseem Hluas Heev”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Npe _________________________
Chav Kawm ___________
Cov Nqe Lus Nug rau qhov Nws Tseem Hluas Heev
1. Koj puas xav tias feem ntau ntawm cov tub ntxhais hluas puas qhib siab ncaj ncees thiab sib
tham nrog lawv niam txiv txog kev sib deev? Vim li cas lossis vim li cas thiaj tsis yog?
2. Hauv zaj mauv vim, paub hom niam-txiv tau ua yeeb yam. Koj xav tias txhua tus niam txiv tus yeeb
yam puas cuam tshuam rau cov tub ntxhais hluas licas? Piv txwv, koj puas xav tias Nick niam thiab
txiv puas muaj hwjchim hloov tau nws tus cwjpwm licas?
3. Koj xav tias Hannah xav licas thaum nws hu rau nws niam thov caij ib lub tsheb kauj vab los tsev
thaum nws cov phooj ywg tso nws ib leeg tseg tomqab noj hmo tag?
4. Hannah niam thiab txiv tau ua yam kom zoo thiab raug rau nws, tabsis Hannah tseem pheej ua mus
rau feem muaj pheej hmoo tsis zoo. Koj yuav muab lus taws qhia licas rau Hannah niam thiab txiv?
Koj xav tias Hannah niam yuav nqis tes ua licas rau hauv lub zos? Qhov no puas pab tau?
5. Yog koj yog Hannah tus niam laus, koj yuav muab lus taw qhia licas rau nws?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 242
Pawg: Rov Qab Saib Xyuas Dua
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: Rov Qab Saib Xyuas Dua
Txog Cov Ntaub Ntawv Kawm Ntxiv
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Nws Tseem Hluas Heev”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
6. Koj puas xav tias tus yeeb yam ntsig txog kev sib deev ntawm cov tub ntxhais hluas puas zoo raws li
muaj nyob hauv zaj mauv vim tiag? Qhov ntawd muab sib piv rau cov tub ntxhais hluas hauv koj lub
zos yuav zoo licas?
7. Koj puas xav tias kev sib deev thaum hnub nyoog 14 xyoos tseem hluas heev? Vim li cas lossis vim
li cas thiaj tsis yog? Ib tug neeg puas paub tias thaum twg lawv mam li sib deev tau? Lub sijhawm
"tsim nyog" sib deev tau yog thaum twg?
8. Kev sib deev puas muaj feem ntsig txog kev nyiam licas? Koj puas xav tais qee cov tub ntxhais hluas
dag txog qhov lawv tau sib deev losyog yeej tsis tau sib deev? Vim li cas lossis vim li cas thiaj tsis
yog?
9. Vim licas koj thiaj xav tias Becca quaj rau ntawm nws lub txhaj thaum kawg ntawm zaj mauv vim?
Hannah, Becca thiab lawv niam thiab txiv tuaj yeem sib pab lwm tus tau licas? Koj yuav muab lus
taws qhia licas rau lawv?
10. Koj av tias Tom qhov kev txiav txim siab tsis deev Hannah yog licas?
11. Koj yuav muab lus taws qhia licas rau Nick rau yav tom ntej?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 243
Pawg: Rov Qab Saib Xyuas Dua
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: 21
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Nws Tseem Hluas Heev”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Nws Tseem Hluas Heev uas yuav nug cov nqe lus tshwj xeeb no rau nws
Hnub ib
1. Hanna puas tu siab rau nws lub sijhawm thawj zaug...thiab vim licas?
2. Qhov tseeb uas Nick tau hais tias "peb tau sib txuas lus" thiab "nws ua rau koj
muaj koob nrov npe" ua rau Hanna xav licas?
3. Dawn niam tau ua cuam tshuam licas rau nws tus ntxhais qhov kev txiav txim siab ua?
4. Puas muaj tseeb uas Nick niam thiab txiv yeej TSIS TAU ua tej yam tsis zoo cuam tshuam
rau nws tom tsev?
5. Vim licas koj thiaj xav tias Nick ua raws li yam nws xav ua?
6. Nick ntaus nqi licas thaum nws hais tias "Nws tsis yog kev sib deev"?
7. Vim licas Becca thiaj hais tias "Nws yuav tsum nyiam koj" thaum Hanna hais tias lawv
tsis tau sib deev.
8. Hanna raug Nick hnia yog tau los licas?
9. Nick ntaus nqi licas thaum nws hais tias "Kuv nyiam hlub yog thawj tug"?
Hnub ob
1. Cov menyuam yaus xav licas txog hom kabmob kas cees?
2. Thaum Hanna hais tias nws tsis muaj kev chim siab, vim licas qhov ntawd thiaj tsis yog
teebmeem?
3. Yuav tshwm sim dabtsi rau cov menyuam yaus uas muaj kabmob kas cees thiab cov tsis
tau mus kuaj sim?
4. Hanna hais tias txhua tus yeej tau ua, hauv lub tsev kawm ntawv no muaj puas tsawg tus
menyuam yaus tau sib deev thaum kawg ntawm
Xyoo Ua Menyuam Kawm Ntawv Qeb Siab Xyoo Ib?
5. Koj xav licas txog qhov uas cov ntxhais hu rau Dawn tias yog ib tug pojniam khaus pim
tabsis lawv muaj kabmob kas cees thaum ibyam?
6. Cov menyuam yaus no puas xav txog qhov no yog ibqho yuav tau mob siab tiag?
7. Vim licas tus kws tu neeg mob ntawm lub chaw CDC thiaj hais tias muaj cov menyuam
yaus muaj kabmob kas cees thiab ua pob xoo liab rau tej chaw mos tau dua?
Hnub peb
1. Hanna tus yeeb ywm puas hloov txij thaum pib mus txog thaum kawg ntawm zaj mauv
vim?
2. Lawv tus yeeb yam ntsig txog kev sib deev zoo licas?
3. Feem pua ntawm cov menyuam ntxhais uas tau sib deev uas xav tias lawv yuav tau tos
yog puas tsawg feem pua?
4. Lwm cov kabmob STIs uas nws tau kis ntawd puas ploj mus?
5. Koj xav tias tus yeeb yam ntawm qee cov niam txiv uas xav tias feem tseem ceeb tshaj
plaws uas koj yog ib tug zoo txaus nyiam tshaj plaws yog dabtsi?
6. Yog lossis Tsis yog: puas yog cov niam txiv xav kom lawv cov menyuam tus
phooj ywg zoo tshaj plaws ua phem rau cov menyuam yaus? ....Li cas?
7. Cov menyuam yaus puas tau kawm cov ntaub ntawv kawm hais txog tus kab mob kas cees
sib kis?
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 244
Pawg: Rov Qab Saib Xyuas Dua
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: Rov Qab Saib Xyuas
Dua Txog Cov Ntaub Ntawv Kawm Ntxiv
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Tshuaj Xyuas Basketball”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Qauv Cai Kev Kawm Paub Txog Kev Noj Qab Nyob Zoo hauv Teb Chaws
Tsom Ntsia Thib Ib
Tus Qauv Cai 2- Kev Txheeb Xyuas Txog Lub Zog Huab Ntxias
Me nyuam kawm ntawv yuav tsom xam cawv ntawm tsev neeg, phooj
ywg, culture, tawm, technology hab lwm cov txuam nrog rau qhov kev yeeb yam.
Tsom Ntsia Thib Ob
Tus Qauv Cai 1- Cov Tswv Yim Uas Tseem Ceeb
Cov tub ntxhais kawm yuav nkag siab txog cov tswv yim uas ntsig txog kev txhawb nqa kev noj
qab nyob zoo thiab kev tiv thaiv kab mob txhawm rau txhawb nqa kev noj qab nyob zoo.
Tus Qauv Cai 3 – Kev Nkag Txog Tej Xov Xwm
Cov tub ntxhais kawm yuav nthuav qhia rab peev xwm nkag mus rau tej xov xwm qhia kev noj qab
nyob zoo uas muaj rau siv thiab cov khoom noj lossis tshuaj thiab cov kev pab cuam los txhawb
nqa kev noj qab nyob zoo.
Yam Uas Koj Yuav Tsum Paub Txog:
Cov tub ntxhais kawm yuav:
 Siv qhov kev paub no los teb rau cov nqe lus nug.
 Txheeb xyuas, tshuaj ntsuam xyuas thiab luj xyuas lawv qhov kev paub rau feem cov ntaub
ntawv no.
Cov Khoom:
 Daim ntawv sau thiab Cwjmem qhuav (lossis daim txiag sau ntawv) siv teev cov qhab nias
 Cov nqe lus nug
Cov Txheej Txheem:
1. Faib cov menyuam hauv chav kawm ua ob pawg lossis pab.
2. Hais kom ib tug tswvcuab ntawm pawg neeg hais ib nqe lus nug rau ib lub sijhawm, hloov
mus rau lwm pawg thiab hloov cov nqe lus nug mus los.
3. Tsuas lees ib nqe lus teb rau hauv lub sijhawm tsim nyog xwb xws li 10 chib, txiv txim seb
nqe lus teb twg raug lossis tsis raug.
4. Tsuas yog cov nqe lus teb raug thiaj li tau qhab nia xwb. Yog xav tau kev pab hais kom ib
tug tswvcuab ntawm pawg neeg pab teb rau nqe lus nug ntawd, lossis ua yeeb yam txhaum
cai lwm yam yuav ua rau tsis raug raws li txoj cai rau pawg neeg ntawd. Yuav yog lwm
pawg neeg zeeg los teb nqe lus teb ua txhaum cai ntawd tau qhab nia 1.
5. Teeb lub sijhawm ua qhov game no puas tsawg feeb ua ntej yuav pib dua. Tej zaug tus
xibfwb qhia ntawv yuav muab ibqho khoom plig me rau pawg yeej.
Ob Nqe Lus Nug
1. Lub ntsiab lus ntawm AIDS tam rau lo lus dabtsi?
a. tau tus yeeb yam mob uas txheej txheem tiv thaiv kabmob hauv lub ceev tsis ua
haulwm zoo lawm
2. Lub hauv paus cuam tshuam ua kom muaj mob AIDS tau yog dabtsi?
a. Txheej Txheem Tiv Thaiv Kabmob Virus Ntawm Tibneeg Lub Cev Tsis Ua Haujlwm
Zoo Lawm (HIV)
3. Tus kabmob HIV rhuav tshem feem dabtsi ntawm lub cev?
a. Txheej txheem tiv thaiv kabmob hauv lub cev
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 245
Pawg: Rov Qab Saib Xyuas Dua
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: Rov Qab Saib Xyuas
Dua Txog Cov Ntaub Ntawv Kawm Ntxiv
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Tshuaj Xyuas Basketball”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
4. Yuav tshwm sim licas rau ib tug neeg muaj tus kabmob HIV uas ib txwm yeej tsis tshwm sim
rau cov neeg uas muaj txheej txheem tiv thaiv kabmob hauv lub cev tau zoo?
a. Lawv tsis tuaj yeem tua cov kabmob uas nquag tshwm sim
5. HIV muaj nyob rau hauv plaub hom dej hauv lub cev?
a. Ntshav, kua phev, kua paum thiab kua mis.
6. Ob feem uas nquag kis tus kabmob HIV ntau zoo tshaj plaws yog dab tsi?
a. Sib deev (qhov quav, qhov paum, qhov ncauj) lossis ntxiv ntshav
7. Tus cwjpwm siv tshuaj ntawm cov neeg txhaj tshuaj uas pub ntxiv ntshav zoo li cas?
a. Siv cov koob txhaj tshuaj uake
8. Feem ntau cov menyuam yaus tau tus kabmob HIV los ntawm txoj hau kev twg?
a. Los ntawm lawv niam thaum muaj menyuam, yug menyuam lossis noj niam mis
9. Puas tuaj yeem paub tias nws puas muaj tus kamob HIV?
a. Kuaj sim feem tiv thaiv kabmob HIV hauv lub cev
10. Dhau ntawm qhov tso ntshav pub dawb, yua tsum muaj kev kuaj sim feem tiv thaiv kab mob
HIV hauv lub cev rau cov neeg uas yuav tso ntshav pub dawb?
a. Kua phev thiab tej khoom hauv nruab nrog cev thiab npluag nqaij ubno
11. Kev ceev zoo cov ntaub ntawv kuaj sim thiab pab tswv yim txog kab mob HIV ntawm
tsoomfwv cov chaw lis haulwm yog cov chaw dab tsi?
a. Cov chaw haujlwm saib xyuas kev noj qab haus huv hauv ib cheeb tsam thiab havu lub
xeev
12. Txoj hau kev tiv thaiv zoo tshaj plaws kom txhob tau kabmob HIV yog dabtsi?
a. Caiv txhob sib deev thiab siv koob txhaj tshuaj uake nrog lwm tus neeg
Peb Nqe Lus Nug
1. Sau peb txoj hau kev uas tus kabmob HIV kis tau
a. Thaum sib deev tsis muaj dabtsi tiv thaiv, siv koob txhaj tshuaj uake, los ntawm cov
pojniam kis mob kis mus rau nws tus menyuam hauv plab lossis tus menyuam yug
tshiab
2. Sau peb yam kev sib deev uas tus kabmob HIV kis tau
a. Sib deev qhov quav, npuav qauv, sib deev qhov paum
3. Cov pojniam uas kuaj pom muaj tus kabmob HIV yuav tsum tau tua peb yam ntsig rau cov
menyuam licas?
a. Ncua lub sijhawm muaj menyuam, tsis txhob pub mis rau menyuam, coj nws cov
menyuam mus kuaj sim HIV
4. Sau peb yam kev ceebtoom ua ntej txog kev tiv thaiv tus kabmob HIV
a. Caiv tsis txhob sib deev, coj ncaj ncees, zam tsis txhob chwv cov kua dej ntawm lub
cev uas yog siv hnab looj.
5. Sau tsib yam uas cov neeg tuaj yeem ua tau, tshaj qhov tus neeg tuaj yeem tiv thaiv thiaj yuav
pab tua tus mob AIDS.
a. Kho cov ntaub ntawv tsis yog kom raug, qhia rau paub tas li, pab nyiaj txhawb, hais
txog qhov txhawj xeeb rau tub ceev xwm, pab txhawb ib tug phooj ywg uas muaj tus
kamob HIV, pab ua haujlwm dawb rau ib tug neeg mob AIDS.
Cov Nqe Lus Nug Ua Txhaum Txoj Cai - Ib Qhab Nia
1. Puas muaj ib tug neeg rov qab zoo los ntawm tus mob AIDS?
a. Tsis
2. Txhua tus neeg uas muaj tus kabmob HIV puas loj hlob mus ua mob AIDS?
a. Tsis
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 246
Pawg: Rov Qab Saib Xyuas Dua
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: Rov Qab Saib Xyuas
Dua Txog Cov Ntaub Ntawv Kawm Ntxiv
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Tshuaj Xyuas Basketball”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
3. Tus kabmob HIV nws tus kheej lossis lwm cov kabmob puas tua tus neeg uas kis tus kabmob
virus AIDS?
a. Lwm cov kabmob tshwm sim tuaj
4. Tus kabmob HIV puas tuaj yeem kis los ntawm ib tug neeg muaj mob txawm tias cov yeeb
yam mob ntawm tus neeg kis mob tsis pom muaj lawm?
a. Yog
5. Tus kabmob HIV puas tuaj yeem kho tau lossis pua muaj tshuaj kho tau?
a. Tsis
6. Tus kabmob HIV puas kis tau zoo?
a. Yog
7. Ttxhua tus menyuam yaus ntawm ib tug niam muaj tus kabmob puas kis tau tus kabmob HIV?
a. Tsis
8. Hom mob AIDS puas ua ibqho teebmeem rau txhua haiv neeg?
a. Yog
9. Ib tug neeg puas ntshai kev kis tus kabmob HIV los ntawm kev sib chwv nrog tej tus neeg uas
xav tsis txog, ntawm neeg sawd daws lossis hauv yim neeg?
a. Tsis
10. Ib tug neeg puas txhawj xeeb txog qhov tuaj yeem kis tau lossis tsis tau tus kabmob HIV yog
tus kheej tau deev nrog ntau tus neeg?
a. Yog
11. Puas muaj ntaub ntawv teev tseg tias tus kabmob HIV tuaj yeem kis tau los ntawm kev sib
hnia?
a. Tsis
12. Puas muaj ntaub ntawv teev tseg tias tus kabmob HIV tuaj yeem kis tau los ntawm kab tom?
a. Tsis
13. Vim tsis muaj leej twg qhia tau tias ib tug neeg muaj tus kabmob HIV, puas tseem ceeb txog
qhov paub tias ib tug khub nrog sib deev puas muaj pheej hmoo tsis zoo, lossis puas tau muaj
ib tug khub muaj pheej hmoo tsis zoo?
a. Yog
14. Qee cov niam ntiav puas yog cov muaj feem kis tus kabmob HIV lossis lwm cov kabmob STIs
ntau tshaj?
a. Yog
15. Cov tub ntxhais hluas puas yeem tau txais kev pab tswvyim thiab kev kuaj sim tus kabmob
HIV los ntawm ib lub chaw saib xyuas kev noj qab haus huv hauv ib cheeb tsam lossis
hauv lub xeev?
a. Yog
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 247
Pawg: Rov Qab Saib Xyuas Dua
Tus Naj Npawb Zaj Lus Qhia: Rov Qab Saib Xyuas
Dua Txog Cov Ntaub Ntawv Kawm Ntxiv
Theem Qib Kawm: Tsev Kawm Ntawv Theem Siab
“Kev Tshuaj Xyuas Basketball”
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Kis Tseem Ceeb: Kev Coj Tus Cwjpwm Sib Deev, STIs, HIV, thiab Cov Tub Ntxhais Hluas Yug
Menyuam hauv Wisconsin
• Cov cwjpwm muaj pheej hmoo tsis zoo los ntawm kev sib deev yog ntsig txog kev kis cov
kabmob STIs, HIV, thiab los ntawm cov tub ntxhais hluas yug menyuam.
• Cov Tub Ntxhais Hluas nyob hauv Milwaukee, tshwj xeeb mas cov neeg African Americans,
muaj feem pua yog cov tub ntxhais hluas yug menyuam, kis mob los ntawm kev sib deev, thiab
kis HIV ntau tshaj yog muab piv rau cov tub ntxhais hluas nyob rau lwm lub nroog. Hauv qee
kis, Milwaukee yuav luag muaj feem pua siab tshaj plaws rau hauv lub tebchaws.
• Feem pua yug cov tub ntxhais hluas muaj ntau rau haiv neeg Latinas thiab American Indians
thiab haiv neeg African Americans.
• Txawm licas losxij, muaj ob peb pab txhawb rau:
– Cov teebmeem muaj mob Chlamydia thiab mob kas cees muaj tsawg zuj zus rau hauv
Milwaukee thiab rau hauv
Cov neeg African Americans txij thaum xyoo 2006 los.
– Feem pua cov tub ntxhais hluas yug menyuam rau hauv Milwaukee nqis los txog 50% txij
thaum xyoo 2006 txog
2012, txawm tias tseem muaj ntau losxij.
Siv hnab looj
 feem pua ntawm cov kab mob STIs, cov txivneej, cov pojniam, AA, Hispanic, neeg
dawb, tus khub ntawm tus txivneej losyog tus pojniam
 Feem ntau cov kabmob chlamydia nyob hauv Wisconsin yog nyob rau sab qab teb
hnub tuaj ntawm lub xeev; Lub Zos Milwaukee yog lub zos muaj mob ntau tshaj plaws.
 Feem puas ntawm tus kabmob STD muaj ntau tshaj rau hauv Milwaukee — yog ib lub
nroog muaj hom mob no ntau tshaj thib ob ntawm cov nroog tseem ceeb hauv lub
tebchaws. Feem muaj tus kabmob chlamydia nyob hauv Milwaukee ntawm cov tub
ntxhais hluas hauv xyoo 2009 yog muaj ntau dua ob npaug hauv Tebchaws Meskas
thiab ze txog tsib npaug ntawm cov nroog seem hauv Wisconsin. Feem muaj tus
kabmob kas cees muaj ntau dua peb npaug thiab ntau dua kaum npaug ntawm cov
nroog seem hauv Wisconsin.
Muab cov ntaub ntawv hauv lub xyoo 2007 thiab 2009 sib xyaws uake, YRBS pom tias 16%
ntawm HS cov menyuam kawm ntawv nyob hauv Milwaukee tau hais qhia tias tau sib deev
nrog lawv tib hom neeg,
• Feem pua ntawm tus kabmob HIV hauv cov txivneej hluas tau sib deev nrog txivneej
zoo li muaj ntau zuj zus hauv kaum lub xyoo dhau los, tshwj xeeb mas cov txivneej
African American.
Cov Neeg Hluas African American MSM yog pawg kis tus kabmob HIV ntau tshaj plaws;
muaj ntau txog 20% txog 40% kis tus kabmob HIV
Saib raws li cov ntaub ntawv tshwm sim nws pom tseeb tias ib tug neeg uas tau sib deev rau
hauv Milwaukee, thiab tshwj xeeb cov txivneej uas tau sib deev nrog txivneej, kev sib hnab
looj thiaj yuav txo tau pheej hmoo kis tus kabmob sib kis tau. Qhov no txhais tau tias qhov
tseem ceeb tshaj yog siv hnab looj xwm yeem thiab siv kom raug thaum sib deev txhua zaus.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 248
Pawg: Ntshuam Xyuas
Cov Tsev Kawm Tsoom Fwv ntawm
Milwaukee
Hom Qauv Qhia Ntawv fab Kev Loj Hlob thiab
Kev Txhim Kho ntawm Tib Neeg
Cov Lus Taw Qhia Txog Kev Ntsuam Xyuas
Kev soj ntsuam yuav tsum siv los pab seb cov neeg kawm cov ntsiab
lus ua xib fwb. Qhov kev ntsuam xyuas thawj zaug muaj kev txheeb
xyuas uantej/ncej. Qhov no yog muab rau txhua tus menyuam kawm ntawv.
Ua ntej/qho kev ntsuam xyuas yuav siv li ib feem ntawm ib tug xib fwb SLO.
Hoob 6 kev soj ntsuam yog soj ntsuam online. Mus rau Nplooj Ntawv Kev
Kawm Paub Noj Qab Haus Huv ntawm mConnect:
https://mconnect.milwaukee.k12.wi.us/MPSIntranet/Departments/cao/Curriculum-Instruction/PE--Wellness/HealthEducation.htm . Nru mus hauv qab mus nrhiav qhov soj ntsuam.
Koj kuj hais kom koj sau ntau tau kev soj ntsuam thaum lub HGD kawm.
Cov kev soj ntsuam ntxiv no yuav muab siv raws li kev soj
ntsuam kev lossis kev tsawb fawb.
Cov xib fwb uas npaj qhov kev ntsuam xyuas teev tej txhia kev soj ntsuam
uas nyob hauv qhov tshooj uas koj yuav tsum siv:
Ntxiv rau qhov no muaj tseem ob qho kev tshuaj ntsuam xyuas ua tiav lawm.
Ob qho "kev sim" muaj nyob rau phab ntawv txuas mus ntxiv.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 249
Npe: ______________________________________
Teev/Chav Kawm: __________________________
Kev Sim Kev Paub Txog Feem Kev Loj Hlob
Cov Lus Taw Qhia: Txoj hau kev ntawm cov kab menyuam los ntawm tus txivneej loj
hlob. Sau lej “1” txog “5” rau ntawm txoj kab tso rau qhov nqis tes ua no kom raug raws li
lej 1 yog xub thawj, 5 yog tom kawg.
_____ Cov kab menyuam tawm los raws lub qhov zis
_____ Cov kab menyuam yog tsim los hauv ob lub noob qes
_____ Cov kab menyuam tawm hauv txivneej lub cev los ntawm kev txuag tawm
_____ Cov kab menyuam txav mus rau hauv txoj hlab noob qes uas nws yuav loj hlob
thiab nyob rau hauv
_____ Cov kab menyuam txav mus rau Txoj Hlab Kua Phev uas xyaws nrog cov kua dej
los ntawm lub plhaub kua phev thiab lub qog kua phev thiab lub qog Cowper.
Cov Lus Taw Qhia: Txoj hau kev ntawm lub qe los ntawm tus pojniam loj hlob. Sau lej
“1” txog “5” rau ntawm txoj kab tso rau qhov nqis tes ua no kom raug raws li lej 1 yog xub
thawj, 5 yog tom kawg.
_____ Mam li muaj Chiv Keeb Menyuam
_____ Zaus qe tsim ib lub qe
_____ Sib Tod thiab tsim Tus Kab Caj Ceg Menyuam
_____ Tus pojniam thiaj li mam xeeb tub
_____ Zaus qe tso lub qe nkag los rau ntawm Cov Hlab Zaus Qe
Cov Lus Taw Qhia: Piv yam khoom hauv nruab nrog cev ntawm tus txivneej loj hlob
raws li qhov ua haujlwm: Sau tus niam ntawv kom raug raws li qhov ua haujlwm rau hauv
kab seem ntawm yam khoom hauv nruab nrog cev.
_____ Noov
_____ Ob Lub Noos
Qes
_____ Txoj Hlab
Noob Qes
A. Qhov chaw uas cov kab menyuam mus txog thiab mus
nyob
B. Ua ntej yuav txuag tawm los nws txuag cov kua ntshiab
uas tiv thaiv cov kab menyuam los ntawm cov dej qaub
nyob hauv tus txivneej lub zais zis.
C. Txivneej tus qau kuj siv tso zis
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 250
Npe: ______________________________________
_____ Txoj Hlab Xa
Phev
_____ Taub Cowper
Teev/Chav Kawm: __________________________
D. Txoj hlab hauv qhov uas cov phev raug sib tov xyaw
nrog lwm cov kua los ntawm hnab kua phev thiab taub
kua phev txhawm rau tsim ua phev txiv neej.
E. Kuj tseem raug hu tias cov kev sib tw; ob lub keeb nqaij
(organs) kheej kheej uas raug ntim cia hauv daim
plhaub noob qe. Cov no yuav tsim txivneej cov keeb
hormone testosterone thiab kab menyuam.
Cov Lus Taw Qhia: Piv yam khoom hauv nruab nrog cev ntawm tus pojniam loj hlob
raws li qhov ua haujlwm: Sau tus niam ntawv kom raug raws li qhov ua haujlwm rau hauv
kab seem ntawm yam khoom hauv nruab nrog cev.
_____ Qe
_____ Lub Tsev
Menyuam
_____ Lub Paum
_____ Lub zuag qe
_____ Txoj Hab Zaus
Qe
A. Lub qhov nqaij uas nyob rau ntu ntawm lub zais zis
thiab txoj nyhuv. Thaum deev tus pojniam cov kab
menyuam yuav nkag mus rau hauv pojniam lub qhov
mos, txoj hlab yug menyuam thiab tawm mus thaum coj
khaub ncaws.
B. Txhua lub hlis lub yam khoom hauv nruab nrog cev
yuav npaj txais ib tug keeb caj ceg menyuam. Nws kuj
tseem npaj rau txhawb nqa lub qe chiv xeeb menyuam
nyob rau thaum xeeb tub thiab los zawm nyob rau
thaum yuav yuav menyuam los pab tau kev yug.
C. Txoj hlab uas txuas ntawm lub zuag qe mus rau lub tsev
menyuam.
D. Thiab kuj hu ua ib lub qe; kev loj hlob ntawm keeb caj
ceg ntawm tus pojniam
E. Ob lub qog nqaij luaj taum pauv yuav tsim lub qe thiab
xa mus rau cov keeb hormones.
Nqe lus teb luv: Cov hluas feem ntau ntseeg tias lawv tus khub yuav muaj feem coj tus
cwjpwm tsis zoo raws li cov ntaub ntawv tshawb fawb ntawm tus kheej. Vim licas koj thiaj
xav tias cov hluas thiaj ntseeg tias lawv tus khub yuav muaj feem coj tus cwjpwm sib deev
ntau dua qhov muaj tseeb tiag?
_________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 251
Npe: ______________________________________
Teev/Chav Kawm: __________________________
_________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 252
Npe: ______________________________________
Teev/Chav Kawm: __________________________
Kev Sim Kev Paub Txog Feem Kev Loj Hlob: Daim
ntawv teb
Cov Lus Taw Qhia: Txoj hau kev ntawm cov kab menyuam los ntawm tus txivneej loj
hlob. Sau lej “1” txog “5” rau ntawm txoj kab tso rau qhov nqis tes ua no kom raug raws li
lej 1 yog xub thawj, 5 yog tom kawg.
__4___ Cov kab menyuam tawm los raws lub qhov zis
__1___ Cov kab menyuam yog tsim los hauv ob lub noob qes
__5___ Cov kab menyuam tawm hauv txivneej lub cev los ntawm kev txuag tawm
__2___ Cov kab menyuam txav mus rau hauv txoj hlab noob qes uas nws yuav loj hlob
thiab nyob rau hauv
__3___ Cov kab menyuam txav mus rau Txoj Hlab Kua Phev uas xyaws nrog cov kua dej
los ntawm lub plhaub kua phev thiab lub qog kua phev thiab lub qog Cowper.
Cov Lus Taw Qhia: Txoj hau kev ntawm lub qe los ntawm tus pojniam loj hlob. Sau lej
“1” txog “5” rau ntawm txoj kab tso rau qhov nqis tes ua no kom raug raws li lej 1 yog xub
thawj, 5 yog tom kawg.
__4___ Mam li muaj Chiv Keeb Menyuam
__1___ Zaus qe tsim ib lub qe
__3___ Sib Tod thiab tsim tus kab caj ceg menyuam
__5___ Tus pojniam thiaj li mam xeeb tub
__2___Zaus qe tso lub qe nkag los rau ntawm cov hlab Zaus Qe
Cov Lus Taw Qhia: Piv yam khoom hauv nruab nrog cev ntawm tus txivneej loj hlob
raws li qhov ua haujlwm: Sau tus niam ntawv kom raug raws li qhov ua haujlwm rau hauv
kab seem ntawm yam khoom hauv nruab nrog cev.
__C___ Tus qau
__E___ Ob Lub Noos
Qes
A. Qhov chaw uas cov kab menyuam mus txog thiab mus
nyob
B. Ua ntej yuav txuag tawm los nws txuag cov kua ntshiab
uas tiv thaiv cov kab menyuam los ntawm cov dej qaub
nyob hauv tus txivneej lub zais zis.
C. Txivneej tus qau kuj siv tso zis
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 253
Npe: ______________________________________
__A___ Txoj Hlab
Noob Qes
__D___ txoj hlab xa
phev
__B___ Taub Cowper
Teev/Chav Kawm: __________________________
D. Txoj hlab hauv qhov uas cov phev raug sib tov xyaw
nrog lwm cov kua los ntawm hnab kua phev thiab taub
kua phev txhawm rau tsim ua phev txiv neej.
E. Kuj tseem raug hu tias cov kev sib tw; ob lub keeb nqaij
(organs) kheej kheej uas raug ntim cia hauv daim
plhaub noob qe. Cov no yuav tsim txivneej cov keeb
hormone testosterone thiab kab menyuam.
Cov Lus Taw Qhia: Piv yam khoom hauv nruab nrog cev ntawm tus pojniam loj hlob
raws li qhov ua haujlwm: Sau tus niam ntawv kom raug raws li qhov ua haujlwm rau hauv
kab seem ntawm yam khoom hauv nruab nrog cev.
_D____ Qe
_B____ Lub Tsev
Menyuam
_A____ Lub Paum
_E____ Zaus qe
_C____ Cov Hab Zaus
Qe
A. Lub qhov nqaij uas nyob rau ntu ntawm lub zais zis
thiab txoj nyhuv. Thaum deev tus pojniam cov kab
menyuam yuav nkag mus rau hauv pojniam lub qhov
mos, txoj hlab yug menyuam thiab tawm mus thaum coj
khaub ncaws.
B. Txhua lub hlis lub yam khoom hauv nruab nrog cev
yuav npaj txais ib tug keeb caj ceg menyuam. Nws kuj
tseem npaj rau txhawb nqa lub qe chiv xeeb menyuam
nyob rau thaum xeeb tub thiab los zawm nyob rau
thaum yuav yuav menyuam los pab tau kev yug.
C. Txoj hlab uas txuas ntawm lub zuag qe mus rau lub tsev
menyuam.
D. Thiab kuj hu ua ib lub qe; kev loj hlob ntawm keeb caj
ceg ntawm tus pojniam
E. Ob lub qog nqaij luaj taum pauv yuav tsim lub qe thiab
xa mus rau cov keeb hormones.
Nqe lus teb luv: Cov hluas feem ntau ntseeg tias lawv tus khub yuav muaj feem coj tus
cwjpwm tsis zoo raws li cov ntaub ntawv tshawb fawb ntawm tus kheej. Vim licas koj thiaj
xav tias cov hluas thiaj ntseeg tias lawv tus khub yuav muaj feem coj tus cwjpwm sib deev
ntau dua qhov muaj tseeb tiag?
Cov nqe lus teb yooj yim yuav tsum muaj xws li:
a. Kuv cov phooj ywg tab tom ua.
b. Cov neeg dag txog yam lawv tab tom ua thiab ua kom haum rau cov
phooj ywg, yog li ntawd nws zoo li txhua tus tab tom ua.
c. Lawv pom cov neeg tau ua tej yam no yog li ntawd lawv thiaj xav tias
txhua tus neeg ua li ntawd.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 254
Npe: ______________________________________
Teev/Chav Kawm: __________________________
Kev Sim Kev Paub Txog Feem Kev Siv Dag Siv Zog
Thaum Teem Caij Sib Ntsib
Cov Lus Taw Qhia: Sau peb theem ntawm kev ua phem los ntawm kev tsib raug zoo thiab
piav qhia tias tshwm sim licas rau txhua theem:
Zoo Siab lossis theem muaj kev hlub: Hauv theem no, kev sib raug zoo tab tom mus zoo.
Yeej hlub thiab nyiam tus khub. Yog muaj kev ua phem tshwm sim, yeej nquag thov txim
rau tus khub thiab thov kom zam lub txim.
Theem sib raug zoo uas nyuaj siab: Muaj kev tsis sib haum xeeb ntxiv thaum lub
sijhawm no.
Theem tsis sib haum xeeb: Qhov no yog theem uas yeej muaj kev ua phem tshwm sim
lawm.
Cov Lus Taw Qhia: Muaj Tseeb thiab Cuav. Sau “T” yog tam rau qhov muaj tseeb, thiab
sau “F” puab rau ntawm nqe cuav. Piav qhia luv luv tias vim licas thiaj li muaj tseeb lossis
cuav.
1. _____ Tom qab them cov noj hmo thaum sib ntsib thawj zaug, nws tsis yog ib qho teeb
meem loj rau ib tug neeg uas teem caij tuaj sib hnia txawm nkawd hais tias nkaws tsis
xav sib ua los xij.
Piav qhia:
2. ______Tus neeg raug yuam deev yeej ib txwm yw nws tus kheej txog qhov raug quab
yuam.
Piav qhia:
3. ______Kev sib khib yeej ib txwm yog ib qho yeeb yam ntawm kev hlub tiag.
Piav qhia:
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 255
Npe: ______________________________________
Teev/Chav Kawm: __________________________
4. ______Nws yeej tsis ua licas yog qhia rau ib tug neeg uas koj tab tom ntsib nws uas
yog tus neeg lawv tuaj yeem tham thiab tsis tuaj yeem tham nrog tau.
Piav qhia:
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 256
Npe: ______________________________________
Teev/Chav Kawm: __________________________
Kev Sim Kev Paub Txog Feem Kev Siv Dag Siv Zog
Thaum Teem Caij Sib Ntsib: Daim Ntawv Teb
Cov Lus Taw Qhia: Sau peb theem ntawm kev ua phem los ntawm kev tsib raug zoo thiab
piav qhia tias tshwm sim li cas rau txhua theem:
Zoo Siab lossis theem muaj kev hlub: Hauv theem no, kev sib raug zoo tab tom mus zoo.
Yeej hlub thiab nyiam tus khub. Yog muaj kev ua phem tshwm sim, yeej nquag thov txim
rau tus khub thiab thov kom zam lub txim.
Theem sib raug zoo uas nyuaj siab: Muaj kev tsis sib haum xeeb ntxiv thaum lub
sijhawm no.
Theem tsis sib haum xeeb: Qhov no yog theem uas yeej muaj kev ua phem tshwm sim
lawm.
Cov Lus Taw Qhia: Muaj Tseeb thiab Cuav. Sau “T” yog tam rau qhov muaj tseeb, thiab
sau “F” puab rau ntawm nqe cuav. Piav qhia luv luv tias vim licas thiaj li muaj tseeb lossis
cuav.
1. __F___ Tomqb them cov noj hmo thaum sib ntsib thawj zaug, nws tsis yog ibqho teeb
meem loj rau ib tug neeg uas teem caij tuaj sib hnia txawm nkawd hais tias nkaws tsis
xav sib ua los xij.
Piav qhia: Kev yuam ib tug neeg sib deev, suav txog sib hnia uas tus neeg ntawd
tsis xav ua yeej ib txwm tsis raug thiab yog kev quab yuam deev. Tsis ua licas
tseem tias tau siv nyiaj rau kis tau los sib ntsib lawm losxij, koj yeej tsis "tshuav
nuj nqi" rau tus neeg uas tau sib deev ntawd. Txhua tus muaj cai txiav txim siab
txog feem nws xav ntaus phooj ywg nrog.
2. __T___ Tus neeg raug yuam deev yeej ib txwm yw nws tus kheej txog qhov raug quab
yuam.
Piav qhia: Ntau tus neeg raug tsim txom los ntawm kev raug yuam deev yuav yw
lawv tus kheej. Thaum kawg, TSIS MUAJ IB TUG tuaj yeem lav rau tus neeg raug
tsim txom los ntawm kev yuam deev. Cov neeg ua txhaum cai xaiv yuam deev
thiab lawv yog tus yuav tsum lav saib xyuas rau qhov yuam deev.
3. __F___ Kev sib khib yeej ib txwm yog ibqho yeeb yam ntawm kev hlub tiag.
Piav qhia: Kev sib khib thiab yog tus tswv tej zaum yuav yog tus yeeb yam uas tug
neeg ntawd pom lawv tus phooj ywg lossis tus khub yog ib yam khoom lossis yog
ib yam muaj tswv lawm. Nws tuaj yeem pom tau tias yuav ua rau tus kheej tsis
nyab xeeb. Kev sib khib yog ib qho tshwm sim xub thawj los ntawm kev ua phem.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 257
Npe: ______________________________________
Teev/Chav Kawm: __________________________
4. __F___ Nws yeej tsis ua licas yog qhia rau ib tug neeg uas koj tab tom ntsib nws uas
yog tus neeg lawv tuaj yeem tham thiab tsis tuaj yeem tham nrog tau.
Piav qhia: Kev sib raug zoo yog kev ntseeg siab thiab sib tham nrog lwm tus txog
lwm yam uas tsis yog los ntawm kev sib raug zoo. Kev tswj tus neeg uas koj tuaj
yeem nrog tham tau thiab tsis tuaj yeem nrog tham tau yog tus yeeb yam khib siab
thiab xav yog tus tswv thiab feem ntau yog ib qho cim ceebtoom ntsig txog kev
quab yuam los ntawm kev sib raug zoo.
Rau Hli Ntuj 2015
Phab Ntawv 258

Similar documents

Human Growth Development Curriculum Grade 7

Human Growth Development Curriculum Grade 7 kauj ruam zuj zus. Yog tias tus tub ntxhais kawm xav tau qhov kev kawm (program) rau lawv lub khoos phis tawj hauv tsev, muab rau lawv nrog Daim Ntawv Tshaj Xov Kev Kawm Hauv Tsev (Premier At-Home ...

More information

3-5 Hmong - Minnesota Department of Education

3-5 Hmong - Minnesota Department of Education Yam Qhia txog Kev Txawj uas Nce Ib Qib Zuj Zus ntawm Me Nyuam Yau hauv Minnesota (ECIPs) qhia rau koj txog cov hom phiaj kev kawm ntawm cov me nyuam mos, cov me nyuam yau thiab cov me nyuam uas tse...

More information

Lub Tsev Kawm Ntawv Orange Center

Lub Tsev Kawm Ntawv Orange Center niam txiv thiab lub zej zog tau los sib koom tes pab txhawb lub luag haujlwm ntawm lub tsev kawm; thiab ntau yam kab lis kev cai hauv lub tsev kawm ntawv txhawm rau kev pab txhawb kom cov tub ntxha...

More information

2016 Annual Report Hmong Translation PDF

2016 Annual Report Hmong Translation PDF paj tsawg txhawm rau tsim cov khoom siv, uas yuav yog lub chaw tsim dej haus loj tshaj plaws hauv lub xeev. Txoj haujlwm no kuj tseem suav nrog kev hloov cov xov nqus dej txij xyoo 1930’s. Cov duab...

More information